ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1bf151b0-7129-11dc-9ca5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
Ročnik XXXXIV
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pátek dne 20. května 1904.
#3 alto_textblock #3
Číslo 139.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. Histy předplácíe se v Praze v alminisirani aa měsío ns čtvrl leta . s dvojí donáiškon na měsíe ns . K5oi va úlialkácht 2 K50h na ně i ke P'eštou: z uřsle. . . . . . ke na dvit lela . . s dvojí zásilko a miění ntrt leta . . . . 11 K eo
#5 alto_textblock #5
S K —
#6 alto_textblock #6
l
#7 alto_textblock #7
—
#8 alto_textblock #8
nn
#9 alto_textblock #9
V drobném prodejií ranní číslo o sobě . .. . . za zh odpolední Ve slialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . odpolední . . . . . . . . 3h Inserá t platí se hotevě Lapřee Fřečplieení a inssrty přijísk dnini- strace v Marianské ulici č.3. Tam nschásají se též redakne tiskárna a ezpedice „Národnich Listů“. Rukopisy se nevracejí.
#10 alto_textblock #10
sh
#11 alto_textblock #11
Válka. Ze Senlu, 19. května. Korea zru- šila officialně všechny smlouvys Ruskem. Z Petrohradu, 19. května. Nej- starší syn hr. Tolstého odebere se jako válečný zpravodaj oděs- ského listu do Východní Asie. Z Tokia, 19. května. (H.) Admirál Togo oznamuje: Japonský křižák Kasugi srazil se za husté mlhy s křižákem Joshino, který v ně- kolika minutách se potopil. Mužstvo bylo zachráněno. Japonský válečný křižák Hatsuse byl nárazem na ruskou minu vyhozen do povětří. Posádka, čítající 300 mužů, byla torpédovými čluny zachráněna. Z Paříže, 19. kvělna. (C.-B.) »Agenee Havase sděluje ze Šanchaje: Ko- záci pobořili most u Andžu a pře- rušili telegrafní spojení na sever od Pjönjanu. Japonci posílají po- sily do severní Koreje, aby obno- vili spojení mezi japonskou armá- dou a generálním štábem. Dle všeho jest ruské vojskov kraji genzanském velmi četné. Z Londýna, 19. května. (C. B.) » Rent. kancelář sděluje z Čifu: Lodi ja- ponské, které dle výpovědi Rusů sem přibyvších (Viz o tom jiné ještě depeše. Pozn. red.) v pondělí zničeny byly, jsou prý řadová loď »Siki- šima« a veliký křižák »Asama«. Zničeny byly prý za bombardování Port Arturu. Loď »Sikišima« poto- pila prý se ve dvou minutách, lod »Asama« oproti tomu teprve, když měla býti odvlečena. Rusové tvrdí. že dostali tyto informace od velí- cího důstojníka v Dálném. Ruské lodi torpedové vyplaly z přistavu portarturského, ale ustoupily opět. když Japonci dostali posily. Vjezd do přistavu byl úplně uzavřen, jest ale nyní, kdy byly odstraněny lodi, Japonci potopené, opět volný, ně jest ještě nebezpečno tudy plouti. Spojení na sever od Dálného jest úplně přerušeno. Dle další zprávy Rusů, z Dál- ného do Čifu přibylých, jež byla podána ruskému konsulu, nezbylo již času zachovati mužstvo řadové lodi »Sikišíma«. Dle pozdější zprávy druhá loď, jež na minu narazila, nebyla prý křižák »Asama«, nýbrž řadová loď »Fuji«, Z Tokia, 19. května. (C..B.) Offi- eialní zpráva. Dle sdělení japon- ského generálního štábu japonská armáda, jež 5. t. m. přistála na Linotanu, přerušila nepřátelské spojení. Jeden oddíl napadl dne 16. t. m. o půl 2. hod. odpol. ne- přítele, jenž se nalezal poblíž Ši- sanšanu, severně od Kiněu a od- razil ho na jih. O 3. hod. 40 min. obsadili Japonci výšiny, jež se táhnou severně od Kiuličuanu až k Činhatonu a zatlačili nepřítele až pobliž ke Kiněu. L. Z Petrohradu, 19. května. (V 9 hod. 30 min. večer.) Kronštat uvádí se ve stav válečný. Neofficiálně se sděluje, že na ostrovech fiuských zatčeno bylo ne- méně než 40 zvědů anglických, kteří pozorovati měli případné po- byby ruského loďstva. Mezi zvédy, již byli zatčeni dříve v Kronštatu, jest i jeden plukovník japonský. Kuropatkin bude se možná vy- hýbati bitvé až do příchodu 12.a 17. sboru armádního. Z Tokia, 19. května. (C.-B.) »Reu- terova kancelář« sděluje: Admi- rál Togo oznamuje: Za hu- sté mlhy, nastalé 15. t. m. u Port Arturu, narazil kři- žák »Kasuga« na křižák »Jesino«, jenž se v něko- lika minutách potopil. Jen 90 mužů bylo zachráněno. V týž den narazila bitevni loď »Hatsuse« na ruskou minu a potopila se. 300 mužů posádky bylo zachráněno. (Tím Japonci samými potvrzeny jsou off- ciálně zprávy o velkých pohromách japon
#12 alto_textblock #12
ského loďstva v posledních dnech, kteréž z různých pramenů soukromých již výše byli jsme položili. Pozn. red.) (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
#13 alto_textblock #13
Našemu uvědomělému rolnictvu na uváženou!
#14 alto_textblock #14
Událost takového dosahu, jako jest do se millionů vysahující půjčka státní na urychlené vyzbrojení branné moci soustáti habsburgského, přirozeně omšeným dojmem působí na veškeré mysle, a pohleuje téměř všechny paprsky ve- řejného interessu. Není tudiž divu, unikl-li též širší veřejnosti naší v tom třesku zbraní millionů bez zvláštního povšimnutí soudobý projev zdejšího vedení našich agrárníků, jenž stal se na letošním svato janském sjezdu frakee té dvěma oficiálními její řečníky. A přece je nutno blíže naň posvititi. Nebot jest tu co činiti dle všeho opět s nějakým no- vým manévrem několika ctižádostiveův, dychtí- cích po maršálské holi nad národem v předvečer nejtěžších zápasův a bitev rozhodných snac pro dlouhou budoucnost. Vůdcové strany agrární sběhli od společ ného praporu souručenství českého před nepří telem na bojišti vídeňském. Tím zasadili věc české nepopíratelně zlou ránu. Každý soudný našinee, každý spravedlivý člověk musil tento skutek odsuzovat. Ani u svých konservativníel přátel nedošli vůdcové agrárníků za tento čin svů- absoluce; tak na př. německý orgán staročeský jenž věru nám nestraní, v úvodním článku ze dne 8. t. m. odsoudil tuto desserci agrarni- ckých poslancův těmito slovy: »České souru- čenství bylo rozbito. Agrárníci uchopili se právě první naskytlé příležitosti, aby se vyprostiliz povinnosti, která se jim stala oblížnou. Což jim záleží na pospolitosti, na solidaritě, na společ- ném zájmu celku ? — Oni baží jen po mandátech, p hodně mnoha mandátech, a cokoliv jim v télo honbě za mandáty překáží, to bez ohledně odmetaji stranou. Nyní mají opět ruce volně a mohou se jimi opět oháněti dle libosti, a potřeba-li, opět svírati pěsti. A jako by chtěli dohonit, co z těch šest měsíců svého neradostného spolužit se sdruženými stranami zameškali, spouštějí nyn opět pravé krupobiti nadávek na své soky, tak že společný národni nepritel náš ani nevycház ze zábavy a škodolibosti.« Nuže, my nebyli ovšem tak naivní, aby chom byli očekávali, že páni vůdcové agrárn na sjezdu, který si svolali, objeví se snad v rouše křesťanských kajíenikův a budou své chyby upřímně litovat, ale toho mohlo zajiste veškeré naše vzdělané a myslicí rolnictvo české od nich žádat, aby mu svůj čin ospravedlnil důvody pravdivými, výkladem upřím- ným, jak má český rolník mluviti vůči če- skému rolníku. Ale jak se zatím oba officiáln řečníci agrární zhostili své úlohy? První z nich líčil věc tak, jakoby bylo šlo při volbách delegace za země neuherské o otázku ná- rodní eti. Mladočeši vyloučili volby ty z obstrukce. Tím poš kodili čest národaa stateční agrárníci proto se od nich trhli. — Slovem, agrárnický řečník to nabral po- hodlně demagogicky vydávaje stálou, trvalou a důslednou obstrukci za heslo agrárníkům diktované ctí a prospěchem národa, proti němuž prý se Mladočeši prohlásili. A tolikéž následující po něm řečník p. Prá- šek začal křivě líčiti věc tak, jako by zá- kladem českého souručenství byla bývala stálá, zásadní a bezvýminečná obstrukce, i vyčítal našim mladočeským poslancům jako nejtěžší chybu, jako neupřímnost, kolísavost ba šalbu, že někdy od pravidla učinili výminku, že vůči některým předlohám upouštěli od obstrukce. Avšak nastojte, jedva byl takto ztrhal celou posavadní politiku delegace mladočeské, jedva byl toto její občasné vyloučení té které záleži- tosti ze skřipce obstručního poznamenal jak hotové neštěstí národní věci naší, jal se roz vinovati strategii vlastního agrá ního generálního štábu a čeho jsme tu zvěděli? Věcí opravdu překvapujících: Oni vůdcové agrárničti, že prý od samého počátku měli o ceně obstrukce minění poněkud jiné. Jim nejeví se býti zbraň obstrukee výhodnou ke stálému boji a nej- méně k dobývání požadavků ná rodních. Oni že v ní vidl jen ob čas vhod- nou zbraň pro obranu v případě přepadení, ale želi toho, že ji Mladočeši užívali tou měrou, až pro to musil ministr-krajan dr. Rezek z kabinetu Körbrova se poroučet- Vůbec jeví se panu Práškovi dnes zbraň ob- strukce již býti zbraní o tupělou, které roz- hodující kruhové už přivykli tak, že jim ne- imponuje, kdežto Körber hradí se proti ní ští- tem svého § 14., tak že ho nemůžeme porazit. Zkrátka, trvalá, důsledná obstrukce jeví se pánům bezúspěšnou a oni žádají voliče, aby jim ponechali volnou ruku, by mohli ke zbrani té sáhnouti, jen když to za dobré uznají. Tážeme se nyní, jakým právem po všem tom odsuzují agrární vůdcové politiku českého poselstva, poněvadž tato právě činila jen to, eo oni nyní sami činiti hodlají a za jedině moudré vyhlašují? Je v tom česká upřímnost aje v tom pravda? Či nedopouštějí se právě oni demagogického klamání svého voličstva, aby ne- vidělo, jak zbůhdarma roztrhli svor- nost v národě, a jak nespravedlivě očerňovali stranu mladočeskou? Co našim za hřích zločin vytýkali, nyní sami činiti chtějí a veškeru volnost k tomu si vyhražují. Však nedosti
#15 alto_textblock #15
na tom.
#16 alto_textblock #16
Leč pánové nespokojují se ve své skromno sti již jen tím, že osobují si jako dosud právo mluviti za celý venkov náš (!) nýbrž oni nepokrytě baží již po uchvá- cení vůdcovství nad veškerým ná- rodem: »neboji se — jak praví vý- slovně — zodpovědnosti, až politické vedení českého národa větší měrou bude li to přání lidu, přesune se na stranu naši« Nuže, jakou majl pánové státnickou způso bilost ku převzeti télo odpovědnosti za řízen lodi celého národa, vysvítá nejlépe z toho — zmatku planých frásí, jež výkonný výbor jejich ústy svého řečníka na místě politického programu dává k lepšímu. Aby zaujali ke všem palčivým otázkám národa určité a jasné posta- vení, aby vyložili, kterak to možno, by sta- vovská strana, mající přirozeně v první řadě na zřeteli hmotné zájmy a prospěchy své třídy svého stavu, dovede náležitě opatřiti zájmy a prospěchy veškeré společno st naší, veškerého národa našeho, t práce se pánové ani nepodjali. — Rovněž nikde zmínky o tom, jak se po staví vůči německým pretensím po národní auto nomii, po rozdělení zěmě v krajská hejimanstvi. zda budou s námi pro děcentralisaci říšskou, anebo přistoupí na decentralisaci zemské samo- správy, jak chtějí prověst to své heslo : všeobecné ale ne rovné právo hlasovací atd. atd. O tom všem miči jako zařezaní, ale želi bují si v pythickém mlhavěm uvažování, že ob je časem dobré i politika opposiční i zase op portunní, kde mohou poslanci býti rozhodujícím kruhům oporou, aby si tak získali vliv na státní správu atd., anebo opět v sentencích, že vo- ličstvo má právo na poslancích svých žádat úspěch, »aby mu aspoň ražena byla cesta ve sborech zákonodárných, po níž by lehčeji rychleji spěl k svému národnímu, politickému, kulturnímu a hospodářskému sesílení a tím i k svému osamostatnění, ke kte- rémuž konci máme prý se hleděl spojovat s každýmkoliv přítelem bez ohledu na politickou jeho barvu neb národnost, tedy i s velkostat- káři i s klerikály a Němci. Jakoby kdo nám skytal kdy podpory, sniž by žádal na vzájem závazkův a úsluh našich pro sebe ? Takovým zeleným špenátem častovalo vedeníistrany agrárni letos své trpělivé posluchačstvo. Co řekne tomu naše uvědomělé a vlastenecké rol nictvo
#17 alto_textblock #17
Ke sjezdu českých advokátů. V těchto dnech hostiti bude zlatá slovansk Praha účastníky sjezdu českých advokátů a slo- vanské hosty, kteří k tomuto sjezdu zavítali. Spolek českých advokátů použil totiž příležitost prvního vědeckého sjezdu českých právníků. který kená se ve dnech svatodušních, k tomu aby čeští advokáti mezi sebou pojednali jednal o otázkách stavovských, jednak o otázkách ná- rodních, týkajících se výkonu práva před nej- vyššími instancemi. Zajímavo jest, že v téže době, kdy sešli se chorvatští advokáti v Záhřebě, aby pojednali o stavovských otázkách, také u nás stavovské otázky nutí české advokáty, aby o nich po- rokovali. A takovýchto otázek celá řada žádá úpravy, neboť je přirozeno, že rozvoj hospodář- ský a pokrok na poli sociálním způsobuje nové a nové otázky stavovské. Zejmena změna soud- ního řízení, která nepopřeně znamená veliký pokrok sociální, nutí české advokáty, aby v čas postarali se o to, by tyto změny nevyžádalysi mnoho obětí v řadách advokátů a nedotýkaly se citelně jednotlivých členů stavu. Čeští advokáti však nechtějí domáhati se toho, aby stav advokátní chráněn byl na škodu jiných stavů, aby dostalo se mu nějakých privi legií, nýbrž chtějí se domáhati toho, aby advo- kacii zajištěno bylo takové postavení v ústroj státním a společenském, jaké mu po právu pří- sluší, a aby uvnitř stavu učiněno bylo opatření by jednotlivci zajištěni byli pro případ stáří a invalidity. Proto čeští advokáti vítali změnu soudníh řízení, neboť nalehavým požadavkem sociálním bylo, aby těžkopádné, zdlouhavé a při tom drahé řízení soudní bylo odstraněno, aby nahrazeno bylo řízením rychlým a laciným, tak aby bylo přístupno každému, a nebylo privilegiem jen bohatých. Čeští advokáti se jen bránili proti duchu, který z Vídně při zavádění nových soudních zákonů proti všem advokátům smě- řoval. Ze stavovských otázek položeny na pořad sjezdu přednáška o právní povaze advokacie jejím postavení v ústrojí státním a společen- ském, dále pojednání o postavení advokacie na venkově a o pojišťování v advokacii. Zejmen poslední otázka má veliký význam pro členy stavu advokátního, zejmena vzhledem ke změ- nám, jež v hospodářských poměrech novými soudními zákony přivoděny jsou a ještě budou. Vedle otázek, stavu se týkajících, bude na sjezdě jednáno o důležité otázce národní, totiž o požadavku připuštění českého jazyka ve ve- řejných jednáních c. k. nejvyššího soudníhoa kasačního dvoru, pak správního a říšského soudu. Již po léta domáhají se čeští advokáti spl- nění tohoto požadavku, a jednotlivci činili po- kusy, prosaditi jej, ale utužující se centralis- mus rakouský odpírá splnění tohoto samozřej- mého a spravedlivého požadavku, aby výkon spravedlnosti děl se v jazyku mateřském. Konečně za časovou a důležitou otázku po- kládají čeští advokáti reformu nejvyššího soudu. V poslední době totiž opakují se připady, že tento nejvyšší tribunál scudní vynesl ve stej- ných případech opačná rozhodnutí. Tím jistota právní jest značně otřesena, a tím také otřesena jest důvěra v soudy a ve výkon spravedlnosti, neboť nelze pak spolehati, že ve stejné otázee nejvyšší soud rozhodne opět tak, jako rozhod
#18 alto_textblock #18
dříve. Otázka reformy nejvyššího soudu jest tedy hlavně důležita pro ty, kteří ochranu svého práva vyhledávaji. Jest sice ještě velká řada otázek stavov ských i národních, jež čekají na řešení, ale ty odloženy byly na sjezdy budoucí. Jest si přáti, aby první pokus sjezdu zdaři se co nejúplněji, veřejnost česká zajisté s týmž přáním bude sledovati průběh a výsledek sjezdu Tato přízeň a sympatie české veřej- nosti budiž výrazem uznání veřejné a národn činnosti českých advokátů. Vždyť čeští advokát plným právem budou v dějinách našeho národ- ního života zaujimati právě tak čestné místo jako naši kněží v dějinách našeho probuzení. V českých městech, pokud jde o národní práci, stojí z pravidla advokát mezi prvními pracovníky, v odborech matičních, v odborech cbranných jednot jsou čeští advokáti čestně za- stoupeni. A pokud jde o naši samosprávu, tu největš zásluhu o rozvoj a prohloubení samosprávy obecní a okresní mají ti čeští advokáti, kteř stáli a stojí v čele samosprávných korporací Jim sluší v první řadě vděčiti za to, že jsmet nepatrnou míru samosprávy, kterou nám víden ská vláda uštědřila, se ctí zachovali a uhájili Chceme-li býti upřímni, musíme doznati že veřejná práce z velké části spočívá na bedrech českých advokátů, kteří přinášejí této práci i čas i hmotné oběti. Stalo-li se, že snad tu a tam některý pří slušník stavu advokátského nejednal tak, jak toho česť a důstojnosť stavu vyžadovala, sluš od takových jednotlivců dobře rozeznávati cele stav českých advokátů, který plným právem za- sluhuje, aby veřejnost se sympatiemi provázel jeho počínání.
#19 alto_textblock #19
Delegace.
#20 alto_textblock #20
Z Pešti, 19. května. (C B.) Rozpočtový výbor rakouské delegac schválil zprávu ref. markýza Bacguehema že výbor vyslechl a velkým povděkem ministrov ubezpečení, že poměr k našim spojencům a všen ostatním mocnostem, zvlášť Rusku je výborný; lituje rusko japonské vojny a shledává v přísné neutralitě mocnosti záruku, že vojna zůstane lokalisována Východo-asijské události působily konejšivě na bal kánské národy a v Sofii i Cařihradě poznali, že nej lépe odstraní se zmatky pokojnou shodou. Bulharsko tureckým dohodnutím ostaví Evropu zatím balkánsk starosti. Referent ponkazuje na utěšený pokrok v pro- vádění reformního programu mürzstegského a kon- statuje, že společná vůle Rakouska a Ruska zůstáví rozhodujícím činitelem míru na Balkáně. Se vše stranným uspokojením vyslechnuto, že Německo pod- poruje provedení reformního programu. Anglo-fran couzská dohoda má velký politický význam, nebo rozmnožují se jí záruky míru nejen v Evropě, al všude, kde vyskytovaly se protivy mezi Anglila Francií. Referent vítá změnu v náhledech o rakouské polilice v Italii a ministrovo sdělení o schůzce opa- tijské. Ubezpečuje ministra výborovým souhlasem jeho prohlášením o smluvách obchodních. Z výboro vých porad je patrno, že chová se důvěra k správě zahraničné politiky a uznává se ministrovo vyna snažení za podporu hospodářských zájmů vci zině. Po schválení této zprávy o rozpočtu ministe stva zahraničních věcí del. Pergelt referoval námořním rozpočtu, dovozuje, že liší se o předešlého zvýšeným požadavkem 1 mill, korun n rozmnožení stavu námořnictva o 750 m., nebol třeba obeznamovati mužstvo s odbornou službou elektrotechnickou, torpědovou a j. Mimo to třeb větších výloh na stravování a šacení, na elektro techniky, lékaře, inženýry a p. Proto navrhuje, aby se rozpočet ten schválil až na položky, jež souvisej s úvěrem mimořádným. Námořní velitel bar. Spaun rozbíral různé novoly ve vojenství, dovozuje, že pro skrovné pro středky na stavbu lodí a opatření těžkých děl ne mohlo se pokračovati s moderní technikou až všecky oůvody, jež uvedeny včera pro armádní ho tovost, platí také pro námořnictvo. Líčil zevrubně nové lodní typy cizích státův a dovozoval natnost projektovaných prací. Politické poměry tu prý roz- hodovali nemohou, neboť — jak řekl včera minist vojenství — každý stát je povinen upraviti svou brannou moc tak, aby za vojny vyhovovala. Loďstvo moderní — třeba skrovné — patří k nezbytným po- třebám slátu. Dále pojednal řečník důvěrně o konkretních poměrech předlohy. Del. dr. Kramář učinil rozličné technické do lazy, jež bar. Spaun náležitě zodpověděl. Po referentském doslovu přijat řádný i mimo řádný rozpočet vojenského námořnictva, mimo po ložky, souvisící s požadovaným mimořadným úvěrem. Potom schválena zpráva ref, bar. Oppen heimera o účetní závěrce. Ref. Šusteršič podával zprávu o ú věr okupačním. Del. dr. Kramář je povděčen předloze účetn závěrky z r. 1902, ale nevyhovělo se prý přání, pro jevenému četnými resolucemi. Účetní závěrkaje vypracována bosenskou účtárnou a parlamentní kon- trole stačí jen závěrka, prozkoumaná vrchní účtár nou. Ptá se po stavu církevní samosprávy, zakro čili-li o ni také mohamedáni a jak daleko postoupilu se s upravením některých platů. Dále táže se mi nistra, zda by po své návštěvě v zabraných zemíci nehodlal rozšířit autonomii a pozbaviti politickou správu policejního rázu, a ustanovil li se již na určitém plánu berní reformy, aby odstranil se ob- tížný desátek. Del. hr. Lažanský pozastavuje se nad lác bosenského dříví, čímž snižují se ceny rakouského dříví o 20% a nemění se, protože uzávěrky platí na 30 let. Rád by, aby bosenské dráhy nepovolovaly nižší dopravné a jižní dráha změ ila sazby na ra kouské dříví. Plá se, kdy dlouholeté uzávěrky vy prší? Delegát rytíř Eugen Abrahamowicz zmíni se o pověstech, že v bosenských lesích prodává s dříví »za pace, čímž stlačují se ceny haličské a škod legálním zájmům. Ptá se, proč se neprodávají v Ra kousku — mimo hercegovský tabák — jiné jeho druhy? Delegát Dobernig stěžoval si na špatné spo jení Vidně s Bosnou Ministr baron Burian praví, že účetní závěrk bude se příště předkládati ku prozkoumání nejprv oběma vladám a potom předloží se ke schválení cí saři. Budoucně bude možná předložiti dvě závěrky za rok, tak že rozstup v nich nebude tak veliký Klausule účetního odboru bosenského nemá žádné důležitosti, protože se ji účty neschvalují. Zákon sta noví jen, že závěrky mají se předkládati delegae k informaci. Statut pravoslavné samosprávy jest již skoncován a došel souhlasu všech interessentů: du- chovenstva, věřících i zemské vlády. Věci týkající se hierarchie vyhraženy rozhodnutí ekumenického patri
#21 alto_textblock #21
archy cařihradského. Jemu předložen celý operáta je naděje, že jej záhy schválí. Za své cesty po Bosně konstatoval ministr všeobecnou spokojenost s nastávajícím ukončením celé církevní organisace. O mohamedánské otázce plati, co řekl v minulém zasedání, avšak podotýká, že mohamedání nemajl zástupců důvěrníků. Dosavadní buď vystěhovali se, nebo vstoupili do tureckých služeb, nebo ustoupili z veřejnosti. Jsou mezi nimi strany a proto vláda nesmí pospíchati se svými plány, aby nezdálo se, že chce jim vnutit jisté osobnosti za vůdce. Avšak i tu doufá dospěti k do- brému konci. O učitelské platy stará se; 10leté pří- davky změnily se v 5leté. Více učiniti nebylo možná pro velké zatížení rozpočtu. Organisace venkovských obcí studuje se. Dosavadní jich správa je těžkopádná. Berní reforma studuje se bedlivě a pozorně. Možná, že bude třeba soupisu jednoročních desátků pro na- stávající opravy. Obyvatelstvo vyslovuje se příznivě o jejich paušalování a došly již nabídky na pauša- lování dobrovolné. Ohledně bosenského dříví odvolává se na své vývody z minulého zasedání, kdy slibil revisi želez- ničních sazeb. Bude snad již záhy hotova. Ved k ní nejen zřetel na dřevaře, ale také bosenský in- teres fiskální, jenž vyžaduje zvýšení železničníh výnosu. Troufá, že v příštím zasedání bude mocí již uvažovati o účinku nové tarifní praxe a slibuje ještě další data k důkazu, že taxy za kácení dříví větších exploilací nejsou menší než v jiných říšských zemích. Dlouhé smlouvy na kácení lesův odůvodňují se tím, že jsouce krátké, nenalezly by podnikatelů, již b mohli zřizovati cesty a jiné potřebně investice. Do věci, o níž zmínil se del. Dobernig, nemá c mluviti. Bosenské správě nepřísluší, starati se o ry- chlíky v říši nebo nová železniční spojení. Přál by si v Bosně mnoho nových trati, zvlášť baňalucko- jajeckou, avšak vyhlídky na nové stavby jsou ještě tuze daleky. Po referentském doslovu usnešeno přejíti k r- kování zevrubnému, načež okupační výbor schválen také v něm a schůze skončena. Příští bude ve středu, 25. t. m. o 4. hodině odpol. Na jednacím pořadu je: I. a) Mímořádná po- třeba na opatření nového materialu polních děl aj. vojenských potřeb; b) nedodělané položky mimo- řádného požadavku ministerstva vojenství. II. a) mimořádný požadavek na opatření námořních potřeb a b) nedodělané položky řádného a mimořádného požadavku vojenského námořnictvl. *
#22 alto_textblock #22
Vojenský výbor uherské delegace sešel se za Szaparyova předsednictví o 4. hodině odpolední, aby pojednal o rozpoctu ministerstva vo- jenství na rok 1905 Referent Münnich zahájil rokování, načež ministr Pitreich učinil prohlášení jako ve výboru dele gace rakouské. Předseda ministerstva hrabě Tisz a dovozoval, že je povinnosti uherské vlády, aby již při této pří- ležitosti podala věrný obraz všestranné situace. J nutně třeba, aby naše dělostřelectvo dostalo děla, přiměřená požadavkům moderní techniky. Dosavadní děla jsou předstižena moderními, rychlopalnými. Vláda by spáchala zradu, kdyby naše armáda ne- rovnala se výzbrojí jiným státům, kdyby květ ma- ďurského národa poslala v případě vojny do ohně se zbraní, jež by mohla vésti k porážce. Vlády uva- žovaly, jakým způsobem uhradily by se výlohy bez opětného zatížení obyvatelstva obou států. Vypo- čteno, že třeba asi 400 mill. K, z nich 222 mill. K na výzbroj dělostřelectva novými děly. Z těchito 222 mill. K již 53 mill. K povoleno. Na stavbu a výzbroj lodl tjiž ve slavbě) třeba 64 mill. K. Obě položky činí 286 mill. K. Mimo to bylo asi 110 mil- lionů K v mimořádném rozpočtu nebo v mimořádném ru počtu vojenském v menších položkách. Ministr vojenství vyjádřil se, že mimo oněch 400 mill. bude třeba ještě nanejvýše asi 50 mill. K. Zavede-li se dvouletá služba vojenská, vřadí se těchto 50 mil- lionů K do rámce této úvěraí operace. Tato úprava je výhodna také s průmyslového stanoviska, zvláště uherského. Jeť mnoho vojenských potřeb, na jejichž výrobu uherský průmysl teď ještě zařízen není. Uhradí-li se tato potřeba v menších částkách n delší dobu, uherský průmysl nemůže se na její vý- robu zařizovali. Dostane-li však velkou objednávku, dostane se mu také finančního podkladu na náklad- nější zařízení, Tim dosáhneme cíle, že uherský průmysl bud se moci zúčastniti v kvotovém poměru. S vojen- ského stanoviště je tato kombinace výhodna, protož opatří se za 3 neb 4 leta, čeho k výzbroji třeba. Jedná se pouze o investice, jejichž spravení vyža- duje dlouhé doby a jež musí provésti se, kdy ne- hrozí bezprostřední nebezpečí vojny. Při celkovém úvěru 400 mili. jde pouze o véci, jež se musí kvapně pořídit. Koncentrováním těchto 400 mill. uvolní s některé položky společného rozpočtu — asi 27 mill. — jež jsou ustanoveny na úroky a úmor přlšti půjčky v 25 letech, takže dle vší pravděpudobnosti nynějši půjčka bude zaplacena, než snad bude zase třeba nových děl a novějších lodí místo těch, jež se teď staví. Refundační položky musí zůstati v roz- počtu, aby byl patrný náklad obou států na vojsko a námořnictvo. O výši a podmínkách příští půjčky nelze podati ještě žádného prohlášení. Možná, ž uherská vláda podá příslušnou předlohu současně s předlohou branného zákona. Není řečeno, opatií-l se zvláštní amortisaci nebo opatří li se, čeho třeb, vydáním renty a sice tak, že by se vládě uložilo použiti přehytků ze sumy restitnované ze společného rozpočlu a nad úroky z vydané renty k výkupu amortisačních titrů. Ministerský předseda doufá, ž podal dost jasný obraz celé kombinace a očekává že klidná a rozumná úvaha této otázky přesvědčí nejen delegaci, ale i všecko veřejně mínění, že po- dařilo se roztešiti těžký úkol, aby uhradily se neod- kladné, se stanoviště nejsvětějších a životních zájm uherského národa nevyhnutelné investiční potřeby bez zvýšenl rozpočtu. Všichni delegáti, mimo Lovasse, jenž ne- uznává nutnost ohromných vojenských požadavků. protože říši může hroziti v nejbližší době nebazpečí jen od balkánských států, jemuž bychom však odo- lali, — byli spokojeni s vývody ministra vojenství, uznávajíce přímost jeho výkladu. Většina řečníků schvalovala finanční plán vlády. třebas i obsahoval v jednom smyslu klam, a žádala, by uherský průmysl byl zúčastněn náležitě při za- mýšlených objednávkách. Ač nové požadavky co do výše i své nenadálosti způsobily vetké překvapení. většina řečníků souhlasí s vládou, že nedostatky pohotovosti branné moci říse musí se odstraniti co možná rychle. Přiští schůze výboru bude zejtra odpoledne.
#23 alto_textblock #23
Politické zprávy domácí.
#24 alto_textblock #24
V Praze, 19. května. (Budoucí rakou- ská státní půjčka a § 14.) Polské časo- pisy zabývají se již nyní otázkou, jak si nynější úřadnická vláda pomůže k penězům, jichž bude pe třebovati na železniční investice a mimořádné potřeby ministerstva vojenství, jestliže česká ob- strukce potrvá i za podzimního zasedání říšské rady. Dle „Gaz. Nar.“ vláda již počítá s faktem, že tak ohromných kapitálů parlament jí nepovoli tak rychle, jak ona bude peněz potřebovati. A proto vymýšlí prostředky, jimiž by si mohla peníze opatřiti i bez parlamentu. Pokud běží o milliony, potřebné na železniční investice