ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 10fd6fb0-78e9-11dc-b1e8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 30
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXV,
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý dne 23. května 1905.
#3 alto_textblock #3
Číslo 140.
#4 alto_textblock #4
fa ranní a odpol. Histy předelácí ser v Praze v sduslnistra i a pib adní lets . . . . s dvojí donáškeu nbr adnt kata . . .. ve flislkáchi u nkk . Poštou: aa npe nění kia . . .. s drojí zásilkon n nk la . . . K
#5 alto_textblock #5
K 6 K — 50 7k 2 K 30k
#6 alto_textblock #6
Jl
#7 alto_textblock #7
V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . . a Bh odpeledni . . . . za 2h Ve Hilialkáich na venkově: raaní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . S h Inserá ty plati se hotově zapře Předplacení a inserty přijímá sdmlni strace v Marianské ulici č. a Tam nachšzejí se též redliakee tiskárna a ozpedice „Národnich Listů“ Rukopisy so novraceji.
#8 alto_textblock #8
L. Z Petrohradu, 22. května (Pův l. zvl. zprav. »Nár. Listů«.) Dopisovatel »Rusi« sděluje, že Japonci koupili v Mougolsku dvě třetiny sklizněa ie podařilo se jim provézti ji vzdor ruským blídkám přes hranice. Nyní pociťuje prý ruská armáda nedosta- tek obilí. Chunchuzové jeví opět značnou čilost v krajích, sousedících s Koreou, kdež jim velí důstojníci japonští Pravé křídlo japonské, v hornatých krajinách rozložené, značně se opev- nilo. Děhem zimy odeslány byly pod- mořské lodi torpedevé na Dálný vý- chod, stroje rozložené poslány po dráze sibiřské. Přes zdánlivý klid dělnické hnutí vhlavním městě trvá dále, jsouc pouze opstrněji nyní ztajeno. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy viz na straně 4.)
#9 alto_textblock #9
„Smírné
#10 alto_textblock #10
Tak se přičinili o— prostředí“!
#11 alto_textblock #11
Pravda-li vůbec, že vládě Gautschově 1šojícím za ní kruhům rozhodujícím tentokráte nelmi na tom záleži, aby na nyněj jim sněmu českém bylo mezi obě nanárody způsobeno „takové pro- středí, jež by znamenalo, ne-li klid zbraní, tož přece aspoň nějaké spolužití, které by pak umožnilo další po- stup“ — ve Vídni: tož se němečtí poslane od prvního dne zabedání sněmu českého o způ- sbení takového vlídného prostředí věru zname- nilě příčinili a napořád znamenitěji přičiňují. Nedosti na tom, že od své naprosto ne- oprávněné a veskrze nemravné obstrukce upu- stili jen na chvíli a s velikou nevrlosti, nedosti na tom, že všechna jejich snaha jde k tomu, aby sněm tento co možná nejméně pro blaho země české mohl vykonati, tak že s nimi hrdliti mu- síme o propuštění předloh nejpilnějších; ale celá ta slavná pestrá společnost: Všeněmc ův obojí sorty, německých nacionálů a po- krokářů i s těmi rozmilými německými agrárníky, od první schůze až podnes ne- dělá nic jíného, nežli že s eká a stříl po nás svými drzými, prolhaný m žalebami a interpellacemi, v nichž nařkká na pronáslodování a utisko- viní Němcův se strany naší a ptá se na kmašeně vlády, čeho hodlá proti nám na o chra- nu týraných námi Němcův podniknout? — Výlet Čechův do hor Orlických strašným nebezpečím a ohrožením tamních Němcův; ně- močti poslanci důtklivě se tážou vlády, co bodlá proti těm českým turistům na ochranu ubohého, chvějícího se lidu německého v po- leří orlickém podniknout? České nápisy na vo- zech pražské elektrické dráhy jsou dalším krozným příkořím, jež činí češti Dantonové na sroměstské radnici ubohým Němcůr praž- tim. A proto se vláda vyzývá atd. Ještě horš vkrutější Robespierrové zasedají však v měst- ši radě pražské; nechtějí německým obchod- sádm dovolit, aby své výkladní skříně s něme- dími nápisy posunuli na obecní půdu, cožje njsté ta nejukrutnější křivda, jaká kdy kte- nímu národu se stala: a proto se vyzývá vláda, sy neprodleně atd. Avšak nejen na pražské niníci i v samé Zemské bance, kde přece — č. Mattuš vládne, jsou Němci krutě zkráceni, polo se vyzývá nejvyšší zemský maršálek, aby nprázdněné místo řoditele (po Čechu dru.
#12 alto_textblock #12
Lošťákovi) nedopustil dosadit konkursem do- mácím nejzasloužilejšího a nejzpůsobilejšího po řadě úřadníka Zemské banky, poněvadž by to byl Čech, nýbrž aby se vypsal veřejný kon- kurs a místo dostal některý „právnicky a ob- chodně kvalifikovaný Němec“. Při tom si ještě pánové musí jizlivě poulevit: že prý by to pěkně illustrovalo tu naši líčenoa smířlivost, kdyby na místo odstupujícího Čecha byl dosazen opět Čech a ne Němec. — To je věru roztomilť předehra ku — pří- měří, to je přelíbezné „prostředí“11 Ale na tom všem pořád ještě nemají páni Němci dost. Va- vříny reka Malyho nedají reku Bachmannovi spáti a tak neostýchají se němečtí poslanci do sněmu smíru vhoditi trhací třaskavinu návrhu Bachmannova na národní rozdvojen zemského výboru, při čemž českému ná rodu má se dostati 4 zástupců a německé m en- šině také 4 — kdežto dvě místa vyhražuj velkostatkářům; jedno německo-ústaváckému, druhé kenservativnímu. Onen má vstoupiti do německé, tento do české sekce zemského vý- boru. Agenda sekcí těch má se pak rozdělit territoriálně, k vůli čemuž má se přede- vzít národní rozdělení okresů samo- správných v české a německé. Zkrátka: právě te, co se nejcitelněji a nejbodavěji dotýká všech vlasteneckých srdcí v národě českém, právě ten hrot rozdvojení jednoty země če- ské rozdělením jí na území německé české (vlastně smíšené), právě ten hrot vytrhují z plotu svých choutek a vrážejí jím schválně do prestřed sněmu, jenž má připraviti dohodu smír mezi oběma národy. Co chtéjí tímto svým pohoršlivým návrhem. o němž dobře vědí, že nemůže nikdy projíti. dokud nebude český lid voliti — Němee za poslance své. To, co chtějí všemi svými výše dotčeným interpeliacemi; je. jen nás dráždit, bodat, urážee do krajnosti. Nám, domerodému národu, nám,4 millionům Čechů, nemá se dostat v zemském výboru než tolik zástupcův, co jim menšině 2millionové. To znamená: jeden Němec za dva Čechy! To znamená vrhnout nám ve tvář krva- vou potupu, že jsme vůči nim pleměnem nižším, jež stačí odbýt polovinou práva, kdežto vzne- šenějšímu Němci náleží v Čechách přodnost práva celého, jednou tak velikého. A k tom ještě máme si nechat dát roztrhat svou vlast, aby v ní povstala zorganisovaná, uzavře- ná německá země, nový Šlesvik -Ilolštýn na hranicích Pruska. To nám na sněmu české země! Chceme po takovémte jmpertineniním, zřejmě provokatérském návrhu ještě čekat na další důkazy německé dobré vůlea nálady ke smíru? Tonto Bachmannův návrh jest výpadem, jest útokem nesmířitelného, zpupného nepřítele ničím jiným a ničím méně. S podobnými návrhy se nepřichází, když se chce dorozumění a dohodě, nýbrž když se chce opaku: novému boji, nové válce. Návrhem tím Němci bez rozdllu prozradili svůj obmysl: chtějí diktovati nám své nejzpupnější podmínky míru, jakoby nás byli v hlavní bitvě rozhodně porazili. Kde však bylo té bitvy? Kde té po- rážky? Nikdo ji neviděl. Rozbijou-li všechny ty smiřovací pokusy Gautschovy neb Lobkovicovy obnoví-li svou obstrukci v Praze — ob- my svou obstrukci ve Vídni a pak uhlídáme kdo s koho. Pánové se velice mýlí, domnívají-li se ve své nezřízené domýšlivosti, že svět se bude to čiti podle jejich zvůle, že budou moci jen stále se roztahovat v zemích českých a v Rakousku vůči nám 6 millionům Čechů a 16 millionům probudilých Slovanův. Tempi passati. Konec do- bývání, konec podmaňování. Rovní tu stojíme proti sobě a nodáme se vám podčiniti více žád- ným terrorem, žádným násilnictvím. Docílili jste
#13 alto_textblock #13
svými drzými interpellacemi a návrhy pouze jednoho: podali jste důkaz, že všechno smiřo- vání se s vámi je poctivým, cti a práva svého dbalým Čechům za takých okolností, v takovém prostšedí, jaké vy způsobujete, prostě ne-
#14 alto_textblock #14
možno.
#15 alto_textblock #15
Sněm království českého. V Praze, 22. května. Rozmrzelost v kruhu českých poslanců sice rozmrzelost pochopitelná, je signum nyněj- šího sněmování. Němci upustili sice od obstrukce. však cena, kterou si ustanovili za tuto benevo- lenci, za to, že milostivě dovolili, aby bez ná- vrhů na jmenovité hlasování pana dra. Reiningr et conšortes odbyto bylo několik bezvýznamnýeh schůzí, je taková, že tím parlamentarismusa ústavnost obráceny na ruby, poněvadž velení má zpupná menšina, jež v každém sezení i mimo sněm téměř denně diktuje si pokořující pro majoritu podmínky. Dnes vylasili se již jen s povelem, že n místě odslouplého dra. Lošťáka musí býti jme- nován práva znalý ředilelem Zemské banky Němec. A prosadili. Na pořadu dnešní schůze bylo ustavení některých sněmovních výborů. K volbě nedošlo, poněvadž reaklivovány byly prostě komise, již před dvěma roky dosa- Schůze byla by skončila bez interresu, kdyby nebyl si místodržitel popilil odpověděti na dotaz německý ve známé afféře portálových ná pisů v Praze. Patrná byla snaha místedržitelova odpověděti tak, aby nenarazil v pravo ani v levo Zcela ve smyslu nynějšího regimu. Je t však nesnadná věc, kde jde o věc tak kou- kretní a kde třeba říci buď ano nebo ne. Misto- držitel prohlásil, že principialní usnesení o ná- pisech v městské radě pražské se nestalo. Pn Alex Richter ze Smichova vi to sle lépe, nebot jemu i datum je povědomo, kdy ono usnesen bylo učmněno. Aby ale Němce sdělení toto ne- bulelo, připomenul ihned, že material mu v zá- ležilosti té obci pražskou předložený není úplný a ne dosti správný. Zejmena že nesrovnává se s poměry skulečnými tvrzení, jakoby ve všech připadech, kdy o nápisech na portálech bylo jednáno, byli se interessenti podrobili podmínkám obce. Mistodržitel konstatoval, že dva tací in teressenti podali protest proti rozhodnutí městské rady. Až prý místodržitel otázku důkladnějí pro- studuje, odpovi prý určdtějí, však tolik prohla- šuje již dnes, že hájiti chce v každěm směru — národní rovnoprávnost. Nezapo méneme na tente slib a budeme se ho důsleduo dovolávati, a sice ne pouze v Praze, ný br v celých Čechách, neboť pro toto město neplatí jiné zákony a předpisy, než pro různá německonacionální a všeněmecká města v tétc Budeme s touže rozhodností a neúprosnost žádali za právo svého jazyka, kde dnes sou stavně se šlape nohama. Bude-li donucenu vino- hradská trafika, jíž v dnešní své interpellaci do- volával se německý poslanec dr. Maly, opatřii se také německým nápisem, neustaneme polud. pokud všechny úřady, všech n. y in- stituce veřejné, zejimena státn všude v Čechách nebudou ozna- čeny ve smyslu téže rovnopráv- již místodržitel slíbil há- ápisy český mi. * e
#16 alto_textblock #16
zené.
#17 alto_textblock #17
zemi.
#18 alto_textblock #18
Nejv maršálsk zemský kníže Jiří z Lobko vic zahájl schůzi o 11. hod. 20 min. U vládního stolu místodržitel král. českého h Coudenhove a dvorní rada Vojáček. Galerie obsazeny četně. Došlých spisů bylo 19, mezi nimi řada netiště- ných zpráv zemského výboru, a lo mimo jiné; o úpra- vě řeky Ohře v trati Schwarzmůhle—Falknov—Königs- werth, o žádosti správní rady českého dívčího lycea spolku „Ludmila“ v Budějovicích za zemskou sub-
#19 alto_textblock #19
venci na vydežování lycea, a o prohlášení nemocnice císaře a krále Františka Josela I. okresů král.-vino- hradského a žižkovského na Král. Vinohradech za všeobecnou nemocnici veřejnou. Pelic podáno bylo od 18. do 22. t. m. 241; mime to posl. dr. Ladislav Dvořák podal petici damsk ýc odborů „Sokola“ a Národní jednoty severočeské v Lou- nech za změnu volebního řádu. Posl. Blahovec podal petici Karoliny Lhotové vdovy po zemr. učiteli Emilu Lhotovi, za podporu pro pozůstalé dítky Nejvyšší maršálek zemský vyzval kurii měst míst průmyslových, aby vykonala volbu verifikator na místě posl. Jos. Hofmanna; potom prohlásil, ze sněm je způsobilý platně se usnášeti Dovolenon usneseno povoliti: knížeti Traut mannsdorfovi čtyřdenní, na dobu nynějšího za- sedání, pak posl.: kníž. Fürstenbergov!, Ferdi- nandu kníž. Lobkovicovi, dru. Hezkovi Grossovi. Žádosti některých soudů za vydání poslaneů Bergera, Steina, Hovorky, Glöcknera Krejčího, dra. Maška a Jana Macháčka, ve směs pro přestupky v soukromých záležitostech, při kázány výboru legitimačnímu. Potom čteny byly došlé návrhy. Posl. P. F. Krejčí podal návrh na vydalnou pod poru rozvoje obchodního školství, zejmena dotacemi Návrh ten zní: Dle zprávy zemského výboru o stavu pokračova cích škol v království českém obnášel ve školním roce 1902-3 úhrnný počet veškerých těchto škol 426. Z nich jest pouze 52 pokračovacích škol kupeckých, 49 chla- peckých, 3 dívčí a 11 smíšených. Vedle toho ugiíl země subvence 18 vyšším, dvoutřídním a jiným ob- chodním školám, rámec pokračovacího školství přesa- hujícím, leč subvence ty jsou poměrně skrovnější, než subvence, udělované školám zemědělským a řemeslni- ckým. Kdežto školy zemědělské a řemeslnické přejala z valné čásli země, po případě stát ve správu svou jest vydržování školství obchodního, a to nejen po- kračovacího, nýbrž i středního a vyššího, posud po- necháno za přispění veřejného interessentům samol- Bude dlužno opětně o tom uvažovati, jak by také školstvi obchodní doznalo zabezpečené exislence zá konnou úpravou, a to cestou zákonodárství zemského, Interessenti konají plnou měrou své povinnosti, jak jediný příklad Nového obchodmího gremia v Praze illustruje, které pro školní rok 1903/4 věnovalo k uhra- žení výdajů gremiální obchodní školy pokračovac 7000 korun, zároveň hradilo Nové obchodní gremium schodek dvoutřídní školy denní v obnosu 7608 K 72 h. obnáší tedy roční příspěvek jediného tohoto gremia na obchodní školství 14.608 K 72 h. A podobně jest tomu i u ostalních škol obchodních. Takovými přispěvky interessentů samotných se žádné jiné odvětví školstv odborného vykázati nemůže. Kromě toho dlužno uva- žiti, jak rozhodujícím činitelem při úhradě nákladů školy obchodní jest školní plat, od jehož placení se zřídka osvobozuje, kdežto na jiných školách odborných školni plat jest příjmem naprosto podřízeným. Břímě které se tu však interessemtům, zejmena obchodnímu gremiu ukládá, přerůstá jich síly a okolnost, že ob chodní gremia posud tak obětavě na své školství při- spívala a zajistě i v budoucnosti přispívati budou nesmí býti závadou podpory veřejné, nýbrž práve naopak zdůvodňuje výmhuvně důležitost školství ob- chodního, jež prokázalo skutečnou životní sílu a tudíž důvodnost vyšší podpory faktorů veřejných. Stejně jest naléhavo, aby povolování subvencí školám nově založeným dělo se v čas již pro první rok školní. Jes nepochybně prokázáno, že právě obchodnímu vzdělán byla posud věnována poměrně skrovná péče, ač právě nedostatek obchodního vzdělání a kupeckého ducha jest jednou z čelných příčin nedosti intensivního ná rodohospodářského rozvoje našeho Podepsaní činí tudíž následující návrh: Slavný sněme račiž se usnésti:Zemskému výbor královslví žeského se úkládá: a) aby do zemského roz počtu na rok 1904 vložil přiměřené částky ke zvý šení dotací kupeckých škol pokračovacích a obchod- ních škol vůbec, b) aby vládu dožádal, by obchodní školství v království českém rovněž vydatněji než doposud podporovala. Posl. dr. K. Mašek podal návrh, týkající se brzkéh zřízení krajského soudu v Klatovech. Poslanec Barták a spol. podali návrh, týkající se změny zákona branného. Návrhem vláda po usnesen sněmu se vyzývá, aby předložila k ústavnímu projed- nání předlohu o změně zákona říš. z 11. dubna 189 č. 41 ř. z., v tom smyslu, že uslanovení § 34. v od- stavci 4. se mění a má zníti příště následovně: Po touže výminkou pokládá se za rovného jedinému sy- novi, vnuku nebo bratrovi, jinak zeti také ten, jeho jediný bratr nebo ostatní bratři, jinak švakři a) jsou odvedeni k c. a k. vojsku, loďstvu válečnému nebo zeměbraně; b) jsou mladší 18 let neb jiného povolání, pro kteréž nemohou povinnostem v odstavci druhém tohoto paragrafu vyznačeným dosti činiti; c) pro ne- zhojitelné duševní nebo tělesné vady nejsou schopní ke všelikému výdělku. — Jakmile zákon takto změ- něný nabude platnosti, budiž s osobami vojenskými, jichž se týče, dle ustanovení jeho naloženo.
#20 alto_textblock #20
ným
#21 alto_textblock #21
Navrhovatelé odůvodňují svůj návrh tím, že do- savadní ustanovení zákonně těžce stihají mnohé ro- diny následkem toho, že člen jejich, který zproštěn byl v míru činné služby, výhody té pozbývá, jakmile jiní členové rodiny dosáhnou věku 18 let nebo vy- stoupí z činné služby. Tito nebývají rodině obyčejně nic platni, poněvadž mívají jiné povolání, dle kteréhož o rodinu pečovati nemohou. A tak bývá rodina zba- vena výhody a pomoci, které jí prve zákon přiznala ociťuje se často v největších nesnávích i bídě. Tomu mohla by částečně odpomoci navržená změna zákona, při čemž by síle branné újma se nestala Poslane prof. dr. Fiedler a spol. podali návrhi týkajíci se řeky Cidliny v okrese poděbradském. Zní: Podavatelé navrhují, by sněm usnesl se takto: Zemský výbor se vyzývá, aby, dorozuměv se s vládou, předložil sněmu osnovu zákona, podle něhož by úprava řeky Cidliny v okrese poděbradském, na kterou povoleny byly státní a zemské příspěvky zákonem ze dne 26. dubna 1903 z. z. č. 112, vřaděna byla dodatečně mezi podniky, jež mají býti provedeny dle zákona ze dne 13. února 1903 z. z. č. 31. Po stránce formální na- vrhují, by návrh přikázán byl rozpočtové komisi bez prvního čterí Němečtí poslanci Helnzel a spol. a Wůst a spol podali návrhy místního rázu Posl Březnovský a spol. podali mistodržiteli krá- lovství českého dotaz, týkající se poměrů v nemocnici pražské. Dotaz ten zní: Ve veřejnosti stále opakující se stížnosti na hrozné poměry, jaké panují ve vše- ohecné nemocnici pražské, jsou celé veřejnosti známy, jen dozorčí orgány vládní čmní dojem, jako by v tomto pro lid nejdůležitějším ústavě humanitním bylo vše v nejlepším pořádku. Je nejvýše včasno, aby konečně povolané orgány konaly svou povinnost a nápravu zjednaly jak v úpravě místností, tak i v péči o choré a zlepšení platu služebného personálu. Chceme uká- zati jen na nejkřiklavější zlořády, které panují v tomto tak zvaném humanním ústavě. Již přijímací kancelák je nepřístupna pro tíže nemocné: po příkrých schodech je jim do místnosti vystoupiti, kancelář, kam denně přichází až 300 nemocných různých stavů, měří plo- chu sotva 10 čtverečních metrů, a je tam ovzduší, že by tam padl. Jaká byla tato místnost před 100 léty. je ovšem podnes. Vedle je kuchyně úplně nedosta- tečná, obědy pro nemocné se musí vařit na několikráte. Nemocných bývá v ústavě přes 1000 i 1200, k tomu 300 opatrovnic, asi 60 lékařů a pro ty všechny selu Kuchyně ta Ey měla býti přeložena; lím by se rozšířila přijímací kancelář. Totéž se týká prádelny. která by měla býti vůbec z ústavu přeložena. Nedávno v ní zjištěn byl tyfus. Vůbec vyskytne-li se v Praze tyf, ne malou vinu toho nesou zlořády, panující ve všeobecné nemocnici pražské. Přímo děsné poměry panují v odděleních ranlé- kařských pro ženské nemoci. Místnosti ly jsou tak nedostatečny, že tu leží nemocné i po dvou i třech v jedné posteli anebo jsou umístěny po zemi. Proto nemohou lékaří nemocné dle přání přijímat a pouka- zují je na dobu, až bude v oddělení místo. Co se s ne- mocnými zatím stane? To je bohu poručeno. Na ope- race musí nemocný čekat 4 a třeba více neděl, nebot nemocných je mnoho, ale není lůžek pro ně. Když jsou poměry takové, proč nezřídí se ještě jedno místo operatéra? — Před 10 léty koupil stát od pana Duba za 100.000 K stavební kout pod nemocnicí. Toto místo leží 10 roků ladem; proč se nezastaví? Co se tu ztratilo na úrocích? Stejně má se věc s bývalým ústavem hluchoně- mých; budova ta stojí již dva roky prázdna. Chudý muž nebo žena musí čekat na operaci třeba přes měsíc a musí, když jen trochu lze od něho náhradu požado- vati, platiti denně K 1.90. Ubožák se tím zbytečným čekáním v nemocnici celý zadluží. Jsou případy, ze osoby tam čekaly až 3 měsíce Proč, když jsou takové poměry, se nestaví, proč se neustanoví více operatérů, proč leží ladem místo a budova, která byla koupena pro rozšíření, a ztrácí se na m tolik úroků? Proč nezřizuje se více třídních pokojů, aby si i méně zámožní mohli popřáti za- opatření v nemocnici a nebyli nuceni hledati drah sanatoria? Služebné poměry personálu jsou přímo děsné u porovnání s jinými nemocnicemi. Tak ve Vídni má první opatrovnice 40 K, druhá 30 K a třetí 24 K mě- síčně. V pražské nemocnici však má první opatrovnice pouze 20 K, druhá 16 K a třetí 12 K měsíčně. Při tak malém platu je těžko klásti na opatrovnice všechny možné požadavky; jaký plat. taková práce- Největší počet opatrovnic musí líhati mezi nemocnými. a rozstůně-li se opatrovnice, nedoslane za tu dobu, co byla nemocna, ani těch bídných někonik naléřů mzdy, a žádá-li násteďkem těžké a nebezpečné služby po 10 létech za přeložemí do pense pro churavost, odbude se výrokem, že to nejde, že následkem své nemoci měla službu přerušenou atd. V prádelně, kte- rou měl před léty, jak to již u nás jinak nejde, pro- najatu žid, platilo se pradlenám denně K 1.20. Tento plat se jim plati podnes — plat ten jest beze stravy Jak prádlo to pak vypadá, možno si pomyslit! Jest nutno, aby jak opalrovnícim, lak pradlenám i myčkám v ústavu platy byly nynějším drahotním poměrům
#22 alto_textblock #22
vaři.
#23 alto_textblock #23
FEUILLETON
#24 alto_textblock #24
Hrdina doby.
#25 alto_textblock #25
Benedek v historii a v dramatě. (Zvrat.) Neklamalo Benedeka rozpoznání ke jeho aktivity již je na krátce. Ale mýlil se. zpsle a doufaje, že doběhne klidně, nehlučně. bez rozruchu, obvykle pravidelným modrým urehem a formálním odchodem na trvalý odpo- šinek. Netušil a nebyl by se nadál ani ve snách, ie poslední čásť jeho pestré a rozmanité služby bode spojena fakticky a historicky s tragedií kálovéhradeckou, že konec bude náhlým spá- dem a pádem a že bude v pravdě dramatickým Jenom akademická je otázka, zdali by jiný za jeho místě byl pochodil líp. Prusko mělo pře vahu nejen jehlovkou, nýbrž taktikou a vedením dile nesporno je, že vrch. velitel Benedek nebyo disponentem, alebrž nalezl již disposice hotové, Mnapravitelné, neodčinitelné. Jen že jiného by nebyla dusila zdatnost, jinde osvědčená, jinému nebyle by bývalo přitěžující okolností, že še z jihu na sever nerad, contre coeur a že tedy pdle toho také jednal. V druhém týdnu březnovém, na slyšení, ke klerému byl povolán, zvěděl, kam hodlají jej na šachovnici válečné postavit a proč. Počítali, že Maďaři, proti Vídni se bouřící, snesou jej, syna uhersko-protestantského lékaře, raději, nožli kohokoli jiného jako vojevůdce. Diplomacie víleňská pokládala výpravu proti Prusku důleži- tější, nežli zápolení s Italií, a nechtěla v one sxponovati člena panovnického rodu, mocnáři samu blízkého. To byly argumenty, jimiž ope- roval ministr zahraničních záležitostí hr. Mořie Fsterházy a jimiž na Benedeka působil také arcikniže Albrecht sám, důtklivě a přimo. Jsa již odstaven a nejsa již vůbec ani oděvem voják * Viz čís. 135. »N. L.« ze dne- 18. dubna t.r.
#26 alto_textblock #26
napsal na list, jímž jej tento pozval k rozmluvě: „A já osel, tam šel, to byl počátek mého ne- štěstí.“*) List byl — po smrti Benedekově — i s trpkým komentářem dodár arciknížeti. Budiž však konstatováno, že tento nejen neaspiroval na vůdeovství jižní, nejen netlačil Benedeka na těžší místo severní, alebrž do té míry věřil, že cnen zůstane v Italii a do Čech že půjde sám že tamější situací válečnou zevrubně se zabýval a že též on, jako Benedek, podrobil se rozho nutí panovníkovu. Než všechny rozklady a domluvy, apostrofy appelly a také dva rozhovory s arciknížetem Albrechtem, který jej dokonce sám navštívil byly by zůstaly marny a minuly se účinku Benedek byl by zajisté nepovolil. Nelákala ho ani nabízená maršálská hůl. „Musím si ji za sloužil,“ namítl. Již byl odhodlán říci defini tivně, jako poslední svoje slovo: Ne! Již chy stal se k návratu do Verony. Záporné odhodlání ke kterému se vzehopil, jakoby mu bylo ulehčilo Tu však nastala peripetie. V noci před odjezdem probudili jej a do- vedli Re generálnímu pobočníku císařovu hr Crenevilieovi. Sám o této noční události, pro jeho život a pro jeho celý osud nejdůležitější vypravoval, an nalézal se na ústupu z Král. Hradce do Uher, adjutantu svému. V biografi- ckém textu, jimž jeho listy jsou spojeny a do- plněny, vypravuje se o tom: „Hrabě tlumoči prosbu panovníka, by upustil od svého zdráhání. Císař — pravil Creneville — uvali na sebe ve- likou zodpovědnost, ustanovi-li, proti hlasu mi- nění obecného, jiného generála, nikoli Bene- deka, vojevůdcem. Po porážce vina přičítala by se z pochybené volby jemu a tu by mu nezbylo leč vzdáti se trůnu. Tak zůstaveno Benedekovi rozhodnout osud panovníka. Jsa mu na smrt oddán, prohlásil, že prokáže mu také tuto službu. Po takovém vysvětlení — děl — by bych věru špatným chlapem, kdybych neby převzal komando.
#27 alto_textblock #27
*) „Benedek“ Friedjungův str. 35
#28 alto_textblock #28
Ve stati, napsané pí. Julií Benedekovou r. 1886 a r. 1889 dru. Friedjungovi odevzdané ku publikaci (nalézá se také jako XII. dodatek ke 2. svazku jeho spisu „Boj o nadvládu v Ně- mecku“) celá, právě vylíčená episoda se při- suzuje arciknižeti Albrechtu. Vdova po ne- šťastném vrchním veliteli píše — svým způso bem a slohem: „Anno 1866, když byl Benedek pevolán do Vídně, by se odevzdalo mu vrchn velení nad armádou severní, zapřísáhal Benedek svého císaře, by nechal jej v armádě italské, že slouží přes 30 let v zemi té, že ji zná zevrubně po každé stránce, že má svoje vojsko k válee připraveno, že z aručuje Italii — slovo, které Renedek ve své vzácné skromnosti jistě mohl dáti jen po bedlivé rozvaze. Konečně vyhověl cisař nerad jeho prosbě a propustil jej, aby še tedy do Italie! Na zejtří, časně ráno dostavil se arcikníže Albrecht a naléhal na Benedeka, by převzal armádu severní, důvěra vojsk že si h žádá, dovolával se jeho povinností jako pod- daného, ba řekl (mylně), že jest ohrožena dy- nastie, kdyby nepochodil on (arejkníže), kdy byste však padl Vy, jste Vy sám oběti. — Obět pokořila se nezbytnosti a podlehla. Benedek ne- měl valné naděje na šťastný konec. Věc byla tuze málo připravena, a na poslední válečné radě řekl ve Vídni nepokrytě: Vaše Veličenstvo, hra- jeme va banque, jsme ztraceni předem. Císn ptal se prudce: Proč? — Protože nejsme při praveni s dostatek, abychom vedli dvě války seučasně.“ Listy Ludvíka Benedeka jsou leckde jedi- ným zdrojem pro náležité posouzení nejen osoby jeho, nýbrž také osob jiných a pro po- scuzení celé kritické doby, ve které Rakousko ztratilo svoji nadvládu v Německu. Dlužno proto litovati, že od přechodu Benedeka z jihu na sever tento pramen seschl. Zbyly toliko některé úryvky, které po žádosti, s hůry projevené, ne spálil. Možno snadno se domysliti, jak byly zni čené partie zajímavy. Byly mezi nimi spisy pa- mětné, plaidoyery pro domo, tolikéž žaloby na osoby vedle něho a nad nír působivší. A jak
#29 alto_textblock #29
byly — choulostivy. Snad také povážlivy a ne- bezpečny! S tímto faktem, s tímto defektem dlužno se smířiti. Žádná výplň cizí rukou nemůže tento nedostatek nahradit, nemůže nahradit autora, Ludvík Benedek v hodnosti polního zbroj- mistra, byl sicr od r. 1861 členem panské sně- mevny, ale politikem nebyl. Svoje credo vy- znával bez obalu. Vyrostl v armádě, srostl s n byl dítětem, byl odehovancem porevolučního ab- solutismu, jenž opíral se o bodáky vojínůva jimi se popíchal. Jen tak lze si vysvětliti, že ne- viděl, co se připravuje a děje. Několik nedě byl již designovaným vůdcem na severu a po- řáde doufal, že zůstane jen designovaným. Ještč 5. dubna napsal s božskou zrovna prostoducho stí: „Nevěřím v žádnou válku — byla by čiro čirou hloupostí německou! Ale válka přišla. Loučení bylo mu těžké. Odjížděje 8. května z Verony, ubezpečuje svoj Julii: „Na všechen způsob jdu vstříc těžkým utrpením, ale jsem vojín, skutečně pokornýa dím: Jak se Pánubohu ráči! A nyní líbám T v duchu nejsrdečněji a žehnám Tě!“ Ubíraje se pak, 19. května, z Vídně do Olomouce, prosí za písemné požehnání. Opouštěje druhé hlavní město moravské, 20. června, piše: „Ještě jed- nou, v duchu, tisknu Tě zbožně nna své srdce, celuji Tě a žehnám Tě. Požehná-li Pánbůh Ra- kousku a jeho armádě, já však někde zůstanu ležeti mrtev, pak bude život můj zaplacen mnohonásobně a Ty snášeti budeš úděl svůj oddaně a snad také s důvodnou hrdostí. Vrátím-l se jako spráskaný vojevůdce k Tobě, potom bud shovívavou ke mně a dej, abych neštěstí svoje snášel mlčky, jak se sluší muži...“ 21. června byl v České Třebově, 26. června v Josefově, Princ Bedřich Karel stál u Jizery, an korunn princ Bedřich téhož dne dosáhl teprve prů- smyků krkonošských. Ale su stala se nejosud- nější chyba celé války: místo, by se udeřilo v čas, t. j. ihned na onoho, čekalo se, až při- budou zadní voje rakouské d. Josefova. Raku-
#30 alto_textblock #30
šané spojili se, ale Prusové také — dne 3. čer vence. Po trutnovské a skalické porážce, o kte- rých zvěděl 28. června večer, a jičínské (29. června) viděl jasně, že je zle a před rychlým, nečním ústupem, vykonaným 1. července, do Králové Hradce, volá v listě, spěšně načrianém manželce: „Snad bylo by lépe, kdyby mě za- sáhla kule!“ O polednách 2. července, po vá- lečné poradě, které se zúčastnil také tehdejší podplukovník Beck, cisařem na bojiště poslaný, Benedek zaslal tuto chiffrovanou depeši do Vídně: „Prosím důtklivě, Vaše Veličenstvo, z uzavření míru stůj co stůj. Katastrofa armády neodvratna.“ O 2. hodině 10 min. s poledne odtelegrafc vána z Vídně tato odpověď: „Uza- vříti mír nemožno. Je-li ústup potřebným, budi nastoupen. Odpoledne 3. července byl Benedek po- ražen, „spráskán“, vojensky mrtev. O 10. hod. noční oznámil tajným telegramem svému suve- rénu a nejvyššímu veliteli, že „pohroma, které se bál, jest ohromná, ztráty nepřehledny, ale ne- konečně veliky.“ S utajeným dechem čteme podrobné vylí- čení pětihodinného krveprolévání, vypravování o panice, která pojala přemožené a zdolané Ra- kušany, o přečetných v Labi za útěku nočního utonulých, o všech hrůzách veliké retirády. Bylo dohráno a prohráno nejen mezi Bene- dekem a korunním princem saským Vojtěchem na straně jedné a mezi korunním princem pru- ským Bedřichem a princem Bedřichem Karlem na straně druhé, ale také mezi Rakouskena Pruskem. Německé císařství hohenzollernské bylo založeno. Po čtyřech létech dovršeno a vy- hlášeno. Rakousko, vyvržené z Německa, neporoz- umělo lekci utrpěné. Po válce dostalo Uhersko státní samostatnost s nadprávím maďarského kmene a jazyka, Cislajtanie Beusta s německou vládou. Historia magistra — jinde snad, v tomto státě nikoli. Jos. P enížek.