ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1b7bdcc0-70eb-11dc-be0c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 31
#1 alto_textblock #1
Ročnik XXXXIII.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pondělí dne 28. prosince 1903.
#3 alto_textblock #3
Číslo 354.
#4 alto_textblock #4
na měsíe
#5 alto_textblock #5
Na ranní a odpol. linty předpllácí ae v Praze v administraci na něsíc . . . . . . 2 K na čtvrt lota . . . . 6 K — s dvojí donáškou na měaíe na čtvit lets . . . . 7 K 50h na mštíe . . . . . . 2 K. 30h Poštout na měsíe sko na čtvrt lela . . . . s dvojí zásllkou na čtvrt leta . . . . II K co
#6 alto_textblock #6
.
#7 alto_textblock #7
.
#8 alto_textblock #8
V drobném prodeli: ránní číslo o sobě . . . za S odpolední . . . . . . . za 2h Ve flialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . Sh Inserá t plaší se hetevě zapřed Fřečplscení a Inserty přlifmá sdelni- strace v Mariansko ulici č.3. Tara nacházejí se táž rrdakce tiskárna a ezpedice „Národnich Listů“ Rukoplsy se nevracsji
#9 alto_textblock #9
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Z parlamentního živola před Litavou a za ni. Z Vídně, 28. prosince. Po čtyřdenn pouze přestávce zahajuje maďarský par lament dnes opětně své práce. Bude pokra- čovati v podrobné rozpravě o kontingentní před- loze na letošek. Pochybuje se, že osnovata bude zkoncována před Novým rokem. Však ani v Cislajtanii není parla mentní činnost zastavena úplně. Dnes totiž se- stupuje se k mimořádnému zasedání sněm bukovinský. Jak povědomo, poměry v tomto malém sboru utvářily se tak, že sněm musil býti v pravém slova smyslu vládou rozehnán. Teprve za předvánočního provisoria delegačního podařilo se spořádat tamější věci tak, že sněm může se dnes sejíti. Bezděky vnucuje se člověku myšlénka, zdali by nebylo bývalo možno při- vodit stejný stav na sněmě království českého, kdyby k tomu byla jen bývala vůle ve Vídní. Z Vídně, 28. prosince. Z Černoveň buko- vinských telegrafují, že tam poslanci Mikuláši Vasilkovi, když včera přijel k zasedání sněmu zemského, uspořádány byly ovace. Kde kdo ho přišel pozdravit. Uvítáni souvisí s řečí. kterou měl předminulou sobotu v delegacích.
#10 alto_textblock #10
Telegramy korresp. kanceláře. Z Bělehradu, 27. prosince. (C.-B.) Krá Petr, jenž se byl trochu nastudil, je už zase úplně zdráv Ze Sofie, 27. prosince. (C.-B.) Zdejší ně- mecký generální konsul šl. Below jmenován byl splnomocněným ministrem. Z Říma, 27. prosince. (C.-B.) Papež přijal dnes rakousko-uherského velevyslanceu Vatikánu hraběte Szecsena, kterýž mu před- nesl blahopřání k Novému roku. Z Paříže, 27. prosince. (C.-B.) Presiden Loubet přijme v úterý ruského velevyslance Nelidova a ve čtvrlek rakousko-uherského velevyslance hr. Khevenhüller a M.e če ve zvláštních audiencích, ve kterýchž mu vele- vyslancové odevzdají své pověřující listiny. Z Madridu, 27. prosince. (C.-B.) Sně- movny odročily se do 29. ledna 1904. Z Mysu Haitského, 27. prosince. (C. -B ) Stav věcí v Santu Domingu je vážný. Konsulové žádají, aby vyslány tam byly válečné lodi. Kongres volných myslitelů. Z Paříže, 27. prosince. (C.-B) Kongre volných myslitelů přijal za hlučné po- chvaly resoluci, ve kteréž sjednocen všech národů ke společnému osvobození doporučuje a pro zavedení státního monopolu při veřejném vyučování se přimlouvá.
#11 alto_textblock #11
Ovace francouzskému vyslanci. Z Bělehradu, 27. prosince. (C. B.) Ježtc francouzský vyslanec v Bělehradě zůstal, uspořádali studenti vysoké školy a jiný mladý lid z kruhů zdejšího měšťanstva dnes v poledne před budovou francouzského vysla- nectva hlučné ovace. Vládě nepodařilo se. ovace ty zameziti, ačkoli francouzský vyslanec o to žádal. Také před italským vyslanectvem měly být provedeny ovace, ježto se nepřítom- nost italského vyslance zde nepovažuje za de monstraci proti původcům červnového převratu Avšak s ovací těch sešlo.
#12 alto_textblock #12
Makedonská otázka Z Cařihradu, 26. prosince. (C. -B.) Dnes konala se v Yildizském paláci mimořádná ministerská rada. Z Cařihradu, 27. prosince. (C.-B.) Dnes zakročili velevyslancové spolčených mocí u Porty opětně, a to ústně i písemně, žádajíce, aby již získán byl některý italský generál pro úřad velitele makedonského četnictva a doložili, nebude-li věc v nejkratší lhůtě provedena, že velevyslanectva spolčených vel- mocí sama dosazení takového ve- litele prevedou. Z Cařihradu, 26. prosince. (C. B) Rumun- ská vláda opělovala u oekumenického patriar- chátu žádost za udělení známých církevní ch koncessí třem makedonským vila- jetům. Úřadní orgán patriarchátu »Eklisiastiki Alithia« prohlašuje se rozhodně proti rumunským požudavkům.
#13 alto_textblock #13
Z francouzského senátu. Z Paříže, 27. prosince. (C.-B.) V dnešní schůzi senátu tázal se Guerin ministra věcí zahraničních, Delcasséa, je-li pravda, že se Bulharsko zdráhá připustiti dovoz francouzkých hedvábných zámotků a poukázal na újmu, kteréž by tím francouzský obchod doznal. Ministr Delcassé odpověděl, že bylo tím časem v Bulharsku vydáno nové naří- zení a že francouzští dovozníci v Bulharsku nyní všelikých záruk účastní jsou, zejmena po- kud se týče zdravotní ochrany bourcových va- jíček a zámotků. Senátor Prevet tázal se ministra věcí zahraničních ve příčině pokusů, jež nyní se činí za účelem, aby na francouzský trh portugalské renty byly zavedeny. Dále mlu vil o Panamě a světové důležitosti převlaky jakož i o výši francouzského kapitálu, který tam investován jest. Ministr Dele a ss é odpo- věděl, že jsou francouzské zájmy tu i tam for málně zabezpečeny Z Paříže, 27. prosince. (C.-B.) Sená přijal při rokování o rozpočtu ministerstva f nancí několik opravných návrhů a potom celý rozpočet 266 hlasy proti 14.
#14 alto_textblock #14
Rusko a Anglie v Persii. Z Petrohradu, 27. prosince. (C.-B.) »Ruské telegr. agentuře« oznamuje se z Askabadu »Zakaspijskoje Obozrěnie« obdrželo z Persie telegram tohoto obsahu: V Tyrbetu - i - Hajdar bude v nejbližší době otevřen anglický ko- sulát. Ježto však v Tyrbetu není žádných anglických příslušníků, jejichž zájmy by přítom- nosti anglického konsula vyžadovaly, zřizuje se tento konsulát nikoli za účelem nějakého obchod- ního ruchu, nýbrž jenom za tim účelem, a by jednání ruské vlády zde bylo po- zorováno. Také zamýšli Anglie, aby ru- ský vliv snáze potirati mohla, zavésti v Tyrbetu pochozí vyšetřování nemocných. Tím má býti zjednána protiváha k ruské lékařské pozorovací stanici, která se v obyvatelstvu již velké přízni těší. »Zakaspijskoje Obozrěnie« do- kládá k tomu, že bude ke zjednání rovnováhy potřebí, zříditi v Tyrbetu ruský konsulát.
#15 alto_textblock #15
K situaci na dálném Východě. Z Nového Yorku, 27. prosince. (C. B.) Ko mandující admirál americko-asijských lod Evans prohlásil, že vzhledem ke stavu věc ve východní Asii oddil amerického loďstva, jenž u Honolulu na kotvách stojí, v úlerý do Cavite (Manily) nazpět odpluje.
#16 alto_textblock #16
Spor o metropolitu. Z Cařihradu, 27. prosince. (C-B.) Srbsko vzneslo na oekumenický patriarchát žádost, aby na místo zemřelého metropolity Firmilianave Skoplji opět zvolen byl Srb, ktero u žt žádost Rusko a Černá Hora pod- porovaly. Naproti tomu usiluje řecká vláda, aby se metropolitou stal Řek, kteréžto přán zase turecká vláda podporuje. Větši n synody je dosud proti tomu, aby zvolen by Srb. Vzhledem k tomu nebude asi volba nového metropolity tak brzy provedena. Bulharská vláda neučinila dosud proti volbě nějakého Srba žádných námitek.
#17 alto_textblock #17
Poslanec Heřman Janda před svými voliči. Ve Slaném, 27. prosince 1903. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) »Politický spolek pro okre slánský« svolal na včerejší dopoledne — p přání zástupce venkovské skupiny slánské n sněmu kr. českého, posl. Heřmana Jandy — do hořejších místností hotelu »U bílého be- ránka« voličskou schůzi, která hojně byla na- vštívena a ve které zmíněný poslanec podal obširnou zprávu o sněmovní své činnosti, jakož o nynějších politických poměrech vůbec. Jed- nání řídil předseda »Politického spolku« okresn starosta pan Václav Baňka. Posl. Heřman Janda, ujav se slova, tlu močil především pocit hlubokého roztrpčení jenž zmoeňuje se srdce každého upřímného če ského vlastence při pohledu na soustavné ome- zování právomoci a zákonodárné činnosti če ského sněmu, jakož vůbec potlačování významu jejž má hlavní tato instituce zemská jak v auto nomním, tak státoprávním ohledu. Zdá se, že není bezdůvodným náhled jednoho poslance,
#18 alto_textblock #18
který zemský parlament náš nazval »rozšířeným zastupitelstvem okresním,« ač vlastně i toto vy- řídí jednou v roce řádný svůj rozpočet. Kdyby v poslední vesnici vedlo se hospodářství obecní tak, jako vede se hospodářství naší země, za jisté zakročil by — a plným právem — zem ský výbor, protože nepořádky toho druhu v zá jmu samosprávy trpěti se nemohou a nesmějí (Souhlas) Z předloh r. 1902 projednávaných vytk řečník zejména zákon o vodních stavbách, k jehož vyřízení sněmem bohužel nedošlo právě tak, jako nebylo lze skoncovati veledůle- žité otázky reformy obecního zřízení a úpravy platův a organisace samosprávného úřadnictva Nebeť přes to, že jednací pořad vykazoval 31. července 1902 ještě 32 bodů, byl sněn náhle odročen a tak nádějně zahájené práce jeho obráceny v niveč. Pojednávaje o otázce spotřební daně z piva neopomenul řečník zmíniti se také o zbědova ném stavu zemských financí. »My sice« — pravil »pořád tvrdíme, že jsme autonomisty, ale jakmile před 14—15 lety počalo se jednati pivní dani, nastal proti tomuto projektu ihned v celé zemi takový ruch, že po 14 let už zem ský výbor neodhodlal se vystoupiti s podobným návrhem. A tak od r. 1888 hradíme řádná vy- dání rozpočtová zpravidla jen půjčkami a želet dlužno, že neměl nikdo ze zástupců z lidu o vahy, upozorniti na nebezpeči, kterému dne ocitli jsme se tváří v tvář. Tím, že lekali jsme se tehda jakéhokol zvýšení přirážek, přivedli jsme to tak daleko že věru zapotřebí geniálního finančníka, aby finance zemské uvedl v náležitý pořádek. Nikol snad, že by se bylo mnoho vynakládalo na pod poru školstvi, zemědělství, živnostenstva atd Zcela přirozeným způsobem rostou tyto potřeby aniž by však stoupaly v tomže poměru také po třebné přijmy a tak dožili jsme se loni toho že veškeré strany sněmovní bez výminky appel lovaly na ministra financi, by svolil k zaveden větší dávky pivní, než chtěl on sám. Tak jako dosud, nadále hospodařiti nelze, nemá-li citelné újmy doznati také význam finanční záruky zem ské na venek. Náprava je tu nezbytnou, byo spojena byla třeba se značnými obětmi. Ne- budou věnovány cizině, nýbrž vlastní zemiu její obyvatelstvo bude míti z nich prospěch užitek.« Z iniciativních návrhů, podaných sněmuv posledních dvou létech, připomíná řečník zejmen podnět ku podání státoprávní adrosy, návrhy na změnu volebního řádu, návrhy nouzové a ná- vrhy na zavedení zemského pojišťování. »Ne zdráhám se« — prohlašuje řečník — »prohlá siti zcela otevřeně, že jsem posud a stále ještč přívržencem všeobecného hlasovacího práva. představuji si je arciť jinak, než jisté kruhy, že všeobecné hlasovací právo pokládám národ- ním prostředkem, jímž by se národní většina tomto království a to nejen zde, nýbrž i na Moravě a ve Slezsku uplatnila. (Souhlas.) Ne ostýchám se však prohlásiti, že největšími ne přáteli a škůdci všeobecného práva hlasovacího bývají lidé, kteří se tváří jeho apoštoly. Způsob, jakým počinají si propagátoři všeobecného hla- sovacího práva, není věru s to, by zjednal po- žadavku tomu valné opory u středních a majetnějších tříd.« Pokud jde o otázku pojišťování, poukazuje posl. Janda k podnětu, vyšlému z českého od- boru zemědělské rady, dle něhož zavedeny byly by v jednotlivých okresích pojišťovny, jež tvo- řily by základ pro pojišťovnu zemskou. V tomto projektu řečník shledává slibný počátek velké akce pojišťovací a doufá, že b provedení její setkalo se při svorné součinnosti se zdárným pro zemi i pro pojištěnce výsled kem. (Souhlas.) Řečník trpce želí, že německou obstruke znemožněno bylo i projednání předloh nouzo- vých, jimiž aspoň částečně mělo být odpomožen důsledkům děsné katastrofy, která letos stihla valnou většinu jihočeského rolnictva. Mimocho- dem však upozorňuje, že podávání pilných ná- vrhů nouzových má díti se jen v připadech značnějších pohrom, nemají-li jinak návrhy podobné pozbýti ceny a s nimi řada jiných, kde zádá se za úlevu v opravdovém neštěst. V německé obstrukci na českém sněmu shledává řečník odboj plynoucí jednak ze vzdoru, jednak ze hněvu, že česká obstrukce pohatil
#19 alto_textblock #19
Němcům jejich úsilovné snahy dokázati, oni ž udržují veškerý státní apparát a parlamentní Jinak ale nenahlíží, proč by z em- ská správa, již vlastně Čechov mají v rukou, měla dbáti vzdoru Němcův, nekonati bez ohledu na ně svoji povinnost a nevyužitko- vati své posice proti nim, právě tak, jako činí ve správě říšské Němei, kteři mají po boku svém něme- ckou vládu i byrokracii. (Souhlas.) Arciť také české voličstvo nemělo by svým zá- stupcům na říšské radě stěžovati jejich krajní odpor proti centralistickému parlamentu vysílá- ním prosebných deputací. Buď opposici nebo opportunní politiku: obé zároveň provozovati nelze. (Opětný souhlas.) Jsem však přesvědčen — dodal posl. Jand — že české obce a okresy v boji tak rozhod- ném dbáti budou všenárodního prospěchu více než oběti, které by snad tu a tam vyžadovaly zájmy místní. S povděkem konstatuje řečník, že výtka vysilání deputací jeho volebního okresu se netýká, připomínaje, že — vyjma dva, tři pří- pady z doby Kaizlovy — deputací takých vůbec nepředváděl. Uvítav nejnovější dohodu tři početných stran českého národa o společném postupu, od- suzuje poslanec Janda rozhodně nešvar bez- počtukráte sice již pokáraný, ale stále znova znova se vyskytující: prozrazování taktických krokův a důvěrných porad českých poslanců nepřátelským zpravidla novinám. (Souhlas.) Po jeho náhledu ponese zmíněná dohoda stran zdárné ovoce a zmaří snahu mp. Körbra, počitajícího s rozbitím českého národa na řadu stran a straniček. Není možno, by prospěch celku utrpěl k vůli některým osobnostem. V če- ském národě — a to lze říci opravdově — vedoucí osobnosti podřizovaly vždy osobní svůj prospěch celku a to bohdá stane se i příště třeba nucen byl národ k nejkrajnějším obětem. (Hlučná pochvala.) Zástupce českéh národa dokázal již v posledn době, že dovede s králem mluvit a ze souhlasných projevů, jež sle- dovaly ze všech končin vlast české vystoupení dra. Kramáře, soudím, že si také český náro přeje, by při každé příležitosti na nejvyšších místech pověděla se pravda. (Hlučná pochvala.) A není správným mínění čelné osobnosti která vyslovila se proti podobným projevům souhlasu s činem dra. Kramáře, prolože neko- nal nyž svoji povinnost. Po názoru svém zasí- láte projevy souhlasu těm, kteří konali svou povinnost, proto, byste je posílili a posily ta- kové potřebuje naše delegace. (Pochvala.) Nemám jiného — končil vývody své posl Janda — přání, než aby ve všech okresich byl poměr mezi poslanci a voličstvem vždy tak přátelský, jako mezi mnou a vámi jako volič této skupiny: aby navzájem pověděla se vždy pravda upřímná a aby se stejnou upřímnost byla také přijata. (Hlučná pochvala a potlesk. Red. p. Hozdecký navrhl, když k dotazům nikdo z přítomných se nehlásil, sehválení této rezoluce: »My na schůzi dne 27. prosince 1903 ve Slaném shromáždění voličové obcí venkov ských okresu slanského do zemského sněmu království českého, vyslechnuvše zprávu činnosti svého poslance p. Heřmana J a n dy z Budohostic, prohlašujeme: Litujeme, že vláda, nám nepřátelská, n svolává řádně a v čas zemský sněm králov- ství českého ku pravidelnému zasedání aže krátké jeho podzimní zasedání bylo mařeno svévolnou obstrukci německou, čímž i po- skytnutí nouzové podpory krupobitní bylo oddáleno. Nápravu zla tohoto shledáváme je- dině v odstranění nynější vlády a v opravě volebniho řádu do sněmu, spočívající na zásadě rovného a všeobecného práva hlasova- ciho. Protože v poslední době opět proska- kují zprávy o vyrovnacích konfe- renelch mezi Čechy a Němci, prohlašu- jeme, že dle našeho pevného přesvědčení jest to poslední záchranný prostředek mi- nistra Körbra a že se nesr o- nává jednak se ctí lidu
#20 alto_textblock #20
stroj.
#21 alto_textblock #21
českého, aby je obesílal, jednak že to odporuje myšlence státoprávní, aby pro každou ze tří zemí koruny české byl zvláštní výbor vyrovnací. Nepokládáme za potřebné, aby o tom, co ustanoveno jest zá- konem, bylo s našimi odpůrci národními vyjednáváno a jich nám známý program nemůže býti předmětem jednání, poněvadž ohrožuje jed- notu země a stejné právo, jaké nám přísluší. Jenom s výhradou, že poslanci naši za žádnou pod- minkou nedají se aynější vládou vylákati ze své nynější pevné posice, schválené dohodou če- ských stran a veškerým lidem českým, jsme ochotni poslancům svým svou důvěru zachovati. Přejeme sobě dále, aby sněm království českého vyslovil se proti zavedení surtaxy na cukr, do druhé poloviny říše od nás dovážený, aby jednání vlády v otázce této odsoudil, poněvadž jest tím — byť ne formálně, přece však skutečně porušena celní a obchodní jednota k velké škodě našeho cukrovarnictví a tím i zemědělství. — Sněm království če- ského, háje zájmy obyvatel obou národností, měl by se vysloviti proti rakousko-uherskému vyrovnání, jež takovými vyumělkovanými formulemi naši polovinu říše, zejmena však země koruny české hmotně velmi citelně po- škozuje. Žádáme dále pány poslance, aby při pro- jednávání zákona o zemědělských společenstvech nepříjali návrh vládní, kterýmž rozhodování o důležitých otázkách společenstevních při- kazuje se orgánům vládním při takřka úplném pomíjení samosprávných sborů. Má-li zákon o zemědělských společenstvech býti základem k velké a činné organisaci zemědělstva, k samosprávě tak četného a důležitého stavu, nesmí býti postaven pod kuratelu — dozor vládní byrokracie. Zsdáme dále pány poslance, aby přičinili se o rychlé a správné provádéní projektova- ných vodních sťaveb, aby veškeru svoji péči věnovali rozvoji železniční sítě menších tratí, při nichž je nalehavě třeba co největšího zlevnění tarifu, jehož doeiliti bylo by možno laciným pohonem motorovým při velké úspoře investovaného kapitálu. Jest naším přáním, by bylo co nejdříve přikročeno ke zřízení zemské pojišťovny s čin- ným a racionálně vedeným odborem pro po- jišťování na život a aby stanoveno bylo obligo pojištění proti krupobití. Po živé a věcné debatě, jíž zúčastnili s pp. star. Baňka, red. Hozdecký a Ho- mann ze Tmáně a za níž i posl. Janda obšírně vyložil názory své o surlaxe, instituei zemědělských společenstvech a nedostateích že- leznic, subvencovaných sice zemí, ale vykoři- sťovaných cizáckými společnostmi dopravními, přikročeno k hlasování, jehož výsledek byl, ž resoluce navržená jednohlasně byla přijata, což také opačnou zkouškou zji- štěno. Vřelým doslovem předsedovým byla schůze skončena.
#22 alto_textblock #22
Politické zprávy domácí. V Praze, 27. prosince. („Blaho Rakou- ska“.) Pod tímto titulem vyšla německá bro- žura „rakouského vlastence“ (hr. Jana Hlar- racha), z jejihož obsahu jsme již před časem podali na tomto místě některé ukázky. Doplňu- jeme je dnes podrobnějším sdělením obsahu. Brožura pojednává nejprvé o vnější politice ra- kousko-uherské a vytýká jí přílišné hovění zá- jmům Německa a Italie. Vliv těchto dvou vel- mocí zavinil, že mezi rakouskými Němci a Vlachy vyskytly se snahy odstředivě. Taková vnější po- litika nemůže tedy býti na prospěch říše a proto jest nutno, aby předním cílem rakouské diplo- macie stal se nejpřátelštější poměr k říši ruské, jenž by také vyhověl přáním slovanské většiny rakouského obyvatelstva. Slované rakouští ne- mají snah odstředivých; jako nejpokročilejší mezi všemi slovanskými kmeny jsou prý však povoláni působiti svou přítažlivostí na méně po- kročilé drobnější slovanské národnosti na vý- chodě (?) a na jihu naší říše a vydobýti opět Ra- kousku ztracené sympatie balkánských národů, za kterýmžto účelem by se ovšem i balkánská
#23 alto_textblock #23
FEUILLETON
#24 alto_textblock #24
Ruka boží.
#25 alto_textblock #25
Vdova Keresztszeghiová ležela na marách. Celá vesnice, muži, ženy i děti, s hrůzou šeptali si venku i doma, že požehnanou a všeobecně oblíbenou paní tu uškrtil její nevlastní syn Ladi- slav. Jidelna starého šlechtického domu, kde veliká žena ležela, byla plna květin a věnců. Vesničané snesli to z vděčnosti té, jejíž po- žehnaná, dobrá ruka tolika chudým byla slzy stírala, která tolik nešťastníků byla potěšovala. Ve vůni květin a v dýmu, vycházejícím z plamenů svící, kolem katafalku hořících, kle- čela se sepjatýma rukama u jednoho rohu jediná kvetoucí panna domu Keresziszeghiova Eliška. bledá jsouc jako ta mrtvola před ní ležící. Stmivalo se. Návštěvníků stále méně a měně kupilo se na dvoře domu smutečního, načež it poslední vrátili se domů ke svým milým, a tu znovu rozpředla se řeč, že mladého pána Ladi- slava neviděl nikdo od té doby, co jeho matku nalezli v lenošce zardousenu. Stará paní, plná života, musila dle úsudku znalců podstoupiti s vrahem strašlivý zápas Prsty jejích rukou byly vytištěny do polštáře le nošky, jehož se ve svých mukách křečovitě chy- tala, a oči zůstaly ji hrůzou otevřeny. Všecka znamení nasvědčovala, že vrah ne byl cizincem, nýbrž že byl s poměry rodinným
#26 alto_textblock #26
velmi dobře obeznámen, neboť u skříně, která stála v přijímacím pokoji, byla vypáčena jenom jediná zásuvka, totiž ta, ve které zesnulá pan měla peníze uloženy. Kdo pak tedy byl vrahem? Eliška se zhrozila, když tajemné šuškání po celé vesnici rozšířené, dostalo se jí k uším že totiž vrahem jest nevlastní její bratr Ladi Věděla sice, že Ladislav je povahy velie násilnické a že svou nevlastní matku neustále vyssával, aby mohl své otcovské dědictví s lehko- myslnými kamarády prohýřiti, ale že by se o vážil vraždy, to přece nedovedla srovnati s jeho mírnou jinak povahou, ale když viděla, že Ladi- slav od smrti své matky z vesnice takřka zmizei — pojala i ona podezření. A přece by byla bývala ráda, kdyby se byl stal těšitelem v její bolesti Ladislav, jejž i přes zhýralý život jeho milovala tak, jakoby byl její vlastním bratrem. A tak, opuštěná ode všech, vypadala zde u rakve se svým bledým obličejem, se svýma uplakanýma očima jako vtělený bol. Stará, dobrá Anča, věrná služka, která kdysi malou Elišku chovávala, nemohla s ní te ničeho poříditi. Marně prosila, marně žadonila, nebyla s to, dostati ji od matčiny rakve. Eliška nemohla se odloučiti od pohledu na svou drahou matku, klerá ji tak náhle opustila beze slova, bez rozloučení.
#27 alto_textblock #27
slav.
#28 alto_textblock #28
Na tisíce myšlének proběhlo jí mozkem, ale ani jediná nedovedla ji potěšiti; vědomí osamo- cenosti stále více a více doléhalo na její srdce. Již blížil se čas k půlnoci a Eliška stále ještě u rakve plakala a stále poodkrývala příkrov, aby opět a opět mohla tváří v tvář pohlednouti do ztuhlého obličeje své milované matky, v němž se ještě nyní obrážela dobrota a nezměrná lásk a jehož přívětivé rty jakoby ještě nyní chtěly něco promluviti. Najednou povstala strašná bouře. Blesky bez ustání křižovaly se na obloze a hrom rachoti tak příšerně, jakoby měl nastati den posledníh soudu. Eliška klesla hrůzou k zemi. V takovén stavu nalezla ji věrná Anča, která právě v tom okamžiku vstoupila s komornou do smutečníh pokoje. I zdvihly omdlelou dívku s očima zaslze nýma, odnesly ji do jejího pokoje a položily n pohovku, ale nenechaly ji ani okamžík o samotě vždyť, jak ji zde viděly ležeti s očima zavře nýma, bylo jim, jakoby nyní už měly v domě dvě mrtvoly. Bouře byla čím dále tím větší, hučivý vít otřásal všemi okny, když tu najednou otevřely se dvéře pokoje smutečního a v nich objevila se jakási bledá postava, obličeje strašlivě zpustlého Byl to Ladislav. Jakmile pohled jeho padl na matku, ihned sejmul s posvátnou bázní klobouk a na celén
#29 alto_textblock #29
těle se třesa, stanul na někoiík okamžiků. HIry- zení svědomí nedovolilo mu vstoupiti. I vzdycha tu ve svých mukách, jakoby se chtěl osvobodit od nějaké hrozné vzpomínky, která tížila srdce jeho, že se div nezalkl. — Co's to učinil, hochu? — šeptal sám pro sebe, upíraje zraky na mrtvolu, a jak učini bezděčně krok ku předu, tu se za ním dvéře za vřely. Klobouk pustil z ruky a bázlivě se rohled kolem. Nepřicházel nikdo Kolisavými kroky přiblížil se k rakvi a jal odhrnul příkrov, s hrůzou odvrátil obličej od mrtvoly a křečovitě zachytil se okraje rakve aby neupadl. Dlouho stál tu ztrnule, až ho z postaven toho vybouřila mohutná rána hromová. Opět obrátil se k rakvi. Jakoby byl krucifix, jejž zesnulá paní v ruce měla vložený, přičaroval oči jeho k sobě, tak upřeně na něho hleděl. Byl by se rád modlil, ale případná slova nepřišla mu na jazyk; bylať duše jeho prázdná. Uchopil matku za ruku, aby tuto políbil, leč zhrozil se studenosti její a odstrčil ji o sebe, až krucifix vypadl z rukou nebožčiných. V tom okamžiku zaleskly se na ruce matčině prsteny, drahými kameny posázené. Ladislav dostal se opět do moci ďáblovy. Strašná myšlénka proběhla mu mozkem, duší.
#30 alto_textblock #30
Okamžik — a již stahoval prsteny se ztrnulé ruky matčiny, při čemž si šeptal jako na omluvut — Co by s nimi dělala pod zemí? Ani neměl tolik času, aby prsteny do kapsy vsunul, když v tom z venčí zaléhaly zvuky kročejů. Lupič mrtvol počal se na celém těle třásti prsa dmula se mu tak rychle, že se mu div ne- rozskočila. Co dělati? I skočil k oknu, otevřel je, aby touto cestou odtud unikl. Jakmile vyšvihnul se na okno, v tom oka- mžiku zastihl ho hněv boží v podobě strašlivého blesku spojeného s ohlušující ranou hromovou, načež Ladislav bez ducha svalil se na zemi do světnice. Anča po ráně této rychle otevřela dvéře do pokoje a stanula tu na prahu jako v kámen pro- měněná. Chtěla vykřiknouti, ale hrůza udusila ji hlas a tak beze slov vrhla se na kolena k mrtvole lu- pičově, jenž ještě i nyní křečovitě třímal v rukou hanebně odeizené prsteny. Bouře najednou se utišila, hrobové tich rozhostilo se kolem. Bylo slyšeti jenom vzdý- cháni poděšené Anče, jež s rukama sepja týma a s tváří k nebi pozdvíženou šeptala: — Ruka božíl
#31 alto_textblock #31
Bártfay P. Anlal