ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 16161b00-cfb8-4af7-a2c7-4a1cac3458d8
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 12
#1 alto_textblock #1
Ročník I.
#2 alto_textblock #2
Č. Budějovice, dne 12. září 1902.
#3 alto_textblock #3
Číslo 12
#4 alto_textblock #4
NOVÝ
#5 alto_textblock #5
Vychází každý týden v pátek. O Redakce, administrace a expedice f Předplácí se: pro Rakousko: ročně K 4’80, půlročně Za inseráty nebéře redakce zodpovědnosti a platí se hned Rudolfovská třída číslo 14. v Českých Budějovicích. & K 2*40, čtvrtletně K120. Pro Německo na rok K 548. při objednáni. • Jednotlivá čísla za 8 haléřů. y Pro ostatní země na rok K 6’88.
#6 alto_textblock #6
Stížnosti listu se týkající zasílány buďtež na Adolfa Hejska v Č. Budějovicích. Česká ulice číslo 18.
#7 alto_textblock #7
V neděli, dne 14. září o půl 10. hod. dopoledne,­ koná se veřejná schůze lidu s přednáškou­ soud. Roušara z Prahy. Místnost a program­ vizte na plakátech. Agitujte, soudruzi, aby byla schůze četně navštívena a sami se v plném počtu a v čas dostavte.
#8 alto_textblock #8
Jak se rozhodnout? (Českým rodičům na uváženou.) Zítra a následující dny započíná v Českých Budějovicích zápis dítek do škol. Zásada, že výchova školní jen tehdy může býti zdárnou, když děje se v řeči mateřské, proklestila si již dávno cestu a jest u všech kulturních národů samozřejmou. Shledáváme, že vzdělaný nár odfran- couzský nenechává vychovávat mládež svoji jinak než francouzský, Angličan anglicky, Němec­ německy a Rus — třeba, že pro vládní despotii považován jest za příslušníka národa zanedbaného­ — rusky. Nikomu ani nenapadne, vyzývati národy tyto anebo je donucovati, aby posílali děti své do škol, v nichž mluví se jazykem cizím, dětem nesrozumitelným, a také se nikdo neodvažuje národům těmto rozumné jejich jednání vytýkati anebo se jim posmívati pro ně. Jen národy slovanské odsouzeny jsou, za- koušeti trudný osud, mají si dát rvát rodný svůj jazyk a tím, že donucovány jsou posílati dítky do cizích škol, zlechčovati i národní kulturu­ a schopnosti vlastního ducha. V Madarii rdousí Slováky, v Haliči znemožňují­ život Rusínů stančíci polští, v Německu sám vladař vypověděl boj Poláků a na jihu rakouské říše zgermanisovat chtí Němci národ slovenský. Národy tyto žalují celému světu pro křivdy na nich páchané, volají po spravedlnosti, a kde jen mohou, se brání. Nejvíce brání své národní­ školství. A národ český, jako vůdčí národ a nejkulturnější­ všech slovanských národů, vidíme často nabízeti pomocnou ruku těmto malým neb .rozdrobeným národům a slýcháme jej tyto po- vzbuzovati. Jak mají se ale věci ve skutečnosti? Pohleďme do sousední říše německé: Po- chybujeme, že našli bychom tam jedinou vzdělanou­ rodinu polskou, která by s klidným srdcem posílala děti své do násilně vnucené školy německé. Cítíme, jak závidí Poláci v Německu­ tu výhodu rodinám Českým v Čechách, že ony do své vlastní školy, do školy české dítky posílati mohou. Nelekají se žádných hrozeb ani žaláře, ale bojují, aby dosáhli alespoň téhož poměřu a my zatím zde nuceni jsme konstatovati, že pře- kvapující počet českých rodin — dobrovolně tisíce dětí mateřské škole odcizuje a plní jimi školy německé, pro děti českých rodičů nevýhodné.­ Nesouhlasíme s těmi, kdož říkají, že znalost­ němčiny odnárodnila mnoho Čechů, učinila z nich renegáty, nepřátelštější mnohem více •českému národu než plnokrevní šovini němečtí, a přejeme si naopak, aby každé dítě české naučilo­ se německy, neboť jest mu to nutné, právě jako převážná část Němců uznává znalost češtiny.
#9 alto_textblock #9
Ale toho nedocílíme posíláním dětí do německých­ škol, tam se jich velmi malá čásť správně německy naučí, většina a velká většina jich pak neumí ani německy ani česky. Němčině mohou se naučiti děti dnes zcela dobře ve školách českých, pak-li rodiče jen trochu přihlížeti k tomu budou a budou učitelům nápomocni. O to nemůže býti naprosto žádného sporu. Jinak se však věc má s jinými předměty, kterým­ děti ve školách naučiti se mají. Zajisté každý z nás lne k tomu: hodně vědět a hodně umět. Vezmeme-li dnes do ruky školní knihu a pozorujeme bedlivě, co vše je v ní obsaženo, klneme době, kdy sami chodili jsme, do školy a ani desetina učení oproti dnešnímu se nám nepodávala. Pak zaradujeme se přece, vždyť podává se to vše našim dětem, našemu druhému — já a přejeme si jen, aby vše dobře pochopilo a stal se z něj vzdělaný a rozšafný člověk. A nyní si představme, jak veliká ztráta je to, když tuto bohatou osnovu učební předložíme dětem v jazyku cizím, z něhož ani slovo neznají. Děti ti musí hleděti na vše to strnule a strach se jich zmocní, jak se tomu naučí. Více jako polovina energie, která ve škole české sloužila by jen k pochopení věcí a smyslu jejich, ve škole německé se ztrácí poznáváním nesrozumitelných­ slov a duch, jádro všeho učení pochopeno­ není. Můžete si představiti, oč vše tímto dítko to okrádáte? Vystihujete, že nerozvážní rodičové jsou v tomto případě nejprvějším upírem a po- škozovatelem dítěte, který je zraní již pro celý život? Vezměte jen před sebe českou a německou knihu, jednoho a téhož obsahu. Ve svém životě naučili jste se německy, čtěte tedy z německé a pak z české. Po přečtení několika vět již seznáte,­ jak mnoho v německém textu vám ušlo, kdežto význam vět českých pochopujete zcela jinak. Zkuste to, i když myslíte, že dobře německy­ umíte. A tak přesvědčíte se, že co zde ušlo vám v malém, uniká tam dítkám ve velkém, uniká jim vše, každý předmět, uniká jim tryskem. A proto uvažujte, rodičové čeští, uvažujte a buďte ku svým dětem spravedlivi: České dítě patří do školy české!
#10 alto_textblock #10
Vilém David Vilda:*) I. Z MÝCH CITŮ. Odkaz. Mne chudá moje matička zde opustila brzy, a věnem zanechala mi jen bídu mou a slzy. Co s věnem tím si počít mám? Vždyť na srdci mne tísní . . . Dobře, že mohu rozdávat to věno — svojí písní. Roste ten odkaz, mohutní, a s ním ty naše statky; vždyť to, co mně jest odkazem, i jiným daly matky. Bez úroků ta bída zlá se množí dál a dále . . . A slzy v očích chudiny se třpytí neustále. ') Ukázky z trojdílné sbírky »Od srdce k srdcím«.
#11 alto_textblock #11
Jsme bohatými — na bídu a slz máme dosti . . . ! Však, proměnit ten odkaz náš, jest naší povinností! II. V PAVUČINÁCH HUMORU. Ty, Vilo, knězem staneš se! To býval přelud sladký za mého mládí v kvetu jar mé drahé, milé matky. Oltáříček mně koupila, já rád jsem si s ním hrával ; dětem z celého sousedství jsem »požehnání« dával. I »ornát« mně obstarala rodička moje milá; co ze mne jednou stane se, to jistě netušila . . . ! Ty dobrá moje matičko, já poslechnout měl Tebe! Teď mám: jen peklo na zemi, a mohl jsem mít nebe ! A mohl jsem se dobře mít a tloustnout v jarém věku; teď pro tu moji hubenost lze těžko hledat léku! Ú, Bože! Být tak farářem! Dbát čerta — celibátu . . . ! Kdo ví, kolik by hledalo dnes dětí svého tátu . . . ! Má dráhá, milá matinko! Já starostmi blednu . . . A mám jenom dvě dcerušky, a ženu — jenom jednu ...! (Díl III. obsahuje cenné a věcné proslovy k dělnickým­ zábavám a divadelním představením, neb slavnostem­ významů jakýchkoliv. Redakce.)
#12 alto_textblock #12
Dělnická výstava v Praze. Když před málo měsíci dostalo se nám z Prahy prvých zpráv, že letošního roku ještě uspořádána bude v Praze První dělnická výstava, a bylo nám sděleno, že již v srpnu bude zahájena, hleděli jsme na to nedůvěřivě a mnoho pochybností námi zmítalo: Kde vzít prostředky­ a co vystavovat? Pravilo se: Výstava dokáže, co dělnictvo umí. Ale jak to bude možné? Jak dokáží kovopracovníci svůj um, když k. př. stroj, budící­ obdiv světa svojí složitostí, velikostí a výtvarností,­ stojí sta tisíce zlatých a miliony zařízení­ k výrobě těchto strojů; kterak tedy pro- kázati tento um, dovednost dělnictva v kovoprůmyslu?­ Ne menší překážky a obtíže jevily se i v oborech jiných. - Výstavní výbor však ovládán silnou energií, překvapoval nás stále novými zprávami a zaručoval­ zdar po stránce morální. Byli jsme zvědavými. Kvapně sáhali jsme den po zahájení výstavy­ po novinách, a byli jsme překvapeni; »Národní Politika«, »Hlas Národa«, »Politik«, »Prager Tagblatt« atd., všechny referovaly, že výstava jest zdařilou, zdařilou nad očekávání, mile překvapující. Á kdo ji již viděl, vypravoval: Krásná, nelze si ani představiti jak, Člověk musí ji vidět, aby utvořil si úsudek. A je opravdu krásná. Není sice seskupeno v ní tak bohatě množství­ výrobků téhož odboru jako na výstavách