#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVII.
#2
alto_textblock
#2
onslon
#5
alto_textblock
#5
Praze, v pátek 1. března 1907.
#8
alto_textblock
#8
Číslo 60.
#9
alto_textblock
#9
Na ranní a odpol. Histy
předplácí se:
v Praze v administrael
a měsle
. .
nčnt lats . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
za něsle
n rrt 1aa . . . . 7 K 60h
va Blinlkáchs
na město . . . . 2 K 30
Poštou:
na něsíe
n. . . . . Keoi
s dvojí zisilkos
na nlst
t .. . .ki
#12
alto_textblock
#12
V drobném prouejit
ranní číslo o sobě . . . za sl
odpolední
. . . za 2 k
Ve hllalkách na venkověi
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4 h
I nseráty
plati se hetově napřed.
Přečplncení a interty přijímá zdmini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se téš rešakee
Uskárna a expedice „Národnich Listů“
Rukopiny so nevraesji.
#13
alto_textblock
#13
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranácl
#14
alto_textblock
#14
K živnostenskému programu
národní strany svobodomyslně
#15
alto_textblock
#15
Úsilí o vytvoření stavovsko politické orga
nisace stavu živnostenského samostatnou
živnostenskou stranou nalézá nepopíratelně
tu a tam ohlasu. Není pochyby o tom, že
hnutí agrární, pokud se projevilo utvořením
samostatné stavovské strany, svádí k analo-
giím i mezi živnostnictvem a že myšlenka
živnostenské strany politické není nesympa-
tickou některým příslušníkům stavu, který
značnou měrou pociťuje na sobě důsledky
soudobé situace hospodářské. Ale při těchto
snahach zapomína se, že postavení živnost
nictva jest v podstatě jiné než agrárních
vrstev. Odkázáno svým působením zvláště
na města není zde živnostnictvo rozhodujícím
faktorem, nýbrž pouze silnou skupinou
zájmovou mezi ostatními vrstvami obyvatel-
stva městského, zatím co venkov svou hospo-
dářskou základnou jest mnohem jednotnějším
(tím ovšem nenapadá nám zastírati zájmové
rozpory mezi velikými a malými rolníky.
mezi rolnictvem větším a zemědělským děl
nietvem a p.). Ovšem: upírati živnostnictvu
právo na spravedlivé a značné zastoupení
ve sborech parlamentních, samosprávných
a p. nebude nikdo, kdo si uvědomil význam
jeho jak pro naši práci národní tak pro
vývoj hospodářský. Ale právě svým sečlánko-
váním s ostatními vrstvami městského obyva-
telstva odkázáno živnostnictvo na to, aby
o dosažení svého zastoupení usilovalo
v souhlasu s oněmi skupinami
které na základě svého nazírán
hospodářského a politickéh
jsou ochotny zástupcům živnost
nictva dáti svůj hlas. Samostatná
stavovsko-politická organisace živnostnictva
byla by vysazena nejen tlaku sociálně-
demokratických a vůbec dělnických tříd, ale
nenalezala by — pod heslem samostatné
stavovské politiky — oné sympatie u ostat-
ního městského voličstva, jaké by bylo
k úspěchu třeba. To jsou momenty, s kte-
rými hnutí živnostenské počítati musí a, jak
se zdá, i počítá.
Kdo tedy střízlivě posuzuje poměry dané
a kdo se nedává unášeti jednostranným op
timismem, pro toho jest zřejmo, že ž iv
nostnictvo, usiluiíc o vydatné zastou
pení své, jest nuceno ohlížeti se p
dohodě s ostatními celonárod-
ními stranami, t. j. stranami, kde uzná-
vají nutnost udržení a povznesení samostatné
práce živnostenské v rámci daného řádu ho
spodářského. Při tom, pochopitelně, bude
nejúčelnějším pro živnostnictvo, aby navá-
zány byly vztahy k té straně, která jak svou
prací dosavadní, tak vyspělostí svých repre-
sentantů podává nejvíce záruk, že
budou zajmy zivnostnictva jí
co nejlépe hájeny a že zvoleným
přímým zástupcům živnostnictva bude oporou
delegace pokud možná kvalifikovaná a poli-
ticky následkem toho vlivná. Kdo bez před-
sudků přehlíží naše poměry, pro toho jest
zřejmo, že jak z politických, tak — a to
padá silně na váhu — z hospodářských dů-
vodů nejvíce podmínkám temto od
povídá strana svobodomyslná
Nechť se jí činí výtky jakékoli: jisto
jest, že měla hlavní zájem na oněch všech
opatřeních, která ku prospěchu živnostnictva
v posledních letech se stala. To platí nejen
o parlamentu vídeňském, ale i sněmu, ob
chodních komorách, městech a pod. Strana
svobodomyslná pracovala podstatně na re-
formě řádu živnostenského, reforma školství
řemeslného, pomocné akce všech směrů, pří-
pravy k utvoření živnostenské rady a jiných
prací řada jest její zásluhou, nehledě ani
k tomu, že i ve sboru říšských i zemských
poslanců jejích zasedá řada zkušených živ-
nostníků. To je přece zřejmo: živnost
nictvo bude míti tím více váhy,
čím vlivnější bude strana, která
bude míti ve svém středu jeho
zástupce. V novém parlamentu bude po-
stavení živnostníků jak tlakem dělnických,
tak agrárních vrstev podstatně stíženo. Ne-
vystihuje podstaty věci, kdo dokazuje, že
agrární směry a zajmy živnostnictva jsou si
#16
alto_textblock
#16
blízky. Již boj, který vzplanul o působnosti
výrobních a prodejních společenstev země-
dělských, jest toho dokladem. Celým svým
rázem jest živnostnictvo odkázáno na vrstvy
městské a jeho úspěchy mohou býti tím
větší, bude li ná ležeti ke straně, která si za
cíl vytkla ochranu zájmů celku národ-
ního a tedy všech jeho vrstev, protože zde
nejlépe bude možno nalézti všestranný sou-
hlas pro upravení potřeb, jež by jinak na-
rážely na odpor stavovských stran jiných
Vědoma si svého poslání v tomto směru,
přikročila národní strana svobodomyslná k re-
visi svého programu hospodářského vzhledem
k moderním potřebám a speciálně stavu
živnostenskému, na jehož udrženía
posílení jako liberální strana
všemi prostředky působiti musí.
věnováno zde značné zření. V uvedené osnově
programu se praví:
Obtížné poměry, ve kterých zápasiti musí
živnosti a obchod, opravňují tato od-
větví, aby od zákonodárství a veřejné správy
dožadovaly se podpory a péče v témže roz
sahu jako zemědělství
Strana musí přičiňovati se nejprve o to,
aby ochrana, která poslední opravou
živnostenského řádu některým odvětvím živno-
stenským a obchodním byla zaručena, pro-
váděna byla správními úřady v plném
rozsahu a v tom duchu, v jakém byla mí-
rob
de mes el
Způsob, jakým postupuje se dosud ku
povznesení menšího živnostnictva cestou tak
zv. maloživnostenské akce, jeví
nedostatky ve dvojím směru: především ne-
postupuje se v zemích jednotně, ježto akce
ta roztříštěna mezi ústřední orgány státní a
zemské orgány samosprávné; mimo to na-
dána je akce ta nedostačujícími finančními
prostředky.
Z toho vyplývají tyto dva požadavky
1. Dlužno usilovati o to, aby maloživnosten
ská akce přenesena a sjednocena byla
v jednotlivých zemích v zemských
orgánech, v nichž by spolupůsobili zástup
cové zemské samosprávy, státní správy i živ
nostnictva samého; 2. třeba vymoci této akc
z veřejných fondů prostředky tak
velké, jaké poskytují se na podpůrné akce
zemědělské.
Pracemi ve veřejných ústavech,
z prostředků poplatnictva vydržovaných, nemá
živnostnietvu způsobována býli soutěž. Při
dodávkách pro státní, zvlaště pro
vojenské potřeby, budiž na živnostnictvo
bran náležitý zřetel; jmenovitě dlužnov
parlamentu i v delegacích domáhati se toho,
aby střednímu a menšímu živnostnictvu při-
kázán byl na vojenských dodávkách podí
mnohem vyšší, než jest podíl nynější.
Družstevní ruch v živnostnictvu
podporován má býti týmž způsobem a roz-
sahem, jako v zemědělství. Třeba zřídili
orgány, které by při tom byly živnostni-
ctvu radou i skutkem nápomocny; dále
dlužno družstvům živnostenským poskytovati
z veřejných prostředků podpory a bez-
úročné úvěry v těchže formách, jako
zemědělským družstvům. Proto bude třeba
pamatovati ve státních i zemských rozpo-
čtech na tento účel. Zvláště naléhavou jeví
se býti potřeba, aby o úvěrní potře b
menšího živnostnictva postaráno bylo způso
bilou úvěrní organi s a cí.
Provádění předpisů, týkajících se živno
stenských poměrů, budiž zaručeno tím
že na hlas živnostenských spole
čenstev bude brán příslušný zřetel,
a že zástupcům živnostnictva přiznáno bude
účastenství ve správních orgánech
při rozhodování o záležitostech živnosten
ských. Organisace živnostnictva doplněnaa
vybudována má býti zřízením živnosten
ských rad v jednotlivých zemích
Poradní sbor živnostenský, který při mini-
sterstvu obchodu má býti zřízen, nebude
míti pro živnostnictvo valného významu, jak
dokazují zkušenosti získané s poradními sbory
zemědělskými a průmyslovými.
Pokud půjde o úpravu poměrů živ-
nostníka ku pracovním silámu
něho zaměstnaným, nutno postaviti se na
stanovisko, že úprava ta ma býti pro obe
strany stejně spravedlivá; jmenovitě v pří
padech porušení pracovního poměru má živ-
nostník míti nárok na tutéž ochranu jako
#17
alto_textblock
#17
něna.
#18
alto_textblock
#18
zaměstnaný. V rámci reformy pojišťo-
vání dělnictva musí dána býti možnost,
aby i menší živnostnictvo bralo
podílna této sociální instituci.
Jak ze znění programu zřejmo, jde straně
o seriosní a všestrannou práci pro živnost-
nictvo a není pochyby, že bude ochotnai
při volbách zasaditi se o z volení
živnostníků. Bude pouze na odborných
organisacích živnostenských a ostatních na
váhu ještě padajících, aby se stranou svobo-
domyslnou v jednání vstoupily. Vůle dobré
jest na naší straně dosti.
A to nutno závěrem důrazně připomenouti
tím více najdou přání živnostenská ohlasu, čím
větší a význačnější bude stra na.
která bude je obhajovati. Radi-
kální hesla v práci parlamentní nemají zvuku
valného, jak zkušenosti posledních dob pro-
nikavě ukázaly. A živnostnictvo přece chce
positivní práci pro sebe. V tomt
směru jest mu strana svobodomyslná
zárukou nejbezpečnější.
#19
alto_textblock
#19
Politické zprávy domácí.
V Praze, 28. února. (Uherská koali
ce a vyrovnání.) Dnes započaly ve Vídn
ministerské konference o novém vyrovnání ra-
kousko-uherském. Před konferencí obě vlády
měly dlouhé porady, jaké stanovisko mají hájit
oproti odpůrci. O stanovisku uherské koalice
tedy i uherské vlády sdělují se vídeňské „Iní.
některé podrobnosti, z nichž vyjímáme následu
jící. Autonomný celní tarif uherský nutno poklá
dati za dílo, jež z vůle legislativy i koruny na
bylo moci zákona. Parlamentní vyřízení tarifu
jest tedy jen důsledek stavu, který fakticky na
byl už platnosti. Projedíkní tarifu nemůže také
míti rozhodující vliv na vyjednávání o nové vy-
rovnání. Rakousko nemá práva se tomu vzpírati
poněvadž jeho zájmy netrpi tím újmy. Opírajíe
se o platné zákony z r. 1867 a 1899, Uhersko
nedovolí, aby se Rakousko vměšovalo v jeho
prívo, jako nepřipusti, aby se uzavřelo nové vy
rovnání, jež by sáhato dále, než do roku 1917.
Koalice nechápe, jak Rakousko může spatřo-
vati rušení recipročity v tom, že se celní tarií
projednává ve výboru. Porušení reciprocity na-
stalo by teprve tehdy, kdyby Uhry poskytly ně
kterému cizímu státu hospodářské výhody na
újmu Rakouska. V koalici nabyla proto vrchu
domněnka, že Rakousko mluví o porušení reci-
procity jen proto, aby mělo důvod žádati za to
nějaký ústůpek vessvůj prospěch. Nyní začiná
vyjednávání přímo mezi ministry; uherská vláda
vynasnaží se, aby se vyjednávání urychlilo tak
aby do Velikonoe byle jasno, možno-li uzavřiti
nové vyrovnání, neb jsou snahy o dohodu
marny. Dospěje-li se k výsledku zápornému, pro-
jedná se uherský celní tarif, vyřízený ve výboru
dosud jen všeobecně, lmned po Velkonocích, také
v rokování podrobném a na to vyřídí se i ve
sněmovním plenu.
V Praze, 28. února. (Premianti pol-
ského kola.) Úřadní zpravodaj polského kola
posuzuje v „Dzien. Polsk.“ činnost polských
poslanců v bývalém parlamentě, aby ukázal,
kteří ze starých poslanců jsou nenahraditelní a
musejí tedy býti zvoleni i do parlamentu nového.
Absolutně nenahraditelné jest dle jeho
soudu celé bývalé předsednictvo polského kola.
totiž David Abrahamowicz, Mich. Bobrzyňskia
dr. Duleba. Za užitečné má pisatel dra.
Kozlowského a Starzyňského, jenž si o Poláky
získal velikých zásluh, zejména ve volebním vý
boru. Podobné zásluhy má i prof. Glabiňski
jenž obratně rozdělil volební okresy v Haličí ve
prospěch Poláků. Dr. Malachowski vyníki jako
předseda živnostenského výboru. Dr. Kolischen
osvědčil se dobrým znalcem otázek národohospo-
dářských, v nichž měl dobrého pomocníka v po-
slanci Bindrovi. Dobré vysvědčení obdrželi ještě
poslanci bar. Batlaglia, P. Pastor jako vůdce
klerikálního středu, právníci Gižkowski, Jablon-
ski a Krolikowski, Vlad. Gniewosz jako znale
stázek vojenských, prof. Górski, Struszkiewiez
a Moysa. Krakovšti demokraté při zkoušce prý
propadli, poněvadž reptávali proti solidárnosti
polského kola; jediný Stw ertnia obdrže
dostatečnou, poněvadž prohlásil, že z kola ne-
vystoupí.
Ze Lvova, 28. února. (Dozvuky stáv-
ky ruských studentů.) Polské národní
časopisy jsou velice stisněny výsledkem „hla-
dové stávky“ ruských akademiků. Činí výtky
vládě, že ustoupila terroru sludujících a činila
nátlak na lvovský vrchní soud, aby uvězněné
propustil z vyšetřovací vazby, neméně však za-
#20
alto_textblock
#20
zlívají i presidentu vrch. soudu, ryt. Tehorz
nickému, že ustoupil nátlaku a vězně z vazby
propustil. Rozmrzen takovými výtkami, Tchorz-
nicki požádal dle sdělení „Slowa Polsk.“ za
půlletní dovolenou a bezpochyby se již nevrátí
na své místo. Dle zprávy „Dzien. Polsk.“ metro-
polita hr. Septický s oběma ruskými biskupy
odjel do Vídně vyprosít si u panovníka slyšení,
v němž chce požádati, aby vyšetřování proti ru-
ským studentům bylo vůbec zastaveno tak, jako
se stalo r. 1905 v Inšpruku po bouřích prot
samostatné fakultě vlašské.
Ze Lvova, 26. února. (O ruskou uni
versitu.) Ve školním výboru sněmovním
jednáno včera o návrhu ruských poslanců Oles-
nického a soudr., aby se ve Lvově zřídila samo-
statná ruská universita, a než se zřídí, aby se
na polské universitě ruský jazyk prohlásil z
rovnoprávný s polským. Posl. Mogilnický
jměnem navrhovatelů žádal, aby se poměry na
lvovské universitě upravily dle nařízení z roku
1871, t. j. aby se universita prohlásila za utra-
kvistickou a Rusům se přiznala stejná práva.
jako Polákům. Posl. Glabiňski hájil polský
ráz university na základě ministerského rozhod-
nutí z r. 1879 a žádal, aby úřadním jazykem
university zůstala i nadále výhradně polština.
Rokování nebylo zakončeno.
Z Terstu, 26. února. (Koncentrace
slovli ns ko-cholrvatsklá.) Slovinský poli-
tický spolek „Pdinost“ v Terstu a „Politická-
jednota Chorvatů a Slovinců pro Istrii“ měly
společnou poradu v Terstu, v níž se dohodly
o svorném postupu při nastávajících říšských
volbách jak v Terstu, tak i v Istrii. Pro obě
země zvolen společný ústřední volební výbor,
v jehož čelo postaven prof. M andi č,n a
#21
alto_textblock
#21
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 28. února.
Před druhou Hosudarstvennou dumou.
„Temps“ tvrdí, že mezi vládou a k
dety stane se dohoda, o jejímž projektu
bylo rokováno v Curském Sele v poradě, které
předsedal car. Prvý krok učinili kadeti, kteří
z lonských zkušeností zmoudřeli. Letos jest jim
už jasno, že jako strana, která se pro svou i-
teligenci pokládá za povolanou k vůdčí úloze
v konstitučném státě ruském, musejí se vzdáti
všech idel převratných a vstoupili na půdu prak-
tických reforem a soustavného pokroku.
„Birževyja Vědomosti“ dovozují, že před
seda druhé Hosudarstvenné dumy
musí býti zvolen z kadetů, protože prý
strany pravě s konstitucí upřímně nesmý šlejí
jen kadeti, Strana konstilučně demokratická.
mají nárok na řizení dumy, jsouce upřimní kon-
stitucionalisté bez krajních směrů.
Prvým místopředsedou přejes
orgán kadetský míti Poláka.
Spolupracovník petrohradského „Slova“
rozmlouval v Moskvě se zvolenými kadetskými
poslanci, kteři se všichni vyslovili v ten smysl,
že kadeti chtějí v dumě utvořit
konstituční střed, jenž by stejně byl od-
dělen od stran levých, radikálných, jako o
stran pravých, konservativných až zpátečni-
ckých.
Novinami kolovala pověst, že za před-
sedu dumy bude zvolen Vladiimír
Korolenko, spisovatel a redaktor v Poltavě.
Protože pan Korolenko se přidržuje směru radi-
kálného, kandidatura jeho neodpovídala by mi-
nější taktice, které se jádro kadetské strany při-
držeti hodlá. Snad pověsti o jeho kandidatuře
na stolec presidentský vyšla od odpůrců kadetů.
Mezitím ale pan Korolenko při dumských vol-
bách v Poltávě propadl a do Hosudarstvenné
dumy se nedostane.
Poláci budou míti v dumě 46 národníc
poslanců. Z nich je 45 přivrženců strany „,ná-
rodní demokracie“ a pouze jeden „ugodovec““
V jedné zubernii království polského, suvalkské
nezvolen ani jediný Polák, nýbrž samí Litvíni
V mohylevské gub. zvolen Polák hr. Lubenský
a pět Rusů, mezi nimi dva sedláci. Ze šesti zá-
padních gubernií půjdou do dumy pouze čtyři
Poláci, protože v guberniich minské,
kyjevské a volynské Poláci úplně
propadli, e
#22
alto_textblock
#22
r lará
#23
alto_textblock
#23
Pro školskou stávku polských děti v Prusku.
Dne 21. a 22. února trestný jakožto odvo-
lací soud v Inovraclavi projednal přes 120 od-
volání z trestů, přisouzených krajskými sou
dy inovraelavským a střelinským rodičům pol-
ských dítek, které se zpěčují poslouchati v pru-
ských školách náboženské výklady v jazyku ně-
#24
alto_textblock
#24
meckém. Zrušení trestu vysloveno jen v pěti pří-
padech, ve všech ostatních rozsudek prvé stolice
potvrzen.
Odvolatelé většinou se rozhodli vznést
svou při ještě na říšský soud.
#25
alto_textblock
#25
Z německého říšského sněmu.
Liberál Wiemer polemisoval ve včerejší
schůzi německé říšské rady s řečí Bebelovoua
dovozoval, že německý rozhodný libera-
lismus je posilněn. Řečník uvádí re-
formy hospodářské a sociální, na jejichž pro-
vedení bude naléhati jeho strana. S rozumnou
politikou koloniální souhlasí a prohlašuje, že
jeho strana je ochotna povoliti kolo-
niální rozpočet. Wiemer zakončil slovy,
že liberální strana chce dopomoci svobodomy-
slnému měšťáctvu k vlivu, který mu náleží.
(Potlesk.)
Z reformní strany mluvil pak Gampa
učinil zajímavé doznání, že cile je bo
strany opětné se setkají s cílem
centra, což vyvolalo pohnutí. Řečník doufa,
že Bebel bude teď zdrželivější a že národní zá-
stupci lidu společně budou pracovat pro veli-
kost říše.
Jménem Poláků mluvil kníže Radz i w il,
jenž odsoudil ostré řádění pruské vlády proti
Polákům. Polská politika Pruska připravuje
polské občany o právo, degraduje
je na státní občany druhěho řádu.
(Pochvala v středu a na polských lavicích.)
Když řečník mluvi o brutálnostil a násili,
páchaném na národě polském, je přerušen od-
porem pravice a volán k pořádku misto-
předsedou Paaschem.
Kníže Radziwil pokračuje: Jsme rovno-
právní státní občané, neboť plníme všechny po-
vinnosti, kladené nám státem. (Odpor na pravo.)
Nevěřite-li, připomínám vám polskou krev, pro-
litou r. 1866 a 1870. (Výborně! mezi Poláky.)
A jaký vděk za to? Byli jsme připravení o
práva státních občanů! Nezákonnými prostředky
postupuje pruská vláda proti Polákům. (Odpor
na pravo.) Nejsme nepřáteli koloniální politiky,
ale když s polskými občany za-
chází vláda pruská hůře nežli
s africkými domorodci, nesmi se
vláda divit, že se postavíme proti návrhům
vlády v příčině koloniální politiky. (Pochvala
v centru a mezi Poláky.)
Státní tajemník Posadowsky praví:
Opakoval jsem již několikráte, že polská
otázka je pruskou záležitostía
nepatří do říšské rady. (Pochvala na
pravo.) Řečník polemisuje proti knížeti Radzi-
wilovi a zejména snaží se vyvrátiti jeho tvrzení,
že se s Poláky zachází hůře nežli s africkými
domorodci.
#26
alto_textblock
#26
Volební ruch.
Krajinský tisk o akcích volebních soudí, pokud
nejde o listy zjevně radikální, opravdu střízlivě
a ovšem i vážně. Slánský „Svobodný Ob-
čan“ v dopise z kruhů voličských konstatuje
„nechuť v nejnovější době k politice zvané rye
nebo nic. Není-li existence organisací dělni-
ekých, rolnických atd. pro náš národ žádným ne-
štěstím, je ovšem do jisté míry značnou záva-
dou pro náš postup politický doma i ve
Vídni, že všichni příslušníci organisací nejsou
proniknuti takovými názory, které by vedly
k jednotnému postupování i při zákonodárném
i při kontrolním úkolu pariamentu vídeňského.
A zejména kontrola jedním a týmž politickým
duchem, t. j. svobodomyslným, českým, pokro-
kovým by mohla netoliko v českých, ale i smíše-
ných krajích naší země vytvořiti takový způsob
správy, že bychom necítili se příslušníky dru-
hého národa v říši,“ Vyslovuje se proto „Svo-
bodný Občan“ pro positivní politiku na
celé čáře. Tedy pro politiku, jakou právě ná-
rodní strana svobodomyslná prováděla, a pro niž
byla od stran mladých tak bezohledně kaceřo-
vána.
Stejně pro politiku aktivní, positivní, pro
politiku práce se vyslovují „Ml adobole-
slavské Listy“, které v článku, jenž ne-
agituje pro žádnou z volebních stran, obecně
stanoví požadavky voličstva na budouci poslan-
ce. A tu předem prohlašují: „Důvěrv českého
lidu nesměji získati strany a lidé velký ch
slov. Přijdou jistě mnozi, kdož budou silně
radikálničit, kdož budou veličstvu slibovati —
ať na poli úspěchů stavovských, národních neb
hospodářských — hory, doly. Podobným lídem
však muž rozumný nevěří.“ Druhé, čeho u po-
#27
alto_textblock
#27
FEUILLETON.
#28
alto_textblock
#28
zne
Nedávno jsme přinesli obsah článku Willi-
ama Rittera „Uherští biskupové a slovenšt
kněží“ v lyonském týdenníku „Demain“, v něm?
věrně vylíčil národnostní útisk slovenského lidu
a pronásledování kněží, kteří se svým lidem cíti.
se strany uherských biskupů. Jako drastický při
klad uváděl podrobně známý případ Hlinkův.
Článek vzbudil v Uhrách veliké pobouření
prudké odezvy v maďarských listech, ale hned
byla po ruce i apologie před cizinou a to přímo
z kruhů maďarského kněžstva. A tak objevily se
brzy na to v „Demainu“ zároveň dva dopisy,
jeden od Williama Rittera, druhý od maďarského
kněze dra. Huszara, jenž snaží se žonglérskou
manipulací s pojmy „národ“, „národnost“a
„uherský“ zatemniti obraz národnostních po-
měrů v Uhrách, na něž líčení Ritterovo vrhlo tak
pronikavé světlo.
William Ritter podává zprávu o odsouzen
faráře Hlinky, dra. Šrobára a ostatních oběte
ružomberského procesu a praví: „Zločinen
#29
alto_textblock
#29
Maďaři a Slováci.
#30
alto_textblock
#30
všech bylo, že „pobuřevali proti myšlenee
jednoty Uher“. Mohlo se dokázati, že Hlinka
v litaniích k panně Marii vynechal oslovení-
„Patronko Uher“. Ostatní je známo. Pere a
justitia! Fiat Magyarorszag! Ve
sněmovně kdysi jeden poslanec ukázal na Švý-
carsko jako na vzor. Křičelo se: „Uhry nejsou
Švýcarskem!“ A to bylo vše. Opakuji, pobu-
řovati znamená chtíti rozhodně zachovati ja-
zyk, jehož užívání přece ústava národnostem
devoluje. Ale ústava jest vlku vůči beránkov
mrtvou literou.-
P. Huszar, doktor práv a theologie v Pešti
shrnul ve své obraně všechno, co dovede sehnal
maďarský šovinista, aby před očima Evropy se
slabil dojem příliš křiklavých případů barbar
ského zuření proti nemaďarským národnostem
nelze-li jich přímo popříti. Počíná obratnou cap
tatio benevolentiae:
„Očekávám pokaždé s radostí nové číslo
„Demainu“, jsa přesvědčen, že tam naleznu
vždy dvě posvátné věci, jimž jsem fanaticky od-
dán: pokrok a pravdu. Proto bylo moje srdce
bolestně dotčeno, když jsem ve vaší poslední
zpávě četl velmi špatnou informaci o „uher-
ských biskupech a slovenských kněžích“. Písa-
#31
alto_textblock
#31
tel uvádí, že nehledal poučení u osob církvi ne-
přátelských. Připouštím. Ale hledal ho u osol
nepřátelských vlasti.
Zdá se, že zapomíná na rozdíl mezi ná-
rodem a národnostmi. První jest ideou
politickou, druhé tvoří idea civilisace. Národ
jest souhrn občanů, organisovaných ve stát. Ná-
rodnost jest společnost plemene a civilisace, je-
jíž příznakem jest společný jazyk. Není v Evropě
národa, jenž by dříve, než vytvořil jednotu
svého jazyka, nesestával z různých národností.
Snahou politického národa jest sloučiti různé
národnosti státu. Snahou národností jest usta-
viti se jako politický národ a organisovati se ve
zvláštní stát. Ve Franci“, Anglii a Německu pů-
vodní různé národnosti ztratily své zvláštnosti
a jsou spojeny v jeden národ. Ježto úplná rov-
nost různých národnosti ve státě není možna,
může se zásada politické rovnosti zakládati
pouze na stejné veličině; ale národ, jenž má
sílu státotvornou a národnosti, které této síly
nemají, nejsou stejnými veličinami. Různost ja-
zyků byla povždy překážkou pokroku lidské
civilisace, postup civilisace jest boj proti pře-
kážkám, vzniklým z různosti jazyků. Proto hi-
storie přechází přes jazyky národností, jež ne-
#32
alto_textblock
#32
jsou již jazyky panujících tříd; naproti tomu
každý vzdělaný člověk musí uměti více řečí.
Stát musí zvoliti za státní jazyk onen, jenž jest
nejschopnějším orgánem civilisace. Takto jest
národ výtvorem státu; politický náro
nebyl nikdy utvořen jinak, než stá-
tem. Nynější Uhry pracují právě o této ná-
rodní konsolidaci. Ale nikterak násilně.
naopak. Snášelivost uherského státu — založe-
ného uherským národem — vůči národnostem
německé, slovenské, ruské, chorvatské, ru-
munské a srbské jde rozhodně do krajnosti
zneužívání této snášelivosti se strany tribunů
těchto národností jest nesnesitelné.
Váš dopisovatel činí rozdil mezi pojmy
uherský a maďarský. Toto rozeznáváni
nemá smyslu: hongrois jest francouzským
překladem slova magyar, jako allema n
jest překladem slova Deutsch a tchěque
slova Böhm (). Msgyar-orszag jsou Uhry.
země Uhrů, jako Franezia-orszag jest Francie,
země Francouzů. Výraz židomaďar není
»Demainu« důstojný. Vlastenectví uherských židů
nelze ničeho vytýkati a mně je milejší vlaste-
necký žid než nevlastenecký katolik.«
Z celého tohoto výkladu P. Huszara, ne-
#33
alto_textblock
#33
hledě ke známě již maďarské theorii o »politi-
ckém národě«, jest nejzajímavější doznáni, že
»nynější Uhry pracují na národní konsolidaci«,
jež se ovšem nedá mysliti jinak než vyhlazením
nemaďarských národnosti. Zda-li si při tom Ma-
daři počínají násilně či snášelivě, o tom může
si cizina učiniti úsudek právě z ružomberského
procesu.
V další části svého dopisu opakujeP
Huszar paušální výtky maďarských šovinistů.
Biskupové zakročují proti »panslávským« slo-
venským kněžím, poněvadž šivou lid proti Ma-
darům, Hlinka byl buřičem a dosáhl fary si-
monií, slovenští seminaristé byli vyhnáni, poně-
vadž se svářili s maďarskými spolužáky. Uberští
biskupové nyní nabádají seminaristy, aby se
učili slovensky, by mohli býti posíláni na slo-
venské fary, kdežto slovenští kněží budou posí-
láni mezi Maďary, aby neměli příležitosti k »pan-
slávským« agitacím. Řečeným zmatením pojmu
národa lze si ovšem vysvětliti, že P. Huszar
odvažuje se vzhledem k tomuto novému po-
stupu maďarských biskupů citovati výrok hr.
Montalemberta: »Chcete-li katolicisovati národ,
znárodněte kněžstvo !«, což zní tu přímo jako
posměch.