ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 191ffb50-7370-11dc-adc8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 34
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIV.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý dne 9. srpna 1904.
#3 alto_textblock #3
Číslo 219.
#4 alto_textblock #4
Na ranní n odpol. Iist, předplácí se v rráze v adn lhi slr něs Enkin . . ě “ drelí donano n ntk let n s ve dlisnak nnk kei. “ : : : s dvojí záslll n::2
#5 alto_textblock #5
k=
#6 alto_textblock #6
g ax oi 3e
#7 alto_textblock #7
ROn
#8 alto_textblock #8
NII
#9 alto_textblock #9
ln
#10 alto_textblock #10
V drobném prodeji: poi.ni... . . . . i Vo alislkách na vonkově- aaní česlo. . . . . . . . g h sápoleknl.
#11 alto_textblock #11
1nseraty plati se ho tově napke stracoy hrrisntLpljná dpinl- —
#12 alto_textblock #12
n naehinjí aa tes vrds le tlskárna k ezpedíce , Národnich Listá“. Bukopley se nsvzaoei
#13 alto_textblock #13
Válka. L. Z Petrohradu, 8. srpna. (Pův. tlg zvláštního dopisovatele »Národních Listů«.) Vý- tečná děla 254mm., vyrobená právě v arsenálu, jež byla určena původn pro Port Artur, ale jež — bohužel — nyní tam poslána býti nemohou, ode- slána budou nepochybně za Kuropat- kinem. Z Vladivostoku se sděluje, že kapitán »Knight Cemmanderu« ukryl dokumenty i korrespondenci obchodní i úřadní. Jeden ruský důstojník nn- lezl náhodou kopii jich. Před soudem kapitán dal své čestné slovo, že ná- klad byl určen pro soukromé osoby v Japonsku, ale objevená kniha lodní dokázala jasně, že byl určen pro Če- mulpo. Z Petrohradu, 8. srpna. (C.-B.) Jak »Rus. tel. agent.« z Ljnojanu sděluje, byly důvody pro poslední ústup Rusu tyto: Oddíl gen. Zasuliče odtáhl, za- nechav v popředí zadní voj na výšině u Jonguilinu, k hlavním posicím. Voj- sko oddolávalo až do večera, vypadlo samo několikrát proti Japoncům a zapudilo nepřítele Večer došla zpráva, že oddíl gen. Kaštalinského byl 2 divisemi japonskými donucen k ústupu, takže levé křídlo sboru Zasuličova nebylo kryto. Poněvadž byla obava, že by ho nepřítel obešel, byl dán na celé čáře povel k ústupu. Japonci nepozorovali ani, že ustupujeme a stříleli přes celý den na posice námi opu- štěné. Teprve při soumraku vytrhli v před a obsadili posice, když vojsko naše nalezalo se již v Řuěvanu. Degestanský pluk jízdecký vy- znamenal se skvělým útokem, kterýž provedl, aby vyprestii jeden prapor, jenž Japonci již již byl obklíčen a při němž způso- bil v řadách japonský ch strašlivé krveprolití Z Čifa, 8. srpna. (C.-B) »Renterova kancelář« sděluje: Ruští uprchlíci, kteří Port Artur 4. t. m. opustili, uvádějí, že japonské vojsko, kteréž dobylo tvrze na Vlčí Hoře, nyní za- hražuje údolí, jež prý jest vzdáleno již jen jednu verstu od pevnosti. Tvrdí se, že japonský křižák jenž narazil na minu, poto- pil se v bezprostřední bliz- kosti christovské batterie. V ruské lodi »Bajan« byl proražen malý otvor nad vodní hladinou; po- škození to způsobeno výbuchem miny plovoucí při vjezdu do přístavu. Japonci obsadili zátoku Louisinu i vysazují tu vojsko na břeh, nepo- chybně v úmyslu, napadnouti město od západu, Od 28. čer- vence neudál se žádný značnější b j- Ruské dělostřelectvo znepokojuje ne-
#14 alto_textblock #14
ustále Japonce při pokusech zřizovati
#15 alto_textblock #15
okopy. (Ostatní telefonické a telegrafieké zprávy viz na straně 4.)
#16 alto_textblock #16
Körber a Němci. Ani rozkmotření u Němců levičáků s mi nisterstvem Auerspergovým k vůli Bosně, ani koaličním ministerstvem Windischgrätz- Plenero vým k vůli Celji — nemělo do sebe snad tolik pikanterie, jako dnešní jejich rozbroj s kabinetem Körbrovým. Pravá to »rodinná vojna v míru«, při níž se bojuje jehlami jízlivých výči tek, při níž se vyzrazují dosavadní důvěrnosti a tajné hřichy až milo poslechnout. Tak bývá vždy, když se krásné duše rozkmotří. A jak se neměli ušlechtilí německo-nacio- nální hegemoni rozlobit na svého Körbra, když jim nenadále, uprostřed prázdnin počal vyvádět bez jejich vysokého guberniálního povolení ta- kově »zbrklosti a nepřístojnosti na prospěch Slovanů«, jako bylo připuštění právníků zá- hřebské university ku doplňovacím státním zkouškám chorvatštině na universitě vídeňské. nade vše pak obmýšlené zřízení polských a če- ských paralelek při státních německých praepa- randiích v Těšíně a Opavě. To jim uděl jejich Körber ! »Ještě za posledních dnů poslední kampaně rajchsratské«, vyzrazuje vy- čítavě včerejší »Bohemie«, »slíbil minister- ský předseda německým vůdeům u něho shromážděným, že nemají se od něho žádných překvapení co báři.« Jaký to pohled v zaniklou idyllu! Milci ne- důvěřují ve slálost svého patrona a tak ještě v chvili loučení jim musí slibiti, že jim zůstane věren přes prázdniny, jako ten student své opu- štěné Mince. A on zatím, nověrník, tak se jim »vyšinul z kolejí!« »Toho se nemohl nikdo na- díti, kdo ho v posledních létech viděl, jak hor- livě a výmluvně znával se ucházet o důvěru Němcův!« ... Ach, ten falešný Körber! »Ne- jednou se poměry mezi ním a stranami němo- ckými zkalily a dr. Körber musíval tu vždy po- znovu Němce zapřísahati, aby uvěřili v dobré jeho úmysly a neoddávali se obavám, jako by mohl kdy v nejmenším ubližiti oprávněným zá- jmům Němcův.« »Když před třemi léty,« vy- zrazuje orgán německého kasina dále, »v době vodních dráh a císařovy cesty do Čech, dr. Körber jal se Čechy zahrnovati presenty(!) a českého mi- nistra krajana dra. Rezka k pohoršení Němců ne- chal doprovázeti císaře do Litoměřic a Ústí nad Lab., tjehdy musil předseda mini- sterstva v nesčetných konejši- vých poradách německým poslan- cům osvědčovati poctivost svých úmyslů a rozpiylovati obavy, jaké z tohot shojného obdarování Čechů« (1) ně- mecké straně vznikaly. Tolikéž slovinské paralelky v Celji zůstá- valy skaliskem úrazu, jelikož nemohl vláda Körbrova splniti slibu Něm- cům daného (že je odstraní) a pouze aby nepřibývalo sporné látky, zdrželi se němečt poslanci z Čech ostřejších stížností pro nedbán Clarových zákazův úřadní češtiny. » Bohemie« ovšem nemůže zapřít, že prokázal ministerský předseda a vláda jeho vůbec Němcům m no ho, aby jejich ochvěnou důvěru v nentrálnost (?) ministerstva znovu upevnil: »O pěťo v ně byl Němcům dán slib, že se v ná- rodních otázkách bez vzájemného dorozumění ničeho nestanele Tak ho měli pěkně osedlaného a zapřaže- ného a hle, on si nieméně »vyhodil z kopýtkas — On si troufal bez jich svolení uznat platnost studii právnických na »cizozemské« universite záhřebské konaných v Cislajtanii a slovanské většině obyvatelstva slezského vychovávat učitele znalé češtiny a polštiny zřízením slovanskýeh
#17 alto_textblock #17
poboček při obou státních německých paeda- gogiích Slezska. Jaké to ukrutné ublížení Něm- cům! Slovanské úřadníky pro Dalmacii a slo- vanské učitele pro Slezsko pěstit. Proti této strašné zradě, proti tomuto svrchovaněmu ne- bezpečí, otřásajícímu základy Rakouska, musili se Němci levičáci vybouřit, musil se honem v sobotu ve Vídni shromáždit výkonný jejich výbor a zahrozit Körbro krutým nepřátelstvím Němcův, pakliže necouvne a neobrátl. Ale zlá se našim rekům přitrefila nehoda: Ku poradě o slavné jejich »ultimatum« nedo- stavili se ani ústaváčtí velkostat- káři, ani křesťanští sociálové. Stran velkostatkářů omlouvají se, že prý jsou roz- běhli po světě, avšak proč nepřišel jim ani Lueger, ani Liechtenstein, ani Gessmann ? — »Reichenberger Zeitung« odpovídá zcela nepo- krytě: Nepřišli, poněvadž si nechtějí s vládou rozliti ocet. »Alldeutsche Correspondenz« pak již má za jisté, že všech devět německých velkostatkářů na sněmu slezském postaví se v této příčině bezpečně na stranu vlády a se šesti slovanskými poslanci a s virilistou arci biskupem Koppem překonají 15 německých levi čákův. Za těch okolností ovšem německé »ul- matum« pana Körbra příliš nezaleklo. Když mu pánové Derschatta a Gross, jakožto deputovaní, odříkali tu komickou resoluci slav- ného výkonného výboru, v níž mimo jiné stkvi se i bota, že »uznáním studií na záhřebské universitě rozhodně zvýšeno jest ne- bezpečí poslovanštění vědy v již- ních korunních zemích« (!), načež násloduje »ještě vyšší nebezpečl- ohrožující těžce sněmecký charakter« Opavy a Těšína obmýšlenými slovanskými paral- lelkami při německých učitelských ústavech tamějších —: Körber nesklapl jako zavíráček, nýbrž odpovídal pánům lehkou ironií zdvořile sice a chlácholivě, avšak ve věci pevně zami- tavě jako dno 27. m. m. deputaci Němců slez- ských, tak že vzali jeho odpověď kysele, s ne- uspokojením na vědomost a odešli s — delšími nosy než příšli. Není prý již — po té audienci — žádné pochybnosti, že Körber buď z vlastn spekulace nebo pod nátlakem s hůry přesedláv a od Němcův se ku Polákům, ba snad i k Če chům obraci. Vídeňská »Zeit« vi již dokonce, kterak prý tajně vyhledává styky s některými vůdci českými a kterak prý nastávající Körbrova cesta do Haliče nemá za účel získati Poláky ku spolku s něme- ckými levičáky proti Čechům, nýbrž naopak, kterak prý jde nyní o pokus, sroubiti v elikou parlamentní většinu polsko-, če- sko-velkostatkářskou s německými klerikály a křesťanskými sociá ly — proti německým levičákům, jichž láskys Körber nabažil! — Fantasie špatného svědomí německého pracuje horečným úsilím. Německo- pokrokářský list »Reichenberger Zeitung« ji vídí, jak Körber pouští škrabošku své důvěrné blahovůle k Němcům, aby jim zjevil »pokry- teckou tvář politicky bezbarevného, národně- úporného rakouského byrokratismu a ukázal jim svůj pravý štít, na němž prý se čte heslo: »Nikomu k lásce, ale všem a předev š ím Němeům k hoři!« —
#18 alto_textblock #18
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. srpna. (Uherská s ně- movna) vyřídila v sobotu netoliko rozpočet honvédů, nýbrž i celý rozpočet ministerstva fi- nanci, tak že je v podrobné rozpravě projednán již celý rozpočet na r. 1904. Ministr financí Lu- kacs mohl tedy již v sobotu předložiti sně- movně finanční zákon, dle něhož potřeba na r. 1904 obnáší 1190,155.015 K, úhrada roz- počítána v 1190,681.945 K, tak že rozpočet
#19 alto_textblock #19
končí přebytkem 526.930 K. Přijetím tohoto finančního zálona, jenž byl hned v sobotu roz- počtovým výborem schválen, zakončí uherská sněmovna letešní předprázdninovou činnost a odebere se po dvou létech opět na prázd- niny. Loni za stálých ministerských krisí v době letní nebylo sice mnoho schůzí sněmovních, ale prázdnin nebylo a sněmovna se scházela na žá- dost opposičních poslanců i v srpnu a v září. Soudí se, že finanční zákon bude vyřízen ve středu, kdy se dostane na jednací pořad, ve čtvrtek bude schválen v třetím čtení, načež sně- movna magnátů během dvou dní vyřídí celý roz- počet a v sobotu mohou započíti prázdniny, jež mají letos trvati až do 10. října. V Praze, 8. srpna. (Obchodní smlou- vy.) Orgán hr. Apponya nepředpovídá mnoho klidu o letních prázdninách vládám rakouského soustátí. Předčasnou výpovědí obehodní smlouvy s Italif, kterážto výpověď se ukázala nyní velmi škodlivou, nastala nutnost zahájiti jednánío nové smlouvy a při tom se ukázalo, že Rusko užilo příhodné proň doby a uzavřelo s Něme- ckem na rychlo hospodářský mír, kdežto Rakou- sko-Uhersko nedospělo vůbec ani k dorozumění s Německem, a také jednání v Italii nepřivedlo dosud k nijakému eíli. Ale k cíli se nezbytně dojíti musí, a všechny přípravné práce musejí se vykonati v době letních prázdnin, má-li n podzim dojíti k definitivní dohodě. Ze Lvova, 6. srpna. (Za kulisami pol- ského kola.) Polské kolo mělo letos nemilé přibody; sotva se vyloučením ze svého středu zbavilo posl. Wilka, jenž se chtěl opatřiti psa- cími potřebami na účet parlamentní kanceláře, přišla špinavá afféra posl. dra. Walewského, který užil svého poslaneckého mandátu na své vlastní obohacení. Walewski, ačkoli byl víden- ským soudem dvakrát odsouzen k pokutě 1000 K, protože zbytečně obtěžoval soud, nesloži dosud mandátu, není také dosud z polského kol vyloučen, ale, poněvadž předvidá, jaký osud ho očekává, počíná vypravovati ledaco ze zá- kulisí polského kola, což by musilo býti pro toto velice nepříjemno, kdyby se ukázalo pravdou, co Walewski prozrazuje. „Slowo polskie“ otiskuje list dra. Walewského k Dav. Abrahamowiči, v němž pisatel sděluje, že do afféry Walewského byl zapleten také posl. hr. Wodzicki. Bylo prý mu totiž slibeno různých ročních důchodů z „dřevařského spolku“, proti němuž Walewski vedl lelos marně známé processy, 15.000 . Hr. Wodzicki projevil ochotu příjmy tyto bráti, ale s podmínkou, že se podniku nemusí účast- niti svými penězi. Pro případ, kdyby se slal ministrem, hr. Wodzicki si prý vy- mínil, že na dobu svého ministrování postaví za sebe náhradníka na oko (ustrohmanna“), aby mohl příjmy bráti i dále. Přes to však, že hr. Wodzicki své svolení dal, nestal se členem do- zorčí rady „dřevařské společnosti“, poněvadž je- den z ředitelů společnosti učinil opatření jiné. Ale hr. Wodzicki přece neutrpěl škody. Vstoupi totiž do spolku s židem Ofenheimem, a ačkoli nemá ponětí o naftovém průmyslu, obdržel od vlády koncessi na zřízení naftové akciové spo- lečnosti „Galicia“ spolu s právem dobýti naftu na erárních pozemcích. Zdá se tedy, že polské kolo, až se na podzim zase sejde, bude míti nové nepříjemnosti s hr. Wodzickým. Ze Zadru, 5. srpna. (Projevy sy m- patií Rusům.) Od počátku války rusko- japonské po celé Dalmacii projevují se stále sympatie Rusům. Není tu slavnosti, ani kon- certu, aby se nevzpomínalo Ruska a ruského národa. V Dubrovníce stalo se již zvykem, že městská hudba, sotva že dohrála chorvatskou hymnu „Ljepa naša domovina“, hraje hymnu ruskou, kterouž na žádost obecenstva musí dva- krát i vícekrát opakovat. Tyto dni byl ve Splitu předmětem demonstrativní oslavy předseda mo- skovského Slovanského spolku, velkoobchodnik a čestný srbský konsul Artur Čerop-Spiridovič. Pan Čerep-Spiridovič jezdí nyní po jižních slo-
#20 alto_textblock #20
vanských zemích, aby osobně odevzdal diplomy čestného členství Slovanského spolku některým vynikajícím Jihoslovanům. Byl v Rěce, kde ode- vzdal diplom známému chorvatskému vlastenci Erasmu Borčičovi, odtud odjel do Cetyně ke kní- žeti Nikolovi a pak přibyl do Splitu, aby ode- vzdal diplom splitskému starostovi dru. Miliči. Zde na přístavišti očekával jej ohromný zástup lidu, jenž přivítal p. Spiridoviče a odvezl jej za zpěvu ruské hymny a provolávání slávy Ru- sům do hostince. S týmž parníkem, s kterým přijel Spiridovič, přibyl náhodou též splitský biskup Nakič, známý odpůrce slovanské hlahol- ské bohoslužby. Když lid spatřil nenáviděného biskupa, jal se volati slávu hlaholici a „perent“ Nakičovi a římské kurii. Bískupa ujala se ovšem ihned starostlivá policie a doprovodila ho do bl- skupské residence. Ostatně zbytečně se o něho strachovala. Lid si dále biskupa nevšímal a hro- madil se stále před hotelem, v kterém se uby- toval Spiridovič.
#21 alto_textblock #21
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 8. srpna. Bouře proti cizincům v Haiti. Z Port au Prince docházející zprávy jsou tak vážné, že věstí všeobecný odboj proti cizin- cům v této ostrovní republice středoamerické. Vojáci republiky sami zúčastní se výtržnosti proti cizincům a brání jim krámy otevírati. Mnoho domů bylo vypleněno, zástup Američanů vojáky napaden a posekán. Cizinci uchylují se do vyslanectev. Úřady haitské podporují hnut to, rovněž tak president. Vyslanec Spojených států učinil tohoto zrovna zodpovědným za dalši obtěžování ostatních příslušníků Unie a vyžádal si od své vlády povolení dalších lodí vojen- ských. Soudí se ostatně, že Unie v událostech na Haiti hledati bude dávno už kýženou záminku, aby celý ostrov, obehodně i strategicky důležitý, obsadila a pak i anektovala.
#22 alto_textblock #22
Vladařství v Bavorsku. Tento týden bude sněm bavorský projedná- vati návrh »svobodného sdružení«, směřující k tomu, »aby při trvalé choromyslnosti králové vladařství ještě za jeho života mohlo dospěti ke konci.« Přes mnohonásobný nátlak sdružení neodvolalo tohoto návrhu svého, kterýž nečelí k ničemu jinému, než aby vzhledem na trvalé šilenství krále Ottona vladař princ Luitpold plné královské moci se ujal. Pravda jest, že z dlouho- letého vladařství vznikají v Bavorsku různé po- tiže, ale na druhé straně netouží neodvislé kruhy bavorské po tom, aby Luitpold, známý svými ocholami k Prusku, záhy trůnu se ujal. Jich sympatie náleží spíše příštímu dědici trůnu, princi Ludvikovi, jenž vůči Prusku mnohem více samostatnosti byl projevil. Nicméně pro návrh zmíněný rozpoutá se v zemi velmi mocná agitace.
#23 alto_textblock #23
Rooseveltovy čáky se menší? Pověstná ale i mocná demokratická klika new yorská »Tammany Hall«, jež dosud kandi- datuře Parkerově na předsednictví republiky byla. odpírala, vyslovila se nyní pro ni, ba velebí Parkera dokonce jakožto demokrata, jemuž není rovno. Bývalý kandidát předsednictvi Bryan pro- hlásil se rovněž bezpodmínečně pro něj. Za okolností takových přiznává i new-yorský dopi- sovatel »Standardu«, že čáky republikánské strany nevyvíjejí se tak příznivě, jak se z po- čátku bylo čekalo. Ano, důležilé republikánské skupiny odpadají od republikánské strany proto, že jest jim Rooseveltova osobnost a jeho cti- žádost, vymykající se republikánskému sebezapí- rání, proti mysli. Romantismu, kterýž vane ce- lým politickým nazíráním naším, odpovídá, ze Rooseveltovo jméno jest i v Čechách dosti po- pulárním a že jemu především český čtenář z většiny přeje vitězství. Ale při hlubším nazl-
#24 alto_textblock #24
FEUILLETON.
#25 alto_textblock #25
Sladké pohodlí: —fka— Už dávno chtěl jsem napsat kapi- tolu o pohodlnosti, kdyby nebylo právě té pro- tiuklé pohodlnosti. Jednak z pohodlnosti své vlastní jsem o ní nepsal, jednak že vím o exi- senei předmětu svého povídání i u jiných. Na- peš to, bude se to v redakcích válet, páni z pohodlnosti to budou odkládat den za dnem, buždý přečte titul a pomyslí si: tohle znám, po- bodí to a tak dále, vždyt to taky znám. Teď je jiná! Jde o konkurs a porota to čist musí,*) pohodlnost jde na stranu, ergo, ka- pilola o ní může vytrhnout. Kde by už dnes lidstvo bylo, nebýt pohodl nsti? V jakém královském (ne zrovna nejlepší přtovnání, vím) pohodli bychom žili, jak po- tollně bychom pracovali, jedli, pili, bydlili jezdili, spali a bůh vi co ještě dělali, kdyb nebylo pohodlnosti! Tato vlastnost člověka m ti něco na svědomí! Jen si, prosím vás, po- badlně sedněte a rozjímejte. Slavní vynálezci umožnili nám, že můžeme páodlně rozmlouvati se vzdálenými lidmi, mu- tize pohodlně slyšet, co se jinde zpívalo i sou- listě zpívá nebo přednáší, můžeme dostati s do pátého patra pohodlně bez slézání sta schodů l. atd. Vynálezce musí mít ke své práci a k vému bádán, rozhodně pohodlí. Musí mi Nštcko, co potřebuje, aby mohl své myšlenk ukulečnit. Kolik je takových? A kolik je naproti bns ve světě lidí, kteří by mohli vynález mější zdokonaliti, na lepší připadnouti, kdyb nili k tomu potřebné pohodli. Dar výnaléza- usi a zároveň síla přemáhati pohodlímilovnost, Muž v jakémkoliv smyslu, jsou zřídka kdy po- haunadé. Je hezký počet těch, kteří mají všeeko po- bašli a zase jen z pohodli odkládají uvésti ve
#26 alto_textblock #26
1) K soutěží feuifletonů.
#27 alto_textblock #27
skutek své myšlenky, pomocí nichž mohli by- chom dnes už na př. volně lítat v povětří, před- určovat pohlaví, robit léky proti všem nemocem i taky proti pohodlnosti. Vynálezy technické, jež nebýti pohodl mohly by nám nejedno pohodlí přinésti. Ale po divejme se jinam. „Franci, šel bys do divadla? „Co dávají? „Počkej, počkej. A kdo pak by vzpomínal Na tom konečně nesejde, ale je už v 9 hodin konec, o půl desáté můžeš už pohodlně sedě v hospodě. „Jděme! V půl deváté. Na poslední galerii k stán vzdychl si občánek. Tak už jen jedno jednání To to uteklo! Škoda! — A dole na plyšovém sedadle pan Bulánek: Ještě půl hodiny! Kdyby tak byla sklenička piva a cigaro! — V prav v loži dvě slečinky pranic se nenudí. Třebas dvě hodiny mohlo by trvat ještě to — meziaktí) Mladý, hezký pán dole má oči jen pro ně! Ne strojily se přec takovou dobu doma jen prot přítmí mezi hrou !. Dámy jsou vůbec méně náchylny ku po- hodlnosti než páni. Některé, ne všecky, oblekly by i nejhroznější mučidlo, kdyby věděly, že jim to bude slušet. Ano, u mnohých je někdy po- hodlí vlastně největší potupou. Myslím totiž po- hodlně sezení na plese. Tam také k žalu dam- ského světa rozmáhá se pohodlnost mezi pány. A nejen co se tance týká, i v hovoru. Bavit ně- koho? No, chvilku ještě, ale dnes každý chcese bavit v první řadě sám. Vyvíjet „duchaplnost“ v rozmluvě není tuze pohodlné. Dejte s tím pokoj! Ani to nemá účel! Je to leda pro první začátky známosti. Mezi starými známými, v man- želství se toho nepoužívá. V jazykové otázce taky jsme už mohli být dál, nebýt té zpropadené pohodlnosti. Jak by se dnes na nás Slovany pohlíželo, kdybychomsi všichni navzájem rozuměli?
#28 alto_textblock #28
Řekněte studentovi, aby se učil slovanským
#29 alto_textblock #29
jazykům „Dejte pokoj! Mám učení ve školách p krk. Mám dřít latinu, řečtinu, němčinu, solva zbude hodinka, dvě na milý sport- Vezměte si rozumnějšího. Proč nepěstuje slovančinu? „Víte, to už pro mne není, to je proty mladé! Já jsem rád, že umím německy! S tím se už ňák protluku Zlořečená vlastnost! No, jaká pomoc ! Bu deme se učit esperantsky. Mluvnici naučíme p se pohodlně za půl hodiny a ostatnímu za ně- kolik dní. A co hlavního, nikde si s ní neroz- lejeme ocet. Jednou z vymožeností pro pohodlí lidiček ovšem, jak se to vezme, je stroj na výprask Bylo by ho už zapotřebí!! „Intelligencí musíme imponovat, intelligene a vzděláním domůžeme se postavení, jaké nám, šestimillionovému národu přísluší!...“ volají u nás. Prostředkem bylo by pilné čtení, ale toho nepřítelem je zase pohodlí. Zrovna lichvářské procento čtenářů novin čte jen — aby čulo. „Jsou tu noviny? Dejte je sem! Takco je nového? Úvodník, hm, tak, tak, jen jim dejte! Z říšské rady. Kdo pak by to čet? Co je po čarou? To si hodím! Hezky to začíná . . . Ah, to je to ještě dlouhé, nechám si to na příštěl Politické, zahraničné, denní zprávy, různé zprávy, dramatické umění, hudba, ze soudní síně, školská hlídka, telegramy, věstník živno- stenský, sokolský, dělnický, spolkový, zas te- legramy, národní hospodář, trhy a inseráty. Tak, už je to! Božinku, v těch novinách zas dnesk — nic není. Ti novináři! Jen když to odbudou. Moc pohodlní páni!“ Praští novinami, pohodlně se oblékne a jde do vinárny, kde se doví nejnovějších zpráv o kollegů ústně. Potřebuje noviny! Takhle spojí aspoň pohodlně příjemné s užitečným.
#30 alto_textblock #30
Že se už tak mnohému pohodlnost nevypla- tila, o tom dala by se napsati ne jedna, ale tucet kapitol. Většina starých mládenců vjíždí do pří- stavů manželských, jen aby měli pohodli. Jak přečasto dopadnou, je s dostatek známo. Pan Karbulka vzal si na dráze zvláštní kupé, aby měl pohodlí. Tam se pohodlně uvelebil, usnul, přejel stanici, kde chtěl vystoupiti a musi pak kus pěšky. To měl z pohodlí. Pan Cibulka zase z pohodlnosti najalsi byt v přízemí. Jednou odešel, zapomněl zavřít okno, žloděj mu tam vlezl a vykradl ho. Ze člověk nosí z pohodlí stále jedny šaty, zatím co se mu do ostatních v almaře dají moli, nebo že z pohodlnosti zůstane déle spát a ne- může pak s hlavou vydržet, také nejsou případy Na zdraví lidské má náklonnost ku pohodl vůbec veliký vliv. Čistota půl zdraví, pravi staré pravdivé příslovi, že však jsou k čistotě více méně pohodlní, mají lékárníci pohodlné živobyt. Zrovna tak má se to s tělocvikem a procházkam Pohodlí je v tom případě známou zmijí, zahřt- vanou na ňadrech. V heslu: „Svůj k svému!“ má pohodl
#31 alto_textblock #31
nové.
#32 alto_textblock #32
soka.
#33 alto_textblock #33
„Amálko, skočte mi pro kasetku papírů obálek, ale jděte někam do českého obchodu.“ Amálka jde, ale ne do českého obchodu. To by musíla až do druhé ulice; je v každé ulie papírník jen jeden! Za tu dobu může se zatím od kamarádky dovědět, co měli u radů k obědu a kam půjde v neděli tancovat. Pan Láznička zdědil 50 tisíc. „Tak co si zařídís? Máš přece obchodní vzdělání. Viš co? Poradím ti. Tohle ještě my Češi nemáme. V tom by se daly vydělati peníze, co říkás?“ „Dej s tím pokoj! Já se budu dřít, plahočit. pak mi něco do toho vleze a přijdu o penízel Do spořitelny to odnesu ještě dnes. 3% je málo. ale jisté. Něco mám, dám to k tomu a mohuží pohodlně z úroků.“
#34 alto_textblock #34
„No, tak za to máš čas věnovat se svému vzdělání. Dnes je přednáška professora X. Půjdeš?“ „Ale prosím tě, to je těžká věe. Neřel jsem nie včera v kavárně. Čekali by marně na čtvrtého do „preferance“ a ve třech by se jim nepohodlně hrálo. Na štěstí máme už vynález, pomocí něhož můžeme poslouchat přednášky na díštanc. Dobrý pan Láznička bude si moci dát sluchátka do uší, poslouchat přednášku a hrát „preferane“. Jen aby vynález hodně brzy zdomácněl. Té vý- hody a pohodli! Přednáška odbude se v sále, kde bude stát pouze apparát. Bude-li přednášet dáma, nemusí se k tomu nijak zvlášť strojit; udělá si úplné pohodlí a může se věnovat je své přednášee. Otázka, jak ji to sluší, docela odpadne. Až se zpopularisují i po všech vesnicích tyhle pohodlné přednášky, bude snad i u nás v Praze zavedeno pohodlí přednáškové. My- slím na vysokých školách. A dokonce snae do- můžeme se i pohodlnosti, že ve svých úřadech a na českých dráhách domluvíme se s perso- nálem po česku a Morava nebude musit posílat své syny na cizí universitu. Ovšem, musíme prý dříve usnadnit jistým pánům ve Vídni pohodlné ministrování tím, žee- odstraníme ze svého středu jim nepohodlné pány a nahradíme je pouze těmi, jichž ideálem je pohodlí vlastní! Pak zcela jistě dostaneme. všecko, tak se slibuje a jak známo, slibovat je starý, osvědčený způsob a náramně pohodlný! Jeden hrabě vládl pomocí něho 14 roků. Aha! Pohodlnost se ozývá; koukám, po- čítám, stačí-li to, co jsem napsal k vyplnění pěti sloupců, abych mohl praštit pérem a oddat se pohodlnému odpočinku. Stači. Sapristi! Aby tak dostal tenhle feuilleton první cenu! Te bych si pohodlností pohodlné vydělal pěkné penízel