#1
alto_textblock
#1
Strana4.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
9. února 1904
#4
alto_textblock
#4
Císlo 40.
#5
alto_textblock
#5
když dosáhli svého, Japonsko opouštějí a netaji
mu déle, že je balamutilí.
#6
alto_textblock
#6
Smýšlení ruského časopisectva.
Ještě ty ruské listy, které dnes došly, jsou
plny mírumilovnosti a víry, že Japonsko, až do-
stane ruskou odpověď, podá Rusku pravici a
spor bude vyrovnán. „Lepší špatný mír, než nej-
lepší válka,“ praví „Novoje Vremja“. Jediný
„Svět“ byl po celou dobu jiného smýšlení. „No-
vému Vremeni“ odpovídá: Někdy je vojna lepší
míru.
Uvádíme to na důkaz, že ruská mírumilov-
nosť byla nekonečná a nevyčerpatelná. Japonsko
bude pozdě litovati, že té nálady rozumně nevy-
užitkovalo a pokládajíe ruskou mírumilovnosťza
slabosť, kladlo mu požadavky, kterých Rusko
nikterak přijmouti nemohlo.
Nyní ovšem ruské časopisy zahovoří jinak
#7
alto_textblock
#7
Ruský vojín.
Charakteristika.
Ruský vojín i kdyby opustil své město nek
rodnou vísku a přizpůsobil se vojenskému životu
tak rozdílnému od dřívějšího, který vedl ve svěm
rodišti, zůstává tou věřící bytostí, uvyklou dů-
věřovat od dětství v okamžicích štěstí i zármutku
božské prozřetelnosti, tomuto útočišti všeho dou-
fání národa ruského.
Po celou pověstnou, válečnou výpravu, kte-
rou vedl Skobelev v asijských stepích, konal
vojíni rušti již zcela znavení v jednom dni takové
pochody, které každému vojínu zdály se nemož-
nými. Byli zde vydáni v šanc nemilosrdným
paprskům slunečním, rozžhavujícím písek stepi
a tu nebylo slyšeti ani jediného hlesu z řad
vojínů.
Velbloudi padali, podlehnuvše únavě, ale
rušti vojáci kráčeli stále ku předu, aniž by se
starali o to, že hrozná smrť hrozila jim ze všech
stran.
— Potřeboval snad náš baťuška, tento žhavý
písek, že nás sem vyslal? — ptal se mladý re
krut svého druha v řadě.
— Nu a co na tom — odpovídal tento, my-
slíš, že car neví, čeho potřebujeme? Udělej kříž
a kráčej dále dle rozkazu! . ..
Tato odpověď, tak prostá a přece charakter
ná, vrátila mladému rekrutovi odvahu. Tak vy
pravoval nám důstojník, jenž zaslechl tuto roz
mluvu. Konal svou povinnost jako staři vojíni
nehlesl ani slovem před hromadicími se pře-
kážkami.
Jemný, jako všichni Rusové, projevuje
mnoho soucitu nad neštěstím svých nepřátel.
R. 1849 za války v Uhřích celý ruský pluk
vjel do vesnice, vypálené rakouskými vojíny.
Uprostřed kouřících se ještě zřícenin, jediná jen
budova, napolo strávená, stála dosud. Byl to ka-
tolický kostel a na jeho vrcholu čněl nedotknutý
Pluk stanul, mužstvo poznamenalo se kří-
žem a na vyzvání starého, drsného muže, sáhne
každý do brašny a již již prší měděné peníze do
čepice poddůstojníkovy. Vojíni učinili sbírku,
aby obyvatelům této vísky pomohli k novému
vybudováni pobořeného kostela. Několik seo
rublů, rozmnožených darem důstojníků, bylo
odevzdáno ve jménu ruského pluku veřejné sprá-
vě toho místa.
Své důstojníky, v nichž vojín ruský spatřuje
zástupce otcovské vlády, poslouchá bez me-
škání. Jak v armádě, tak v národu základem
všeho jest vláda a bratrské spojení. Neboť stej-
nou hodnosti ve vojsku obdaření i v občanském
životě na Rusi, titulují se bratřími a vůdce, když
ke svým vojínům promlouvá, nazývá je dětmi
(„rebjaty“.)
Tato okolnost ruského vojína — vždy sto-
tožňovati myšlenku s rodinou a považovati celý
svůj rodný kraj právě tak, jako armádu za vel-
kou rodinu, jíž car jest otcem, vysvětluje lépe
než jakákoliv jiná úvaha nerozviklatelnou kázeň,
panující v ruském vojště. Ruský voják poslouchá
své vůdce s vědomím povinnosti a tato vlastnost
povyšuje ho tím výše, že jeho fysická síla a jeh
mravná výchova sahá až k sebezapření. Vždyt
o tom jsou tak četné důkazy v dějinách ruské
armády. Což neviděli jsme r. 1837 při požáru
Zimního paláce ruského vojína tvrdošijně státi
na svém stanovišti v sále, skoro již zhořelém,
dokud ho nepřišli vystřídat? A jak nám vypravo-
val očitý svědek, zpravodaj ruských novin, po-
zoroval při poslední rusko-turecké válce přední
voje generála Gurka při přechodu Balkánu. A tu
naskytl se mu obrázek, nad míru zajímavý a
charakterisující vlastnosti ruského vojína v pra-
vém světle. „Když dohonil jsem,“ praví zpravo-
daj, „oddíl generála Gurka, bojoval tento již
skoro tři neděle nadlidsky s přírodou. Byl jsem
svědkem posledních dnů krutých zápasů proti
živlům, usilujícím o jeho zkázu. Od vůdce až
do posledního vojina všichni nesli na sobě
strašné stopy zažitých utrpení. Mohlo by se říci,
že každý z nich dobře znal svou beznadějnou
situaci a věděl dobře, že jejich život unikal v ne-
konečném, smrtelném zápase.
Vojáci měli na sobě střevice z kůry a ti nej-
lépe obdaření, z hovězí neb ovčí kůže. A celá
řada jich měla nohy jen ovinuté hadry neb jedno-
duchou korou. Tyto nevydělaně kože nabobtnaly
vodou a za týden byly rozdrásány kameny po
cestě. Vojíni nahražovali takto svoji obuv, poně-
vadž neschůdné hory, bláto, sníh a oheň, u kte-
rého je sušili, zničil téměř všechny jejieh
střevíce.
Z plášťů zbyly cáry, jen svršek, a i ten byl
ožehnut ohněm; cípy, rukávy, ba často i celý
zadek kabátu byl zničen. Bylo viděli jen zejíet
díry na opálené obrubě. Bylo samozřejmo, že
muž, drkotající zuby v tomto hrozném šatu, ne-
obmezil se na to, aby se ohni přiblížil, nýbrž
skoro do něho vkročil.
Soukenné vesty a kalhoty byly zhnilé. Vestu
nosili jen ze zvyku, ale místo kalhot soukenných
oblékali na sebe kalhoty plátěné. Po prádle ne-
pylo ani potuchy a co zbylo, to byly hadry,
Čepice a rukavice byly dávno ty tam a v onom
mrazu, kdy kůže z rukou byla ztržena, jakmile
se dotkla ocele, nechránilo nic ruce proti uštknut
Od kouře ohňů tvář zčernala a leskla se
Oči všech byly zčervenalé, slzely a byly napolo
zavřeny. Čpící kouř, oslnění bělobou sněhovou,
prodloužené bdění přivodily tento hrozný vý-
sledek.
V těchto útrapách šetřili si vojáci s nevšedn
pečlivostí jejich bašlyku (límec s kápí), který
jediný chránil je proti nemilosrdnému mrazu.
Takto oděni byli vojáci, mající za povinnost
hlídati svůj terren. Ti většinou byli ztracení ve
vysinách, v vblacích, v mrazu 15° R., zaplaven
#8
alto_textblock
#8
kříž.
#9
alto_textblock
#9
kovu.
#10
alto_textblock
#10
nad to opálovou mlhou. Byli občas smýkán
bouřlivým větrem a sněhovými lavinami.A
v tomto nepořádku vydáni živlům tak strašným
na temeni hor, žili tito vojíní v neustálém po-
plachu, zapřahujíce se sami, aby umístili děla
a aby se zásobovali někde z daleka. A tu bylo
nesčíslných případů zmrznutí. Ty, jež byli od-
nosli s umrzlými údy, bylo možno považovati za
ztracené, neboť teprve ve vzdálenosti 20 verst
byly příbytky dostatečně vyhřáté a schopné ku
pohostění. Někdy, když noha zmrzla v botě, byla
tato vytržena jen bez kůže.
Důstojníkům, ledabyle oblečeným, nevedlo
se lépe. Všecko spalo pod stany. Slámu, které
postrádali, nahražovaly otepě dřeva, na něž ule-
hali ke spánku, dovolila-li tomu bouře. Vždyť, jak
začala svištěti, byl táhor rozprášen. Roztrhané
plachty lítaly ve vzduchu, provazy povolovaly.
koliky vyrvány; tu bylo křiku a nářku, divoké
utíkání a bouře přešla, lámajíc vše a prodírajíc
se do nejmenši trhliny a zbavujíc takto nešťastné
vojíny, vysílené hladem, mrazem a bídou jejich
odpočinku.
Každý hledal svou spásu u ohně. Bohužel
oheň vydával více kouře, než tepla. A ta ná-
maha, než zažehli ohromné kmeny, obalené le-
dem a sněhem, jež sekera sotva oddělila. Všecky
menší stromky byly pokáceny a zbyly pouze
stromy silné.
Jediným potěšením všech bylo teplé jídlo
— a to měli jen jednou denně. To byl jediný pro-
středek ku přivábení spánku. „Jinak nemůžeme
usnouti,“ volali vojáci. Měli ještě dost masa, ale
žádného chleba, žádných sucharů, jen něco mál
rýžových placek, nalezených v tureckých skla-
dištích. Soli se nedostávalo. Potrava zháněla se
těžce a bylo slézati daleké výšiny, pokryté ná-
ledím, přes rokliny, zasypané sněhem. A voda
byla též daleko. Zkoušeli bez úspěchu taviti sníh,
neboť bylo třeba k tomu mnoho času. Bylo třeb
mnoho zkusiti, ale tím větší jim byla sláva.
Tvůrcem ruské armády dle evropskéh
vzoru organisovaně, je Petr Veliký. Odtud počí-
nají dějiny a zároveň pověsti ruské armády.
A Petr Veliký měl zajisté pravdu, když při ho-
stině, přichystané pro jeho generály, několik dní
po bítvě u Poltavy, při níž byli též důstojníci
švědští, pravil ku přítomným: „Děkuji srdečně
švédským hrdinům, že nás naučili sváděti
bitvy.“
A od této války mezi Petrem Velikým a
Karlem XII., počínající řadou porážek ruských
vojsk a končící úplným rozprášením švéské ar-
mády, nabyl ruský vojín vědomí o svě zdatnosti,
víru sama v sebe, hvězdu své vlasti a to vše čin
jej jednoho z nejlepších vojínů celého světa.
„Zvítěziti nad ruským vojskem,“ říkal Napo-
leon I., „není vojáka zabit, ale také dlužno jej
porazit!“ Slova velice významná, vzdávající čest
lépe než jakékoliv svědectví ceně ruského vojína
Miroslav Helmovský.
#11
alto_textblock
#11
Před srážkou.
#12
alto_textblock
#12
Také Japonsko o sobě tvrdí, že jeho míru
milovnost jest vyčerpána, avšak bojovnost svou
nedovede zakrýti pro přílišnou prostořekost svých
diplomalů.
Jeden z nich, v Berlíně, se vyjádřil, že
Japonsko hodlá zasaditi Rusku
hned na poprvé smrtelnou ránu
to na moři. Japonské lodstvo čeká u Vejhaj-
veje, u vrat zátoky portarturské, aby uzavřelo
cestu ruským lodím, plujícím do Portarturu
z Korey. Zde Japonci hodlají svésti hned roz-
hodnou námořní bitvu, prve než by se ruské
loďstvo sjednotilo. Doufají, že Rusko potom
hned poleze ke kříži a nedopustí, aby je Ja-
ponci také na souši zničili.
Mezitím Japonsko pořád ještě nemá
dosti peněz na válku. Vnitřní půjčka, kterou
si je chce opatřiti, ještě trvá. Vláda počítá, ž
sežene 60 mill. jenů.
Ruští obchodníci v Japonsku
také se chystají k odstěhování. Panika mezi Ja-
ponci ve Východní Sibiři nemá konce. Se všech
konců sjíždějí se do Vladivostoku a prchají do
vlasti.
Ochranu Rusů v Tokiu převzal
rak.-uherský vyslanee.
Císař Vilém následkem zvěstí z Dál
ného Východu zastavil přípravy k odcestován
na břehy Středozemního moře, kde se chtěl zo-
taviti po operaci.
Japonský vyslanec ve Vídni
Makino, měl včera dlouhou poradu s hr. Golu-
chowským. Večer byl pozván k ruskému
vyslanci hr. Kapnistovi. Japonský vyslanec
je v nepřetržitém telegrafickém spojení se svou
vládou. Včera ho jeden telegram stál 1800 K.
Rakousko-uheršti důstojníci mimo
službu, jakož i někteří vídeňští lé-
kaři a ošetřovatelé nemocných na-
bídli dobrovolné služby japon
skému vyslanectvu, byli však od-
mítnuti.
V Japonsku panuje zvýšená
činnost. Vojsko se rychlovlaky dopravuje do
přístavů, kde na ně čekají lodi.
Ruský vyslanec a konsul v Jo-
kohamě odjedou se svými personály v pátek
Ruský vyslanec v Tokiu, bar.
Rozen, před svým odjezdem ještě bude miti
slyšení u mikada. Odjede prý ve čtvrtek. Po-
jede přes Berlín a Štokholm, kde je též akre-
ditován.
Spolupracovník »Tempsu« navštívil j apo
ského vyslance v Paříži, aby jej vy
slechl. Japonec sváděl vinu na ruské průtahy
Rusko obdrželo japonskou notu 15. ledna. Tedy
plných 25 dní váhalo. Současně hromadilo vojsko
na řece Jalu na Korei. Tak to nemohlo déle
trvati. Japonec myslí, že ještě uplyne mnoho
dní, než se něco rozhodného stane. Prostředko-
vání považuje za pochybné.
Tento čtvrtek očekává se v Japonsku vá
lečný manifest mikadův.
Portarturský přístav zamrzl.
V Japonsku z toho veliká radosť, protože by se
tím usnadnila přeprava vojska. Japonci jsou již
od let připraveni na zimni tažení naproti Rusům.
Z války s Činou mají zkušenosti, že jim zima
k válce nejlépe svědčí. Portarturu chtěj
dobyti vyhladověním.
Japonský červený křiž zahajuje
činnosť. Předsedou jeho jest princ Kan-In. Roze-
slal listy všem členům a připomenul jim jejich
povinnosti. Místopředseda bar. Ocana objíždí po
místných organisacích Č. Kř.
K dopravě vojska vláda najímá sou
kromě lodi. Již najala 40 obchodních lodí. Dvě
často jmenované lodi, koupené od Argentiny
#13
alto_textblock
#13
stály 15,300.000 ienů, kterážto suma byla ho-
tově zaplacena pomocí Anglie
S nimi má japonské lodstvo 8 křižáků I. ř., jež
slují: „Isumo“ a „lvate“ po 9906 tunách
„Tokiva (9855 tun), „Asama“ a „Jakumo“ (p
9800), „Acuma“ (9456), „Kasuga“ a „Nišin“
(po 7700 t).
Ruské vládě hlásí se množství dobro
volníků. Ochoty jejich bude užito teprve, až do
jdou prvé zprávy z bojiště.
Japonský vyslanec opustí Pe
trohrad ve středu. Pojede přes Berlín. Nyn
ho často navštěvuje jeho čínský kollega
kdežto návštěv jiných diplomatů nepřijímá.
Nizozemská královna nabídne pr
své úsluhy k prostředkování.
#14
alto_textblock
#14
Jak se zachová Německo?
Na tu otázku odpovídá „Köln. Ztg.“: Ně-
mecko má povnou vůli nevmísiti se, pokud jeho
zájmy nebudou poškozeny. Do té doby zůstane
nestranným a bude pouze o to pečovati, aby na
Dálném Východě nevznikly další zápletky, jakož
i by se nerozšířily na čínské územi.
#15
alto_textblock
#15
Telegram v.
Vypluti ruského loďstva.
Z Vídně, 8. února. Chef mariny svob. pán
Spaun dostal depeši velitele vojenské stráže
v pekinském vyslanectvu rakouském. V telegra-
mu se praví, že ruské loďstvo vyplulo z přístavu
portarturského a že také japonská vlád
vyslal a 40 1odi. Zahájení války jest zcela
#16
alto_textblock
#16
blízké.
#17
alto_textblock
#17
Povolání ruských záloh.
Z Petrohradu, 8. února. Zálohy jsou po-
volány. Sibiřská doprava železničn
jest přerušena pro obyčejnou do-
pravu a vyhrazena jest vojsku, po-
štovní zásilky se zadržují.
#18
alto_textblock
#18
Cizi loďstva.
Z Paříže, 8. února. Chef francouzského lod
stva ve východní Asii má pohotově několik vel
kých lodí. Spojené státy americké vyslaly lodi
kotvíci ve filipinských vodách, do vod Ko
reje.
Japonské vyslanectvo netají, že nejbližším
cílem Japonska jest vyhladovění pří
stavu Portarturu. — Japonští důstojníci
organisují čety, aby přerušeno bylo s po-
jeníželezniční s Portarturem.
#19
alto_textblock
#19
Hlasy listů anglických.
Z Londýna, 8. února. Z Toki a oznamují;
Japonsko velice nerado chápe se zbraní. Neměle
však jiné volby (1). „Daily Chronicle“
praví: Zodpovědnost za válku nebude uvalena
na ty, kteří ji zahájí. Zvláště důrazně londýnský
tisk vyslovuje naději, že, nebude-li officiálně
válka vypovězena, přece bude lze ještě z abrá-
niti krajním důsledkům.
#20
alto_textblock
#20
Hlasy listů ruských.
Z Petrohradu, 8. února. Všecky zdejší listy
nazývají postup Japonska svévolným. „Mo-
skevské Vědomosti“ píší: Rusko učinilo
ve své smířlivosti všemožné ústupky, až
je postup Japonska donutil ke krajnost i. List
činí prudké výtky Americe, která Japon-
sko hnala do války.
#21
alto_textblock
#21
Mobilisační rozkaz anglický.
Z Londýna, 8. února. Admiralita zaslala do
Defontportu (v Australii) mobilisaöní rozkaz, aby
všichni aktivní i neaktivní důstoj
níci byli pohotově, aby v tom případě
kdyby loďstvo bylo mobilisováno, mohli nahradii
úbytek domácího důstojnictva. Anglie obrací svou
pozornost na Dardanelly, aby z ame zila
odpluti ruského loďstva. Kdyby lod-
stvo černomořské přes to proplulo Dardanellami.
bude míti Anglie loďstvo pohotově ve Středo-
zemním moři, aby zabráněno bylo ruskému
projeti průplavem suezským nebo úžinou gibral-
társkou. Indické vojsko bylo uve-
deno ve válečný stav.
#22
alto_textblock
#22
Alliance rusko-francouzská.
Z Paříže, 8. února. (C.-B.) Poslanec Denis
Cochin, jenž dnes podá ministru vnějších věcí
De Crosséovi dotaz pro konflikt mezi Japon-
skem a Ruskem, prohlásil zpravodaji jednomu,
že v dotazu svém dovodí, že alliance Francie
s Ruskem jest pro zachování míru v Evropě
nezbytna, že by ale mimo Evropu, v Asiia
Africe každý z obou států měl míti volnost
úplnou.
Deicassé sám měl delší rozmluvu s Cochi-
nem a bude míti další hovor s ním ještě před
debatou o dotazu, k níž dle všeho dnes ne
dojde.
Na počátku schůze sněmovní bylo
v kuloarech vzhledem na události na východě
značné rozechvění. Projevováno všeobecné přání.
aby Delcassé vytkl přesně stanovisko, jež Francie
zaujímá, ale uznáváno, že vhodný okamžik pro
to musí se mu ponechati. Soudí se, že Deleasse
odpověď na dotaz Cochinův stanoviti mínív
zejtřejší ministerské radě.
Poslanci všech stran projevovali naději, že
cizí úřady různých států evropských nasadí vše,
aby rusko-japonský konflikt zůstal lokalisován
#23
alto_textblock
#23
Italie.
#24
alto_textblock
#24
Z Říma, 8. února. (C.-B.) »Capitole« vy-
vraci zprávu, jakoby Ilalie chtěla loďstvo své
na dálném Východě sesíliti. Jakmile válečná lod
»Puglia« přibude do vod japonských, odvolá
vláda loď »Vittoria Pisona«.
#25
alto_textblock
#25
Žádné sprostředkování.
#26
alto_textblock
#26
Z Paříže, 8. února. (C.-B.) Zdejší japonský
vyslanec prohlásil včera zástupci »Figara«, že
japonská vláda nepřijme žádného sprostředko-
vání, ať by bylo nabízeno odkudkoliv. »Jour-
nalu« sděluje se od zvláštního zpravodajez
Port Arturu ze včerejška, že všechno ruské
lodstvo jest na rejdě připraveno
k odjezdu. Kotle jsou vytopeny
Od několika dnů vykládá se v Port Arturu
ohromné množství uhlí, jež Rusko prostředníky
v Japonsku samém bylo koupilo. Na příkaz
japonského konsula v Čifu opustili Japonci
v Port Arturu na zvláštním parníku město.
#27
alto_textblock
#27
Co soudí v Paříži?
Z Paříže, 7. února. Ze zpráv francouzského
zástupce v Tokiu nabyli tu přesvědčení, že pře-
vahy nabyli teď v Japonsku přívrženci války
že japonská politika spěje vstříc novému dobro-
družství. Zpravodaji zdejšího »Matinu« prohlásil
vynikající anglický politik, že »mír zachrá-
niti bylo by lze jenom zázrakem«,
#28
alto_textblock
#28
Japonský vyslanec v Londýně, vicomte HI
y aši, vyjádřil se vůči redaktoru »Figara-
takto: »Japonsko musi trvati na
tom, by bylo vyhověno prvému po
žadavku japonské noty, dle něhož
má navzájem uznána býti ned-
tknutelnost a neodvislost Číny
Koreje Ruskem a Japonskem. Pokud
jde o Mandžurko, žádá Japonsko, by
uznána byla svrchovanost Číny
v tom právě záleží těžisko sporu. Nevyhoví-l
Rusko těmto požadavkům, je válka neo
vratno u«.
Dle »Gauloisu« vlády Spojených států
Anglie, Německa a Francie v posledn
chvili ještě zvláštní notou se sna
žily se přiměti Japonsko k povol
nosti. Nebezpečí vězí v náhlém kroku jeho
dojista, pováží-li se, s jakou odvahou vrhlo se
japonské vojsko na Čínu bez ohledu na vý-
strahy evropských velmocí
#29
alto_textblock
#29
Události v Tokiu.
n. Z Londýna, 8. února. Z Toki as
sděluje: Přerušení diplomatic k ých
styků stalo se následujícím způsobem: Ministi
zahraničních záležitosti baron Komura pozval
v sobotu bezprostředně po kabinetní radě ru
ského vyslance bar. Rosena do zahraničního
úřadu, který se nalézá těsně vedle ruského vy
slanectva a sdělil mu usnesení japonsk
vlády. Bar. Rosen vyslechl je s pohnutím
Rozmluva jejich trvala sotva čtvrt hodiny. Bar
Rosen dával večer hostinu na rozloučenou.
V Tokiu zřízena vlastenecká liga žen.
která starati se bude za války o příbuzné
#30
alto_textblock
#30
vojínů.
#31
alto_textblock
#31
Ruské zájmy v Japonsku.
Z Petrohradu, 8. února. (C.-B.) Jak »Byrž.
Vědom.« od ministerstva vnějších věcí zvěděly,
není dosud rozhodnuto, kterému státu svěří se
ochrana ruských zájmů v Japonsku. Pověsti, že
válečná akce už počala, označuje list za před-
časny. Ministerstvo neobdrželo potvrzení zpráv
#32
alto_textblock
#32
takých.
#33
alto_textblock
#33
Námořní zálohy anglické.
Z Londýna, 8. února. (C-B.) Admiralita
vyzvala velitele londýnského hasičstva, jehož
všichní členové byli u loďstva sloužili, aby ihned
oznámil, kolik mužů náleží k záloze námořní
Ceny obilí a rusko-japonská válka.
Z Vídně, 8. února Náš zpravodaj na plo-
dinové burse nám telefonuje: Událost, kterou
byl zahájen tento týden, ukazuje zjevně účinky
zápovědi termínového obchodu obilního. Jak
ohromnou silou bylo by přerušení diplomati-
ekých styků rusko-japonských působilo, kdyby
termínový obchod ještě byl! Jak byly by ceny
na rakouských trzich vyhnány do výše! Pše
nice má letos Rusko takový přebytek, že zákaz
vývozu by poškodil jen zemědělství ruské
zaopatřování armády by nefedroval. Zápověd,
pokud jde o žito a oves, tyto nejdůležitější po-
třeby ve válce, nehrozí proto, poněvadž Rusko
dosud jich vyvézlo jěn málo. Při tom se uká-
zalo, že cizina není na tento dovoz odkázáná.
Co však jest věcí nejdůležitější, jest tento
moment: Potřeba monarchie jest poslední
sklizní hražena. Přebytky, které existují, nalez-
nou snáze cestu do ciziny a vývozu může jen
prospěti, bude-li americká doprava na trh pů-
sobiti méně. Stane-li se tak, potom bude ra-
kouské obilí hledáno a získá, ale zvýšení cen
již nyní — to nikoliv. Kdyby byly také na
krásně jen povahy čistě spekulativní, potomn
úpadek kursů by působil rakouskému zeměděl-
ství větší škody, nežli vyhánění cen zemědělství
prospivá. Zákaz terminového obchodu obilního
bude vykořistěn zajisté některými k demonstraci
pro vládě. Řekne se, »žijeme, jako bychom
se nalezali opodál světa; velké události jdou
bez stopy mimo náš trh!« Ale jest otázkou,
kdo by z toho měl zisk: trh a zemědělství,č
spekulanti? Myslím, že tito. Nutno ledy uznati
že zrušení termínového obchodu bylo zdravým
opatřením hospodářským.
#34
alto_textblock
#34
V Charbinu.
Z Charbina, 8. února. (C.-B.) Mezi Japone
zde jest panika. Spěchají do Vladivostoku
Inkou, kdež jsou pro ně parníky přichystány
Ruské obyvatelstvo poděl čínské dráhy hledí udá
lostem klidně vstří.
#35
alto_textblock
#35
Vojenské operace.
Z Mukdenu, 8. února. (C.- B.) »Ruská tel
ag.« sděluje: Vojsko soustřeďuje se na řene
Jalu. Ruská mírumilovnost jest japonskými po-
žadavky vyjasněna. V ruském vojsku jest nej
lepší nálada. Japonci odjíždějí všude kvapně
domů. Dle pověstí stojí japonské loďstvo u Vej-
hajveje, aby zamezilo cestu lodím, z Evropy
plujícím. Na druhé straně míní Japonci vysa-
diti vojsko v Koreji. V Japonsku zahájena vše-
obecná subskripce na válečné účely.
#36
alto_textblock
#36
Smýšlení v Londýně.
n. Z Londýna, 8. února. Oficialní zprávu
o přerušení diplomatických styků
mezi Japonskem a Ruskem sdělil ve zdejším
zahraničním úřadě v sobotu večer japonský vy-
slanec Hayaši osobně, načež neprodleně
svolána byla na pondělek ministerská rada. N
vyslanectvech cizích států pracovalo se také
včera. Zpráva o přerušení diplomatických styko
je příliš nepřekvapila. Ministr zahraničních zále-
žitostí Lansdowne vzdal se totiž veškeré
naděje v odvrácení války od okamžiku, kdy
Japonsko odepřelo, spokojiti se okružní
notou všem státům, uznávající svrchovanos
Číny v Mandžursku a žádalo místo ní smlouvu.
Jsou velké obavy, že východoasijská zápletk
bude míti vliv i na Balkáně. Japonský vy-
slanec Hayaši se netají, že na přerušení
diplomatických styků dlužno pohlížeti jako na
počátek války, který nedá se již
zažehnati ani tehdy, kdyby velmoci v Tokiu
zakročily. O finanční otázce vyslovil se
Hayaši sanguinicky. Pravil, že japonská vláda
neprodleně vypíše vniterní půjěku ja-
ponskou v obnosu 200 millionů yen
a že její přepsání jest zajištěno. Na anglický
peněžní trh Japonsko dosud nepočítá.
První tajemník japonského vyslanectví vyslovi
se o výsledku války s největšími nadějemi.
Japonci nemají žádné hrůzy před smrti a jejich
obětavost za vlast prýští se z hlubokého, témě
náboženského citu a raději zmírají, nežli byšl
do zajetí; proto za poslední války s Číňany
měli tito sotva jediného japonského zajatce.
#37
alto_textblock
#37
Nálada v Japonsku.
Z Londýna, 8. února. Zdejší japonské
vyslanectví obdrželo doposud o přerušení styků
rusko-japonských zprávu pouze soukromou.
»Daily Mail« oznamují z Tokia: Baron
Rosen bude přijat před svým odjezdem ve sly-
šení ještě jednou mikadem. Japonská vláda
oznámila již Rusku, že provede kroky
k ochraně svých zájmův a nařídila všem
pobřežním posádkám, by číhaly na příje zd
ruského válečného loďstva. Baron
Rosen svěří hájení zájmů ruských
rakousko-uherskému vyslanci. Do
svého odjezdu zůstane ve svém bytě, jejž střeží
několik četníků.
V Japonsku mají z vypovězení války
nehoráznou radost. Také chuda-
sové přispivají na válečný fond.
Ještě stálé naděje v mír?
n. Z Berlína, 8. února. Ve zdejších ru-
ských kruzích se mysli, že by zakročení států
ještě nyní válce zabránilo, ale nikdo neví, jak
by se sporné věci měly urovnati. Vynikajíeí
Rus se vyslovil: »Oficiálně válka prohlášena
ještě sice není, Japonsko snad se ještě roz-
mysli, nebo snad chtělo učiniti posledni
nejsilnější nátlak, jehož účinek v Tokiu
ve své zaslepenosti přeceňují. Pokud se
nestřili, jest ještě mír«
#38
alto_textblock
#38
Japonský vyslanec o situaci.
n. Z Berlína, 8. února. Japonský vyslanee
prohlásil v rozmluvě s novinářským zpravoda-
jem, že situace na Východě jest více nežli kri-
tická a že se nazvati může beznadějnou.
»Situace jest nesmírně vážnou«, končil vysla-
nec, »ale válka přece ještě nevy-
pukla.«
#39
alto_textblock
#39
Zbrojení v Rusku.
Z Petrohradu, 6. února. Na dálný Východ
vyslána již řada oddílů 17. armádního sboru
v Moskvě. Dojde li k válce, bude především
mobilisován sbor moskevský a 10.
sbor charkovský, jež už teď mají poho-
#40
alto_textblock
#40
tovos.
#41
alto_textblock
#41
Válečný fond japonský.
Z Tokia, 8. února. (C.-B.) Rušští kupei
konají přípravy, by přeložili své obchody z Ja-
ponska. Soudí se, že fond válečný dostoup
500 mill. venů.
#42
alto_textblock
#42
Stanovisko Německa.
Z Kolína n. R., 8. února. (C.-B.) »Kčl.
Zlg« sděluje o stanovisku Německa v konflistu
rusko japonském dále ještě: Úkol německé po-
litiky jest velmi jednoduchý. Jako měli jsme
dříve naléhavé přání, aby útrapy války byly
uspořeny Rusům i Japoncům, budeme musit
nyní snažiti se, aby ze sporu východoasijského
nevznikly větší zápletky a aby činské území
sousední bojišti nebylo do událostí zataženo.
Účelu tomu prospějeme nejlépe politikou, jež ne
připustí pochybnosti o loyální neutralitě naší.
#43
alto_textblock
#43
Anglické výmluvy.
v. Z Londýna, 8. února. Zpráva časopisů.
že král Eduard zasadil se svým osobním
vlivem u cara ve prospěch míru, prohlněuje a
z diplomatické strany za nepravdivou. Krá
Eduard za vyjednávání osobně
vůbec nezakročil a anglický zahraniční
úřad obmezil se pouze na to, že v Petrohradě
a Tokiu s důrazem připomenul, jak velicesi
přeje smírného rozřešení sporu, ale jinak choval
se passivně, zejmena když Japonsko již od po-
čátku každé zakročení odmítalo.
#44
alto_textblock
#44
Naděje Skrydlova.
w. Z Londýna, 8. února. Velitel ruského
loďstva v Černém moři, admirál Skrydlov, vy-
slovil se v rozmluvě takto: Japonské loďstvo,
jehož lodi jsou vystavěny všechny v Anglii, jes
výborně vystrojeno. Mužstvo má velkou odvahu,
přes to však věřím, že Japonsko bude Ruskem
poraženo jak na pevnině, tak i na moři.
#45
alto_textblock
#45
Smýšlení na Rusi.
#46
alto_textblock
#46
Z Petrohradu, 8. února. (C.-B.) Zde av
Moskvě jest smýšlení vážné, ale klidné. Listy
zdejší praví, že Japonsko nemůže jednání své
ani zodpověděti a dokládaji, že na Rusi není
šovinismu, ale za to stále rostoucí rozmach vla-
stenectví. Tón listů je úplně důstojný. »Petro-
hradské Vědomosti« uvádějí, že Rusko činilo ná-
sledkem mírumilovnosti své ústupky, ale s těžkým
srdcem jednání Japonska nutí je teď, aby uchy-
stáno bylo na nejkrajnější věci a aby se klidně
na ně chystalo. Bojech tivých záchvatů nemá.
Přerušení diplomatických styku
není ještě válkou. Ještě zbývá na-
děje na pokojné rozřešení. Dle listů
je budova japonského vyslanectva pod dozorem
čínského vyslance, jenž byl včera v čilém styku
s vyslancem japonským. Včera večer byl v diva-
dle vlastenecký projev. Obecenstvo se
zvedlo ze sedadel svých a žádalo
po třikráte za zapění carske
#47
alto_textblock
#47
hymny.
#48
alto_textblock
#48
Hlas německého velkoobchodnika.
Z Berlina, 8. února. Chef německé velko-
firmy, etablované také ve východní Asii, sdělil
dopisovateli „N. Fr. Presse“, že jeho závod již
po několik neděl pro Rusko objednává v Australii
obrovské zásoby píce a že dodává je do východo-
asijských přístavů ruských. Zprávy, došlé firmy
od zástupeů jejich ve východní Asii, jsou dosud
neurčity, je prý však jisto, že by vítězství
Japonska poškodilo nejen význam
Rusů, nýbrž všech Evropanů ve vý-
chodní Asii na prospěch výbojného postupu
Japonska i ve věcech obchodních.
#49
alto_textblock
#49
Belgické zasáhnutí?
š. Z Brusselu, 8. února. Z officiosního pra-
mene se sděluje: Včera vyměněny byly četné
depeše mezi kabinetem londýnským a pařížským.
Obě vlády učiní seč budou, aby válce zabránily.
#50
alto_textblock
#50
Japonský vyslanec berlínský.
n. Z Berlina, 8. února. Japonský vyslanee
měl dnes dlouhou rozmluvu v zahraničním úřadě
s tajemníkem Richthofenem. Prohlašuje se, že
nemůže býti úkolem Německa, nabídnouti pro-
střednictví. Jeho zájmy na dálném východě jsou
podřízeného řádu. Pochybuje se, že by zakro-
čení Anglie nebo Francie mohlo míti úspěch.
Na ruském vyslanectvu bylo prohlašováno, že
přerušení diplomatických styků a jednání sice
není ještě válkou, ale že tato stala se neod-
vratnou. »Nemůžeme věřiti, praví se, že bude