#1
alto_textblock
#1
Ročnik XXXXIII.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pondělí dne 28. prosince 1903.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 354.
#4
alto_textblock
#4
na měsíe
#5
alto_textblock
#5
Na ranní a odpol. linty
předpllácí ae
v Praze v administraci
na něsíc . . . . . . 2 K
na čtvrt lota . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
na měaíe
na čtvit lets . . . . 7 K 50h
na mštíe . . . . . . 2 K. 30h
Poštout
na měsíe
sko
na čtvrt lela . . . .
s dvojí zásllkou
na čtvrt leta . . . . II K co
#8
alto_textblock
#8
V drobném prodeli:
ránní číslo o sobě . . . za S
odpolední . . . . . . . za 2h
Ve flialkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . Sh
Inserá t
plaší se hetevě zapřed
Fřečplscení a Inserty přlifmá sdelni-
strace v Mariansko ulici č.3.
Tara nacházejí se táž rrdakce
tiskárna a ezpedice „Národnich Listů“
Rukoplsy se nevracsji
#9
alto_textblock
#9
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Z parlamentního živola před Litavou a za ni.
Z Vídně, 28. prosince. Po čtyřdenn
pouze přestávce zahajuje maďarský par
lament dnes opětně své práce. Bude pokra-
čovati v podrobné rozpravě o kontingentní před-
loze na letošek. Pochybuje se, že osnovata
bude zkoncována před Novým rokem.
Však ani v Cislajtanii není parla
mentní činnost zastavena úplně. Dnes totiž se-
stupuje se k mimořádnému zasedání sněm
bukovinský. Jak povědomo, poměry v tomto
malém sboru utvářily se tak, že sněm musil
býti v pravém slova smyslu vládou rozehnán.
Teprve za předvánočního provisoria delegačního
podařilo se spořádat tamější věci tak, že sněm
může se dnes sejíti. Bezděky vnucuje se člověku
myšlénka, zdali by nebylo bývalo možno při-
vodit stejný stav na sněmě království českého,
kdyby k tomu byla jen bývala vůle ve Vídní.
Z Vídně, 28. prosince. Z Černoveň buko-
vinských telegrafují, že tam poslanci Mikuláši
Vasilkovi, když včera přijel k zasedání
sněmu zemského, uspořádány byly ovace. Kde
kdo ho přišel pozdravit. Uvítáni souvisí s řečí.
kterou měl předminulou sobotu v delegacích.
#10
alto_textblock
#10
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Bělehradu, 27. prosince. (C.-B.) Krá
Petr, jenž se byl trochu nastudil, je už zase
úplně zdráv
Ze Sofie, 27. prosince. (C.-B.) Zdejší ně-
mecký generální konsul šl. Below jmenován
byl splnomocněným ministrem.
Z Říma, 27. prosince. (C.-B.) Papež
přijal dnes rakousko-uherského velevyslanceu
Vatikánu hraběte Szecsena, kterýž mu před-
nesl blahopřání k Novému roku.
Z Paříže, 27. prosince. (C.-B.) Presiden
Loubet přijme v úterý ruského velevyslance
Nelidova a ve čtvrlek rakousko-uherského
velevyslance hr. Khevenhüller a M.e če
ve zvláštních audiencích, ve kterýchž mu vele-
vyslancové odevzdají své pověřující listiny.
Z Madridu, 27. prosince. (C.-B.) Sně-
movny odročily se do 29. ledna 1904.
Z Mysu Haitského, 27. prosince. (C. -B )
Stav věcí v Santu Domingu je
vážný. Konsulové žádají, aby vyslány tam
byly válečné lodi.
Kongres volných myslitelů.
Z Paříže, 27. prosince. (C.-B) Kongre
volných myslitelů přijal za hlučné po-
chvaly resoluci, ve kteréž sjednocen
všech národů ke společnému osvobození
doporučuje a pro zavedení státního monopolu
při veřejném vyučování se přimlouvá.
#11
alto_textblock
#11
Ovace francouzskému vyslanci.
Z Bělehradu, 27. prosince. (C. B.) Ježtc
francouzský vyslanec v Bělehradě
zůstal, uspořádali studenti vysoké školy a jiný
mladý lid z kruhů zdejšího měšťanstva dnes
v poledne před budovou francouzského vysla-
nectva hlučné ovace. Vládě nepodařilo se.
ovace ty zameziti, ačkoli francouzský vyslanec
o to žádal. Také před italským vyslanectvem
měly být provedeny ovace, ježto se nepřítom-
nost italského vyslance zde nepovažuje za de
monstraci proti původcům červnového převratu
Avšak s ovací těch sešlo.
#12
alto_textblock
#12
Makedonská otázka
Z Cařihradu, 26. prosince. (C. -B.) Dnes
konala se v Yildizském paláci mimořádná
ministerská rada.
Z Cařihradu, 27. prosince. (C.-B.) Dnes
zakročili velevyslancové spolčených mocí u Porty
opětně, a to ústně i písemně, žádajíce, aby již
získán byl některý italský generál pro
úřad velitele makedonského četnictva a doložili,
nebude-li věc v nejkratší lhůtě provedena, že
velevyslanectva spolčených vel-
mocí sama dosazení takového ve-
litele prevedou.
Z Cařihradu, 26. prosince. (C. B) Rumun-
ská vláda opělovala u oekumenického patriar-
chátu žádost za udělení známých církevní ch
koncessí třem makedonským vila-
jetům. Úřadní orgán patriarchátu »Eklisiastiki
Alithia« prohlašuje se rozhodně proti rumunským
požudavkům.
#13
alto_textblock
#13
Z francouzského senátu.
Z Paříže, 27. prosince. (C.-B.) V dnešní
schůzi senátu tázal se Guerin ministra
věcí zahraničních, Delcasséa, je-li pravda, že
se Bulharsko zdráhá připustiti dovoz
francouzkých hedvábných zámotků a poukázal
na újmu, kteréž by tím francouzský obchod
doznal. Ministr Delcassé odpověděl, že bylo
tím časem v Bulharsku vydáno nové naří-
zení a že francouzští dovozníci v Bulharsku
nyní všelikých záruk účastní jsou, zejmena po-
kud se týče zdravotní ochrany bourcových va-
jíček a zámotků. Senátor Prevet tázal se
ministra věcí zahraničních ve příčině pokusů,
jež nyní se činí za účelem, aby na francouzský
trh portugalské renty byly zavedeny. Dále mlu
vil o Panamě a světové důležitosti převlaky
jakož i o výši francouzského kapitálu, který
tam investován jest. Ministr Dele a ss é odpo-
věděl, že jsou francouzské zájmy tu i tam for
málně zabezpečeny
Z Paříže, 27. prosince. (C.-B.) Sená
přijal při rokování o rozpočtu ministerstva f
nancí několik opravných návrhů a potom celý
rozpočet 266 hlasy proti 14.
#14
alto_textblock
#14
Rusko a Anglie v Persii.
Z Petrohradu, 27. prosince. (C.-B.) »Ruské
telegr. agentuře« oznamuje se z Askabadu
»Zakaspijskoje Obozrěnie« obdrželo z Persie
telegram tohoto obsahu: V Tyrbetu - i - Hajdar
bude v nejbližší době otevřen anglický ko-
sulát. Ježto však v Tyrbetu není žádných
anglických příslušníků, jejichž zájmy by přítom-
nosti anglického konsula vyžadovaly, zřizuje se
tento konsulát nikoli za účelem nějakého obchod-
ního ruchu, nýbrž jenom za tim účelem, a by
jednání ruské vlády zde bylo po-
zorováno. Také zamýšli Anglie, aby ru-
ský vliv snáze potirati mohla, zavésti
v Tyrbetu pochozí vyšetřování nemocných. Tím
má býti zjednána protiváha k ruské lékařské
pozorovací stanici, která se v obyvatelstvu již
velké přízni těší. »Zakaspijskoje Obozrěnie« do-
kládá k tomu, že bude ke zjednání rovnováhy
potřebí, zříditi v Tyrbetu ruský konsulát.
#15
alto_textblock
#15
K situaci na dálném Východě.
Z Nového Yorku, 27. prosince. (C. B.) Ko
mandující admirál americko-asijských lod
Evans prohlásil, že vzhledem ke stavu věc
ve východní Asii oddil amerického loďstva, jenž
u Honolulu na kotvách stojí, v úlerý do Cavite
(Manily) nazpět odpluje.
#16
alto_textblock
#16
Spor o metropolitu.
Z Cařihradu, 27. prosince. (C-B.) Srbsko
vzneslo na oekumenický patriarchát žádost, aby
na místo zemřelého metropolity Firmilianave
Skoplji opět zvolen byl Srb, ktero u žt
žádost Rusko a Černá Hora pod-
porovaly. Naproti tomu usiluje řecká vláda,
aby se metropolitou stal Řek, kteréžto přán
zase turecká vláda podporuje. Větši n
synody je dosud proti tomu, aby zvolen by
Srb. Vzhledem k tomu nebude asi volba nového
metropolity tak brzy provedena. Bulharská
vláda neučinila dosud proti volbě nějakého
Srba žádných námitek.
#17
alto_textblock
#17
Poslanec Heřman Janda před
svými voliči.
Ve Slaném, 27. prosince 1903.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
»Politický spolek pro okre
slánský« svolal na včerejší dopoledne — p
přání zástupce venkovské skupiny slánské n
sněmu kr. českého, posl. Heřmana Jandy —
do hořejších místností hotelu »U bílého be-
ránka« voličskou schůzi, která hojně byla na-
vštívena a ve které zmíněný poslanec podal
obširnou zprávu o sněmovní své činnosti, jakož
o nynějších politických poměrech vůbec. Jed-
nání řídil předseda »Politického spolku« okresn
starosta pan Václav Baňka.
Posl. Heřman Janda, ujav se slova, tlu
močil především pocit hlubokého roztrpčení
jenž zmoeňuje se srdce každého upřímného če
ského vlastence při pohledu na soustavné ome-
zování právomoci a zákonodárné činnosti če
ského sněmu, jakož vůbec potlačování významu
jejž má hlavní tato instituce zemská jak v auto
nomním, tak státoprávním ohledu. Zdá se, že
není bezdůvodným náhled jednoho poslance,
#18
alto_textblock
#18
který zemský parlament náš nazval »rozšířeným
zastupitelstvem okresním,« ač vlastně i toto vy-
řídí jednou v roce řádný svůj rozpočet. Kdyby
v poslední vesnici vedlo se hospodářství obecní
tak, jako vede se hospodářství naší země, za
jisté zakročil by — a plným právem — zem
ský výbor, protože nepořádky toho druhu v zá
jmu samosprávy trpěti se nemohou a nesmějí
(Souhlas)
Z předloh r. 1902 projednávaných vytk
řečník zejména zákon o vodních stavbách,
k jehož vyřízení sněmem bohužel nedošlo
právě tak, jako nebylo lze skoncovati veledůle-
žité otázky reformy obecního zřízení a úpravy
platův a organisace samosprávného úřadnictva
Nebeť přes to, že jednací pořad vykazoval
31. července 1902 ještě 32 bodů, byl sněn
náhle odročen a tak nádějně zahájené práce
jeho obráceny v niveč.
Pojednávaje o otázce spotřební daně z piva
neopomenul řečník zmíniti se také o zbědova
ném stavu zemských financí. »My sice« —
pravil »pořád tvrdíme, že jsme autonomisty, ale
jakmile před 14—15 lety počalo se jednati
pivní dani, nastal proti tomuto projektu ihned
v celé zemi takový ruch, že po 14 let už zem
ský výbor neodhodlal se vystoupiti s podobným
návrhem. A tak od r. 1888 hradíme řádná vy-
dání rozpočtová zpravidla jen půjčkami a želet
dlužno, že neměl nikdo ze zástupců z lidu o
vahy, upozorniti na nebezpeči, kterému dne
ocitli jsme se tváří v tvář.
Tím, že lekali jsme se tehda jakéhokol
zvýšení přirážek, přivedli jsme to tak daleko
že věru zapotřebí geniálního finančníka, aby
finance zemské uvedl v náležitý pořádek. Nikol
snad, že by se bylo mnoho vynakládalo na pod
poru školstvi, zemědělství, živnostenstva atd
Zcela přirozeným způsobem rostou tyto potřeby
aniž by však stoupaly v tomže poměru také po
třebné přijmy a tak dožili jsme se loni toho
že veškeré strany sněmovní bez výminky appel
lovaly na ministra financi, by svolil k zaveden
větší dávky pivní, než chtěl on sám. Tak jako
dosud, nadále hospodařiti nelze, nemá-li citelné
újmy doznati také význam finanční záruky zem
ské na venek. Náprava je tu nezbytnou, byo
spojena byla třeba se značnými obětmi. Ne-
budou věnovány cizině, nýbrž vlastní zemiu
její obyvatelstvo bude míti z nich prospěch
užitek.«
Z iniciativních návrhů, podaných sněmuv
posledních dvou létech, připomíná řečník zejmen
podnět ku podání státoprávní adrosy, návrhy na
změnu volebního řádu, návrhy nouzové a ná-
vrhy na zavedení zemského pojišťování. »Ne
zdráhám se« — prohlašuje řečník — »prohlá
siti zcela otevřeně, že jsem posud a stále ještč
přívržencem všeobecného hlasovacího práva.
představuji si je arciť jinak, než jisté kruhy,
že všeobecné hlasovací právo pokládám národ-
ním prostředkem, jímž by se národní většina
tomto království a to nejen zde, nýbrž i na
Moravě a ve Slezsku uplatnila. (Souhlas.) Ne
ostýchám se však prohlásiti, že největšími ne
přáteli a škůdci všeobecného práva hlasovacího
bývají lidé, kteří se tváří jeho apoštoly. Způsob,
jakým počinají si propagátoři všeobecného hla-
sovacího práva, není věru s to, by zjednal po-
žadavku tomu valné opory u středních a
majetnějších tříd.«
Pokud jde o otázku pojišťování, poukazuje
posl. Janda k podnětu, vyšlému z českého od-
boru zemědělské rady, dle něhož zavedeny byly
by v jednotlivých okresích pojišťovny, jež tvo-
řily by základ pro pojišťovnu zemskou.
V tomto projektu řečník shledává slibný
počátek velké akce pojišťovací a doufá, že b
provedení její setkalo se při svorné součinnosti
se zdárným pro zemi i pro pojištěnce výsled
kem. (Souhlas.)
Řečník trpce želí, že německou obstruke
znemožněno bylo i projednání předloh nouzo-
vých, jimiž aspoň částečně mělo být odpomožen
důsledkům děsné katastrofy, která letos stihla
valnou většinu jihočeského rolnictva. Mimocho-
dem však upozorňuje, že podávání pilných ná-
vrhů nouzových má díti se jen v připadech
značnějších pohrom, nemají-li jinak návrhy
podobné pozbýti ceny a s nimi řada jiných,
kde zádá se za úlevu v opravdovém neštěst.
V německé obstrukci na českém sněmu
shledává řečník odboj plynoucí jednak ze vzdoru,
jednak ze hněvu, že česká obstrukce pohatil
#19
alto_textblock
#19
Němcům jejich úsilovné snahy dokázati, oni ž
udržují veškerý státní apparát a parlamentní
Jinak ale nenahlíží, proč by z em-
ská správa, již vlastně Čechov
mají v rukou, měla dbáti vzdoru
Němcův, nekonati bez ohledu na
ně svoji povinnost a nevyužitko-
vati své posice proti nim, právě tak,
jako činí ve správě říšské Němei,
kteři mají po boku svém něme-
ckou vládu i byrokracii. (Souhlas.)
Arciť také české voličstvo nemělo by svým zá-
stupcům na říšské radě stěžovati jejich krajní
odpor proti centralistickému parlamentu vysílá-
ním prosebných deputací. Buď opposici nebo
opportunní politiku: obé zároveň provozovati
nelze. (Opětný souhlas.)
Jsem však přesvědčen — dodal posl. Jand
— že české obce a okresy v boji tak rozhod-
ném dbáti budou všenárodního prospěchu více
než oběti, které by snad tu a tam vyžadovaly
zájmy místní. S povděkem konstatuje řečník, že
výtka vysilání deputací jeho volebního okresu
se netýká, připomínaje, že — vyjma dva, tři pří-
pady z doby Kaizlovy — deputací takých vůbec
nepředváděl.
Uvítav nejnovější dohodu tři početných
stran českého národa o společném postupu, od-
suzuje poslanec Janda rozhodně nešvar bez-
počtukráte sice již pokáraný, ale stále znova
znova se vyskytující: prozrazování taktických
krokův a důvěrných porad českých poslanců
nepřátelským zpravidla novinám. (Souhlas.)
Po jeho náhledu ponese zmíněná dohoda
stran zdárné ovoce a zmaří snahu mp. Körbra,
počitajícího s rozbitím českého národa na řadu
stran a straniček. Není možno, by prospěch
celku utrpěl k vůli některým osobnostem. V če-
ském národě — a to lze říci opravdově —
vedoucí osobnosti podřizovaly vždy osobní svůj
prospěch celku a to bohdá stane se i příště
třeba nucen byl národ k nejkrajnějším obětem.
(Hlučná pochvala.) Zástupce českéh
národa dokázal již v posledn
době, že dovede s králem mluvit
a ze souhlasných projevů, jež sle-
dovaly ze všech končin vlast
české vystoupení dra. Kramáře,
soudím, že si také český náro
přeje, by při každé příležitosti
na nejvyšších místech pověděla
se pravda. (Hlučná pochvala.)
A není správným mínění čelné osobnosti
která vyslovila se proti podobným projevům
souhlasu s činem dra. Kramáře, prolože neko-
nal nyž svoji povinnost. Po názoru svém zasí-
láte projevy souhlasu těm, kteří konali svou
povinnost, proto, byste je posílili a posily ta-
kové potřebuje naše delegace. (Pochvala.)
Nemám jiného — končil vývody své posl
Janda — přání, než aby ve všech okresich
byl poměr mezi poslanci a voličstvem vždy tak
přátelský, jako mezi mnou a vámi jako volič
této skupiny: aby navzájem pověděla se vždy
pravda upřímná a aby se stejnou upřímnost
byla také přijata. (Hlučná pochvala a potlesk.
Red. p. Hozdecký navrhl, když k dotazům
nikdo z přítomných se nehlásil, sehválení této
rezoluce:
»My na schůzi dne 27. prosince 1903 ve
Slaném shromáždění voličové obcí venkov
ských okresu slanského do zemského sněmu
království českého, vyslechnuvše zprávu
činnosti svého poslance p. Heřmana J a n dy
z Budohostic, prohlašujeme:
Litujeme, že vláda, nám nepřátelská, n
svolává řádně a v čas zemský sněm králov-
ství českého ku pravidelnému zasedání aže
krátké jeho podzimní zasedání bylo mařeno
svévolnou obstrukci německou, čímž i po-
skytnutí nouzové podpory krupobitní bylo
oddáleno. Nápravu zla tohoto shledáváme je-
dině v odstranění nynější vlády
a v opravě volebniho řádu do
sněmu, spočívající na zásadě rovného
a všeobecného práva hlasova-
ciho. Protože v poslední době opět proska-
kují zprávy o vyrovnacích konfe-
renelch mezi Čechy a Němci, prohlašu-
jeme, že dle našeho pevného přesvědčení
jest to poslední záchranný prostředek mi-
nistra Körbra a že se nesr o-
nává jednak se ctí lidu
#20
alto_textblock
#20
stroj.
#21
alto_textblock
#21
českého, aby je obesílal, jednak
že to odporuje myšlence státoprávní, aby
pro každou ze tří zemí koruny české byl
zvláštní výbor vyrovnací. Nepokládáme za
potřebné, aby o tom, co ustanoveno jest zá-
konem, bylo s našimi odpůrci národními
vyjednáváno a jich nám známý
program nemůže býti předmětem
jednání, poněvadž ohrožuje jed-
notu země a stejné právo, jaké
nám přísluší. Jenom s výhradou,
že poslanci naši za žádnou pod-
minkou nedají se aynější vládou
vylákati ze své nynější pevné
posice, schválené dohodou če-
ských stran a veškerým lidem
českým, jsme ochotni poslancům
svým svou důvěru zachovati.
Přejeme sobě dále, aby sněm království
českého vyslovil se proti zavedení surtaxy na
cukr, do druhé poloviny říše od nás dovážený,
aby jednání vlády v otázce této odsoudil,
poněvadž jest tím — byť ne formálně, přece
však skutečně porušena celní a obchodní
jednota k velké škodě našeho cukrovarnictví
a tím i zemědělství. — Sněm království če-
ského, háje zájmy obyvatel obou národností,
měl by se vysloviti proti rakousko-uherskému
vyrovnání, jež takovými vyumělkovanými
formulemi naši polovinu říše, zejmena však
země koruny české hmotně velmi citelně po-
škozuje.
Žádáme dále pány poslance, aby při pro-
jednávání zákona o zemědělských společenstvech
nepříjali návrh vládní, kterýmž rozhodování
o důležitých otázkách společenstevních při-
kazuje se orgánům vládním při takřka úplném
pomíjení samosprávných sborů. Má-li zákon
o zemědělských společenstvech býti základem
k velké a činné organisaci zemědělstva,
k samosprávě tak četného a důležitého stavu,
nesmí býti postaven pod kuratelu — dozor
vládní byrokracie.
Zsdáme dále pány poslance, aby přičinili
se o rychlé a správné provádéní projektova-
ných vodních sťaveb, aby veškeru svoji péči
věnovali rozvoji železniční sítě menších tratí,
při nichž je nalehavě třeba co největšího
zlevnění tarifu, jehož doeiliti bylo by možno
laciným pohonem motorovým při velké úspoře
investovaného kapitálu.
Jest naším přáním, by bylo co nejdříve
přikročeno ke zřízení zemské pojišťovny s čin-
ným a racionálně vedeným odborem pro po-
jišťování na život a aby stanoveno bylo obligo
pojištění proti krupobití.
Po živé a věcné debatě, jíž zúčastnili s
pp. star. Baňka, red. Hozdecký a Ho-
mann ze Tmáně a za níž i posl. Janda
obšírně vyložil názory své o surlaxe, instituei
zemědělských společenstvech a nedostateích že-
leznic, subvencovaných sice zemí, ale vykoři-
sťovaných cizáckými společnostmi dopravními,
přikročeno k hlasování, jehož výsledek byl, ž
resoluce navržená jednohlasně byla
přijata, což také opačnou zkouškou zji-
štěno.
Vřelým doslovem předsedovým byla schůze
skončena.
#22
alto_textblock
#22
Politické zprávy domácí.
V Praze, 27. prosince. („Blaho Rakou-
ska“.) Pod tímto titulem vyšla německá bro-
žura „rakouského vlastence“ (hr. Jana Hlar-
racha), z jejihož obsahu jsme již před časem
podali na tomto místě některé ukázky. Doplňu-
jeme je dnes podrobnějším sdělením obsahu.
Brožura pojednává nejprvé o vnější politice ra-
kousko-uherské a vytýká jí přílišné hovění zá-
jmům Německa a Italie. Vliv těchto dvou vel-
mocí zavinil, že mezi rakouskými Němci a Vlachy
vyskytly se snahy odstředivě. Taková vnější po-
litika nemůže tedy býti na prospěch říše a proto
jest nutno, aby předním cílem rakouské diplo-
macie stal se nejpřátelštější poměr k říši ruské,
jenž by také vyhověl přáním slovanské většiny
rakouského obyvatelstva. Slované rakouští ne-
mají snah odstředivých; jako nejpokročilejší
mezi všemi slovanskými kmeny jsou prý však
povoláni působiti svou přítažlivostí na méně po-
kročilé drobnější slovanské národnosti na vý-
chodě (?) a na jihu naší říše a vydobýti opět Ra-
kousku ztracené sympatie balkánských národů,
za kterýmžto účelem by se ovšem i balkánská
#23
alto_textblock
#23
FEUILLETON
#24
alto_textblock
#24
Ruka boží.
#25
alto_textblock
#25
Vdova Keresztszeghiová ležela na marách.
Celá vesnice, muži, ženy i děti, s hrůzou šeptali
si venku i doma, že požehnanou a všeobecně
oblíbenou paní tu uškrtil její nevlastní syn Ladi-
slav. Jidelna starého šlechtického domu, kde
veliká žena ležela, byla plna květin a věnců.
Vesničané snesli to z vděčnosti té, jejíž po-
žehnaná, dobrá ruka tolika chudým byla slzy
stírala, která tolik nešťastníků byla potěšovala.
Ve vůni květin a v dýmu, vycházejícím
z plamenů svící, kolem katafalku hořících, kle-
čela se sepjatýma rukama u jednoho rohu jediná
kvetoucí panna domu Keresziszeghiova Eliška.
bledá jsouc jako ta mrtvola před ní ležící.
Stmivalo se. Návštěvníků stále méně a měně
kupilo se na dvoře domu smutečního, načež it
poslední vrátili se domů ke svým milým, a tu
znovu rozpředla se řeč, že mladého pána Ladi-
slava neviděl nikdo od té doby, co jeho matku
nalezli v lenošce zardousenu.
Stará paní, plná života, musila dle úsudku
znalců podstoupiti s vrahem strašlivý zápas
Prsty jejích rukou byly vytištěny do polštáře le
nošky, jehož se ve svých mukách křečovitě chy-
tala, a oči zůstaly ji hrůzou otevřeny.
Všecka znamení nasvědčovala, že vrah ne
byl cizincem, nýbrž že byl s poměry rodinným
#26
alto_textblock
#26
velmi dobře obeznámen, neboť u skříně, která
stála v přijímacím pokoji, byla vypáčena jenom
jediná zásuvka, totiž ta, ve které zesnulá pan
měla peníze uloženy.
Kdo pak tedy byl vrahem?
Eliška se zhrozila, když tajemné šuškání
po celé vesnici rozšířené, dostalo se jí k uším
že totiž vrahem jest nevlastní její bratr Ladi
Věděla sice, že Ladislav je povahy velie
násilnické a že svou nevlastní matku neustále
vyssával, aby mohl své otcovské dědictví s lehko-
myslnými kamarády prohýřiti, ale že by se o
vážil vraždy, to přece nedovedla srovnati s jeho
mírnou jinak povahou, ale když viděla, že Ladi-
slav od smrti své matky z vesnice takřka zmizei
— pojala i ona podezření.
A přece by byla bývala ráda, kdyby se byl
stal těšitelem v její bolesti Ladislav, jejž i přes
zhýralý život jeho milovala tak, jakoby byl její
vlastním bratrem.
A tak, opuštěná ode všech, vypadala zde
u rakve se svým bledým obličejem, se svýma
uplakanýma očima jako vtělený bol.
Stará, dobrá Anča, věrná služka, která
kdysi malou Elišku chovávala, nemohla s ní te
ničeho poříditi. Marně prosila, marně žadonila,
nebyla s to, dostati ji od matčiny rakve. Eliška
nemohla se odloučiti od pohledu na svou drahou
matku, klerá ji tak náhle opustila beze slova, bez
rozloučení.
#27
alto_textblock
#27
slav.
#28
alto_textblock
#28
Na tisíce myšlének proběhlo jí mozkem, ale
ani jediná nedovedla ji potěšiti; vědomí osamo-
cenosti stále více a více doléhalo na její srdce.
Již blížil se čas k půlnoci a Eliška stále ještě
u rakve plakala a stále poodkrývala příkrov, aby
opět a opět mohla tváří v tvář pohlednouti do
ztuhlého obličeje své milované matky, v němž
se ještě nyní obrážela dobrota a nezměrná lásk
a jehož přívětivé rty jakoby ještě nyní chtěly
něco promluviti.
Najednou povstala strašná bouře. Blesky
bez ustání křižovaly se na obloze a hrom rachoti
tak příšerně, jakoby měl nastati den posledníh
soudu.
Eliška klesla hrůzou k zemi. V takovén
stavu nalezla ji věrná Anča, která právě v tom
okamžiku vstoupila s komornou do smutečníh
pokoje.
I zdvihly omdlelou dívku s očima zaslze
nýma, odnesly ji do jejího pokoje a položily n
pohovku, ale nenechaly ji ani okamžík o samotě
vždyť, jak ji zde viděly ležeti s očima zavře
nýma, bylo jim, jakoby nyní už měly v domě
dvě mrtvoly.
Bouře byla čím dále tím větší, hučivý vít
otřásal všemi okny, když tu najednou otevřely
se dvéře pokoje smutečního a v nich objevila se
jakási bledá postava, obličeje strašlivě zpustlého
Byl to Ladislav.
Jakmile pohled jeho padl na matku, ihned
sejmul s posvátnou bázní klobouk a na celén
#29
alto_textblock
#29
těle se třesa, stanul na někoiík okamžiků. HIry-
zení svědomí nedovolilo mu vstoupiti. I vzdycha
tu ve svých mukách, jakoby se chtěl osvobodit
od nějaké hrozné vzpomínky, která tížila srdce
jeho, že se div nezalkl.
— Co's to učinil, hochu? — šeptal sám
pro sebe, upíraje zraky na mrtvolu, a jak učini
bezděčně krok ku předu, tu se za ním dvéře za
vřely.
Klobouk pustil z ruky a bázlivě se rohled
kolem.
Nepřicházel nikdo
Kolisavými kroky přiblížil se k rakvi a jal
odhrnul příkrov, s hrůzou odvrátil obličej od
mrtvoly a křečovitě zachytil se okraje rakve
aby neupadl.
Dlouho stál tu ztrnule, až ho z postaven
toho vybouřila mohutná rána hromová.
Opět obrátil se k rakvi.
Jakoby byl krucifix, jejž zesnulá paní v ruce
měla vložený, přičaroval oči jeho k sobě, tak
upřeně na něho hleděl. Byl by se rád modlil, ale
případná slova nepřišla mu na jazyk; bylať duše
jeho prázdná.
Uchopil matku za ruku, aby tuto políbil,
leč zhrozil se studenosti její a odstrčil ji o
sebe, až krucifix vypadl z rukou nebožčiných.
V tom okamžiku zaleskly se na ruce matčině
prsteny, drahými kameny posázené.
Ladislav dostal se opět do moci ďáblovy.
Strašná myšlénka proběhla mu mozkem, duší.
#30
alto_textblock
#30
Okamžik — a již stahoval prsteny se ztrnulé
ruky matčiny, při čemž si šeptal jako na omluvut
— Co by s nimi dělala pod zemí?
Ani neměl tolik času, aby prsteny do kapsy
vsunul, když v tom z venčí zaléhaly zvuky
kročejů.
Lupič mrtvol počal se na celém těle třásti
prsa dmula se mu tak rychle, že se mu div ne-
rozskočila.
Co dělati? I skočil k oknu, otevřel je, aby
touto cestou odtud unikl.
Jakmile vyšvihnul se na okno, v tom oka-
mžiku zastihl ho hněv boží v podobě strašlivého
blesku spojeného s ohlušující ranou hromovou,
načež Ladislav bez ducha svalil se na zemi do
světnice.
Anča po ráně této rychle otevřela dvéře do
pokoje a stanula tu na prahu jako v kámen pro-
měněná.
Chtěla vykřiknouti, ale hrůza udusila ji hlas
a tak beze slov vrhla se na kolena k mrtvole lu-
pičově, jenž ještě i nyní křečovitě třímal v rukou
hanebně odeizené prsteny.
Bouře najednou se utišila, hrobové tich
rozhostilo se kolem. Bylo slyšeti jenom vzdý-
cháni poděšené Anče, jež s rukama sepja
týma a s tváří k nebi pozdvíženou šeptala:
— Ruka božíl
#31
alto_textblock
#31
Bártfay P. Anlal