ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 1cb7c9e0-75a6-11dc-ba67-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 29
#1 alto_textblock #1
i onl
#2 alto_textblock #2
e0cl snopte
#3 alto_textblock #3
n bapo o an
#4 alto_textblock #4
Národní hospodář.
#5 alto_textblock #5
zne 03 ss
#6 alto_textblock #6
zemědělatví
#7 alto_textblock #7
Ohchod — Prčmysl
#8 alto_textblock #8
Einančnictví
#9 alto_textblock #9
=
#10 alto_textblock #10
=-
#11 alto_textblock #11
Příloha „Národních Listů“ k číslu 214. ze dne 5. srpna 1908.
#12 alto_textblock #12
Telegrafické zprávy. Stav chmelnic koncem července. Z Vídně, 4. srpna. (K. k.) Min. orby dostalo tyto zprávy: V Čechách (produkční obvod města Žatee) jest rozvoj květu všude zvolný, ale přechází pravidelně v okolíky, k čemuž nemálo přispivá dosti příznivé počasí. Z několika su- chých územi docházejí však stížnosti, že o spodu listí žloutne. Chmelnice jsou zvláště v ú- dolí Ohře vesměs uspokojivé, bez hmyzu, a le očekávati dobrou sbírku prostřední při velmi dobré jakosti. S česáním se počne asi uprostřed srpna. V produkčním obvodu vkresu žate- ekého zotavily se patrně jak chmelnice později řezané, tak i chmelnice, které utrpěly mšicemi; jsou zdrávy, boz hmyzu a lze očekávati při po- někud teplejším počasí dobrou prostřední žen. Myslí se, že v některých polohách, zvláště po- kud jde o pozdní chmel, nedosáhne se co do kvantity loňské sbírky, ale co do jakosti budou výsledky asi neobyčejně výtečné. Odhad výnosu byl by nyní ještě předčasný. V produkčním obvodu kraje žatecké- Ro vykazuje chmel ranně řezaný krásný stav a bohatý květ, později řozaný chmel je pozadu a vydá, stejně jako chmelnice, krupobitím čt- stečně poškozené, sbírky slabě prostřední. U ehmelnic, krupobitím silněji poškoze- ných, jest otázka sbírky vůbec sporna. Odhad byl by nyní ještě předčasný, ale průměrem lze očekávati sotva více než sbírku prostřední, kva- litu však v celku velmi dobrou. Produkční obvod ouštěcký: Jarn červený chmel v krajích, jež nebyly postiženy krupobitím, slibuje nejlepší sklízeň, pozdní čer- vený chmel opozdil se všude vzrůstem a po- skytne proto také nepatrnou sbírku. Na mnoba místech postiženy byly rostliny listovou snětí, ale zotavily se opětně dešti, takže v průměru lze očekávati sbírku dobrou. Na planině ou- štěcko-polepské lze očekávati tu a tam velmi dobrý výnos. Jakost chmele bude asi vel- mi dobrá. V produkčním obvodu dubském lze očekávati v celku dobrou sbírku, poněvadž není také stop po hmyzu. Na Moravě jsou chmelnice úplně zdravé a dosud nevykazují žádného hmyzu. Letošní cel- ková žeň nebude asi velká, poněvadž mnoho chmelnic bylo loni redukováno se zřetelem na nízké ceny produktu. V průměru jsou vyhlídky na sbírku označovány jako „dobré“. V západní Haliči lze očekávati, jestli že deštivé počasí potrvá co do kvantity sbírku asi bohatější, ale jakosti horší. Ve východni Haliči lze v celku považovati letošní žeň za plnou žeň. Pouze chmelnice později řezané bu- dou asi „prostřední“ . Horní Rakousy (produkční obvod mlýnská čtvrt): Rastliny jsou vesměs zdravé, ben hmyzu, listu čerstvého. Tu a tam lze očeká- vati sbírku velmi dobrou, v celku dosti dobrou Z chmelnic, jež byly krupobitím úplně zničeny. očekává se sotva desetina normální sbírky. Jarn chmel vykazuje velmi pěknou jakost, přece však zůstane kvalita za kvalitou loňskou. V produkčním obvodu východoštyr- ském lze v průměru očekávati dobrou prostřed- ní sbírku. Tu a tam úplnou. V jižnim Štyrsku (údolí Sány)potřebuje pozdní chmel nyní jako dříve důkladného za- vlaženi. S česáním chmele jarního se již všude začalo a vý nos jest dosti dobrý.
#13 alto_textblock #13
oi
#14 alto_textblock #14
arn
#15 alto_textblock #15
Chmel v Poznaňsku. Z Novolomyšle (Poznaňsko), 4. srpna. (K. k.) Hojné deště způsobily, že stav chmele jest uspokojivý. Nasadil hojné postranní výhonkya hojný květ; není postižen hmyzem. Jarní chmel bude lze česati v polovici tohoto měsíce. Po- trvá-li příznivé počasí, lze očekávati dobrou sbírku.
#16 alto_textblock #16
Vídežský tzh na vepřový dobytek. Z Vídně, 4. srpna. Přivezeno 12.281 prasat 2521 tučných těžkých a 3555 prostředních i lehkých a 6205 masných. Mezi později dodanými bylo 76 tučných a 885 masných. Tučných prasat Jpřivezeno — 106, než minulý týden a bylo to z vělšího dílu těžké zboží. Ia. zboží připlatilo K 1—2; prostřední špatnější prodáváno beze změny. Masná prasata pla- tila jako minulý týden, ale trh by! — pro dovoz skoro o 700 kusů větší — loudavý. Znamenala: prasata tučná těžká Ia. K 118—120 také K 121, prostřední K 110—116, lehká a špat- nější K 102—108, masná K 90—120, také až K 122 za 100 kg. Tuky placeny dráž pro zdrželivost výrobeů. Kupovalo se proto jen tolik, kolik bylo třeba. Znamenalo: Sádlo vídeňské městské zboží Ia. K 69.50 až 70 —, Ila. K 68.— až 68.50. Slani na těžká nedosolená K 66.— až 67.—, těžká bílá tabu lová K 62.— až 63.—. Ceny ve velkém za 50 kg, sku tečně výlohy, bez nádoby.
#17 alto_textblock #17
st. Z Pešli, 4. srpna. (Zvl. telgr. »Národní Listů«.) Na trhu prodalo se 70.000 q o 5 až 10 haléřů dráž. Platila za 50 kg: pšeni ce tisská 81 kg K 11.85, 79.5 kg K. 11. 75. 78 kg K 11 674. peštská 82 kg K 11. 75 78.5 kg K 11.55, 76.5 kg K 11.40, hodmezo- vašarhelská 79.5 kg K 11.75, makovská 80 k K 11.90, horňácká 80 kg K 11.45, 79 k K 11.40, bečkerecká 79 kg K 11.75, tursko- kanežská 79 kg K 11.75, banátská 80 kg K 11.70, 78 kg K 1150, turstbeská 79 k K 11.80, radeká 79.5 K 11.7749, marošska 80 kg K 11821%. bačská 79 kg K 11 70, 785 kg K 11.60, 77 kg K 1040; ječ men K 7.75 až 7 80; kukuřice K 7 80; o ves K 8 25. Terminový obehod byl vzestupný na vyšší záznamy americké a koupěchtivost mlýnů. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 11.25, na nuben K 11 63. —.—; 2 i to na říjen K 9 37, ovas na říjen 8 23; k - kures na srpen K 7 63, na květen 1909 K 7 26; řepka na srpen K 16.25 Sádlo po K 138.—; jině zboží beze změny. Počasí na dešt.
#18 alto_textblock #18
Ze světových trhů obilních.
#19 alto_textblock #19
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
#20 alto_textblock #20
T. V mínulém týdnu nastalo počasí opětně nor- mální, pěkné a slunně. Jen z počátku vyskytl se na- mnoze skorem všude déšť. Dostavením se lepšíh počasí umožněno bylo sklizení osení ještě na pol stojícího. Vymlácení bude míti asi nyní nerušený průběh. V Uhrách nabývá přivoz pšenice velikéh rozsahu a výnos se nyní opět odhaduje výše. Počíta se se sklizní 42—43 mil. metr. centů oproti původ- nímu odhadu 38 mil. q. Tuké v Německu počaly žně dříve než jindy. Německo očekává v pšenici rekordní žeň a očekává také, potrvá-li dobré počasí, ihne upolřebitelné kvahty. Výsledky žní ve Francii Anglii budou odpovídsti chovaným dobrým nadějím. Z jihu a východu Evropy jsou nobídky dosud velmi slabě. Vývoz Ruska téměř úplně ustal, což svědč o tom, že zimní pěenice stěží dává očekávaný výnos. Vyhlídky pro letní pšenici jsou nyní příznivější. Než však bude lze počítati z přírostem z tahoto výnosu. mine již první polovice kampaně. Rumunsko zúčastní se asi nyní více na obchodech, zůstává věak drahým a může odbýti jen zcela nepatrné množství. Jiz z toho plyne, že Bvropa jest lelos se svou dovozní potřebou odká zána zvláště na výnosy severo ameri- cké. Skutečně také nabyl již obrat v nové americk zimni pěenici, jejíž jakost jest velmi debrů, značného rozsahu, nutno však vyčkati i zde, zda krytí dumácí potřeby, jakož i velmi ztenčené viditelné i neviditeln zásoby nebudou překá žkou velkého vývozu nové americké pšenice. Záleží ledy velice mnoho na vý sledku žně letní pšenice. Dle nejnovějších zpráv nejen neutrpěla letní pšenice žádné vážné škody, al panuje přímo nadmírné očekávání, zvlášlě v Mani- tobě, Albertě, Kanadě a ještě jiných okresích. Okamžitý bobatý přítok nového zboží a dobré vyblídky pro plodiny ještě na poli stojicí způsobily, že tondence stala se celkem povolnější V Americe však vliv těchto momentů byl paralysován čilnu poplávkou, vystupující všude na světovém trhu. Zř- telně jeví se snaha tvořiti zásoby, aby bylo lze dal- šímu vývoji hleděti s poněkud větší důvěrou vstříc Dobrá koupěchtivost upevnila poněkud kursy. Nový York znamenal pšenici l0c0 101—101/s centu, na září 987/4—100, na prosinec 100/4—1017/s. V Anglii počal obchod v tomto týdnu ještě v pevné tendenci, ochebl však v dalším průběhu Pšenice klesla o 3—6 d. Ve Francii jest nyní všecka pozornost věno- vána výsledku žně. Po přiznivější změně počaní kl saly kursy. Paříž znamenala na září- prosinec 23. 40— 23.05 franků, na listopad-ůnor 23.55—23.20 Iranků V Německu podlébala tendence vlivu časné a mimořádně příznivé žně. Kdežlo pohotové zbož náslodkem sotva dostalečné nabídky staré pěenie ještě pevně udrželo svou úroveň cenovou, seslabi s se značně pazdějšt lhůty. Berlín znamenat dodávku na září 207.50—199.75 mk, na říjen 207.25—199.75. na prosinec 199.75. Na domácích trzích vyvíjel se obcho s pšenicí pod vlívem velkých přivozů a bohaté na bídky pšenice z jižních zemí, jež v Pešti nenalézala více tak hladkého odbytu a proto byla laciněji k do- stání. Ovšem silná nabídka jemných kvalit z jižních zemi tísnila jiné provenience. Nižší na bídky a 25—3 hal. pyly po jakémsi zdráhání přijaty. Žitem, zdá se, jest konsum již lépe zaopatřen Vlastníci nabízeji ocholně a povolili i slevy, aby došle k obchodům. Sukcesivně klesly ceny o 20 h. V Pešt znamenáno K 9.44—9.37 na říjen. V Německu zůčast ní se žeň, sklizená za skvělých podmínek, silně na obchodech. Nevyhnutelný pokles cen při přítoku no vého zboží dostavil se během týdne. V Berlíně zna menáno na září 184.50—177.75, na říjen 185.— a 178.25. S ječmenem obchod stále ještě neuspokojuje. Částečně jsou požadavky příliš vysoké, částečně n jsou jkosti úplně přiměřené. Prima druhy však přec nalézají snadněji odbyt za plných cen, než mén cenné jakosti. Obrat na poslední vídeňské bumse s odhaduje na 300 vagonů. Mnichov zakoupil větš položky, severní Německo počalo jen s vagony na zkoušku. Zřetelně jest znáti, že je třeba jen mal ochoty vlastníků, aby se obchon rozvinul. V ovsu odbyt neuspokojuje. Obchodováno sic již ojediněle v novém ovsu s vagony na zkoušku Následkem vysokých cen však ochabuje koupěchti vost konsumu a také podníkavost obchodu. Totéž platí i obchodu s ovsem v Německu. Obchod tamějs jest nepotrný a bez živosti. Slabé výnosy však způ- sobily tam stoupnutí lhůt. Berlín znamenai na zár 160.50—162 marek. V Pešti obchodován oves na tíjen za K 8.20—8.23. Kukuřice. Viditelné zásoby Ameriky činily začátkem týdne 09 mil. hl oproti 2.8 před rokem v téže době. Přívoz ze západních míst a atlanfických přístavů činil tento týden 810.000 hl oproti 775.000 před týdnem. Trh jest nyní téměř úplně bez obratů. ježto požadavky se zdají vůči lepším vyhliškám skliz- ňovým příliš vysoké. V Novém Yorku znamenáne dodávka na září 8434—821/% centů, na prosine 7134—721/2 centu. Do Evropy pluje nyní 4.1 mil. b oproti 4.6 před 8 dny a 7.6 v r. 1907 v téže době. Přes toto nepatrné zásobení a přes neuspokojivé vy- hlídky na žně v evropských výrobních obvodech je obchod vleklý a chabý. Rellektanti zachovávají sla- novisko vyčkávací, musí všnk, je-li třeba, povolit vysoké požadavky. Berlin znamenal na září 156— 153.50 marek, na prosinec 149.— mk. Solva dosta tečná nabídka nemohla v tuzemském obchodu zasta viti stoupajíci pohyb cen, ač se konsum dle možnost omezuje. V Pešti znamenáno na srpen K 7.34——7.60 ne květen 7.16—7.27. Mlýnské výrobky. V obchodu s moukou uplatňuje se nyní okolnost, že konsum se po měsíc zdržoval nákupů. Obraty uspokojují, obchod jest hlad- ký a to jak pro pohotovou, tak i pro pozdějš“ o dávku. Záznamy klesly v poměru k zlevnění sure- viny. Stálejší tendenci měly cizozemské trhy. Nový York znamenal Spring Wheat Clears 4 dor., oprot 4.05 dol. před týdnem. V Anglii uplstnila domácí cizí mouka ceny minulého týdne. Fleurs de Paris zna menala v Paříži na záři-prosinec 30.60—30.50 franko na listopad-únor 30.65—30.60.
#21 alto_textblock #21
Z trhů peněžuích (4. srpna). Vykaz rakousko uherské beanky přináší značné překvapení: daně pro stá reserva bankovek, jež činila před týdnem 147. mil. korun, změnila se v daňovou povinnost 3.05 milionů K. Je to novým svědectvím pro to, že le tošní vok vykazuje, v souvislosti ještě a loňskou krisí neklidný vývoj. K ultimu právě vystoupila znační potřeba peněz, sesílená tím, že 1. srpna padlo na so- bolu. Portefeuille stcupl o 111.5 mil. (oproti 102 mil. před rokem — nedosáhnuv ovšem loň ské vý- še): vedle toho banka pokračovala ve svých náku pech devis, což pstě také nemálo přispělo ke vzrůsti oběhu bankovak o 150.8 milionu korun. Stav hanky vysvětluje se dále tím, že na účtu žtrových pohledá vání vyzvednuto pyto téměř 50 milionů a to z vět šího dílu oběma vládami. Mimo to vzrostl přítek zlala z vnitřní církulace; jsou to zvláště dvaceliko- runy, jež vlynou zpět do banky. Kovový poklad je také o 66.9 mil. větší než před rokem. Vyskytují se sice zprávy, že banka opět již vyvázla z dařové po vinnosti, z čebož by plynulo, že to byl zjev jen ráru prechodného. Přes lo je jasno, že přílišný oplimism vůči blížícímu se podzimu nění oprávněný. Vývoj bude jistě loto. mírnější než před rokem, přece však lze očekávalí značné překročení daně prostého kon- tingentu a zvýšení dískontu na podzim jest pravdě podobno. Na druhé straně působí ovšem počínajíe- dovoz zlata ke zlevnění peněz a ulehčení situace pe něžního trhu; dovoz zlala zdá se, že v srpnu vzrosle ač passivnost obchodm bilance a malý vývoz ce
#22 alto_textblock #22
ných papírů není mu prvě přízniv: působí zde prá vě rozdil ceny peněz ve Vídní a v cizině. — Německá říšská banka zaznamenává naproti tomu ke konci června příznivější stav. Daně proslá reserva sice kle- sla s 268.4 mil. marek na 125.5 mil., předešlého roku však činila v téže době daňová povinnost 26.8 mil marek. Kovový poklad sice také klesl na 1096.7 mil. jest však následkem letošních přítoků zlala o 218.7 mil. vyšší než před rokem. Také portefeuille, přes vzrůst na 9179 mil., jest o 129.7 mil. menší, než před rokem. Oběh bankovek vzrosti na 1519.3 mil (oproti 1478 mil, před rokem). Siluace německé říš- ské banky jest tedy třeba ne zcela normální, přec již lehčí. Praha. Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a podáváno pouze za akcie: První české tov. orient cukrov. 250.— K, První pražské zastavárny 465. — K První české akc. pojišť. na život 265.— K, Kolínské tov. kávov. náhražků 680.— K, pivovaru v Čes. Bu- dějovicích 860.— K, Živnostenské banky 238.— K. České banky „Union“ 245.50 K, České spol. pro prů- mysl cukerní 168.— K, strojírny Doňkovy 429.— K Škodových závodů 277.— K, České prům. banky 415.— K. Podolské cementárny 200.— K, Zajišťo- vací banky 199— K. Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně 400.— K, První českomoravské stro jírny 850.— K, Královéhradeckého úvěrního úslavu 444. — K, Pražské paroplav. spol. po Vltavě a Lab 600.— K, První české ralin. v Modřanech 360.— k peníze Vídeň, Následkem siluačních zpráv z Car- hradu, odkud byla oznamována rozechvěná nálada. panovala na začáteční burse zdrželivost a to tím více, že laké z Nevého Yorku došly slabší záznamy. Kredilky zůstaly upevněny a alpinky a rýmavsko- muráňské získaly úhradními nákupy. Také lombardy se zolavily. Turecké hodnoty zůstaly zanedbávány klosly. Ve šraňku akcie dolnorakouské eskomplní společnosti a magnesitové byly vyšší. Na polední burse přívětivá nálada potrvala a to tím spíše, že kromě Ameriky oznámena byla odevšad přívětivá tendence pro banky a báňské papíry. Teprve ke kon- ci nastalo seslabení následkem silného klesnutí tab- kových skcií o 12 K, ke kterému daly podnět ne- přznivé zprávy z Turecka. Kreditky se dobře upev- nily, akcie eskomptní banky, bodenkreditky, bankov- ního spolku měly poplávku, Iransportní trh byl ne- činný, akcie české severní dráhy měly poplávku, al- pinky se upevnily, pražské železárské poněkud slab ší, magnesilové pevně. Tih k ukládání chabější; na eskomplním trhu peníze nezměněny 33/2 0. Berlín. Dnešní bursa zahájila na včerejším niveau a přes měně příznivě znějíci zprávy z bura zahraničních zachovala si pevný ráz, klrý na sklon- ku bursy jevil se ve značně zlepšených kursech. Ob- chod byl voněkud živější nož včera a zejména čilý byl zajem pro hodnoty montanní. Laura, Gelsenkir- chenské zlepšily jen mírně své záznamy, kdežlo z kasovních hodnot Bismarkhütte, Geisweider, Hla- sper, Hoesch, Phönix, Rhcin. Stahlwerke vykazují přírostky kursové 1—2%. Noproti tomu Concordia, Eschweiler a pak Harpenské mírně ochably. Trh hod- net bankovních byl rovněž velmi oživen a zejména německé hednoty vzpružily se o 1—11/4%%. Kreditky končí nezměněně. Ruské banky mírně ochably až na akcie ruské banky pro vnější obchod, jež stouply a o 1/2%. Z dopravních hodnot akcie slátní dráhy mírně zlevnily. V amerických hodnolách byl nepatrny obchad za převládajícího zbožl; tím kursy opět ochably. Pro loďařské hodnoty zájem neuluchl Packet stouply o ca. 11/25. Důchodový trh pevnější 3% říšská půjčka podražila skoro o 1/4?6. Soukromy diskont podražil o 1/426 na 27/a7. Obchodní styky Předlitavska s Uhrami v prvém pololetí t. r. Výkaz, nedávno uveřejněný úřadem pro statistiku vzájemného obchodu rak. -uher, za měsí červen t r, jehož hlavní čísla jsme již sdělili, obs huje cenné údaje o celkově lološní tržbě v prvém po- loletí. V řečeném období klesl dovoz z Uher prol loňsku o 622 mil. K na 466.9 míl. K, naproti tomu vývoz náš do Uhor zmonšil se jen o 1.2 mil. K n 567.8 mil. K, takže aklivum obchodní bilance naš stouplo z loňských 39.9 mil. K na 100.9 mil. K. Dl množství čínil dovoz z Uher 18.76 mil. q a 2,455. 000 kusů, náš vývoz do Uher 16.35 mil. q a 3,002 000 kusů. Seskupíme-li různé druhy zboží dle technickéhe jich zpracování, vidíme, že v řečeném období Gměsíč- ím činil:
#23 alto_textblock #23
dovoz z Uber 1907 1908 mil.k surovin . . . . . 2900 2593 41.0 42.5 polotovarů konečných výrobků . 1981 1651 vývoz do Uher 1907 1908 mil. K. surovin . . . . . 562 601 polotovarů . . . . 76.7 81.2 konečných výrobků . 436.1 426.5 Čbylek dovozu z Uher spadá tedy zvláště na vrul surovin (tu zvláště obilí, jež sumou 93.5 mil. vy. kazuje proti loňsku pokles o 42.1 mil. K, z toho při- padá na pšenici 33.4 (— 25.5), žito 13.2 (— 9.5), ječ men 11.3 (— 2.3), oves 10.5 (— 2.4) mil. K), krom toho však i konečných výrobků, v první řadě mou ky, jejíž dovoz poklesl letos o 35.8 na 72 mil. n Zlepšení naší obchodní bilance s Uhrami bylo tedy způsobeno špatnou loňskou sklizní uherskou, důsled- kem jejimž byl cilelně postižen nejen vývoz uher ského obili, nýbrž i mouky k nám. Naproti tomu do voz dobytka a některých jiných výrobků zeměděl ských i průmyslových k nám vykazuje i letos nový vzeslup. Tak dovezeno bylo jatečného i tažného do- bytka celkem za 86.3 mil. K, což znamená proti loh- sku vzrůst o 10.6 mil. K. Z toho připadá na dobytek hovězí 47.6 (+ 2.1), vepřový 31.4 (+ 7.6) a koně 62 (+ 1.0) mil. K. Drůbeže dovezeno za 6 mil. (+ 0.3 mil. K), naproti tomu dovoz vajec poklesl o 1.6 na 9.4 mil. K. Devoz sádla činil 15 (++- 0 4 čerstvého masa 6.9 (+ 0.8), vína 15.2 (+ 1.1), dřiv 11.8 (+ 1.6), rud 4.5 (-+ 0.1), havlněného zboží 9- 4. 1.4) a železného zboží 5.2 (+ 0.2) mil. K. Pokles zaznamenává dovoz vlny 3.3 (— 1.3), kůže 8.2 (— 02) a lučebních lálek a výrobků 69 (— 0.4) mil. Dovoz železa v tyčích, plechů, drálů a p. udržels na loňské výši 3.9 mil. K. — Vývo z náš do Uhon utrpěl letos citelný pukles zejména pokud jde o prů- mysl textilní. Činil totiž náš vývoz bavlněné příze 15.2 (— 0.1), bavlněného zboží 97.6 (— 8.9), zbožt Iněného, konopného a jutového 15.0 (— 1.5), vlně- ného 49.8 (— 2.6) a hedváhného 16.7 (— 0.6) mil. K. Jen v těchle položkách klesl náš textilní vývoz lete o 13.7 mil. K. Také v těchto číslech dlužno v prvě Iadě spatřovali roflex loňských poměrů sklizňových. ježto špatnou úrodou zmenšena byla kupní síla uher- ského zemědělstva. Také v některých jiných odvět- vích průmyslových dlužno zaznamenati letos menší vývoz; tak činil letošní vývoz cukru do Uher 54 (— 0.5), konfekčního zboží 39.1 (— 0.7), papíru 7 (— 0.3) a kovového zboží 7.4 (— 0.3) mil. K. Ž vývoz náš celkem poklesl jen o 1.2 mil. K, děkovati sluší stupřevání vývozu v ostatních odvětvích průmy- slových. Tak steupl náš vývoz petroleje o 2.3 na 10 mil. K, vývoz strojů a přístrojů o 3 míl. na 24.6 mi
#24 alto_textblock #24
K, vývoz lučebnin o 0.9 na 11.1, nástrojů a hodi o 1/2 na 8.5, železného zboží o 0.7 na 26.8, koženéh o 04 na 15.7, kůže o 05 na 20.6, zboží papírového o 0.2 na 5 mil. K atd. Takě vývoz vína, uhlí a drlv vykazuje lelos mírný vzesín Z pražského trhu obilního (4. srpna). Obcho s obilím ko mletí nebyl na dnešní burse obzvlášti živý. S pokrokem sklizňových praci přibývá nabídky mlynáři jsou v nákupu ponékud zdrželiví. Nepříznivý stav vody omezuje poucbu obilí, mimo to doufa mlymáři po sgončených polních pracích v sesílenou nabídku a spojené s tím stlačem cen. Nad nejnutnější potiobu nokupuje ani konsument ani obchod. P'šenice byla o 10—15 h na 50 kg lacinější a znamenala 7 až 81 kg z Prahy 12.20—12.50 K, z Brandýca n. L 12.60 K. Uhřiněvsi 1230 K. Vroutku 12..40 K. Černo- šic 12.60 K, Beřkovic 12.20 K. Odbyt uherské pčenice do Čech opět vázne, ježto česká pšenice při své vý- tečné jakosti jest lacinější, než uherská. Nabídika žila nemá ještě značného rozahu, jižní Čechy při- nášejí jen málo na trh, přes to odbyt byl těžkopád- ný, ceny klesající a o 10—15 h lacinější. V libere- cké krajině soutěží opět poznaňské žito s domácím, nabíz se 10.60 K z Liberce. Z Prahy znamenáno 72—75 kg 10— až 10.20 K, z Benešova 9.80—10. — kor., Čerčan 10.— až 10.10 K, Votic 9.85 K, Karlova Týna 10.15 K, Vršovic 10..25 K, Velkého Oseku 10. 30 kor. Čelakovic 10.05 K, Kutné Hory 10.— K, Mostu 10.50 K, Rakovníka 10.— K. Zájem pro výtečný pri- ma ječmen stále roste, dnes se zůčastnily koupí opětně velké vídeňské vývozní firmy. Zdá se, že roz- hoduje nejen jakost, ale i cena. Na Moravě a v Uhrách jest prima zboží ješt výše hodnoceno, než u nás Přes to, že pro výběs placeny byly vysoké ceny z Prahy neb příznivě ležících stanic jest 9.75—10. 25 kor. cenovou hranicí — obchod nřece celkem neměl očekávaný průběh a to z toho důvodu, že pevnost byla omezena jen na výběr. Také pro střední jakost jev“ vývoz koupěchtivost, přec však nemohl se ob- chod dobře rozvinouti, ježto požadavky nejsou v sou- hlasu s cenami z Německa oznamovanými. Beze vší pochyby vytváří se obchod živěji, jakmile se ceny upraví v poměru ke světovému trhu. Pivovary ne- kupovaly ještě ničeho, sladovny začaly již s koupě- mi, jakmile vlastníci vyšli vstřic. Znamenáno z Prahy prima 9.40—9.65 K, střední jakost 9.20—9.35 merkantilní 8 80—9.— K: obrat byl skrovný; z Měst- ce Králové 8.55 K, Přelouče 8.50 K, Měšic 9.20—9.60 kor., Mštětic, Satalic, Staré Boleslavi 9.35 K, 9.75 k 9.90 K Čes. Brodu 9.30 K, 9.75 K, Kolína 9.30, 9. 75. 10 — K, Čelakovic 9.25, 9.60 K, Zlonic 9.60 K, Ko- stomlat 9.50 K, Hořic 9.— K, Buben 9.50—9.90 K Čáslavi 9—— K. Králové Hradce 8.90 K. Lysé 9.20 k Nymburka 9.40 K. Velvar 9.50, 9.60, 9.95 K, Chlum- ce 9.— K. Nabídka zdkavého ovsa nestačila po- ptávce, reflektanti musili platiti o 10—15 h více, pla- ceno z Prahy dle jakosti 7.85—8.10 K. — Pro vy- soké cany se kukuřice a vikev málo kupuje přes to mohly se ceny dobře uplatniti. Vikev zname- nala 9.— až 9.25 K, stará kukuřice 8.20 K, nová ku- kuřice na listopad-prosinec 7.65 K za 50 kg z Vídně — Repka mohla pevně uplatniti cenu 16.60—16.7 kor. z Prahy neb tovární stanice, pro pozdější do- dávku povolováno ochotně zlepšení ceny. — Mák jest v tendenci i ceně nezměněn. Z jetelovéh semena obchoduje se jen bílé semeno, při tom zna- menáno při chabé tendenci pro staré zboží 25—45 kor., pro nové zboží, jehož tendence není tak cha- bá, 40—65 K. — Ceny pšeníčné mouky pole- vily v úřadním kursovním lístku o 50 h na 100 kg Dohoda rakouských přádelen bavlny o ome- zaní výroby. Mezi rakouskými přádelnami bavlny vyjednává se o všeobecnou úpravu omezení výroby Dle návrhu, jenž byl již prádelnám ke schválení před- ložen, má o omezení výroby rozhodovati kvalifiko- vaná většina, stanovená dle počtu vřelen; omezen výroby nemá naslati před 1. lednem 1909. Poskytování záloh na surový pelrolej. Jak zná- mo, vyjednává Zemský svaz prodducentů surového petroleje a čelnými bankami, k nimž náleží Vídeňská bankovní jednola, Pražská úvěrní banka a banka „Union“ a k nimž se snad přidruži i Úvěrní ústlav o poskylevání záloh na surový petrolej. Banky ovšem kladou sé podmínky, žádajíce předem záruky, ž Svaz vždy dostojí svým statutárním závazkům v při- čině dodávek surové nafty bez ohledu na stav cen- další podmínkou je vydávání warrantů, umožňujících mobilisování kapitálů k zálohám použitých, a kon- cesionování svobodného aklediště pod úřadní kon- trolou. Vyjednávání nalézá se dosud v počátečném stadiu; k výstedkům dojde leprve, až bude zajištěno splnění kladených oodminek Zvýšení cen chappových přádelen. Většina vřl ších chappových přádelen zvýšila v posledních dnech ceny přediva ke tkaní o 12—1 frank na 1 kg násled- kem zpevnění cen surového hodvábí o 10—15?% o doby žní a příznivějšího zaměstnání amerických to- váren hedvábných látek. Chappová přediva pro vý- robu sametů doznala jen nepadrného zvýšení cen ježlo situace výnoby smetu, obzvláště v Německu. jest dosud neuspokojivá. K oficiálnímu usnesení chap- pových přádelen o společném zvýšení cen dosud ještě nedošlo. Podpora průmyslu — v Linci. Linecká měslsk rada usnesla se v minulém měsíci, že poskytne prč- myslovým podnikům, od nichž lze očekávali značný hospodánský prospřch pro město, 5—12lelé osvo- bazení od přirážky k výděkkové dani; o osvobozen toto musí podniky zakročiti u městské rady, jež s vyhražuje rozhodnuli o tom, zda a v jakém rozsahu. resp. pro jakou dobu má býti osvobození povoleno. Osvobození má platiti tské pro podniky akciové. Vývoz ječmene do ciziny. Jak známo, nerozvinul se obchod s ječmenem dosud v plném rozsahu. Na- sledkem vysokých cen pšenice a žita vymláceno bylo letos většinou toto obilí dříve než ječmen, nelze tedy dosud správně posoudili pravděpodobný rozsah vý- vozu. Zdá se však, že letos sklizene bylo méně one kvality, na niž vývoz počítá, takže vývoz dosáhne jen a 30—40% loňské výše. Obchod se rozvíj vlekle následkem vysokých cen rakouských výrobců, kteří počitají s tím, že německé pivovary, zbavene již svých zásob a nemohoucí ještě sáhnouti k ně- meckému ječmeni, budou v první době odkázání a rakouský vývoz Amortisnce ažia akcií noverní dráhy. V poslední valné hromadě severní dráhy cío. Ferdinanda byí sdělen úmysl správy, použiti k amortisaci ažia akci sev. dráhy výplalné renty, je společnosli dokonce r. 1975 přísluší, tím způsobem, že by akcie dle umo- řovacího plánu byly v době od r. 1900—1975 sukce sivně obnosem 4700 K, tedy o 2100 K nad nominál- ním obnosem spláceny. Správa společnosti obrálilá se již s návrhy v příčině změny slanov a úpravy olázky poplaákové k vládě, a vo vládním schválen svolá novou valnou hromadu, aby zíakala souhlasu akcionářů ke konkrétním návrhům Zvýšení cen olevčných výrobků. Prodejna válco vaných a. tlačených olověných výrobků zvýšila ceny o 1 marku na 35.50 marek za metr. cent z Kolin nad P Zvýšení cen kulaté mědi. Základní cena kulate mědi byla o 2 masky zvýšena, takže činí od 3. t. m. 195—— marek za 100 kg. Zvýšení cen mosazi. Syndikát mosazi zvýšil ce ny o 3 marky za 100 kg na 133 marek Úřadní výkazy o produkci zurového petroleje Vláda se zanáší úmyslem zavésti vodle měsíčních vý- kazů o těžbě uhlí v Rakousku podobné výkazy i e produkci surového petroleje. Horní hojtmanství v Kr- kově bylo již vyzváno k podání dobrého zdání o této otázce- Zlepšení na trhu měďl. Jak známo, stlačila krise americká kursy mědi ze 110 lib. šterl., znamenaných v březnu 1907 až na 5514 libry šterl. v listopadu. Od té doby po delším kolísání se cena zvolna zota- vuje, takze dosáhla zyní asi 60 liber šterl. Zdás
#25 alto_textblock #25
tedy, že se blíží již ozdravění poměrů a volně oživen trhu, spojené se zlepšením poměrů ve Spojených stál tech. Dle zpráv ze Spojených států má americký průmysl rostoucí zaměstnání; výrobci mědi přechá- zejí po dloubém omezení výroby opět k plné těžbě a snaží se novými pracovními methodami snížit výrobní náklady. Dle náhledu odborníků jsou světově zásoby mědi skrovné, činilyť uprostřed července jen asi 39.675 tun, takže lze očekávati vzrůst konsumu. Nutno ovšem vyčkati, splní-li se toto očekávání Snížení cen německých přádelen konopí. Svaz německých přádelen konopí a továren motouzů usnesl se na snížení cen od 1. t. m.; omezení výroby nebylo prozalím zavedeno Příjmy drah. Příjmy ústecko-teplické dráhy za červenec činí na slaré síti 1,220.219 K (o 276.096 méně než před měsícem); úbytek se vysvělluje slabší dopravou zboží, zvláště uhlí k Labi, dopraveno byl 271.566 osob — 722) a 889.839 tun (—78.210): cel- kový příjem od 1. ledna činí 9.096.338 K (+.36231). Na lokální dráze dopraveno bylo 139.364 osob (+-. 845) a 84.396 tun 2368): vzrůstu dopravy odpovíd vzrůst příjmů o 5501 na 294.557 K; celkový příjem od začátku roku činí 1,818.148 K (+ 151 821). Cel- kový příjem do konce července činí na obou sítich 10,914.486 K (+ 188.052). Pensijní ústav českoslovanského peněžnictví. Čím dále tím více množí se projevy odberných Fistů — zvláště německých, jako „HIypolheken Mnrkt ze dne 1. srpna a „Sparkassen Zeitung“ z éhož dne — které doporučují, aby paněžní úřadnictvo rvláštními opatřeními pensijní povinnosti učinilo za- dost a v čas vyhnulo se nutnosti pojištění u Vše- obecného pensijního úslavu státního. Sjezd českoslovanských včelařů pořádá Zemský ústředrí spolek včelafský pro královslví české ve dnech 6., 7. a 8. srpna v koncerlní siní na jubilejní výstavé v Praze, k němuž zavítají též Jihoslované. Na pořadu jsou přednášky předních odborníků vče- lařských pp.: Chorvata ředitele Eug Kamenara a Če- chů odbor. učitele J. Křemena a Al. Thumy. Ke sje- zdu pozváni jsou všichní včelaři slovanští a přátel Zaměstnanost českých strojíren v r. 1908. Za- městnanost českých strojíren jest dle N. F. P. dosud úplně uspokojivá. Vedle objednávek ještě z r. 1907 přibyly nové zakázky v prvých měsících t. r., takze strojírny jsou zaměstnány až do podzimu; ovšemv poslední době zakázky poněkud řídnou, zvláště pro textilní průmysl, jenž před rokem do tak značné mí- ry strojírny zaměstnával. Zakázky pro cukrovary jsou celkem normální; pro lihovary jsou některé strojírny dobře zaměstnány, ježto vznikají některé nové rafi- nerie a zemědělské lihovary. Dosud nelze posouditi, budou-li strojírny i v zímě dostatečně zaměstná ny, jistě však nedosáhne zaměstnanost loňské výše, kdy strojírny pracovaly až do mezí své výrobnosti a ohra- ty neochvějně stouply (u některých továren až o bo procent); většina továren nedocilí prý loňského obra- tu. V roce 1908 poprvé se projeví účinky kartelu, zvláště zlevnění režie a odpadnutí poenalií, zavině- ných dřívějším závoděním továren o získání dodávek na jakougoliv lhůtu Z ruského průmyslu cukerního. Dle zprávy ně- meckého konsulátu v Charkově pěstuje se dle nej- novějších úřadních údajů cukrovka v Rusku (mimo východní Sibíř a Turkestan) celkem na ploše 50s 900 desjatin oproti 565.000 desjatinám před rokem. Toto zmenšení plochy značí prakticky i p.. konuingento- vání vývozu do Anglie zmoršení ruského vývozu cukru do ostatních odbytišť, jež se tím uvolní pro ra- kouský a německý cukr. Slav zásob cukru v Rusku odhaduje se na 6,415.000 pudů, zásoby v továrnách pískového cukru a rafinády na 18,485.000 pudů Uherský zahraniční obchod v prvém pololeií 1908. Dle uberské statistiky zahraničního obchodu činil v prvém pololelí t. r. dovoz do Uher 3.268. 379 kusů a 28,873.063 metr. centů v hodnotě 731.069 810 korun, o 34.256 mil. K více, než před rokem; vý- voz naproti tomu činil 8,690.480 kusů a 27.485 992 metr. centů v hodnotě 663,318.352 korun, o 10 415 mil. K měně, než v r. 1907, takže obchodní bila nce Uher jest passivní 67.8 miliony kor. Z toho připadá na Rakousko v dovozu 555.334.242 korun, ve vývozu 470,421.171 K, lakže bilance obchodu s Rakouskem jest 84.9 miliony korůn passivní. Dle slatistických výkazů rakouských o vzájemné tržbě rakousko-uher- ské jest tato bilance pro Uhry ještě nepříznivější, neboť dle těchio výkazů činil vývoz z Uher jen 466.9 mil. to (o 62.2 mil. méně, než před rokem) a dovoz do U'her 567.8 mil. K (o 1.2 mil. měně, nž před rokem), takže pro 1. pololetí t. r. obchodní bi- lance vykazuje aktivum Rakouska 100.9 mil. K (oproti 399 mil. před rokem). V celkovém uherském dovozu nejdůložitější místo zaujímají. lextilní zboží 189- mil., kůže a zboží z kůže 41.3 mil., železo a železář- ské zboží 47.9 mil., stroje 25.8 mil., nedrahé kovy 24.6 mil., obilí a luštěniny 24.1 mil., dřiví a uhlí 449 mil., chemické látky 16.8 mil. Největší položky ve vývozu vykazují: obilí a mouka 198.48 mil., jatečný a tažný dobytek 101.2 mil., cukr 15.8 mil., zvířecí produkly 44 mil., dříví a uhli 41.3 mil., nápoje 21.2 mil., textilní zboží 47.3 mil, kůže a kožené zboží 15.2 mil. Dovoz drahých kovů a zlatých i stříbrných mincí dosáhl výše 90.7 mil. K, z toho 81.16 mil. v zlatých mineích. Insolvence. Antonín Kás, kožešník ve Vídní VI. — F. Iliotel, krejčí v Děčině. — Ant. Bartmanna ná- stupce Josef Grimm, obchodník ve Vídni V. — Lud- víka Priesnera vdova, obchod s modním zbožímv Pešti. — Jovanovits Panta a spol., obchodní fira v Novém Sadu. — Moric Wolf, obchodník na Kladně. Trhy Výroční trh na hovězi dobylek budev Kardašově Řečici dne 11. srpna 1908. Příští výroční tih ve Voticích bude v pondělí dne 10. srpna 1909.
#26 alto_textblock #26
včei
#27 alto_textblock #27
Banky, záložny a spořitelny. Zemská banka kr. českého. Stav 31. července 1908: Základní fond závodní 15,000.000 K. Vklady: a) na běžné účty K 49,495.041 69, b) na pokl. poukázky K 11.404.000.—, c) na vkladní knížky K 10,571 867 95 (= K 71,470 909 64). Vklady z obchodů zápůjčkov. K 33,504 797 19 Komunální dlužní úpisy v oběhu 391,300 200 K. Meliorační úpisy v oběhu K 16.435 800.— Železniční úpisy v oběhu K 129,410. 600.—. Komunální zápůjčky K 395,878.197 11. Melio- rační zápůjčky K 19.180 569 98. Železniční zápůjčky K 129,323 077 50. Hypoteční zápůjčky K 9,091.850 52. Stavební úvěry K 28.000.—, Zásoba směnek K 45,780.663 25. Záloha na cenné papíry K 107.130.—. Zálohy a úvěry v běžných účtech K 16,377 817.—. Zásoba cenných papírů K 45,590 873 18. Cenně pu- píry reservního fondu 2,208.020.—. Cenně pa- píry penstjního fondu 454 600.—. Deposita v uschování a ve správě K 241,047 016.80.
#28 alto_textblock #28
V měsíci červenc i 1908 činily vklady výplaty korun
#29 alto_textblock #29
Ústř. zál. učitelstva česko- 177811 103 801 slovanského v Praze Okr. zál. hosp. na Smíchově 346.799 22 0 1.299 Záložna v Hradei Král. . 122 612 114.4120 Okr. hosp. zál. ve Slaném. 261.174 184 219 Měst. spoř. na Mělníce . .. 4201..250 332.121 293.286 283.402 Ob. spoř. v Roudnici n. L.