#1
alto_textblock
#1
i onl
#2
alto_textblock
#2
e0cl snopte
#3
alto_textblock
#3
n bapo
o an
#4
alto_textblock
#4
Národní hospodář.
#5
alto_textblock
#5
zne 03 ss
#6
alto_textblock
#6
zemědělatví
#7
alto_textblock
#7
Ohchod — Prčmysl
#8
alto_textblock
#8
Einančnictví
#10
alto_textblock
#10
=-
#11
alto_textblock
#11
Příloha „Národních Listů“ k číslu 214. ze dne 5. srpna 1908.
#12
alto_textblock
#12
Telegrafické zprávy.
Stav chmelnic koncem července.
Z Vídně, 4. srpna. (K. k.) Min. orby dostalo
tyto zprávy:
V Čechách (produkční obvod města
Žatee) jest rozvoj květu všude zvolný, ale
přechází pravidelně v okolíky, k čemuž nemálo
přispivá dosti příznivé počasí. Z několika su-
chých územi docházejí však stížnosti, že o
spodu listí žloutne. Chmelnice jsou zvláště v ú-
dolí Ohře vesměs uspokojivé, bez hmyzu, a le
očekávati dobrou sbírku prostřední při velmi
dobré jakosti. S česáním se počne asi uprostřed
srpna.
V produkčním obvodu vkresu žate-
ekého zotavily se patrně jak chmelnice později
řezané, tak i chmelnice, které utrpěly mšicemi;
jsou zdrávy, boz hmyzu a lze očekávati při po-
někud teplejším počasí dobrou prostřední žen.
Myslí se, že v některých polohách, zvláště po-
kud jde o pozdní chmel, nedosáhne se co do
kvantity loňské sbírky, ale co do jakosti budou
výsledky asi neobyčejně výtečné.
Odhad výnosu byl by nyní ještě předčasný.
V produkčním obvodu kraje žatecké-
Ro vykazuje chmel ranně řezaný krásný stav
a bohatý květ, později řozaný chmel je pozadu
a vydá, stejně jako chmelnice, krupobitím čt-
stečně poškozené, sbírky slabě prostřední.
U ehmelnic, krupobitím silněji poškoze-
ných, jest otázka sbírky vůbec sporna. Odhad
byl by nyní ještě předčasný, ale průměrem lze
očekávati sotva více než sbírku prostřední, kva-
litu však v celku velmi dobrou.
Produkční obvod ouštěcký: Jarn
červený chmel v krajích, jež nebyly postiženy
krupobitím, slibuje nejlepší sklízeň, pozdní čer-
vený chmel opozdil se všude vzrůstem a po-
skytne proto také nepatrnou sbírku. Na mnoba
místech postiženy byly rostliny listovou snětí,
ale zotavily se opětně dešti, takže v průměru
lze očekávati sbírku dobrou. Na planině ou-
štěcko-polepské lze očekávati tu a tam
velmi dobrý výnos. Jakost chmele bude asi vel-
mi dobrá.
V produkčním obvodu dubském lze
očekávati v celku dobrou sbírku, poněvadž není
také stop po hmyzu.
Na Moravě jsou chmelnice úplně zdravé
a dosud nevykazují žádného hmyzu. Letošní cel-
ková žeň nebude asi velká, poněvadž mnoho
chmelnic bylo loni redukováno se zřetelem na
nízké ceny produktu. V průměru jsou vyhlídky
na sbírku označovány jako „dobré“.
V západní Haliči lze očekávati, jestli
že deštivé počasí potrvá co do kvantity sbírku
asi bohatější, ale jakosti horší. Ve východni
Haliči lze v celku považovati letošní žeň za
plnou žeň. Pouze chmelnice později řezané bu-
dou asi „prostřední“ .
Horní Rakousy (produkční obvod
mlýnská čtvrt): Rastliny jsou vesměs zdravé, ben
hmyzu, listu čerstvého. Tu a tam lze očeká-
vati sbírku velmi dobrou, v celku dosti dobrou
Z chmelnic, jež byly krupobitím úplně zničeny.
očekává se sotva desetina normální sbírky. Jarn
chmel vykazuje velmi pěknou jakost, přece však
zůstane kvalita za kvalitou loňskou.
V produkčním obvodu východoštyr-
ském lze v průměru očekávati dobrou prostřed-
ní sbírku. Tu a tam úplnou.
V jižnim Štyrsku (údolí Sány)potřebuje
pozdní chmel nyní jako dříve důkladného za-
vlaženi. S česáním chmele jarního se již všude
začalo a vý nos jest dosti dobrý.
#13
alto_textblock
#13
oi
#14
alto_textblock
#14
arn
#15
alto_textblock
#15
Chmel v Poznaňsku.
Z Novolomyšle (Poznaňsko), 4. srpna. (K. k.)
Hojné deště způsobily, že stav chmele jest
uspokojivý. Nasadil hojné postranní výhonkya
hojný květ; není postižen hmyzem. Jarní chmel
bude lze česati v polovici tohoto měsíce. Po-
trvá-li příznivé počasí, lze očekávati dobrou
sbírku.
#16
alto_textblock
#16
Vídežský tzh na vepřový dobytek.
Z Vídně, 4. srpna. Přivezeno 12.281 prasat
2521 tučných těžkých a 3555 prostředních i lehkých
a 6205 masných. Mezi později dodanými bylo 76
tučných a 885 masných. Tučných prasat Jpřivezeno
— 106, než minulý týden a bylo to z vělšího dílu
těžké zboží. Ia. zboží připlatilo K 1—2; prostřední
špatnější prodáváno beze změny. Masná prasata pla-
tila jako minulý týden, ale trh by! — pro dovoz
skoro o 700 kusů větší — loudavý.
Znamenala: prasata tučná těžká Ia. K 118—120
také K 121, prostřední K 110—116, lehká a špat-
nější K 102—108, masná K 90—120, také až K 122
za 100 kg.
Tuky placeny dráž pro zdrželivost výrobeů.
Kupovalo se proto jen tolik, kolik bylo třeba.
Znamenalo: Sádlo vídeňské městské zboží Ia.
K 69.50 až 70 —, Ila. K 68.— až 68.50. Slani na
těžká nedosolená K 66.— až 67.—, těžká bílá tabu
lová K 62.— až 63.—. Ceny ve velkém za 50 kg, sku
tečně výlohy, bez nádoby.
#17
alto_textblock
#17
st. Z Pešli, 4. srpna. (Zvl. telgr. »Národní
Listů«.) Na trhu prodalo se 70.000 q o 5 až
10 haléřů dráž. Platila za 50 kg: pšeni ce
tisská 81 kg K 11.85, 79.5 kg K. 11. 75.
78 kg K 11 674. peštská 82 kg K 11. 75
78.5 kg K 11.55, 76.5 kg K 11.40, hodmezo-
vašarhelská 79.5 kg K 11.75, makovská 80 k
K 11.90, horňácká 80 kg K 11.45, 79 k
K 11.40, bečkerecká 79 kg K 11.75, tursko-
kanežská 79 kg K 11.75, banátská 80 kg
K 11.70, 78 kg K 1150, turstbeská 79 k
K 11.80, radeká 79.5 K 11.7749, marošska
80 kg K 11821%. bačská 79 kg K 11 70, 785
kg K 11.60, 77 kg K 1040; ječ men
K 7.75 až 7 80; kukuřice K 7 80; o ves
K 8 25.
Terminový obehod byl vzestupný
na vyšší záznamy americké a koupěchtivost
mlýnů.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 11.25, na nuben K 11 63. —.—; 2 i to
na říjen K 9 37, ovas na říjen 8 23; k -
kures na srpen K 7 63, na květen 1909
K 7 26; řepka na srpen K 16.25
Sádlo po K 138.—; jině zboží beze
změny.
Počasí na dešt.
#18
alto_textblock
#18
Ze světových trhů obilních.
#19
alto_textblock
#19
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
#20
alto_textblock
#20
T. V mínulém týdnu nastalo počasí opětně nor-
mální, pěkné a slunně. Jen z počátku vyskytl se na-
mnoze skorem všude déšť. Dostavením se lepšíh
počasí umožněno bylo sklizení osení ještě na pol
stojícího. Vymlácení bude míti asi nyní nerušený
průběh. V Uhrách nabývá přivoz pšenice velikéh
rozsahu a výnos se nyní opět odhaduje výše. Počíta
se se sklizní 42—43 mil. metr. centů oproti původ-
nímu odhadu 38 mil. q. Tuké v Německu počaly žně
dříve než jindy. Německo očekává v pšenici rekordní
žeň a očekává také, potrvá-li dobré počasí, ihne
upolřebitelné kvahty. Výsledky žní ve Francii
Anglii budou odpovídsti chovaným dobrým nadějím.
Z jihu a východu Evropy jsou nobídky dosud velmi
slabě. Vývoz Ruska téměř úplně ustal, což svědč
o tom, že zimní pěenice stěží dává očekávaný výnos.
Vyhlídky pro letní pšenici jsou nyní příznivější. Než
však bude lze počítati z přírostem z tahoto výnosu.
mine již první polovice kampaně. Rumunsko zúčastní
se asi nyní více na obchodech, zůstává věak drahým
a může odbýti jen zcela nepatrné množství. Jiz
z toho plyne, že Bvropa jest lelos se svou dovozní
potřebou odká zána zvláště na výnosy severo ameri-
cké. Skutečně také nabyl již obrat v nové americk
zimni pěenici, jejíž jakost jest velmi debrů, značného
rozsahu, nutno však vyčkati i zde, zda krytí dumácí
potřeby, jakož i velmi ztenčené viditelné i neviditeln
zásoby nebudou překá žkou velkého vývozu nové
americké pšenice. Záleží ledy velice mnoho na vý
sledku žně letní pšenice. Dle nejnovějších zpráv
nejen neutrpěla letní pšenice žádné vážné škody, al
panuje přímo nadmírné očekávání, zvlášlě v Mani-
tobě, Albertě, Kanadě a ještě jiných okresích.
Okamžitý bobatý přítok nového zboží a dobré
vyblídky pro plodiny ještě na poli stojicí způsobily,
že tondence stala se celkem povolnější V Americe
však vliv těchto momentů byl paralysován čilnu
poplávkou, vystupující všude na světovém trhu. Zř-
telně jeví se snaha tvořiti zásoby, aby bylo lze dal-
šímu vývoji hleděti s poněkud větší důvěrou vstříc
Dobrá koupěchtivost upevnila poněkud kursy. Nový
York znamenal pšenici l0c0 101—101/s centu, na
září 987/4—100, na prosinec 100/4—1017/s.
V Anglii počal obchod v tomto týdnu ještě
v pevné tendenci, ochebl však v dalším průběhu
Pšenice klesla o 3—6 d.
Ve Francii jest nyní všecka pozornost věno-
vána výsledku žně. Po přiznivější změně počaní kl
saly kursy. Paříž znamenala na září- prosinec 23. 40—
23.05 franků, na listopad-ůnor 23.55—23.20 Iranků
V Německu podlébala tendence vlivu časné
a mimořádně příznivé žně. Kdežlo pohotové zbož
náslodkem sotva dostalečné nabídky staré pěenie
ještě pevně udrželo svou úroveň cenovou, seslabi s
se značně pazdějšt lhůty. Berlín znamenat dodávku
na září 207.50—199.75 mk, na říjen 207.25—199.75.
na prosinec 199.75.
Na domácích trzích vyvíjel se obcho
s pšenicí pod vlívem velkých přivozů a bohaté na
bídky pšenice z jižních zemí, jež v Pešti nenalézala
více tak hladkého odbytu a proto byla laciněji k do-
stání. Ovšem silná nabídka jemných kvalit z jižních
zemi tísnila jiné provenience. Nižší na bídky a 25—3
hal. pyly po jakémsi zdráhání přijaty.
Žitem, zdá se, jest konsum již lépe zaopatřen
Vlastníci nabízeji ocholně a povolili i slevy, aby došle
k obchodům. Sukcesivně klesly ceny o 20 h. V Pešt
znamenáno K 9.44—9.37 na říjen. V Německu zůčast
ní se žeň, sklizená za skvělých podmínek, silně na
obchodech. Nevyhnutelný pokles cen při přítoku no
vého zboží dostavil se během týdne. V Berlíně zna
menáno na září 184.50—177.75, na říjen 185.—
a 178.25.
S ječmenem obchod stále ještě neuspokojuje.
Částečně jsou požadavky příliš vysoké, částečně n
jsou jkosti úplně přiměřené. Prima druhy však přec
nalézají snadněji odbyt za plných cen, než mén
cenné jakosti. Obrat na poslední vídeňské bumse s
odhaduje na 300 vagonů. Mnichov zakoupil větš
položky, severní Německo počalo jen s vagony na
zkoušku. Zřetelně jest znáti, že je třeba jen mal
ochoty vlastníků, aby se obchon rozvinul.
V ovsu odbyt neuspokojuje. Obchodováno sic
již ojediněle v novém ovsu s vagony na zkoušku
Následkem vysokých cen však ochabuje koupěchti
vost konsumu a také podníkavost obchodu. Totéž
platí i obchodu s ovsem v Německu. Obchod tamějs
jest nepotrný a bez živosti. Slabé výnosy však způ-
sobily tam stoupnutí lhůt. Berlín znamenai na zár
160.50—162 marek. V Pešti obchodován oves na
tíjen za K 8.20—8.23.
Kukuřice. Viditelné zásoby Ameriky činily
začátkem týdne 09 mil. hl oproti 2.8 před rokem
v téže době. Přívoz ze západních míst a atlanfických
přístavů činil tento týden 810.000 hl oproti 775.000
před týdnem. Trh jest nyní téměř úplně bez obratů.
ježto požadavky se zdají vůči lepším vyhliškám skliz-
ňovým příliš vysoké. V Novém Yorku znamenáne
dodávka na září 8434—821/% centů, na prosine
7134—721/2 centu. Do Evropy pluje nyní 4.1 mil. b
oproti 4.6 před 8 dny a 7.6 v r. 1907 v téže době.
Přes toto nepatrné zásobení a přes neuspokojivé vy-
hlídky na žně v evropských výrobních obvodech je
obchod vleklý a chabý. Rellektanti zachovávají sla-
novisko vyčkávací, musí všnk, je-li třeba, povolit
vysoké požadavky. Berlin znamenal na září 156—
153.50 marek, na prosinec 149.— mk. Solva dosta
tečná nabídka nemohla v tuzemském obchodu zasta
viti stoupajíci pohyb cen, ač se konsum dle možnost
omezuje. V Pešti znamenáno na srpen K 7.34——7.60
ne květen 7.16—7.27.
Mlýnské výrobky. V obchodu s moukou
uplatňuje se nyní okolnost, že konsum se po měsíc
zdržoval nákupů. Obraty uspokojují, obchod jest hlad-
ký a to jak pro pohotovou, tak i pro pozdějš“ o
dávku. Záznamy klesly v poměru k zlevnění sure-
viny. Stálejší tendenci měly cizozemské trhy. Nový
York znamenal Spring Wheat Clears 4 dor., oprot
4.05 dol. před týdnem. V Anglii uplstnila domácí
cizí mouka ceny minulého týdne. Fleurs de Paris zna
menala v Paříži na záři-prosinec 30.60—30.50 franko
na listopad-únor 30.65—30.60.
#21
alto_textblock
#21
Z trhů peněžuích (4. srpna). Vykaz rakousko
uherské beanky přináší značné překvapení: daně pro
stá reserva bankovek, jež činila před týdnem 147.
mil. korun, změnila se v daňovou povinnost 3.05
milionů K. Je to novým svědectvím pro to, že le
tošní vok vykazuje, v souvislosti ještě a loňskou krisí
neklidný vývoj. K ultimu právě vystoupila znační
potřeba peněz, sesílená tím, že 1. srpna padlo na so-
bolu. Portefeuille stcupl o 111.5 mil. (oproti 102
mil. před rokem — nedosáhnuv ovšem loň ské vý-
še): vedle toho banka pokračovala ve svých náku
pech devis, což pstě také nemálo přispělo ke vzrůsti
oběhu bankovak o 150.8 milionu korun. Stav hanky
vysvětluje se dále tím, že na účtu žtrových pohledá
vání vyzvednuto pyto téměř 50 milionů a to z vět
šího dílu oběma vládami. Mimo to vzrostl přítek
zlala z vnitřní církulace; jsou to zvláště dvaceliko-
runy, jež vlynou zpět do banky. Kovový poklad je
také o 66.9 mil. větší než před rokem. Vyskytují se
sice zprávy, že banka opět již vyvázla z dařové po
vinnosti, z čebož by plynulo, že to byl zjev jen ráru
prechodného. Přes lo je jasno, že přílišný oplimism
vůči blížícímu se podzimu nění oprávněný. Vývoj
bude jistě loto. mírnější než před rokem, přece však
lze očekávalí značné překročení daně prostého kon-
tingentu a zvýšení dískontu na podzim jest pravdě
podobno. Na druhé straně působí ovšem počínajíe-
dovoz zlata ke zlevnění peněz a ulehčení situace pe
něžního trhu; dovoz zlala zdá se, že v srpnu vzrosle
ač passivnost obchodm bilance a malý vývoz ce
#22
alto_textblock
#22
ných papírů není mu prvě přízniv: působí zde prá
vě rozdil ceny peněz ve Vídní a v cizině. — Německá
říšská banka zaznamenává naproti tomu ke konci
června příznivější stav. Daně proslá reserva sice kle-
sla s 268.4 mil. marek na 125.5 mil., předešlého roku
však činila v téže době daňová povinnost 26.8 mil
marek. Kovový poklad sice také klesl na 1096.7 mil.
jest však následkem letošních přítoků zlala o 218.7
mil. vyšší než před rokem. Také portefeuille, přes
vzrůst na 9179 mil., jest o 129.7 mil. menší, než
před rokem. Oběh bankovek vzrosti na 1519.3 mil
(oproti 1478 mil, před rokem). Siluace německé říš-
ské banky jest tedy třeba ne zcela normální, přec
již lehčí.
Praha. Dnešní bursa minula zcela bez obchodu
a podáváno pouze za akcie: První české tov. orient
cukrov. 250.— K, První pražské zastavárny 465. — K
První české akc. pojišť. na život 265.— K, Kolínské
tov. kávov. náhražků 680.— K, pivovaru v Čes. Bu-
dějovicích 860.— K, Živnostenské banky 238.— K.
České banky „Union“ 245.50 K, České spol. pro prů-
mysl cukerní 168.— K, strojírny Doňkovy 429.— K
Škodových závodů 277.— K, České prům. banky
415.— K. Podolské cementárny 200.— K, Zajišťo-
vací banky 199— K. Akc. továrny na vyrábění uměl.
hnojiv v Kolíně 400.— K, První českomoravské stro
jírny 850.— K, Královéhradeckého úvěrního úslavu
444. — K, Pražské paroplav. spol. po Vltavě a Lab
600.— K, První české ralin. v Modřanech 360.— k
peníze
Vídeň, Následkem siluačních zpráv z Car-
hradu, odkud byla oznamována rozechvěná nálada.
panovala na začáteční burse zdrželivost a to tím
více, že laké z Nevého Yorku došly slabší záznamy.
Kredilky zůstaly upevněny a alpinky a rýmavsko-
muráňské získaly úhradními nákupy. Také lombardy
se zolavily. Turecké hodnoty zůstaly zanedbávány
klosly. Ve šraňku akcie dolnorakouské eskomplní
společnosti a magnesitové byly vyšší. Na polední
burse přívětivá nálada potrvala a to tím spíše, že
kromě Ameriky oznámena byla odevšad přívětivá
tendence pro banky a báňské papíry. Teprve ke kon-
ci nastalo seslabení následkem silného klesnutí tab-
kových skcií o 12 K, ke kterému daly podnět ne-
přznivé zprávy z Turecka. Kreditky se dobře upev-
nily, akcie eskomptní banky, bodenkreditky, bankov-
ního spolku měly poplávku, Iransportní trh byl ne-
činný, akcie české severní dráhy měly poplávku, al-
pinky se upevnily, pražské železárské poněkud slab
ší, magnesilové pevně. Tih k ukládání chabější; na
eskomplním trhu peníze nezměněny 33/2 0.
Berlín. Dnešní bursa zahájila na včerejším
niveau a přes měně příznivě znějíci zprávy z bura
zahraničních zachovala si pevný ráz, klrý na sklon-
ku bursy jevil se ve značně zlepšených kursech. Ob-
chod byl voněkud živější nož včera a zejména čilý
byl zajem pro hodnoty montanní. Laura, Gelsenkir-
chenské zlepšily jen mírně své záznamy, kdežlo
z kasovních hodnot Bismarkhütte, Geisweider, Hla-
sper, Hoesch, Phönix, Rhcin. Stahlwerke vykazují
přírostky kursové 1—2%. Noproti tomu Concordia,
Eschweiler a pak Harpenské mírně ochably. Trh hod-
net bankovních byl rovněž velmi oživen a zejména
německé hednoty vzpružily se o 1—11/4%%. Kreditky
končí nezměněně. Ruské banky mírně ochably až na
akcie ruské banky pro vnější obchod, jež stouply a
o 1/2%. Z dopravních hodnot akcie slátní
dráhy mírně zlevnily. V amerických hodnolách byl
nepatrny obchad za převládajícího zbožl; tím kursy
opět ochably. Pro loďařské hodnoty zájem neuluchl
Packet stouply o ca. 11/25. Důchodový trh pevnější
3% říšská půjčka podražila skoro o 1/4?6. Soukromy
diskont podražil o 1/426 na 27/a7.
Obchodní styky Předlitavska s Uhrami v prvém
pololetí t. r. Výkaz, nedávno uveřejněný úřadem pro
statistiku vzájemného obchodu rak. -uher, za měsí
červen t r, jehož hlavní čísla jsme již sdělili, obs
huje cenné údaje o celkově lološní tržbě v prvém po-
loletí. V řečeném období klesl dovoz z Uher prol
loňsku o 622 mil. K na 466.9 míl. K, naproti tomu
vývoz náš do Uhor zmonšil se jen o 1.2 mil. K n
567.8 mil. K, takže aklivum obchodní bilance naš
stouplo z loňských 39.9 mil. K na 100.9 mil. K. Dl
množství čínil dovoz z Uher 18.76 mil. q a 2,455. 000
kusů, náš vývoz do Uher 16.35 mil. q a 3,002 000
kusů. Seskupíme-li různé druhy zboží dle technickéhe
jich zpracování, vidíme, že v řečeném období Gměsíč-
ím činil:
#23
alto_textblock
#23
dovoz z Uber
1907 1908
mil.k
surovin . . . . . 2900 2593
41.0 42.5
polotovarů
konečných výrobků . 1981 1651
vývoz do Uher
1907 1908
mil. K.
surovin . . . . . 562 601
polotovarů . . . . 76.7 81.2
konečných výrobků . 436.1 426.5
Čbylek dovozu z Uher spadá tedy zvláště na vrul
surovin (tu zvláště obilí, jež sumou 93.5 mil. vy.
kazuje proti loňsku pokles o 42.1 mil. K, z toho při-
padá na pšenici 33.4 (— 25.5), žito 13.2 (— 9.5), ječ
men 11.3 (— 2.3), oves 10.5 (— 2.4) mil. K), krom
toho však i konečných výrobků, v první řadě mou
ky, jejíž dovoz poklesl letos o 35.8 na 72 mil. n
Zlepšení naší obchodní bilance s Uhrami bylo tedy
způsobeno špatnou loňskou sklizní uherskou, důsled-
kem jejimž byl cilelně postižen nejen vývoz uher
ského obili, nýbrž i mouky k nám. Naproti tomu do
voz dobytka a některých jiných výrobků zeměděl
ských i průmyslových k nám vykazuje i letos nový
vzeslup. Tak dovezeno bylo jatečného i tažného do-
bytka celkem za 86.3 mil. K, což znamená proti loh-
sku vzrůst o 10.6 mil. K. Z toho připadá na dobytek
hovězí 47.6 (+ 2.1), vepřový 31.4 (+ 7.6) a koně
62 (+ 1.0) mil. K. Drůbeže dovezeno za 6 mil.
(+ 0.3 mil. K), naproti tomu dovoz vajec poklesl
o 1.6 na 9.4 mil. K. Devoz sádla činil 15 (++- 0 4
čerstvého masa 6.9 (+ 0.8), vína 15.2 (+ 1.1), dřiv
11.8 (+ 1.6), rud 4.5 (-+ 0.1), havlněného zboží 9-
4. 1.4) a železného zboží 5.2 (+ 0.2) mil. K. Pokles
zaznamenává dovoz vlny 3.3 (— 1.3), kůže 8.2 (—
02) a lučebních lálek a výrobků 69 (— 0.4) mil.
Dovoz železa v tyčích, plechů, drálů a p. udržels
na loňské výši 3.9 mil. K. — Vývo z náš do Uhon
utrpěl letos citelný pukles zejména pokud jde o prů-
mysl textilní. Činil totiž náš vývoz bavlněné příze
15.2 (— 0.1), bavlněného zboží 97.6 (— 8.9), zbožt
Iněného, konopného a jutového 15.0 (— 1.5), vlně-
ného 49.8 (— 2.6) a hedváhného 16.7 (— 0.6) mil. K.
Jen v těchle položkách klesl náš textilní vývoz lete
o 13.7 mil. K. Také v těchto číslech dlužno v prvě
Iadě spatřovali roflex loňských poměrů sklizňových.
ježto špatnou úrodou zmenšena byla kupní síla uher-
ského zemědělstva. Také v některých jiných odvět-
vích průmyslových dlužno zaznamenati letos menší
vývoz; tak činil letošní vývoz cukru do Uher 54
(— 0.5), konfekčního zboží 39.1 (— 0.7), papíru 7
(— 0.3) a kovového zboží 7.4 (— 0.3) mil. K. Ž
vývoz náš celkem poklesl jen o 1.2 mil. K, děkovati
sluší stupřevání vývozu v ostatních odvětvích průmy-
slových. Tak steupl náš vývoz petroleje o 2.3 na 10
mil. K, vývoz strojů a přístrojů o 3 míl. na 24.6 mi
#24
alto_textblock
#24
K, vývoz lučebnin o 0.9 na 11.1, nástrojů a hodi
o 1/2 na 8.5, železného zboží o 0.7 na 26.8, koženéh
o 04 na 15.7, kůže o 05 na 20.6, zboží papírového
o 0.2 na 5 mil. K atd. Takě vývoz vína, uhlí a drlv
vykazuje lelos mírný vzesín
Z pražského trhu obilního (4. srpna). Obcho
s obilím ko mletí nebyl na dnešní burse obzvlášti
živý. S pokrokem sklizňových praci přibývá nabídky
mlynáři jsou v nákupu ponékud zdrželiví. Nepříznivý
stav vody omezuje poucbu obilí, mimo to doufa
mlymáři po sgončených polních pracích v sesílenou
nabídku a spojené s tím stlačem cen. Nad nejnutnější
potiobu nokupuje ani konsument ani obchod. P'šenice
byla o 10—15 h na 50 kg lacinější a znamenala 7
až 81 kg z Prahy 12.20—12.50 K, z Brandýca n. L
12.60 K. Uhřiněvsi 1230 K. Vroutku 12..40 K. Černo-
šic 12.60 K, Beřkovic 12.20 K. Odbyt uherské pčenice
do Čech opět vázne, ježto česká pšenice při své vý-
tečné jakosti jest lacinější, než uherská. Nabídika
žila nemá ještě značného rozahu, jižní Čechy při-
nášejí jen málo na trh, přes to odbyt byl těžkopád-
ný, ceny klesající a o 10—15 h lacinější. V libere-
cké krajině soutěží opět poznaňské žito s domácím,
nabíz se 10.60 K z Liberce. Z Prahy znamenáno
72—75 kg 10— až 10.20 K, z Benešova 9.80—10. —
kor., Čerčan 10.— až 10.10 K, Votic 9.85 K, Karlova
Týna 10.15 K, Vršovic 10..25 K, Velkého Oseku 10. 30
kor. Čelakovic 10.05 K, Kutné Hory 10.— K, Mostu
10.50 K, Rakovníka 10.— K. Zájem pro výtečný pri-
ma ječmen stále roste, dnes se zůčastnily koupí
opětně velké vídeňské vývozní firmy. Zdá se, že roz-
hoduje nejen jakost, ale i cena. Na Moravě a v Uhrách
jest prima zboží ješt výše hodnoceno, než u nás
Přes to, že pro výběs placeny byly vysoké ceny
z Prahy neb příznivě ležících stanic jest 9.75—10. 25
kor. cenovou hranicí — obchod nřece celkem neměl
očekávaný průběh a to z toho důvodu, že pevnost
byla omezena jen na výběr. Také pro střední jakost
jev“ vývoz koupěchtivost, přec však nemohl se ob-
chod dobře rozvinouti, ježto požadavky nejsou v sou-
hlasu s cenami z Německa oznamovanými. Beze vší
pochyby vytváří se obchod živěji, jakmile se ceny
upraví v poměru ke světovému trhu. Pivovary ne-
kupovaly ještě ničeho, sladovny začaly již s koupě-
mi, jakmile vlastníci vyšli vstřic. Znamenáno z Prahy
prima 9.40—9.65 K, střední jakost 9.20—9.35
merkantilní 8 80—9.— K: obrat byl skrovný; z Měst-
ce Králové 8.55 K, Přelouče 8.50 K, Měšic 9.20—9.60
kor., Mštětic, Satalic, Staré Boleslavi 9.35 K, 9.75 k
9.90 K Čes. Brodu 9.30 K, 9.75 K, Kolína 9.30, 9. 75.
10 — K, Čelakovic 9.25, 9.60 K, Zlonic 9.60 K, Ko-
stomlat 9.50 K, Hořic 9.— K, Buben 9.50—9.90 K
Čáslavi 9—— K. Králové Hradce 8.90 K. Lysé 9.20 k
Nymburka 9.40 K. Velvar 9.50, 9.60, 9.95 K, Chlum-
ce 9.— K. Nabídka zdkavého ovsa nestačila po-
ptávce, reflektanti musili platiti o 10—15 h více, pla-
ceno z Prahy dle jakosti 7.85—8.10 K. — Pro vy-
soké cany se kukuřice a vikev málo kupuje
přes to mohly se ceny dobře uplatniti. Vikev zname-
nala 9.— až 9.25 K, stará kukuřice 8.20 K, nová ku-
kuřice na listopad-prosinec 7.65 K za 50 kg z Vídně
— Repka mohla pevně uplatniti cenu 16.60—16.7
kor. z Prahy neb tovární stanice, pro pozdější do-
dávku povolováno ochotně zlepšení ceny. — Mák
jest v tendenci i ceně nezměněn. Z jetelovéh
semena obchoduje se jen bílé semeno, při tom zna-
menáno při chabé tendenci pro staré zboží 25—45
kor., pro nové zboží, jehož tendence není tak cha-
bá, 40—65 K. — Ceny pšeníčné mouky pole-
vily v úřadním kursovním lístku o 50 h na 100 kg
Dohoda rakouských přádelen bavlny o ome-
zaní výroby. Mezi rakouskými přádelnami bavlny
vyjednává se o všeobecnou úpravu omezení výroby
Dle návrhu, jenž byl již prádelnám ke schválení před-
ložen, má o omezení výroby rozhodovati kvalifiko-
vaná většina, stanovená dle počtu vřelen; omezen
výroby nemá naslati před 1. lednem 1909.
Poskytování záloh na surový pelrolej. Jak zná-
mo, vyjednává Zemský svaz prodducentů surového
petroleje a čelnými bankami, k nimž náleží Vídeňská
bankovní jednola, Pražská úvěrní banka a banka
„Union“ a k nimž se snad přidruži i Úvěrní ústlav
o poskylevání záloh na surový petrolej. Banky ovšem
kladou sé podmínky, žádajíce předem záruky, ž
Svaz vždy dostojí svým statutárním závazkům v při-
čině dodávek surové nafty bez ohledu na stav cen-
další podmínkou je vydávání warrantů, umožňujících
mobilisování kapitálů k zálohám použitých, a kon-
cesionování svobodného aklediště pod úřadní kon-
trolou. Vyjednávání nalézá se dosud v počátečném
stadiu; k výstedkům dojde leprve, až bude zajištěno
splnění kladených oodminek
Zvýšení cen chappových přádelen. Většina vřl
ších chappových přádelen zvýšila v posledních dnech
ceny přediva ke tkaní o 12—1 frank na 1 kg násled-
kem zpevnění cen surového hodvábí o 10—15?% o
doby žní a příznivějšího zaměstnání amerických to-
váren hedvábných látek. Chappová přediva pro vý-
robu sametů doznala jen nepadrného zvýšení cen
ježlo situace výnoby smetu, obzvláště v Německu.
jest dosud neuspokojivá. K oficiálnímu usnesení chap-
pových přádelen o společném zvýšení cen dosud ještě
nedošlo.
Podpora průmyslu — v Linci. Linecká měslsk
rada usnesla se v minulém měsíci, že poskytne prč-
myslovým podnikům, od nichž lze očekávali značný
hospodánský prospřch pro město, 5—12lelé osvo-
bazení od přirážky k výděkkové dani; o osvobozen
toto musí podniky zakročiti u městské rady, jež s
vyhražuje rozhodnuli o tom, zda a v jakém rozsahu.
resp. pro jakou dobu má býti osvobození povoleno.
Osvobození má platiti tské pro podniky akciové.
Vývoz ječmene do ciziny. Jak známo, nerozvinul
se obchod s ječmenem dosud v plném rozsahu. Na-
sledkem vysokých cen pšenice a žita vymláceno bylo
letos většinou toto obilí dříve než ječmen, nelze tedy
dosud správně posoudili pravděpodobný rozsah vý-
vozu. Zdá se však, že letos sklizene bylo méně one
kvality, na niž vývoz počítá, takže vývoz dosáhne
jen a 30—40% loňské výše. Obchod se rozvíj
vlekle následkem vysokých cen rakouských výrobců,
kteří počitají s tím, že německé pivovary, zbavene
již svých zásob a nemohoucí ještě sáhnouti k ně-
meckému ječmeni, budou v první době odkázání a
rakouský vývoz
Amortisnce ažia akcií noverní dráhy. V poslední
valné hromadě severní dráhy cío. Ferdinanda byí
sdělen úmysl správy, použiti k amortisaci ažia akci
sev. dráhy výplalné renty, je společnosli dokonce
r. 1975 přísluší, tím způsobem, že by akcie dle umo-
řovacího plánu byly v době od r. 1900—1975 sukce
sivně obnosem 4700 K, tedy o 2100 K nad nominál-
ním obnosem spláceny. Správa společnosti obrálilá
se již s návrhy v příčině změny slanov a úpravy
olázky poplaákové k vládě, a vo vládním schválen
svolá novou valnou hromadu, aby zíakala souhlasu
akcionářů ke konkrétním návrhům
Zvýšení cen olevčných výrobků. Prodejna válco
vaných a. tlačených olověných výrobků zvýšila ceny
o 1 marku na 35.50 marek za metr. cent z Kolin
nad P
Zvýšení cen kulaté mědi. Základní cena kulate
mědi byla o 2 masky zvýšena, takže činí od 3. t. m.
195—— marek za 100 kg.
Zvýšení cen mosazi. Syndikát mosazi zvýšil ce
ny o 3 marky za 100 kg na 133 marek
Úřadní výkazy o produkci zurového petroleje
Vláda se zanáší úmyslem zavésti vodle měsíčních vý-
kazů o těžbě uhlí v Rakousku podobné výkazy i e
produkci surového petroleje. Horní hojtmanství v Kr-
kově bylo již vyzváno k podání dobrého zdání o této
otázce-
Zlepšení na trhu měďl. Jak známo, stlačila krise
americká kursy mědi ze 110 lib. šterl., znamenaných
v březnu 1907 až na 5514 libry šterl. v listopadu.
Od té doby po delším kolísání se cena zvolna zota-
vuje, takze dosáhla zyní asi 60 liber šterl. Zdás
#25
alto_textblock
#25
tedy, že se blíží již ozdravění poměrů a volně oživen
trhu, spojené se zlepšením poměrů ve Spojených stál
tech. Dle zpráv ze Spojených států má americký
průmysl rostoucí zaměstnání; výrobci mědi přechá-
zejí po dloubém omezení výroby opět k plné těžbě
a snaží se novými pracovními methodami snížit
výrobní náklady. Dle náhledu odborníků jsou světově
zásoby mědi skrovné, činilyť uprostřed července jen
asi 39.675 tun, takže lze očekávati vzrůst konsumu.
Nutno ovšem vyčkati, splní-li se toto očekávání
Snížení cen německých přádelen konopí. Svaz
německých přádelen konopí a továren motouzů usnesl
se na snížení cen od 1. t. m.; omezení výroby nebylo
prozalím zavedeno
Příjmy drah. Příjmy ústecko-teplické dráhy za
červenec činí na slaré síti 1,220.219 K (o 276.096
méně než před měsícem); úbytek se vysvělluje slabší
dopravou zboží, zvláště uhlí k Labi, dopraveno byl
271.566 osob — 722) a 889.839 tun (—78.210): cel-
kový příjem od 1. ledna činí 9.096.338 K (+.36231).
Na lokální dráze dopraveno bylo 139.364 osob (+-. 845)
a 84.396 tun 2368): vzrůstu dopravy odpovíd
vzrůst příjmů o 5501 na 294.557 K; celkový příjem
od začátku roku činí 1,818.148 K (+ 151 821). Cel-
kový příjem do konce července činí na obou sítich
10,914.486 K (+ 188.052).
Pensijní ústav českoslovanského peněžnictví.
Čím dále tím více množí se projevy odberných Fistů
— zvláště německých, jako „HIypolheken Mnrkt
ze dne 1. srpna a „Sparkassen Zeitung“ z éhož
dne — které doporučují, aby paněžní úřadnictvo
rvláštními opatřeními pensijní povinnosti učinilo za-
dost a v čas vyhnulo se nutnosti pojištění u Vše-
obecného pensijního úslavu státního.
Sjezd českoslovanských včelařů pořádá Zemský
ústředrí spolek včelafský pro královslví české ve
dnech 6., 7. a 8. srpna v koncerlní siní na jubilejní
výstavé v Praze, k němuž zavítají též Jihoslované.
Na pořadu jsou přednášky předních odborníků vče-
lařských pp.: Chorvata ředitele Eug Kamenara a Če-
chů odbor. učitele J. Křemena a Al. Thumy. Ke sje-
zdu pozváni jsou všichní včelaři slovanští a přátel
Zaměstnanost českých strojíren v r. 1908. Za-
městnanost českých strojíren jest dle N. F. P. dosud
úplně uspokojivá. Vedle objednávek ještě z r. 1907
přibyly nové zakázky v prvých měsících t. r., takze
strojírny jsou zaměstnány až do podzimu; ovšemv
poslední době zakázky poněkud řídnou, zvláště pro
textilní průmysl, jenž před rokem do tak značné mí-
ry strojírny zaměstnával. Zakázky pro cukrovary jsou
celkem normální; pro lihovary jsou některé strojírny
dobře zaměstnány, ježto vznikají některé nové rafi-
nerie a zemědělské lihovary. Dosud nelze posouditi,
budou-li strojírny i v zímě dostatečně zaměstná ny,
jistě však nedosáhne zaměstnanost loňské výše, kdy
strojírny pracovaly až do mezí své výrobnosti a ohra-
ty neochvějně stouply (u některých továren až o bo
procent); většina továren nedocilí prý loňského obra-
tu. V roce 1908 poprvé se projeví účinky kartelu,
zvláště zlevnění režie a odpadnutí poenalií, zavině-
ných dřívějším závoděním továren o získání dodávek
na jakougoliv lhůtu
Z ruského průmyslu cukerního. Dle zprávy ně-
meckého konsulátu v Charkově pěstuje se dle nej-
novějších úřadních údajů cukrovka v Rusku (mimo
východní Sibíř a Turkestan) celkem na ploše 50s 900
desjatin oproti 565.000 desjatinám před rokem. Toto
zmenšení plochy značí prakticky i p.. konuingento-
vání vývozu do Anglie zmoršení ruského vývozu
cukru do ostatních odbytišť, jež se tím uvolní pro ra-
kouský a německý cukr. Slav zásob cukru v Rusku
odhaduje se na 6,415.000 pudů, zásoby v továrnách
pískového cukru a rafinády na 18,485.000 pudů
Uherský zahraniční obchod v prvém pololeií
1908. Dle uberské statistiky zahraničního obchodu
činil v prvém pololelí t. r. dovoz do Uher 3.268. 379
kusů a 28,873.063 metr. centů v hodnotě 731.069 810
korun, o 34.256 mil. K více, než před rokem; vý-
voz naproti tomu činil 8,690.480 kusů a 27.485 992
metr. centů v hodnotě 663,318.352 korun, o 10 415
mil. K měně, než v r. 1907, takže obchodní bila nce
Uher jest passivní 67.8 miliony kor. Z toho připadá
na Rakousko v dovozu 555.334.242 korun, ve vývozu
470,421.171 K, lakže bilance obchodu s Rakouskem
jest 84.9 miliony korůn passivní. Dle slatistických
výkazů rakouských o vzájemné tržbě rakousko-uher-
ské jest tato bilance pro Uhry ještě nepříznivější,
neboť dle těchio výkazů činil vývoz z Uher jen
466.9 mil. to (o 62.2 mil. méně, než před rokem) a
dovoz do U'her 567.8 mil. K (o 1.2 mil. měně, nž
před rokem), takže pro 1. pololetí t. r. obchodní bi-
lance vykazuje aktivum Rakouska 100.9 mil. K (oproti
399 mil. před rokem). V celkovém uherském dovozu
nejdůložitější místo zaujímají. lextilní zboží 189-
mil., kůže a zboží z kůže 41.3 mil., železo a železář-
ské zboží 47.9 mil., stroje 25.8 mil., nedrahé kovy
24.6 mil., obilí a luštěniny 24.1 mil., dřiví a uhlí 449
mil., chemické látky 16.8 mil. Největší položky ve
vývozu vykazují: obilí a mouka 198.48 mil., jatečný
a tažný dobytek 101.2 mil., cukr 15.8 mil., zvířecí
produkly 44 mil., dříví a uhli 41.3 mil., nápoje 21.2
mil., textilní zboží 47.3 mil, kůže a kožené zboží
15.2 mil. Dovoz drahých kovů a zlatých i stříbrných
mincí dosáhl výše 90.7 mil. K, z toho 81.16 mil. v
zlatých mineích.
Insolvence. Antonín Kás, kožešník ve Vídní VI.
— F. Iliotel, krejčí v Děčině. — Ant. Bartmanna ná-
stupce Josef Grimm, obchodník ve Vídni V. — Lud-
víka Priesnera vdova, obchod s modním zbožímv
Pešti. — Jovanovits Panta a spol., obchodní fira
v Novém Sadu. — Moric Wolf, obchodník na Kladně.
Trhy Výroční trh na hovězi dobylek budev
Kardašově Řečici dne 11. srpna 1908.
Příští výroční tih ve Voticích bude v pondělí
dne 10. srpna 1909.
#26
alto_textblock
#26
včei
#27
alto_textblock
#27
Banky, záložny a spořitelny.
Zemská banka kr. českého. Stav 31. července
1908: Základní fond závodní 15,000.000 K.
Vklady: a) na běžné účty K 49,495.041 69, b) na
pokl. poukázky K 11.404.000.—, c) na vkladní
knížky K 10,571 867 95 (= K 71,470 909 64).
Vklady z obchodů zápůjčkov. K 33,504 797 19
Komunální dlužní úpisy v oběhu 391,300 200 K.
Meliorační úpisy v oběhu K 16.435 800.—
Železniční úpisy v oběhu K 129,410. 600.—.
Komunální zápůjčky K 395,878.197 11. Melio-
rační zápůjčky K 19.180 569 98. Železniční
zápůjčky K 129,323 077 50. Hypoteční zápůjčky
K 9,091.850 52. Stavební úvěry K 28.000.—,
Zásoba směnek K 45,780.663 25. Záloha na
cenné papíry K 107.130.—. Zálohy a úvěry
v běžných účtech K 16,377 817.—. Zásoba
cenných papírů K 45,590 873 18. Cenně pu-
píry reservního fondu 2,208.020.—. Cenně pa-
píry penstjního fondu 454 600.—. Deposita
v uschování a ve správě K 241,047 016.80.
#28
alto_textblock
#28
V měsíci červenc i 1908 činily
vklady výplaty
korun
#29
alto_textblock
#29
Ústř. zál. učitelstva česko-
177811 103 801
slovanského v Praze
Okr. zál. hosp. na Smíchově 346.799 22 0 1.299
Záložna v Hradei Král. . 122 612 114.4120
Okr. hosp. zál. ve Slaném. 261.174 184 219
Měst. spoř. na Mělníce . .. 4201..250 332.121
293.286 283.402
Ob. spoř. v Roudnici n. L.