#1
alto_textblock
#1
Ročnik XXXXIV
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek dne 20. května 1904.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 139.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a odpol. Histy
předplácíe se
v Praze v alminisirani
aa měsío
ns čtvrl leta .
s dvojí donáiškon
na měsíe
ns .
K5oi
va úlialkácht
2 K50h
na ně i ke
P'eštou:
z uřsle. . . . . .
ke
na dvit lela . .
s dvojí zásilko
a miění
ntrt leta . . . . 11 K eo
#5
alto_textblock
#5
S K —
#9
alto_textblock
#9
V drobném prodejií
ranní číslo o sobě .
.. . . za zh
odpolední
Ve slialkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . .
odpolední . . . . . . . . 3h
Inserá t
platí se hotevě Lapřee
Fřečplieení a inssrty přijísk dnini-
strace v Marianské ulici č.3.
Tam nschásají se též redakne
tiskárna a ezpedice „Národnich Listů“.
Rukopisy se nevracejí.
#10
alto_textblock
#10
sh
#11
alto_textblock
#11
Válka.
Ze Senlu, 19. května. Korea zru-
šila officialně všechny smlouvys
Ruskem.
Z Petrohradu, 19. května. Nej-
starší syn hr. Tolstého odebere
se jako válečný zpravodaj oděs-
ského listu do Východní Asie.
Z Tokia, 19. května. (H.) Admirál
Togo oznamuje: Japonský křižák
Kasugi srazil se za husté mlhy
s křižákem Joshino, který v ně-
kolika minutách se potopil. Mužstvo
bylo zachráněno. Japonský válečný
křižák Hatsuse byl nárazem na
ruskou minu vyhozen do povětří.
Posádka, čítající 300 mužů, byla
torpédovými čluny zachráněna.
Z Paříže, 19. kvělna. (C.-B.) »Agenee
Havase sděluje ze Šanchaje: Ko-
záci pobořili most u Andžu a pře-
rušili telegrafní spojení na sever
od Pjönjanu. Japonci posílají po-
sily do severní Koreje, aby obno-
vili spojení mezi japonskou armá-
dou a generálním štábem. Dle
všeho jest ruské vojskov
kraji genzanském velmi
četné.
Z Londýna, 19. května. (C. B.) » Rent.
kancelář sděluje z Čifu: Lodi ja-
ponské, které dle výpovědi Rusů
sem přibyvších (Viz o tom jiné ještě
depeše. Pozn. red.) v pondělí zničeny
byly, jsou prý řadová loď »Siki-
šima« a veliký křižák »Asama«.
Zničeny byly prý za bombardování
Port Arturu. Loď »Sikišima« poto-
pila prý se ve dvou minutách, lod
»Asama« oproti tomu teprve, když
měla býti odvlečena. Rusové tvrdí.
že dostali tyto informace od velí-
cího důstojníka v Dálném. Ruské
lodi torpedové vyplaly z přistavu
portarturského, ale ustoupily opět.
když Japonci dostali posily. Vjezd
do přistavu byl úplně uzavřen, jest
ale nyní, kdy byly odstraněny lodi,
Japonci potopené, opět volný, ně
jest ještě nebezpečno tudy plouti.
Spojení na sever od Dálného jest
úplně přerušeno.
Dle další zprávy Rusů, z Dál-
ného do Čifu přibylých, jež byla
podána ruskému konsulu, nezbylo
již času zachovati mužstvo řadové
lodi »Sikišíma«. Dle pozdější zprávy
druhá loď, jež na minu narazila,
nebyla prý křižák »Asama«, nýbrž
řadová loď »Fuji«,
Z Tokia, 19. května. (C..B.) Offi-
eialní zpráva. Dle sdělení japon-
ského generálního štábu japonská
armáda, jež 5. t. m. přistála na
Linotanu, přerušila nepřátelské
spojení. Jeden oddíl napadl dne
16. t. m. o půl 2. hod. odpol. ne-
přítele, jenž se nalezal poblíž Ši-
sanšanu, severně od Kiněu a od-
razil ho na jih. O 3. hod. 40 min.
obsadili Japonci výšiny, jež se
táhnou severně od Kiuličuanu až
k Činhatonu a zatlačili nepřítele
až pobliž ke Kiněu.
L. Z Petrohradu, 19. května. (V 9
hod. 30 min. večer.) Kronštat uvádí
se ve stav válečný.
Neofficiálně se sděluje, že na
ostrovech fiuských zatčeno bylo ne-
méně než 40 zvědů anglických,
kteří pozorovati měli případné po-
byby ruského loďstva.
Mezi zvédy, již byli zatčeni
dříve v Kronštatu, jest i jeden
plukovník japonský.
Kuropatkin bude se možná vy-
hýbati bitvé až do příchodu 12.a
17. sboru armádního.
Z Tokia, 19. května. (C.-B.) »Reu-
terova kancelář« sděluje: Admi-
rál Togo oznamuje: Za hu-
sté mlhy, nastalé 15. t. m.
u Port Arturu, narazil kři-
žák »Kasuga« na křižák
»Jesino«, jenž se v něko-
lika minutách potopil. Jen
90 mužů bylo zachráněno.
V týž den narazila bitevni
loď »Hatsuse« na ruskou
minu a potopila se. 300
mužů posádky bylo zachráněno.
(Tím Japonci samými potvrzeny jsou off-
ciálně zprávy o velkých pohromách japon
#12
alto_textblock
#12
ského loďstva v posledních dnech, kteréž
z různých pramenů soukromých již výše
byli jsme položili. Pozn. red.)
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
#13
alto_textblock
#13
Našemu uvědomělému rolnictvu
na uváženou!
#14
alto_textblock
#14
Událost takového dosahu, jako jest do se
millionů vysahující půjčka státní na urychlené
vyzbrojení branné moci soustáti habsburgského,
přirozeně omšeným dojmem působí na veškeré
mysle, a pohleuje téměř všechny paprsky ve-
řejného interessu. Není tudiž divu, unikl-li
též širší veřejnosti naší v tom třesku zbraní
millionů bez zvláštního povšimnutí soudobý
projev zdejšího vedení našich agrárníků, jenž
stal se na letošním svato janském sjezdu frakee
té dvěma oficiálními její řečníky.
A přece je nutno blíže naň posvititi. Nebot
jest tu co činiti dle všeho opět s nějakým no-
vým manévrem několika ctižádostiveův, dychtí-
cích po maršálské holi nad národem v předvečer
nejtěžších zápasův a bitev rozhodných snac
pro dlouhou budoucnost.
Vůdcové strany agrární sběhli od společ
ného praporu souručenství českého před nepří
telem na bojišti vídeňském. Tím zasadili věc
české nepopíratelně zlou ránu. Každý soudný
našinee, každý spravedlivý člověk musil tento
skutek odsuzovat. Ani u svých konservativníel
přátel nedošli vůdcové agrárníků za tento čin svů-
absoluce; tak na př. německý orgán staročeský
jenž věru nám nestraní, v úvodním článku ze
dne 8. t. m. odsoudil tuto desserci agrarni-
ckých poslancův těmito slovy: »České souru-
čenství bylo rozbito. Agrárníci uchopili se právě
první naskytlé příležitosti, aby se vyprostiliz
povinnosti, která se jim stala oblížnou. Což jim
záleží na pospolitosti, na solidaritě, na společ-
ném zájmu celku ? —
Oni baží jen po mandátech, p
hodně mnoha mandátech, a cokoliv jim v télo
honbě za mandáty překáží, to bez
ohledně odmetaji stranou.
Nyní mají opět ruce volně a mohou se
jimi opět oháněti dle libosti, a potřeba-li, opět
svírati pěsti. A jako by chtěli dohonit, co z
těch šest měsíců svého neradostného spolužit
se sdruženými stranami zameškali, spouštějí nyn
opět pravé krupobiti nadávek na své soky, tak
že společný národni nepritel náš ani nevycház
ze zábavy a škodolibosti.«
Nuže, my nebyli ovšem tak naivní, aby
chom byli očekávali, že páni vůdcové agrárn
na sjezdu, který si svolali, objeví se snad
v rouše křesťanských kajíenikův a budou své
chyby upřímně litovat, ale toho mohlo zajiste
veškeré naše vzdělané a myslicí rolnictvo české
od nich žádat, aby mu svůj čin ospravedlnil
důvody pravdivými, výkladem upřím-
ným, jak má český rolník mluviti vůči če-
skému rolníku. Ale jak se zatím oba officiáln
řečníci agrární zhostili své úlohy? První z nich
líčil věc tak, jakoby bylo šlo při volbách
delegace za země neuherské o otázku ná-
rodní eti. Mladočeši vyloučili volby ty
z obstrukce. Tím poš kodili čest národaa
stateční agrárníci proto se od nich trhli. —
Slovem, agrárnický řečník to nabral po-
hodlně demagogicky vydávaje stálou, trvalou a
důslednou obstrukci za heslo
agrárníkům diktované ctí a prospěchem
národa, proti němuž prý se Mladočeši prohlásili.
A tolikéž následující po něm řečník p. Prá-
šek začal křivě líčiti věc tak, jako by zá-
kladem českého souručenství byla bývala stálá,
zásadní a bezvýminečná obstrukce, i vyčítal
našim mladočeským poslancům jako nejtěžší
chybu, jako neupřímnost, kolísavost ba šalbu,
že někdy od pravidla učinili výminku, že vůči
některým předlohám upouštěli od obstrukce.
Avšak nastojte, jedva byl takto ztrhal celou
posavadní politiku delegace mladočeské, jedva
byl toto její občasné vyloučení té které záleži-
tosti ze skřipce obstručního poznamenal jak
hotové neštěstí národní věci naší, jal se roz
vinovati strategii vlastního agrá
ního generálního štábu a čeho jsme
tu zvěděli? Věcí opravdu překvapujících: Oni
vůdcové agrárničti, že prý od samého počátku
měli o ceně obstrukce minění poněkud jiné.
Jim nejeví se býti zbraň obstrukee
výhodnou ke stálému boji a nej-
méně k dobývání požadavků ná
rodních. Oni že v ní vidl jen ob čas vhod-
nou zbraň pro obranu v případě
přepadení, ale želi toho, že ji Mladočeši
užívali tou měrou, až pro to musil ministr-krajan
dr. Rezek z kabinetu Körbrova se poroučet-
Vůbec jeví se panu Práškovi dnes zbraň ob-
strukce již býti zbraní o tupělou, které roz-
hodující kruhové už přivykli tak, že jim ne-
imponuje, kdežto Körber hradí se proti ní ští-
tem svého § 14., tak že ho nemůžeme porazit.
Zkrátka, trvalá, důsledná obstrukce jeví se
pánům bezúspěšnou a oni žádají voliče, aby
jim ponechali volnou ruku, by mohli ke zbrani
té sáhnouti, jen když to za dobré uznají.
Tážeme se nyní, jakým právem po všem
tom odsuzují agrární vůdcové politiku českého
poselstva, poněvadž tato právě činila jen to, eo
oni nyní sami činiti hodlají a za jedině moudré
vyhlašují? Je v tom česká upřímnost aje
v tom pravda? Či nedopouštějí se právě oni
demagogického klamání svého voličstva, aby ne-
vidělo, jak zbůhdarma roztrhli svor-
nost v národě, a jak nespravedlivě očerňovali
stranu mladočeskou? Co našim za hřích
zločin vytýkali, nyní sami činiti chtějí a veškeru
volnost k tomu si vyhražují. Však nedosti
#15
alto_textblock
#15
na tom.
#16
alto_textblock
#16
Leč pánové nespokojují se ve své skromno
sti již jen tím, že osobují si jako dosud právo
mluviti za celý venkov náš (!) nýbrž
oni nepokrytě baží již po uchvá-
cení vůdcovství nad veškerým ná-
rodem: »neboji se — jak praví vý-
slovně — zodpovědnosti, až politické
vedení českého národa větší měrou
bude li to přání lidu, přesune se na stranu
naši«
Nuže, jakou majl pánové státnickou způso
bilost ku převzeti télo odpovědnosti za řízen
lodi celého národa, vysvítá nejlépe z toho —
zmatku planých frásí, jež výkonný výbor
jejich ústy svého řečníka na místě politického
programu dává k lepšímu. Aby zaujali ke všem
palčivým otázkám národa určité a jasné posta-
vení, aby vyložili, kterak to možno, by sta-
vovská strana, mající přirozeně v první řadě
na zřeteli hmotné zájmy a prospěchy své třídy
svého stavu, dovede náležitě opatřiti zájmy
a prospěchy veškeré společno st
naší, veškerého národa našeho, t
práce se pánové ani nepodjali. —
Rovněž nikde zmínky o tom, jak se po
staví vůči německým pretensím po národní auto
nomii, po rozdělení zěmě v krajská hejimanstvi.
zda budou s námi pro děcentralisaci říšskou,
anebo přistoupí na decentralisaci zemské samo-
správy, jak chtějí prověst to své heslo : všeobecné
ale ne rovné právo hlasovací atd. atd.
O tom všem miči jako zařezaní, ale želi
bují si v pythickém mlhavěm uvažování, že ob
je časem dobré i politika opposiční i zase op
portunní, kde mohou poslanci býti rozhodujícím
kruhům oporou, aby si tak získali vliv na státní
správu atd., anebo opět v sentencích, že vo-
ličstvo má právo na poslancích svých žádat
úspěch, »aby mu aspoň ražena byla cesta ve
sborech zákonodárných, po níž by lehčeji
rychleji spěl k svému národnímu,
politickému, kulturnímu a hospodářskému
sesílení a tím i k svému osamostatnění, ke kte-
rémuž konci máme prý se hleděl spojovat
s každýmkoliv přítelem bez ohledu na politickou
jeho barvu neb národnost, tedy i s velkostat-
káři i s klerikály a Němci. Jakoby kdo nám
skytal kdy podpory, sniž by žádal na vzájem
závazkův a úsluh našich pro sebe ? Takovým
zeleným špenátem častovalo vedeníistrany agrárni
letos své trpělivé posluchačstvo. Co řekne tomu
naše uvědomělé a vlastenecké rol
nictvo
#17
alto_textblock
#17
Ke sjezdu českých advokátů.
V těchto dnech hostiti bude zlatá slovansk
Praha účastníky sjezdu českých advokátů a slo-
vanské hosty, kteří k tomuto sjezdu zavítali.
Spolek českých advokátů použil totiž příležitost
prvního vědeckého sjezdu českých právníků.
který kená se ve dnech svatodušních, k tomu
aby čeští advokáti mezi sebou pojednali jednal
o otázkách stavovských, jednak o otázkách ná-
rodních, týkajících se výkonu práva před nej-
vyššími instancemi.
Zajímavo jest, že v téže době, kdy sešli se
chorvatští advokáti v Záhřebě, aby pojednali o
stavovských otázkách, také u nás stavovské
otázky nutí české advokáty, aby o nich po-
rokovali. A takovýchto otázek celá řada žádá
úpravy, neboť je přirozeno, že rozvoj hospodář-
ský a pokrok na poli sociálním způsobuje nové a
nové otázky stavovské. Zejmena změna soud-
ního řízení, která nepopřeně znamená veliký
pokrok sociální, nutí české advokáty, aby v čas
postarali se o to, by tyto změny nevyžádalysi
mnoho obětí v řadách advokátů a nedotýkaly se
citelně jednotlivých členů stavu.
Čeští advokáti však nechtějí domáhati se
toho, aby stav advokátní chráněn byl na škodu
jiných stavů, aby dostalo se mu nějakých privi
legií, nýbrž chtějí se domáhati toho, aby advo-
kacii zajištěno bylo takové postavení v ústroj
státním a společenském, jaké mu po právu pří-
sluší, a aby uvnitř stavu učiněno bylo opatření
by jednotlivci zajištěni byli pro případ stáří a
invalidity.
Proto čeští advokáti vítali změnu soudníh
řízení, neboť nalehavým požadavkem sociálním
bylo, aby těžkopádné, zdlouhavé a při tom drahé
řízení soudní bylo odstraněno, aby nahrazeno
bylo řízením rychlým a laciným, tak aby bylo
přístupno každému, a nebylo privilegiem jen
bohatých. Čeští advokáti se jen bránili proti
duchu, který z Vídně při zavádění nových
soudních zákonů proti všem advokátům smě-
řoval.
Ze stavovských otázek položeny na pořad
sjezdu přednáška o právní povaze advokacie
jejím postavení v ústrojí státním a společen-
ském, dále pojednání o postavení advokacie na
venkově a o pojišťování v advokacii. Zejmen
poslední otázka má veliký význam pro členy
stavu advokátního, zejmena vzhledem ke změ-
nám, jež v hospodářských poměrech novými
soudními zákony přivoděny jsou a ještě budou.
Vedle otázek, stavu se týkajících, bude na
sjezdě jednáno o důležité otázce národní, totiž
o požadavku připuštění českého jazyka ve ve-
řejných jednáních c. k. nejvyššího soudníhoa
kasačního dvoru, pak správního a říšského
soudu. Již po léta domáhají se čeští advokáti spl-
nění tohoto požadavku, a jednotlivci činili po-
kusy, prosaditi jej, ale utužující se centralis-
mus rakouský odpírá splnění tohoto samozřej-
mého a spravedlivého požadavku, aby výkon
spravedlnosti děl se v jazyku mateřském.
Konečně za časovou a důležitou otázku po-
kládají čeští advokáti reformu nejvyššího soudu.
V poslední době totiž opakují se připady, že
tento nejvyšší tribunál scudní vynesl ve stej-
ných případech opačná rozhodnutí. Tím jistota
právní jest značně otřesena, a tím také otřesena
jest důvěra v soudy a ve výkon spravedlnosti,
neboť nelze pak spolehati, že ve stejné otázee
nejvyšší soud rozhodne opět tak, jako rozhod
#18
alto_textblock
#18
dříve. Otázka reformy nejvyššího soudu jest tedy
hlavně důležita pro ty, kteří ochranu svého
práva vyhledávaji.
Jest sice ještě velká řada otázek stavov
ských i národních, jež čekají na řešení, ale ty
odloženy byly na sjezdy budoucí.
Jest si přáti, aby první pokus sjezdu zdaři
se co nejúplněji, veřejnost česká zajisté s týmž
přáním bude sledovati průběh a výsledek sjezdu
Tato přízeň a sympatie české veřej-
nosti budiž výrazem uznání veřejné a národn
činnosti českých advokátů. Vždyť čeští advokát
plným právem budou v dějinách našeho národ-
ního života zaujimati právě tak čestné místo
jako naši kněží v dějinách našeho probuzení.
V českých městech, pokud jde o národní
práci, stojí z pravidla advokát mezi prvními
pracovníky, v odborech matičních, v odborech
cbranných jednot jsou čeští advokáti čestně za-
stoupeni.
A pokud jde o naši samosprávu, tu největš
zásluhu o rozvoj a prohloubení samosprávy
obecní a okresní mají ti čeští advokáti, kteř
stáli a stojí v čele samosprávných korporací
Jim sluší v první řadě vděčiti za to, že jsmet
nepatrnou míru samosprávy, kterou nám víden
ská vláda uštědřila, se ctí zachovali a uhájili
Chceme-li býti upřímni, musíme doznati
že veřejná práce z velké části spočívá na bedrech
českých advokátů, kteří přinášejí této práci i čas
i hmotné oběti.
Stalo-li se, že snad tu a tam některý pří
slušník stavu advokátského nejednal tak, jak
toho česť a důstojnosť stavu vyžadovala, sluš
od takových jednotlivců dobře rozeznávati cele
stav českých advokátů, který plným právem za-
sluhuje, aby veřejnost se sympatiemi provázel
jeho počínání.
#19
alto_textblock
#19
Delegace.
#20
alto_textblock
#20
Z Pešti, 19. května. (C B.)
Rozpočtový výbor rakouské delegac
schválil zprávu ref. markýza Bacguehema
že výbor vyslechl a velkým povděkem ministrov
ubezpečení, že poměr k našim spojencům a všen
ostatním mocnostem, zvlášť Rusku je výborný; lituje
rusko japonské vojny a shledává v přísné neutralitě
mocnosti záruku, že vojna zůstane lokalisována
Východo-asijské události působily konejšivě na bal
kánské národy a v Sofii i Cařihradě poznali, že nej
lépe odstraní se zmatky pokojnou shodou. Bulharsko
tureckým dohodnutím ostaví Evropu zatím balkánsk
starosti. Referent ponkazuje na utěšený pokrok v pro-
vádění reformního programu mürzstegského a kon-
statuje, že společná vůle Rakouska a Ruska zůstáví
rozhodujícím činitelem míru na Balkáně. Se vše
stranným uspokojením vyslechnuto, že Německo pod-
poruje provedení reformního programu. Anglo-fran
couzská dohoda má velký politický význam, nebo
rozmnožují se jí záruky míru nejen v Evropě, al
všude, kde vyskytovaly se protivy mezi Anglila
Francií.
Referent vítá změnu v náhledech o rakouské
polilice v Italii a ministrovo sdělení o schůzce opa-
tijské. Ubezpečuje ministra výborovým souhlasem
jeho prohlášením o smluvách obchodních. Z výboro
vých porad je patrno, že chová se důvěra k správě
zahraničné politiky a uznává se ministrovo vyna
snažení za podporu hospodářských zájmů vci
zině.
Po schválení této zprávy o rozpočtu ministe
stva zahraničních věcí del. Pergelt referoval
námořním rozpočtu, dovozuje, že liší se o
předešlého zvýšeným požadavkem 1 mill, korun n
rozmnožení stavu námořnictva o 750 m., nebol
třeba obeznamovati mužstvo s odbornou službou
elektrotechnickou, torpědovou a j. Mimo to třeb
větších výloh na stravování a šacení, na elektro
techniky, lékaře, inženýry a p. Proto navrhuje, aby
se rozpočet ten schválil až na položky, jež souvisej
s úvěrem mimořádným.
Námořní velitel bar. Spaun rozbíral různé
novoly ve vojenství, dovozuje, že pro skrovné pro
středky na stavbu lodí a opatření těžkých děl ne
mohlo se pokračovati s moderní technikou až
všecky oůvody, jež uvedeny včera pro armádní ho
tovost, platí také pro námořnictvo. Líčil zevrubně
nové lodní typy cizích státův a dovozoval natnost
projektovaných prací. Politické poměry tu prý roz-
hodovali nemohou, neboť — jak řekl včera minist
vojenství — každý stát je povinen upraviti svou
brannou moc tak, aby za vojny vyhovovala. Loďstvo
moderní — třeba skrovné — patří k nezbytným po-
třebám slátu.
Dále pojednal řečník důvěrně o konkretních
poměrech předlohy.
Del. dr. Kramář učinil rozličné technické do
lazy, jež bar. Spaun náležitě zodpověděl.
Po referentském doslovu přijat řádný i mimo
řádný rozpočet vojenského námořnictva, mimo po
ložky, souvisící s požadovaným mimořadným
úvěrem.
Potom schválena zpráva ref, bar. Oppen
heimera o účetní závěrce.
Ref. Šusteršič podával zprávu o ú věr
okupačním.
Del. dr. Kramář je povděčen předloze účetn
závěrky z r. 1902, ale nevyhovělo se prý přání, pro
jevenému četnými resolucemi. Účetní závěrkaje
vypracována bosenskou účtárnou a parlamentní kon-
trole stačí jen závěrka, prozkoumaná vrchní účtár
nou. Ptá se po stavu církevní samosprávy, zakro
čili-li o ni také mohamedáni a jak daleko postoupilu
se s upravením některých platů. Dále táže se mi
nistra, zda by po své návštěvě v zabraných zemíci
nehodlal rozšířit autonomii a pozbaviti politickou
správu policejního rázu, a ustanovil li se již na
určitém plánu berní reformy, aby odstranil se ob-
tížný desátek.
Del. hr. Lažanský pozastavuje se nad lác
bosenského dříví, čímž snižují se ceny rakouského
dříví o 20% a nemění se, protože uzávěrky platí na
30 let. Rád by, aby bosenské dráhy nepovolovaly
nižší dopravné a jižní dráha změ ila sazby na ra
kouské dříví. Plá se, kdy dlouholeté uzávěrky vy
prší?
Delegát rytíř Eugen Abrahamowicz zmíni
se o pověstech, že v bosenských lesích prodává s
dříví »za pace, čímž stlačují se ceny haličské a škod
legálním zájmům. Ptá se, proč se neprodávají v Ra
kousku — mimo hercegovský tabák — jiné jeho
druhy?
Delegát Dobernig stěžoval si na špatné spo
jení Vidně s Bosnou
Ministr baron Burian praví, že účetní závěrk
bude se příště předkládati ku prozkoumání nejprv
oběma vladám a potom předloží se ke schválení cí
saři. Budoucně bude možná předložiti dvě závěrky
za rok, tak že rozstup v nich nebude tak veliký
Klausule účetního odboru bosenského nemá žádné
důležitosti, protože se ji účty neschvalují. Zákon sta
noví jen, že závěrky mají se předkládati delegae
k informaci. Statut pravoslavné samosprávy jest již
skoncován a došel souhlasu všech interessentů: du-
chovenstva, věřících i zemské vlády. Věci týkající se
hierarchie vyhraženy rozhodnutí ekumenického patri
#21
alto_textblock
#21
archy cařihradského. Jemu předložen celý operáta
je naděje, že jej záhy schválí. Za své cesty po
Bosně konstatoval ministr všeobecnou spokojenost
s nastávajícím ukončením celé církevní organisace.
O mohamedánské otázce plati, co řekl v minulém
zasedání, avšak podotýká, že mohamedání nemajl
zástupců důvěrníků.
Dosavadní buď vystěhovali se, nebo vstoupili do
tureckých služeb, nebo ustoupili z veřejnosti. Jsou
mezi nimi strany a proto vláda nesmí pospíchati se
svými plány, aby nezdálo se, že chce jim vnutit jisté
osobnosti za vůdce. Avšak i tu doufá dospěti k do-
brému konci. O učitelské platy stará se; 10leté pří-
davky změnily se v 5leté. Více učiniti nebylo možná
pro velké zatížení rozpočtu. Organisace venkovských
obcí studuje se. Dosavadní jich správa je těžkopádná.
Berní reforma studuje se bedlivě a pozorně. Možná,
že bude třeba soupisu jednoročních desátků pro na-
stávající opravy. Obyvatelstvo vyslovuje se příznivě
o jejich paušalování a došly již nabídky na pauša-
lování dobrovolné.
Ohledně bosenského dříví odvolává se na své
vývody z minulého zasedání, kdy slibil revisi želez-
ničních sazeb. Bude snad již záhy hotova. Ved
k ní nejen zřetel na dřevaře, ale také bosenský in-
teres fiskální, jenž vyžaduje zvýšení železničníh
výnosu. Troufá, že v příštím zasedání bude mocí již
uvažovati o účinku nové tarifní praxe a slibuje ještě
další data k důkazu, že taxy za kácení dříví větších
exploilací nejsou menší než v jiných říšských zemích.
Dlouhé smlouvy na kácení lesův odůvodňují se tím,
že jsouce krátké, nenalezly by podnikatelů, již b
mohli zřizovati cesty a jiné potřebně investice.
Do věci, o níž zmínil se del. Dobernig, nemá c
mluviti. Bosenské správě nepřísluší, starati se o ry-
chlíky v říši nebo nová železniční spojení. Přál by
si v Bosně mnoho nových trati, zvlášť baňalucko-
jajeckou, avšak vyhlídky na nové stavby jsou ještě
tuze daleky.
Po referentském doslovu usnešeno přejíti k r-
kování zevrubnému, načež okupační výbor
schválen také v něm a schůze skončena.
Příští bude ve středu, 25. t. m. o 4. hodině
odpol. Na jednacím pořadu je: I. a) Mímořádná po-
třeba na opatření nového materialu polních děl aj.
vojenských potřeb; b) nedodělané položky mimo-
řádného požadavku ministerstva vojenství. II. a)
mimořádný požadavek na opatření námořních potřeb
a b) nedodělané položky řádného a mimořádného
požadavku vojenského námořnictvl.
*
#22
alto_textblock
#22
Vojenský výbor uherské delegace sešel se
za Szaparyova předsednictví o 4. hodině odpolední,
aby pojednal o rozpoctu ministerstva vo-
jenství na rok 1905
Referent Münnich zahájil rokování, načež
ministr Pitreich učinil prohlášení jako ve výboru
dele gace rakouské.
Předseda ministerstva hrabě Tisz a dovozoval,
že je povinnosti uherské vlády, aby již při této pří-
ležitosti podala věrný obraz všestranné situace. J
nutně třeba, aby naše dělostřelectvo dostalo děla,
přiměřená požadavkům moderní techniky. Dosavadní
děla jsou předstižena moderními, rychlopalnými.
Vláda by spáchala zradu, kdyby naše armáda ne-
rovnala se výzbrojí jiným státům, kdyby květ ma-
ďurského národa poslala v případě vojny do ohně
se zbraní, jež by mohla vésti k porážce. Vlády uva-
žovaly, jakým způsobem uhradily by se výlohy bez
opětného zatížení obyvatelstva obou států. Vypo-
čteno, že třeba asi 400 mill. K, z nich 222 mill. K
na výzbroj dělostřelectva novými děly. Z těchito
222 mill. K již 53 mill. K povoleno. Na stavbu
a výzbroj lodl tjiž ve slavbě) třeba 64 mill. K. Obě
položky činí 286 mill. K. Mimo to bylo asi 110 mil-
lionů K v mimořádném rozpočtu nebo v mimořádném
ru počtu vojenském v menších položkách. Ministr
vojenství vyjádřil se, že mimo oněch 400 mill.
bude třeba ještě nanejvýše asi 50 mill. K. Zavede-li
se dvouletá služba vojenská, vřadí se těchto 50 mil-
lionů K do rámce této úvěraí operace. Tato úprava
je výhodna také s průmyslového stanoviska, zvláště
uherského. Jeť mnoho vojenských potřeb, na jejichž
výrobu uherský průmysl teď ještě zařízen není.
Uhradí-li se tato potřeba v menších částkách n
delší dobu, uherský průmysl nemůže se na její vý-
robu zařizovali. Dostane-li však velkou objednávku,
dostane se mu také finančního podkladu na náklad-
nější zařízení,
Tim dosáhneme cíle, že uherský průmysl bud
se moci zúčastniti v kvotovém poměru. S vojen-
ského stanoviště je tato kombinace výhodna, protož
opatří se za 3 neb 4 leta, čeho k výzbroji třeba.
Jedná se pouze o investice, jejichž spravení vyža-
duje dlouhé doby a jež musí provésti se, kdy ne-
hrozí bezprostřední nebezpečí vojny. Při celkovém
úvěru 400 mili. jde pouze o véci, jež se musí kvapně
pořídit. Koncentrováním těchto 400 mill. uvolní s
některé položky společného rozpočtu — asi 27 mill.
— jež jsou ustanoveny na úroky a úmor přlšti
půjčky v 25 letech, takže dle vší pravděpudobnosti
nynějši půjčka bude zaplacena, než snad bude zase
třeba nových děl a novějších lodí místo těch, jež se
teď staví. Refundační položky musí zůstati v roz-
počtu, aby byl patrný náklad obou států na vojsko
a námořnictvo. O výši a podmínkách příští půjčky
nelze podati ještě žádného prohlášení. Možná, ž
uherská vláda podá příslušnou předlohu současně
s předlohou branného zákona. Není řečeno, opatií-l
se zvláštní amortisaci nebo opatří li se, čeho třeb,
vydáním renty a sice tak, že by se vládě uložilo
použiti přehytků ze sumy restitnované ze společného
rozpočlu a nad úroky z vydané renty k výkupu
amortisačních titrů. Ministerský předseda doufá, ž
podal dost jasný obraz celé kombinace a očekává
že klidná a rozumná úvaha této otázky přesvědčí
nejen delegaci, ale i všecko veřejně mínění, že po-
dařilo se roztešiti těžký úkol, aby uhradily se neod-
kladné, se stanoviště nejsvětějších a životních zájm
uherského národa nevyhnutelné investiční potřeby
bez zvýšenl rozpočtu.
Všichni delegáti, mimo Lovasse, jenž ne-
uznává nutnost ohromných vojenských požadavků.
protože říši může hroziti v nejbližší době nebazpečí
jen od balkánských států, jemuž bychom však odo-
lali, — byli spokojeni s vývody ministra vojenství,
uznávajíce přímost jeho výkladu.
Většina řečníků schvalovala finanční plán vlády.
třebas i obsahoval v jednom smyslu klam, a žádala,
by uherský průmysl byl zúčastněn náležitě při za-
mýšlených objednávkách. Ač nové požadavky co do
výše i své nenadálosti způsobily vetké překvapení.
většina řečníků souhlasí s vládou, že nedostatky
pohotovosti branné moci říse musí se odstraniti co
možná rychle.
Přiští schůze výboru bude zejtra odpoledne.
#23
alto_textblock
#23
Politické zprávy domácí.
#24
alto_textblock
#24
V Praze, 19. května. (Budoucí rakou-
ská státní půjčka a § 14.) Polské časo-
pisy zabývají se již nyní otázkou, jak si nynější
úřadnická vláda pomůže k penězům, jichž bude
pe třebovati na železniční investice a mimořádné
potřeby ministerstva vojenství, jestliže česká ob-
strukce potrvá i za podzimního zasedání říšské
rady. Dle „Gaz. Nar.“ vláda již počítá s faktem,
že tak ohromných kapitálů parlament jí nepovoli
tak rychle, jak ona bude peněz potřebovati.
A proto vymýšlí prostředky, jimiž by si mohla
peníze opatřiti i bez parlamentu. Pokud
běží o milliony, potřebné na železniční investice