ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 128d8e80-71f7-11dc-85ba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
8. listopadu T904.
#2 alto_textblock #2
Příloha „Národních Listů
#3 alto_textblock #3
k čislu 309.
#4 alto_textblock #4
Strana 9.
#5 alto_textblock #5
Politické zprávy domácí.
#6 alto_textblock #6
V Praze, 5. listopadu. (K vnitřn situaci.) Nevděčný úkol uložil si vídeňský zpravodaj »Dzien. Polského«; zpytuje německé svědomi. Co prý budou dělat na říšské rade německé strany, vzdají li se Češi obstrukce Zůstanou na svém dosavadním negativním sta novisku, ponechávajíce dru. Körbrovi, aby pra coval v jich zájmu za ně, aneb dají se přiměti k tomu, aby vstoupili do jakési pracovní většiny Také o této poslední možnosti prý se mez Němci uvažuje, ale přátelé této myšlenky před stavují si, že nová většina bude míti za hlavn úkol dokonale pokořiti Čechy. »Na té cestě — poznamenává »Dz. Polski- — Němci daleko nedojdou a také sanace parla mentu by nebyla možna. Němci se musejí jed nou pro vždy vzdáti illuse, že na řišské radě jest možna nějaká většina protičeská. Ta ková většina jest vyloučena jak vzhledem ke snýšlení a směru politických stran, tak i z dů vodů státních zájmů. To musejí Němci mi na mysli a prolo jim zbývá jen - jedna dráha; vstoupiti do většiny ne proti Čechům, nýbrž vedle nich.« Zajímavo jest však, jak si úřadní zpravodaj polského kola představuje soužití Němců i Čechů ve sněmovní většině. Píše totiž dále: »Pro vytvoření nové většiny není ani třeba, aby se Němci a Čechové dohodli dříve o svých sporných bodech. Pro první dobu vy- stačí, když si Němci i Čechové svorně uloží vyříditi nahromaděné státní nezbytnosti a zaceliti rány, jež státu způsobila nejprve německáa polom česká obstrukce.« — Zdá se, že snaz- šího vyřízení české otázky, než jak navrhůje »D. P.«, nemohl by si přáti ani dr. Körber. Prostředníkem mezi Čechy a Němci má býti ovšem zase polské kolo, které by ani nežádalo, by se uzavíral nějaký formálný spolek, nýbrž spokojilo by se, když by Němci a Češi pilné vyřizovali spolu s ním státní nezbytností. Pak teprve, až by se dru. Körbrovi odhlasovalo všechno, co pokládá za státní nezbytnost, smě bychom prý vysloupiti opět s nějakým požadav kem. Dopisovatel »Dz. Polsk.« má nás, jak vidno, za příliš skromné; proto pochybujeme. že si česká delegace jeho rady vezme k srdci. V Praze, 4. listopadu. (Český klub Slovanská zveza.) Za příčinou pochyb- ností o tom, komu náleží rozhodovati o trvání obstrukce na říšské radě, zaslán lublaňskému »Slovenci« telegram z »českých poslaneckých kruhů«, v němž se praví: »O konferencích Mladočechů s Jihoslovany sestaven zápisník, v němž se nachází proje Jihoslovanů, že budou podporovati českou delegaci v obstrukci tak dlouho, dokud obě strany budou míti onu taktiku za opportunní«. »Slovenec«, patrně dle informace dra. Šusteršiče, na to namítá, že »zápisník takového obsahu nikdy nebyl sepsán, aspoň pokud se týče Slovanské zvezy. Jinak, co se vyjednalo mezi Mladočechy a Slovanskou zvezou, je zapsáno černé na bílém a proto ohledně obsahu úmluvy nemůže býti nijaké po- chybnosti«. V Praze, 4. listopadu. (Vlachové Jihoslované.) »Slovu polsk.« sdělujese z Vídně, že vynikající politik jihoslovanský vy jádřil se o událostech inšpruckých v ten smysl, že udšlosti ty dají rozhodný směř příštímu za- sedání říšské rady. Vlachové mohou býti jisti podporou Slovinců i Chorvatů, kteři nepochybně půjdou na říšskě radě s nimi proti vládě Němcům. Jihoslovanský politik soudí, že otázka vlašské fakulty v Inšpruku jest klassický doklad neobratnosti Körbrovy vlády v otázkách národ ních přes to, že si dr. Körber učinil úkolem národnostní vášně mírniti. Z Pešti, 2. listopadu. (Uherské ka- detky.) »Pester Lloyd« si po letošním zápisu do vojenských vzdělávacích ústavů pochivaluje, že nával uherských mladíků do těchto ústavů byl letos již tak značný, že se netřeba obávati nedostatků důstojnického dorostu pro uherské pluky. Letos nejen že byla obsazena všechna vagantní místa v kadetkách, vojenských reál- kách a ve vojenské akademii, nýbrž značná čásť uchazečů musila býti pro nedostatek místa odmrštěna. Zvláště pozoruhodnou jest muta okolnost, že všechna místa v prvních ročniefch vojenských ústavů na území uherském byla letos již obsazena chovanci, majícími státní občanství v zemích koruny uh erské. V Praze, 6. listopadu. (Ministr Harte olnšpruckých výtržnostech.) Redak- tor vídeňského „Volks-Zigu.“ vyžádal si po včerejší ministerské poradě rozmluvu s mini- strem osvěty drem. Hartlem a zahájil ji dota- zem, je-li pravda, že celý kabinet neb aspoň ministr osvěty hodiš podati demissi. Dr. Hartel mu odvětil, že na pověstech toho druhu není ani za mák pravdy. Bylo by prý zbabělostí, kdyby ninisterstvo opustilo své místo v okamžiku tak vážném. Nyní právě musí vytrvati a obnoviti zas pořádek. Co se však stane potom, až pořádek bude obnoven, nelze předvídati. Bude to zá- viseti od toho, jaké následky budou míti inšpru- cké demonstrace. „Oněm politickým kruhům — dodal dr. Hartel — které se stotožňují se směrem, zahájeným v Inšpruku, nemůže takové počínání přinésti zisku. Již nyní důsledky budou asi vážné a co se týče následků politických, nedají se v tomto okamžiku ani změřiti. Lituji z četných důvodů strašlivých udá- lestí v hlavním městě tyrolském. Přičiňovali jsme se horlivě, abychom rozřešili otázku vlaš- ské university tak, aby se Němcům neublížilo. Mir, těžce připravený, boří nyní agitace, roz- nicená radikálnými živly.“ Ministi ubezpečil pak redaktora, že se na zavření vlašské fakulty nyni nepomýšlí. Vláda neustoupi před proudy jakéhokoliv rázu a nedbajíc výbuchů vášně na té neb na oné straně, bude sporné otázky řešit tak, jak uzná za správné. V Praze, 6. listopadu. (Pověsti o mini sterské krisi.) Jakýsi státník, dobře prý zasvěcený v úmysly nynější vlády, sdělil redake „Volks-Zigu.“, že dr. Körber podá de- missi jménem celého kabinetu. jestliže němečtí nacionálové zaujmou proti němu epposiční stanovisko pro události inšpruckéa jestliže se k této nacionální opposici přidruží také němečti pokrokovci, což se jinak zdá pravděpodobným. Již nyní pokládají se prý uliční výtržnosti inšprucké za nejtěžší ránu jež byla zasazena politice nynější vlády. Jestliže se k tomu připojí ještě přechod německých stran do opposice, kabinet bude zbaven své původní půdy a bude donucen k demissi. Nejsmutnějš
#7 alto_textblock #7
při tom jest prý to, že sami Němci se hotoví způ sobiti takovou situaci. Podobný názor vyslovuje „N. W. Journal“ list velmi blízký dru. Körbrovi. Mluvě o konfe- renci německo-nacionální strany, pisatel pravi že nacionálové musí si býti vědomi, že ohroz trvání nynějšího kabinetu, jakmile vystoupí s po- žadavkem, aby se jim za inšprucké události dale zadostučinění, k němuž se vláda neodhodlá V dobře zpravených kruzích koluje prý pověst že dr. Körber podá demissi celého kabinetu, jak mile nacionálové a pokrokovci přejdou do oppo sice. Ostatně — dodáváme my — lepšího vděku si dr. Körber od svých zhejčkaných a zpychlých Němců nezaslouží. Ze Lvova, 5. listopadu. (Stanisla v ov- ské gymnasium.) V dnešní schůzi halič. ského sněmu přijata dle návrhu školního výboru téměř bez debaty resoluce, kterouž se vláda vy- zývá, aby zřídila v Stanislavově gymnasium s vyučovacím jazykem maloruským. V téže schůzi schválen ve 2. čtení návrh hr. Dzie- duszyckého, aby vyučování druhému zemskému jazyku stalo se povinným v některých gymnasiích polských a ruských. Ze Záhřeba, 5. listopadu. (Doplňovac volba sněmovní.) Při dnešní doplňovac volbě v Dolním Micholci zvolen za zemského po slance nový přednosta odboru pro vyučován Chavrak 447 hlasy proti 38 hlasům, jež ob- držel kandidát opposiční, redaktor osecké „Nar Obrany“ dr. Lorkovič. Ze Lvova, 3. listopadu. (Prodloužen přopinace.) Zpráva „Kur. Lwow.“, že místodržitel hr. Potocki s ředitelem propinač ního fondu Jegermanem byl ve Vídni se žádostí. aby vláda nečinila obtíží novému prodloužen propinačního práva o 15 let, až toto právo r. 1910 vyprší, způsobila v Haliči značné vzru- šení. Propinační právo, t. j. právo prodeje liho- vých nápojů, náleželo v Haliči do r. 1889 šlechtě. Toho roku země vykoupila ono právo za 126 millionů korun, ale nezrušila je, nýbrž ponechala je sobě až do r. 1910. Od r. 1888 šlechtici najímají od země propinační právo a přepouštějí je jednotlivým židům krčmářům za slušný poplatek. Očekávalo se, že tato středověká instituce bude aspoň r. 1910 odstraněna a pro- dej lihových nápojů stane se koncessovanou živ- ností, jako všude jinde. Ale zpráva „Kur. Lwow.“ ukazuje, že polská šlechta nerada by se vzdala zisku, jenž jí plyne z nájmu propinace a snaží se o další její udržení.
#8 alto_textblock #8
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 7. listopadu. Nové studentské bouře v Moskvě. V Moskvě, 29. (16.) října. Dopis „Nár. Listů“. —ič.— Od nějaké doby juž bylo možn pozorovati, že to v zdejším studentstvu vysokých škol zase kvasí. V posledních týdnech často o půlnoci, b někdy až ke druhé hodině noční na z nejživěj- ších místech Moskvy, ulici Tversk a Tverského bulvaru (známém večerním rejdem prostitutek) procházely hloučky studentův, namnoze ne ve střízlivém stavu. Studenti prozpěvovali, demon- strujíce tak proti trvajícímu zákazu, že nesmí se na ulicích a ve veřejných místnostech zpívati. Často ozýval se křik, ba přímo hulákání a ne- jodnou tyto hloučky samy o sobě anebo ve spo- lečnosti lehčích křehotinek způsobovaly nepokoh a výtržnosti i časté srážky s veřejnými orgány. Zmiňujeme se o těchto výstřelcích, jinak nelze zváti nepochopitelné takové vystupování (které v uvedeném stavu a formě škodí spíše po- věsti intelligentní mládeže), proto, poněvadž jsme je pokládali za předzvěsti hlučně jších mohutnějších demonstrací mezi studentstvem nejstarší univers.y ruské, jakž se dnes splnilo. Ve skutečnosti také pochůzky tyto dály se obyčejně po tajných schůzkách, v nichž řešeny problémy státní a převratu samodržavné sou- stavy ruské a pod. V Moskvě lze pozorovati, že studenti mají i své veřejné středisko a shro- maždiště. Tak rayonem poměrně nejčetněji stu- denty (v Rusku dlužno pojem student rozlišovati — nazývají se jím výhradně studující vy- soké školy) obydleným je ulice Bronná a její okolí. Po schůzkách naznačených, obyčejně houfně putují do oblíbených svých restauraeí — v posledních dobách stala se jednou z nich „Moravia“ na Tverském bulváru, v níž ná- hodou i Češi mají místnost — a v pravém slova smyslu urvale je zaplavují. Urvalosť je vše- stranná i co se týče chování; projeví se zhusta i vůči obecenstvu v nejvyšší přezíravosti a ne zrovna taktném poměru. Zapadnou-li do re- staurace studenti, dají vysokomyslně znáti, že chtějí býti pány. „Moravia“, Bronná ulice, Tverského bulva a Tverského ulice tvoří jeden rayon. Na jedné straně uvedeného bulvaru bydlí i moskevský „poliemajstěr“, generál Treppov, pověstný nej vyšší přísností; kolem jeho obydlí (mimo něž nesmí těžší vozy projížděti) táhnou často stu- denti, provolávajíce a zpívajíce. Dnes vskutku došlo k předvídané bouři. Jak známo, je nová mobilisace v nejživěj ším proudu. I z řad studentských musil. narukovati. Náhoda tomu chtěla, že z „hospo- dářského ústavu“ povolán byl jeden z vůdčích nejvolnějšího hnuti studentského. To dalo pří- ležitost, déle juž hledanou. Spolužáci, vrstev- níci a stejně smýšlející odhodlali se ho provázet na nádraží, odkudž se měl vypraviti do místa pobytu pluku. Náhodou měli jsmo příležitost vy- slechnouti pozvání k tajné schůzce, kde mě býti „bunt“ zorganisován. Skutečně vydáno heslo: provázeti „soudruha“1 (Všichni téměi studentští stoupenci nejvolnějšího ducha jsou údy sociálně-demokratické organisace, kteráv Rusku tajně existuje, značně je rozšířena jmeno- vitě mezi studentstvem a dělnictvem. — Moskva kromě Omska je jedním z nejdůležitějších stře- disek. Tato organisace, jejíž nejčilejšími průkop- níky jsou právě studenti, převzala na se nihili- stickou „myšlenku činu“.) Hesla rozhozena a tak k večeru sešlo se na několik set příslušníků vysokoškolské mládeže na jaroslavské nádraží provázeti soudruha. A na nádraží improvisován rychle a do vedně veřejný tábor. Promluveny řeči proti- vládního směru a vyjádřen odpor proti samo- děržaví. Avšak už tu byla policie i četníci. Pod- nícené mysli na jedně a slepá poslušnost na druhé straně přivodila srážku. Studenti bili do policajtů a tito do studentských tlup, v nichž nemálo bylo „kursistek“. Všcobecná chumele
#9 alto_textblock #9
nice, jejíž oběti stalo se, jako vždy, několik účastníků obého pohlavi. Soudruh odjel, na ná- draží zjednán pořádek a — ticho. Ohnivá mládež však tentokráte prvým úto kem veřejné bezpečnosti nedala se zmásti a po tlačiti. Zdánlivě všichni uprchli. Avšak byly or ganisovány další demonstrace. Studentstvo z ná- draží odešlo sice u všechny směry, avšak se- šlo se zase. Uspořádán demonstrativný pouličný průvod Studentstvo, mezi nímž značné procento kavkaz- ských národností — především Arméní, ve svých uniformách a jejich družky v studiu v obecném šatu, vztýčilo uprostřed řad svých prapor, na němž vlálo odvážné a smělé heslo „dolů s samo- děržavím!“ Průvod, asi 500 hlav, bral se kolem university, po Velké Nikitské ulici a po Bronne a jinudy, až posléze zabloudil opět na Tverský bulvar, oblíbené místo bouřek studentských Hlahol a zpěv širokou ozvěnou se nesl, až ko- záky udusen. Praví se, že na osmdesát účastníků bylo zatčeno. Tím ovšem demonstrace neskončeny. Naopak, domníváme se asi správně, že další budou následovati. Výkřiky: ať žíje so- ciálná demokracie! — v té mohutnosti a upřím- nosti jako dnes, poprvé byly slyšeny tak hlučně a okázale. Doslechli jsme, že studenti opětně juž svo- lali tajné komitéty, aby posoudily dnešní udá- lost a zařídily další odpor. Chtějí neobmezené právo shromažďovací, chtějí rozhodovati ve škole i v státě. Novému ministru vnitra, který tak sympa ticky na všech stranách vítán, v nepořádcích studentských a jejich ukojení podán tvrdý oří šek a nikoli se zelenou ratolistkou. Škoda, že tolik mladých životů neprozře- telně vrhá se v záhubul
#10 alto_textblock #10
Paul Granier de Cassagnae, o jehož smrti jsme přinesli telegrafickou zprávu. patřil mezi markantní osobnosti politického novinářského světa francouzského. Byl bojovným bonapartistou, hrál vůdčí roli ve své straněa slovem i pérem hlásal výmluvně její principy a snahy. Často jeho jméno stálo v popředi veřej. ných událostí a nejen svými řečmi a vášnivým články, i svými souboji býval někdy hrdinou dne. V poslední době ochabla jeho činnost, po- bledl jeho význam a s úpadkem strany nastalo i oslabení jeho popularity Paul de Cassagnac narodil se 2. prosinee 1843 v Paříži. Studoval práva. Cítil tak velkou náklonnost k povolání novinářskému, že se mu věnoval přes odpor vlastního otce, který by znamenitým publicistou a ředitelem listu » Na tion«. Psal do různých žurnálů, konečně ole povolil a přijal jej do svého orgánu, kde však mladý Paul de Cassagnac nemohl uplatňovat svůj ohnivý temperament polemický a byl pod řízeným spolupracovníkem. Vstoupil do literár ního a satirického listu »Diogen« a měl svů první souboj s Aurelienem Schollem, jejž by by málem probodl. Krátkou dobu byl Cassagnae úřadníkem v ministerstvu, ale úřadnická kariéra nesrovnávala se s jeho divokou a bojovnou po vahou. Věnoval se úplně žurnalistice a slouži nadšeně cisařství. Od té doby vyvolal svými polemikami čtr- náct soubojů a osmnáctkrát byl pohnán před soud. Mimo jiné utkal se v souboji s Roche fortem, Lissagarayem, Lockroyem, Raucem a An drieuxem. Byl rytiřským obhájcem bonapartismu a císařovna Eugenie sama vymohla mu řád čestné legie. Zabil v souboji jistého rakouského důstojníka. Jeho život byl hlučný, plný bojů polemik, soubojů a tahanic se soudy. Když vy pukla válka, šel do ní jako prostý voják, ač mu byla nabízena důležitá funkce úřadní. Byl raněn a zajat. Po válce vrátiv se do vlasti, založil žurnál »Appel au peuple« v Gersu a v Paříži se uja řízení listu »Pays«. Od té doby žil v prudkém boji proti republice. Jeho články měly tón rvavý urážlivý, zdivočilý. Není divu, že měly za ná sledek četné souboje. R. 1873 pracoval pro spo jení bonapartistů a legitimistů proti republiká nům. Když padl Thiers, žádal od nové reakcio nářské vlády, aby bez okolků potlačila republi- kánský tisk a zardousila republiku. V té době setkal se s Raucem v strašném a krvavém souboji. Čtrnáct minut stáli oba sou- peři proti sobě, zuřívě se potýkajíce a nildc necouvl ani o píď. Cassagnac byl dvakrát raněn. konečně těžká rána do ramene učinila Rauea neschopným k dalšímu boji. R. 1874 byl po- tlačen Cassagnacův list pro neobyčejně vášnive útoky na vládu. Jeho vášnivá výmluvnost půso bila někdy mocně na davy, jí učinil i před po rotou takový dojem, že byl sproštěn, když by pohnán před soud pro pobuřování a když pro články o bitvě u Sedanu jej stihal generá Wimpffen. Roku 1876 po rozpuštění sněmovny byí zvolen za poslance v depart. Gersu, kde vystou- pil jako nejkrajnější zastance bonapartismu. nadšený sluha a bojovník »trůnu a oltáře. « Ve- sněmovně vynikl opět svou zuřivou rvavosti bo napartistickou. Bojoval proti vládě na tribuně v sněmovně i ve svém žurnálu s takovou vášní vostí, že byl pohnán před soud a odsouzen na 2 měsíce do vězení a ku pokutě 5000 franků. Kd ž Mac-Mahon se octl v čele vlády, štval jej Cassagnac k státnímu převratu a nabízel se mu k zničení republiky. Když zemřel Thiers, na- psal, že má takovou radost, že by chtěl tančit kolem rakve nenáviděného jim republikána. V takové výstřední střeštěnosti pohybovala se celá politická a žurnalistická činnost jeho, sloužící jen myšlence reakce. V poslední době však sestárlý lev bonapartismu opelichala zemřel skoro zapomenut.
#11 alto_textblock #11
Národní hospodář.
#12 alto_textblock #12
Z trhů cukerních. V Praze, 6. listopadu. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
#13 alto_textblock #13
Všechny trhy cukerní mají dnes lak bouřlivý tý den za sebou, že, aby na podobný si vzpomněly musí jíti ve svých vzpomínkách o mnoho let zpět Prudká haussa na všech stranách, smýšlení každý den velice pevné a stoupnutí cen asi o K 3.— : toť bi- lance minulého týdnu, jemuž nebylo a nebude též tak hned rovno. Prohlášení výsledku mezinárodního statistického sdružení cukrovarníků způsobilo všude ohromné pře- kvapení a vzrušení. Odpověděno bylo na ně rázem silným přískokem cen, v němž zračila se jednak
#14 alto_textblock #14
snaha po úhradě skutečně potřeby za účelem krytí uza- vřených závazků, jednak spekulační touha těžiti z dané příznivé situace. A obě tyto mocné pobídky trhu trvaly po celý týden, a zejmena, pokud spe- kulace se týče, možno konstatovati, že tak střemhla- vého podnikání i při cenách stále stoupajících dávno již nebyli jsme svědky. Není to jen velkospekulace která dnes v trhu mocně zasahuje, nýbrž i čelní outsideři, kteří doposud cukernímu trhu snad byli na- prosto vzdáleni, ale nyní též vhodné příležitostis chápou, aby z ní těžili. Jak jsme předvídali, jest trh nyní zplna ovládán jen spekulací, kterážlo okolnost bude také jistě příčinou dosti častých reakí Víme ze zkušenosti, jak malí spekulanti jsou n- dočkaví, by svůj zisk záhy měli v kapse realiso- vaný, a poněvadž většinou nejsou v taje trhu tou měrou zasvěcení jako velkospekulanti, stávají se při každém i menším a přechodném poklesnutí cen ihned nervosními, a přikročují k realisování. To zná dobře také velkospekulace a bude jistě jedním z jejích prv- ních „úkolů“, by se těchto nemilých příživníků brzo zbavila. Prostředků jest k tomu dosti a vedou snadno k cíli, zejmena pokud se týče těch malých spekulantů, kteří vešli v závazky již za vyšší ceny. Očekáváme tédy po prudkém vzestupu reakce a to jak přirozeně, lak i uměle způsobené, přes t však dle našeho pevného přesvědčení nedospěli jsme ječtě cenového maxima. Na každý způsob však varo- vali bychom před závazky a la baisse i pro te případ, že by definitivní číslice cukrovarníků byly o 2—300.000 tun vyšší. Při silném kolísání, jeho budeme ještě svědky, dá se pro routinovaného sp- kulanta ještě mnoho vydělati, ale pro širší spekula byla by to dosti odvá žlivá hra. Po prohlášení odhadu evropských cukrovarníků jenž trhům takové překvapení způsobil, pomýšlen ovšem i na další utváření se statistické siluace, kter vzhledem k světovosti artiklu luštěna většinou též jen celkovou statistikou světovou. Ta podává přibližně asi následující obraz:
#15 alto_textblock #15
1904/5 1903/4 1902 tisíce tun Zásoby 1. září . . . . 1.537 2.038 2 135 Výroba cukru: 4.621 5.753 5.409 řepového . . . . . . 4635 4376 4.209 třtinového. . . . . . 10.793 12.167 11.752 10.173 10.690 9.714 620 1.537 2.038 Zásoby 31. října . . . K číslici konsumní připomínáme, že vzala je z základ spotřeba v kampani 1902—03, zvýšená o po- lovici přírostku v kampani loňské. Jak viděti, světová statistika situace poskytuje do budoucnosti velmi pří- znivé vyhlídky a to i pro ten případ, že by číslice výroby řepového cukru skutečnou produkcí bylao 300.000 lun překročena Do jisté míry ještě zajímavější jest následujíe statistika pro kampaň 1904—05, týkající se vývozních zemí evropských, kde letošní spotřeba vypočítána na stejném základě jako v hořejším přehledu. Staré věroha Celkem Sootřeba Zbývá zásoby tisíce tun Rak.-Ubersko 123 915 1038 452 586 Německo. . . 215 1518 1733 931 802 Francie. .. . 382 614 996 578 418 Belgie. . . . . 76 179 255 81. 174 78 10 134. 144 66 Nizozemí. . . Celkem . . 806 3360 4166 2120 2046 Tato jaksi interní statistika jest v nejednom ohledu velmi zajimavá. Dle ní zbývalo by pro veškerý vývoz z těchto zemí, jakož i na konečné zásoby pouze 2,046.000 tun. Vůči číslici té připomínáme, že Anglie v minulé kampani sama dovezla 1,366.000 tun řepo vého cukru v hodnotě surovinné, z čehož předpoklá- daje stejný dovoz také letos, následuje, že pro vešker další vývoz do jiných zemí a konečné zásoby zby- valo by pouze 700.000 tun. I když předpokládáme že jako konečné zásoby zbyl by přírostek skutečne výroby nad číslici cukrovarníků, není možno pro hlásiti množství 700.000 tun za dostatečné pro vývo na Balkán, přes Terst do Levanty, východní Indie Afriky atd. Již to odůvodňuje naději, že v pozdějš době ceny ještě výše stoupnou. Ale ještě na jinou okolnost velice závažnou třeba nám zde upozornili Výše vypočtené konečně zásoby světové 620.000 tu budou pozůstávati převážnou většinou ze zboží bí lého a tu jsme přesvědčeni, že v letních měsícíe 1905 nadejde velký nedostatek suroviny 882%, po- třebné ke krytí uzavřených kontraktů. Poněvadž pal nikdo není nucen k vyplnění závazku místo surovin převzíti rafinádu (což zejmena spokulace neučiní, aby z nesnáze kupcovy na druhé straně sama hodně vy těžila), nastane v létě 1905 jistě velká sháňka po su- rovině, prc kterýžto případ cenu nad K 35.— nepova- žujeme za přehnanou. Prote neschází dnes také hlasů že nalezáme se v přítomné době teprve na počátku haussy. Pokud vlastního průběhu trhu v minulém týdnu se týče, možno referovati celkem jen krátce. Spe- kulační nákupy hrnuly se na trh se všech stran tou měrou, že ve mnohou chvíli nebylo možno ani pří- bližně pro okamžik ten platnou cenu stanoviti. Pře- chodní poklesy byly sice také dosti častě i silné, ale stále nově docházející poukazy ke koupím vliv jejich úplně paralysovaly. K posíleni trhu přispěl též Ott Licht snížením svých odhadů; učinil tak způsobem pro sebe velice pohodlným, neboť vzal za zákla číslice cukrovarníků a připočetl k nim ono plus, o něž loňský prosincový odhad cukrovarníků byl vyšší nežl říjnový. Na našem trhu se surovinou činila haus tak silný pokrok, že cenám naskočilo v jednotlivé dny o 70 h, 95 h až K 1.10, při čemž však vybídku možno prohlásiti ještě za skrovnou. Rafinerie byly vesměs ochotnými kupci, vedle nich pak kupovala hojně i místní spekulace. Leckde poukazuje se k tomu že za nynějších vysokých cen suroviny rafinerie budou míti větší prospěch; naproti tomu dlužno dle pravdy uvésti, že tomu tak není, poněvadž rafinerie po nákupu suroviny na jaře neb v létě příslušné množství rafinády též předprodávaly a nyní vydělati mohou nanejvýše jen na oné diferenci, která resultuje mezi dnešními záznamy a cenami, za něž dříve pro- dané zboží v Londýně opět kupovaly zpět. Po závěr- kách asi celkem 50.000 q končí náš trh pevným smě- rem a cenami K 30.— za listopad-prosinec a K 24.70 za říjen-prosinec 1905 v paritě ústecké. Nejvyšší cena ze pohotové zboží docílená obnášela včera K 30.20 záznam za příští kampaň má hodnotu pouze jme- novitou. Domácí náš trh s bílým zbožím nezůsta ovšem ušetřen vlivem haussy na trhu se surovinou V první řadě probudila se dosud zadržovaná koupě- chtivost, ale nebylo zde prodavačů, kteří by byl ochotni k vybídce za staré ceny, na něž dříve nikd nechtěl přistoupiti. Rafinerie, jak jsme předvídali, vy- stoupily z trhu, vyčkaly až druhá ruka zbavila se svých zásob, a teprve potom přišly opět na trh s po- žadavky vyššími. Přes to došlo k hojným závěrkám a trh končí cenou K 74.— z továrny. — Na terst ském trhu probudila se koupěchtivost rovněž, ceny získaly asi K 2.50. Centrifugální pilé hledáno tam včera pohotově a na listopad-březen za K 33.5 až 34.—. — Londýnský trh s bílým zbožím by nástedkem naléhavé poptávky konsumu celý týden ve- lice pevný a rakouský granulated placen tam včera poholový sh. 13.412 a na květen-srpen sh. 13.9. Průměrné ceny našeho trhu obnášely: Suroviny Bílého z boži z Ústí granul. cent. pilé rafinády korun v říjnu: 71.51 lelos . . . 26.48 32.13 32.21 loni. . .. 19.68 25.69 24.16 68 33 od Nov. roku 67.79 letos . . . 21.93 27.39 28.38 23.88 23.34 83.02 loni st. zboží 21.81 nov. 19.73 25.90 24.16 68. 33 Na německých trzích, kde haussa jevila lak- též eruptivní ráz, došlo v minulém týdnu k ohromným závěrkám, které obnášely celkem 1,564.000 tun pro 752.000 t. v témže týdnu roku loňského. Kupci byly zde jak domácí rafinerie, tak spekulace a to nejen místní, nýbrž i zahraničná. Zřejmé zásoby světové obnášely tento týden: 1904 1903 rozdí tun tun tun dle Lichta . . . . 981.081 1,409.736 (— 428.655) dle Czarníkowa. 1,011.920 1,493.537 (— 481.617. Panující povětrnost, která v minulém týdnu ve všech zemích evropských byla vlhká a teplá, nebyla
#16 alto_textblock #16
Celkem
#17 alto_textblock #17
.
#18 alto_textblock #18
Spotřeba
#19 alto_textblock #19
řepě mnoho příznivou, neboť jakost její silně klesí Ovšem řepy v poli není dnes nikde již mnoho, aie tím nepříznivější jeví se vliv nynější povětrnosti n řepu hrobkovanou Mnohé cukrovary u nás budou ostatně již v nej- bližších dnech s kampaní hotovy K kolonií tento týden nové významnější zprávy nedošly.
#20 alto_textblock #20
Úprava sazeb severní dráhy císaře Ferdinanda. Když loni vláda povolila zvýšení sazeb dopravních severní dráhy císaře Ferdinanda, poukázali jsme na to, že není příznakem správné dopravní politiky, činí-li se přechodný neťspěch základem zvýšo- vání sazebního. Ovšem: formálně dráha měla právo žádati za zvýšení sazeb, poněvadž výnos akcie za rok 1902 nedosahoval 200 K, ve skutečnosti měla však vláda, udělujíc sankcí zvýšení sazeb, uvážiti, že výnosy předchozích let obnos tento značně pře- výšovaly a že zatěžovati obchod a průmysl v době tísně vyšším dopravným, není prostředkem nejlep- ším. Zvýšení sazební tedy provedeno a to v době, kdy známky zlepšení hospodářského se množily. kdy příjmy dráhy sloupaly a kdy bylo zřejmo, že bude zase nutno provésti — snížení. Učiněn takto tedy akcionářům zbylečný present, který svými dů- sledky ovšem zvýši eventuální výkupní rentu při se- stálňování dráhy této (výkupní cena má býti dle 12. konc. lisliny stanovena tím způsobem, že se určí čistý výnos sedmi předchozích let, výnos nej- nepříznivějších dvou let se vyloučí a průměrný výnos tento zbylých pěti let bude základem výměry výkup- ního obnosu). Protože práva výkupu nabývá stát od 1. ledna 1904 a protože volání po sestátnění télo dráhy nebude lze trvale odporovati, byť mezi akcio náři byly osoby sebe vlivnější, jest příkazem roz- umné finanční politiky státní k lomu působiti, aby výnosy tyto nebyly přilišny. — Jako obyčejně, télo zásady u nás nedbáno. Vývoj poměrů dráhy donuti však vládu, aby cpětně uvažovala o úpravě sazební. Příslušná jednání se zástupci dráhy ukončena a vý- sledkem jich jeví se částečná změna dopravních sazeb hlavní trati severní dráhy vůbec, moment pozoruhodný tím více po haličské cestě pana dra. Körbra, jak dále ještě ukazujeme. Dle úmluv, o kte- rých podala Korresp. kancelář již zprávu, ovšem ta- kovou, že okolnosti hlavní vynechány a že nutno ji doplniti, bude stav v budoucnu následující: 1. Do- pravní nákladové sazby severní dráhy císaře Ferdinanda budou úplně při- způsobeny dopravním sazbám stát- ních dráh s výjimkou oněch případů, kdy jest sazba dosavadní obecenstvu dopravujícímu přízni- vější. Tak na př. zařaděny: tovární sůl, která dopravována dosud za sazby výjimečného tarifu VI. a i b. do třídy A resp. C, chmel, dopravovaný ve vagonech v množství nejmně 5000 kg do tř. A, ná- bytek, nebalený nebo ve slámě, plátnu a pod. ba- lený, který dopravován jako uzavřený náklad do tř. A resp. B, čímž ovšem doprava jich zlevněna. 2. Vývozní sazby budou sníženy z výrobních stanic severní dráhy císaře Ferdinanda, rovně v souhlase s ustanoveními sazebními státních dráh, i budou plaliti na př. pro cement a hydraulické vápno výjimečný tarif II., pro sklo a dulé zboží skleněné tř. C. pro ovoce sušené tř. B, pro papír tř. C. pro porcelán v jakémkoli obalu tř. B 3 Nor- mální třídní tarify nákladové a generální výjimečné tarify severní dráhy při dopravě přes severovýchodní trati rakouských státních dráh budou sníženy s tou modifikací, že celkové dopravní sazby nebudou vyšší než dle propočítaného barému státních dráh. 4. Budou provedena různá sazební snížení pro domácí i vý- vozní dopravu, jichž nutnost dána zkušenostmi po- slední doby. Tak sníženy budou sazby dopravní pro údobné železo do italských stanic a pod. Vzbledem k ustanovení č. 3. zůstanou] dnešní sazby dopravní pro cukr a petrolej zachovány, protože propočí- lané dle zásady tam uvedené by vedlo k zvýšení. Totéž platí pro lih, vyjímaje zásilku do Vídně. Uvedená ustanovení co do místní dopravy nabudou platnosti 1. lednem 1905; současně ale bude při- pravována revise přímých tarifů při styku s jinými domácími a cizími dráhami. Jak patrno, přináší nová úprava hlavně výhody Haliči a dopravě prů- vozné. Speciálně Haliči má se tedy dostati výhod státních dráh. Je li to výsledkem cesty min. před- sedy, bylo by možno souditi, že takto má býti utlu- meno volání po sestátnění dráhy této a sestátnění toto oddáleno. Místní doprava — tedy hlavně na Moravě — valných výhod z dohody této míti ne- bude. Leč k otázce této se ještě vrálíme, podolýkáme však pouze, že stesky do sazeb dopravních nejsou ani jediným a nejhlavnějším hospodářským důvodem. proč po sestátnění této dráhy tak důrazně voláme. Z trhů obilních. Počasí bylo na počátku tohoto týdne ještě jasné, později však trvale zamračené a deštivé. Teplota rovněž klesla, zvláště pak noci jsou značně chladnější. Práce polní jsou už téměř všude skončeny a stav osení je dobrý. Z ciziny oznámeno bylo rovněž chladné a deštivé počasí. Na trzích za- hraničních bylo smýšlení dosti klidně, obchod zůstal i nadále slabý, ale ceny jen nepatrně kolísaly. V Ame- rice byl zahájen obchod na příznivější zprávy o stavu osení a na realisace smýšlením mdlým, ale utrpěné ztráty kursovní byly později opět odčiněny a na konec zůstaly ceny celkem na úrovni z předešlého týdne. V Anglii zájem rovněž povolil, kupci byli zdrželivější a ceny klesaly. Ve Francii ceny celkem dodržely, ačkoliv nebyly ani dovoz ani poplávka čilé. V Holand- sku a v Belgii zůstal obchod rovněž obmezen. Na trzích německých nastalo skrovné zlepšení cen, ale obchod tím nikterak neoživl. Také na ostatních trzích kontinentálních bylo při všeobecné nečinnosti smý- šlení klidné. V Pešti pšenice zlaciněla, kdežto ostatní plodiny zůstaly nezměněny, jenom kukuřice byla pevná. Pšenice byla dále zanedbávána. Obchod se proti předcházejícímu týdnu sice drobátko zlepšil ale koupěchtivost není stále ještě v nižádném po- měru k nabídce a smýšlení zůstalo, vyjímaje jediný den, po celý týden klidné. Obchod byl hned na po- čátku týdne zahájen cenami stlačenými, později se poněkud zlepšil, ale záhy opět ochabl. Nepříznivý odbyt mouky a následkem toho nutné omezení vý- roby mlýnské nepřipouštějí dosud oživení obchodu. Týden skončil smýšlením klidným, při čemž druhy merkantilní o 5—10 h zlaciněly, kdežto jemná pše- nice vykazuje jen malé ztráty kursovní. S žitem byly jen skrovné obraty. Koupí zůčastnili se vývozci i kon- sumenti, ale měrou jen nepatrnou a třeba bylo pla- ceno za jemné jakosti také až K 7.50 z Pešti, zůstaly ceny celkem přece jen nezměněné a ke konci týdne bylo k docílení K 7.35—7.421/2 a za vybírané zboži až K 7.45 parity peštské. Ceny ječmene na kroupy a ke krmení dodržely. Místní konsumenti jeví jen slabý zájem. Naproti tomu jest lepší koupěchtivost pro zásilky na venek a kdežto platí peštští kupci K 6.90 až 7.45, povolují kupci venkovští ceny nad tyto zá- znamy. S ječmenem pro sladovny byl jen skrovný obchod a smýšlení bylo klidnější. S ovsem byl obchod skrovný, smýšlení pylo stále klidné a oproti mírné nabídce byla skrovná koupěchtivost. Dle jakosti plat se za zboží merkantilní K 6.85—7.10, za prostřední druhy až K 7.20 a za vybírané zboží až K 7.30 z Pešti. Po kukuřici byla čilá poptávka pro venkov. Po něko- likerém kolísání ceny proti minulému týdnu o 5 h stouply. Znamenala dle jakosti z Pešti K 7.40—7.55. Hnědouhelný vývoz labský v měsíci říjnu trpěl trvalo nepříznivými podmínkami dopravními; vedle nízkého stavu vody, jenž přechodnými dešti zlepšil se vždy jen na krátko, zasáhl rušivě a citelně do vý- vozu labského trvalý nedogtatek lodí uhel- ných. Po celý měsíc byla poptávka po lodích uhel- ných větší skrovné nabídky; vliv poslední organisac privátních majitelů lodí stal se patrným. Organisace tato, slučujíc značnou většinu soukromých lodí, vy- užilkovala jednak momentních nesnází ke zvyšování sazeb lodních, jež udržovala trvale malým kontingen- tem lodí na překladiště uhelná dirigovaných a lodi tyto zadávala libovolně z ruky na jednotlivé expor- téry ústecké s obejitím bursy, kde dosud skoro veškera ujednání o lodních úmluvách uzavírána. Situace tím zejmena pro menší firmy vývozní podstatně změněná, živě komentována a není vyloučeno, že příštího jara bude podniknuta akce proti monopolisačním snahám nového společenstva loďařů soukromých. Stav vody labské v říjnu obnášel v Ústí nejméně 54 a nejvíce — 4 cm. pod norm. Sazby dopravní se nezměnily po celé období a placeno pro Drážďany 260—300 fen za lunu dle velikosti lodí. pro Magdeburg 560—450, pro Hamburg a dolní Labe 710—550 fen. za tunu s obvyklými stupňovilými sazbami. V celku přeloženo na překladištích ústeckých v říjnu 9590 vagonů uhlí. Celkový vývoz hnědouhelný po Labi v říjnu obnášel 126.164 tun proti 274.000 tunám v říjnu 1903. Cel-