ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 110cf540-65ff-11dc-abfd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 39
#1 alto_textblock #1
Ročník XXX
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek dne 3. ledna 190r
#3 alto_textblock #3
Číslo3
#4 alto_textblock #4
Na ranní n odpol. listy předplání se: v Praze v adminisfraei na měsíc . . . . . . na čtvrl letn- s dvojí donáškon zs měst k n na čtvrt leta va flialkách: 2 K 30k na měsle Poštoui na měsíc . . . . . k oi na čtvrt lsta dvolí zísllko . za vře. . . K na čivrt leta
#5 alto_textblock #5
K
#6 alto_textblock #6
V drobném prodeji: ranní čí-lo o sobě . . . za Sh o4polední. . . . za 2 Ve filialkách na vonkově ranní čírlo. . . . . . .. oůpslední . . . . . . Inserát plati se hetově napře Předelacení a insezty přijlmá zdnini- strace v Marisnské ulici č. 3. Tam nachizejíise těz redakne tiskirnn a szpedice „Nátodnich Listie Blukopisy so novracvji
#7 alto_textblock #7
10h
#8 alto_textblock #8
s
#9 alto_textblock #9
Volby do rady říšské a české poseistvo.
#10 alto_textblock #10
V okamžiku již jest zahájen vlastní vo lební děj v zemích českých a ve většině zemí ostatních, a dnem 15. t. m bude ve všech volebních třídách volbami za velko- statky akt volební ukončen. Bude to čtrnácte dní plných rozruchu, volebních bulletinů. očekávaných vítězství i porážek předem zná mých, po každém volebním dni rozlétnou se z Vídně výpočty konečných výsledků, kombi nací postupu různých parlamentních skupin předpovídání změn ministerských, ale vyří- zením anebo aspoň určujícím rozhraním vymezením budoucího uspořádání posavad- ních nesnází a zmatků ve vnitřní politice to hoto soustátí volby tyto nebudou, protože parlamentní zřízení zdejší ani po čtyřiceti letech nedovedlo zorganisovati obyvatelstvo jakožto mohutný podklad opravdového po kroku a svobod občanských. Staré, nesčíslněkráte dokázané a vytčené nedostatky volebního řádu nebyly odstraněny zřízením kurie páté, spíše zápas zájmů umě lými třídami volebními zůmysla zúrodněný rozšířen a prohlouben. Tento rozpor zastane a stoupenci nynější ústavy obratně zakrývaj zápasy národnostními a jazykovými, ne- dbajíce rovného práva párodů jazyků, jednostranně je podrý vajice rok za rokem více a více. V bojích posavadních všechny strany německé octly se na konec na stanovisku nadpráví jazyka německého a obran ostatních národů a jazyků prot chystanému znásilnění prohla šují lstivě a úskočně za ohrožo vání prospěchů hospodářských Úskok tento jest přílis neohrabanýa hloupý, než aby napadení náro- dové ve své obrovské většině ho nepostihli, a proto na př. v národě českém jen málo se nalezne živlů, jež by na tuto vějičku sedly. Proto o výsledku voleb ve volebníc okresech českých není a nemůže byti po chybnosti, a vyskytnou-li se ojedinělé od- chylky v tomto právem očekávaném voleb ním vítězství nynější vůdčí strany v národě našem, budou jenom potvrzením pravidla nikoliv však předzvěstí novéh pochopení poměrů a rodícího se obratul Na to nedostává se oněm živlům po třebného rozhledu a programových, všecek národ pronikajících aktuálních ideí. Jako u nás mezi Čechy, tak i v ostat ních národech slovanských volby nynější se stanou dodatečným schválením posavadního postupu politického, jak to prozatím již se stalo vítězstvím Kola polského, Odtud vznikly v posledních dnech na straně německé kombinace, že obnoví se v příští radě říšské bývalá pravice. Upozor nili jsme již předem, která skupina se j značně vzdálila, osvojivši si stanovisko nad práví němčiny. Další stížení nastane asi jed notlivými příliš prononcovanými klerikály zvláště pro obnovenou nepříze jejich k národnímu jazyku v do plňující bohoslužbě v kostelích katolických což jest výsledkem opětovných porad němčí- cího episkopátu cislajtánského, v jehož středu slovanští biskupové jsou osamoceni, a spolu i odměnou Němcům za to, že zahájili agi- taci náboženskou ze hesla »Pryč od Říma !e Zdejším národům slovanským nastává tudíž povinnost obrany i na tomto poli, ač tu ještě před několika lety mohly pokusiti se o rozšiření práv ja- zyka slovans kého. Otázka tato zvlášte
#11 alto_textblock #11
na Moravě pronikla silně do ruchu voleb-
#12 alto_textblock #12
ního.
#13 alto_textblock #13
Strana svobodomyslná a lidé pokrokoví vůbec budou tím ostražitější k budoucím kombinacím parlamentním, čím více jest ještě v dobré paměti všech, že pravice z doby svého trvání nevypracovala určitého společného programu, na což bylo si stěžo- váno častěji i v časopisectvu polském, zvláště v »Nové Reformě«. Avšak i skupiny slovanských poslanců. jež budou dle všeho příště mnohem více nez posud odkázány na sebe, budou musiti při kročiti k přesnějšímu a podrobnějšímu pro- pracování toho, co slouti může »vzájemnost slovanskou« na půdě této poloviny říše, jako Němci již dříve dospěli k programovému za bezpečení svého souručenství. Věc tato octla se zejmena po nedávném projevu dra. Riegra ve Slovanském klubu zdejším v čilé rozpravě časopisectva slovan- ského, zejmena ruského, kteréž při této pří ležitosti vedlo i k vysoce zajímavému osvět- lení vzájemnosti slovanské vůbec v ruském denníku »Rossii«, jenž zvláště čiperně se po- stavil nejen proti všem, kdož vymyslili si panslavistického strašáka, ale i proti těm, kdož vzájemnost slovanskou pochopují příliš bezobsažně a takřka bez věcného reálního podkladu. Což pracovníci slovanští, prav list onen, jen proto se namáhali rozluštiti úkoly vzájemnosti slovanské, aby petrohradští umělci zpívali Pražanům Glinku a pražští Petrohradu Smetanu, aby mezi Petrohradem, Prahou, Lvovem, Bělehradem, Soflí a Cetyní ustavila se výměna sladkých zvuků? Upřímně řečeno, pak nebylo vlastně proč osvobozo- vati Bulhary a Srby, o stambulovštině a mi- lanovštině ani nemluvě. Hltavost, jež omylem se přičítá vzájemnosti slovanské, toť bajka dobře vymyšlená Němci na balamucení Slo- vanů. Sto let Rusko pracovalo o osvobození Ru- munů, Bulharů, Srbů a Řeku; ale neutvořilo nijaké gubernie sofijské, ani profekturu poli- cejní bělehradskou, ani újezd černohorský s městem Cetyní, a také se nikdy o to nepokoušelo. Vzájemnost slovanská ne- smí nyní blouzniti a sníti: jí nastává ve- zdejší, skutečná práce: sjednocován se uvnitř jednotlivých slovan ských národů; osamostatnění národa českého; odklizení třenic mezi jižními Slo- vany, odstranění sporu rusko polského — hle, množství splnitelných úkolů vzájemnosti slo- vanské, snad snáze splnitelných. nežli toho sami očekáváme. Vzá- jemnost slovanská toť proud osvobozující nikoliv otročící. Dosud všecky politické styky s ostatními slovanskými poslanci této poloviny říše na půdě parlamentní končívaly tím, že spole- čenskými komplimenty a nadšenými přípitky se přikrýval nedostatek propraco- vaného programu a postupu, jed- notlivé skupiny slovanské v postupu svém podobaly se zápřeži, z níž jeden tahoun se vzchopí k náběhu a druhý couvne, zkrátka střídavě se unavovaly a omezovaly, aniž byly s to vymaniti se z kruhu jakoby zača- rovaného. Dnes určitěji než kdykoliv dosud nároky zdejšího útočného němectví odkrývají všemu zdejšímu Slovanstvu závoj budoucnosti,a dopadají-li nejčastěji ohlasy jejich požadavků na práva našeho národa českého — jest to jenom důkazem, že proti nám pracuje poli- tika wolfovského zastrašování, jež tak křiklavě byla v nedávném volebním provo- lání jeho strany ohlašována, aby v nás způ- sobila dojem osamocení, opuštěnosti a donu- tila nás takto, abychom bez ohledu na ostatní spolutrpitele a zájmy jejich — sami se
#14 alto_textblock #14
podvolili chomoutu nadpráv němčinyl Naše poselstvo české vrátí se však d Vídně nejen neoslabené, nejen věrno pro- gramu svého národa, nejen odhodláno hájiti jeho rovná práva v zemích českých, ale i proniknuto opravdovým pochopením významu vzájemnosti slovanské a oddané odkazu je- jímu, převzalému dědictvím po nezapome- nutelných buditelích našeho národa a jeho obrození.
#15 alto_textblock #15
Volební ruch.
#16 alto_textblock #16
Kandidátní listina. Všeobecná třída voličská (V. kurie) Volba dne 3. ledna 1901. 1. Město Praha, Karlín a Smíchov Václav Březnovský, rukavičkat v Praze.
#17 alto_textblock #17
Okresy soudní: 2. Mladoboleslavský, benátecký, turnovský českodubský, muicho-hradištský, bělský mělnický, roudnický, libochovický, vel varský, karlínský a brandýsský: Ferdi- nand Šrámek, dělník v Lounech. Jičínský, novopacký, hořický, novobydžov ský, chlumecký, poděbradský, králové městecký, nymburský, libáňský, sobote cký, semilský, železnobrodský, lomnický a jilemnický: Josef Doležal, hostin ský a starosta města Lomnice n. Pop Královéhradecký, novoměstský, opočen- ský, náchodský, česko-skalický, úpický polický, jaroměřský, nechanický, pardu- bický, holický, chrudimský a nasavrcký Váciny Formánek, majitel domu usedlosti v Králové Hradci. Litomyšlský, poličský, hlinecký, vysoko mýtský, skučský, rychnovský, kostelecký nad Orlici, žamberský a ústecký nac Orlicí: František Dostál, rolní v Morašicích. 6. Čáslavský, haberský, chotěbořský, při byslavský, německo-brodský, humpole cký, polenský, štocký, ledečský, dolno kralovický, kutnohorský, ubliřsko-janovi cký a přeloučský: Filip Beěvář, ho stinský v Humpolci. 7. Kolínský, kouřimský, českobrodský, černo kostelecký, říčanský, vinohradský, žižkov ský, jílovský, benešovský, neveklovsky a vlašimský: Václav Karbus, ředite nemocenské pokladny nového obchodního gremia v Praze. Táborský, mladovožieký, soběslavský, pe hřimovský, pacovský, počátecký, kameni cký, sedlčanský, sedlecký, votický, milev ský, bechyňský, vltavotýnský, hlubocký lišovský, veselský a lomnický: Vojtěch Holanský, majitel hospodářství v Če- ských Budějovicích. Písecký, mírovický, vodňanský, netoli cký, strakonický, horažďovický, volyúský sušický, blatenský, březnický, příbram ský a dobříšský: František Krato- chvíl, zámečník v Žižkově.
#18 alto_textblock #18
3.
#19 alto_textblock #19
4.
#20 alto_textblock #20
5.
#21 alto_textblock #21
8.
#22 alto_textblock #22
9.
#23 alto_textblock #23
Výkonný výbor nár. strany svohodomyslné
#24 alto_textblock #24
Voličové v české Praze! Sociální demokracie spojila se k dnešn volbě s Němci a chce takto spojena porazit našeho národního kandidáta. Voličové! Mandát za Prahu jest v nebez pečí a nevykoná li každý z Vás dnes svou ob- čanskou povinnost, připadne beznárodním socia-
#25 alto_textblock #25
listům. Voličové! Vzhůru dnes a do jednoho k volebnímu osudi, nechť nikdo se nevymlouvá neboť dnes jej volá vlastenecká a občanská po vinnost proti spojeným nepřátelům. Heslem každého českého člověka budiž volba národního kandidáta, jímž jest: Václnv Březnovský, rukavičkář v Praze č. 225—II Klub voličů novoměstských
#26 alto_textblock #26
Voličové staroměstští! V odměnu za vynikající služby, které tk zvaná »česká« sociální demokracie Němcům židům prokazuje, rozhodlí se tito při dnešní volbě v V. kurii pražské skupiny podporovat jejich kandáta. Voličové! Český národnostn ráz král. hlavního města našeho jest ohrož en. v poslední chvili voláme k Vám, ochraňte Prahu před útokem spojených stran nepřátelských Němců, »židů« a soc. demokratů! Všichni. kdož vlastenecky smýšlíte a komu záleží, aby národní prapor nad Prahou vlál dále, všichn do jednoho dostavte se k volbě Jest to vlásteneckou a národní povinnost k níž volají Vás sdružené strany národní : do- stavte se k volbě s lístkem, na němž jest- Václav Březnovský, rukavičkář Praze—II. č. 225. Praha jest ohrožena, netříštéme hlasů, al svorně v boj proti společnému nepřiteli z heslem ku »cti a chvále naši matičky Prahy!« Důvěrníci sdružených stran národních.
#27 alto_textblock #27
P. T. voličům na Novém městě pražském! Již dnes konají se volby do pát kurie, kde národním kandid tem všech stran vlasteneckých jest pan Václav Březno vský rukavičkář v Praze čís. 225—II. Klub voličo novoměstských dokončil všechny práce volebn s velikou námahou a pečlivostí při rozsábl složitosti apparátu volebního a při tak ohromnám počtu fisíců a tisíců volíčů. Připravy jsou vykonány a nyní nastává po- vinnost vlastenecká voličstvu, aby si bylo vě domo velkého význámu volby dnešní, by odražen byl vítězně útok beznárodních socialistu a oslatních stran, jimž na rozeštvání svorných řad voličských tak mnoho záleži. Klub očekává, že každý volič učiní svou povinnost a tim nejen odmění velkou námahu volebních výborů, ale vykoná to, co mu káže čest a láska občanská a vlastenecká. Žádný český volič němůže a nesm tentokráte volební své povinnosti zanedbati poněvadž se vedou přísné seznamy, bude také patrno, který český volič volbu vykonal Výbor klubu žádá zejmena všechny stou pence strany svobodomyslné, aby o skvělý čestný výsledek volby se přičinili a k němu v kruzích svých přátel působili. Současně s voličové upozorňují, aby při odevzdání hlasovacích listků každý pečlivě si uschoval lístek legiti mační pro případ užší volby. Klub voličů novoměstských.
#28 alto_textblock #28
*
#29 alto_textblock #29
K dnešní volbě poslance za V. kuri pana Váelava Březnovského za Prahu Karlin a Smichov olevřeny jsou k infor macím tyto volební kanceláře- Na Starém městě v hotelu »Platýz«, v hostinci »u Vele slavína« v Křížovnické ulici, v hostine »u Kleblatů« ve Štupartské ulici a v ho stinci »v assanaci« v Dušní ulici pro škole u sv. Kříže Většího. Na Novém městě pro okres svaloštěpänský v host. »u Kupcůe- Štěpánská ulice,
#30 alto_textblock #30
pro okres karlovský v hostinci p. Píšově, S kolská třída, pro okres svatopetrský v host. »Na růž k ue, Petrská ulice, pro okres podskalský v host. »u Němečkůe a »na Hrád kue pro okres vyšehradský v hostinci »u Lumirae na Vyšehradě, pro okres svatovojtěšský v hostinci »u Bonůe. Pstrossova ulice, pro okres svatotrojický v hostinci su Šrytr a«. Lazarská ulice, pro okres svatojindřišský v hostinci »u hvěz- diček« proti půjčovně. Na Malé straně- su zeleného křížku« na Maltézském ná- městí. V Josefově v hostinci pana Boučka na Hampase. Na Vyšehradě su Němečků«, Vyšehradská třída, »u Lu- míra« na Vyšehradě. V Holešovicích Bubnech: v Bubnech v plzeňské restauraci p. Pro- cházky, v Holešovicích v restauraci »na ko- várněs. V kancelářích těchto v den volby se bud úřadovati a podávají se pp. voličům ve všech záležitostech volby se týkajících ochotně zprávy s Ze Smíchova. Zuřivá agitace smíchov- ských Reimannů, Blochů, Kaufmannů, Wienerů a j. jest roku letošního větší než při volhé mi- nulé. Proto jest povinností každého českého voliče, jimž ještě v ž lách proudí česká krev, aby neje dostavil se k dnešní volbě po- slance na radu říšskou za V. kurii a volil kandidáta českého pan Václava Březnovského, — nýbrž aby v okolí svěm o to se staral, by každý jeho soused svoji povinnost národní vykonal a k volb včas se dostavil.
#31 alto_textblock #31
Ze Smíchova. Volební kanee- láře českých národnlch stran v den volby budou se nalezati: pro ty voliče, kdož voliti budou »Na Knížeci« — v plzeňské pivnici pana Janovského ve Švarcenberkově tř. kdož voliti budou ve škole ve Vltavské ulici — v hostinci pana Josefa Šimáčka (vedle porážky), kdož voliti budou ve škole ve Smetanevě ul. — v hostinci pana Příbaně na Jakubském náměstí, kdož voliti budou ve škole v Pizeňské třídě — v Moravské vinárně p. Kopřivy nároží Kinského a Palackého trídy. Mimo to pro všecky místnosti volební v hostinci pana Jaroslava Kasala v Královské třídě. V kancelářích těchto lze si hlasovací listky vyměniti. Páni voličové se upozorňují, že volba v V. kurii prodloužena jest o 1 hodinu; bude se tedy voliti od 8 hodin ráno do 3. hodin od- poledne. Jest nutno, aby každý volič po odovzdání hlasovacího listku svoji volební legitimaci dobře si pro případ užší volby uschoval. Kdo volební a hlasovací lístek v V. kuri dosud neobdržel, nechť dojde si proň ihned na c. k. okresní hejímanstvi na Smíchově, kdež se tyto v den volby na průkaz totožnosti osoby vydávají.
#32 alto_textblock #32
Slavná redakcel Zprávy veřejných listů a zejmena pro- hlášení pana Karla Práška v »Národní Politice« a »Hlasu Národa« ze dne 30. pro- since 1900 nutí předsednictvo českého od- boru rady zemědělské podati v zálezitosti páně Práškově v příčině vykonávání funkce
#33 alto_textblock #33
FEUILLETON.
#34 alto_textblock #34
V Praze, 2. ledna. 6— (Kronika.) Sedmdesát let činne služby měl za sebou, když před dvěma lety osmdesátosmiletý odstupoval na odpočinek ze snulý právě na sklonku století v Berlíně generái Blumenthal. Byl z řady »parádních stureůe kteří měli svoje prsty při tom, když se budovale velké Německo. Sami téměř devadesátníci od cházeli před ním: Vilém I., Moltké, Bismark Steinmetz. Bylo mu padesátšest let, když vele sboru prince Bedřicha u Králové Hradce, byl šedesátníkem uprostřed svízelů zimního obléhán Paříže roku 1870—71. Soudruzi jeho v pol neměli daleko do sedmdesátky. — Jaká schopnost životních sil! Jaký nad bylek energie!. Není-li pravda? Jak uboze proti té gene- raci siláků vyjímá se naše pokolení s tou ostý chavou nedomřivostí svých odhodlání, se svoj unavenosti a netroufalostí životní a svoji vlekle chronickou touhou po odpočinku! V jakém světle se tu objevujeme se svým mravem oslav- ného svěcení »činností« svých deseti- a dvaceti- letých, toho jubilování »starců« sotva čtyřiceti- a padesátiletých, kterým třeba už nějak oslazo- vati »trpkou pilulku« nadcházejícího — věku odříkání. Jaká doba ochablé reakce, zimomřivosti a slabošství nám to nadešla? Či snad naposled sám vývoj vzdělanosti tak neodvratně žene k ukráceni lidského života Statistikové přece tvrdí opak. Tvrdí přímo, že prý postupem vzdělanosti a šířením podmínek životu příznivých přibývá ne ubývá průměrného počtu lidí, dosahujících vysokého věku. Jak tedy vysvětliti rozpor? Všimněme si trochu toho časového na prahu století thematul Je nějaká určitá hranice lidského věku?
#35 alto_textblock #35
Citují se připady vysokého stáří. Čitáte lokálky o starcích a stařenách, jak požehnaného věku dosáhli. Sto, stodvacet, ba i stopadesáti- leté případy se uváději mezi kuriositami. Vy- pravovalo se o norském sedláku, který zemře 160 let stár, zanechav 9letého synka z po- sledního manželstvi, jehož nejstaršímu bratru byl 108 let! Jinde nějaký stodvacetiletý oženil se s 98letou. A podobné směšností. Čte se to jako anekdota a přece vážní lidé data za ručují. Četli jste o anglickém poštmistru Robertu Tyloru, který se narodil r. 1764, pama tova krále Jiřího IV. a Víléma IV. a r. 1898 zemřel. Dostal od královny Viktorie — ostatně také už žádné mladice — podobiznu s vlastnoručním podpisem a pohnuti prý učinilo konec jeho kořenitému životu. Nějakého doktora van Owent jmenují, jenž prý sám osobně ohledal na 231 případů úmrlí etářím mezi 110 a 130 léty. A přece v životě slyšíťe sedmdesátníky neb osmdesátníky zpravidla už prohlašovati za » vetché starce«. A snad právem. Jak tedy? Kde je vlastně hranice lidskéh věku? Povolaní znalci a pozorovatelé prý udá- vají 90 až 100 let za přirozenou hranici. Jiní naznačili určitou formuli. U dvou a čtvernožeů v přírodě platí prý pravidlo, že se živočich do- žije pateronásob onoho počtu let, jehož má za- potřebí, aby dorostl. Pes za dvě leta dorůstá žije průměrem 10 roků, kůň roste do 5. roku. a žije z pravidla do 25 let. A protože člověk roste do 20. roku, byla by stovka vskutku ustanovenou od přírody hranicí jeho stáří. A přece jak nepatrné procento ho do sahujel Kde je příčina?
#36 alto_textblock #36
Trefně se pídí po odpovědi k daně otázc autor nedávno vyšlého spisku »O fllosofii dleu- hého věku« (Jean Finot: la Philosophie de l longévité). Vývody jeho lze shrnouti dvěma slovy : — Průměrný člověk neumírá přírozeně.
#37 alto_textblock #37
nýbrž více či méně rychle, a uměle sám — se o život připravuje. Tisíce příčin a nástrah stále usilují při praviti nás o život. Útočí proti naší bytost skrytě i zjevně, způsobem známým i neznámým, jednotlivě i hromadně. Dopoušííme se nesčí slných neprozřetelností, přehmatů, hříchů, které osudný konec uspěšují. Dalo by se proti nim všelijak pracovati, kdybychom si chtěli dáti po- zoru a kdybychom byli v čas varováni. Jednoho z těch tajných hlodavců, kteři podžírají kořen našeho života, vzal si auto zvláště na mušku. Pokládá jej za skutečného vraha lidstva. Jmenuje se: strach před smrtí. Člověkje od narození sketa. Bojí se o svůj život. A ten strach je nejkrutějším jeho vrabem. Většin lidstva dle pana Finota umírá — doslova strachem, že má umříti. Moderněji řečeno, schází se světa — autosuggescí Přiblížilo se jisté stáří, jistý stav duše se dostavil, na člověka padla hrůza. Začne si na- mlouvat, že se blíží konec. Příšerná myšlenk nejde mu z hlavy, mate mu smysly, porušuje vnitřní jeho bytost. Od té chvíle je jaksi ode- vzdán rozkladu. Představuje si, že ústroji jeho hyne, že síly vypovídají službu, víra v životse ztrácí. A víra li v život, tož život sám! Tak podloudně odehrává se v nitru jeho tichý děj otravy, který všecku činnost ochromuje. Člověk se špalně živí, bídně tráví, nemá spaní. Soustava nervů je otřesena. A za lichou záminkou, že beztoho za krátko bude všemu konec, přestane přestrašené ústrojí vzdorovati oněm tisícerým nárazům, jež nepřestávají odevšad útočiti. Smrt li se přibliži, má již polovinu práce vy konánu. Tělesná energie úzce je spřežena s mravní Jedna-li povoli, i druhá je otřesena. Pozorujte ve svém okolí. Zemřel známý určitého stáří Dokonce žádný vetchý stařec. Ale v krátké době následuje řada nových podobných úmruí. Odehod jednoho zalekl druhého, sklíčil mravní jeho
#38 alto_textblock #38
energii, ochromil energii životní a muž nedávno ještě statečný, začne se obirati myšlěnkou konee a strachem před smrtí — umírá. Útrapa pouze tělesná nesehváti člověka tak rychle. Virtuosové hladu Tanner, Sueci a j. do kázali to pokusně. Člověk mohl by snadno zů- stati deset dní i více beze vší potravy. Není t snad příjemně, ale jde to. Ale stalo se, že lidé překvapení hladem z nenadání ve dvou, třech dnech skonali. Zemřeli autosuggescí. Myšlénka na smrt je usmrtila. Na bojištích pozorována okolnost, že stejná poranění mívají za následek úmrti většinou na straně — poražených. Úbytek mravní energie přivodí úbytek sil životných. Stará generace připadá nám silnější, zdra- vější, robustnější. Řekli byste, že lépe a sta tečněji dovedla vzdorovati myšlénce smrti, ne byla tak otrávena pessimismem, jímž novověký člověk živen je už od mládí z literatury. Byl vice obrácena k životu a ne tolikrát denně upo- mínána živým i mrtvým slovem na konec všech věcí člověka. Vzpomeňte si jen, kolik zpráv o úmrtích osob známých i neznámých musí moderní člověk denně přijati na vědomost jenom ze svých novin K životu je třeba víry v život. K dlou- hému věku je třeba víry v jeho možnost. A tu víru třeba člověku vštěpovati, síliti ji a utvrzo- vati v sobě, ne ji podlamovati. Kdo skličen obavami vychází do boje s nástrahami života, je na polo už ztracen a snadno podlehne. Vypravují takové anekdoty ze života zná mých mužů. Někdy nějaká čtenářka osudu. cikánka, kterás čarodějnice prorokovala prý tomu onomu, že toho onoho dne nedožije. A, tu máš! Chvíle přibližila se, třeba až po dlouhých letech, ale na den a hodinu, jako nějakou čertovinou — muž byl na prkně. Vzal si věc k srdci, nepustil jí z hlavy. Nechal v sobě myšlénku vrtat, nechal ji podžirat na samém kořeni své bytosti, dal si smrt do slova — namluvit, a když lhůta vypršela, dostál
#39 alto_textblock #39
přesně slovu. Shasl jako plamínek na kahánci, jehož oleje bylo na kapku odměřeno! Virtuosn kousek suggestivného uméní! Kdo z jakýchkoli přičin, ať z domnělých známek či skutečných přiznaků soudí, že se jeho hodinka přibližila, nedivte se, je v opravdo- vém nebezpečí nepřečkali osudnou hodin kul Skličujiei důmínka ubírá mu všecku schopnost odolávání. Tak ochabují, hynou, jako zlomeny od- cházejí osoby, kleré jste ještě nedávno viděli překypovati životem. Ztratily držení, potřebnou rovnováhu, zapotácely se a klesají, ubohé oběti malomyslnosti a ochromené vůle i radosti ži- votné. Naproti tomu, jaký pohled na ty které pří- pady bujarých osmdesátníků, devadesátníků, osob stoletých, kterých se »nic nedolkne«, které žádná nehoda v životě nedovede zkrušiti. Ne- poznaly strachu před smrtí, nenaučili se trápiti se myšlenkou sna tu s kosou«, nemysleli prostě na ni a nemysli dosud. Jsou plni smyslu pro život, pro jeho potřeby a úkoly a nenacházejí ani času, chvěti se o svůj vlastní konec. Umírají sice také, ale leda — radostným pohnutím jako ten anglický poštmistr. A právě ta jasnost mysli, ten radostný oplimism, je živnou jejich silou, která jim dává schopnost vzdorovati. — Nejlepší prostředek ku prodloužení ži vota jest, dle pana Finota, nelekatí se smrtil Ale ke každé neohroženosti třeba je ovšem návodu, cviku, jistého vychování. A toho by měla naše ustrašená generace rychle si ještě trochu opatřiti od toho pokolení »parádních starců«, kteří pomalu jeden po druhém odchá- zejí. Pak by snad nemusila být tak matema- ticky neodvratna slova, kterými jeden řečník s kazatelny prý onehdy tak suggeslivně zahájil svůj novoroční proslov ke zbožné obci: — Nadchází nové století, ve kterem všickni zemřemel