#1
alto_textblock
#1
1907
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 89h
#3
alto_textblock
#3
V Praze, v sobotu dne 24. srpna.
#4
alto_textblock
#4
NARUDNÍ
#6
alto_textblock
#6
K číslu 233.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4
#7
alto_textblock
#7
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace.
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#8
alto_textblock
#8
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#9
alto_textblock
#9
Roztržka v uherské koalici.
Z Pešti, 24. srpna. »N. Pest. Journ
oznamuje kroztržce v koalici: »Vůdce
strany ústavní ministr hr. Julius Andrá s s y.
který dlí na venkově, dostal telefonickou zprávu
o událostech ve straně lidové. Hr. A ndrárs sy
prohlásil, že jeho strana setrvá nadále se stra-
nou neodvislosti a udrží koalicli potud
dokud nové závazky, které převzala, plnou mě-
rou splní. Rozumí se, že toto stanovisko hrab.
Andrássya vztahuje se na dobu trvání
přechodní periody. Na spojení strany
ústavní se stranou neodvislosti není možno my-
sliti.«
Z Pešti, 24. srpna. Členové strany lidové,
kteří se zúčastnili předvčerejší volby v Nagy
Karoly, sešli, se včera dopoledne v
klubu strany ke konferenci, které předsedal opat
Jan Molnár. Bylo usneseno, že vyčká se
s dalšími kroky v otázce roztržky s koalicí do
té doby, dokud nebude známo mínění presidenta
strany hr. Aladara Zichya, ministra a latere,
jakož i vicepresidenta sněmovny Štěpána Ra-
kovszkého. K oběma těmto vůdcům byli vy-
sláni poslanci, aby se o jejich smýšlení info-
movali.
Z Pešti, 23. srpna. (K. k.) „Uh. tel. kor
kanc.“ sděluje: Posl. Zboray, člen lidové
strany, který nedávno napsal dosti prudký člá-
nek proti straně neodvislých, prohlásil v roz-
mluvě se žurnalistou „Magyar Orszagu“, že je
pevně přesvědčen o nemožnosti další bo
postupu s Košutovei a že tudíž dal
v lůně lidové strany podnět ke hnutí, a by
strana ta nezávisle na součinnost
ostatních stran a opřena o svou
zlastní sílu uskutečňovala své zá-
sady. To prý vyslovil také v nedávném svém
článku a dostalo se mu k tomu živého sou-
hlasu od četných členů strany li-
dové, zejména od místopředsedy. Rakov-
zského a Jana Molnara. Rakovszky poslal
prý mu po uveřejnění tohoto článku z Reichen-
hallu telegram, v němž mu vřele b laho-
přeje k těmto prudkým útokům na
stranu neodvislých. Zboray praví, že
strana lidová jenom proto dosud neusnesla se
formálně na vystoupení, poněvadž za letních
prázdnin bylo těžko svolati ke společné konfe-
renci členy její, rozptýlené po různých místech.
#10
alto_textblock
#10
Jakmile to bude možno, asi tak počátkem září,
vysloví strana lidová jasně a zře-
telně své stanovisko.
#11
alto_textblock
#11
Další úspěch polské řeči úřadní.
Z Krakova, 24. srpna. „Nowa Reforma
oznamuje ze Lvova, že místodržitelstvi
haličské vydalo 16. t. m. výnos na
všechna okresní hejtmanství v Haliči, jakož i
na městské magistráty v Krakově a Lvově, ja-
kožto politické úřady I. instance, kterým se tyto
upozorňují, že od nynějška veškeré pří-
pisy, výnosy, rozkazy, které se po-
sílají na četnieká stanoviště, mo-
hou býti podávány jazykem pol-
ským aže nemusí býti sepisovány
jazykem německým, jak tomu dosud
bylo. Jenom pokud se týká přípisů, posílaných
velitelstvím četnických oddělení a zem-
skému četnickému velitelství, zůstává předpis
o německém sepsání v platnosti. Jmenovaný list
podotýká, že jest to potěšitelným důkazem, jak
snahy polského kola po zavedení
polské úřadní řeči u četnictva v Haliči
jsou věnčeny aspoň částečným úspěchem.
Styky rakousko-italské.
Z Říma, 24. srpna. »Tribuna« pozname-
nává ke schůzce rakodského a ital-
ského ministra zahraničních zá-
ležitostí: »Okolnost, že prostřednictvím
barona Aehrenthala bude italský mi-
nistr jednati přímo s císařem, nasvědčuje
jasně tomu, že dobrá dohoda mezi oběma mi-
nistry, která zahájena byla v Desli níu, do-
stala v Išlu výmluvnou sankci a že s ty ky
italskorakouské dospěly k oné pevné
vzájemnosti v důvěře, kterou národové obou
států mohou býti uspokojeni.
Výstraha z Říma do Francie.
Z Říma, 24. srpna. »Tribuna« varuje
v úvodní stati, která považuje se za oficiósní,
Francii před dobývačnou válko
v Marokku a varuje ji dále před pokusem
zjednati si v Marokku pře vahu.
To jest jediný prostředek, kterým zabrániti s
dá nebezpečným komplikacim.
#12
alto_textblock
#12
Telegrafické zprávy.
#13
alto_textblock
#13
Z úřadního věstníku.
#14
alto_textblock
#14
Z Vídně, 24. srpna. (K. k.) »W. Z.« ozna-
muje: Ministr financí jmenoval finančního sekre-
#15
alto_textblock
#15
táře Josefa Löfflera vrchním inspektorem
finanční stráže II. třídy pro obvod finančního
zem. ředitelství v Praze.
Ministr kultu a vyučování jmenoval prof.
Viléma Čapka na státní průmyslové škole na
Smíchově do VII. hodn. třídy.
Mezinárodní sjezd sociální demokracie.
Ze Štuttgartu, 23. srpna. (K. k.) Mezi-
národní socialistický sjezd přijal převážnou vět-
šinou Beerovu resoluci; hlasovali pro ni také
rakouští a uherští delegáti. Sjezd přijal ve své
odpolední schůzi další resoluci, týkající se při-
stěhovalců a vystěhovalců; prohlašuje se v ní
za povinnost organisovaného dělnictva, aby brá-
nilo se proti snižování životních potřeb, které
vzniká následkem velké dopravy neorganisova-
ných dělníků, a aby zamezilo přivážení a od-
vážení stávkokazů. Sjezd vyslovil svoje politování
nad vylučováním určitých národností a kmenů
a doporučuje četná opatření, jež týkají se zemí,
z nichž vystéhovalci odcházejí, a zemí, do nichž
se stéhují, pokud se týče pak posledních mezi
jinými také zavedení minimální mzdy. Za roko-
vání zdůvodňoval posl. Elenbogen svoji resoluci
a prohlásil, že kapitalism působí rozkladně tím
málem, co positivně vytvoří. Řečník žádá ochranu
pro domácí i přistěhovalé dělníky.
Po delším rokování byl přijat návrh na
konec dabaty. Následkem toho došlo k bouřli-
vým scénám. Angličané protestují proti návrhu
a předsednictví Singrovu, dělajíce nesmírný
hluk; vylézají na stoly a židle a chtí předsedu
ukřičeti. Předseda Singer dostal se konečně
k slovu a prosil Angličany, aby cítili a chovali
se jako socialisté. Řečník sám nedá se sjezdem
terorisovati.
Angličan Hyndman vrhá se za
nepřetržitých projevů protest-
ních na tribunu a musí býti ná-
silím odveden s tribuny. Po několik
minut trvajícím hluku Angličanů má závěrečné
slovo dr. Ellenbogen. Žitra bude jednáno
o otázce vojenské, v níž, jak se proslýchá,
Hervé povolil.
#16
alto_textblock
#16
Události v Marokku.
Z Paříže, 23. srpna. (K. k.) Admirál Fi-
libert telegrafuje s dnešním datem: Zprávy
z Mogadoru potvrzují, že Mulej Hafid b yl
v Marakeši vyhlášen za sultána.
Je tam klid. V Časablance bylo vy-
střeleno 21. srpna 260 ran z děl.
#17
alto_textblock
#17
FEUILLETON.
#18
alto_textblock
#18
V doupěti španělských podvodníků.
#19
alto_textblock
#19
V poslední době se zase houfně objevují dopisy,
nabízející účasť na osvobození uvězněného bcháče
ve Španělsku. Za jistý obnos, jejž třeba složiti, aby
získána byla suma potřebná k podplacení strážců
ve vězení, možno pak nabýti královské odméný o
boháče, který má svůj poklad ukrytý na bezpečném
místě. Zdálo se, že podvodům byl učiněn konec, když
minulěho roku byla zatčena tlupa podvodníků, která
pracovala pod vůdcovstvím L. Gonzalesa a R. Gatriy.
Ukazuje se všák opak. Jeden z jejich pomocníků loni
unik] a — jak se zdá — zorganisoval novou t'upu
podvodníků, která provozuje ve velkém chytání hejlů
na pohádky o zakopanýcn pokladech. Jest zajímavo
zvěděti, jak řádění Gonzalesovu a jeho společníků
byla učiněna přítrž.... Pan Mathenberg ve Štras-
burku dostal psaní z Madridu, v němž tušil nástrahu.
Dotázal se opatrně německého konsula v Madriděo
radu. Na jeho radu odeslal pak telegram žádaný
v dopise. V odpověď přišlo na dvanácti stránkáci
psaní, které obsahovalo nejpřesnější podrobnosti, lí-
čilo utrpení ubohých vězňů a přesné pokyny, jak
si má M. na cestě počínati. Nyní navedl konsul Ma-
thenberga, aby na udanou podvedníky adresu poslal
dopis a ohlásil v něm svůj příjezd na určitý den.
Zároveň mu dal konsul radu, aby opravdu na několik
dní odjel ze Štrasburku. Zatím požádána o pomoe
španělská policie, která pověřila úkolem odhaliti pod-
vodníky svého komisaře Pugu... Když přibyl do
Madridu pařížský rychlík, vystoupil z něho starý pán,
jehož německý původ byl nepochybný. Byl to de-
tektiv Puga. Velký štíhlý muž s černým vousem, je-
hož oko slídivě prohlíželo proud cestujících, přikročil
ihned k „Němci“ a představil se mu jako sluha Gan-
día. Němec ukázal španělské pasní které ho přimělo
#20
alto_textblock
#20
k cestě, načež byl doveden Gandiou k připtavenému
automobilu, jímž měli jeti do kanceláře agentury
kde už prý čeká vězeňský dozorce. Toho třeba pod-
platiti, aby dopomohl k útěku vězni, který má v bez-
pečném úkrytu veliký poklad, z něhož svému za-
chránci dá královskou odměnu (na tuto báchorku
chytají španělští podvodníci s poklady své cběti).
Automobil odjel a v patách za ním drožka, v níž
usedli dva za nosiče zavazadel přestrojení, detekti-
vové, kteří měli býti svému veliteli stále v patách.
Rychlý automebil však záhy drožce ujel. Konečně
automobil zastavil v Calle de Cuchilleros před do-
mem, na jehož dveřích byl štítek: Gonzales Co.
agentura. „Němec“ byl uveden do domu a mohl
obdivovati skvělé zařízení kanceláře a množství per-
sonálu v ní pracujícího. Prošed řadu pokojů, stanul
v soukromé pracovně pana Gonzalesa. Nyní ještě
jednou projednán celý plán k osvobození uvězněného
boháče. Pan „Mathenberg“ byl ochoten poskytnouti
peněz, pravil však, že má toliko poukázku na lan-
kovní dům Sainzův. „i nevadí,“ upokojil ho Gon-
zales, „přijímám i ty, neboť jsem ve spojení se Sain-
zovým domem.“ — „Ale předně zní poukázka na
mnohem vyšší obnos, než mám vám odevzdati,a
za druhé můžete se mnou jeti a ukázat mi, kde je
Sainz, a odtamtud si zajedu pro svá zavazadla,“ pyla
diplomatická odpověď Němce-detektiva. Proti tomu
se nedalo nic namítati a po chvíli byli všichni tři
na cestě. Právě když zahýbali kolem nejbližšího ná-
roží, spatřil Puga své dva pomocníky. Jako blesk
byli na nepozorovatelný pokyn u něho. Než se pře-
kvapení darebové vzpamatovali, měli „náramky“. Špa-
nělská policie učinila znamenitý lov, zatknuvši celou
velkou společnost, z níž nikdo jí nebyl znám. V ele-
gantní pisárně nalezeno několik tisíc dopisů ve všech
evropských řečech. Vzorně vedené knihy ukázaly
že obětí bylo tisíce. Příjmy Gonzalesovy agentury či-
nily od 1. ledna 1905 do dne zatčení, 22. května 1906.
240.000 korun.
v -
#22
alto_textblock
#22
= Král detektivů Robert Pinkerton, jehož smrt
telegraf oznámil, upoutal na sebe několikrát pozor-
nost celé americké širší veřejnosti. Svých úspěchů do-
cílil v prvé řadě neúmornou pilí a odvážnou odhod-
laností, s nimiž se ujímal spletitých kriminálních
případů. Stejně jako tyto vlastnosti prospívala jeho
populárnosti i přísná spravedlnost a poctivost. Z nej-
větších jeho úspěchů budiž poukázáno na dopadení
bratří Bidwellů, kteří anglickou banku okradli o 20
mil. korun. Ještě více ho proslavilo zatčení rafino-
vaného a odvážného padělatele bankovek a bankov-
ního lupiče Sheridana. Úřadní policie byla proti jeho
řádění bezmocna. Hlavní obtíží bylo, že nikdo vlastně
nevěděl, jak Sheridan vypadá. Pinkerton se dověděl,
že jeden ze Sheridanových příbuzných má jeho po-
dobiznu. Rychle odhodlán se přestrojil a provedl
opravdové vloupání se, aby se zmocnil cenného
obrazu. Odvážný kousek se povedl a hnedle rozeslán
obraz v tisících exemplářích všem zřízencům Pinker-
tonova ústavu, čímž Sheridan vypátrán a zatčen. —
Popularitě ústavu však uškodílo, že v pozdějších do-
bách propůjčoval své služby americkým nabobům
v jejich boji s dělnictvem. Tak při velkých nepoko-
jích při stávce v Carnegiových ocelárnách v Pitsburgu
užívali Pinkertonovi zřízenci při srážkách se stávku-
jícími revolverů tak vydatnou měrou, ž to vzbudílo
všeobecné rozhořčení. Konečně poukazováno i k to-
mu, že ozbrojená moc v rukou soukromníkových se
může jednou státi nebezpečnou i samotnému státu.
V procesu pro zavraždění guvernéra Stenneberga,
jenž skončil osvobozením obžalovaného vůdce dělní-
ctva Haywoosa, vyšly o tomto oboru Pinkertonova
ústavu na jevo podrobnosti, které zle uškodily jeho
populárnosti. V posledních letech vedle této účasti
ústavu na dělnickém hnuti ve prospěch zaměstna-
vatelů hlavním jeho oborem jest hlídání klenotní-
ckých krámů.