#1
alto_textblock
#1
v boji „za tu našu slovenštinu“ vytrvávk) — Fa-
mosní zločin pro pobuřování, pro nějž zmíněný byl
vězněn, měl spáchán býti tím, že p. Krystín tázal se
dvou malých děvčat, do jaké školy chodí, a na jejich
odpověď, že do maďarské, ale že maďarsky neznajl
odpověděl: „To je divné, Slovák patří do slovenské
školy.“ (O zatčení p. Krystína bylo již u nás refe-
rováno. Red. „N. L.“)
Vězení jeho byla malá místnost, chladná, dlouhý
čas vůbec nevětraná, vlhká, tmavá, v níž p. Krystír
byl vězněn o samotě, návštěvy známých vůbec ne-
byly připuštěny, v poslednější době dovoleno mu ne-
bylo ani čísti, ani psáti, a denně dovoleno jen na
jednu hodinu na maličký dvorek, kamž slunce nikdy
nevnikne a jen smrdutý zápach z kanálů se šíří,a
kde současně nacházeli se 2 cikáni, z loupežné vraž-
dy obvinění. Listy z Ružomberka zaslané doručovány
mu byly až za týden, zprávy od rodiny téměř za
10 dní teprve bývaly mu dodány. Za celou dobu věz-
nění nebyl vůbec vyslýchán, aniž o výslechu svědků
proti uvědoměn.
Proti žalobě podány obhájcem drem. Geigerem
námitky. Z nařízení uherského ministerstva spravedl-
nosti povolán byl z dovolené předseda ružomberského
soudu Chudovský (známý c procesu Hlinkova), aby
námitky činěné ihned projednal, na základě čehož
konalo se jednání úřadní ve svátek, v den patrona
uherského sv. Štěpána, 20. srpna t. r. Navzdor
úsilné snaze fiškusa, aby žaloba byla
potvrzena a navzdor jeho řečem o do-
mnělých intencích, s nimiž prý p. Kr.
pracoval, nebylo žalobě dáno místa,
žaloba uznána za bezdůvodnou a uvěz-
něný ihned na svobodu propuštěn. Při-
pravili si to Maďaři notnou blamáž! Mezi tím zmize
hrdina Millan Béla z Lůček, aniž by se vědělo, kdy
Slováci, lid i inteligence projevili vězněnému svoj
sdílnost a radost, že bezpráví tomu je již konec, způ-
sobem tak milým a dojemným, že zůstane p. Krystí-
novi nezapomenutelným.
V žalobě však bylo tvrzeno, že obžalovaný příšel
na hřbitov s intencí, aby Slováky v boji za sloven-
činu podporoval a povzbuzoval, k lidu, jenž ho ob-
stoupil, řečnil, aby v boji „za tu našu slovenštinu“
vytrval a ujišťoval, že Češi s nimi cítí a že je v boji
budou podporovat. (Pan Krystín sice na hřbitově byl.
s nikým však tam nemluvil a hřbitov opustil úplně
samoten po odchodu všeho lidu.) Že děti zastaveny
byly na cestě ze školy. (Byly prázdniny a k tomu
nedělní odpoledne!) Že dětem říkal a dával jim pe-
níze, aby do maďarské školy víc nechodily a maďar-
sky se neučily, že jim není třeba uměti maďarsky.
(Děvčata svědčila, že pan Krystin pouze se ptal, do
které školy ona chodí a na jich odpověď, že pan Kry-
stín jen hlavou zavrtěl, jakoby se tomu divil.) Že to
(setkání a výjev s děvčaty) slyšelo několik lidí, kteří
stáli ve vratech svých domů. S děvčaty pan Krystín
mluvil v cestě, vedoucí úvozem, po jehož žádné
straně není vůbec žádných stavení. Předvoláno mno-
ho svědků, z nichž ani jediný o věci nevěděl a každý
doznal, že ani pana Krystína neviděl a ho nezná.)
Záležitost pana Krystína přijali Slováci za svoji
a i se strany české ujali se věci zejména Národní rada
česká, četní poslanci a První česká akciová pojišťov-
na na život v Praze, která též rodině vězněného
osvědčila péči svoji. Všichni tito po celou dobu věz-
nění páně Krystínova neunavně zasazovali se o rychlé
odčinění této nespravedlnosti
#2
alto_textblock
#2
Denní zprávy.
#3
alto_textblock
#3
— Z ašského „Volkstagu“. Ke včerejší
stručné zprávě o všeněmeckém sjezdu v Aši
sluší dodati zmínku o resolucích na sjezdu při-
jatých. V jedné z nich prohlašuje se ujednoce-
nost německých zástupců na říšské radě jakožte
žádoucí, současně však pochvaluje se dovednost
radikálních poslanců, že si uvnitř svazku ně-
meckých stran zachovali samostatnost. „Volks-
tag“ vyzývá k nejostřejšímu boji proti mezinárod-
ní Němcům nepřátelské sociální demokraciia
proti zpátečnickému klerikalismu. Všechny ně-
mecko-nacionální a svobodomyslné strany musí
se — snaží-li se vážně o práva a mocenské po-
stavení Němců v říši — těsně k sobě postaviti
na odmítnutí výpadů obou úhlavních nepřátel
svobodomyslného němectví. Vyslovuje se pro
volnou školu a vyslovuje očekávání, že by se
německo-svobodomyslní poslanci nejostřejšími
prostředky vzepřeli proti tomu, aby se nástup-
cem nynějšího ministra vyučování stal klerikál.
V sledování hesla „Los von Rom“ shledává
sjezd nejúčinnější prostředek potírání klerika-
lismu. „Stojíme na půdě antisemitismu, žádáme
uznání německého vrchnopanství v tomto státě,
zachování nacionálních práv našeko lidu, i pro-
testujeme co nejrozhodněji proti jednání jedno-
tlivých úřadů, podporujících zčeštění ryze ně-
meckýchkrajů. Proti snu českého státního práva
uplatňujeme německé národní a státní práve
nezdolným trváním na všeněmecké vznešené
myšlence („Hochgedankens“) bývalých něme-
ckých zemí.! Druhá resoluce týkala se hospo-
dářského programu strany,i žádá mimo jiné
také co nejdokonalejší rozluku od Uher, poně-
vadž „vůči jednání Maďarů a koruny docílení
spravedlivého vyrovnání pro každého rozumně
myslícího a jasně hledícího náleží v obor ne-
možnosti. Třetí resoluce vyslovila se o reformě
zemského volebního řádu takto: „Ašský Volks-
tag přimlouvá se sice za změnu zemského voleb-
ního řádu, odmítá však rozhodně požadavek
všeobecného hlasovacího práva. Němečtí po-
slanci žádají se, aby se zasadili o utvoření vo-
#4
alto_textblock
#4
lební kurie se všeobecným hlasovacím právem
a 36 mandáty. Při tom budiž veto Němců v no-
vém volebním řádu takovým způsobem hájeno,
aby za případné nepřítomnosti německých po-
slanců na sněmu volební řád a zemské zřízení
změněno býti nesmělo. Jest tedy nutno, aby
současně s volebním řádem změněn byl také
jednací řád sněmovní. Volkstag očekává, že
svolání českého sněmu k podzimnímu zasedání
bude uskutečněno, i vyzývá německé poslance,
aby v tomto zasedání co nejdůrazněji zasazovali
se o zřízení německých volebních kurií, poně-
vadž jenom takto mohou Němci budoucně zt-
skati spravedlivé zastoupení v zemském výboře
v zemských komisích a tak provéstio uznání ho-
spodářské rovnoprávnosti Němců v Čechách.“
— Ku podzimnímu zasedání sněmovnímu a jeho
obrazu poskytuje ašské kverulantství politické
karakteristický příspěvek. Všeněmci ode vždy
vynikali nemalými ústy.
— Osobní z Moravy (změny u soudů). Pře-
loženi byli adjunkti G. Blitz z Tišnova do Šumperku.
dr. Heřm. Sbrieser ze Skočova do Bílska, Frant. Mu-
ryc z Lipníku do Židlochovic, dr. Jan Černý z Valaš-
ských Klabouk do Bohumína, dr. Kar. Kohn z Frý-
štátu do Těšína, Josef Nevrlý z Bohumína do Valaš-
ských Klobouk, Ant. Bachura ze Stumeně do Prostě-
jova. — Jmenování byli adjunkty auskultanti dr. Kar-
Wolf, Alír. Mahowský a Jos. Meluzin pro obv
vrchního soudu zemského, Eug. Šenk pro Strumeň.
dr. Jos. Orel pro Fryštát, dr. Zikm. Gerta pro Skočov.
dr. Vlad. Drápal pro Lipník, Rich. Zelniti pro Ždá-
nice. Adjunktu Josefu Richtrovi uděleno bylo míst
adjunkta v Litovli.
— Ze zemského výboru král. českého. Ve schůzi
dne 21. srpna 1907 konané za předsednictví přísedí-
cího zemského výboru JUDra. Herolda bylo ve věcech
obecních vyhověno stížnosti Frt. a Anny Vaňkových
ve Váhlovicích v příčině požítku z obec. statku aJ
Syrovátky v Rohozné v příč. přispěvků na umrlčí
komoru v Dolní Cerekvi; zamítnuty byly stížnosti
Ant. a Ludm. Cicvárkových v příčině zřízení studny.
V. Reichelta v Krašovci v přičině pronájmu obec.
pastvin, Jak. Hory a soudr. v Měčíně v příč, změny
v užívání kmenového statku, Maxa Hellera v Dobro-
šovicích v příčině práva virilního hlasu a Julia Russa
a Václ. Formánka v Hradci Králové v příčině pro-
dloužení působnosti asanačních zákonů pro Hradec
Králové. Ve věcech stavebních byla zamítnuta stížnost
Karla Lehovce z Říčan v příčině odstranění plotu
a vyhověno stížnosti obec. úřadu v Bukově v příčině
opravy zdi. Ve věcech honebních bylo v příčině pro-
nájmu společ, honitby vyhověno stížnosti Ed. Vydry
v Brňanech, kdežto stížnosti Roberta Kosche v Hůr-
ce a Jos. Drobílka v Slatiňanech zamítnuty. Ve vě-
cech silničních bylo vyhověno stížnosti Čeňka Moch-
níka ve Štěchovicích v příč. veřejnosti cesty a Max.
Farky ve Vorlíku v příč. opravy polní cesty ve Stru-
hách. Zamítnuta byla stížnos Čeňka Wollnerav
Chlumci v příč. stavby okres, silnice Přitín—Strý-
čkovice. Ve věcech školních dán souhlas k úhradě
nákládu na otevření obecné školy v Mezimostí.
— Úřadní rychlost při udílení dovolené c. k pošt-
mistrům. Z Turnova se nam píše: Zjistili jsme pří-
pad, že c. k. poštmistr z ohledů zdravotních odůvod-
něné dovolené po drahnou dobu bezvýsledně se do-
mahal. Nemoc jeho, resp. nutnost dovolené musily
být ovšem nejprve c. k. okres. lékařem zjištěny. Po-
něvadž je úřad poštmistrův od sídla příslušného
okres. lékaře přes 3 hodiny vzdálen a také železniční
spojení mezi místy těmito jest velmi nepříznivé,
musil nemocný poštmistr, nastoupiv svoj. cestu
k okres. lékaři, plný den mimo domov ztráviti. Př
první své cestě poštmistr c. k. okresního, mimo do-
mov na úřadních inspekcích meškajícího tékaře ne-
zastihl, rovněž tak stalo se mu při cestě druhé
třetí a čtvrté. Teprve pátá cesta věnčena úspě-
chem: žádost za udělení dovolené byla po předchozím
zjištění nemoci lékařům doporučena ku příznivému
vyřízení. Nemocný pětidenním cestováním k lékaři
a nahražovaním během této doby zanedbané práce
v době noční nanejvýš ztýraný poštmistr vzdal díky
bohu, doufaje, že již veškery překážky k dosažení
dovolené překonal. Takto odůvodněnou žádost svoji
předložil ihned ředitelství pošt a telegrafů v Praze.
Ačkoli od této doby již plné dva měsíce dávno mi-
nuly, nedostalo se mu dosud od představeného ředi-
telství odpovědi vůbec žádné. Při takovéto úřadní
rychlosti není ovšem vyloučena možnost, že žadate
prve než dovolenou obdrží, klidně se životem
s úřadem se rozloučí. Dokud je žadatel živ, proti ta-
kovéto úřadní rychlosti z vážných důvodů stěžovat
si netroufá a zemře-li, učiniti tak s to nebude a také
již z moci úřadní, nejsa již ve službách ředitelství
pošt a telegrafů v Praze, k tomu ani oprávněn by
nebyl. Proč by tedy za takovýchto okolností ředitel-
ství s vyřízením dotyčné žádosti spěchalo? Snad
bylo by jinak, kdyby aspoň v případě, že vzdálenost
mezi místem úřadu nemocného žadatele a sídlem
okres. lékaře jest značná, tohoto civilní lékař zastu-
povati byl zmocněn.
Stávka českých dětí v severozápadním území
zněmčeném. Jako v Ervěnicích, v Teplicích, v Bílině
a v Mostě, tak i v Lomu u Duchcova protestují
čeští rodičové proti nezákonnému ubíjení českého
školství menšinového německou hegemonií, podporo-
vanou příslušnými úřady a po zapise nebudou
posílati dítek do školy tak dlouho, do-
kud nebude vyhověno zákonným usta-
novením školským. Zatím co německé obce,
z výsledků práce českého žívlu bohatnoucí, staví dě-
tem svým a českých renegátův paláce, umísťují školy
české v nezdravých lidomornách, přeplňují je a když
už nelze do některé mučírny více dětí zlisovati, za-
vádějí polodenní a střídavé vyučování,
aniž mají k tomu zákonité příčiny. Všechna tato
zjevná příkoří, činěná českým školám, jsou dobře
známa úřadům, ale ty všechny nesčetné palčivé
#5
alto_textblock
#5
stesky českých rodičů házejí prostě do koše. Těmto
do nebe votajícím nezákonnostem vzeprou se Če-
chové začátkem škol. roku neobvyklou zbraní —
stávkou školních dětí. Odpovědnost za tento
nový kulturní skandál rakouský padá na hlavu těch
faktorů, již ustanoveni jsou, aby zákon chránilia
nepřekáželi jeho umožnění.
— K poměrům v Českém Krumlově. Okresní hejt-
manství v Českém Krumlově vydalo právě vyhlášku
ohledně stavby městského vodovodu pouze něme-
cky (!), bez ohledu na to, že čtvrtina obyvatelstva
jest české národnosti. Vždyť i při »úřadním« sčítání
bylo tu posledne napočteno 1317 Čechů a známo je
přece, jak se takové »úřadní« sčítání obyvatelstva
provádělo tam, kde obecní vláda je v rukou počtářů,
jakými se honosí Český Krumlov. Nedávno prošly
novinami zprávy o dvojím lokti c. k. politických úřadů
ve příčině místních školních rad. Tu diužno veřejnosti
sděliti, že v Českém Krumlově jsou poměry ještě
horší, než v Prachaticích a Rudolfově: v »české«
mistní školní radě v Ceském Krumlově
nezasedá ani jediný Čech, nýbrž vesměs
zarytí nepřátelé české školy, kteří se také
svým nepřátelstvím k Čechům a k české škole zvláště
nikdy netají. Ale panu okresnímu hejtmanoví Štepá-
novi (v Českém Krumlově se jmenuje Stepan) ne-
napadne, aby zakročil podobně, jako okresní hejtman
třeboňský proti českému členu německé místní škoiní
rady v českém Chlumu, ačkoli je v Českém Krumlově
dosti inteligentních Čechů, kteří by úřad českých škol-
ních radů dobře obstarali. Okresní hejtman Štěpan je
slaboch, jenž nemá odvahy vůči českokrumlovským
obecním pašům postaviti se na půdu rovného prava.
— Na Pustevních a na Radhošti jest nyní, když
přestala několikadenní nepohoda, velmi jasno a prí-
jemno a pohoda tato potrva dle obecné prognose
několik dní. Ježto právě nyní jest příhodný čas po-
kochati se rozhledem po šírých našich krajích, neměl
by žádný opravdivý turista a přítel přírody času toho
zameškati. Tůru na Mor. Valašsko lze nyní též
z dalších míst v poměrně krátkém čase vykonati, ježto
železniční spojení jest od 1. kvétna velmi příznivé.
Kdo z Frenštatu vyjede na př. o 4/46. hod. ráno jest
o 1/211. hod. dopol. v Olomouci, o 12. hod v Brně,
o 11/2 hod. odpol. ve Vídni a o 3. hod. odpoledne
v Praze; kdo pak vyjede o 4. hod. odpol. z Brna,
o 3. hod. z Vídně, a o 4. hod. z Olomouce,
jest v 10. hod. večer ve Frenštátě.
— Poslední návštěva solných dolů ve Věličce pro
tento rok. Zemský svaz pro povznesení ruchu cizi-
neckého a cestovního v Krakove uspořadá v sobotu
dne 7. září výlet do solnýcr dolů ve Věličce. Solné
doly budou při této návštěvě slavnostně osvětleny.
Vstupenky s jízdními lístky z Krakova do Věličkya
nazpět stojí 7 korun, s použitím lanové spoustě 8
korun. Dostati nebo objednati lze vstupenky jenom
v kanceláři svazu. Adresa: Krajowy zwigzek tury-
styczny, Rynek palac Spiski (nebo Rynek čís. 34)
v Krakové.
— Schůze ústředního výboru Národní jednoty
severočeské se dnes nekoná.
— Mlhy. Dnešního rána byla již Praha zabalena
hustým zavojem mlh, neklamným příznakem končí-
cího léta. Zejmena nad Vltavou byla záclona tak nu-
stá, že nebylo viděti od Palackého mostu k mostu
Františkovu. Později, když se objevilo slunce, mlhy
se rozestoupily.
— V celém Pojizeří postrach vzbuzující a přes
rok zatykačem stíhaný zloděj dopaden. V neděli dne
25. t. m. o 2. hod. noční učinilo četnictvo okresů se-
milského znamenitý lov, dopadnuvši velmi nebez-
pečného a již po celý rok zatykačem stíhaného, 45le-
tého zloděje Antonína Sasku z Bystré u Semil. Saska
byl dne 9. července m. r. po vytrpění čtyřletého trestu,
k němuž byl pro zločin krádeže odsouzen, z trestnice
v Kartouzích propuštěn. Svého pobytu na čerstvém
vzduchu využil Saska měrou více než dostatečnou:
již v říjnu m. r. spáchal řadu krádeží a to u pp.:
Fischera na Smržovce, Hoffmanna v Rychnově, Ni-
grina, řezníka v Líbavě, Görnera, hostinského ve
Wiesenthalu, dále spáchal v přítomném roce pak
značnou krádež šatstva a peněz v Držkově, ve Stu-
denci, Žel. Brodě, Libštátě, Sytovém u Semil, Bra-
ném, ve Staré Pace, Dolní Kalné a Horním Polubném.
Počet Saskou odcizených předmětů, jichž cena páčí
se na mnoho set korun, dosahuje výše závratné. Po-
slední krádež v Horním Polubném spáchal Saska une
20. t. m., kdež vloupav se oknem do hostince pana
Anstela, množství různých doutníků v ceně 99
50 h odcizil. Četnictvo semilské, zahájivši neprodleně
po spáchané krádeži pátrání po zloději, zjistilo, že
krátce po krádeži této byl Saska v Hájích u Semil
s množstvím doutníků viděn; z té příčiny dosavadní
svoji, jemu věnovanou pozornost ještě ve značné
míře zvýšilo. Dne 24. t. m. podnikli četničtí závodčí
pp.: Formann, Kastner a Závitkovský další výpravu
na vypátrání dávno hledaného zloděje, Sasku. Po
delším úsilovném pátrání dospěli dne 25. 1. m. kolem
2. hod. noční do obce Bystré, kdež dům čís. 15, o
němž se dle informací mezi občanstvem nabytých
domnívali, že Saskovi za úkryt slouží, obstoupili.
Závodčí Žávitkovský zůstal před domem na stráži,
kdežto ostatní dva mužové vnikli do domu, v Lemž
po delším hledání Sasku na půdě v seně ukrysého
dopadli. Saska objevil se mžikem v okně pudy,
chystaje se ke skoku na zem. před domem, avšak,
spatřiv dole stojícího četníka, s bodákem proti němu
namířeným, úmyslu svého se vzdal a navrátiv se
na půdu, nechal se klidně zatknouti. Při další, v temž
domě vykonané domovní prohlídce nalezeny 3 balíky
látky, dle doznání Sasky z krádeže u neznámého
obchodníka v Žel. Brodě spáchané, pochá zející, četné
předměty menší ceny a hotovst 12 korun. Mimo
krádež látky také četné jiné krádeže Saska již doznal.
Zlodějská činnost Sasky, jenž ve svém věku 45 let
již plných 15 roků — tedy třetinu svého života
v kriminálech prodlel, jest věru nevšední a dojde
zajisté také přiměřené odměny. Obyvatelstvo celého
Pojizeří si zase jednou volněji z plných plic vya
dechne.
— Horkokrevný mílenec. Malíř pokojů ve Valaš.
Meziříčí pan Filák doprovázel před několika dny
večer dvě dívky zaměstnané u hr. Bukuvkya a za-