#1
alto_textblock
#1
do Casablanky. Spanělským vojákům sluší
zůstati uvnitř města a nezasahovati do
boje, leč že by snad byli napadeni, neboť jsou
tam proto, aby vykonávali funkci polície.
Z Oranu, 21. srpna. (K. k.) Dopravní parnik
„Winh-Long“ odjel dnes večer do Casablanky
s 800 tiraílleury a 125 goumiery (domorod
dobrovolníci).
Z Tangeru, 21. srpna. (K. k.) „Ag. Havas“
znamuje: Odjezd hodnostů, kteří měli odejíti
do Tangeru, byl k rozkazu sultánovu odložen.
Proslýchá se, že evropské kolonie ve Fezu
opustí město 22. t. m.
#2
alto_textblock
#2
Německo a Francie.
dsvuB
H. Z Berlína, 21. srpna. K návštěvě fran-
couzského vyslance u říšského kancléře dovídá
se »Tägl. Rundsch.«, že vyslanec Cambon
již před schůzkou mocnářů ve Wilhelms-
höhe přál si rozmluvu s kancléřem a hned
na to obdržel pozvání do Nordeneye.
Spiknutí proti portugalskému králi.
H. Z Madridu, 21. srpna. Jak se z Lissa-
bonu sděluje, bylo tam objeveno spiknutí
proti životu krále Dona Carlosaa
ministerského předsedy Jos Franca. V děl-
nické čtvrti udál se výbuch pumy, při kte-
rém dva muži byli zabiti a dva zraněni. Pátrání,
které z této příčiny zahájila policie, vedlo
k zatčení studujícího mediciny Jose Betten-
courta. Jeho výslech úkázal, že byl náčelní-
kem družiny spiklenců, která chystala
pumový atentát na krále a ministerského před-
sedu a zařídila za tím účelem dílny na pu-
my. Při prohlídce jeho bytu byly nalezeny pa-
píry jej usvědčující, těmito papíry byla úřadům
prozrazena jména mnchých na spiknutí zúčast-
něných osob.
#3
alto_textblock
#3
Ozvěna marockých události v Alžíru.
Z Tlemcenu (Alžír), 21. srpna. (K. k.)
Maročtí kovkopové v dolechu
Beni Safu zahájili stávku a chovají
se výhrůžně k Evropanům. Poněvadž čítají asi
1000 mužů, žádal obecní starosta, aby vo-
jenské úřady daly obyvatelstvu
kochraně zbraně.
#4
alto_textblock
#4
Ruské události.
Proces s úločníky.
Z Petrohradu, 21. srpna. (K. k.) Vojenský
soud vyslechl dnes další svědky v procesu
sútočníky. Tři svědci dokázali, že se většina
obžalovaných mezi sebou stýkala. Jiní svědci vy-
povídali, že obžalovaní nemohli býti členy zlo-
činné organisace.
#5
alto_textblock
#5
Pojíždka po středním Labi.
(Odborné výklady p. stav. rady Šantrůčka, zá
stupce rady zemědělské pro král. české, číněné účast-
níkům pojíždky středolabské.)
#6
alto_textblock
#6
Meliorace Labe.
Projekt na regulaci a kanalisování středního
Lape od Hradce Králové do Mělníka vypracovalo tech-
nicvé oddělení zemského výboru král. českého, na-
čež o vydání zákona o vodních cestách byl projekt
dán i disposici ředítelství pro stavbu vodních cest.
Jac přirozeno, musí po provedení jak regu-
face, ta. zejmena však po provedení kanalisace
labské kastati v dosavadních poměrech nor-
málních i velkých vod, jakož i ve sta
vech vody spodní namnoze důležité změny, které
budou mítl na regetační poměry celého rozsáhlého
úzení polabského dalekosáhlý vliv.
Tak zejměna bude dosavadní pravidelné vystupo-
vání velkých vod a každoroční zaplavování veške-
rých níže položených pozemků zamezeno a tím bu-
dou také značně omezeny škody, které tyto velké
vody záplavami v dobách pokročilejší vegetace, jakož
i odnášením prsti a hnojiva a stržením celých části
parcel způsobovaly. Naproti tomuto blahodárnému
účinku, jaký regulace Labe na vedlejší
pozemky míti bude, dlužno však opět postaviti
nevýhodné faktum, že po provedení regulace nebu-
dou pozemky středolabské, které se z valné části
skládají z diluviálních náplavů hlinito-štěrkových,
již účinně a pravidelně zúrodňovány a hnojeny vý
borným kalem středních velkých vod a že tedy vý-
nos jejich stane se nejistým a vůbec značně se
zmenší. Obdobně vytvoření celého zařízení kanali-
sačního změní dosavadní poměry v tom smyslu,
že namnoze značným umělým zvednutím vody nad
zdýmadly v řečišti aneb nad plavidly v kanálech
za účelem plavby zvýší se nevýhodně i dosavadní
stav spodní vody ve vedlejších pozemcích, a že bude
voda z koryt vsakovati hrázemi do pozemků a zne-
možňovati pravidelný odpad vody spodní z těchto do
řečiště, a následkem toho pozemky zabahňovati ; na-
opak zase na mnohých místech pod zdýmadly v řece
a pod plavidly v plavebních kanálech bude násled-
kem hluboce zaříznutých profilů stav tekoucí vody
těchto korytech tak snížen, že následkem tohoto kles-
nutí vody v toku klesne i normální stav spodní vody
ve vedlejších pozemcích tou měrou, že budou tyto
totálně vysušeny.
Temto namnoze velice neblahým vlivům a změ-
nám dosavadních poměrů, které by svého času po
provedení regulace a kanalisace labské nutně nastati
#7
alto_textblock
#7
musely, má býti zabráněno současným řešeníma
provedením účelného zařízení melioračního pozemků
středo-labských aspoň v hlavní jeho kostře tak, aby
při provádění podníku kanalisačního byly dosavadní
poměry hospodářské v celém území zachovány a po-
kud možno i zlepšeny.
Z toho vyplývá, že tyto dodatečné práce meli-
orační jest nutno považovati za integrující součástku
celého podniku labského a jako takové vřaditi je do-
datečně do celkového rozpočtu vodních cest.
Vypracování příslušné rozsáhlé studie na zřízení
jmenované kostry meliorační pozemků středolab-
ských v rámci a souvislosti prováděných úprav re-
gulačních a kanalisačních, jakož i aproscimativního
rozpočtu na tyto práce podjala se technická kancelář
zemědělské rady král. českého a jsou toho času
studie, vztahující se na území z Hradce Králové do
Kolína, již provedeny, ve studifch dalších tratí pak
se pokračuje.
(Pokračování.)
#8
alto_textblock
#8
Denní zprávy.
#9
alto_textblock
#9
— K nastávajícímu sněmovnímu zasedání
přinášejí oba orgány německého kasina dnes
úvodníky. Kdežto leader »Bohemie« vypadá jako
mračno až za obzor se stěhující, již sice bez
blesků, ale z hluboka přidušeně hřímající, v
»Prag. Tagblattu« panuje už nejkrásnější po-
časí. Ba, úvaha listu páně Mercyova jest vlastně
výhledem do zaslíbené země, na očarování všech
německých očí. Ani hrozny ze země německým
strdím přetékající nescházejí, a »Pr. Tagblatt«
chutná je již napřed, přes to, že jsou zcela
očividně kyselé. Jakže — tak rozumuje »Prag.
Tagblatt« — Němci domýšlejí se, že by jim
»věc tak nedocela zdravá« mohla uškoditi
»My naopak stojíme na stanovisku, že volební
oprava musí utvořiti pro Němce příležitost
k vynucení jich nacionálních požadavků, jaká
se nikdy nevrátí. Oprava ta jest kamenem,
který celý komplex jazykově a správní otázky
v Čechách uvede v pohyb, a taková příležitost
nemůže vůči nacionální bídě Němců v Čechách
nikdy dost záhy přijíti.« Volební oprava není
prý separátním problémem, nýbrž může býti
řešena jenom v souvislosti »s onou velkou
otázkou«, která Němce tisní. »Reforma zemského
volebního řádu musí býti současně revisí naší
správy«, tvrdí »P. Tagblatt«, »a Němci byl
by blázni, kdyby si dali vzíti jedinou příle-
žitost k rozvinutí této naléhavě nutné revise.«
Ovšem, lhůta k zasedání bude příliš krátká
k řešení této ohromné, celého Rakouska týka-
jící se otázky, ale vol. reforma stokrát vyzní
z pronesených řečí. A tu prý Němcům může
býti jenom vítáno, budou-li míti příležitost pro-
tivníka »klidně a chladně« na to upozorniti, že
volební oprava může býti řešena jenom v sou-
vislosti se zákonným zajištěním nacionálních
práv Němců v zemském sněmu. Půjdou-li
Němci v této věci sjednoceně v před, získají
pro nastávající zemské volby »platformu«, která
bude ovládati politickou situaci, a to nejen
v Čechách, na dlouhou dobu. Vrátí-li se pak
po volbách do sněmovny s přímým rozkazem,
učiniti volební opravu východištěm veliké akce,
která uskutečniti má nerušený nacionální život
Němců v Čechách, budou moci vahou veškeré
německé veřejnosti v Čechách zasáhnouti do
jednání r. 1908 atd.« Tak vida k nadšeni nad
zajištěným snémovním zasedáním neschází »Pr.
Tagblattu« ani horoucnost výrazul
— Německé hnutí v Haliči bude nyní
německo-nacionální organisaci na všemožný
způsob rozdmychováno. Pod záhlavím »Die
Deutschen in Galizien« přinášejí orgány strany
této články, v nichž se poukazuje k tomu, že
v Haliči — jak prý říšské volby ukázaly v- ne-
hledě k německým vojákům, žije dvě stě tisíe
Němců ve značných německých sídlech, kteráž
se velmi výhodně liší od chudobných, špinavých
polských a židovských obcí. Podle vzora v Če-
chách oblíbeného, kde Němci sami sebe po-
křtili nepřeložitelným slovem »Deutschböhmen«,
nazývají své příslušníky v Haliči »Deutsch-
galizier«, jakýmis »Němcohaličany«. Haličtí
Němci poznali prý následkem říšských voleb, že
mají na západě bratry, a že k témto stačí se
jen obrátiti, aby jim podali bratrskou ruku,
uvědomili prý si konečně, že také oni mají
nacionální povinnost: zachovati sobě, svým dě-
tem a vnukům němecíkou národnost,
německou hrudu přiměřeným osvěd-
čováním své národnosti uvědo-
mělou německou politikou. Toho
prý dosud nebylo, a co promeškáno, musí prý
býti dohoněno. Dne 18. t. m. vyšlo první číslo
nového časopísu Němců v Haliči »Das deutsche
Volksblatt in Galizien«, v jehož úvodníku se
k Němcům promlouvá, že byli do Haliče povo-
láni císařem Josefem II. jako Němci, aby tu
jako Němci žili, »německou práci, německý
mrav, německou píli měli prý do Haliče za
#10
alto_textblock
#10
nésti«. Jejich potomci musí prý nyní bojovati
o zděděné své drahocenné statky, německý ja-
zyk, německý mrav a německou hrudu. Není
prý pravda, hlásá »Volksblatt« haličských
Němců, že německá větev, do Haliče císařem
Josefem vsazená, není už života schopna, ještě
jest v Haliči více než dvě stě německých osad,
kteréž jako drahokamy rozsety jsou v zemi atd.
Tímto překypělým, od pathosu čpějícím tónem
jde to dále ve článku, hlásajícím, že se začne
v Haliči šířiti nejstrašnější z egyptských ran,
která kdy mohla nějakou zem potkati. Poznanští
bratří haličských Poláků, znající toto požehnání
s důstatek a třebas že nemůže poznaňský osud
Halič za nynějších okolnosti stihnouti, přece
bude Halič »německý mrav« otravovat, ač ovšem
dávkou menší než smrtící, jak se o to pokouší
»německý mrav« v Poznani. Zkrátka, velko-
německá myšlenka, která za vyslovený a neta-
jený, ba okázale hlásaný úkol svůj má vyhubiti
v pruském Polsku polský živel i po jazyce
i po půdě, učinila další krok ve svém postupu
na východ do Haliče, kdež »hájiti« chce, co
Němcům nikde nikdo nebere: jazyk, národnost
a zděděnou půdu, a o to oloupiti jiné národy
jest jediným posláním Němectva ve světě
všude!
— Zemský výbor rozhodl. Jsme požádáni,
abychom konstatovali k dnešnímu úvodnímu
článku našemu, že místodržitel p. hr. Couden-
hove expedoval vládní nótu v otázce svolání
sněmu království českého ihned, jak ji ob-
#11
alto_textblock
#11
držel.
#12
alto_textblock
#12
— K úmrtí dra. Viléma Ryby došly nás tyto další
projevy: Městská rada v Jindř ichově Hradci
hluboce želí úmrtí velezasloužilého redaktora Vašeho
a bývalého říšského poslance p. dra. Viléma Ryby,
jehož celá snaha nesla se k tomu, aby působil ku
povznesení kraje jihočeského, jejž na říšské radě za-
stupoval. Neocenitelné zásluhy jeho o kraj náš za-
jišťují mu věčnou památku v srdcích našich. V Jin-
dřichově Hradci, dne 21. srpna 1907. Starostův ná-
městek Fr. Konidlanský. — Slavná redakce! Ne-
přišel jsem v čas z Vodňan, kde jsem několik dní
meškal, do Prahy, abych mohl zúčastniti se pohřbu
f p. dra. Viléma Ryby, váženého člena Vaší redakce,
jehož jsem osobně vždy ctil. Prosím, abyste přijati
ráčili můj projev soustrasti nad ztrátou, již jste utr-
pěli odchodem kolegy tak milého a člověka ušlechti-
lého, jakým byl zesnulý. V úctě dokonalé oddaný
Fr. Herites. V Praze, 21. srpna 1907. — Slovutní
pánové! Na svých cestách, za pobytu v Karl. Varech,
dočítám se teprve nyní o úmrtí Vašeho věrného dru-
ha a spolupracovníka na horké naší národní půdě
a spěchám, bych Vám vyslovil svoji nejhlubší a nej-
upřímnější soustrast. Ztrácíte, slovutní pánové,a
s Vámi celá naše veřejnost, celý náš národ, muže
celého, který svým rozhledem následkem dlouhého
pobytu v cizině mnohé ještě služby mohl prokázati
svému těžce zkoušenému národu. Trvám v úctě doko-
nalé Vám všem, slovutní pánové, zcela oddaný dr.
Janatka Frant., obecní starší. V Karl. Varech, 21.
srpna 1907. — Prof. dr. Jaromír Čelakovský
vyslovuje upřímnou soustrast k úmrtí dra. Ryby. —
Znajíce ze žurnalistického života dlouholetou a ne-
unavnou činnost Vašeho ct. spolupracovníka dra. Vi-
léma Ryby, osmělujeme se vážené redakci vysloviti
nad ztrátou tak znamenitého a osvědčeného spolu-
pracovníka svou upřímnou a srdečnou soustrast. Ne-
znajíce bližší adresy ct. příbuzných zesnulého bo-
jovníka pérem, prosíme, aby dle možnosti byla kon-
dolence naše též jim laskavě výřízena. S projevem
opravdové úcty podepisujeme se: Sekretariát České
sekce Volné Myšlenky, Kr. Vinohrady, Korunní tř. 6 n.
Karel Pelant, sekretář, Julius Myslík. — Slavná
redakce! Račte mi prominouti, jestliže dovoluji si i já
projeviti Vám svoji hlubokou a vřelou soustrast nad
úmrtím spolučlena Vašeho pana Viléma Ryby. Želím
hluboce ztráty tohoto neunavného a bystrého politika
českého a přeji národu našemu, aby dostalo se mu
náhrjady důstojné této veliké ztráty. S projevem
plné úcty dr. Peták, purkmistr. V Plzni, dne 21.
srpna 1907. — Císařský rada Hanuš Lorenc s chotí
Klárou, rodem Svatošovou, v Plzni vyslovují slavné
redakci nad úmrtím vysoce zasloužilého redaktora a
vlastence, pana dra. Viléma Ryby, vřelou a upřímnou
soustrast.
— Německá „kultura“ v Č. Krumlově. Dne 15.
t. m. konala se v Č. Krumlově turnéřská slavnost.
Když se turnéři večer průvodem vraceli z výletu,
způsobili před českým hotelem „Růže“, kde právě
konalo se české divadelní představení, ohlušující rá-
mus, řvouce „Heil“ a „Nieder mit den Tschechen!“.
Na důkaz své hrdinné mysli, podnícené patrně notnými
dávkami piva, vplížilo se nekolik turnerů do nádvoří
hotelu a strhali tam s tabulí české plakáty, načež —
utekli. Mezi povykujícími turnery nejdivočeji si počí-
nali úřadník Klima (vedle jiných státních úřadníků)
učitel Batek (Pátek) a j. Policie krumlovská ovšem
těmto výronům německého „vlastenectví“ mlčky asi-
stovala,
— Nová škola. Z Červeného Kostelce se
nám oznamuje: Právě došel obecního úřadu v sou-
sedním Horním Kostelci výměr zemské školní
rady, kterým se povoluje odškolení velké této obce
od Červeného Kostelce a zřízení samostatné trojtřídní
školy. K stavbě bude co nejdříve přikročeno a jsou
již vhodná místa vyhlédnuta. Bylo by žádoucno, aby
stavba byla zadána cestou konkursu.
— Slavnost Č. Besedy v Prachaticích odložena
na 8. září. Z Prachatic se nám sděluje: K oslavě pa-
mátky 25letého trvání hodlala Č. Beseda 1. září ko-
nati slavnost, proti které oznámili Němci lidovou
trucslavnost na náměstí pro týž den. Čechové pracha-
tičtí, nemajíce naděje, že okr. hejtmanem Hieblem