#1
alto_textblock
#1
23. června 1907. Císlo 171.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNI LISTY
#3
alto_textblock
#3
Strana 13.
#4
alto_textblock
#4
Výtvarné umění.
#5
alto_textblock
#5
Pokračování ankety.
#6
alto_textblock
#6
= Anketa naše pokračuje. Sbírá hlasy ne
podle strannické zaujatosti, nýbrž podle vážnoste
a odbornosti těch, jež je pronášejí. Toto míst
jí vyhražené nechce býti kolbištěm vyvolaného
sporu, nýbrž tribunou názorů, jež by snad
jinak hned a v tento čas zůstaly na veřejnosti
nevysloveny. O tuto veřejnost zde jde a n
pouze o objekt sporu, o veřejnost, které bu
z lásky a piety, buď z úřadní povinnosti připa-
dá starost o starožitné a umělecké pamálky
která má býti v čas poučena o přítomném sta
ideí restauračních zase na prospěch památek,
jež miluje neb ošetruje.
Pan dr. Karel Chytil patří beze sporu
k předním našim badatelům v historii českého
umění. Jako učitel působí s katedry universitní;
jako ředitel Umělecko-průmyslového museaje
ve stálém a jaksi praktickém styku se starým
uměním, je jeho sběratelem a také ošetřo-
vatelem. Otázky konservace i restanirace př
předmětech musealných jsou mu blízké takřk
denně. Jako konservator Ústřední komise má
celou řadu starých památek v evidenci a jaksi
pod svým dozorem. Požádán za rozmluvu v zá-
ležitosti restaurace křídla Vladislavského, podai
místo interviewu radějí malý článek. Nechváta
v něm rozhodnouti se ihned pro nějakou kraj-
nost. Je mu důležilější uvésti i tento případ
jednak na vyšší atanovisko pohledu, jednnk
ukázati do hloubky, na nutnost, pochopiti nej-
prve kořen věci, nežli se začne upravovati její
#7
alto_textblock
#7
koruna.
#8
alto_textblock
#8
Zde jest jeho slet:
»Jest nesporno — píše dr. K. Chytil —
že otázka opravy hradu pražského musí zají-
mati celou českou veřejnost; jelikož se jedná
nejen o dílo vysoké ceny, ale i o budovu emi-
nentního významu historického, který nedávnou
diskusí o vlastnictví hradu znova byl akcen-
tován. Chceme-li použiti moderní terminologie
hodnotové, uvedené nyní i do záchrany uměle
ckých a historických památek, máme zde jed
noduše všecky hodnoty, a to všecky v plně
platnosti, pohromadě a snad ještě o něco více.
co nelze nyní obvyklými měnami hodnotit.
Toto třídění hodnot jest dobré vademecum
případech, kde za pět čtvrti hodin má se do-
spěti k určitým, žádaným konklusím, ale bohu-
žel nesvedete s ním nic, když stojíte před ob-
jektem dalekosáhlého významu a začnete uva
žovati od základu. Každá přednější umělecká
památka jest individuum pro sehe, srostlé zá
roveň s individualitou místa, národa a doby
svého vzniku, ať náhlého či postupného. Z toh
resultuje něco, co jest a má zůstati naprosto
nezměnitelným, třeba že se dojem dlla stál
mění v reflexich jednotlivce, který naň pohliat
okem historika, znalce, umělce, profesionisty,
nadšence neb politika, který kol něho kráč
cestou domácího člověka neb cizince, Iuristy.
a který konečně sám patří různým vrstvám ge-
nerací. A ty se stále střídají a vystřídají se
s generacemi jinými. A tak nadhodí-li se otázk
zajištění, uchování památky, jest vše za jedno.
ale jak se dospěje k otázkám konkretním, tu
i v lůně korporaci, skládajících se z osob
v mnohém ohledu stejně smýšlejících, zřídka se
dojde k naprostému souhlasu. Ani analogie nám
nepomohou. Všimněmež si jen několika staveb
hradních, o jichž restauraci se poslední dobou
jednalo: Heidelberg s malebnou zřicenou partií,
Wawel, jejž dlužno povznésti z nedůstojného
stavu kasářnického, neb Castello Sťorzesco
v Miláně, kde restaurace vynesla na jevo malby
Lionerdovy a Bramantovy. Všude dlužno postu-
povati jinak, a tak také vůči hradu pražskému
stojíme před mohutnou individůalitou, jedinou
svého druhu, při níž nevystačíme ani s pouhou
šablonou, ani s nějakou analogil. A tu myslím,
že dosavadní postup oprav, na hradě předse-
vzatých, který vyplynul, jak obecně se uznává,
z dobré vůle, a který zároveň dal první bez-
prostřední podnět k celé nynější kontroversi,
nemůže uspokojiti. Něco jako druhé vydání
Karlstejna počalo se zde v sousedství ústavu
šlechtičen objevovati. Karlštejn platí za typicke
příklad starého směru renovačního, schema-
tického, puristického a při tom lihovolného zá-
roveň, a nyní znamenáme, že právě videňské
kruhy, kruhy, které přestavbu Karlštejna řídily.
rády by střásly se sebe odpovědnost za nezdar
Směr, který vládl ve vídeňské centrále, byl represen-
tován nejpřednějšími výkonnými architekty, jak
byl stavitel svatoštěpánského dómu Schmidt,
uplatnil se u nás určitými orgány. Byl to ovšem
povšechný směr jisté periody, ale u nás s of-
cielní markou potrval déle než jinde, a ozval-l
se hlas proti němu, byl to namnoze ojedinělý
při tom málomocný hlas z kruhů — pražských.
Dnes věci stojí poněkud jinak, ale přece si po-
necháme právo, s náležitou kritikou zachovati
se k názorům nově hlásaným, byť byly i po-
krokové a nejmodernější.
Každá restaurace má v první řadě účel
zabezpečiti trvání objektu a to v čas, zamezit
možnost brzkého rozkladu. Při tom hlavní úlohu
hrají otázky technické, konstruktivní, ktere
nutno vyřešiti tak, a v tom starší směr častc
chyboval, aby původní historický a uměleck
charakter netrpěl újmy. V tom ohledu jest staré
dílo umělecké dokument, s nímž dlužno zachá-
zeti s největší šetrností a objektivností, kterou
vyžadujeme také na každém, kdo dějinami umění
se obírá. Co to stálo práce, než dějiny umění
péče o památky umělecké se emancipovaly o
uměleckých proudů a estetických theorii dočas-
ných a k této objektivitě po jistých odbočkáeh
nejmladší generace umělecko-historická opětně
s plným přesvědčením se vrací. Ale maně přec
podléháme dobovým proudům. Nezdá se vám,
še i z některých opravných návrhů, týkající
se hradu pražského, vane mírně lehtivá vůn
oblibeného ovzduší doby šosáků - biedermevrů,
s jeho pěstěním břečťanů a záhonků?
To ulpívání na zevnějším povrchu a vzhledu,
na malebné stránce, pro niž ona doba měla
svůj výraz »pittoreskní«, to již má jisté ana-
logie s dobou let třicátých, dobou zanícení pro
ruiny. Od vyhledávání malebných koutů, které
se stávají nám tím nenahraditelněji milými, čím
více mizejí, dochází se již k jich vytváření. Př-
znávám se, že kout u kostela Všech svatých se
mi zdál dřive také malebnějěím : ale nejen to,
#9
alto_textblock
#9
on byl původní, nedotčený, a nyní ty sloupy, ty
římsy, ten patník připadají mně jakoby vysou-
struhované, tupé, bezduché, a dle zdání i změ-
něné v proporcich.
Také starý směr restaurační vedle zpevnění
konstruktivního přihlížel více k zevnímu vzhledu,
nedbaje přílis jádra, podstaty věci. Eklatantním
příkladem kromě Karlštejna jest nádvoří vlaš-
ského dvora v Kutné Hoře, v němž zrušeny
zazděny přízemní komory, v nichž spočíval
vlastní a v případě tom zcela ojedinělý char-
akter míncovního domu. Ráz, který dán byl cele
budově původním účelem, byl zde nadobro
setřen !
Hrad pražský nepřestal sloužiti svému pů-
vodnímu účelu a tak také vladislavské křídlo
jeho jest v teorii i de facto »palácem« králov
ským a není úmyslu určiti jej účelu jinému
V některých částech používá se ho jako skladi
stě, v jiných jako bydliště orgánů správních,
někleré umělecky a historicky důležité části jsou
přístupny návštěvě obecenstva domácího a tu-
Ale to není jeho vlastní účel. V podstat
své jest dobře zachován. Není to ani ruina jak
křidlo Heidelberského zámku, a také neběží zde o od
straněnístop hrubého znesvěcení, ja ko při Wawelu
Zde není ani jedno, ani druhé. Ale přece jest » pa-
lác« hradu pražského tak něco jako zaklený
zámek, tichý a zamlklý, v němž dříme mnoh
Růženka našeho umění, neznámá a nepro-
buzená.
Kolik osob, i odborníky v to počítaje, vi
délo více než sál vladislavský, sněmovnu
místnosti oknometu? Kdo nešel po jezdeckých
schodech, kdo nevnikl do jednotlivých místnost
pater, nemá potuchy, co jest to za velkolep
eelek to, Vladislavské křídlo, postavené na mo-
hutné substrukci goliekých, klenutých skle peníl
Má-li se zalesknouti něco ve staré slávě, měl
by to býti především vnitro budovy a k tomu
nebude snad po stavitelské stránce ani mnoh
zapotřebí — oteyření nějakého přístupu, odstra-
nění nějakého pozdějšího rušivého přistavku.
Čím to je, že tato budova, až na některe
části jest zcela neznáma? Máme dosud jen
jediný věcný popis — od Tonnera v Ottových
Čechách (díl I), pojatý zvláště se stanovisk
bistorie politické; jen několik vyobrazení vnitr-
ních partií existuje, od Liebechera a Kouly,
to je téměř vše, zajisté nemnoho vůči velikému
významu stavby.
Kdybyste prohledali celou literaturu odbo-
nou, nenajdete nikde přesného půdorysu hradu
o jiných rysech ani nemluvě.
Neprozrazují zajísté žádné tajemství, sdě-
lim-li, že v pražských kruzích odborných, k nim
patří archaeologická komise České akademie
předem klade se váha na přesné vyšetření sta-
vebního stavu budovy a na její vyměření
probádání se stanoviska vědeckého. I historicko
vývoj stavby za doby vladislavské a další,
osvětlen jest zprávami Lemingrovými (v Památ
kách) a regesty vídeňského Jahrbuchu, není ve
všem dosud vyjasněn.
V restauračních pracích, jež považovány
jen jaksi za inlerní záležitost stavebních úřado
dvorských, postupováno dosud po partiích. Sta-
noviskem, zaujatým Centrální komisi, dostala s
věc před forum veřejnosti a i v této fasi dosu
se jednalo o otázky jednotlivé i podřízenějsí.
zvláště o zevní vzhled některých částí. Ale
jest zde celý komplex otázek technických, hi-
storických a uměleckých, kťerý nelze řešiti po
kouscích, nýbrž souborně z jednotného a vyso-
kého stanoviska. A k tomu scházela dosu
nutná basis. Až bude zjednána, nechť přistoupt
se k vlastní úpravě, rozvážně, s chladným roz
umem, ale s — vroueím srdcem.«
#10
alto_textblock
#10
ristů.
#11
alto_textblock
#11
= Výstava grupy uborskosloven
ských maliarov v Luhačovicích bude ote-
vřena 19. července a potrvá do 1. září.
= Nové publikace redakci této rubriky zaslané:
Modernígalerie král. českého v Praz
(Seznam s 35 světlotisky.) Praha »Unie« 1907.
Soupis památek historických a umě-
leckých v království českém od pra-
věku do počátku XIX. století. Sv. XXIV. Podi ah
Ant.: Politický okres českobrodský (se doěma tabul-
kami a 351 vyobraz. v textu).
Sv. XXV. Hostaš Karel a Vaněk Ferdinand:
Politický okres přeštický (s 99 vyobraz. a značkami
v textu). Praha. Archeologická komise při České aka-
demii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost
umění 1907.
Podlaha Ant.: Památná místa král. českébo.
Dějiny a popsání chrámů, kaplf, posvátných soch
klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábož-
nosti v král. českém. Řada prýní: Arcidiecese praž-
ská. Díl I. Vikariaty: Českobrodský, Černokostelecký
Mnichovický a Prosecký. — Praha. Dědictví sv. Jan
Nepom. 1907.
Typografia. Odborný list knihtiskařů. Ro
18. č. 5.
Krása našeho domova. Roč. III. č. 5. (z
krejs Vlad.: Budoucnost Staroměstského náměstí.
Album Frant. Kupky. Úvodní studie K. K
Schmidta. Vydáno péčí Jana Hájka. — Praha.
B. Kočí (b. r. )
Dokončení publikace nyní provedené převzal
druhý nakladatel. Co v Čáslavi započato, v Praze
přivedeno ke konci podle programu. Veliký a místy
i rušný úspěch cestující výstavy F. Kupky podnítil
k tomuto dobrému a trefnému výběru 33 ukáze
umění Kupkova, v němž lze sledovati umělce jako
malíře i jako revoltujícího karikaturistu tvářnosti nyní
už všady známé.
Vervní kreslič, logických myšlenek, nechroženě
břitkého vystoupení proti těžkým chorobám spole-
čenským. Kresby jeho vyrostly z vášnivé vzpour
proti nim a samy nyní vedou k přemítání. Maj
mnoho podobnosti v teudenci i výrazu s bezohle-
nými moralisty minulých věků, kteří drastikou úto-
čili na mysle posluchačů nebo čtenářů. Přesnost
sporost formy, pevného založení, staví Kupku k před-
ním karikaturistům dneška.
Hradecký kraj. Ilustrovaný dvouměsíčník
věnovaný minulému i nynějšímu kulturnímu životu.
Roč. IV. č. 3. (Pau! V.: Příspěvek ke studiu Matěje
Bernarda Brauna a Daniele Třešňáka, malíře a rodáke
Jaroměřského, obsahuje archivální zprávy o nich
dvě vyobrazení Braunových děl.)
Architektonický Obzor. Roč. VI. č. 6.
Der Staedtebau. Roč. IV. seš. 6. (Hoe-
mann R.: Novodobé snahy na poli uměleckého
utváření zahrad. — Schmidkunz H. : Sbírky
plánů měst.
Dílo. Vydává Jednota výtv. umělců. Roč.v.
č. 4. (Chytil K. v otisku své přednášky »U ko-
lébky architektů« shrnuje v stručný a při tom pře-
hledný obraz činnost oněch umělců a uměleckých
rodů okolí luganského, k nimž patří téměř všichni
vlaští architekti, zedníci, kamenníci a štukatéři, kteří
od 16. do 18. věku v Čechách byli činni. — Ve zprá-
vách doklady, jak je knížka E. K. Pelanta pla
giatem z Mayeuzovy »La composition décorative«.
#12
alto_textblock
#12
Školská hlídka.
#13
alto_textblock
#13
O nesnázích středních škol.“)
(Profesor Ant. Beneš.)
Krise mravní.
Třetí a ten nejdůležitější činitel, z něhož
pocházejí četné nesnáze školství střednímu
jest mravní a myšlenková povah
naší dobv.
Celé nynější zřízení je zbudováno na pro-
spěšnosti. Vyhledávání prospěchů hmotných hýbe
všemi pákami a kladivy v dílně národohospo-
dářské ; celý náš veřejný život puzen jest pou-
hým prospěchářstvím. Na všech stranách vi-
díme ustupovati idee prospěchům.
Tento systém oportunní není výsadou našt.
on jest součástí krise mravní, která zachvátila
celý vzdělaný svět.
Krise mravní jest však důsledkem náhled
materialistních, jež hýbají myslemi těch, kteří
vtělují v sobě úlohu přetvoření společenskýeh
poměrů v Evropě. Jsou to myslitelé, kteří snaží
se vtěliti v zákonodárství ducha národohospo-
dářského, který má všecky lidi věsti ke klid-
ným základům, na nichž by se dařilo všem
výtvorům civilisace a všem výkvětům všeobee-
ného lidského štěstí. Duch národohospodářský
staví práci na místo výboje a klade místo za-
slepeného antagonismu klidný soulad sil národo-
hospodářských; pokouší se o zavedení přirozené
společenské rovnováhy, o niž se předešlé věk
pokoušely marně. Duch národohospodářský m
dáti světu více nežli mu dalo křesťanství; o
má zavésti věčný mír mezi lidmi. Tím celá E -
ropa se rozdělila na dva tábory, jejichž stano-
viska jsou diametrálně proti sobě postavena.
Mezi těmito dvěma tábory panuje chaos,
němžto lidstvo dlouho žíti nemůže.
Chaosu podobného sotva nalezneme, leč.
zajdeme-li nazpět asi 19 věků k pádu říše
římské, kdy umírali staří bohové, kdy mysl lid-
ská potácela se mezi skeptickým epikurejstvím
pánů a touhou otroků po neznámém bohu, kdy
země chvěla se kroky neznámých plemen, hna-
ných tajemnou nezdolnou mocí ke středisku
evropské společnosti.
Kráčíme vstříc rozkladu anebo životu změ
něnému ? A přece tato otázka musí býti rozlu
štěna. Je to životní olázka. Nezbytně obsahuje
pravidlo pro naše skutky.
Dosavadní theorie, jež ovládaly celé mínění
a výkony evropské, byly toliko praktickým po
užitím zásad, jež staly se tvořivým duchem
francouzské revoluce. Byla to theorie práva
theorie mravní, jež definovala život jako pídění
se po štěstí.
První uvedla v život svrchova no st
lidského Já, druhá pak s vrcho v a noe
zájmů. Řečené dvě theorie staly se výchov-
nými zásadami; důsledky z jejich přijetí jsou
patrny všem. Výkony jednotlivců a tříd spole-
čenských nebyla více řízena a uladňována obee
nou věrou v mravní zákon daný Prozřetelnostl,
nedostatek smyslu pro povinnost a mravnost vedl
postupně lidi k přijímání hotových událostí, které
byly-li se zdarem provázeny, braly na sebe
známku zákonnosti a učily lidi úctu k mravno-
sti a správnosti nahrazovati uetíváním skutečna.
Také smýšlení přetvořilo se za krátkov
klanění se moci.
Tím způsobem vznikla osudná zásada
»Moc předehází právo,« jež spáchala mnoh
zlého ve světě. Po moci baží i ti, kteří se do-
volávají svatých jmén spravedlnosti a pravdy.
jakožto hlavních pomůcek svého konání a upo-
třebení. Společnost sklání šíji svoji před těmi.
kteří projevili nadbytek činorodé energie a osvo-
jili si ohromnou moc.
Vyjádřil to správně v jednom svém ro-
máně E. Disraeli, potomní lord Bedconsfield, klad
otázku: »Čím by byl raději: »Cesarem neb
Napoleonem? Homérem nebo Shakespearem ?
A praví: »Odejděte ode mne bláhové myšlénky.
Cesarem i Napoleonem ano ! Druhými ne ! Nebo
jedině moc a sláva mluví k srdeím lidu. Všeck
to pak, co morálkou a kulturou zoveme, odmít
lidstvo s posměchem a každodenní zkušenost
vrací jako společenské lžie
V dobách vzpomenutých z theorie blabo
bytu, jako cíle životního, vzklíčilo i símě so-
bectví v srdcích lidstva. Roku 1854 ve sně-
movně francouzské vydána byla maxima: »En-
richissez vous!« Obohacujte se! a nalezla ne-
sčíslné množství vyznavačů a zbudovala učení
moderního prospěchářství a proměnila náš věk
v dílnu materialistní.
Věk náš stal se střízlivým. Zlá skutečnost
a špatné příklady ani na okamžik nezatouží po
souladu mezi jednotlivými a soubornými zájmy;
vše se děje pod nátlakem chladných výpočtů
v nedostatku všeliké víry v dokonalost vyšších
záměrů.
Ti, kterým se podařilo rafinovaně doeíleným
sbratřením se s lidem dosáhnouti svých cílo
nedbají pak svých slibů a přísah a spokojujís
pokojným užíváním svých vymožeností a zůsta-
vují ostatním, aby i oni dosáhli svého, mohou-li
a jak mohou. Hmotné zájmy stávají se rozhod-
čími ve všech věcech. Statky a moc národa po-
kládány jsou za soujmenné s duše vn
#14
alto_textblock
#14
velikostí.
#15
alto_textblock
#15
Indnstriální kurz. Horovický ou Bor 1 ed-
noty učitelek, chtěje podporovali snahy kolegyn
industriálních po dalším vzdělávání, pořádá pro ně
začátkem letoěních prázdnin třínedělní kurs (120
hodin) v Hořovicích. Vyučovati se bude: Češtině
se zřetelem k pravopisu, kreslení s na-
ukou o harmonii barev, kreslení střihů
prádla, umělému vyšívání (malba jehlou),
paličkování a drobným oracím ozdob-
ným. Na částečné hražení výloh přispěje každá
účastnice členka J. U. 5 K, nečlenka 10 K, z nichž
polovici nutno složiti hned s přihláškou a ostatní
při početí kursu. — Aby výsledek byl co nej-
lepší, přijme se nejvýše 25 účastnic.
Cizí kolegyně mohou bydleti ve škole, kde bude pro
ně zařízena společná ložnice. Veškery dotazy a při-
hlášky do kursu přijímá Marie Livanská, odborná
učitelka v Hořovicích, nejdéle do 7. července t. r.
Téhož dne rozeslána budou zvláštní půzvání všem
prihlášeným.
Z české obchodní akademie v Brně. Zápis žáků
pro školní rok 1907—8 konati se bude před prázd-
ninami ve dnech 5. až 8. července; zkoušky přijímací
do I. ročníku budou 8. července od 8 do 12 a o
2 do 4 hodin. Do I. ročníku přijímají se žáci, kteří
absolvovali IV. třídu škol středních s prospěchem do-
statečným, beze zkoušky, žáci pak ze III. třídy škol
měšťanských, maji-li prospěch dobrý a vyhoví při
#16
alto_textblock
#16
*) Víz články prof. Ant. Beneše v této rubrice
z 20. ledna a 16. června t. r.
#17
alto_textblock
#17
přijímaci zkoušce z češtiny a počtn. Všichiní abriel
venti mají právo na jednoroční službu vojenskou
Školné obnáší ročně 200 K. Žáci chudí mohou o-
držeti slevu. Pro nejchudší žáky zřízeno jest 10 zem-
ských ztipendií po 200 K ročně. Podrobné prospekly
obdrži každý na požádání zdarma
#18
alto_textblock
#18
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
neděli 23. června.
Odpol. o 21/4 hod.
Na přání Spolku pro uměleckou výchovu školní
mládeže.
#19
alto_textblock
#19
Sportovní věstník.
#20
alto_textblock
#20
Jan žižka.
Historická hra o 5 dějstvích. Napsal Alois Jirásek-
Režisér Jaroslav Kvapil.
#21
alto_textblock
#21
Automobilism.
#22
alto_textblock
#22
„.
Soutěž spolehlivosti Faříž-
Ostende—Paříž pořádaná od Autocycle C. de
France zahájena ve čtvrtek za účastenství 26 vozidel
v 6 třídách; v prvé (kola s motorem. což jest správ-
nější název než naše lehké motorky) startovaly 4. ve
druhé (motorky do 1/4 1. válcového obsahu) 6. ve
třetí (motorky do 1/4 1.) 4. ve čtvrté (tricary do
14 1.) 4, v páté (voituretty do 90 mm. vrtání) 1,v
šesté (voituretty do 100 mm. vrtání) 6 startujících
První etapa Paříž—Boulogne s. M. (265 km.), druhí
Boulogne Ostende (125 knn)
#23
alto_textblock
#23
OSOBY: Sigmund, římský a uherský král, Karel
Želenský. Jiří, biskup pasovský, jeho kancléř, Josel
Pásler. Náměstek legátův, Robert Polák. Jan Železný.
biskup olomoucký, Václav Rabas. Michal, kanovník,
Antonín Hlavaček. Pipo Spano, nejvyšší vojska Sig-
mundova, Josef Karásek. Kašpar Šlik, králův' sekretář,
Emil Focht. Komorník králův, Rudolf Kafka. Záviše
Černý z Garbowa, polský pán. Alois Sedláček. Ka-
pitán kumánský, Jaroslav Hurt. Jan Žižka z Troe-
nova a z Kalicha, Eduard Vojan. Jan Roháč z Dubé,
Kuneš z Bělovic, Zbyněk Buchovec z Buchova, Louda
z Chlumčan, Michal Koudele ze Žitenic, Mikat Brada
Odraný, hejtmané ve vojsku Žižkově, Karel Hašler,
Eugen Vlesner, Bedřich Bohuslav, František Bartok,
Josef Loos, Karel Kindl. Jan Laudát, Žižkův písal,
Karel Mušek. Vílém z Pernštejna, zemský hejtman
na Moravě, Petr Strážnícký z Kravař. Václav Stráž-
nický, jeho syn, Vaněk Černohorský z Boskovie,
Smil z Kunštátu, Jan Tovačovský z Cimburka, mo-
ravští pání pod obojí, Karel Kolár j. b., Pravoslav
Řada, František Malějovský, Jan Vávra, Kare
Pulc, Josef Polák. Jimram, Zbyněk, Oldřich, bratfi
z Doubravice, Vítězslav Bartoš, Karel Kindl, Josel
Žižka. Jan Všembeřa z Boskovic, Jan Lholský z
Ptení, Hartneid z Lichtenštejna, Jiří ze Šternberka,
Jan brabě z Hardeka, moravští páni pod jednou,
Florentin Steinsberg. Emil Poilert, Karel Hašler,
Alois Snopek, Josef Vild. Vilém Kostka z Postupie,
Hlas z Kamenice, Václav z Jenštejna, čeští pánové
a rytíři pod obojí. Josef Loos, Josef Holub, Joseí
Kaválek. Jan Městecký z Opočna, Jan Chudob
z Ralska, Čeněk z Vartenberka, čeští pánové pod
jednou, Karel Želenský, Karel Kindl, Josef Karásek.
Jan Hvězda z Vicemic, řečený Bzdinka, hejtman praž-
ského vojska, K. Puic. Purkmistr pražský, K. Kolár j. h.,
Vaněk, řečený Pivo, Prokop Závada, Jakub, helméř,
Šimon od »bilého lva«, Jan Kramář, Jeroným Šrol,
Hrdoňka, Hedvika, Šilink, Pavel z domu rychtařova,
Vaněk Charvát, Jan Charvát, Aleš, bývalý rychtář,
pražští měšťané, Alois Sedláček, Řudolf Deyl,
Robert Polák, Florentin Steinsberg, Joseí Vintika,
Richard Klír, Rudolí Kafka, Emil Focht, Josef Ja-
vůrek, Antonín Hlaváček, Josef Pásler, Josef Vild.
Alois Sedlaček. Kněz Jan Rokycana, František Matě-
jovský, Jan Želivský kazatel kostela u Matky Boží
Sněžné, Jan Vávra. Kněz Martin, Rudofí Deyl,
M. Křišťan z Prachatic, Pravoslav Rada. M. Jakoubek
ze Stříbra, Josef Polák. M. Engliš, Karel Bašek.
M. Příbram, Josef Kaválek. Kněz Vilém, Jan Petrus.
Městský písař pražský, Karel Váňa. Trojánek, podruh.
Jindřich Mosna. Vítek, podruh od »červených zvonů«,
Karel Hašler. Purkmistr brněnský, V. Zintl. Kutn-
horský měšťan, K. Mušek. Jiný měšťan kutnohorský,
Karel Vaňa. Gunther, mladík z Kutné Hory, Kar
Jareš. Pavel, posel z Hradce nad Labem, Kar.
Kolár j. h. Posel, jiný posel českých pánů ke králi,
Karel Mušek, Eugen Viesner. Posel Orebských,
Antonín Hlaváček. Posel Táborských, František Ger-
ický. Vrah, Jaroslav Hurt. Uherský hejtman, Jos.
Kaválek. Uherský voják, Emil Hořešovský. Cepník
z vojska Žižkova, Karel Bašek. Pachole královo, Julie
Vildová. Sluha na pražské radnici, Václav Fabián.
Anna, zemanka, Žižkova teta, M. Ryšavá. Kate-
řina, Žižkova dcera, Ludm. Danzerová, Maří, sestra
kněze Martina, Leopolda Dostalova. Stařena pražská,
M. Pštrosová. Podruhyně pražská, Marie Hübne-
rová. Mladá měšťanka pražská, Růžena Havelská.
Stařena z Kutné Hory, Anežka Archlebová. Měšťanka
kutnohorská, Berta Formanová. Jiná kutnohorská mě-
šťanka, Eliška Volfova. Šest paní a panen brněn-
ských, Helena z Towarnických, Marie Křečkova,
Štěp. Pštrossova, Marie Papírníkova, Terezie Hálova,
Marie Schmiedlova. Dvě děti z Kutné Hory, Vlasta
Novotná, Františka Sazimova.
Pražští a brněnští měšťané. Moravští páni pod jednou
pod obojí. Zajatci Žižkovi. Vojsko pražské i Žížkovo,
estry práčata, lid. Uherští a němečtí páni, vojsko
uherské. Kumáni.
#24
alto_textblock
#24
Prodáme levně
#25
alto_textblock
#25
od
#26
alto_textblock
#26
Kor.
počínae
výměnou získaná
#27
alto_textblock
#27
úplně nová
#28
alto_textblock
#28
motorová kola
#29
alto_textblock
#29
známek F. H., Buchet; Minerva.
#30
alto_textblock
#30
Laurin Klement, akc. spol.,
tov. automobilů, Ml. Bole slav.
#31
alto_textblock
#31
1795.
#32
alto_textblock
#32
*e Deřicit eisařského závodu v Tau
jest čtvrt milion
** Předseda Č. K. A. arch. J. Heberle Koupi
čtyřválcový vůz Laurin Klement typu F (14—1
k. s.), jenž v nedávné zkušební soutěži Rak. auto-
mobilního klubu podal důkazy své spolehlivosti, pra-
videlnosti a znamenité rychlost
#33
alto_textblock
#33
Ideálem
#34
alto_textblock
#34
motocykl
#35
alto_textblock
#35
s dvojím
#36
alto_textblock
#36
LAURIN Z KLEMEN
#37
alto_textblock
#37
převodem!
#38
alto_textblock
#38
v ml. Boleslavl.
#39
alto_textblock
#39
0849
#40
alto_textblock
#40
** Laurin ž Klement v Petrohrad
Mladoboleslavská továrna byla za svou účast
potrohradské výstavě odměněna stríbrnou medai
#41
alto_textblock
#41
Vítěz závodu v Taunu
#42
alto_textblock
#42
FIAr
#43
alto_textblock
#43
víden, Pakring, po.
#44
alto_textblock
#44
Zastupitelství v Praze,
Fügnerovo nám., 5.
#45
alto_textblock
#45
230. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
#46
alto_textblock
#46
neděli 23. června.
#47
alto_textblock
#47
Lazebník sevillský
#48
alto_textblock
#48
Komická zpěvohra o 2 dějslvích. Složil Gioacchina
Rossini. S textem d Caesara Sterbina. Přeložil V. J.
Novotný. Dirigent Fr. Picka. Režisér Adolf Krössing
OSOBY: Hrabě Almaviva, Richard Figar, Doktor
Bartolo, lékař, Robert Polák, Rosina, bohatá scho-
vanka v domě Bartolově, Anna Görlichova j. b.
Basilio, hudební učitel Rosinin, pokrytec, Václav
Kliment, Berta, stará hospodyně Bartolova. Hedy
Feldenova, Figaro, lazebník, Emnil Burian. Fiorillo,
sluha hraběte Almavivy, Josef Hlaváček, Ambrosto,
sluha Bartolův, Josef Karásek, Důstojník, Bedřich
Bohuslav, Notář, Václav Zintl. — Sloužící, úradníci,
hudebníci, vojáci a stráže. Děj v Seville.
Po prvním dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec o 1/210. hod
#49
alto_textblock
#49
** Nové automobilní spojení. Firm
Emanuel de Giorgi, obchod s automobily v Poděbra-
dech, zavede, počínajíc 1. červencem, pravidelné auto-
mobilní spojení mezi Poděbrady, Pečkami a Sadskou
s vhodným připojením ke vlakům státní a severo-
západní dráhy. Jizda bude se konati 3krát denně. Tím
bude odpomoženo nedostatečnému spojení, jež vedl
oklikou drahou buď přes Kolín nebo Nymburk a dobe
jízdy bude zkrácena na minimum. Rozdíl doby jízdy
automobilem, trvající 15 minut, oproti dřívějšímu
spojení jest mnohonásobný, takže obecenstvo rád
zajisté bude platiti zrychlené dopravě odpovídajíeí
#50
alto_textblock
#50
poplatek.
#51
alto_textblock
#51
Athletika a sportovní hry.
** S. K. Slavla Juniors nejedou do Král
Hradce, neboť tamní klub zadal dnešní den již jinému
soupeři. — Nabídky pro zápasy S. K. Slavia Junior
přijímá Z. Jirák, úřadník Zemské banky, v Praze-II.
Na příkopě.
* Chorvatští footballisté v Praze
Dnes o 126. hod. odpol. utká ve Slavia s „represen-
tačním mužstvem chorvalským“. Od dnešních svých
host, nesmíme mnoho očekávati, jeť u nich kopa
dosud velmi mladá, a rostouc takořka bez vzorů, ne-
vyvinuje se tak rychle, jako tomu bylo u nás.
Oprávněnost dnešních zápasů dlužno hledati v uznání-
hodné snaze Slavie přispěti svým uměním a svými
prostředky k rozvoji kopané u Chorvatů. Jednání za-
jisté správné a vzhledem k tomu, že Italům zaplacen
studijní cesta do Prahy, přímo nakázané. Jsme-li tak
daleko, že můžeme býti nositeli sportovní kultury
buďme jimi především Sovanům. — Ve utředu 26
t. m. koná se odvelný zápas chorvatsko- český.
** Vinohradskému S. K. se podařilo zl-
skati hřiště u České dětské nemocnice (konec Tá-
borské ulice), načež své členy upozorňuje. Přihlášky
buďtež řízeny na pana Josefa Leisnera na Král. Vino-
hradech, v Puchmajerově ulici č. 667, ve III. posch.
Zápisné K 2.—, měsíční příspěvek K 1.—. Vino-
hradský S. K. zřídil letní team a vyprošuje si nabídky
k jeho zápasům i k podzimním na p. Hugona Koje-
ráka na Kr. Vinohradech, Tylovo nám. č. p9.
#52
alto_textblock
#52
231. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
Na rozloučenou s Václavem Viktorinem.
Dalibo r.
#53
alto_textblock
#53
V pondělí 24. června.
#54
alto_textblock
#54
Švandovo divadlo na Smichovř.
Začátek o 7. hod.
#55
alto_textblock
#55
V nedelí 23. června,
Zlatohlávek.
Veselohra o 5 jednáních. Napsali Moser a Schöntham.
Přeložil J. Pražský. Režisér Jan Kubík.
Aréna na Smíchová cnlize Palzevek
nostuo
V neděli 23. června.
Začátok o půl 4. bol
12101
Novinka;
Jeho peslední kilometr.
Fraška o 3 jednáních. Napsal Kurt Kraatz. Přel. Jan.
Hurt. Režisér Josef Kubik.
#56
alto_textblock
#56
V neděli 23. června.
Začátek o 7. hod.
Paní Mařenka Zieglerová j. b.
Novinka.
Vagabundi.
Velká výpravná operetta o 3 jedn. Text napsali L.
Krenn a K. Lindau. Přel. Pavel Nebeský. Hudbu složil
K. M. Ziebrer. Režisér Jos. Rubík.
#57
alto_textblock
#57
Hlasy z obecenstva.
#58
alto_textblock
#58
Podporujte domácí vynálezy!
#59
alto_textblock
#59
na Král.
Pištěkovo lidové divadlo vaeree.
Začátek o půl 4. hod.
neděli 23. června.
Ptačí mozky
Fraška o 3 jednáních. Napsal Jos. Skružný. Režisé
12102
Jar. Tišnov.
#60
alto_textblock
#60
První česká výroba a sklad patentních pohovek a kře
sel s lůžkovým zařízením. Důležité v každé domác-
nosti, hotelu, pensionátě a letním bytě. Úspora peněz
a místa. V každém provedení a solidně dodá vyná-
lezce a výrobce Vojta Přibyl v Praze— II.,
Vodičkova ulice číslo 38.
#61
alto_textblock
#61
12108
#62
alto_textblock
#62
V neděli 23. června.
#63
alto_textblock
#63
Začátek o 7. hod.
#64
alto_textblock
#64
Lldové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měsť. pivovaru
V neděli 23. června.
Začátek o půl 4. hod.
Po drubé
Detektiv Frnk.
Detektivní fraška o 3 dějstvích. Napsal Kurt Krastz
a Max Neal. Přeložil Josef Pertold. Režisér Frant.
Hlavatý.
#65
alto_textblock
#65
Dva sirotei.
Obraz ze života o 7 odděleních od d'Emeryho a Cor-
mona. Režisér J. Tišnov.
#66
alto_textblock
#66
Zítra dělnické představení organisace soc. demokratů
na Král. Vinohradech.
Hejí pastorkyňa.
#67
alto_textblock
#67
Začátek o 7. hod.
V neděli 23. června.
Jako host vystoupí slavná ruská operní pěvkyně pí.
Natalie Sabinová.
Po třetí:
Manželové paní Leontiny.
Komedie o 3 jednáních. Francouzsky napsal Alfred
Capus. Přeložila V. Nováková. Režisér J. Počepický.
#68
alto_textblock
#68
Všichni, kdož budete přítomni slavnému sle-
tu Sokolíků, nezapómeňte na své milé doma, pa-
mátku skvostnou, trvalé ceny vzíti ssebou, jakou jsou
jenom šperkové předméty posázené Čleyový-
mi diamanty, které ma firma v nejlevnějších c
nách ve své výkladní skříni. Příkopy 17, vystavene.
1189v