#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
Číslo 51.
#3
alto_textblock
#3
KATOLICKÉ
#4
alto_textblock
#4
LISTY.
#5
alto_textblock
#5
Dne 22. února 1900.
#6
alto_textblock
#6
V Kladně nejsou tak dobře placeni. Stát nemůže nikterak
nutiti majitelů Kdyby byla zavedena 8hodinná doba a dva-
cetiprocentní přídavek, nastalo by zvýšení o 50 proc. uhlí,
co by tomu řekla veřejnost?
Předseda p. řiditel dr Trakal děkuje p. prof. dru.
Pražákovi a všem učastníkům a vítá poradu, že se bude
nyní o této otázce uvažovati. Dělnictvo dosud není tak
organisováno, ale později bude ještě horší, načež končil
tuto poučnou schůzi.
#7
alto_textblock
#7
Stávka horníků.
Z Kladna, 21. února. (T. k.) Při včerejší ranní
střídě sjelo 878 mužů; stávkuje ještě 73.6 procent všeho
mužstva.
Ze Slaného, 21. února. (T. k.) K dnešní ranní střídě
sjelo z 2144 horníků 564. Klid nebyl porušen.
Z Plzně, 21. února. (T. k.) Ve zdejším kameno-
uhelném obvodu situace se nezměnila.
Z Falknova, 21. února. (T. K.) Situace se nezmě-
nila. Včera byly naloženy 194 vagony uhlí.
Z Chomutova, 21. února (T. k.) Pracuje 572 mužů,
stávkuje 517.
Z Mostu, 21. února. (T. k.) Stávkuje 1578 mužů.
Sjelo 1828 dělníků (294 havířů). Na 23 šachtách bylo vytě-
ženo 356 vagonů uhlí. Na ústecko-teplickém nádraží bylo
včera odesláno 181 vagonů uhlí.-
Z Duchcova, 21. února. (T. k.) Včera pracovalo
se částečně te 107 větších šachtách ústecko-teplické hnědo-
uhelné pánve no 70. V pondělí bylo vytaženo 780 va gonů,
o 18 více nežli den před tím. Od včerejška přibylo havířů
z 1045 na 1261, pracujících vůbec přibylo z 5728 na 6754.
V duchcovském okresu bylo v pondělí vytaženo na 27 šach-
tách 245 vagonů uhí. Sjelo 2501 délníků. Stávkuje 4084
mužů. Dnes sjelo 2580 mužů, me i nini 350 havířů Stáv-
kuje 3939 dělníků. Na 24 dolech bylo včera vytaženo 294
vagonů uhlí.
Z Teplie, 21. února. (T. k.) Při včerejší denní střídě
sjelo 582 mužů. Stávkuje jich 1239. Dnes pracuje 593 mužů.
126 havířů).
Ze Žacléře, 21. února. (Zvl. tel. „K. L.“) Při so-
botní vyplatě žádali horníci též vydání svého náčiní, jež
v jamách zanechali, Toto se nyní z dolů vyváží a bude
jednotlivcům vráceno. Na zítra, čtvrtek, svolal předseda
zdejšího sociál. dělnického spolku schůzi řemeslníků, k níž
přijde řečník až z Jablonce. Řemeslníci a obchodníci budou
požadáni, aby dále půjčovali. Tito půjčují sice, avšak
dlouho to také nevydrží, ani sami dodavatelům platiti musí.
Vědí také předem, že od mnohých ničeho nedostanou.
Bojí se však boykotu po stávce. Kdyby bylo méně schůzí,
po nichž mnohý horník si přihne, nemusila by mnohá ro-
dina trpěti nouzi. Podpory se z té příčiny dávají v po-
travinách. Stalo se však přece v Žacléři, že podělení po-
traviny prodali a peníze propili. Mnohý horník by si mohl
vydělati vyhazováním sněhu na dráze a silnicích kdei
rolníci pracují; sedí však raději doma a chodí po schůzích,
nechaje se živiti ženou a dětmi chodícími do továrny, aneb
čeká na podporu. Tím však sympatie obecenstva ku stáv-
kujícím se ochlazují, a nevinní pak s vinnými trpěti mu-
sejí. Důvěra ve vůdce je neoblomná. Leč dopadne-li stávka
zle, odnesou to také tito. Mnozí ze stávkují cích se hrozivě
o tom vyjsdřují.
Z Karlových Varů, 21. února. (T. k.) Situace
se nezměnila.
Z Kadaně, 21. února. (T. k.) Na Otově šachtě pra-
cuje 36 mužů, 30 jich stávkuje
Z Ústí n. L., 21 února. (T. k.) Stále přibývá větší
počet horníků, jež sjíždějí. Včera dostavilo se do práce o 17
mužů více, mezi nimi 2 havíři. Pracuje se na 9 dolech, od-
kud by o vytěženo 110 vagonů uhlí. Dnes sjelo 900 mužů,
344 stávkuje. Také dnes pracuje se na 9 dolech.
Z Trutnova, 20. února. (T. k.) Situace v žacléř-
ských uhelných dolech se nezměnila K dnešní denní střídě
sjelo 255 horníků, mezi nimi 53 havířů; k noční střídě 33
horníků, mezi nimi 14 havířů, takže 1139, po případě 1361
horníků stávkuje.
Z Vejvanova, 21. února. (T. k.) U firmy Pistorius
stávkuje 105 dělníků, jinak se situace nezměnila.
Z Opavy, 21. února. (T. k.) Situace v ostravsko-
karvínském stávkovém obvodu se nezměnila.
Z Opavy, 21. února. (T. k.) V ostravsko-karvínském
obvodu pořádány byly dnes 2 schůze pod širým nebem.
Oné v Ostravě účastnilo se 15.000, oné v Orlové 8000
osob. V resolucích vyzývají se soc. dem. poslanci, aby
ihned podali pilné návrhy na zavedení osmihodinné práce
a vyslovuje se očekávání, že vláda rozhodným zakročením
v parlamentě dostojí svým slibům.
L 41. Ze Saska, 19. února. (Pův. zpr. „Kat. L.“)
Jak oznámeno, byl ve Cvíkově ministr Metzsch se dvěma
rady a radil se tam dvě hodiny s obecními a politickými
úřady a zástupci uhelných dolů, co mělo by se činiti.
Řekl, že přišel na rozkaz samého krále.
Okresní hejtmanství cvikov ké přísně zapovídá všeliké
schůzky dělnické a tak zvané stávkové stráže trestá po-
kutou až do 150 marek, anebo 14denním vězením. Ve-
řejné schůze dělnické, porady na místech veřejných, v ho-
stincích atd. jakož i všecky veřejné zábavy jsou zakázány.
Hostince mají zůstati zavřeny od půl jedenácté večer do
šesté ráno. — Jak oznámila „Sächssch. Arbeiterzeitung“
počínají stávkovati též důlní kováři a tesaři. — H u
králové Marie nezastavila práce úplně, nýbrž jen
částečně a částečně ji značně zkrátila. Válcovna její pra-
cuje tonto týden jen 4 dny a 4 noci. — V Lubiju
(Löbau) uepracují dvě parní cihelny. Ve Grimmě zmen-
šeno elektrické osvětlení ulic. — Železárna v Riese zkrá-
tila částečně dobu pracovní a částečně zaměstnává děl-
nictvo pracemi opravnými. — Ve Wittensdorfě zastavila
práci tamní barvírna; 500 dělníků nemá výdělku. Také
jinde v Sasku čstné závody průmyslové zastavují neb ob-
mezují práci pro nedostatek uhlí. Na sta dělníků nemá
výdělku. — Ve Cvikově po sobotní výplstě při noční
šichtě pracovalo jen 49, v pondělí však již 62 procent
dělníků. V Olešnici stávkuje 400, v Grimmě 120 horníků.
— Cvikovské doly vytěžily v lednu 154.215 tun uhlí;
z toho přišlo do Rakouska 1245 tun, t. j. třikráte tolik
jako jindy. — Nyní ovšem těžba vázne.
#8
alto_textblock
#8
Ze soudní síně.
Hospodářská pohroma na Mělnícku.
(Pokračování.)
Výslech V. Nebeského podal důkaz, že nemálo ule-
vilo se všem obviněným, že Winkler zemřel. Ovšem,
nežli zemřel, byl ve všech směrech vy slýchán a s obvině-
#9
alto_textblock
#9
nými konfrontován, takže dnes těžko jest odvolávati to
co dříve odvoláno býti nemohlo. Hlavně jednalo se v
Nebeskému o to, aby pravý stav záložny, vlastně její
„krach“ nevyšel na jevo. Na jeho návrh byl také ustano-
ven širší a užší výbor v záložně.
Václav Nebeský byl jedním z těch, kteří kdykoliv
se vyskytly pochybnosti nějaké nebo známky nedůvěry
v záložně, vším způsobem je hleděl utišit a Winklera za
nejpoctivějšího člověka vychválit,
Tak ku př. v letech 1890, když Syrový činil ve
valné hromadě návrh, aby se přibrali odborní znalci, že
nevěří bilanci, byl to Nebeský, který se tomu opřel a za-
ručoval se, že za to ručí, že je vše v pořádku, ovšem po
krachu, když mělo dojit na placení, tu své ručení ne-
dodržel.
Podobně když Vonostránský činil ve schůzí řiditel-
stva návrh, aby ve schůzích širšího řiditelstva byly před-
čítány protokoly o schůzích užšího výboru za předešlý
měsíc, byl on proti tomu, patrně jen aby širší řiditolstvo
nemohlo úplně nahlédnouti do činnosti užšího výboru,
kde se všechny podezřelé záležitosti usnášely.
Vůbec působnost členů širokého záloženského vý-
boru byla jako divadelní, Směli sice mluvi i a hlasovati,
ale tázati se nesměli na nic a konečně po hlavních schů-
zích, když potom zasedal „užší výbor“, to jest ti hlavní
machrové, musili členové širšího výboru pryč, aby nesly-
šeli, co se ukutí v řečené užší společnosti
A schůze takové byly každý měsíc. Byly ovšem pro
celek zcela zbytečny, než pro hlavní partykáře důležity.
Vždyť užší výbor neměl žádných zvláštních práv a byl
zde pouze proto, aby celé řiditelstvo se nemusilo každý
týden scházeti.
I toto vyhánční ostatních členů širšího řiditelství
obstarával obyčejně, jak Postránecký tvrdí Václav Ne-
beský.
Týž potvrzuje rovněž, že kolikrát upozorňoval Ne-
beského na to, aby si dal pozor na Winklera a Nebeský
že mu vždy odvěti!, Winkler že si zachová poctivost až
do hrobu.
Konečně ještě v roce 1895, když to začalo v zá-
ložně praskat, byl Nebeský první z těch, kteří Legnerovi
rozmlouvali, aby danou výpověď na uložené peníze, cel-
kem 100.000 zl, vzal zpět, že si záložna dobře stojí.
Nebeský ovšem asi dobře věděl, proč tak činí, on
asi dobře věděl, že nesmí vyjít nic na jevo, sice že bude
zle nejen v záložně, nýbrž také s ním.
Jak veřejný žalobce, p dr. šl. Pohnert, včera otázkami
svými V. Nebeskému dokázal, byl vlastně skvěle živ z pod-
vodných manipulací v záložně a kupoval si z toho reality.
V. Nebeský ovšem odpověděl, že jest nevinen, že dědil
po strýci 14.000 zl, že stavení budoval již otec jeho, o nouzi
že u nich v rodině nebylo řeči, r. 1873 že vstoupil do zá-
ložny a r. 1889 že stal se řiditelem, o deficitu že nevěděl,
že Winkler půjčoval za zády řiditelstva peníze, neví, Vůbec
V. Nebeský nepamatuje se na nic, co bylo pro něj na škodu.
Dle žaloby, ovšem odůvodněné svědky a doklady, padá na
něho vše to, co řečeno bylo o užším výboru, že nepochybně
těžili z parcelace, ze sekvestrace. Zejména tyto poslední jsou,
ač obyčejně bezvýslednými byly, svým množstvím nápadné,
i tím, že za sekvestra ustanoven byl vždy jen někdo z užšího
výboru.
Ze sekvestrací měli, jak se z některých žalovaných
případů souditi dá, dotyční sekvestráři asi značné vedlejší
příjmy, které však, poněvadž o sekvestracích žádných
záznamů neexistovalo, se soudcovskému posouzení vymýkají.
V. Nebeský a Kučera byli také vysláni do Prahy, kde
měli u zemského výboru celý neblahý stav záložny vypově-
děti. Než přijeli domů s nepořízenou, jelikož Kučera se toho
bál a jali se sháněti garanční fond po 1.000 zl. Než i po
té neustál V. Nebeský míti záložnu za dojnou krávu, a ob-
starával parcelace.
Dle udání Richtermoce, jehož usedlost též takovýmto
způsohem rozprodána byla a kterýž rozprodej V. Nebeský
a Košták prováděli, prý se tenkráte veřejně vzpravovalo,
že dostávali od kupců dary, aby jim pozemky lacino pro-
dány byly.
V. Nebeský praví že má jmění na 83.000 zl., t.j.
statky, cihelnu, pole. luka, atd. Cihelna sama nese 3000 zl.
ročně a dostával až 6000 zl. za řepu. I přes to že provedli
35 parcelací, dí obviněný V. Nebeský, že o žádné neví, což
vytýká mu předseda soudu ř. v. z. s. p. Stolla.
V. Nebeský praví, že Winklerovi všichni důveřovali,
obec, okres, zemský výbor, i zemský maršálek. Tento dal při
kterés příležitosti Winklerovi zlaté hodinky s řetízkem.
Obžalovaný praví, že neměl žádné zápisky o svých
obchodech a proto že i o půjčkách ničeho nepamatuje, tím
méně o úrocích. Záloženský »obchod« kvetl.
V. Nebeský držel 5 koní z nějaké parcelace, účtoval
zl. 150 denně za jednoho, jeho sýpka byla nabita různými
zbytky z parcelací, ba i moukou, luštěninami a pokrmy, jež
na parcelovaných statcích byly »dopadeny«. 100 zl. účtoval
si V. Neboský za čeledína a 7 neděl koní užíval. Ačkoliv
nerozuměl stavbě, dohlížel na ně, dal si platiti diéty až po
2 zl. denně. Za pochůzky ty bral V. Nebeský až 800 zl.
ročně. Koupil také 25 akcií Živnostenské banky, ač byly
objednány záložnou. Vydělal po 15 zl. na kuse a ostatní
členové užšího výboru též; jak to dopadlo s platem, ne-
vysvětlilo se.
Karel Nebeský hleděl podobně jako jeho bratr
ze záložny co možná těžiti, a to se mu také dle všeho dobře
dařilo, neboť bohatl vůčihledě.
Svrchu již podotknuto, že jeho majetkové počátky ne-
byly valné.
Asi r. 1893 přiženil se do usedlosti čp. 23 v Radouni,
vzav si za manželku Alžbětu Hlavatých.
Tato převzala po své r. 1863 zemřelé matce Anně
usedlost jmenovanou, která odhadnuta byla na 15.957 zl.
50 kr. proti převzetí dluhů pozůstalostních v sumě 13.932 zl.
a vyplacení dědických podílů per 3600 zl.
Mnoho jí tedy na usedlosti ne bylo. To potvrzuje také
J. Dvořák, který dobře znal poméry Hlavatých a tvrdí o
nich, že měli samý dluh, stavení sešlé a stodolu špatnou.
Podobně to líčí i Ant. Štěpán a Postránecký ud ivá,
žs sýchal od jisté Horákové, že se K. Nebeský ve svých
začátcích dlužíval od jejího otce kabát, když chtěl jíti k ně-
čemu slavnostnějšímu a že se všichni divili, jak to měl
v usedlosti všechno rozházené a pak, jak očividně bohatl.
Alžběta Hlavatá postoupila svému muži polovici této usedlosti.
To bylo ovšem, když K. Nebeský jaksi pod záštitou
svého velmožného bratra přiživoval ze v mělnické záložně.
Karel Nebeský hrál vůbec v záložně zvláštní roli, ač
nikdy nezasedal v ředitelstvu, nýbrž v revidujícím výboru,
tedy orgánu to pouze kontrolním, měl přec jen vliv na jed-
nání řiditelstva a míchal se do jednání tébor
#10
alto_textblock
#10
Oo navštěvoval i schůze užšího výboru, odkud byli
skuteční členové výboru Václavem Nebeským vystrkováni, on
měl poradní hlas a hlavně když jednalo se o »braní« nikde
ničeho nevynechal. Jako tlakoměr vykazuje se výše jmění
K. Nebeského od doby co řiditeloval v záložně. Nejprvé měl
půli usedlosti s manželkou,
Na to nabyli Nebeských následující nemovítosti, a sice
koupí
Roku 1877 pozemek č kat. 78 ve Vysoké Libáni.
»
1879 „ . » 110/111 „
,
„ 1880 . , „ 3841
1884 , , p 13 v Radouni.
1887 . . k. 51
1890 . » 107. 126. 378 v Radouni.
Tak že mají nyní pozemků 60 ha. 40 ar. 49°, kdežto
původně měli pouze asi 90 korců, na nichž vázne dluhů pouze
asi 20.000 zl., tedy asi tolik, co původně.
K tomu však mají nyní postavené krásné stavení jako
zámek a hospodářství jako dvorec dle udání Postráneckého a
D vořáka.
Mimo to má Karel Nebeský značné jmění movité na
akciích a kuksech.
Dle Postráneckého jezdil také K. Nebeský zrovna tak
jako jeho bratr Václav po lázních a výstavách. a utráceli
oba mnoho peněz, drželi si šafáře, měli děti na studiícha
přece nápadně bohatli.
Významuou jest výpověď Dvořáka, souseda to Nebe-
ského, který uvádí, že měli usedlosti asi stejně položené, tak
že může posouditi, mnoho-li taková usedlost vynášela, a že,
ač všemožně sám pracoval, nemohl se nijak zmoci, kdežto
Nebeský nápadně bohatl.
To ovšem nemůže naplniti podívením, uváží-li se, že
dle všeho, co na jevo vyšlo, byl i on s Winklerem jedna
ruka, a že mu Winkler o své újmě poskytoval v záložně
různé výhody, které mu nijak nepříslušely a na něž práva
neměl.
Tak používal K. Nebsský jednoduše záložnu za místo
platební pro své d užníky a věřitele z obchodu, který s řep-
kovým zemenem vedl.
Záložna měla totiž konto v poštovní spotitelně, a tu
Nebeský používal konta toho k tomu, že jeho odběrstelé
platili kupní ceny na toto konto.
Záložna tedy pro Nebeského peníze přijímala, k jeho
poukazu zase vyplácela, za kterýmž účelem pro Nebeského
v záložně zvláštní účet veden byl.
Z toho ovšem záložna zcela žádný zisk neměla, naopak
pouze práci a snad i někdy škodu, poněvadž vyplatila za
Nebeského předem více, nežli proň přijala.
O výplatách toho druhu stávají potvrzenky. Karel Ne-
beský odpovídá panu předsedovi, že delal i kontro o la. Po
bilanci šli ke kase, Winkier okázal jim nějaké peníze a bylo
vše v pořádku K. Nebeský ručil firmě. Machalický a spol.
na 80.000 zl., jednalo se mu prý o zajištění obchodu synova.
Při výslechu pravil pan dr. Klumpar, že v žalobě uve-
deny jsou pohádky.
Proti tomu ohražuje so veřejný žalobce. — Dr. Zítek
uvádí svědectví obce v Radouni, že jeho klient měl r. 1873
již 156 korců polí. Obviněný vypovídá, že je mu v parce-
lacích přitěžováno.
Na to pan předseda uvádí, že z rozprodeje usedlosti
Štěpánových ve Vtelně měl K. Nebeský 1500 zl zisku a na
tom, co koupil, měl 850 z. zisku. Pozemky na 250 0 zl. od-
hadnuté, koupil si ra 950 zl. Bylo mu nabízeno hned 1760
zlatých za rok 2400 zl. Přiznává, že převzal 25 akcií Živno-
stenské banky po 120 zl. ač kursovní cena byla 135 zl., to
vše šlo na úkor záložny.
Pan předseda, aby přelíčení bylo úplně jasné, dává
otázky obviněným ve věcech hlavních, pokud nekolidují
skutky vespolek.
K. Nebeský odměňoval se na vzájem. Karel Nebeský
vychvaloval Winklera a doporučoval ho k odměnění vý-
boru záloženskému, oproti čemuž Winkler dával tučná
sousta za to v odsluhu.
K předsedově dotazu praví o tom svědek: „Ba ještě
tehdá, když to v záložně již praskalo, byl Nebeský při
Winklerovi.“
Charakteristický jest ve směru tom dopis Antonína
Hausmana na Karla Nebeského ze dne 31. října 1898, ve
kterém poslednějšímu píše, že jej každý odsuzule, že se
nepostavil Winklerovi a neřekl mu pravdu do očí a do-
kládá: „Já se svého stenoviska ti to nevyčítám, poněvadž
jeden nemůže vědět, do jaké situace přijde aneb se octne
sám.“ Zajisté velice charakteristické nejen pro Nebeského,
nýbrž i pro Hausmana, bývalého to člena řiditelstva a
pozdějšího delegáta okr. zastupitelstva ve schůzích řidi-
telstva záložny.
Je z toho viděti, že báli se všichni revise pokladny
záloženské.
K. Nebeský dovedl také dobře, věda, co asi příjde,
jako jeho bratr, v čas zajistiti svůj majetek tím způsobem,
že se svou ženou podepsal dne 7. ledna 1887 listinu,
kterou se zaručili za úvěr těžířstvem mircšovským
firmě Nebeský a spol. v Praze, poskytnutý do výše
80.000 zlat., a dali za účelem tím do zástavy všechny své
nemovitosti v Radouni, tak že tato úvěrní suma přišla ku
vtělení ještě dříve, než právo zástavní za pohtedávání ho-
spodářské záložny jménem náhrady ztrát a schodků, které,
poněvadž oním kreditem majetek jich téměř vyčerpán byl
byl, illusorním se stalo.
Že oba bratří věděli, co činí, a že pracovali v jed-
nom duchu, svědčí o náhodě, že oba použili nenápadného
způsobu, aby učinili se předluženými.
Podobně jako jeho bratr volil i Karel Nebeský způsob
co možná nejméně nápadný a použil i téže finty jako onen,
a sice, že si nějaké pozemky, v obci libáňské ležící, nejmenší
to díl svého jmění, nechal čisté, aby na ně záložna mohla a
neřeklo se, že se docela všeho majetku zbavil.
Podobně naložil i s jiným veřejně známým svým ma-
jetkem, s kuksy, které prodal synovci.
O tomto zbavení se majetku platí vše to, co již svrchu
uvedeno bylo.
Obviněný omlouvá své skutky důvěrou k Winklerovi.
Že docházel k exekucím na Brandýsku a že hlavně tam se
děly parcelace z mělnické záložny vysvětluje tím, že ho tam
posílal Winkler.
K dotazům p. p ředsedy odpovídá K. Nebeský celkem
vyhýbavě.
Františe k Pokorný byl členem řiditelstva od
r. 1873—1883.
Hlavní jeho činností v řiditelstvu bylo provádění par-
celací, v čemž Winklerovi věrně po boku stál a z kterých
jemu značný zisk plynul.
Pokorný je celkem komickou figurkou v celé mělnické
smutnohře, Než velice opatrně jednal pro sebe. Pak-li Po