#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
15. září 1904.
#4
alto_textblock
#4
Císlo 255.
#5
alto_textblock
#5
Po tak něžném úvodu účastníci sjezdu žá-
dali od sultana, aby propustil na svobodu všecky
zatčené a zavřené arnautské hlaváry a zapovědě
Srbům, obchodníkům i řemeslníkům, provozo
vati své živnosti, a konečně aby osvobodil A
nauty od placení všech státních daní.
K resoluci byla připojena hrozba, že celý
»Arnantluk« povstane, nebude-li požadavkům
resoluce vyhověno.
Na resoluci nedošla z Cařihradu žádná od
pověd. Žádná odpověď také odpověď, řeklis
Arnauté a jali se přepadati turecké vojsko
vražditi Srby. Na to Šakir paša, valija kosovský.
na rozkaz vlády pospíšil vojensky do Mitrovice
a Peči, ale ne, aby arnautskou vzpouru potlačil.
nýbrž aby s nimi vyjednával.
Mezi tím Arnauté i v přítomnosti valije
kosovského vraždí Srby. Vraždy dějí se každý
den. Dosud ubili přes 20 vážených Srbů. Vše
to činí tajně, úkladně, v noci — po japonskuh
Zavraždili bohatého Srba v Kovraji Milovan
Dugančiče a vzali mu všechny peníze. Polom
ubili bohaté sedláky Mihajla a Jovana Šakaben-
diče. Mezi sely Veričem a Bílým Polem v sele
Iztoku ubili tři Srby atd. atd. V sele Ločanech
skolili sedláka Mojsila a jednomu sedláku ze sel
Dugoně uřízli uši i nos, zavázali mu je do šátku
a řekli: »Tu máš uši i nos a dones je na slávu
reforem ruskému konsulu Trubelkovi do Prizrenu
Také si můžeš požalovat Giersovi a Miilerovi.«
V selech Crném Vrchu a Goražděrci Arnaute
popálili tamním Srbům stohy sena a obilí. V go
stivarském okresu arnautské čety hrozně řádl
V selech Maorovu, Leonovu a Nikiforovu olou
pili Srby a odehnali jim 2000 oveí. Zplenil
i velké srbské selo Lazaropolěc a odvedli s sebou
do hor čtyři srbské sedláky, žádajíce za jejich
hlavy ohromné výkupné.
V debarském kraji ještě hůře.
Mezitím také v Makedonii trvají nepokoje
a mezi četami komilů a tureckým vojskem stále
se odehrávají krvavé srážky. U sela Benavče
v bitolském vilajetu zahynulo 5 povstalců a6
Turků. Četa 30 komitů chtěla u monastýra
rylského vpadnouti z Bulharska do Makedonie,
ale byla tureckým vojskem poražena a zahnána.
U vsi Tehova u Vodenu vojsko porazilo čelu
20 komitů, jichž padlo 7 a ostatní prehli do
hor. Četa komitů ubila v monastýru Budrumu
u Vodenu řeckého kaluděra. Plných 7 hodin
trvala bitka mezi četou komitů a žandarmyu
vsi Trepavče v bitolském vilajetu. 5 komitů
jejich vůdce padli, ostatní prchli. Četa učitele
Kranďuloviče, 25 mužů, pálí statky begů v kra-
jině murikovské. Četa napadla i tureckou žan-
darmerii.
I řecké čety se nyní v Makedonii obje
vují a napadají na Bulhary a Turky.
V ochridském kraji vládne hlad a největší
nouze. Bude třeba ještě nojméně dvou millionů
franků, aby obyvatelstvu toho kraje nahradila
se škoda, způsobená loňským povstáním.
Bulharští komitové od loňska nezmoudřeli
a vraždí zase bezbranné Srby. Ve vsi Tatomiru
ubili Srba Dimu Spasiče, mnohým jiným od-
hadli hlavy. V sele Rudarech ubili 4 Srby a4
Srbky, že nesložili v čas obnosy, na které byl
odhadnuti. Tak už i na slabé ženštiny vztahuj
vražednou ruku
Úhrnem řečeno: přes reformy a evropské
zakročení trvá v Starém Srbsku a Makedonii
anarchie a stav, již ne nepodobný občanské
válce všech proti všem. Jední druhé vraždí se
pro márotnost i víru (Arnauté) a vraždlí se i ti,
kteří jsou jedné národnosti (Bulhaři Srby) a
jedné víry (Bulhaři Srby a Řeky, Řekové Bul-
hary). Kdo je nejpokojnější, je ubíjen a olupo-
ván ode všech (Srbové). A všecky dohromady
uhíjí, trýzní a drancuje hladový turecký voják
Reformy evropské nepomáhají a ani poctivě
pomoci nechtějí.
Dojčin.
#6
alto_textblock
#6
K pobití německých missionářů v Nové Gninei
K řeži v německé osadě novoguinejské, již
včera sdělené, oznamují se ještě další podrob-
nosti: Přičinou řeže bylo, že P. Roscher da
zbičovati jistého domorodce, bývalého otroka
kterého byl vykoupil. Tento žádal P. Roschera
za rozvedení manželství svého, an chtěl v jiný
sňatek vstoupiti. Roscher to odepřel, načež
domorodec po papuanském zvyku ženu, jež se
mu znelibila, prostě zabil, ženu, již si by
oblibil, ale za svou družku pojal a s ní k
Roseherovi i přišel. Roscher dal ho za to zbi-
čovati, začež domorodec jemu i ostatním mis
sionářům pomstou pohrozil. Pomstu tuto pak
s pstatními domorodci skutečně vykonal. Mrtvoly
jeptišek pobylých byly strašně zohaveny-
#7
alto_textblock
#7
Volba v departementu P'Aisne.
Dne 13. t. m. byl zvolen v departementu
TAisne do senátu p. Ermant, poslanec, repu-
blikán liberální, protiministerský 823 hlasy
kdežto vládní kandidát p. Magniaudě, radikál,
dostal pouze 427 hlasů. Volba tato je opětným
projevem opposičního ducha krajů západních.
Pan Ermant je rozhodným odpůrcem Combesovy
politiky a vláda napjala všechny síly, aby je,
porazila. Prefekt vedl velmi energicky agitae
ve prospěch vládního posl. Magniaudé, který je
znám svým stálým dovoláváním se ustanoven
daně z příjmů. Zdálo se, že on je personifikae
télo reformy. Vzhledem k dosti značnému vý
znamu obou poslanců i k okolnosti, provázeji
eích jejich zápas volební, byl výsledek volby
očekáván nedočkavě. Protivládní listy projevuji
ovšem velkou radost nad vífězstvím liberálního
kandidáta. Ministr Combes domníval se již,
že získal I'Aisne pro svou stranu a přijel do
Saonu před 4 měsíci, aby upravoval půdu pro
Magniaudé, a aby též podlamoval popularitu
Paul Doumera, jednoho z nejznamenitějších
vůdců republikánské opposice. Jeho snahy ne-
potkaly se s úspěchem. Opposiční kandidát by
zvolen a Doumer stojí v popředí politiky, jako
jeden z těch, kteří budou mocně zasahovati do
dějů rozhárané Francie.
#8
alto_textblock
#8
Anglolibetská smlouva.
Poukázali jsme v posledních dnech již ně
kolikráte k tomu, že smlouva anglo tibetská,
jejíž obsah byl taktéž již námi dle toho, cos
o něm proslýchá, v podstatě edělen, postrádá
valně ceny potud, že jest podepsána daši-lamou
ze Šigace, pouhým náměstkem to dalajlamovým
a že může býti každé chvile dalajlamoua
tudíž většinou obyvatelstva tibetského prohlášena
za neplatnou. A také bez prohlášení takového
#9
alto_textblock
#9
jest pochybno, zdaž Tibeťané smlouvu pro-
váděti budou, jakmile poslední voják anglický
Lhassu opustí. Mínění, jež jsme projevili v tomto
smyslu, potvrzují třeba místy jen mezi řádkami
i některé listy anglické. Tak píší »Daily News«
»Je snad lépe, že osah smlouvy nebyl (ofici-
álně !) sdělen. Tronfáme si říci, že obnosy.
vénované na výpravu, byly prostě
vyhozeny oknem. Jednu dobrou stránku
má smlouva: že činí konec výpravě pošetilé a
neplodné.«
»MorningPost« praví: »Nevíme, pro
máme věřiti, že nová smlouva bude svědomitěji
dodržována než předchozí. Dle všeho je politik
vládní kompromissem dvou názorů. My
věříme, že Rusko ode dávna chce Tibet rusi-
fikovat a že, jak zkušenosti učí, země se slabou
vládou nevydrží dlouho jako klín vražený mez
dvě mocnosti, nýbrž podlehne konečně vlivu jedné
z nich a že jediný prostředek, uchrániti ji o
vlivu ruského, záleží v tom, dostati ji pod
vliv britský. To by vedlo logieky k okupae
Lhassy a pozvolnému zřizování protektorátu nad
Tibetem. Jiní mysli — a to je též koniček brit-
ského kabinetu — že je nejlépe nezačínat s ni
čím, aby se zabránilo všemu, co by mělo v zá-
pětí difference s něklerou velmocí. Myslíme, ž
zastanci prvnějšího názoru nalehali na to, aby
výprava byla vyslána a přívrženci druhého byl
s tím srozuměni, s výhradou, že nedojde z zá-
pletkám s Ruskem. S výsledkem mohou býti oba
tábory spokojeny. Výprava šla a — přišla zpálky.
Rusku bylo dáno prohlášení a věci budou
se miti zrovna tak jako dříve s tou
změnou, že indická intelligentni
třída bude míti konečně spolehlivou mapu
země mezi Darjeelingem a Lhassou a že britské
obyvatelsívo brzy bude míti příležitost spatřit
folografie města, dosud neznámého.«
#10
alto_textblock
#10
Návštěva španělského krále ve Francii.
O zamýšlené cestě Alfonsa XIII. do Paříže
vyskytlo se hojně odporujících si zpráv. Zpravodaj
»L'Eclairu« šel vyzvědět na španělské vysla-
nectví, co vlastně se v Madridě zamýslí. Byl
přijat kaneléřem vyslanectví markýzem de Nova-
llasem, který jej ujistil, že v principu je cesta
mladého krále rozhodnuta již šest měsíců a že
první králova návštěva za hranicemi bude platit
Paříži.
Avšak není pravdě podobno, prohlásil dále
markýz Novallas, že by král přijel do P'aříže
dříve, jak na jaře příštího roku. Španělský král
v nastávající době po honbách královských
v Granje, pojede do Salamanky k zahájení uni-
versitních kursů, načež se zúčastní velkých ma-
névrů v okolí Kordooz, odkud se vrátí do Ma-
dridu k zahájení parlamentu. Za těch okolností
bude možný odjezd králův za hranice až v dubnu
neb v květnu. Některé francouzské žurnály psaly.
že papež přiměl španělského krále, aby odložil
cestu do Paříže. Markýz Novallas prohlásil po-
dobné zprávy za hloupé smyšlenky. »Styky
Španělska a Francie jsou nejpřátelštější a nej
srdečnější«, pravil markýz, »a ujišťuji vás opětně
že první cesta králova bude věnována Francii«.
#11
alto_textblock
#11
Spojenci se proti sobě opevňují.
Milanská konservativní »Corriere della Sera«
sděluje — i citujeme to doplňkem ku předcho-
zím zprávám svým —: »Italské ministerstvo
vojenství rozhodlo se náhle stará opevnění
ve Veroně v pravo v levo od Adiže znovu zříditi
a sice běží o bývalé tvrze rakouské, z nichž
některé přešly už v soukromý majetek. V pravo
od Adiže znovu zřizují se tvrze Terona, Lu-
gagnano, Porta Pallio, Dossobuono, Santa Cate-
rina, Santa Lucia, v levo na vyšinách tvrze
Santa Leonardo, Santa Sofia, Santa Mattia,
Santa Felice, Torri Massimiliane. Všechny tvrze
ty byly jakožto poměrně bezcenné opušťěny
nyní ale vláda, jak se zdá, názor svůj změnila.
neboť určila k obnově tvrzí těch 150.000 f.
(Obnos byl již námi sdělen. Pozn. red.) Okol-
nost ta souvisí už se zprávou nedávno kolující.
že ministerstvo vojenství lituje dnes, že opev
nění peschierská prodalo soukromníkům.«
#12
alto_textblock
#12
Americký militarism.
Velké manévry americké na starém bojišt
bullrunském, o nichž jsme již zprávu podali.
měly za následek, že polovice milice, na nich
zúčastněné, nemohla býti pro rozedřeně nohy
přítomna závěrečně velké přehlídce sobotní.
8000 mužů musilo se již dříve v žalostném
stavu vrátiti domů. Vojenští lékaři pro-
hlásili celé pluky za neschopné
k pochodu. Řada listů prohlašuje za blá-
hovost vyrušovati tisíce otců pro cvičení taká
z práce a ze živení rodin. Jiné listy věští ne-
blaké následky z takých poměrů pro případ, že
by milice měla býti náhle povolána ke sku-
tečně službě válečné.
#13
alto_textblock
#13
Denni zprávy.
— Český sněm svolán je tedy na den 6.
října. Všechny ostatní parlamenty zemské zahájí
práce své mnohem dříve, jen bukovinský sejde
se ještě později. Toto pozdní svolání je výmluv-
ným dokladem k tomu, že vláda asi neklade
velkých nadějí v jeho dělnost, jinak by nesnadno
dalo se vysvětlit, proč tak pozdě svolává právě
sněm království největšího, jejž očekává spousta
nezpracovaného materiálu, s jehož úplným vy-
řízením nebyl by hotov, kdyby třeba celý rok
zasedal. Důvěrní přátelé dra. Körbra svého pa-
trona v příčině příští své sněmovní taktiky asi
v pochybnostech neponechali. Chef kabinetu
ostatně s taktikou svých chráněnců, jejichž
»državu« má v takovém respektu, že zapomí á
na právo a zákon, je úplně spokojen. Hodí se
výborně do jeho krámu. Jako tuhému centrali-
stovi jsou sněmové, v nichž myšlenka auto-
nomní zachránila si, ovšem že skrovničké, ba
chudičké útočiště, trnem v oku a proto povdě-
čen je tomu, když paralysována je činnost nej
důležitějšího království a když »vášně prostá
jeho vytrvalost« nalezla v německé sněmovní
obstrukci tak vydatné posily. Však ani
v činnost parlamentu vídeňského neklade vláda
valné naděje. Je totiž milostivá dost ponechati
prý sněmům času ku práci na kolik si ho budou
přáti, tak že hodlá říšskou radu svolati až na
konec měsíce listopadu. »Vášně prostá vytrvalost«
její zařídí věc tak, že stane se pan dr. Körber
jakýmsi generálním plnomoeníkem nebo lépe
řečeno prokuristou tohoto státního obchodu.
#14
alto_textblock
#14
A v tomto záviděníhodném úřadě by parlamení
pánu tomu byl jen na překážku, proto prozatlm
aspoň p. dra. Körbra hlava bolet nebude, vráti-l
se po týdnu neb po čtrnácti dnech p. t. poslanei
říšští opět tam, odkud přišli. Že při takovémto
hospodářství bankrotem skončiti musí státnická
kampaň politického tvrdokožce na křesle mini-
sterského předsedy, na tom nesejde, v Rakousku
neoceňuje se zdalnost ani zásluhy ministr
dle toho, co byl dobrého a užitečného vykonal,
nýbrž dle toho, kolik lét a měsíců byl v úřadě.
A nemýlímeli se, postonává dr. Körber slabost
státi se druhým Taaffem.
— Politika a sucho. Co jsme tušili, vy
plňuje se. Vláda dra. Körbra skutečně zamýšlí
letošní ne pouze zemědělskou, nýbrž obecně
hospodářskou kalamitu vykořistit politicky.
Čestně i nečestně honorovaní publicističtí po
máhači chefa kabinetu dokazují o překof, jal
vláda plná je ochoty vydatnou pomocí přispěti
všude, kam bída ekonomická zaryla „své spáry.
však jako vláda konstituční nemůže prý o své
vůli učiniti, k čemu dle zákona je povolán jiný
ústavní činitel — parlament. Na parlamentu je,
aby učinil, čeho zapotřebí a vláda prý plnou
měrou povinnosti své dostojí. A jakoby si byl
řekli, hude zase jiný dobrovolný pomáhač v
Körbrově oficiosním orkestru, že dříve než bude
se moci pomýšleti na hospodářskou assanaci,
bude třeba učiniti, čeho nutno ku pozdraven
neblahé politické situace, neboť za poměrů ny
nějších je prý veškerá akce na úlevu bídy
bezúčelnou, poněvadž je ve svém konečném
efektu nemožnou. Třetí z terčeta dokonce tvrdí,
že prý se znamení, z nichž souditi lze na
kýžené polepšení poměrů, nápadně množí, tak
že snad vrátíme se znenáhla k poměrům
»snesitelným«. Akceplujeme, ne bez povděku,
doznání tato, neboť jiného účelu obstrukce
nemá, než přivoditi situaci »nesnesitelnou«. Ne-
popíráme ani to, že obstrukce působí na vývoj
poměrů hospodářských dokonce snad hůř než
sucho, však boj jest boj a leze- li taktika
naše národním odpůrcům našim za
nehty, nás to blaží a právě proto
ani nám nenapadne taktiku svou snad změnit.
Chtějíli pání obstrukci odstranit a skutečně-li
jim o to jde, přičiniti se o uzdravení nynějších
poměrův, mohou tak učinit bez okolků a ihned.
Nechť splní prostě naše požadavky mírné a
spravedlivé a bude ihned po obstrukci. Jestliže
nám orgán páně Stürgkhův hrozí stupňovanou
nevolí dra. Körbra a opakuje s důrazem slova
jeho na nás ve Lvově adressovaná, my se tomu
jen smějeme. Takových frásí, jakými kolem sebe
hází dr. Körber, slyšeli jsme už plný koš
kde jsou dnes ti, kteří se jimi oháněli ? Co ji-
ného byla Schmerlingova: »Můžeme čekat« —
co BeustHerbstova, »že nás přitlačí ke zdi,«
co Auerspergova, »že Rakousko nemůže a ne-
smí býti jiné než německé« — a proto nám páně
Körbrova »německá država«, před níž máme
sklonit šíji, právě tak imponuje, jako jeho
»vášně prostá vytrvalost«, s níž dohospodaři
zrovna tak, jako jeho předchůdci se svými sen-
tencemi. Tolik by mohl věděti tento pán, že n
uzdravení poměrů v léto říši nelze pomysliti
dokud nebude uspokojen nérod český a ne
budou mu poskytnuty ony záruky k existenci
jichž k samostatnému, svéráznému, zdravému
životu má každý národ nezbytně zapotřebí.
Spekulace na to, že zadáme svým právům proto,
že řepa vynesla letos o hodně méně, než jiní
léta a že neurodily se brambory, je nejen ne-
skonale nemravná, ale také z gruntu pochybená.
Pan dr. Körber nás patrně ještě nezná a neví.
co jsou tvrdé české lebky. Dovedeme být také
vytrvalými, byť i ne bez vášně, neboť musil by
býti ze dřeva, v kom by se, po tom,
co nám se dělo a děje, vášně nevzbouřily. Nás
těší ovšem při tom vědomí, že dr. Körber dávno
již bude tráviti jako pensista pozdní dny života
svého ve vzpomínkách na doby minulé, ne
zrovna sladké, jak doznáváme, kdy národ náš
zápoliti bude snad s Körbrem jiným, možná že
ještě horším a kterého, jak pevně jsme pře-
svědčeni, také šťastně přečká. Byli jsme kdysi
tak lehkomyslní optimisté, že domnívali jsme se
býti na skoku do zaslibené země Kanaan, však
dnes všichni již naplněni jsme přesvědčením, že
národní práva a svobody tak hravě se nedobý-
vají, jak bychom si přáli, dnes cítí z nás každý
význam slov německého básníka, že dobyti si
musí člověk to, co chce, by bylo jeho. Proto
nezoufáme, proto ke své útěše si vypůjčíme
staré heslo Schmerlingovo, o němž jsme se
z předu již zmínili — heslo: můžeme
čekat. — Abychom se ale vrátili opět k rozto-
milým novinářským rádcům dra. Körbra, kteří té
doby také nám milostivě udilejí rady, prohlašu-
jeme následující, »Kdyby dr. Körber dal stro-
skotati výpomocné akci v nynější kruté bídě
k vůli tomu, že zástupci národa českého neupu-
stili ve vídeňském parlamentě od obstrukce, pak
to bude nejvýmluvnější doklad takového nepřá-
telství k národu našemu, jaké neosvědčil v boji,
jejž bezmála půl století svádíme s Vídní,
nikdo z těch, již nejkrutějšími persekucemi pro
následovali národ náš. Ti všickni schlazovali
svou žáhu pouze na těch, kteří jejich plány
mařili a jako kombattanti v boji přímo na vládu
a na její orgány útočili. Však ani »otec ústavy«,
ani Hasner, Herbst a Auersperg nepoklesli tak
hluboko, aby se mstili za nezdar politiky na
nevinných, aby zneužívali moci své ku týrání
a pronásledování hladových. Chce-li v tomto
zápase dr. Körber dobyti vavřínů, nechť se o to
pokusí. Každý, kdo parlamentní život sleduje,
ví, že existuje tichá jakási konvence mezi po-
slanci stran nejrůznějších, tak zvané návrhy
nouzové neobstruovat. Jakkoli nechceme
předbíhati událostem, máme za to, že zástupci
národa českého ve vídeňském parlamentě tuto
úmluvu dodrží i v zasedání nastávajícím a před-
lohy vládní, eventuálně návrhy iniciativní atd.a
vůbec vše, co bude míti za účel poskytnouti
státní pomoci ve hrozné letošní kalamitě hospo-
dářské, z obstrukce vyloučí a úvěry mimo-
řádně, jež s rozpočtem beztoho
nijak nesouvisí, povolI. Více se na
zástupeích národa českého žádati nesmi. Kdyby
ale vláda na tom trvala — a zdá se, že speku-
lací tou se zabývá — trestati za taktiku politi-
ckých předáků v národě našem statisíce ubo-
žáků, již bez vydatné pomoci by v nastá-
vající zimě vržení byli se svými rodinami
v nejstrašnější bídu, potom by tím dr. Kor
ber sám nad sebou vynesl verdikt zdrcujíeí.
Tolik co do pomoci, již očekáváme se strany
#15
alto_textblock
#15
státu. Poněkud jinak má se věc na českém
sněmu. Žádat na tomto parlamentním činiteli
příspěvek peněžitý, je téměř nemožno, uváží-
se, v jakém stavu nalezají se finance země.
Nebylo by to ostatně nic jiného, než z jedné
kapsy to vzlt a do druhé vložit. Treba totiž
uvážiti, že přímá finanční pomoc jen zvýšením
přirážek neb novým zemským dluhem možnou
by se stala. Na pomoc tohoto druhu z fondu
zemského ani snad v kruzích katastrofou posti-
žených se nepomýšlí, za to ale nalehavě s
žádá, aby likvidními staly se konečně obnosy,
určené na regulace řek, zejmena na upravení
Labe vyhražené. Němcům zalibilo se dělati na
sněmu obstrukci v domnění, že nás tím přinuti
zříci se obstrukce na radě říšské. Jestli ji ne-
odloží aspoň pokud se týče předlohy, jež jedná
o příspěvku zemském ku provádění vodních
staveb, jestli i letos znemožní parlamentní pro-
jednání této záležitosti, potom osvědčí se ne
pouze jako nehodní synové této země, nýbrž
jako její největší nepřátelé, jež na každém
kroku potírati, bude vlasteneckou povinností.
A jakému soudu propadne vláda, kdyby odvá-
žila se kořistiti v tomto případě z německé
zášti, o tom již jsme se pronesli z předu.
— Hnuti mezi turnéřstvem v Rakousku,
dosud sjednoceným v „15. okruhu“ všeho ně-
meckého turneršaftu, pro vystoupení z říš-
sko-německého svazu jeho nabývá stále zřej-
mější převahy. Došlo konečně tak daleko, že
nejúsilovnější zastance neporušené jednoty s tur-
neršaftem v říši, severočeská turnéřská župa
na svém rumburském sjezdu minulé neděle při
jmenovitém hlasování o návrhu na další setrvání
ve svazu říšsko-německém, rozštěpila se tak, že
nutno menšině proti návrhu povoliti značný po-
čet delegátů pro rozhodný vídeňský sjezd pod-
zimní. Pro setrvání hlasovalo 85 proti 66 hl.,
na vídeňském sjezdu zastupovati bude severo-
českou župu turnéřskou 8 hlasů pro a 6 proti
dalšímu trvání ve svazu německého turner-
šaftu. Tento výsledek pokládá se všeobecně za
velice překvapující, poněvadž na videňském
sjezdu květnovém severočeská župa jednohlasně
vyslovila se proti návrhu na vystoupení, který
již tenkráte získal většinu 75 proti 58 hl. Ne
pochybuje se ani v nejmenším, že na očekáva-
ném sjezdu delegátů návrh na vystoupení tento-
kráte projde více než dvoutřetinovou většinou.
Řeči obhájců židovstva v řadách turnéřských
dopadly na sjezdu rumburském pramálo licho-
tivě. Starosta župy Pfeiffer, druhdy horlivý za-
stance myšlenky jednoty, prohlásil, že se to už
nesrovnává se ctí a obětavostí rakouských tur-
néřů, dále trvati v říšsko-německém svazu. Za-
stanci jednoty nedovedli nic jiného uvésti, než
že v ostatních 17 okruzích turnéřských přece
jenom zůstanou židé, a že okruh 15. turnéřstvo
neočistí, i že se budou musit turnéři i nadále
na svých slavnostech setkávati se židy. Jest
patrno, že jak antisemité, tak filosemité mez
Němci milují židy své asi stejnou láskou aže
jim nikdy neodpustí, že byli příčinou rozbit
svazu veškerého turneršaftu. Postavení odpůrců
setrvání v turneršaftu bylo velice posíleno reso-
lucí antisemitské německo-reformní strany, sou-
časně v Drážďanech zasedající, kteráž „vyslo-
vujc 15. ekruhu německého turnéřstva za jeho
statečné vystupování proti židům v turnéřstvu
svůj nejúplnější souhlas.
— Poslovanění království saského. V Drá-
žďanech koná se tou dobou sjezd německo-
socíální reformní strany, kteráž, učinivší si z
hlavní účel svého programu nejradikálnější
antisemitismus, sleduje cíl socialisování střed-
ních stran německých pod heslem nacionalismu
čiré vody. Vůdcem jejím jest poslanee Zimmer-
mann. Na programu sjezdu nacházejí se vesměs
předměty, sledujíeí naznačené směry nacionál-
ního ochranářství proti cizincům, přistěhoval-
cům do Německa, zejmena židům a — Slova-
nům. Hned prvního dne přijata resoluce, kte-
rouž se spojené vlády vyzývají, aby při uzaví-
rání obchodních smluv vyhražovaly si neobme-
zené právo, cizince vypovídati ze svého území.
Německo zaplavováno prý židy a Slovany,
zvláště do Saska stěhují se slovanšti dělníci
massách. Továrníci žádali prý vládu několi-
kráte, aby „tyto lidi“ vypověděla, a tak zabrá-
nila poslovanění Saska. Také zeměděl-
ská rada nalehala v té příčině na vládu, ale ta
nevešla na vyslovená přání. V německé říši
— tak dovozoval lipský advokát Schnausz —
již nyní žije 8 millionů cizinců Neněmců, kteří
prý německý národ poškozují nejen hospodář-
sky, ale i fysicky (1) tím, že v Německu se
usazují a s národem se směšují. Do Německa
stěhují se prý všichni řemeslníci, kteří nejsou
s to provésti v Rakousku průkaz způsobilosti.
Takovým způsobem stalo prý se, že řemeslo
krejčovské a obuvnické v Sasku nachází se
úplně v rukou českých. Tímto dozná-
ním učinila německá strana reformní velmi
špatnou poklenu saským krejčím a ševcům, když
připouští, že čeští příslušníci obou počestných
cechů, ve vlasti prý nezpůsobilí (!), ač zřejmá
nepravda tohoto tvrzení do očí bije, podrželi
nad Sasíky, knejpem a nůžkami vládnoucími, ví-
tězný vreh. A to prý nejen v Sasku, ale v celém
Německu. Jenom takovými nehoráznostmi bylo
možno odůvodniti ku přijetí resoluci, aby příšt
obchodní smlouvy byly uzavírány ve smyslu na-
cionálním, sic jinak že Německo bude Slovany
a jinými národy zaplaveno a odnárodněno.
čehož důkazem jsou prý Poláci. Jak patrno, po
číná se i Germania tvářiti, jakoby se třásla před
českými ševci a krejčími, jichž povést již z na-
šeho uzavřeného území jako slavných doby-
vatelů — chuďasů jest nad jiné zvučná. Fike
počeštění Německa českými řemeslníky byla by
sama sebou šílenstvím k smíchu, ale jest prost
pravdou, že se v Německu vyskytují strany tal-
hlubokého rozumového úpadku aneb nesluš-
nosti, kteréž na svých sjezdech podobné reso-
luce uzavírají. Děje se tak ovšem ve straně ně-
mecko-sociálně-reformní, kteráž udržuje přím
a těsné styky s německo-nacionálními stranam
v severních Čechách a za tím účelem přeložila
své sídlo z Berlína do Drážďan. Podobné vý-
střelky nemají ovšem jiného účelu, než organiso-
vání kooperace s tuzemskými německými boyko-
tisty. Pro nás jsou dotud poučením, že se na
nich vidí, kterak se proti příslušníkům českého
národa systemisuje boj na všech stranách, ve
viasti i v německé cizině. Rozumí se samo se-
bou, že vláda rakouská, která nedovede aneb
zůmysla nechce neněmecké většině vlastní své
říše zjednati národních práv rovnocennosti a
německé nadpráví ústy svých neschopných ná-
čelníků za nedotknutelnou německou državu
prohlašuje, nebude teprve ani z daleka s to,
#16
alto_textblock
#16
chrániti práva státních svých příslušníků v N
mecku. To ukázalo se před léty při houfném v
povídání polských a českých příslušníků rakov-
ských z Německa jakožto „obtižných cizo-
zemců“. Neboť je-li protektorkou německéh
boykotu proti Čechům zde, bude ochotnou spolu-
pracovnicí vyhánění českých lidí z Německa,
vůči němuž od pokoření u Král. Hradce ne-
zmohla se na jinou úlohu než služky, dbajíc
každého mrknutí oka velitelčina. Kdyby nebyla
slovanská solidárnost v Rakousku pořád jenom
manifestačním, leč neuskutečněným heslem,
kdyby zejmena v Haliči lid slovanský stál pří-
bližně na takovém stupni národního a osvěto-
vého vývoje, jako v Čechách, nic by nebylo
snažšího než učiniti i v tom směru pořádek jako
ve všech jiných ostatních.
— »Německá čest před českými soudc
z lidu.« Osvobození dra. Štemberky královéhra-
deckou porotou z obžaloby pro urážku na ei
rokytnického turnvereinu, jíž še obžalovaný do-
pustiti měl uveřejněním článku, obsahujícím
tvrzení, že v místnostech řečeného spolku na-
lezal se nápis, zakazující vstup Čechům a židům,
nedá spáti zdejší »Bohemii«. Naříká si na to.
že tímto výsledkem přeličení čest německá po-
chodila špatně před soudci z českého lidu i ob-
viňuje porotu, která osvobozující výrok pronesla,
prostě ze strannictví, z porušení svého slibu n
místě přísahy. »Bohemii« by se stanovisko v té
příčině velmi dobře objasnilo, kdyby vrchní po-
rofce královéhradecký postavil ji před soud
z lidu v Praze, kdež by se jí dostalo nepo-
chybně poučení o nedotknutelnosti každé po-
roty vůbec. Co se týče zajímavého případu s ro-
kytnickým turnvereinem, lze se právě »Bohemiis
diviti, že se rozčiluje nad prohrou jmenovaného
turnvereinu. Češi se nikdy do žádného turn-
vereinu netlačili, nemohl by se jich tedy takový
nápis ani nakrásně tak přespříliš urážlivě týkat.
Za to se židy to dopadá poněkud jinak. Tém
uspořádán velkolepý vyhazov z německého tur-
néřstva v Rakousku ve stylu co možno nejvelko-
lepějším a proto »Bohemie« zapírá vlastní svou
krev, když se staví po bok rokytnických turnéřů l
— Angličtí rusofilové, založivši roku 1893
spolek »Anglo Russian Literary Society«, vydali
40. sešit svého věstníku za měsíce květen,
červen a červenec t. r. Zajímavá publikace
poučuje nás o utěšeném vzrůstu slovanskýeh
sympatií v anglické vzdělané společnosti a o stá-
lém šíření se znalosti kultury ruské i slovanské.
Též pro nás má činnost »Anglo Russian Literary
Society« velkou zajímavost a důležitost, nebot
též o českých věcech pojednává se ve spolku
i v jeho věstníku. Patrony spolku jsou ruský
car Mikuláš II., carevna Alexandra Feodorovna
a vévodkyně ze Sasko Koburg Goty a Edinburgu;
předsedou je Edward E. Cazalet, v předsedni-
ctvu je Sir J. Wolfe Murray, generál- major, a
sekretářem spolku je mladý spisovatel Franci
P. Marchant. Účelem rozšířeného spolku toho
je nejen šíření studie ruské řeči a literatury,
ale i »pěstování přátelských styků mezi Velkou
Britanií a Ruskem.« Obsah posledního svazku
revue »The Anglo Russian Literary Society« je
velmi pestrý, podává obraz bohaté činnosti
spolku, kde byly konány četné přednáškyo
Rusku. Tak Rev. W. H. Langhorne líčí své
vzpomínky z Litevska před 50 lety, Miss Ven-
ningova přednášela o malíři Jegorovu, paní Howe
o filantropii v Rusku »A russian Howard«,
Albert Anderson o »ruském Chesterfisldovie
hraběti Voroncovovi a jeho listech k synovi,
T. S. Knowlson o Lvu Tolstém, major H. G. C
Swayne o cestě hornatou Sibíří, Josef Elkinton
»O duchoborcích« ald. Z tohoto rozmanitého
programu přednášek a studií v »The Anglo-
Russian Society« je patrno, že činnost spiso-
vatelů a propagatorů rusofilství je velmi seriosní,
že se dolýká různých a důležitých věcí ruskýeh
a že o vzbuzení sympatií pro Rusko usiluje vy-
braná družina vynikajících a vzdělaných mužů.
Dále přináší věstník Společnosti množství drob-
ných článků a noticek o ruské literatuře i zprávy
o rusko-japonské válce, v nichž je vyjádřena
vřelá náklonnost pro věc ruskou. Kromě jiného
přináší »The Anglo Russian Society« znění řeči,
kterou o anglo-slovanských sympatiích v dotyčné
Společnosti promluvil dr. Frant. hr. Lützov.
Rovněž zajímavy jsou noticky F. P. Mar-
chanta, knihovníka »Taylorian Institutu«v
Oxfordu o Majkovových básních, »Legeada o kon-
cilu kostnickém« (již přeložil Marchant) a »Na
zachránění gosudara následníka v Japonsku«.
Věstník zaznamenává s povděkem, že » Národní
Listy« přinesly 22. června zprávu o činnosti
»The Anglo Russian Liturary Society« a praví:
»Činnost A. R. L. S. je známa Čechům, jež
zajímá, mnozí z nich jsou stejně přáteli Anglie
jako Ruska a jsou obeznámeni s řečí a poměry
obou zemí. Jsme hrdi, že čítáme mezi své vy-
nikající členy též znamenitého spisovatele, pána
na Žampachu, hr. Lützowa.«
— Úprava Labe a jeho přítoků. Zemský
výbor království českého zabýval se v sezeni
včera dne 14. září za předsednictví nejvyššího
maršálka kníž. Lobkovice konaném opětně otáz-
kou rychlého započetí prací kanalisačních na
Labi a regulací jeho přítoků. Referent dr. We-
runský přednesl obsah pamětního spisu Středo-
labského komitétu, otázky této se týkajícího,
s návrhem, aby zemský výbor u vlády zakročil
za nejrychlejší započetí prací kanalisačních na
Labi středním, aby též ve smyslu zákona vod-
ního k regulacím přítoků přikročeno býti mohlo
a nezaměstnanému lidu práce poskytnuta byla.
Přísedící dr. Herold poukázal opětně k okol-
nosti, že vláda odpírá započetí zmíněných praci
jen z toho formálního důvodu, že sněmem če-
ským nebyla odhlasována 1/4 úroků, která na
zemi připadá a činí as 27.000 K ročně, že však
sněm království českého již usnesením svým
v r. 1902 zásadně se usnesl 1 nákládu, spoje-
ného s kanalisací Labe ve smyslu zákona vod-
ního z června 1901 přispívati. Jelikož vláda
na této formálnosti trvá, navrhuje, aby zemský
výbor nabídl vládě, že složí tuto sumu 27.000
K na zúrokování kapitálu, na 1 rok připadající,
aby odpadl důvod, pro nějž započeti prací se
oddaluje. Návrhy referenta i návrh dra. Horolda
přijaty po dohodě, na které brali podílu nejvyšší
maršálek kníže Lobkovic, referent dr. Werun-
ský, dr. Herold, hr. Schönborn a Němec, jedno-
hlasně.
— Novoměstský občanský klub v Praze. Výbor
klubu upozorňuje pp. voliče na vyložené seznamy
voličské k doplňovacím volbám do sboru obecních
slarších král. hlav. města Prahy k účelu případnéh
reklamování práva voličského. Lhůta reklamačnl