#2
alto_textblock
#2
n
an
a a n
a
#3
alto_textblock
#3
Národní hospodář.
#7
alto_textblock
#7
zemaědělství
#8
alto_textblock
#8
Obohod
#9
alto_textblock
#9
Prcmysl
#10
alto_textblock
#10
Finančnictví
#11
alto_textblock
#11
Příloha „Národních Listů“ k číslu 215. ze dne 6. srpna 1908.
#12
alto_textblock
#12
Telegrafické zprávy.
Z kartelu železářského.
Z Vídně, 5. srpna. (»N. Fr. Pr.«) Dnes
konaly se porady dvou svazů kartelu železář-
ského: svazu pro výrobu kolejnic a svazu pro
výrobu polotovarů. Ve schůzi kartelu kolejnio
bylo sděleno, že došlo hojněji objednávek, jme-
novitě státních drah a že také možno očekávat
pro budoucnost další objednávky. Důležitější
byla porada svazu výrobců polotovarů. V této
schůzi bylo prohlášeno, že je velká poplávka
po polotovarech a že jednotlivé továrny nejsou
s to objednávkám vyhověti, poněvadž nejsou
oprávněny vyráběti polotovary přes kvotu a pro-
dávati je. Kdyby se příště na tom trvalo, že
polotovary možno vyráběti jen ve vyměřené
kvotě, nastala by pravděpodobně nutnost při-
vozu z Německa. Aby se zabránilo této mož-
nosti, bylo usneseno, že pokud výkonnost to-
várny stači, smí vyráběti polotovary přes kvotu,
aniž by větší výroba započtena byla do kvoly
kartelní. Těmito polotovary jest zvláště ocel
ingot. Jak se proslýchá, využitkuje tohoto práva
vyráběti polotovary nad kvotu zvláště alpinská
montanní společnost. Takové výjimečné případy
se občas slávají a také loni bylo jednou zá-
vodům povoleno dodávati nad kvotu. Účastníci
schůze prohlásili, že usnesení spočívá na dosta-
tečném zaměstnáni železáren. O otázce even-
tuálního snížení cen nebylo dnes jednáno.
Centralisace prodeje ledku.
Z Iqnique (Peru). 4. srpna. (K. k.) Na
sjezdu zástupců ředitelstev společnosti pro těžení
ledku bylo usneseno scentralisovati prodej ledku
a proto zříditi v Londýně ústřední kancelář.
v níž by byla zastoupena všechna hlavní města
evropská.
#13
alto_textblock
#13
st Z Pešti, 5. srpna. (Zvi. talgr. » Národníeh
Listů«.) Na trhu prodalo se 35 000 q o 5 až
10 hal. levněji. Platila za 50 kg: pšenice
tisská 81 kg K 11.80, 80 kg K 11 70,
795 kg K 11 671. peštská 79 kg K 11. 60.
78.5 kg K 11.50, 77.5 kg K 10.75 snětivá.
stolno bělehradská 78 kg K 11.60, banátsk
80 kg 11.75, 79 kg K 11.70, 78 5 kg K 11.35,
dunajsko-földvarská 78 kg K 11.57, horňácká
80 kg K 11.40, 79 kg K 11.35, baranská
77.5 kg K 11.52k. bačská 80 kg K 11 75,
srěmská 79 kg K 11.621%; žito K 9 25 až
K 940; oves K 8 20 až K 8 40.
Terminový obehod byl mdlý n
úřadní zprávu o stavu úrody.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 11.16, na duben K 11.54, —.—; žito
na říjen K 8 29, oves na říjen 8.21; k u-
kuřice na srpen K 7.65, na květen 1909
K 7 28; řepka na srpen K 16 25.
Sádlo po K 138.—; jiné zboží beze
změny.
Počas! pěkné.
#14
alto_textblock
#14
Z Lonnýna, b. srpna. (K. k.) Trh plodinový
Smýšlení částečně pevné, částečně slabé. Ceny o 3
nižší až o 6 d vyšší. Uherská mouka 41 š. 9 d.,
řepkový olej 31 š. — Dovoz pšenice 50.000, ječmen
3000. ovsa 40.000 q. — Počasí: pod mraky.
Z Pařiže. 5. srpna. (K. k.) Závěrek. — Ove
na srpen —.—, na záři —.—, na září-prosinec —.—
na listopad únor —.—, žito klidné, na srpen 17. 40
na září 17.90, na září-prosinec 18.15, na listopad
únor 18 15, pšenice pevná, na srpen 22.85, na
září 23.15, na září-prosinec 23.45, na listopad únor
23.70, mouka pevná na srpen 30.95, na září 31.—
na září-prosinec 3110, na listopad únor 31..20. Po-
časí: proměnlivé.
Z Paříže, 5. srpna. (K. k.) Závěr. Lih klidný
na srpen 46.25, na září 42.75, na září-prosinec 39.—
na leden-duben 38 75.
Z Paříže, 5. srpna. 3.15 hod. Závěr. (C. T.-B
Řepkový olej stálý, na srpen 80.50, na září 80. 50
na září prosinec 80 75, na leden-duben 78.50.
#15
alto_textblock
#15
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního due.)
Z Nového Yorku, 5. srpna. (Peněžní bursa.
Závěrečné smýšlení peněžní bursy slabé.
Obrat akelí 770.000 (830.000).
Unlon Paellle 155/% (1553/2).
Kanada Paeille 172.50 (172.25).
United States Steel Corporman 461/2 (461
Baltimore and Ohio 91.75 (917/2).
Kára,
5. srpna 4. srpna
Rie fair čis. 7 . . . . . 61/
61/2
5.60
5.65
na srpen . . . . . ..
5.40
5.20
na říjen . . . ..
5. srpna
4. srpnu
Cukr (Falr Muse.) . . . 3.203 20
Tuky známka Wilcex . . 19.10.
10.10
Z Nového Yorku, 5. srpna. (Obilní bura
Smýšlení obilní bursy napjaté.
T'šenice-
#16
alto_textblock
#16
Cukr.
#17
alto_textblock
#17
5. srpna
4. srpna
103.—
pohotová nová sklizeň . . 1057/
102.—
na září . . . . . . . . 1041/
107.—
104.—
nu proslnee . . .
Kukuřiee1o
5 srpna 4. srpna
83.—
na září. . . . . . . . 83.50
73.75
na proslnee . . . . . . 74.25
na květen. . . . . . . —.—
Petrolej
5. srpna. 4. srpna
rafinovaný, kesonový . . 10.90 10.90
rafinovaný Standard White 8.75 8.75
Kovy.
5. srpna
4. srpna
Měď. . . . . 13.37 13.62 13.25 13.50
31.62 31.87 31.25 31.75
in .
Železo čís. 2. . 15.75 1625 15.75 16 25
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 5. srpna. (Bavlnářská burse.
Při zahájení rozladily realisace. V průběh
zotavily se kursy částečně po úhradách, přee
však byl závěrek oslabený a ustálený.
5 srpna 4. srpna 3. srpna
pohotová . . . . 10.75 10.80 10.70
9.80 10.— 9.90
na srpen . . . .
9.58
9.63 9.53
na říjen
. .
9.32 9.34 9.29
na prosiuee . . .
Zavěrečné smýšlení ustálené.
Z Nového Orleanu, 5. srpna. Na srpen 9.9
(10.—), na říjen 9.46 (9. 58).
#18
alto_textblock
#18
Zakladatelský a emisní ruch v Ra-
kousku v L. pololetí 1908.
Dle statistiky, která uveřejněna bude v dneš-
ním čísle odbor. časopisu »Handelsmuseume
bylo v I. pololetí 1908 založeno v Rakousku
14 akeiových společností s kapitálem
35.5 mil. K (proti 32 společnostem s kapitálem
86 mil. K v těmž období loňském), 134 s po-
lečnosti s ručením obmezeným
s kmenovým kapitálem 39 mil. K (loni 83 spo-
lečnosti s kapitálem 15 mil. K) a 130 nových
většícb soukromých podniků (proti 272
loni) Dá se tedy konstatovati podstatný pokles
zakladatelského ruchu, jenž jen částečně, je
paralysován pokračujícím rozvojem společnost
s ručením obmezený m.
Mezi nově založenými akc. společnostmi
nalezá se 1 banka (Moravská agrární a průmy-
slová banka) s 2 mil. K, 1 plavební společnost
s 3 mil. K (Cantiěre Navale), 5 místních dra
s kapitálem celkem 5 15 mil. K a 7 průmy-
slových společnosti s úbraným kapitálem
okrouhte 25 mil. K. Největší z nových průmy-
slových společností je továrna nábojnie S. Roth
(12 mil. K, založena Úvěrním ústavem), pak
sklárny Josefa Invalda, akc. společnost (založená
Dolnorsk. eskontní společností s kapit. 4.5 mil.
K, při čemž je zajímavo, že přínosy jsou větší
než akciový kapítál), pak austroindická továrna
juty a. s. (4 mil. K, zcela nový podnik v Terstu).
dále Jindřichodolská papírna na Moravě (s 25
mil. K, Bankovní jednola), štyrskohradecká
sklárna, dřive Hildebrand a Hanisch (1.25 mil. K.
Anglorak. banka), konečně akc. spol. Rakouská
Riviera ( mil. K) a továrna na těstové zboži
Pastificio Triestino.
Kmenový kapitál v I. pololetí 1908 zalo-
žených společností s r. o. je větší než akc.
kapitál v témž období založených společnosti
akciových. Vycházímeli však ze stanoviska, že
jen skutečně uplacený kmenový kapitál (bud
v hotovosti nebo přínosech) lze srovnávati s akc.
kapitálem akciových společností, vyplývá přece
aspoň stejný kapitál u společností s r. o. jako
u akciových; neboť splacený kmenový kapitál
společností s r. o. činil v I. semestru t. r. asi
35 mil. K. S kapitálem více než 1% mil. K
byly založeny neméně než 22 společnosti. Nej-
větších 10 z nich je: 1. Rakouské továrny na
Mannermannovy roury, vznikly odštěpením rak
továren od společného podniku německo-rakou-
ského (75 mil. K kmenového kapitálu náleží
ke koncernu Bankovní jednoty, dosud největší
společnost a r. o, v Rakousku); 2. ostravsko-
karvinská báňská společnost (Larisch-Gutmann)
3 mil. K, přeměna dosavadní ake. společnosti
zvláště za účelem snížení břemena daňového);
3. Úvěrním ústavem založená společnost pro
Obchod surovým petrolejem (2 mil. K), jež pře-
vzala zásoby surové nafty od Petroley; 5. stro-
jírna Orenstein a Koppel (rak. závody této firmy.
kmenový kapitál 1165 mil. K); 5. Rak. vrtací
a kutací společnost (1 mil. K, založená Záp.-
českým báňským spolkem a Mezinárodní vrtací
společností v Erkelenei); 6. zábavní podnik
»Benátky ve Vídni« (1 mil. K); 7. lázeňská
společnost v Brixenu (985.000 K); 8. společ-
nost Vilém Brückner Co. (940 000 K, pře-
měna stejnojmenné akc. společnosti); 9. přá-
delna česané příze Ign. Schmieger (900.000 K)
a 10. chrudimský cukrovar (800.000 K, pře-
měna stejnojmenné akc. společnosti). Celkem
bylo v I. pololetí přeměněno 5 akciových spo-
lečností s kapitálem 5 78 mil. K na společ-
nosti s r. o.
Kromě těchto největších společností zaslouží
zmínky ještě některé, opět v jiných směrech
zajímavé; tak přeměna spediční firmy Caro a
Jellinek Anglobankou (600000 K), zbrojovk
Petr Wernig (211.000 K), »Silkin«, průmys
umělého hedvábí, společnost s r. o, jež chce
převziti závody likvidujíeí firmy Wögerer v Pilni-
kově, elektrouhelná továrna »Sirius« (200. 000
K), jež chce provozovati opělně závody zkracho-
vané akc. společnosti téhož jmena, konečně obě
společnosti s r. o. s kapitalem po 100 000 K,
jež zřídily akc. elektr. společnost Union a firm
Siemens Halske k samostatnému provozování
svých haličských obchodů.
Kmenový kapitál společností s r. o. již
trvajících byl asi o 700.000 K zvýšen, kromo
toho zvyšuje se pozvolna i vplacený kapitá
splácením upsaných vkladů. Na druhé straně
likvidovalo v I. sem. 6 společností s r. o.
s kmen. kapitálem 95 mil. K (mezi nimi velká
továrna na automobily v Liberci s kapitálem
990.000 K).
Z rak. akejových společností zvýšilo 27
svůj kapitál o 40.4 mil. K (v tom 19 průmy-
slových společností s 28 mil. K); loní za celý
rok zvýšen byl akc. kapitál jen v 45 případech
obnosem 55 6 mil. K; dle toho by připadlo
loni na 1g roku asi 22 zvýšení o celkový obno
27.8 mil. K. Letos bylo tedy zvyšování ake.
kapitálu četnější I větší.
Také emisní činnost byla letos
značně živější. Bankami bylo k emisi převznto
titrů v úbrnném obnosu 338 mil. K proti toliko
50 mil. K v celém loňském roce (nehledíe
k bulharské konversi), při čemž dlužno podo-
tknouti, že převzetí vídeňské komunální půjčky
spadá teprve do 2. pololeti. Na vídeňské burse
k novému znamenání došlo titrů v nominale
1644 mil. K (proti 148 mil. K v eelém lon-
ském roce), v tom 89 2 mil. K hodnot ukládu-
cích a 752 mil. K akcil. Z 9 nově zavedených
kategorií akciových neméně než 5 je uher-
ského původu a z 89.2 mil. K hodnot ukláda-
cích připadá neméně než 70 mil. K čili 84
na papíry uherské. Z toho seznati lze jasně
nezbytnou potřebu a zájem, jejž Uhry měly na
skoncování výrovnání a opětném získání ra-
kouského trhu.
Výsledkem celé této statisliky je tedy po-
kles ruchu zakladatelského a zvý-
šení činnosti emisní. Klesající míra
úroková umožnila ovšem umístění více hodno
#19
alto_textblock
#19
než loni; banky však nepokládaly dobu za
vhodnou, aby živější činností zakládací nahro-
madily nové hodnoty ve svých portefouillech.
Na konec budiž poukázáno na živější za
kládací činnost rakouskou v Rumuns ku
Tři rakouské filialky musily býti proměněny
v rumunské ake. společnosti (s kapitálem 3
mil. Ivů); nutil k tomu šikanující způsob, ja
kým se rumunské úřady chovají vůči cizozem-
ským podnikům.
#20
alto_textblock
#20
Z trhu hnědouhelného.
(Pov. zpráve »Nár. Listů«.)
Bilance hnědouhelného odbytu, jež za prvé polo-
letí letošní vykazuje příbytek 23.377 vagonů — by-
loť odesláno v roce 1908 od ledna do června 742.740
proti 719.363 vagonům v témže období roku 1907 —
zhoršila se opětně za měsíc červenec. Scho-
dek letošního července, kdy zcjména odbyt po Lahi
malou splatností značně trpěl, odhaduje se na 4 až
5 procent loňské dopravy. V prvé polovici měsíce
července bylo z pánve hnědouhelné vypraveno
55.799 proti 60.082 vagonům v těmže období len
ském, tudíž o 4283 vagonů méně. Doly čelily slabsí
poptávce omezeváním produkce. Z plných 13 těžeb
ních dní toliko 45 dolů využitkovalo plné těžby, t
zejměna doly mosteeké společnosti v Cha-
bakovicích, v Bohosudově, doly osecké, c. k. s tát
ní doly a mostecké doly větší, dále v pánvi hílin-
ské Florentina, cís. Frant. Josel, důl Karolinin, Am
lie I. a III. Toliko 12 dní těžily Maria Antonia a Chri
stina v Chabařovicích, Eliška, Rudiay II, duchcovsk
doly Waldpurga, Ileřman, Eleonora a Václav, Emer
v Bílině, Pluto a Moric v Louce a Venuše a důl
sař, v celku 19 dolů, 7 dolů tězilo jen 11 dní, mezi
těmi Richard, Mariana, Hlimmelfürst, důl Fügnerův,
Aspry, 7 dolů těžilo jen 10 dní, mezi těmi Eliška
Albert, Friedrich I. a II., Ludvík, Glockstern, důl Adol
Ernst a Rudiay I. a Adéla tčžily 9 dní, konečně va-
lerie a Enilie těžily toliko 7 dni.
Pros tyto obtíže odbytové zůstává rá z tržn
a cenový pevným a patrno z toho, že doly svoj
taktiku změnily a nu trh dávají jen ona množství
jež konsumenti mehou ztráviti, takže zhoubné ná-
sločky nadprodukce, jak konstatovány v letech 190
až 1904, nemají se opakovati. Tak lze už dnes od
hadovati výlěžek důlních společnost
za rok 1908 docela spolehlivě za přízni
vější než v roce 1907. Tento pevný směr uplnt
něn právě novými cenníky, kleré vydány bu
dou mezi 5. a 10. srpnem a jež obsahovati budou
s platností od 1. žáří 1008 ceny, stanovené v dob
vysoké konjunklury a platné od 1. září 1907. Cenníký
těmito má býli proká záno, že v dohledné dob
nelze dobře na s nížení cen, jež proti dosavadním
zkušenostem udržovány v platnosti přes rok, pomý
šleti. Udržování cen znamenitě prospěly jednotně sta
novené a dodržovaně terminy pro uzávěr ky
které souhlasni ode všech dolů stanoveny 1. zářín
pro uzávěrky s obchodníky a 1. lednem pro uzávěr-
ky s průmyslovými závody. Uzávěrky s obchodníky
pro dobu od 1. září 1908 do 31. srpna 1909 jsou
z největší části cbnoveny, laké značná část uzávěrel
průmyslových pro rok 1909 jest obnovena, lakže ce-
ny dosavadní lze dle všeho považovati pro obdoh
1909 za stabilisovaně. Obnovování uzávě
rek labských, k němuž dojde tepry v období
zimním, bude narážeti po lelošním slabším obchode
na větší obtizo.
#21
alto_textblock
#21
Z trhů poněžních. (5. srpna.) Praha. Na dnežní
burse nedošlo opět k žádným obchodům a podáváno
pouze za akcie: První české továrny orient. cukrov
K 250.—, První pražské zastavárny K 465.—, Prvn
české akc. pojišťovny na život K 265.—, Kolínské
továrny kávových náhražků K 680.—, pivovaru v Č
Budějovicích K 860.—, Živnostenské banky K 238.—
České bunky „Union“ K 245. 50, České spol. pro prů
mysl cukerní K 168.—, strojirny Daňkovy K 429.—
Škodových závodů K 278—, České průmyslové banky
K 415.—, Podolské cementárny K 200.—, Zajišťovae
banky K 199.—, Akc. továrny na vyrábění umělýcl
hnojiv v Kolině K 400.—, První českomoravské stro-
jírny K 850.—, Královéhradeckého úvěrního ústav
K 444.—, Pražské paroplavební společnosti po Vltav
a Labi K 600.—, První české ralinerie v Modřaneel
K 360.— peníze
Vídoň. Rada momentů působila na začátečn
bursu přívětivě. Zájem vzbudily vyšši záznamny
Novém Yorku, dále zprávy uherského ministerstva
orby o žních a příznivé posudky semestrální bilane
Úvěrního úslavu. Hlavní zájem obrátil se na kre-
ditky, které získaly úhradními nákupy, dále k alpin-
kám, kterým prospělo oživení železářského trhu ame
rického. Na polední burse přes pevné zpravy z ciziny
činnost ochabla. Z Paříže oznámeno seslabení ture
ckých papírů, které paralysovaly hausu, oznámeno
z Berlína na báňském trhu. Bursa končila kursy
seslabenými. Na bankovním trhu kreditky, boden
kredilky a uherské krodilky byly vyšší, transporin
trhu byl ve stagnaci, alpinky, pražské železářskér
huti Poldiny se zlepšily, akcie tabákové klesly n
397, turecké losy slabší. Trh k ukládání měl chaběj
tendenci v rentách. Na eskomplním trhu peníze ne
změněny, 31/% %.
Berlín. Pevná nálada, která v poslední doho
na burse berlínské zavládla, byla dnes stupňována
při čemž rozvinul se na letní saisonu poměrně velice
čilý obchod. Trh hodnot bankovních těžil na dále
z velmi příznivých výsledků některých ústavů z
první semestr. Kreditky, při nichž očekává se rovně
přiznivá půlroční bilance, stouply o 1%, dále papíry
Diskontní banky, Německé banky, Obchodní společ
nosti zíkaly 14 ž 1/4%. Z dopravních papírů slální
a lombardy mírně oslabily; v loďařských paptrech do
stavila se po několikadenním vzestupu rovněž mírní
reakce. Naproti tomu hodnoty americké značně stoup
ly na lepší záznamy novoyorské. Nejpevnější obra:
poskyloval trh hodnot železářských. V první řado
slouply „Phönix“ o plných 5% na vyšší odhady divi
dendy. Dále stouply papíry bochumské, Lauřiny,
dortmundské, golsenkirchenské a z kasovních bodno
Bismarkovy huti, Hasper, Hoesch, Bochler, Rheln
stahl po několika procentech, Deutsch-lucembursk
ochably naproti tomu o 12%. Ruské hodnoty vykazuj
jen nepatrné změny. Turecké losy mírně svůj kura
zlepšily. Peněžní sazby nezměněny.
Silnace v průmyslu kaolinovém. V kaolinověn
průmyslu rakouském a německém docíleno bylo sic
sdružením se závodů rakouských a německých jistéh
zvýšení cen kaolinu, jež však dosud neslačí k zúro
kování a umoření investovaných kapitálů. Ceny ny-
nější jsou stále nižší, než byly před 10—12 lely, a
výrobní náklady následkem zdražení materiálua
zvýšení mzdy značně stouply: pouze v posledních
3 letech vzrostly výrobní náklady aspoň o 30%%. Dalsí
stoupnuti cen nelze prozatím očekávati, již proto
že papírnický průmysl německý v poslední dob
silně ktesá; tim klesé talé spotřeba kaolinu, takz
#22
alto_textblock
#22
závody, zařízeně na mnohem větší výrobu, jsou na
mnoze jen z polovice zaměslnány
Statistika lodní dopravy na Labi a Vltavě v roce
1907. Odbor pro vodní stavby c. k. místodržitelství
v král. českém uveřejňuje právě výkazy o plavbě lodi
a vorů v r. 1907 na labské trati od Mělníka až po
hranice království a na fece Vltavě ze Štěchovic do
Mělníka. Dle toho činila doprava na trafi la bske
od Mělníka až po zemské hranice v tuzemsku smě-
rem proti vodě 448.956 q. směrem po vodě 2,032. 109
q. úhrnem 2,481.064 q (o 244.947 q více, než vr.
1906). Připočte-li se k tomu doprava po lodích přes
hranice 34,345 900 q. činí doprava po lodích celkem
36,826.964 q (o 380.283 q méně než v roce 1900).
Připočte-li se doprava vorů a lo: v tuzemsku 94.48
q a přes hranice 3,699.736 q, obdrží se celková do-
prava po Labi 40,621.148 q (o 972.445 q méně ne
v roce 1906). Doprava osobními parníky na rakou-
ském Labi provozovala se na trati od Litoměřio
k zemským hranicím. 33 osobních parníků sasko-
české paroplavební společnosti vykonalo 1672 plaveh
(95.852 km) proti vodě a 1672 plaveb (95.852 km)
po vodě, tudíž celkem 3344 plaveb (191.704 km). Pr
tom bylo dopraveno 611.146 osob a 88.927 q zboží
(proti 592 597 osob a 87.988 q zboží v roce 1900)
Průměmě připadá tudíž na jednu jízdu v rakouské
trati labské 183 osoby a 27 q zboží (proti 176 osob
a 26 q zboží v roce 1906). Z dopraveného zboží byloj
33.304 q piva, 15.513 q zeleniny, 10.437 q obalů
7964 q koloniálního zboží, 6980 q slavebních hmo
a 14.729 q různého zboží. Nejdůležitějši osobní sta-
nice byly: Ústí n. L. odkud 151.361 osob odjeloa
kam 144.025 csob přijelo, pak Děčín Podmokly se
76.259, po případě 84.231; Litomětice se 63.089, po
případě 41342; Velké Březno s 51.998, po případě
63.434; Zálezly . 45.584, po případě 37.052; Hřensko
s 25 571, po plípadě 31.899; Prackovice-Litěchovi
s 25.266, po případě 24378 a Lovosice s 21.044, po
případě 14.845 osobami. — K tomuto výkazu labské
plavby připojony jsou inslruktivní provnávací pře-
hledy o dopravě v posledních 10, resp. 85 lelech. —
Co se týče dopravy po Vltavě od Štěchovic do
Mělníka, činila doprava po lodích v r. 1907 v tu-
zemsku směrem proti vodě 64.280 t proti 75.175 t
v r. 1906, směrem po vodě 579.380 t proli 648. 895
v r. 1906, úhrnem 643.660 tu proli 694.070 tu vr
1906. Doprava po lodch přes hranice směrem proli
vodě 15218 t proti 12501 t v r. 1906, směrem po
vodě 29.618 i proti 15.078 t v roce 1906, úhrnem
44.836 t proti 27.579 t v roce 1906. Tudíž celková
doprava po lodích 688. 496 t proti 721.649 t v r. 1906.
Připočle-li se doprava vorů 376.331 t proti 463. 141
v r. 1906, obdrží se celková doprava na Vltavě n
trati Štěchovice—Mčlník 1,064 827 t proli 1,184.790t
v roce 1906. Jak z tohoto porovnání viděti, zmen-
šila se celková doprava na uvedené trati vltavské
okrouble o 120.000 t neboli o 102% proti roku mi-
nulému. Úbytek zaviněn dílem slabší dopravou sta-
vebních hmot v tuzemsku (o 33.153 t méně prol
1906), zejména však slabší voroplavbou, která vyka-
zuje rozdíl skorem 86.810 t (111.300 m) proti roku
1906. — Výkaz doplněn je i daty o dopravě na trati
Budějovice—Stěchovice. Na této 162 km
dloubé trati bylo směrem po vodě dopraveno na 837
lodích 419.850 q zboží (— 628 lodí a 512.810 q prot
r. 1906). Největší podíl na celkové dopravě v této
hořejší trati Vltavy má ovšem voroplavba Tato vy-
kazuje v řeč. roce celkové množství 3943 vorů, obsa-
hujících 446.155 pevných metrů dřívi (o 108.225 m
méně proti roku minulému). Dle teho činila v roce
1907 na Vilavě z Budějovic do Štěchovic doprava po
lodích 42.247 t (proti 93362 1 v r. 1906) a 1,094 79
tunokm, voroplavha 348.001 t (profi 432.416 ! vr
1906) a 45.406.344 tunokm, tedy celkem 390,. 248
(proti 525.778 t v r. 1906) a 46,501.138 tunokm. N
pevícím se úbytku celkové dopravy v řečené trati pea
135.530 t proti roku 1906 béře podíl doprava po lo-
dích 51.115 t a doprava dlívl ve vorech 84.415 tu-
rami
Nové podniky v Bělé pod Bozdězem. Působením
org. družiny České národohospodářské společnosti za-
kládá se v Bělé pod Bezdězem parostrojní družstovní
továrna na škrob bramborový se státní
zemskou subvoncí až do 45% celkového nákladdu
Ježto jest již nyní přes 300 akcií zaručeno a upsáno
začne se se slavbou ještě letos. Za účelem zřízen
škrobárny koná se schůze akcionářů škrobárny dne
9. srpna 1908 o 10. hodině dopol. v sále hotelu „u
Šimáčků“ v Bělé pod Bozdězem a téhož dne o 4. hod
odpol. v Kalusicích v hostinci „U českého lva“, na
kterýchžto schůzích bude přednášeti o zřizování škro-
báren p. Frant. Fárský, ředitel královské zemsré
hospodářské akademie v Táboře. Ke schůzím mají
přístup všichni, kdož se o zřízení škrobárny inle
osují. — Subskripcc akcií par cihelny v Běl
pokračuje zdárně tak, že v nejbližších dnech žádhný
obnos akcit bude přepsán. V příčině lrelího svého
podniku; české škrobárny a rafinerie vy-
bízí Česká národohospod. společnost v Bělé české
finančníky, aby svoji pozornost tomuto českému pod
niku věnovali, uvádějíc, že silná ložiska písku v okolí
Bělé k výrobě skla křišťálového se hodící, nejlepě
prosperitu závodu zaručují. Další zprávy podá org
družina České národohosp. společnosti v Dělé po
Bezdězem.
Přijmy drah. Příjmy buštěhradské dráhy
obnášely v červenci l. r. 620.420 K (+ 46. 128) za
dopravu osob a zavazadel a 1,642.812 K (— 42. 129)
za dopravu zboží, celkem tedy 2,263.241 (+ 4000) K
Celkový příjem od počálku t. r. obnášel 14,102.918 K
(+- 1045) a sice 2.445.309 (+ 142.577) K za dopravu
osob a 11,657.604 K (— 141.532) za dopravu ná-
kladu: na trať A připadá z celkového přijmu
5,130.287 K (+ 38.906), na trať B 8.972 646 (— 37.861)
Dle výkazů severozápadní dráhy obná-
šely dopravní příjmy na hlavní trati v červeneí
2,398.347 K (— 366.148), od počátku roku 15,820.116
K (— 810.577), na polabské dráze činily příjmy
v červenci 1,657.861 K (— 41.168) a od 1. ledna
t. r. 10,730 244 K (+ 7341); přijmy jihosevero-
německé spojovací dráhy činily v minulém měsíci
826.741 (— 150.522) K. od ledna 5,618.526 (66.766) K.
— Společnost státní dráhy vykazuje pr
červenec příjem 6,449686 K (+- 22.140 def), od po-
čátku roku 38.844.539 K (— 1,089.988 del.) — Příjmy
jižní dráhy dosáhly v červenci t. r. výše 11,913. 990
K (— 202.909) a od počátku roku 74.075.801 K (-
680.532). — Malodráha Králův Dvůr-Bero un-
Koněprusy vykazuje za červenec příjem 28 665
K (+ 2447) a od 1. ledna 138.867 K (+ 22.0 12)
První pololetí amerického ocelářského trusln.
Referovali jsme již o výkazech amerického ocelářské-
ho trustu za druhé čtvrüetí t. r. 1 ve výkazech za
celé pololetí jeví se zřolelně vliv americké krise. Zisle
činí pouze 38.4 mil. dolarů, tody ani ne polovici loň-
ského zisku za touž dobu, jenž dosáhl výše 84.6 mil
Tak nízká číslice nebyla zaznamenána od r. 1904.
kdy činil v 1. pololetí zisk pouze 32 mil. dol. Podobně
stav zakázek vykazuje koncem června neobyčejně
nízkou číslici 3.314 mil. tun oproti 7 mil. přod rokem
v téže době. Ovšem ve vzrůstu zakázek od počátku
červenc. spatřuje se začálek oživení obchodů, ce
ovšem nulno v neposlední ladě připisovutí snížení
cen; ocelářský trust zamýšlí po delší době opět pra-
covati v závodech, jichž výrobu byla zastavena nel
obmezena.
Zřízení dopravního ředitelství košicko-bohumín-
ské dráhy v Těšíně. Dle čl. 8. prolokolu mezi makou-
skými a uherskými referenty, vztahujícího se n
železniční spojení s Dalmacil a vypravení rakouské
trati košicko-bohuminské dráhy, tvořícího, annex r-
kousko-uherského vyrovnání, má býti nejdéle do
I.řijna t. r. zřízeno v Těšíně zvláštní dopravní ředi-
lelství pro rakouskou trat košicko-bohumínské dráhy
s touž kompetencí, jakou má uherské dopravní ředi-
telství jižní dráhy v Pešti v příčině uherské trati těto
dráhy. Uherská vláddu má dle čl. 9. tohoto protokol
zaříditi vše potřebně, aby došlo co nejdříve k usne-
sení valné hrosnady společnosli o této zálezilosti, ja
#23
alto_textblock
#23
má na lo býti oběna vládami schváleno. Košicko-
bohumínská dráha jest ocholna zříditi v Těšíně
zvláštní ředitelství pro organisnační a admninistrační
agendu a zařídila také vše, čeho k tomu třeba, po-
kládá však za nutně, aby technická azenda zůstala
celá pešťskému ředitelsiví, ježto dělení by zde nebylo
racionální vzhledem k malé dělce rakouské trati, na
niž připadá ze 426.5 km celkové délky dráhy pouze
63.8 km. Näsledkem toho proláhne se zřízení zvlášt-
ního ředitelství v Těšíně asi o 1—2 měsíce. Protokol
obsahuje dále také uslanovení o položení druhé k-
leje na trati Jablounkov-Těšín a hražení nákladů
k tomu potřebných, o úpravě trati Těšín-Bohumín
pro dopravu 84 vlaků denně, o rozšíření bohumin-
ského nádraží a o nktivování pomocných rout pro
dopravu uhlí z Horního Slezska od 1. listopadu t. r.
Ta ustanovení podléhají z části také usnesení valné
hromady. Pokles konjunktury ovšem zmenšil nalé-
havost těchto úprav a tím se dá vysvětliti také poi
někud zdicuhavější provádění protokolu.
Zlepšení odhadu žní uherské pšenice. Dle zprá-
vy uherského ministerstva orby o stavu osení, dne
4. t. m. uveřejněné, jejíž údaje lze již pokládati z
definitivní, činí výnos pšenice 38 milionů metr, centů,
o 5.2 mil. více než před rokem: odhad tente je
tedy opětně vyšší než předešle. Pro ostatní druhy
obilí se odhad celkem mnoho nezměnil. Srovnání
s předešlým rokem umožňují tato čísla:
Žen
Odhad
1907
z 1. srpna 15. července
v mil. metr. centů
32..80
373
Pšenice . . . . 38.3
10 69
Zito . . . . . 11
13.73
11e
Ječmen . . . . 117
s
11.63
Oves . . . . . 9.9
Pšeničná žeň jest dle těchto čísel dobře průměrná,
jakost namnoze výtečná. Výnos žila jest slabě střed-
ní ječmene a ovsa podprůměrný. Dle těchto delinitiv-
ních odhadů zdá se, že celá potřeba v mocnářství
bude plně hražena tuzemskou žní, takže nebude třeba
dovozu. V ječmoni, jehož jakost všude neuspokojuje,
lze očekávati vývoz, jenž však stěží dosáhne polovice
loňského vývozu.
Klesání tabákových akcií. Na vídeňské burse
klesly dne 4. t. m. turecké tahákové akcie se 407 K
na 395 K. Vídeň zde následuje za Paříží, kde klesl
kurs tabákových akcií 3. srpna na 427 a 4. srpoa
opět na 423. Klesání toto odůvodňuje se jednak ne-
příznivějšími zprávami o situaci v Turecku — ač
ostatní turecké hodnoty tím neutrpěly — jednak oba-
vami, s nimiž se hledí vstříc obnovení koncese ture-
cké společnosti talákové režie. Obavy tyto jsou však
předčasné, ježto smlouva vyprší teprve r. 1914a
také neoprávněné, jak ukazují zprávy z Cařihradu,
dle nichž mladoturecké kruhy protestují proti roz-
šitovaným nesprávným pověstem, dle nichž Mlado-
turci chtějí přinutiti vládu, aby zrušila Dette publi-
que Ottomane, odňala cizozemcům koncese, zrušil
více úřadů a propustila četné úřadníky. Zprávy tyto
mají patrně za účel diskreditovati celé hnutí a způ-
schily již reakci tabákových akcií v Paříži i ve Vídní.
V této otázce nutno si zachovati vzhledem k tomu,
jak se Turecko chovalo k cizím věřitelům v dřívěj-
ších bouřlivějších dobách, jistý optimism; každým
způsobem věc není ještě naprosto aktuální; spiše lze
očekávati, že nevým uspořádáním poměrů v Turecku
bude odstraněno podloudnictví, na něž si tabáková
režie tak často slěžovala.
Haličli obchodnici se železem proli těšínským
železárnám. Haličtí a bukovinští obcbodníci se že-
lezem protestovali na schůzi, ve Lvově konané, proti
záměru těšínských železáren, jež hodlají po přenesení
komerčního ředitelství do Vídně odníti predej četným
firmám, dosud je zasstupovavším, a svěřiti jej pouze
3 firmám v Krakově, Lvově a Tarnově. Obchodníci
se železem spatřují v tom monopolisování obchodu,
jež by těžce peškodilo celý haličský obchod se že-
lezem a žádají ředitelství těšínských železáren, aby
sečkalo s touto změnou, až přezkoumá jejich návrhy,
jinak budou nuceni k energickým opatřením proti mo-
nopolisování odbytu železa; obchodníci jsou odhod-
lání sábnouti i k boykotu
Společnost pro obchod se surovým petrolejem.
Společnost pro obchod se surovým petrolejem, za-
ložená před 8 měsíci jako spelečnost s omez. ruč.
prodala již postupně značnou část převzatého množ-
ství surového petroleje. V příčině prodeje zbytku
nepřekročeno dosud stadium nezávazného vyjedná-
vání. Zdá se, že Úvěrní ústav nebude musiti provésti
žádné odpisy v pololotní bilanci pro své závazky
v surové naflě.
Rolnicko-mlékažská škola v Plzni vydala výroční
zprávu za rok 1907-8, ve které nachází se článek
od dra. J. Munzam, pojednávající o školním slalku
a výslodcích chovu dojnic; dále A. Rosamem uveden
jest výtab z chlévní kontroly v okresu plzeňskěm
zo obdlobí zimní od 15. říjná 1907 až do 15. kvělna
1908. Další pojodnání vzlahuje se k samoslatným
pracím, provedeným v mlékařské výzkumné slanici.
Uvedeně články obsahují původní, velice zajímavé
práco jak z oboru mlékařského, lak hospodářského.
Rolnicko mlékažská škola sestává vlastně ze tří sa-
mostatných škol a sice: z dvouletě rolnické školy.
z mlékařské školy, ve které vyučování trvá po 6 mě-
síců, a z třiměsíčního kursu hospodyňského. Škola
za období zimní od 15. října 1907 až do 15. kvělna
rolnická má svůj. bohatým inventářem opa-
třený školní statek, výzkumná pole, lučehní
laboratoře a bohaté učebné sbírky. Škola mlé-
kařská opotřena je ruční a porní mlékámnou, ve
které zpracuje se průměrně denně 2000 1 mléka, po-
třebné laboratoře, hojné sbírky a samoslatné mlé-
kařské museum. Při mlékařské škole nachází se mlč-
kařská výzkumná stanice. Činnost sboru učitelského
vykazuje značný počet přednášek a literárních prací.
Trhy. Príští tih na hovězí dobytek v Golčově
Jeníkově bude konán ve středu dne 19. srpna
1908. Do posledního trhu prihnáno bylo 600 kuso
dobytka hovězího.
#24
alto_textblock
#24
Banky, záložny a spořitelny.
V měsící červenei 1908 činíly:
vklady výplaty
korun
Všeobecná zál. v Praze . 254 984 200.455
Obč. zál. na Smíchově . . 436.786 371. 934
Obč. zál. ve Staném. . . . 186.967 210.494
#25
alto_textblock
#25
rhy peněžní.
#26
alto_textblock
#26
Vídeňská bursa.
#27
alto_textblock
#27
Závšrečné kursy
5. srpna 4. srpna
96.35 96.40
99 15 99 15
96.30 96.30
99.15 99 10
115.80 115.78
96 55 96 . 2ě
87 30 87 30
11080 110. 80
92.85 92 85
82.65 82.65
95.20 95. 0
#28
alto_textblock
#28
Renty
4proceniní papírová květnová ..
42procentní » únorová . .
4procentní stříbrná červencová .
42procentní » říjnová . . .
4procentní zlatá rakouská . . .
4procentní korunová rakouská . .
31/sprocentní korunová (invest.).
4procentní zlatá uherská . . . .
4procentní korunová uherská. . .
31/zprocentní kor. (invest.) uher.. .
rnská půjčka .
. . . . .
Zástavní listy:
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31kproc. Hypot. banky kr. českého
41proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
4/% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Úsiřední banka čes. spořitelen 4o
Lo sy
Celé státní z r. 1860 . . . ..
. . . .
státní z r. 1864 . . . . . ..
#29
alto_textblock
#29
97.— 97.—
97— 97.—
9770 97 70
89.75
89. 75
99.75
99.75
98.25
98.60
100.—
100.—
#30
alto_textblock
#30
150.50 100.50
217—
—.—
—.—
#31
alto_textblock
#31
pětiny