ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 12a8eaa0-6602-11dc-ae8a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 17
#1 alto_textblock #1
Strana z
#2 alto_textblock #2
NÁRODNĚ ISTY
#3 alto_textblock #3
25. února 1901. Číslo 56.
#4 alto_textblock #4
zaujata proti Polákům vůbec. Přes to vše ovšem naši páni stanezyci hudou na dále schva- lovati allianci Rakouska s toutéž vládo pruskou.
#5 alto_textblock #5
Nové nepokoje v Italii. V Nardu v Apulii udály se za nového mi- nisterstva první nepokoje venkovského obyva- telstva. Toto, bez práce i chleba, div nešilíc hlady. žádalo bouřlivě mnohonásobného millionáře majitele velkých latifundií Deponda aspoň za práci. Když tento na zástupy přivolal policii ta skutečně několik ošob zatkla, ztokly davy radnici a zatčené osvobodily. Odpoledne po- voláno vojsko, jež zjednalo sice na venek klid. jitření ale ovšem neodstranilo. Italská sněmovna sestoupí se sic až 5. března, ale nepochybně nebude míti an nové ministerstvo Zanardelli-Giollitovo do té doby přichystány předlohy reform hospodářských. Prav se, že dokonce nyní již vznikly v ministerstvu pro ně neshody. Následkem toho nevěstí se an nové vládě dlouhého trvání, třeba že i opposiční strany sněmovní chlěly si pro začátek reserru ukládati. Prozatím osvědčuje nová vláda »ro formní« činnost tím, že z ministerstov vyhazuje úřadníky, které tam byli dosadili předchůdci její aby uvolnila místa svým clitelům.
#6 alto_textblock #6
K otázce kubánské. Kubénskou konstituantou vypracovaná ústava, jejíž podstatné rysy byli jsme již sdělili, byla již doručena guvernéru americkému Woodovi. Jak známo, pojišťuje ústava ta, vyšlá z usnesení Kubanců samých, ostrovu Kubě neodvislost sko- rem úplnou také oproti Spojeným státům a ne uznává ani dluhů učiněných regimem španěl- ským. Ovšem musil Cisneros při usnášení jejím prohlásiti: »Američané jsou podobni opicím, co mají ve spárech svých, to drží a nepustí. Na- dejde proto čas, kdy se budou mu siti všichni Kubánci sjednotiti k boji proti Unii« Přes to doufá vláda Spojených států ješt na smírné narovnání. Navrhuje, aby zvláštní ku- bánské poselstvo doneslo ústavu do Washingtonu, kdež by pak svoláno bylo mimořádné zasedání kongresu, jež by o sponých otázkách po-
#7 alto_textblock #7
jednalo.
#8 alto_textblock #8
Mizerná děla. Pod nadpisem »Německá děla v Al dershotu« otiskuje »Daily Telegraph« toto sensační sdělení: »Experiment, zavésti u nás rychlopalná děla o bjednáním jich z Ně- mecka«, bude námi draze zaplacen. Rychlo- palná polní děla, dodaná z Německa pro 16.a 17. brigádu, vypověděla službu hned při oby čejném cvičení. Slabá děla a lafetty nedostačují požadavkům ni nejmenším. V jedině divisi z osmnáci dodaných děl zlámala se u de- víti náprava a také ostatní součástky shledány vadnými. Dělo mimo to jest mezi koly položeno tak, že nejmenší nerovnost terrainu musí je vy- hoditi z jeho polohy,« Úsudek přítele a spojence Není ledy jistě strannická. Jak známo, mají býti děla po tomto způsobu také v Rakousku zavedena!
#9 alto_textblock #9
Válka jihoafrická. V Praz e, 25. února. (Smith-Dorrien. — Botha. — Devet — Anglické vraždění. — Hlla nevole.)
#10 alto_textblock #10
Zvěsti o osudu britského generála Smitha Dorriena ve vých. Transvaalu, jehož zajetí byly sobotní večerníky oznámily, byvše ale ihned vládou dementovány, odporují si i na dále do té míry, že nadlouho as bude záhada rozestřena — úmyslně rozestřena — nad udélostmi těmi. Nicméně jistým se jeví, že Ludvíku Bothovi ve východním Transvaalu podařilo se z nemilého objetí Angličanů právě tak uniknouti, jako De velovi v severním Kapsku. O Devetovi vypráví zajatý Bur Julius Smit že měl, když překročil řeku Oranži, 1500 mužů čiyři děla Maximova a dvě Hotekissova. U Zand driftu mět Devet řeč k burgherům, v níž pravil že půjde-li to zle v Kapské osadě, budou se moci vždy ještě vrátiti. Možná prý ale, že při- pojí se k nim 20.000 kapských Holanďanů, pro- jdou-li rychle kapskou osadou a dovedou-li Brity poraziti. Devet zakázal prý pleniti farmy holand ské, anglieké pleniti jest prý ale možno na- pořád. Smit popírá, že by Devet býl špatně vy zbrojen; většina jeho mužstva jest prý vyzbro- jena puškami Angličanům odňatými. Angličané vedou válku na dále krutým svým způsobem. V Johannesburgu dali zastře lit »jakožto vyzvědače« dva Bury, kteří byli d města vnikli. Jistý Němec Walter vyčkává roz sudku vojenského soudu anglického. Byl mez zajatými Bury, ale shledáno prý, že byl dřive členem policie k ochraně dolů a že byl také vykonal přísahu neutralitní. Dopisovate! »B. Tagblattu« v Kapském městě zjistil, že po bítvé u Doenrocku četa Angličanů jistého Bura, jenž bránil se za ka- menou, 2 stopy vysokou hrází dvaceteronásobné přesile čety té a tři muže z ní zabil a čtyři zranil, na konec, když byv sám zraněn o dho- div pušku, Angličanům se do za- jetí vzdal, svázala rukama na z ad, přivlěkla jej na kraj hrobu, pro soudruhy vykopaného a pak pro- střelivši mu prsa dvakrát, do hrobu společného nohami jej sra- zila, hrob pak zasypala. Také v tomto při padě omluvil — na stížnost Bothovu — lor Roberts, tehdejší vrehní velitel, planým pouka- zem, že jednalo prý se o špehounu. V Dusseldorfu ve veliké schůzi občanstva, v níž mluvil i důstojník burský Jooste, usne- šena tato resoluce: »4000 občanů dusseldorfských vyslovuje nejhlubší nevoli nad anglickým způsobem válčení, kteréž jest urážkou vší civilisace i projevují nalebavé přání, aby moudrost států evropských nalezla prostředky k zakončení této nespravedlivé hrozné války to při zachování neodvislosti burských států.« Resoluce poslána i říšskému kancléři německé- mu. Ten ji ovšem prostě ad akta odloží. Z Londýna, 24. února, (C.-B.) »Weekly Despatch« oznamuje: Následkem provedeného jednání mezi vládou angliekou a jinými zúčast
#11 alto_textblock #11
něnými vládami, budou státní příslu níci francouzští, ruští a ně mečtí, kteří jakožto spolubojovníci Burů z jati a na ostrov sv. Heleny dopraveni byli, propuštěni a nákladem svých vlá do vlasti dopraveni. Z Londýna, 24. února. (C.-B.) » Weekly Despatch« oznamuje: Včera konala se mi ni- sterská porada, ve kteréž se rokovalo o důležitých vojenských záležitostech. Podnět zavdala k tomu depoše lorda Kitehenera, ozna- mující, že Botha vyslal k němu vy- jednavače. Doznává prý, žo jest sevřen a boje neschopen. Žádá prý za schůzku, ve kteréž by ujednána byla všeohecná kapitulace. Kitehener ustanovil schůzku na den 27. na 2. hod. odpol. Z Cradocku, 23. února. (C. - B.) 400 Burů napadlo dnes dopoledne vojenskou po- sádku ve Fishriver-Statonu, ale byli po příjozdu pancéřového vlaku zahnáni na útěk, Tři Angli čané, mezi nimi jeden důstojník, byli zabiti.
#12 alto_textblock #12
Válčení s Čínou. Z Berlína, 24. února. (C.-B.) Hrabě Waldersee oznamuje z Pekina ze dne 23. t. m.: Následkem útoku Čiňanů na obhlídku konající oddíl vojska svedla dne 20. t. m. u Chuan- eanu, 100 kilometrů na severozápad od Pao tinu, Hofmeistrova kolona boj s 3000 me už čInského řadového vojska. Na ně mecké straně byl jeden muž zabit, dva těžce raněni a pět utrpělo poranění lehká. Čiňané, kteří více než 200 mužů ztratili, uprchli přes Skamsi. Němci ukořistili pět praporů. — 1.,6. a 7. setnina 4. plůku, dále 8. setnina 3. pluku, jedna četa 1. škadrony, 8. horská batteriea četa 2. pioněrské setniny narazily při obhlídee průsmyku auenlinského na odpor, obsadily však průsmyk po několikahodinném boji. Jeden pioné byl zabit a dva poraněni. Z Londýna, 24. února. (C.-B.) Rann noviny oznamují z Pekina ze dne 23. t. m., že císařský edikt ohledně velmocemi žádaného provedení trestu na činských hodnostech urči vykonání trestů na den 24. t. m. Z Washingtonu, 24. února. (C. - B. »Reuterova kancelář« oznamuje: Vyslánec Spo- jených států severoamerických Conger ode- béře so na delší dovolenou. Přál si již dávno vykonati cestu na Javu, avšak neměl k tomu dosud příležitosti. Komisař Rockhil1je zmocněn, aby vyslance při vyjednávání zastu- poval. Z Washingtonu, 23. února. (C. B. »Reuterova kancelář« oznamuje: Spojené státy americké obdržely ode všech zúčastněných moe ujištění, že souhlasí s míněním Spojených států, aby se po čas vyjednáván o mír s Čínou neprováděly žádn větší vojenské operace.
#13 alto_textblock #13
Denní zprávy.
#14 alto_textblock #14
— Dr Lueger lituje nesmírně a odmítá co nejdůrazněji. Laskavostí korrespondenční kanceláře dovídá se dnes Praha doslovného znění včerejšího proslovení, jakýmž odpověděl sta rosta města Vídně dr. Lueger o tak zv. sjezdu měst, ve Vídni pořádaném, na přípis pražské obcc, jímž tato oznamuje, že se sjezdu měsl ve Vídni nezúčastní. Obsah tohoto přípisu jes čtenářstvu našemu ze včerejší obšírné telefo nické zprávy naší znám. Po přečtení jeho na sjezdu prohlásil dr. Lueger: »Lituji ne- smírně, že město Praha odmítl účastenství na sjezdu měst, jsem však povineh podotknouti, že my zde ve Vídni vůči českým krajanům nejsme o nic méně přivětivými než vůči ostalním obyva- telům měšta Vídně, anebo všem jiným krajanům kteří z ruzných království a zemí do Vídně při cházejí usadit se tu trvale aneb dočasně anel hledat svou obživu. Musím tudíž narážku, ob- saženou v závěrku dopisu starosty města Prahy s veškerou rozhodností odmit nouti.« K takovému čelu, s jakým dr. Luege toto prohlášení učinil, náležel by nejeden, ale hned několik poplužních dvorů. Floskule,s jakouž odvětil dr. Lueger na přímost starosty král. hlav. měsla Prahy, kryje se s odpovědí. jakou dal za své poslední řeči v parlamentě ji- stému českému poslanci, upozorňujícímu jej na osud Čechů vídeňských: odpověď zněla: »Ale mlčte, já se se svými vídeňskými Čechy snáším výborně!« Než řekne-li někdo lež dvakráte, ne- stává se ještě pravdou. Sobotní prohlášení dra. Luegra bude přijato ode všech vídeňských Čechů s oním hořkým výsměchem pobouřené nevůle i zžíravého hněvu, jaký jest už trvalou náladou našich krajanů ve Vídni v důsledeích útisku trvajícího po dlouhá desítiletí od oné chvile, kdy se přestalo dařiti umrtvování citu národnostníh v Češích do Vídně přístěhovaýjch a když tito přestali býti krůpějemi, bez hlesu a odpor rozmnožujícími nádrž, do níž stékají se pře- bytky obyvatelstva království a zemí. Od té doby však představuje český živel ve Vídní mučed níka domnělého německého rázu města Vídně a osud jeho jest nikoli nepo- dobný osudu vyvoleného národa v zajetí egypt- ském, s tím pouze rozdilem, že metiy ne stihaj vídeňské obecní Faraony, nýbrž lid porobený. Nynějšímu dr. Luegrovi stačí připomenouti jenom jednu z nich — osud školy Komenského. Koli- krát už asi sám nynější purkmistr města Vídně jakožto předseda školní rady podopisoval ferman, jímž se vyřizuje žádost spolku »Komenského« za propůjčení práva veřejnosti jeho škole Křivda, která se tu děje vídeňským Čechům oloupeným o právo základními státními zá kony zaručené, rozměrem svým vzrůstá na zlo- čin, neboť týká se statisíců, ponížených nevýslovně ve svém národním vědomí a marné vzpouře proti nespravedlnosti, kteráž se páše na nich bez státní ochrany proti jasnému vědomi práva nepopíratelného ani se strany samých utlačo- vatelů, ani státní správy k bezpráví tomu »dozl- rající«. K vůli báchorce o německém karakteru města Vídně, na nějž musí každý nový měšťan vídeňský skládati přísahu, že se o něj vždy zasazovati chce! Přísaha tato jest nejpádnějším svědectvím fikce tohoto německého karakteru vídeňského, neboť tam, kde jest třeba teprve zasazovati se o takový karakter, anove městě, kde vůbec vysloveno, že jest jednotný ráz národní ohrožen, už je vlástně ten tam. Přísahati na německý ráz města Vidně vůcí statisícám
#15 alto_textblock #15
Čechů, kteří dodali Vídni oprávněný přívlastek »největšího českého města«, jest ovšem směš nosti. Vídeňským Čechům ovšem není vůči takové přísaze do smichu, neboť nový vídeňský obecní řád vlastně osnuje tímto odstavcem přísežné spiknutí proti státně občanským právům vídeň- ských Čechů, stát. zákl. zákony zajištěným. A tvůrcem tohoto statutu jest právě dr. Lueger. nynější starosta města Vídně. Nejen ze školy kostela a úřadů, alei z veškerého veřejného života vylučuje se český jazyk a národnost. Sportem vše- německých turnéřů vídeňských jest zákeřnietví, jež chystávají na účastníky českých zábav, divadelních představení a koncertů, sportem městských rad- ních lov na české firemní šlíty a nápisy, jež poskvrňují německý ráz města Vídně. Tak vy- padá to přívětivé chování starosty vídeňského a jemu věrných i nevěrných Němců proti Če- chům ve Vídni. Avšak vzdor tomu všemu puká německý ráz města Vídně jako dutá puma, na- plněna bobtnajícím hrachem, neboť vzrůst obý- vatelstva čoského jest ve vídeňské statistice tak neodolatelný, jako hydraulický tlak ve fysice, — U nich a u nás. Starý recept, kterým zlu se nepomůže. Čechy isolovati. Isolovali nás již několikrát, ba my isolovali se samni a ko- nečný effekt, že nás téměř na kolenou prosili, abychom se vrátili zpět tam, odkud jsme vo slabé chvili odešli. Nemůže býti větší naivnosti, než domnívati se, že osamocením naším dá se zhojiti tento chorý stát a že my jediní jsme příčinou nemoci jeho. Parlament nepočal ješle skutečně pracovati; že zamítnuno bylo několik pilných návrhů v prvním čtení, není přece da- leko ještě žádná práce a dobří přátelé naš druhého jazyka pustili se do sebe již několikra tak divoce, že rozkošná dosavadní jejich sou- činnost nynější velice zajímavou poskytuje per- spektivu do budoucna. Však i my naprosto ne máme příčiny radovati se z toho, co děje se ve vídeňském parlamentě. Nespekulovali jsme snad na součinnost slovanských stran v parla- mentě, poněvadž my Slované se známe a víme. dnes že není ve Vidni nějaké veliké, vznešené myšlenky, která by nás pojila v jedno a proto nás ani nepřekvapilo, že až na několik liberál- ních Slovinců a na dva neb tři Chorvaty nikdo ze slovanských poslanců k nám se nepřipojil. Naopak páni se smáli v parlamentě, když něko- likráte my Čechové zvedli se při hlasování sam a pan Jaworski s panem hrabětem Dzieduszy ekým, pan Šusteršíč s panem Povšem, ba i pan Romanezuk s panem Barvinským proti nám se postavili po boku Němcůy. Říká se snad opět u nás, v tom našem nepravdou otráveném životě, že není zapotřebí před nepřáteli pouka- zovat ku slabinám našim, však nepřátelé je vidí bez ukazování a potom nechť zví náš český svět pravdu. Dnes celý parlament se- stává až na nás ze samých fana- tiků dělnosti a práce. Ohlédneme-lise více na zad, je sice k smíchu ta prace a velm pohodlně by dosavadní effekt dělnosti odnesl p. dr. Körber v kapse u vesty, ale ve příčině té práce jsme skulečně osamělí. Pro práva národní, pro samostatnost vlastí slovanských nerozčilil by se z těch »Slovanů« na říšské radé nikdo, ale když »Všeněmei« vytasili se s morálkou sva- tého Alfonsa a citáty z jeho spisů papežem d všech gymnasií, Iyceí, akademií a vůbec do všech škol doporučovaných, tu pani jako šilenei si počínali, jakoby byl se kdo dotknul toh nejsvětějšího co v nich je, jakkoli novoprote- stanšti Prušáci v domě opsali pouze to, co napsal doktor svaté římské církvea co snad chybně a nepřesně tu i tam přeložil do němčiny dr. Grassmann,eo ale obsahem svým přece jen je správno. Tu vstávali všickni ti naši »spojenci« jedenp druhém, aby hrozný svůj hněv projevili nad urážkou Říma, které se dopustili »Všenčmci. Když ale hrozilo, co stalo se dne 17. října 1899, kdy ve prach zašlapáno bylo národn právo a skácena se svého pledestalu anto- rita státu, tedy v okamžiku, kdy bylo na čase, aby dle heslá »za naši i za vaš volnost« všechny slovanské strany jako jeden muž se zvedly, aby protestovaly proti to- muto attentátu, zůstaly sedět všechny, tu nejen že ani jediná ruka se nehnula, nýbrž nejeden z našich »spojenců« byl tomu, cos stalo, dokonce — povdéčným. — »Panská přízeň po jelenech skáče. Pravdivost tohoto česky demokratického pra- starého pořekadla eklatantním — to jest do- slovným způsobem osvědčila se na výstavě jelenních parohů, uspořádané v těchto dnech v paláci hr. Pálífa v Praze, také českými příslušníky říše Nimrodovy hojně navštěvovaně. — Vstupenky k této vý- stavě jsou sice »rovnoprávny«, ale jinak tam uvnitř výstavy samé. Všechny výstavní vignetky. obeznamující návštěvníka, z kterého panstvía revíru pochází vystavený kus, kdo jest jeho šťast- ným lovcem, jsou sice tištěny v obou jazycích, ale písemně vyplněny výhradně v jazy ce německém. A to nejenom pokud se týče lesních úřadů těch snašich« kavalírů, kteří se čítají k Němcům, ale i oněch, při jichž jméně označení »česká šlechta« přestali jsme již již považovati za prázdný zvuk. Snad předčasně. — Osobní. Pan Otakar Henčl, chemik z Přerova, do nedávna majitel chemické laboratoře v Bologni, t. č. technický správce cukrovaru v S- nigaglil, byl jmenován ředitelem nového cukrovaru ve Ficarolo (Ferrara). — Starostou města Kouřimi zvolen byl po zemřelém dru. Tučkov i pan Ja Svoboda. — Rodinné zprávy. Neteř pana professora Vlašimského na Rusi, slečna Josefa Hello va z Jičína a pan Jan Linhart slavili sňatek svuj dne 18. února v Praze. — Úmrtí. V Praze zemřel dne 23. t. m. v věku 71 roků p. František Randa, dvorní rada ve v. Pohřeb koná se v úterýrdne 26. února o 3. hod. odp. z kostela sv. Jindřicha na hřhitov olšanský. V Jičíně zemřel dne 23. t. m. ve věku 75 let pan Jan Beránek, měšťan a býv. dlouholetý člen měst. zastupitelstva v Jičíně. Pohřben bude dnes v pondělí o 3. hod. odpolední na hřbitov jičínský. — Dne 29. t. m. zemřela v Holešovicích v útlém věku 91/2 měsíce dceruška pana Jo sefa Hole čka, vrchního sládka I.pražského m. pivovaru, Vlasta. Pohřeb bude v úterý dne 26. t. m. o 3. hod. z domu č. p. 800 v Holešovicích. — V noci ze soboty dne 23. února na neděli dne 24. února zemřel v Kolině p. J. Červinka, majitel dílny zámečnické a ne- unavný podporovatel snah vlasteneckých. Stár byi 78 let. — Dary. K uctění památky zemřelé paní Anny Patschové věnoval »dlouhý stůl« u Patschelmísto věnce 30 K Ústřední Matici školské a 20 K Husovu fondu. Peníze byly přímo svému účelu odevzdány. — Dary Obchodní záložny v Praze. V 26. řádné valné hromadě, dne 24. února t. r. konané přijato, aby z čistého výnosu za rok
#16 alto_textblock #16
1900 obdržely dary následující spolky; po 100 K Ústřední Matice školská a pens. fond úřadníků zá loženských v Praze. Po 50 K: Ústřední výbor »Ná rodní jednoty pošumavské« a »Národní jednoty se veročeské«. Po 20 K: komitét pro zbudování po mníku Palackého a spolek »Svatebor« v Praze; české real. gymnasium v Mor. Ostravě, družstvo Národního divadla v Brně, gymnasiální Matice ve Vyškově gymnasiální Matice zábřežská v Zábřehu, Matice ho- doňská v Hodoníně, Matice místecká v Místku, Ma- tiční školský spolek v Lipníku, vesměs na Mo- ravě, a spolek »Komenský« ve Vídni. Po 10 K Akademická čítárna, Česká společnost zeměvědná České obchodní museum, Českoslovanská jednota Český odbor slovinského alpského družstva, Dobro volný záchranný sbor, Družstvo zoologické zahrady Fond pro zřízení duchovní správy v Sulislavi pi Národní jednotě pošumavské, Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách, Jednota pro dostavení chrámu sv. Víta, Jednota pro obnovu kláštera bl. Anežky. Kuratorium umělecko průmyslového musea obchodní a živnostenské komory, Literární odbor obchod- nického spolku »Merkur«, »Mensa academica« českých vysokých škol pražských, Nadace Skuherského, Ná- rodopisné museum českoslovanské, Odbor Bolzanův pro zřízení českého sirotčince učitelského, Odbor pro nadaci dra. Karla Sladkovského při řemeslnicko- živnostenské besedě, Pensijní fond spolku českých žurnalistů, Podpůrný fond českoslovanské obchod- nité besedy. Podporovací fond »Purkyně« při spolku českých mediků, pomocný spolek nadace Jonákovy, spolek arimathejský, spolek českých spi- sovatelů bellefristů »Máj«, spolek českých žurnalistů, spolek »Husův fond«, spolek k ochraně zvířat pro Čechy, spolek ku podporování chudých studujících středních škol, spolek moravských a slováckých stu- dujících »Radhosť«, spolek pro české ferialní osady města Prahy a jeho předměstí, spolek pro podporo- vání nemajetných studujících na české fakuitě filo sfické, spolek pro pěstování her české mládeže spolek pro vydržování léčeben pro nemoci plicní spolek pro zřízení a vydržování české dětské n mocnice, Tonnerovo nadání, ústřední spolek českých žen, »Umělecká beseda« na populární koncerty a zpěvácký spolek »Hlahol«, vesměs v Praze dále asyl pro hluchoněmé dívky v Krči, brněnská Matice škoiská v Brně, knratorium české vyšší ob chodní školy v Brně, Matice Palackého v Novém Ji- číně, Matice školská v Č. Budějovicích, Matice opav ská v Opavě, místní odbor Národní jednoty pošu- mavské v Č. Budéjovicích, Národní jednola v Olo- mouci, školský spolek »Galas« v Hranicích (Morava) ústav hr. Pöttinga v Olomouci, vlastenecký musejní spolek v Olomouci a vydavatelstvo »Opavského Tý- denníku« v Opavě, — Zemský výbor král, českého zamitl v schůzi dne 20. února stížnost Jana Bäumla a soudr. v příčině příspěvku povoleného obcí všekarskou na vydržování školy Ústřední matice školské. Na stíž- nost obecního představenstva v Kanině v příčině úpravy cesty č. k. 654, 655, 656 a 657 v Kanině bylo dosavadní řízení zrušeno. Ke stížnosti obce Polubné ve příčině udržování mostu v obci Desné bylo usně- sení okr. zast. zrušeno. Zem. šk. radě vysloven souhlas ke zřízení zatímních poboček při obecné škole dtvči v Náchodě, při obecné škole v Dolní Kalné, při ob škole a měšť. škole dívčí v Král. Dvoře, při měšt divčí škole v Jahlonci a při obecné škole v Rosen- thale II. díl; dáte ke zřízení II. třídy při obec. škole ve Vičetinci a 4. třídy v Korouhvi a k otevření školn expositury v Blažejovicích, — Zástupci zem. výboru jmenování byli: ve výboru pokrač. školy průmyslové v Mostě p. Karel Tichý, sládek v Mostě a v kuratoriu zimní hospodářské školy v Chrudimi p. Karel Böhmy statkář v Chrudimi. — K uotění památky zvěčnělého geologa prof. Jana Krejčího v rodišti jeho, v král. městě Klatovech, bude zbudován pomník, jehož odhalení odevzdání veřejnosti uskutečniti se má ve dnech 3. a 4. srpna t. r. Myšlénka zbudovatí pomník prof. Krejčímu a tak nejdůstojnějším způsobem oslaviti památku jeho, vznikla brzo po smrti zvěčnělého roku 1887; předním jejím nositelem byl spolek »Svatobor« v Praze. Také v Klatovech založen byl roku 1888 »Úhlavou«, spolkem akademiků pro Po šumaví, zvláštní fond jako základ k oslavě památky prof, Krejčího. Pomalu se shromažďoval potřebny náklad k důstojné oslavě prvého geolo g českého, až roku 1897 na podnět p. univ. prof dra. Jana N. Woldřicha sestoupil se čestný výbor sestávající z pp. professorů české university a techniky přátel zvěčnělého a členů městské rady klatovské Výkonným výborem pak jest »Úhlava«, spolek aka demikůtpro Pošumaví. K uskutečnění oslavy mělo dojíti již roku minulého a skutečně přípravné práce byly v té míře vykonány; než k projektu, bohužel, dojíti nemohlo, poněvadž příspěvky do té doby sebrané, ne- stačily úplně k uhražení potřebného nákladu. Jes tedy povinností — a to přední — celé české veřej- nosti, zejmena pak přátel a žáků prof. Krejčího, při- spěti k uskutečnění oslavy, které si zvěčnělý plným právem zasloužil. Život jeho jest obrazem poctivé, neunavné prace vědecké, nad níž jako hvězda nej- čistšího jasu zářila vždy nevyčerpatelná láska k jeho rodné vlasti, péče o blaho a česť národa českého nezlomná náklonnost i odhodlanost ku každé práci pro pokrok a blaho českého lidu. To vše zachoval si v plné ryzosti od nejútlejšího mládí po klopotných. svízelných cestách všedního života, v povolání učitel- ském i vědeckém, v činnosti spisovatelské i politick až do posledního svého vzdechu. A péče, jíž pro Krejčí vyznamenával české studentstvo, získala mu čestného jmena »otce studentstva«, které Inulo k němu neličenou úctou a oddaností. Význam pak Krejčího jako nejpilnějšího spisovalele českéhoa předního vědátora v oboru věd přírodních, ukáže blízká budoucnost! Nechťtedy jest pomník dílem všech, kdo v úctě mají zvěčně- lého prof. Krejčího a jeho zásluhy o vědul — Konfskace. Číslo 9. časopisu »Volne Slovo«, v Žižkově vycházejícího, zabaveno bylo pro dvě zprávy o účinkování vojenské hudby v Mě šťanské besedě v Žižkově a pro zprávu: »Každému což jeho jest ?« — Úřadní nesmysl. Obdrželi jsme od po štovního úřadu pražského vyhlášku v tomto do- slovném znění: »Změny v dopravě poštovních a te- legrafních poukázek. Počínajíc 1. březnem 1901 budou zmocněny veškeré poštovní a telegrafní službou, aneb v jichž místě nalézá se statní te- legrafní úřad ku přijímání a veškeré poštovní úřady s doručovací službou ku výplatě telegrafických po- štovních poukázek tu- a cizozemských. V Praze, dne 22. února 1901.« — Vzácná návětěva, Minulý čtvrtek navštívil museum království českého pan prof. Alex a ndn Agassiz z Cambridge v Americe a prohlědl ze- vrubně zejmena přírodovědecké sbírky. Seznav, že k návrhu prof. Friče jsou sbírky sestaveny dle zásad. jež byl sám poprvě v Haward College provedl, za- psal do pamětní knihy své velmi vřelé uznání celého zařízení. — Advokátní komora království českéh konala včera valnou hromadu v malém sále Plodi- nové bursy za předsednictví pana dra. Josefa rytíř Tragya a za účastenství 77 členů. Schválena jed- natelská zpráva, z niž jsme již včera výňatek při- nesli a která vyplněna jest stížnostmi proti justiční správě, již výbor advokátní komory k uchránění zá- konného postupu, zejmena proti výnosu ve příčině kumulativních sirotčích pokladen a nepřipuštění za- stupování advokáty před soudy živnostenskými by nucen podati. Potom přednesena pokladníkem panem drem. Fr. Dvorským zpráva pokladní. Příjmy komory činily v roce 1900 na členských příspěvcích 20.890 K. na poplatcích inserčních 469 K, na disciplinárních pokutách 440 K a na kmenovém jmění včetně úroků 69.726 K 78 h, celkem bylo příjmů 91.525 K 78 h. Vydání obnášela 24 825 K 91 h. Jmění komory činí 66.699 K 87 h. Disposiční fond při komoře, určený pro okamžitou výpomoc najmě vdovám a sirotkům po advokátech, činil 10.776 K 52 h, z něhož běbem roku 1900 vydáno na podporách 600 K. Úroky z na- dace paní Terezie Eichové 6000 K užívá sirotek po advokátu, úroků z nadace paní Johanky Erbanové 21.000 K užívají dvě vdovy po advokátech. Nadaee po paní A. Kankové dosud nebyla aktivována, poně- vadž dosud převodní poplatek nebyl vyměřen. Na to byla přečtena zpráva přehlížitelů účtů, k jichž ná- vrhu valná hromada udělila výboru a pokladníku ab solutorium. Preliminář na r. 1901, vyžadující k úhradě všech vydání 23.060 K, byl schválen a rovněž přijat návrh na ustanovení čienského příspěvku pro rok
#17 alto_textblock #17
rok 1901 obnosem 20 K. Na to jednáno o návrhu p. dra. Boučka k valné hromadě přihlášenému na zřízení odboru pro bezplatnou právní pomoc osobám nemajetným v záležitostech, pro které nucené zastu- pování advokáty zákonem není předepsáno. Výbor advokátní komory navrhl svým referentem p. drem. Ant. Schauerem, aby valná hromada o návrhu tom přešla k dennímu pořádku, poněvadž o bezplatné zastupování chudých jest zákonem postaráno a mimo to žádný advokát zastupování skutečně chudých nikdy dosud neodepřel a i nadále nevdepře. Po odů- vodnění svého návrhu navrhovatelem, pak po řečech p. dra. Nejedlého z Vysoké a p. dra. Šebesty byl návrh výboru na přechod k dennímu pořádku s do- datkem p. dra. Šebesty, jej odůvodňujícím, přijit všemi hlasy proti šesti. O dalším navrhu dra. Boučka směřujícím ku přeměně některých ustanovení zákona ve příčině sestavení listin porotců, nebylo jed- náno, poněvadž navrhovatel od svého návrhu upustil. Při volbách funkcionářů zvolení byli do disciplinárnl rady pp. dři Dvořak Václav, Jahn Bedřich, Krützner Emanuel a Vaníček Jan; za přehližitele účtů pp dri. Němec Josef, Pik Ludvík a Steinhardt Josel; za zku- šební komisary pro zkoušky advokátní na rok 1901: pp. dři. Bilý Rndolf, Eiselt Eugen, Feilis Jindřich, Goldschmied A fred, Hammerschlag Moric, Han Levhard, Hlawatsch Karel, Jentsch Julius, Kafka Moric, Kasanda Vojtěch, Katz Leopold, Körner Edvard, Klumpar Ladislav, Konrád Gustav, Motejl Karel, Novák Vílém, Pospíšil Jaroslav, Přibram Otto, Sachs David, Schauer Antonín, Spindler Josef, Stein Zikmund, Vogl Jindřích a Žalud Josef; za zkušební komisary pro zkoušky soudcovské na rok 1902: pp. dři. Eckstein Josef, Eiselt Engen, Goldschmied Alfred, Hani Levhard, Herrmann Karel M., Kasanda Vojtěch, Katz Leopold, Rosenbacher Arnold, Schauer Antonín, Spindler Josef, Tilsch Emanuel, Žalud Josef. — Těloevičný spolek paní a divek praž- ských po minulých prázdninách šibřinkových zahájí svá pravidelná cvičení dnes v pondělí dne 25. t. m. Cvičeno bude opět třikráte v týdnu: vždy v pondělí, ve středu a v pátek od 5—7 hod Ženská tělocvičná cvičení získala v poslední době takové obliby, že všecky hodiny v týdnu bývají přečetně navštíiveny cvičícími paními a dívkami, které již plně pochopily a ocenily jeho zdatný účinek na ženský organismus. Vdané dámy seřaděny jsou v samostatné družstvo, ve kterém cvičí paní z předních kruhů našl pražské společnosti. Bylo by žádoucno, aby naš dámy podporovaly spolek hojným přistupováním za jeho členy, ať činné nebo přispívající, aby zdárné úsilí jeho korunováno bylo výsledkem nejčestnějším. Členem spolku může se státi každá paní a diva česká. Čienové přispívající platí 6 K ročního pří- spěvku, činní 2 K měsíčního. Za členy mozno se přihlásiti v udaných dnech cvičení v písárně Sokola pražského. Při cvičení mají dámy na gallerii vstup volný. — Damská beseda. Dozvuky ke druhé dam- ské besedě konají se v Nár. domě dne 7. března nikoli — jak omylem udáno bylo — 9. března. Lístky vydávají se v damské kavárně v Konviktské ulici čís. 15. — Schůze obecního zastupitelstva karlín- ského svolaná na středu dne 27. února 1901 od- kláda se na pátek dne 1. března ke 3. hod. odpol. — Schůze bez účastníků. Ústřední Matic divadelních ochotníků českoslovanských pořádala před týdnem v sále konviktském veřejnou schůzi, jejtz průběh byl velmi bouřlivý a způsobil ve veřejnosti muoho rozruchu následkem neobvyklého tonu pro- nesených řeči. Za několik dnů na to výbor Matice ochotníků oznamoval v zaslánech, že uspořádá novou schůzi, v níž se bude rokovati so organisaci ochot- nictva«. Ačkoli zástupcové jednot ochotnických k hoj- nému účastenství na schůzi, svolané na včerejší do- poledne do sálu »U Štajgrů«, byli vyzváni, přec agitace minula se cíle. Do schůze dostavilo se pou ze devět delegátů, počet to ovšem tak nepatrný, že místopředseda schůzi ani za hájiti nem o hl. Nová schůze bude prý se konati příští neděli. Tato okolnost jest dojista charakteristická a důkladným momentem pro výbor Malice ochotníků, pod jehož záštitou před týdnem podníknuty prudké výpady proti správě Národního divadla. Jest zřejmo, že převážná část jednot ochotnických s akcí zahájenou nesouhlasí. — Kuchyně chudé školní mládeže na Smíchově obdržela v lednu a v únoru dary : Měst- ská rada na Smíchově. 700 K, Občanská záložna na Smíchově 100 K, p. Frant. Sebor 20 K; a 10 K: Baráčníci novosmíchovští, pí. P. Preisslerová, kníže- arcibiskup baron Lev Skrbenský z Hříště, pl. Ant. Vojáčková, pí. K. Lámecká; A 6 K: pí. M. Müldne- rová, pí. M. Pokorná, pí. M. Říhová, p. J. Schuster, pí. Frant. Šimůnková: 5 K: p. J. St. Bauer, ne- jmenovaná paní; 4 K: pí. A. Malátová, pí. A. Vla- chová. Jiné dary zaslali: p. Jos. Jiřík 23 chleby a4 košíky housek, p. B. Krupička 41/ kg polévkových konserv, p. V. Mácha 35 chlebů, 4 kg droždí a kosík housek, nejmenovaná paní pytel mouky, p. Ant. Pro- cházka, zástupce firmy bratří Zátků, bednu makronů, p. V. Sviták 11 kg čočky, p. Leop. Vlach 7 kg sadlla a 71/2 kg tučníce, p. Alois Vorlíček 25 kg rýže. Všem dárcům vzdává Komitét dam pro stravování chudé školní mládeže na Smíchově vřelé díky. Laskavé milodary zasflány buďtež pí. Boh. Elhenické na Smi- chově, Ferdinandovo nábřeží čís.4. — O sesazení přednosty důchodu obce karlínské pana Farkače sděluje se nám z radnice karlinské: Vyšetřování o udáních proti p. Farkačovi jest zavedeno a shledá:li se nějaké provinění, bude proti vinníkovi co nejpřísněji zakročeno. Pětičlenná komise vyšetřovací je v permanenci a práce její není dosud dokončena. K upokojení myslí občanstva kar- línského dlužno sdějiti, že fondy obecní byly vždy důkladně revidovány a shledány v pořádku. — Vyznamenaní policisté. Před měsícem povstal v ulici Letenské na Malé straně zuřívý bo na život a na smrt mezi policisty Václavem Kabát- níkem a Janem Váňou a lupiči Zemanem a Halou, kteří do domu č. p. 525—III. podnikli výpravu na krádež. Po tuhém zápasu byl nadstrážník Kabátník dopraven do všeobecné nemocnice, poněvadž utrpěl značné poranění. Oba policisté, kteří na noční ob- chůzce lupiče překvapili a k jich zatknutí působili, byli nyní vyznamenáni a sice dostal každý stříbrný záslužný kříž. — Z vojny. Olomoucká posádka podníkla ve čtvrtek pochodové cvičení ku Křekovu a provedla u Topolan cvičení, při kterém uhánělo dělostřelectvo přes zasněžená pole. U jednoho z děl praskla lafeta a dělo svalilo se s ní na dělostřelce, kterému přera- ženy obě noby a několik žeber. Těžce zrančný vojín dopraven byl do vojenské nemocnice na Kl. Hradisko. Při cvičení tomto staly se ještě četné jiné nehody, při nichž měl zdravotní sbor plno práce. Poručík 18. pěšího pluku zlomil si nohu. —. V píseckých kasár- nách zastřelil se na popeleční středu z vojenské ruč- nice desátník I. setniny 11. pěšího pluku S. Kohout z Plzně, prý — z neznámé příčiny. — Největší mráz, který pozorován v Českých Budějovicích, byl v noci z pátku na sobotu, kdy klesl tam teploměr na — 29° R. V topírně česko- budějovického nádraží zamrzla při něm voda v loko- motivách, což mělo za následek, že osobní ranní vlak, odjíždějící k Plzni, zpozdil se o půl hodiny. Jelikož na Sumavě a vůbec všude v horách jsou velké spousty sněhu a led v řekách jest místy až 70 cm. silný, jsou obavy, že při náhlé oblevě, kdyby nastala, vzniknon povodně — Pout u sv. Matěje v Šárce. První pout v okolí pražském konala se včera u sv. Matěje v Šárce. Při dobré pohodě poutní toto místo bývá o sv. Matěji navštíveno velmi četným obecenstvem. Po nepohodě minulých dnů včera nastalo vyjasnění, které vylákalo za Bruskou bránu značné množství Pražanů. Dle úřadního sdělení byla pouť u sv. Matěje navštivena as 8000 osobami. — Příhoda v divadle. Na balkoně divadla »Variété« v Karlíně včera před 9 hod. večerní 35letá žena kováře Kateřina Juppová z Kročehlav omdlela a klesla na podlahu. Zřízenci divadla odnesli ženu do ordinační síně lékaře, kde po lékařském přispění záhy nabyla vědomí, načež se odebrala domů. Pří-