ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1828ac60-75c8-11dc-bd63-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 33
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVII.
#2 alto_textblock #2
onslon
#3 alto_textblock #3
ne
#4 alto_textblock #4
v
#5 alto_textblock #5
Praze, v pátek 1. března 1907.
#6 alto_textblock #6
zo
#7 alto_textblock #7
n i
#8 alto_textblock #8
Číslo 60.
#9 alto_textblock #9
Na ranní a odpol. Histy předplácí se: v Praze v administrael a měsle . . nčnt lats . . . . 6 K —h s dvojí donáškou za něsle n rrt 1aa . . . . 7 K 60h va Blinlkáchs na město . . . . 2 K 30 Poštou: na něsíe n. . . . . Keoi s dvojí zisilkos na nlst t .. . .ki
#10 alto_textblock #10
l
#11 alto_textblock #11
N
#12 alto_textblock #12
V drobném prouejit ranní číslo o sobě . . . za sl odpolední . . . za 2 k Ve hllalkách na venkověi ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4 h I nseráty plati se hetově napřed. Přečplncení a interty přijímá zdmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se téš rešakee Uskárna a expedice „Národnich Listů“ Rukopiny so nevraesji.
#13 alto_textblock #13
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranácl
#14 alto_textblock #14
K živnostenskému programu národní strany svobodomyslně
#15 alto_textblock #15
Úsilí o vytvoření stavovsko politické orga nisace stavu živnostenského samostatnou živnostenskou stranou nalézá nepopíratelně tu a tam ohlasu. Není pochyby o tom, že hnutí agrární, pokud se projevilo utvořením samostatné stavovské strany, svádí k analo- giím i mezi živnostnictvem a že myšlenka živnostenské strany politické není nesympa- tickou některým příslušníkům stavu, který značnou měrou pociťuje na sobě důsledky soudobé situace hospodářské. Ale při těchto snahach zapomína se, že postavení živnost nictva jest v podstatě jiné než agrárních vrstev. Odkázáno svým působením zvláště na města není zde živnostnictvo rozhodujícím faktorem, nýbrž pouze silnou skupinou zájmovou mezi ostatními vrstvami obyvatel- stva městského, zatím co venkov svou hospo- dářskou základnou jest mnohem jednotnějším (tím ovšem nenapadá nám zastírati zájmové rozpory mezi velikými a malými rolníky. mezi rolnictvem větším a zemědělským děl nietvem a p.). Ovšem: upírati živnostnictvu právo na spravedlivé a značné zastoupení ve sborech parlamentních, samosprávných a p. nebude nikdo, kdo si uvědomil význam jeho jak pro naši práci národní tak pro vývoj hospodářský. Ale právě svým sečlánko- váním s ostatními vrstvami městského obyva- telstva odkázáno živnostnictvo na to, aby o dosažení svého zastoupení usilovalo v souhlasu s oněmi skupinami které na základě svého nazírán hospodářského a politickéh jsou ochotny zástupcům živnost nictva dáti svůj hlas. Samostatná stavovsko-politická organisace živnostnictva byla by vysazena nejen tlaku sociálně- demokratických a vůbec dělnických tříd, ale nenalezala by — pod heslem samostatné stavovské politiky — oné sympatie u ostat- ního městského voličstva, jaké by bylo k úspěchu třeba. To jsou momenty, s kte- rými hnutí živnostenské počítati musí a, jak se zdá, i počítá. Kdo tedy střízlivě posuzuje poměry dané a kdo se nedává unášeti jednostranným op timismem, pro toho jest zřejmo, že ž iv nostnictvo, usiluiíc o vydatné zastou pení své, jest nuceno ohlížeti se p dohodě s ostatními celonárod- ními stranami, t. j. stranami, kde uzná- vají nutnost udržení a povznesení samostatné práce živnostenské v rámci daného řádu ho spodářského. Při tom, pochopitelně, bude nejúčelnějším pro živnostnictvo, aby navá- zány byly vztahy k té straně, která jak svou prací dosavadní, tak vyspělostí svých repre- sentantů podává nejvíce záruk, že budou zajmy zivnostnictva jí co nejlépe hájeny a že zvoleným přímým zástupcům živnostnictva bude oporou delegace pokud možná kvalifikovaná a poli- ticky následkem toho vlivná. Kdo bez před- sudků přehlíží naše poměry, pro toho jest zřejmo, že jak z politických, tak — a to padá silně na váhu — z hospodářských dů- vodů nejvíce podmínkám temto od povídá strana svobodomyslná Nechť se jí činí výtky jakékoli: jisto jest, že měla hlavní zájem na oněch všech opatřeních, která ku prospěchu živnostnictva v posledních letech se stala. To platí nejen o parlamentu vídeňském, ale i sněmu, ob chodních komorách, městech a pod. Strana svobodomyslná pracovala podstatně na re- formě řádu živnostenského, reforma školství řemeslného, pomocné akce všech směrů, pří- pravy k utvoření živnostenské rady a jiných prací řada jest její zásluhou, nehledě ani k tomu, že i ve sboru říšských i zemských poslanců jejích zasedá řada zkušených živ- nostníků. To je přece zřejmo: živnost nictvo bude míti tím více váhy, čím vlivnější bude strana, která bude míti ve svém středu jeho zástupce. V novém parlamentu bude po- stavení živnostníků jak tlakem dělnických, tak agrárních vrstev podstatně stíženo. Ne- vystihuje podstaty věci, kdo dokazuje, že agrární směry a zajmy živnostnictva jsou si
#16 alto_textblock #16
blízky. Již boj, který vzplanul o působnosti výrobních a prodejních společenstev země- dělských, jest toho dokladem. Celým svým rázem jest živnostnictvo odkázáno na vrstvy městské a jeho úspěchy mohou býti tím větší, bude li ná ležeti ke straně, která si za cíl vytkla ochranu zájmů celku národ- ního a tedy všech jeho vrstev, protože zde nejlépe bude možno nalézti všestranný sou- hlas pro upravení potřeb, jež by jinak na- rážely na odpor stavovských stran jiných Vědoma si svého poslání v tomto směru, přikročila národní strana svobodomyslná k re- visi svého programu hospodářského vzhledem k moderním potřebám a speciálně stavu živnostenskému, na jehož udrženía posílení jako liberální strana všemi prostředky působiti musí. věnováno zde značné zření. V uvedené osnově programu se praví: Obtížné poměry, ve kterých zápasiti musí živnosti a obchod, opravňují tato od- větví, aby od zákonodárství a veřejné správy dožadovaly se podpory a péče v témže roz sahu jako zemědělství Strana musí přičiňovati se nejprve o to, aby ochrana, která poslední opravou živnostenského řádu některým odvětvím živno- stenským a obchodním byla zaručena, pro- váděna byla správními úřady v plném rozsahu a v tom duchu, v jakém byla mí- rob de mes el Způsob, jakým postupuje se dosud ku povznesení menšího živnostnictva cestou tak zv. maloživnostenské akce, jeví nedostatky ve dvojím směru: především ne- postupuje se v zemích jednotně, ježto akce ta roztříštěna mezi ústřední orgány státní a zemské orgány samosprávné; mimo to na- dána je akce ta nedostačujícími finančními prostředky. Z toho vyplývají tyto dva požadavky 1. Dlužno usilovati o to, aby maloživnosten ská akce přenesena a sjednocena byla v jednotlivých zemích v zemských orgánech, v nichž by spolupůsobili zástup cové zemské samosprávy, státní správy i živ nostnictva samého; 2. třeba vymoci této akc z veřejných fondů prostředky tak velké, jaké poskytují se na podpůrné akce zemědělské. Pracemi ve veřejných ústavech, z prostředků poplatnictva vydržovaných, nemá živnostnietvu způsobována býli soutěž. Při dodávkách pro státní, zvlaště pro vojenské potřeby, budiž na živnostnictvo bran náležitý zřetel; jmenovitě dlužnov parlamentu i v delegacích domáhati se toho, aby střednímu a menšímu živnostnictvu při- kázán byl na vojenských dodávkách podí mnohem vyšší, než jest podíl nynější. Družstevní ruch v živnostnictvu podporován má býti týmž způsobem a roz- sahem, jako v zemědělství. Třeba zřídili orgány, které by při tom byly živnostni- ctvu radou i skutkem nápomocny; dále dlužno družstvům živnostenským poskytovati z veřejných prostředků podpory a bez- úročné úvěry v těchže formách, jako zemědělským družstvům. Proto bude třeba pamatovati ve státních i zemských rozpo- čtech na tento účel. Zvláště naléhavou jeví se býti potřeba, aby o úvěrní potře b menšího živnostnictva postaráno bylo způso bilou úvěrní organi s a cí. Provádění předpisů, týkajících se živno stenských poměrů, budiž zaručeno tím že na hlas živnostenských spole čenstev bude brán příslušný zřetel, a že zástupcům živnostnictva přiznáno bude účastenství ve správních orgánech při rozhodování o záležitostech živnosten ských. Organisace živnostnictva doplněnaa vybudována má býti zřízením živnosten ských rad v jednotlivých zemích Poradní sbor živnostenský, který při mini- sterstvu obchodu má býti zřízen, nebude míti pro živnostnictvo valného významu, jak dokazují zkušenosti získané s poradními sbory zemědělskými a průmyslovými. Pokud půjde o úpravu poměrů živ- nostníka ku pracovním silámu něho zaměstnaným, nutno postaviti se na stanovisko, že úprava ta ma býti pro obe strany stejně spravedlivá; jmenovitě v pří padech porušení pracovního poměru má živ- nostník míti nárok na tutéž ochranu jako
#17 alto_textblock #17
něna.
#18 alto_textblock #18
zaměstnaný. V rámci reformy pojišťo- vání dělnictva musí dána býti možnost, aby i menší živnostnictvo bralo podílna této sociální instituci. Jak ze znění programu zřejmo, jde straně o seriosní a všestrannou práci pro živnost- nictvo a není pochyby, že bude ochotnai při volbách zasaditi se o z volení živnostníků. Bude pouze na odborných organisacích živnostenských a ostatních na váhu ještě padajících, aby se stranou svobo- domyslnou v jednání vstoupily. Vůle dobré jest na naší straně dosti. A to nutno závěrem důrazně připomenouti tím více najdou přání živnostenská ohlasu, čím větší a význačnější bude stra na. která bude je obhajovati. Radi- kální hesla v práci parlamentní nemají zvuku valného, jak zkušenosti posledních dob pro- nikavě ukázaly. A živnostnictvo přece chce positivní práci pro sebe. V tomt směru jest mu strana svobodomyslná zárukou nejbezpečnější.
#19 alto_textblock #19
Politické zprávy domácí. V Praze, 28. února. (Uherská koali ce a vyrovnání.) Dnes započaly ve Vídn ministerské konference o novém vyrovnání ra- kousko-uherském. Před konferencí obě vlády měly dlouhé porady, jaké stanovisko mají hájit oproti odpůrci. O stanovisku uherské koalice tedy i uherské vlády sdělují se vídeňské „Iní. některé podrobnosti, z nichž vyjímáme následu jící. Autonomný celní tarif uherský nutno poklá dati za dílo, jež z vůle legislativy i koruny na bylo moci zákona. Parlamentní vyřízení tarifu jest tedy jen důsledek stavu, který fakticky na byl už platnosti. Projedíkní tarifu nemůže také míti rozhodující vliv na vyjednávání o nové vy- rovnání. Rakousko nemá práva se tomu vzpírati poněvadž jeho zájmy netrpi tím újmy. Opírajíe se o platné zákony z r. 1867 a 1899, Uhersko nedovolí, aby se Rakousko vměšovalo v jeho prívo, jako nepřipusti, aby se uzavřelo nové vy rovnání, jež by sáhato dále, než do roku 1917. Koalice nechápe, jak Rakousko může spatřo- vati rušení recipročity v tom, že se celní tarií projednává ve výboru. Porušení reciprocity na- stalo by teprve tehdy, kdyby Uhry poskytly ně kterému cizímu státu hospodářské výhody na újmu Rakouska. V koalici nabyla proto vrchu domněnka, že Rakousko mluví o porušení reci- procity jen proto, aby mělo důvod žádati za to nějaký ústůpek vessvůj prospěch. Nyní začiná vyjednávání přímo mezi ministry; uherská vláda vynasnaží se, aby se vyjednávání urychlilo tak aby do Velikonoe byle jasno, možno-li uzavřiti nové vyrovnání, neb jsou snahy o dohodu marny. Dospěje-li se k výsledku zápornému, pro- jedná se uherský celní tarif, vyřízený ve výboru dosud jen všeobecně, lmned po Velkonocích, také v rokování podrobném a na to vyřídí se i ve sněmovním plenu. V Praze, 28. února. (Premianti pol- ského kola.) Úřadní zpravodaj polského kola posuzuje v „Dzien. Polsk.“ činnost polských poslanců v bývalém parlamentě, aby ukázal, kteří ze starých poslanců jsou nenahraditelní a musejí tedy býti zvoleni i do parlamentu nového. Absolutně nenahraditelné jest dle jeho soudu celé bývalé předsednictvo polského kola. totiž David Abrahamowicz, Mich. Bobrzyňskia dr. Duleba. Za užitečné má pisatel dra. Kozlowského a Starzyňského, jenž si o Poláky získal velikých zásluh, zejména ve volebním vý boru. Podobné zásluhy má i prof. Glabiňski jenž obratně rozdělil volební okresy v Haličí ve prospěch Poláků. Dr. Malachowski vyníki jako předseda živnostenského výboru. Dr. Kolischen osvědčil se dobrým znalcem otázek národohospo- dářských, v nichž měl dobrého pomocníka v po- slanci Bindrovi. Dobré vysvědčení obdrželi ještě poslanci bar. Batlaglia, P. Pastor jako vůdce klerikálního středu, právníci Gižkowski, Jablon- ski a Krolikowski, Vlad. Gniewosz jako znale stázek vojenských, prof. Górski, Struszkiewiez a Moysa. Krakovšti demokraté při zkoušce prý propadli, poněvadž reptávali proti solidárnosti polského kola; jediný Stw ertnia obdrže dostatečnou, poněvadž prohlásil, že z kola ne- vystoupí. Ze Lvova, 28. února. (Dozvuky stáv- ky ruských studentů.) Polské národní časopisy jsou velice stisněny výsledkem „hla- dové stávky“ ruských akademiků. Činí výtky vládě, že ustoupila terroru sludujících a činila nátlak na lvovský vrchní soud, aby uvězněné propustil z vyšetřovací vazby, neméně však za-
#20 alto_textblock #20
zlívají i presidentu vrch. soudu, ryt. Tehorz nickému, že ustoupil nátlaku a vězně z vazby propustil. Rozmrzen takovými výtkami, Tchorz- nicki požádal dle sdělení „Slowa Polsk.“ za půlletní dovolenou a bezpochyby se již nevrátí na své místo. Dle zprávy „Dzien. Polsk.“ metro- polita hr. Septický s oběma ruskými biskupy odjel do Vídně vyprosít si u panovníka slyšení, v němž chce požádati, aby vyšetřování proti ru- ským studentům bylo vůbec zastaveno tak, jako se stalo r. 1905 v Inšpruku po bouřích prot samostatné fakultě vlašské. Ze Lvova, 26. února. (O ruskou uni versitu.) Ve školním výboru sněmovním jednáno včera o návrhu ruských poslanců Oles- nického a soudr., aby se ve Lvově zřídila samo- statná ruská universita, a než se zřídí, aby se na polské universitě ruský jazyk prohlásil z rovnoprávný s polským. Posl. Mogilnický jměnem navrhovatelů žádal, aby se poměry na lvovské universitě upravily dle nařízení z roku 1871, t. j. aby se universita prohlásila za utra- kvistickou a Rusům se přiznala stejná práva. jako Polákům. Posl. Glabiňski hájil polský ráz university na základě ministerského rozhod- nutí z r. 1879 a žádal, aby úřadním jazykem university zůstala i nadále výhradně polština. Rokování nebylo zakončeno. Z Terstu, 26. února. (Koncentrace slovli ns ko-cholrvatsklá.) Slovinský poli- tický spolek „Pdinost“ v Terstu a „Politická- jednota Chorvatů a Slovinců pro Istrii“ měly společnou poradu v Terstu, v níž se dohodly o svorném postupu při nastávajících říšských volbách jak v Terstu, tak i v Istrii. Pro obě země zvolen společný ústřední volební výbor, v jehož čelo postaven prof. M andi č,n a
#21 alto_textblock #21
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 28. února. Před druhou Hosudarstvennou dumou. „Temps“ tvrdí, že mezi vládou a k dety stane se dohoda, o jejímž projektu bylo rokováno v Curském Sele v poradě, které předsedal car. Prvý krok učinili kadeti, kteří z lonských zkušeností zmoudřeli. Letos jest jim už jasno, že jako strana, která se pro svou i- teligenci pokládá za povolanou k vůdčí úloze v konstitučném státě ruském, musejí se vzdáti všech idel převratných a vstoupili na půdu prak- tických reforem a soustavného pokroku. „Birževyja Vědomosti“ dovozují, že před seda druhé Hosudarstvenné dumy musí býti zvolen z kadetů, protože prý strany pravě s konstitucí upřímně nesmý šlejí jen kadeti, Strana konstilučně demokratická. mají nárok na řizení dumy, jsouce upřimní kon- stitucionalisté bez krajních směrů. Prvým místopředsedou přejes orgán kadetský míti Poláka. Spolupracovník petrohradského „Slova“ rozmlouval v Moskvě se zvolenými kadetskými poslanci, kteři se všichni vyslovili v ten smysl, že kadeti chtějí v dumě utvořit konstituční střed, jenž by stejně byl od- dělen od stran levých, radikálných, jako o stran pravých, konservativných až zpátečni- ckých. Novinami kolovala pověst, že za před- sedu dumy bude zvolen Vladiimír Korolenko, spisovatel a redaktor v Poltavě. Protože pan Korolenko se přidržuje směru radi- kálného, kandidatura jeho neodpovídala by mi- nější taktice, které se jádro kadetské strany při- držeti hodlá. Snad pověsti o jeho kandidatuře na stolec presidentský vyšla od odpůrců kadetů. Mezitím ale pan Korolenko při dumských vol- bách v Poltávě propadl a do Hosudarstvenné dumy se nedostane. Poláci budou míti v dumě 46 národníc poslanců. Z nich je 45 přivrženců strany „,ná- rodní demokracie“ a pouze jeden „ugodovec““ V jedné zubernii království polského, suvalkské nezvolen ani jediný Polák, nýbrž samí Litvíni V mohylevské gub. zvolen Polák hr. Lubenský a pět Rusů, mezi nimi dva sedláci. Ze šesti zá- padních gubernií půjdou do dumy pouze čtyři Poláci, protože v guberniich minské, kyjevské a volynské Poláci úplně propadli, e
#22 alto_textblock #22
r lará
#23 alto_textblock #23
Pro školskou stávku polských děti v Prusku. Dne 21. a 22. února trestný jakožto odvo- lací soud v Inovraclavi projednal přes 120 od- volání z trestů, přisouzených krajskými sou dy inovraelavským a střelinským rodičům pol- ských dítek, které se zpěčují poslouchati v pru- ských školách náboženské výklady v jazyku ně-
#24 alto_textblock #24
meckém. Zrušení trestu vysloveno jen v pěti pří- padech, ve všech ostatních rozsudek prvé stolice potvrzen. Odvolatelé většinou se rozhodli vznést svou při ještě na říšský soud.
#25 alto_textblock #25
Z německého říšského sněmu. Liberál Wiemer polemisoval ve včerejší schůzi německé říšské rady s řečí Bebelovoua dovozoval, že německý rozhodný libera- lismus je posilněn. Řečník uvádí re- formy hospodářské a sociální, na jejichž pro- vedení bude naléhati jeho strana. S rozumnou politikou koloniální souhlasí a prohlašuje, že jeho strana je ochotna povoliti kolo- niální rozpočet. Wiemer zakončil slovy, že liberální strana chce dopomoci svobodomy- slnému měšťáctvu k vlivu, který mu náleží. (Potlesk.) Z reformní strany mluvil pak Gampa učinil zajímavé doznání, že cile je bo strany opětné se setkají s cílem centra, což vyvolalo pohnutí. Řečník doufa, že Bebel bude teď zdrželivější a že národní zá- stupci lidu společně budou pracovat pro veli- kost říše. Jménem Poláků mluvil kníže Radz i w il, jenž odsoudil ostré řádění pruské vlády proti Polákům. Polská politika Pruska připravuje polské občany o právo, degraduje je na státní občany druhěho řádu. (Pochvala v středu a na polských lavicích.) Když řečník mluvi o brutálnostil a násili, páchaném na národě polském, je přerušen od- porem pravice a volán k pořádku misto- předsedou Paaschem. Kníže Radziwil pokračuje: Jsme rovno- právní státní občané, neboť plníme všechny po- vinnosti, kladené nám státem. (Odpor na pravo.) Nevěřite-li, připomínám vám polskou krev, pro- litou r. 1866 a 1870. (Výborně! mezi Poláky.) A jaký vděk za to? Byli jsme připravení o práva státních občanů! Nezákonnými prostředky postupuje pruská vláda proti Polákům. (Odpor na pravo.) Nejsme nepřáteli koloniální politiky, ale když s polskými občany za- chází vláda pruská hůře nežli s africkými domorodci, nesmi se vláda divit, že se postavíme proti návrhům vlády v příčině koloniální politiky. (Pochvala v centru a mezi Poláky.) Státní tajemník Posadowsky praví: Opakoval jsem již několikráte, že polská otázka je pruskou záležitostía nepatří do říšské rady. (Pochvala na pravo.) Řečník polemisuje proti knížeti Radzi- wilovi a zejména snaží se vyvrátiti jeho tvrzení, že se s Poláky zachází hůře nežli s africkými domorodci.
#26 alto_textblock #26
Volební ruch. Krajinský tisk o akcích volebních soudí, pokud nejde o listy zjevně radikální, opravdu střízlivě a ovšem i vážně. Slánský „Svobodný Ob- čan“ v dopise z kruhů voličských konstatuje „nechuť v nejnovější době k politice zvané rye nebo nic. Není-li existence organisací dělni- ekých, rolnických atd. pro náš národ žádným ne- štěstím, je ovšem do jisté míry značnou záva- dou pro náš postup politický doma i ve Vídni, že všichni příslušníci organisací nejsou proniknuti takovými názory, které by vedly k jednotnému postupování i při zákonodárném i při kontrolním úkolu pariamentu vídeňského. A zejména kontrola jedním a týmž politickým duchem, t. j. svobodomyslným, českým, pokro- kovým by mohla netoliko v českých, ale i smíše- ných krajích naší země vytvořiti takový způsob správy, že bychom necítili se příslušníky dru- hého národa v říši,“ Vyslovuje se proto „Svo- bodný Občan“ pro positivní politiku na celé čáře. Tedy pro politiku, jakou právě ná- rodní strana svobodomyslná prováděla, a pro niž byla od stran mladých tak bezohledně kaceřo- vána. Stejně pro politiku aktivní, positivní, pro politiku práce se vyslovují „Ml adobole- slavské Listy“, které v článku, jenž ne- agituje pro žádnou z volebních stran, obecně stanoví požadavky voličstva na budouci poslan- ce. A tu předem prohlašují: „Důvěrv českého lidu nesměji získati strany a lidé velký ch slov. Přijdou jistě mnozi, kdož budou silně radikálničit, kdož budou veličstvu slibovati — ať na poli úspěchů stavovských, národních neb hospodářských — hory, doly. Podobným lídem však muž rozumný nevěří.“ Druhé, čeho u po-
#27 alto_textblock #27
FEUILLETON.
#28 alto_textblock #28
zne Nedávno jsme přinesli obsah článku Willi- ama Rittera „Uherští biskupové a slovenšt kněží“ v lyonském týdenníku „Demain“, v něm? věrně vylíčil národnostní útisk slovenského lidu a pronásledování kněží, kteří se svým lidem cíti. se strany uherských biskupů. Jako drastický při klad uváděl podrobně známý případ Hlinkův. Článek vzbudil v Uhrách veliké pobouření prudké odezvy v maďarských listech, ale hned byla po ruce i apologie před cizinou a to přímo z kruhů maďarského kněžstva. A tak objevily se brzy na to v „Demainu“ zároveň dva dopisy, jeden od Williama Rittera, druhý od maďarského kněze dra. Huszara, jenž snaží se žonglérskou manipulací s pojmy „národ“, „národnost“a „uherský“ zatemniti obraz národnostních po- měrů v Uhrách, na něž líčení Ritterovo vrhlo tak pronikavé světlo. William Ritter podává zprávu o odsouzen faráře Hlinky, dra. Šrobára a ostatních oběte ružomberského procesu a praví: „Zločinen
#29 alto_textblock #29
Maďaři a Slováci.
#30 alto_textblock #30
všech bylo, že „pobuřevali proti myšlenee jednoty Uher“. Mohlo se dokázati, že Hlinka v litaniích k panně Marii vynechal oslovení- „Patronko Uher“. Ostatní je známo. Pere a justitia! Fiat Magyarorszag! Ve sněmovně kdysi jeden poslanec ukázal na Švý- carsko jako na vzor. Křičelo se: „Uhry nejsou Švýcarskem!“ A to bylo vše. Opakuji, pobu- řovati znamená chtíti rozhodně zachovati ja- zyk, jehož užívání přece ústava národnostem devoluje. Ale ústava jest vlku vůči beránkov mrtvou literou.- P. Huszar, doktor práv a theologie v Pešti shrnul ve své obraně všechno, co dovede sehnal maďarský šovinista, aby před očima Evropy se slabil dojem příliš křiklavých případů barbar ského zuření proti nemaďarským národnostem nelze-li jich přímo popříti. Počíná obratnou cap tatio benevolentiae: „Očekávám pokaždé s radostí nové číslo „Demainu“, jsa přesvědčen, že tam naleznu vždy dvě posvátné věci, jimž jsem fanaticky od- dán: pokrok a pravdu. Proto bylo moje srdce bolestně dotčeno, když jsem ve vaší poslední zpávě četl velmi špatnou informaci o „uher- ských biskupech a slovenských kněžích“. Písa-
#31 alto_textblock #31
tel uvádí, že nehledal poučení u osob církvi ne- přátelských. Připouštím. Ale hledal ho u osol nepřátelských vlasti. Zdá se, že zapomíná na rozdíl mezi ná- rodem a národnostmi. První jest ideou politickou, druhé tvoří idea civilisace. Národ jest souhrn občanů, organisovaných ve stát. Ná- rodnost jest společnost plemene a civilisace, je- jíž příznakem jest společný jazyk. Není v Evropě národa, jenž by dříve, než vytvořil jednotu svého jazyka, nesestával z různých národností. Snahou politického národa jest sloučiti různé národnosti státu. Snahou národností jest usta- viti se jako politický národ a organisovati se ve zvláštní stát. Ve Franci“, Anglii a Německu pů- vodní různé národnosti ztratily své zvláštnosti a jsou spojeny v jeden národ. Ježto úplná rov- nost různých národnosti ve státě není možna, může se zásada politické rovnosti zakládati pouze na stejné veličině; ale národ, jenž má sílu státotvornou a národnosti, které této síly nemají, nejsou stejnými veličinami. Různost ja- zyků byla povždy překážkou pokroku lidské civilisace, postup civilisace jest boj proti pře- kážkám, vzniklým z různosti jazyků. Proto hi- storie přechází přes jazyky národností, jež ne-
#32 alto_textblock #32
jsou již jazyky panujících tříd; naproti tomu každý vzdělaný člověk musí uměti více řečí. Stát musí zvoliti za státní jazyk onen, jenž jest nejschopnějším orgánem civilisace. Takto jest národ výtvorem státu; politický náro nebyl nikdy utvořen jinak, než stá- tem. Nynější Uhry pracují právě o této ná- rodní konsolidaci. Ale nikterak násilně. naopak. Snášelivost uherského státu — založe- ného uherským národem — vůči národnostem německé, slovenské, ruské, chorvatské, ru- munské a srbské jde rozhodně do krajnosti zneužívání této snášelivosti se strany tribunů těchto národností jest nesnesitelné. Váš dopisovatel činí rozdil mezi pojmy uherský a maďarský. Toto rozeznáváni nemá smyslu: hongrois jest francouzským překladem slova magyar, jako allema n jest překladem slova Deutsch a tchěque slova Böhm (). Msgyar-orszag jsou Uhry. země Uhrů, jako Franezia-orszag jest Francie, země Francouzů. Výraz židomaďar není »Demainu« důstojný. Vlastenectví uherských židů nelze ničeho vytýkati a mně je milejší vlaste- necký žid než nevlastenecký katolik.« Z celého tohoto výkladu P. Huszara, ne-
#33 alto_textblock #33
hledě ke známě již maďarské theorii o »politi- ckém národě«, jest nejzajímavější doznáni, že »nynější Uhry pracují na národní konsolidaci«, jež se ovšem nedá mysliti jinak než vyhlazením nemaďarských národnosti. Zda-li si při tom Ma- daři počínají násilně či snášelivě, o tom může si cizina učiniti úsudek právě z ružomberského procesu. V další části svého dopisu opakujeP Huszar paušální výtky maďarských šovinistů. Biskupové zakročují proti »panslávským« slo- venským kněžím, poněvadž šivou lid proti Ma- darům, Hlinka byl buřičem a dosáhl fary si- monií, slovenští seminaristé byli vyhnáni, poně- vadž se svářili s maďarskými spolužáky. Uberští biskupové nyní nabádají seminaristy, aby se učili slovensky, by mohli býti posíláni na slo- venské fary, kdežto slovenští kněží budou posí- láni mezi Maďary, aby neměli příležitosti k »pan- slávským« agitacím. Řečeným zmatením pojmu národa lze si ovšem vysvětliti, že P. Huszar odvažuje se vzhledem k tomuto novému po- stupu maďarských biskupů citovati výrok hr. Montalemberta: »Chcete-li katolicisovati národ, znárodněte kněžstvo !«, což zní tu přímo jako posměch.