#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIV.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý dne 9. srpna 1904.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 219.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní n odpol. Iist,
předplácí se
v rráze v adn lhi slr
něs
Enkin . .
ě “ drelí donano
n ntk let
n s ve dlisnak
nnk kei. “ : : :
s dvojí záslll
n::2
#6
alto_textblock
#6
g
ax oi
3e
#10
alto_textblock
#10
V drobném prodeji:
poi.ni... . . . . i
Vo alislkách na vonkově-
aaní česlo. . . . . . . . g h
sápoleknl.
#11
alto_textblock
#11
1nseraty
plati se ho tově napke
stracoy hrrisntLpljná dpinl-
—
#12
alto_textblock
#12
n naehinjí aa tes vrds le
tlskárna k ezpedíce , Národnich Listá“.
Bukopley se nsvzaoei
#13
alto_textblock
#13
Válka.
L. Z Petrohradu, 8. srpna. (Pův. tlg
zvláštního dopisovatele »Národních Listů«.) Vý-
tečná děla 254mm., vyrobená právě
v arsenálu, jež byla určena původn
pro Port Artur, ale jež — bohužel —
nyní tam poslána býti nemohou, ode-
slána budou nepochybně za Kuropat-
kinem. Z Vladivostoku se sděluje, že
kapitán »Knight Cemmanderu« ukryl
dokumenty i korrespondenci obchodní
i úřadní. Jeden ruský důstojník nn-
lezl náhodou kopii jich. Před soudem
kapitán dal své čestné slovo, že ná-
klad byl určen pro soukromé osoby
v Japonsku, ale objevená kniha lodní
dokázala jasně, že byl určen pro Če-
mulpo.
Z Petrohradu, 8. srpna. (C.-B.) Jak
»Rus. tel. agent.« z Ljnojanu sděluje,
byly důvody pro poslední ústup Rusu
tyto: Oddíl gen. Zasuliče odtáhl, za-
nechav v popředí zadní voj na výšině
u Jonguilinu, k hlavním posicím. Voj-
sko oddolávalo až do večera, vypadlo
samo několikrát proti Japoncům a
zapudilo nepřítele Večer došla
zpráva, že oddíl gen. Kaštalinského
byl 2 divisemi japonskými donucen
k ústupu, takže levé křídlo sboru
Zasuličova nebylo kryto. Poněvadž
byla obava, že by ho nepřítel obešel,
byl dán na celé čáře povel k ústupu.
Japonci nepozorovali ani,
že ustupujeme a stříleli přes
celý den na posice námi opu-
štěné. Teprve při soumraku vytrhli
v před a obsadili posice, když vojsko
naše nalezalo se již v Řuěvanu.
Degestanský pluk jízdecký vy-
znamenal se skvělým útokem,
kterýž provedl, aby vyprestii
jeden prapor, jenž Japonci již již
byl obklíčen a při němž způso-
bil v řadách japonský ch
strašlivé krveprolití
Z Čifa, 8. srpna. (C.-B) »Renterova
kancelář« sděluje: Ruští uprchlíci,
kteří Port Artur 4. t. m. opustili,
uvádějí, že japonské vojsko, kteréž
dobylo tvrze na Vlčí Hoře, nyní za-
hražuje údolí, jež prý jest vzdáleno
již jen jednu verstu od pevnosti.
Tvrdí se, že japonský křižák
jenž narazil na minu, poto-
pil se v bezprostřední bliz-
kosti christovské batterie.
V ruské lodi »Bajan« byl proražen
malý otvor nad vodní hladinou; po-
škození to způsobeno výbuchem miny
plovoucí při vjezdu do přístavu.
Japonci obsadili zátoku Louisinu
i vysazují tu vojsko na břeh, nepo-
chybně v úmyslu, napadnouti
město od západu, Od 28. čer-
vence neudál se žádný značnější b j-
Ruské dělostřelectvo znepokojuje ne-
#14
alto_textblock
#14
ustále Japonce při pokusech zřizovati
#15
alto_textblock
#15
okopy.
(Ostatní telefonické a telegrafieké zprávy viz
na straně 4.)
#16
alto_textblock
#16
Körber a Němci.
Ani rozkmotření u Němců levičáků s mi
nisterstvem Auerspergovým k vůli Bosně, ani
koaličním ministerstvem Windischgrätz- Plenero
vým k vůli Celji — nemělo do sebe snad tolik
pikanterie, jako dnešní jejich rozbroj s kabinetem
Körbrovým. Pravá to »rodinná vojna v
míru«, při níž se bojuje jehlami jízlivých výči
tek, při níž se vyzrazují dosavadní důvěrnosti
a tajné hřichy až milo poslechnout. Tak bývá
vždy, když se krásné duše rozkmotří.
A jak se neměli ušlechtilí německo-nacio-
nální hegemoni rozlobit na svého Körbra, když
jim nenadále, uprostřed prázdnin počal vyvádět
bez jejich vysokého guberniálního povolení ta-
kově »zbrklosti a nepřístojnosti na prospěch
Slovanů«, jako bylo připuštění právníků zá-
hřebské university ku doplňovacím státním
zkouškám chorvatštině na universitě vídeňské.
nade vše pak obmýšlené zřízení polských a če-
ských paralelek při státních německých praepa-
randiích v Těšíně a Opavě. To jim uděl
jejich Körber ! »Ještě za posledních dnů
poslední kampaně rajchsratské«, vyzrazuje vy-
čítavě včerejší »Bohemie«, »slíbil minister-
ský předseda německým vůdeům u něho
shromážděným, že nemají se od něho
žádných překvapení co báři.«
Jaký to pohled v zaniklou idyllu! Milci ne-
důvěřují ve slálost svého patrona a tak ještě v
chvili loučení jim musí slibiti, že jim zůstane
věren přes prázdniny, jako ten student své opu-
štěné Mince. A on zatím, nověrník, tak se jim
»vyšinul z kolejí!« »Toho se nemohl nikdo na-
díti, kdo ho v posledních létech viděl, jak hor-
livě a výmluvně znával se ucházet o důvěru
Němcův!« ... Ach, ten falešný Körber! »Ne-
jednou se poměry mezi ním a stranami němo-
ckými zkalily a dr. Körber musíval tu vždy po-
znovu Němce zapřísahati, aby uvěřili v dobré
jeho úmysly a neoddávali se obavám, jako by
mohl kdy v nejmenším ubližiti oprávněným zá-
jmům Němcův.« »Když před třemi léty,« vy-
zrazuje orgán německého kasina dále, »v době
vodních dráh a císařovy cesty do Čech, dr. Körber
jal se Čechy zahrnovati presenty(!) a českého mi-
nistra krajana dra. Rezka k pohoršení Němců ne-
chal doprovázeti císaře do Litoměřic a Ústí nad
Lab., tjehdy musil předseda mini-
sterstva v nesčetných konejši-
vých poradách německým poslan-
cům osvědčovati poctivost svých
úmyslů a rozpiylovati obavy, jaké z tohot
shojného obdarování Čechů« (1) ně-
mecké straně vznikaly.
Tolikéž slovinské paralelky v Celji zůstá-
valy skaliskem úrazu, jelikož nemohl
vláda Körbrova splniti slibu Něm-
cům daného (že je odstraní) a pouze aby
nepřibývalo sporné látky, zdrželi se němečt
poslanci z Čech ostřejších stížností pro nedbán
Clarových zákazův úřadní češtiny. » Bohemie«
ovšem nemůže zapřít, že prokázal ministerský
předseda a vláda jeho vůbec Němcům m no ho,
aby jejich ochvěnou důvěru v nentrálnost (?)
ministerstva znovu upevnil: »O pěťo v ně
byl Němcům dán slib, že se v ná-
rodních otázkách bez vzájemného
dorozumění ničeho nestanele
Tak ho měli pěkně osedlaného a zapřaže-
ného a hle, on si nieméně »vyhodil z kopýtkas
— On si troufal bez jich svolení uznat platnost
studii právnických na »cizozemské« universite
záhřebské konaných v Cislajtanii a slovanské
většině obyvatelstva slezského vychovávat učitele
znalé češtiny a polštiny zřízením slovanskýeh
#17
alto_textblock
#17
poboček při obou státních německých paeda-
gogiích Slezska. Jaké to ukrutné ublížení Něm-
cům! Slovanské úřadníky pro Dalmacii a slo-
vanské učitele pro Slezsko pěstit. Proti této
strašné zradě, proti tomuto svrchovaněmu ne-
bezpečí, otřásajícímu základy Rakouska, musili
se Němci levičáci vybouřit, musil se honem
v sobotu ve Vídni shromáždit výkonný
jejich výbor a zahrozit Körbro
krutým nepřátelstvím Němcův,
pakliže necouvne a neobrátl.
Ale zlá se našim rekům přitrefila nehoda:
Ku poradě o slavné jejich »ultimatum« nedo-
stavili se ani ústaváčtí velkostat-
káři, ani křesťanští sociálové. Stran
velkostatkářů omlouvají se, že prý jsou roz-
běhli po světě, avšak proč nepřišel jim ani
Lueger, ani Liechtenstein, ani Gessmann ? —
»Reichenberger Zeitung« odpovídá zcela nepo-
krytě: Nepřišli, poněvadž si nechtějí s vládou
rozliti ocet. »Alldeutsche Correspondenz« pak
již má za jisté, že všech devět německých
velkostatkářů na sněmu slezském postaví se
v této příčině bezpečně na stranu vlády a se
šesti slovanskými poslanci a s virilistou arci
biskupem Koppem překonají 15 německých levi
čákův. Za těch okolností ovšem německé »ul-
matum« pana Körbra příliš nezaleklo. Když
mu pánové Derschatta a Gross, jakožto
deputovaní, odříkali tu komickou resoluci slav-
ného výkonného výboru, v níž mimo jiné stkvi
se i bota, že »uznáním studií na záhřebské
universitě rozhodně zvýšeno jest ne-
bezpečí poslovanštění vědy v již-
ních korunních zemích« (!), načež
násloduje »ještě vyšší nebezpečl-
ohrožující těžce sněmecký charakter«
Opavy a Těšína obmýšlenými slovanskými paral-
lelkami při německých učitelských ústavech
tamějších —: Körber nesklapl jako zavíráček,
nýbrž odpovídal pánům lehkou ironií zdvořile
sice a chlácholivě, avšak ve věci pevně zami-
tavě jako dno 27. m. m. deputaci Němců slez-
ských, tak že vzali jeho odpověď kysele, s ne-
uspokojením na vědomost a odešli s — delšími
nosy než příšli. Není prý již — po té audienci
— žádné pochybnosti, že Körber buď z vlastn
spekulace nebo pod nátlakem s hůry přesedláv
a od Němcův se ku Polákům, ba snad i k Če
chům obraci.
Vídeňská »Zeit« vi již dokonce, kterak prý
tajně vyhledává styky s některými vůdci českými
a kterak prý nastávající Körbrova cesta do Haliče
nemá za účel získati Poláky ku spolku s něme-
ckými levičáky proti Čechům, nýbrž naopak,
kterak prý jde nyní o pokus, sroubiti v elikou
parlamentní většinu polsko-, če-
sko-velkostatkářskou s německými
klerikály a křesťanskými sociá ly
— proti německým levičákům, jichž láskys
Körber nabažil! — Fantasie špatného svědomí
německého pracuje horečným úsilím. Německo-
pokrokářský list »Reichenberger Zeitung« ji
vídí, jak Körber pouští škrabošku své důvěrné
blahovůle k Němcům, aby jim zjevil »pokry-
teckou tvář politicky bezbarevného, národně-
úporného rakouského byrokratismu a ukázal
jim svůj pravý štít, na němž prý se čte heslo:
»Nikomu k lásce, ale všem a předev š ím
Němeům k hoři!« —
#18
alto_textblock
#18
Politické zprávy domácí.
V Praze, 8. srpna. (Uherská s ně-
movna) vyřídila v sobotu netoliko rozpočet
honvédů, nýbrž i celý rozpočet ministerstva fi-
nanci, tak že je v podrobné rozpravě projednán
již celý rozpočet na r. 1904. Ministr financí Lu-
kacs mohl tedy již v sobotu předložiti sně-
movně finanční zákon, dle něhož potřeba na
r. 1904 obnáší 1190,155.015 K, úhrada roz-
počítána v 1190,681.945 K, tak že rozpočet
#19
alto_textblock
#19
končí přebytkem 526.930 K. Přijetím tohoto
finančního zálona, jenž byl hned v sobotu roz-
počtovým výborem schválen, zakončí uherská
sněmovna letešní předprázdninovou činnost a
odebere se po dvou létech opět na prázd-
niny. Loni za stálých ministerských krisí v době
letní nebylo sice mnoho schůzí sněmovních, ale
prázdnin nebylo a sněmovna se scházela na žá-
dost opposičních poslanců i v srpnu a v září.
Soudí se, že finanční zákon bude vyřízen ve
středu, kdy se dostane na jednací pořad, ve
čtvrtek bude schválen v třetím čtení, načež sně-
movna magnátů během dvou dní vyřídí celý roz-
počet a v sobotu mohou započíti prázdniny, jež
mají letos trvati až do 10. října.
V Praze, 8. srpna. (Obchodní smlou-
vy.) Orgán hr. Apponya nepředpovídá mnoho
klidu o letních prázdninách vládám rakouského
soustátí. Předčasnou výpovědí obehodní smlouvy
s Italif, kterážto výpověď se ukázala nyní velmi
škodlivou, nastala nutnost zahájiti jednánío
nové smlouvy a při tom se ukázalo, že Rusko
užilo příhodné proň doby a uzavřelo s Něme-
ckem na rychlo hospodářský mír, kdežto Rakou-
sko-Uhersko nedospělo vůbec ani k dorozumění
s Německem, a také jednání v Italii nepřivedlo
dosud k nijakému eíli. Ale k cíli se nezbytně
dojíti musí, a všechny přípravné práce musejí
se vykonati v době letních prázdnin, má-li n
podzim dojíti k definitivní dohodě.
Ze Lvova, 6. srpna. (Za kulisami pol-
ského kola.) Polské kolo mělo letos nemilé
přibody; sotva se vyloučením ze svého středu
zbavilo posl. Wilka, jenž se chtěl opatřiti psa-
cími potřebami na účet parlamentní kanceláře,
přišla špinavá afféra posl. dra. Walewského,
který užil svého poslaneckého mandátu na své
vlastní obohacení. Walewski, ačkoli byl víden-
ským soudem dvakrát odsouzen k pokutě 1000
K, protože zbytečně obtěžoval soud, nesloži
dosud mandátu, není také dosud z polského kol
vyloučen, ale, poněvadž předvidá, jaký osud
ho očekává, počíná vypravovati ledaco ze zá-
kulisí polského kola, což by musilo býti pro toto
velice nepříjemno, kdyby se ukázalo pravdou, co
Walewski prozrazuje. „Slowo polskie“ otiskuje
list dra. Walewského k Dav. Abrahamowiči,
v němž pisatel sděluje, že do afféry Walewského
byl zapleten také posl. hr. Wodzicki. Bylo
prý mu totiž slibeno různých ročních důchodů
z „dřevařského spolku“, proti němuž Walewski
vedl lelos marně známé processy, 15.000 .
Hr. Wodzicki projevil ochotu příjmy tyto bráti,
ale s podmínkou, že se podniku nemusí účast-
niti svými penězi. Pro případ, kdyby se
slal ministrem, hr. Wodzicki si prý vy-
mínil, že na dobu svého ministrování postaví za
sebe náhradníka na oko (ustrohmanna“), aby
mohl příjmy bráti i dále. Přes to však, že hr.
Wodzicki své svolení dal, nestal se členem do-
zorčí rady „dřevařské společnosti“, poněvadž je-
den z ředitelů společnosti učinil opatření jiné.
Ale hr. Wodzicki přece neutrpěl škody. Vstoupi
totiž do spolku s židem Ofenheimem, a ačkoli
nemá ponětí o naftovém průmyslu, obdržel od
vlády koncessi na zřízení naftové akciové spo-
lečnosti „Galicia“ spolu s právem dobýti naftu
na erárních pozemcích. Zdá se tedy, že polské
kolo, až se na podzim zase sejde, bude míti
nové nepříjemnosti s hr. Wodzickým.
Ze Zadru, 5. srpna. (Projevy sy m-
patií Rusům.) Od počátku války rusko-
japonské po celé Dalmacii projevují se stále
sympatie Rusům. Není tu slavnosti, ani kon-
certu, aby se nevzpomínalo Ruska a ruského
národa. V Dubrovníce stalo se již zvykem, že
městská hudba, sotva že dohrála chorvatskou
hymnu „Ljepa naša domovina“, hraje hymnu
ruskou, kterouž na žádost obecenstva musí dva-
krát i vícekrát opakovat. Tyto dni byl ve Splitu
předmětem demonstrativní oslavy předseda mo-
skovského Slovanského spolku, velkoobchodnik
a čestný srbský konsul Artur Čerop-Spiridovič.
Pan Čerep-Spiridovič jezdí nyní po jižních slo-
#20
alto_textblock
#20
vanských zemích, aby osobně odevzdal diplomy
čestného členství Slovanského spolku některým
vynikajícím Jihoslovanům. Byl v Rěce, kde ode-
vzdal diplom známému chorvatskému vlastenci
Erasmu Borčičovi, odtud odjel do Cetyně ke kní-
žeti Nikolovi a pak přibyl do Splitu, aby ode-
vzdal diplom splitskému starostovi dru. Miliči.
Zde na přístavišti očekával jej ohromný zástup
lidu, jenž přivítal p. Spiridoviče a odvezl jej
za zpěvu ruské hymny a provolávání slávy Ru-
sům do hostince. S týmž parníkem, s kterým
přijel Spiridovič, přibyl náhodou též splitský
biskup Nakič, známý odpůrce slovanské hlahol-
ské bohoslužby. Když lid spatřil nenáviděného
biskupa, jal se volati slávu hlaholici a „perent“
Nakičovi a římské kurii. Bískupa ujala se ovšem
ihned starostlivá policie a doprovodila ho do bl-
skupské residence. Ostatně zbytečně se o něho
strachovala. Lid si dále biskupa nevšímal a hro-
madil se stále před hotelem, v kterém se uby-
toval Spiridovič.
#21
alto_textblock
#21
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 8. srpna.
Bouře proti cizincům v Haiti.
Z Port au Prince docházející zprávy jsou
tak vážné, že věstí všeobecný odboj proti cizin-
cům v této ostrovní republice středoamerické.
Vojáci republiky sami zúčastní se výtržnosti
proti cizincům a brání jim krámy otevírati.
Mnoho domů bylo vypleněno, zástup Američanů
vojáky napaden a posekán. Cizinci uchylují se
do vyslanectev. Úřady haitské podporují hnut
to, rovněž tak president. Vyslanec Spojených
států učinil tohoto zrovna zodpovědným za dalši
obtěžování ostatních příslušníků Unie a vyžádal
si od své vlády povolení dalších lodí vojen-
ských. Soudí se ostatně, že Unie v událostech
na Haiti hledati bude dávno už kýženou záminku,
aby celý ostrov, obehodně i strategicky důležitý,
obsadila a pak i anektovala.
#22
alto_textblock
#22
Vladařství v Bavorsku.
Tento týden bude sněm bavorský projedná-
vati návrh »svobodného sdružení«, směřující
k tomu, »aby při trvalé choromyslnosti králové
vladařství ještě za jeho života mohlo dospěti
ke konci.« Přes mnohonásobný nátlak sdružení
neodvolalo tohoto návrhu svého, kterýž nečelí
k ničemu jinému, než aby vzhledem na trvalé
šilenství krále Ottona vladař princ Luitpold plné
královské moci se ujal. Pravda jest, že z dlouho-
letého vladařství vznikají v Bavorsku různé po-
tiže, ale na druhé straně netouží neodvislé kruhy
bavorské po tom, aby Luitpold, známý svými
ocholami k Prusku, záhy trůnu se ujal. Jich
sympatie náleží spíše příštímu dědici trůnu,
princi Ludvikovi, jenž vůči Prusku mnohem více
samostatnosti byl projevil. Nicméně pro návrh
zmíněný rozpoutá se v zemi velmi mocná agitace.
#23
alto_textblock
#23
Rooseveltovy čáky se menší?
Pověstná ale i mocná demokratická klika
new yorská »Tammany Hall«, jež dosud kandi-
datuře Parkerově na předsednictví republiky byla.
odpírala, vyslovila se nyní pro ni, ba velebí
Parkera dokonce jakožto demokrata, jemuž není
rovno. Bývalý kandidát předsednictvi Bryan pro-
hlásil se rovněž bezpodmínečně pro něj. Za
okolností takových přiznává i new-yorský dopi-
sovatel »Standardu«, že čáky republikánské
strany nevyvíjejí se tak příznivě, jak se z po-
čátku bylo čekalo. Ano, důležilé republikánské
skupiny odpadají od republikánské strany proto,
že jest jim Rooseveltova osobnost a jeho cti-
žádost, vymykající se republikánskému sebezapí-
rání, proti mysli. Romantismu, kterýž vane ce-
lým politickým nazíráním naším, odpovídá, ze
Rooseveltovo jméno jest i v Čechách dosti po-
pulárním a že jemu především český čtenář
z většiny přeje vitězství. Ale při hlubším nazl-
#24
alto_textblock
#24
FEUILLETON.
#25
alto_textblock
#25
Sladké pohodlí:
—fka— Už dávno chtěl jsem napsat kapi-
tolu o pohodlnosti, kdyby nebylo právě té pro-
tiuklé pohodlnosti. Jednak z pohodlnosti své
vlastní jsem o ní nepsal, jednak že vím o exi-
senei předmětu svého povídání i u jiných. Na-
peš to, bude se to v redakcích válet, páni
z pohodlnosti to budou odkládat den za dnem,
buždý přečte titul a pomyslí si: tohle znám, po-
bodí to a tak dále, vždyt to taky znám.
Teď je jiná! Jde o konkurs a porota to
čist musí,*) pohodlnost jde na stranu, ergo, ka-
pilola o ní může vytrhnout.
Kde by už dnes lidstvo bylo, nebýt pohodl
nsti? V jakém královském (ne zrovna nejlepší
přtovnání, vím) pohodli bychom žili, jak po-
tollně bychom pracovali, jedli, pili, bydlili
jezdili, spali a bůh vi co ještě dělali, kdyb
nebylo pohodlnosti! Tato vlastnost člověka m
ti něco na svědomí! Jen si, prosím vás, po-
badlně sedněte a rozjímejte.
Slavní vynálezci umožnili nám, že můžeme
páodlně rozmlouvati se vzdálenými lidmi, mu-
tize pohodlně slyšet, co se jinde zpívalo i sou-
listě zpívá nebo přednáší, můžeme dostati s
do pátého patra pohodlně bez slézání sta schodů
l. atd. Vynálezce musí mít ke své práci a k
vému bádán, rozhodně pohodlí. Musí mi
Nštcko, co potřebuje, aby mohl své myšlenk
ukulečnit. Kolik je takových? A kolik je naproti
bns ve světě lidí, kteří by mohli vynález
mější zdokonaliti, na lepší připadnouti, kdyb
nili k tomu potřebné pohodli. Dar výnaléza-
usi a zároveň síla přemáhati pohodlímilovnost,
Muž v jakémkoliv smyslu, jsou zřídka kdy po-
haunadé.
Je hezký počet těch, kteří mají všeeko po-
bašli a zase jen z pohodli odkládají uvésti ve
#26
alto_textblock
#26
1) K soutěží feuifletonů.
#27
alto_textblock
#27
skutek své myšlenky, pomocí nichž mohli by-
chom dnes už na př. volně lítat v povětří, před-
určovat pohlaví, robit léky proti všem nemocem
i taky proti pohodlnosti.
Vynálezy technické, jež nebýti pohodl
mohly by nám nejedno pohodlí přinésti. Ale po
divejme se jinam.
„Franci, šel bys do divadla?
„Co dávají?
„Počkej, počkej. A kdo pak by vzpomínal
Na tom konečně nesejde, ale je už v 9 hodin
konec, o půl desáté můžeš už pohodlně sedě
v hospodě.
„Jděme!
V půl deváté. Na poslední galerii k stán
vzdychl si občánek. Tak už jen jedno jednání
To to uteklo! Škoda! — A dole na plyšovém
sedadle pan Bulánek: Ještě půl hodiny! Kdyby
tak byla sklenička piva a cigaro! — V prav
v loži dvě slečinky pranic se nenudí. Třebas dvě
hodiny mohlo by trvat ještě to — meziaktí)
Mladý, hezký pán dole má oči jen pro ně! Ne
strojily se přec takovou dobu doma jen prot
přítmí mezi hrou !.
Dámy jsou vůbec méně náchylny ku po-
hodlnosti než páni. Některé, ne všecky, oblekly
by i nejhroznější mučidlo, kdyby věděly, že jim
to bude slušet. Ano, u mnohých je někdy po-
hodlí vlastně největší potupou. Myslím totiž po-
hodlně sezení na plese. Tam také k žalu dam-
ského světa rozmáhá se pohodlnost mezi pány.
A nejen co se tance týká, i v hovoru. Bavit ně-
koho? No, chvilku ještě, ale dnes každý chcese
bavit v první řadě sám. Vyvíjet „duchaplnost“
v rozmluvě není tuze pohodlné. Dejte s tím
pokoj! Ani to nemá účel! Je to leda pro první
začátky známosti. Mezi starými známými, v man-
želství se toho nepoužívá.
V jazykové otázce taky jsme už mohli být
dál, nebýt té zpropadené pohodlnosti. Jak by se
dnes na nás Slovany pohlíželo, kdybychomsi
všichni navzájem rozuměli?
#28
alto_textblock
#28
Řekněte studentovi, aby se učil slovanským
#29
alto_textblock
#29
jazykům
„Dejte pokoj! Mám učení ve školách p
krk. Mám dřít latinu, řečtinu, němčinu, solva
zbude hodinka, dvě na milý sport-
Vezměte si rozumnějšího. Proč nepěstuje
slovančinu?
„Víte, to už pro mne není, to je proty
mladé! Já jsem rád, že umím německy! S tím
se už ňák protluku
Zlořečená vlastnost! No, jaká pomoc ! Bu
deme se učit esperantsky. Mluvnici naučíme p
se pohodlně za půl hodiny a ostatnímu za ně-
kolik dní. A co hlavního, nikde si s ní neroz-
lejeme ocet.
Jednou z vymožeností pro pohodlí lidiček
ovšem, jak se to vezme, je stroj na výprask
Bylo by ho už zapotřebí!!
„Intelligencí musíme imponovat, intelligene
a vzděláním domůžeme se postavení, jaké nám,
šestimillionovému národu přísluší!...“ volají
u nás. Prostředkem bylo by pilné čtení, ale toho
nepřítelem je zase pohodlí.
Zrovna lichvářské procento čtenářů novin
čte jen — aby čulo.
„Jsou tu noviny? Dejte je sem! Takco
je nového? Úvodník, hm, tak, tak, jen jim dejte!
Z říšské rady. Kdo pak by to čet? Co je po
čarou? To si hodím! Hezky to začíná . . . Ah,
to je to ještě dlouhé, nechám si to na příštěl
Politické, zahraničné, denní zprávy, různé
zprávy, dramatické umění, hudba, ze soudní
síně, školská hlídka, telegramy, věstník živno-
stenský, sokolský, dělnický, spolkový, zas te-
legramy, národní hospodář, trhy a inseráty. Tak,
už je to! Božinku, v těch novinách zas dnesk
— nic není. Ti novináři! Jen když to odbudou.
Moc pohodlní páni!“
Praští novinami, pohodlně se oblékne a jde
do vinárny, kde se doví nejnovějších zpráv o
kollegů ústně. Potřebuje noviny! Takhle spojí
aspoň pohodlně příjemné s užitečným.
#30
alto_textblock
#30
Že se už tak mnohému pohodlnost nevypla-
tila, o tom dala by se napsati ne jedna, ale tucet
kapitol. Většina starých mládenců vjíždí do pří-
stavů manželských, jen aby měli pohodli. Jak
přečasto dopadnou, je s dostatek známo.
Pan Karbulka vzal si na dráze zvláštní
kupé, aby měl pohodlí. Tam se pohodlně uvelebil,
usnul, přejel stanici, kde chtěl vystoupiti a musi
pak kus pěšky. To měl z pohodlí.
Pan Cibulka zase z pohodlnosti najalsi
byt v přízemí. Jednou odešel, zapomněl zavřít
okno, žloděj mu tam vlezl a vykradl ho.
Ze člověk nosí z pohodlí stále jedny šaty,
zatím co se mu do ostatních v almaře dají moli,
nebo že z pohodlnosti zůstane déle spát a ne-
může pak s hlavou vydržet, také nejsou případy
Na zdraví lidské má náklonnost ku pohodl
vůbec veliký vliv. Čistota půl zdraví, pravi staré
pravdivé příslovi, že však jsou k čistotě více
méně pohodlní, mají lékárníci pohodlné živobyt.
Zrovna tak má se to s tělocvikem a procházkam
Pohodlí je v tom případě známou zmijí, zahřt-
vanou na ňadrech.
V heslu: „Svůj k svému!“ má pohodl
#31
alto_textblock
#31
nové.
#32
alto_textblock
#32
soka.
#33
alto_textblock
#33
„Amálko, skočte mi pro kasetku papírů
obálek, ale jděte někam do českého obchodu.“
Amálka jde, ale ne do českého obchodu.
To by musíla až do druhé ulice; je v každé ulie
papírník jen jeden! Za tu dobu může se zatím
od kamarádky dovědět, co měli u radů k obědu
a kam půjde v neděli tancovat.
Pan Láznička zdědil 50 tisíc.
„Tak co si zařídís? Máš přece obchodní
vzdělání. Viš co? Poradím ti. Tohle ještě my
Češi nemáme. V tom by se daly vydělati peníze,
co říkás?“
„Dej s tím pokoj! Já se budu dřít, plahočit.
pak mi něco do toho vleze a přijdu o penízel
Do spořitelny to odnesu ještě dnes. 3% je málo.
ale jisté. Něco mám, dám to k tomu a mohuží
pohodlně z úroků.“
#34
alto_textblock
#34
„No, tak za to máš čas věnovat se svému
vzdělání. Dnes je přednáška professora X.
Půjdeš?“
„Ale prosím tě, to je těžká věe. Neřel
jsem nie včera v kavárně. Čekali by marně na
čtvrtého do „preferance“ a ve třech by se jim
nepohodlně hrálo.
Na štěstí máme už vynález, pomocí něhož
můžeme poslouchat přednášky na díštanc. Dobrý
pan Láznička bude si moci dát sluchátka do
uší, poslouchat přednášku a hrát „preferane“.
Jen aby vynález hodně brzy zdomácněl. Té vý-
hody a pohodli! Přednáška odbude se v sále,
kde bude stát pouze apparát. Bude-li přednášet
dáma, nemusí se k tomu nijak zvlášť strojit;
udělá si úplné pohodlí a může se věnovat je
své přednášee. Otázka, jak ji to sluší, docela
odpadne.
Až se zpopularisují i po všech vesnicích
tyhle pohodlné přednášky, bude snad i u nás
v Praze zavedeno pohodlí přednáškové. My-
slím na vysokých školách. A dokonce snae do-
můžeme se i pohodlnosti, že ve svých úřadech
a na českých dráhách domluvíme se s perso-
nálem po česku a Morava nebude musit posílat
své syny na cizí universitu.
Ovšem, musíme prý dříve usnadnit jistým
pánům ve Vídni pohodlné ministrování tím, žee-
odstraníme ze svého středu jim nepohodlné pány
a nahradíme je pouze těmi, jichž ideálem je
pohodlí vlastní! Pak zcela jistě dostaneme.
všecko, tak se slibuje a jak známo, slibovat je
starý, osvědčený způsob a náramně pohodlný!
Jeden hrabě vládl pomocí něho 14 roků.
Aha! Pohodlnost se ozývá; koukám, po-
čítám, stačí-li to, co jsem napsal k vyplnění pěti
sloupců, abych mohl praštit pérem a oddat se
pohodlnému odpočinku.
Stači.
Sapristi! Aby tak dostal tenhle feuilleton
první cenu! Te bych si pohodlností pohodlné
vydělal pěkné penízel