#1
alto_textblock
#1
21. května 1905.
#2
alto_textblock
#2
I. Přiloha Národnich Listů
#3
alto_textblock
#3
k číslu 138.
#4
alto_textblock
#4
Strana 13.
#5
alto_textblock
#5
Výtvarné umění.
#6
alto_textblock
#6
Z Rudelfina.
= Mimo pyrenejský poloostrov proniklo
blech sedmdesátých ze španělských umělců je-
diné jméno: Fortuny; v létech osmdesátých
cbdivovali jsme se skupině historiků kolem
Pnadilly a téměř celá dvě následující desetileli
brla pod různými vlastními jmény opakováním
loho, co oni přinesli. První, perlivost a jiskři-
tost barev, koloritní ohňostroje, vypalované
mokokových drobnostech; druzí, líčitelé smrti
mažd, přišli se zvýšeným zdáním pravdivostia
přirozenosti. Manuel Garcia y Rodriguez a Jos
Gallégos na výstavě, letos i jindy, dovozují, že
vliv Fortunyho, přeměněný v recept, je sífnějši
1 trvalejší. Mezi tím však studium malířů a hi-
vetiků, Franeouzů, Angličanů a Němců, osvě-
Elo dvě veliké postavy španělské minulosti,
v zichž poznány pravé vrcholky pyrenejskéh
maliřství a závažní předehůdcové moderní malbyt
Velazquez a Goya. První, veliký objektivista
věeho zjevení, druhý, štětec neobyčejného tem
piramentu a tryskající fantasie, oba malíři a je
naliři od hlavy až k patě, prosti šablon, bez
tizíeh příměsků, s netknutosti granda a vášni-
rost lidu, malíři barev a světla, oceňovatelé je-
jieh krásy. Mladý Ignacio Zuloaga vystoupil pře
nálo léty slavně v Paříži a ukázal, že chee
hričeli po jejich cestách. Misto nastrojených,
elegantních a obratných herců postavil do svých
cbrazů lidi: toreadory, cikánky, majy, seňory
1 seňority, sedláky a hrbáčky s úžasnou prav-
čirostí typů a zjevů. Nechal je po většině
pěrozené velikosti a jeho široký, lehce se po-
kylující štělec vystihuje jejich podslatnost tvarů
1 modelace, a sylé, hluboké barvy, svedeněv
fumené a při tom neobyčejně jemné soulady na
ntích neb přitmělých pozadích dávají nezapo-
nenutelné obrazy. Tuto šířku tonu má od Ve-
hgneza, od něho tedy ono silné a úhrnné obe
palí zjevu lidského malířským okem, od Goy
skoro vyzývavou bezprostřednost, ano nepokry
lsl a smělost v uchopování a ličení typu. Jeh
iagesionismus nestaví jedině na zákonu roze-
lncé intensity světla, nýbrž na zmocnění s
ulého, třeba že mžikového dojmu hybného ži-
nla, aspoň u lidí v jeho celistvosti, a vždycky
v uehopení a vyzvednutí plnozvuké krásy široké
hrevnosti. Jednotlivé postavy v Zulosgové díle
jou vždy nejsilnější, ať už stojí o sobě, isolo-
nné, v rámci, ať se v něm pojí ve skupinách.
Ijeho nejlepší obrazy »Po coridě«, nebo »Ulice
lisky v Segovii«, nebo »Rodina toreadorova«,
Perá tu byla loni, jsou vlastně sestaveny ze
sivělých zjevů jednotliveň. »Prodavač medu
letos, nebo »Dva pijáei« zase jsou takové mo-
nosti a první v prosté a důrazné siluetě, druz
v životnosti typů, oba obrazy ve chmuřivé har-
monii na nebi, o němž v Čechách pochybuji
že by bylo španělské, přicházejí do dvacálého
stoleti přímo ze sedmnáctého »Vykladačka ka
ret«, tyto dvě proti sobě postavené hlavy, smě
jici se cikánky a seňory markantního profilu,
přinášejí ve výrazu a kresbě temperamentnost
Goyovu až do Rudolfinu. Ale Ign. Zulosga do-
vede být i koazelníkem světla a »Carmencita«
jejíž rudý šat plane od spoda v záři rampy.
jejž lákavý úsměr vynořuje se z přitmí
maliho jeviště, je koloristní div, ehef d'oeuvre
ceého Rudolfina, do dálky zářící a z dálky
noeně vábící. A hned vedle něho »Tanee
za lerase«, nad Sevillou, se siluetou Gra-
nady a sněhem Sierry v pozadí, obraz,v
nlmž Zuloaga nalezl celistvost a spojitost
skupiny s okolím a jeho hloubkou, jaké vždy
nenivá. Zde je život plně a hlasítě tepajícl,
v každém oku, na každé naličené tváři, v ka-
tdim pohybu boků a rukou. Zde je ona ná-
lednost života, kterou malir tajuplně přenaší
v nohutnost rozvážně vytvořeného, v sobě uza-
vleného a pro sebe existujícího uměleckého dila,
kde linie a tony sdružují se v rylhmy, jichž
vevpočítáte, které však všechen cit náš za-
Vjncs.
Proti tomuto jižnímu temperamentu, který
nad ani neví. jak horce vře mu krev v žilách,
pněvadž je to temperatura jeho vlastní i všeho
hlem něho, postavte Hanse Thomu s jeho bo-
lalou kolekcí maleb, leptů a litografii a máte
keslrast umělecký, povahový a národnostní po-
zruhodný i překvapující. Osudy tohoto druhidy
tukfurtského samotáře jsou skoro tklivé, tiše
dojimavé jako jeho dílo. Vždycky odstrkován.
zanedbáván, i vysmíván, vlastními krajany ne-
poznáván a neoceňován, pracoval neochvějně a
nepozměněně, až neočekávaně nevolané, v pozd
nich lelech, dostavilo se uznání a umění v ta-
kové míře, že se na mnohých mistech zvrhlo
v nemirně a nerozumné přeceňování. Jeho vlastn
podobizna ve své tiché objektivnosti a prosto-
srdečné upřímnosti připominá mi německé por
telisty šestnáclého věku, a celé jeho umění
v němž objevují se jako pohádky rytíři a víly
permanšíl a hellenšti bohové, Kristus a svatl
ldů a pole, krabatiny Schwárzwaldu a tišiny
lesní, palouky a nebesa, sedláci a rekové, hou-
slislé a oráči, vše to přichází od oněch něme-
tkých realistů úzkého obzoru, kteří, zmíněn
dsby, v malých městech jako bodří měšláci žil
a a poctivou a naivní myslí své obrázky malo-
uli a měděné desky ryli. Není tu vášně, žha-
vostl a myslnosti, jen Gemüth, nepřeložitelné
slovo, mysl prostá, jednoduchá, domácká, jakást
rousnlická sentimentálnost a passivní, své nedo
konalosti pokorně vědomý údiv nad přírodou
živolem. Je mnoho prostičkého, ale také milého
v umění Thomově; skoro dojímavě působí jeho
jakoby edevzdaná neobratnost techinická a ře
meslná, jeho nedostatek svalové síly, který na-
hražuje bodrou vlidností a milou prostoduchosti
mysli. Pravý Němec venkovský, který proživá
sté sváteční dny v boží přirodě, venku, naivně
se těše ze všeho, nač oko jeho padne. Je-li
Thoma kde zvláště silný, pak je to vůbec jen
v krajinách, zejmena těch, kde jeho hled se
svažuje po dalekých rozvlněných pohledech po
domácí pahorkatině, nebo i v tichu lesa, kde na-
značujíci linie a přibližný ton, bez zvláštních sub
tilností a harmonii, stačí k vypovědění jeho po-
božné uetivosti k božímu stvoření.
Tedy i zde tradice a národní karakter
u tichého a přemitavého Němce i žhavého Špa-
něla, právě svojí protilehlostí nápadné a zrovna
hmalatelné. Mnohem tíž lze nám vyšetřiti takově
momenty u Stephana Sindinga, norského sochaře
v Kodani. Je mu málem šedesát let a platí za
#7
alto_textblock
#7
prvního plastika v Norvéžsku a Dánsku, kde
nejsou Wiegeland a Munch nejvyššími svatými.
Berlín, Paříž, Řím byly jeho studijními etapami
a malou kollekci v Rudolfinu zahajuje první
velké dílo jeho »Germanská matka«. Arci jenom
v drobné redukci, jako téměř všechny ostatní
Berlínská kterás firma uvedla je do obchodu
a mnoho-li se v takovém zmenšení, po výtce
řemeslném, ztrácí na síle a hutnosti, můžete
poznat porovnáním dvou různých redukcí »Za-
jaté matky«, uvážite-li, že originál je v při-
rozené velikosti člověka jako skupina »Zbožňo-
vání«, prostřed sálu stojící. I dokonalá dřevo-
řezba slepé ženy »Nejstarší svého rodu« je to-
liko hořejší polovicí celé sochy původní, která
tichou, pevnou sevřenosti v několik vertikal pů-
sobi právě dojmem strnuti a nehybností státi
Možná že Sindingovo umění dnes, zejmena
v těchto neblahých a mnohdy povrchních zmen-
šeních působí poněkud akademicky, ale originály
ubezpečují vás, mají svoji mohutnost a plasti-
ckou sílu. V našich dnech bychom měli z nich
větší potěšení, kdyby měly víe bezprostřední
drsnosti a tím svěžesti forem, které jsou sice
silné, norsky robustní, baladicky mocné, přece
však vyrostly v představivosti reflexivní, víc li-
niovou skladnost a plastickou spojitost a jasnost
na mysli mající, nežli eitovou eruptivnost a bez-
ohlednost. Ale právě v oněch vlastnostech ležt
Sindingův umělecký karakter a lím jeho osobitá
síla. Thema lásky dvou lidí, chlapce a děvčete,
jinocha a dívky, manžela a ženy, matky ke ko-
jeňátku a mrtvému synu, to je thema, k němuž
se St. Sinding stále vrací a vždy z něho vyváží
velkorysou plastickou skupinu, spjetí těl a ohyb
linií, sevřenost grup zvláštní tuhé pružnosti jako
v »Dvou lidech« se libajících, v jichž dlouhém
polibku leží celý život pokolení, ve spoutané
matce na zemi klečící a prs k děcku schylující,
v oné rekovské ženě, mrtvého syna z bojiště
odnášejícího, v mladíku s vroucí oddaností ko
lena ženy, na oltáři sediel, libajícím. Vše toje
zdravé, přimě, přirozené ve vzájemném poměru
a citovém obsahu. Zdravé lidské v přirozenost
svého projevu a v důmyslně uměleckou plasti-
ckou formu převedeno. Jistě to souvisí víc s ro
bustními sagami nežli s moderní rozčilenost
nervů.
Tu spíše naleznele v kabinetu Franze Metz-
nera. Někdy, v »Mladiku« a »Zkřehlých ženáche
plete mu Minne koncept svými hubenými a křeh
kými, trpícími zjevy. Sám chce býti vlastně sil
ným, ne-li dokonce gigantickým. Něco moder
ního nebo modního mysticismu přibírá do svých
koncepci hrobkových a náhrobkových, a moder
ního nebo modního titanismu do komposie po-
mnikových, a jeho mluvou je zjednodušení, v ši-
roké plochy převedená mnohotvárná plastik
zjevu a vyzvednuti dekorativných linií a tvarů
Co z toho, že někdy — v »Utrpení« a »Boji«
— vyrostou mu pod rukou očité nebo prázdné
nemožnosti, že při násilně do sebe schouleném
muži, »Zemi« prý personifikujícím, přejde do ne-
zřetelností. Nejde mu o umělecký výraz živola
a životnosti, nýbrž hlavně o neobyčejnost, ne-
obvyklost v dnešním shonu pro originahtě. Nie-
méně je F. Melzner ze Všerub talent eminentně
plastický, zvlášiních sehopnosti shrnujících a
v rafinovaném zhušťovaní a zjednodušování silně
karakterisujíel, muž fantasie, klerý ony vlastnost
nejspíše podržel ze svých prací pro poreulán,
a má svůj určitý a osobní poměr k povaze
životu přírody, víc kontemplativný nežli im-
pulsivný.
#8
alto_textblock
#8
Školská hlídka.
#9
alto_textblock
#9
Učitelské a školské požadavky ve
sněmu.
Málokdo má tolik příčin přáti si dělnosti.
pilné dělnosti sněmu království českého jako
česká škula a české učitelstvo. V kypicí a rušné
debě přítomné, kdy v desítiletí zastará, co dříve
véky přestálo, v době kulturního rozmachu a
stoupajících kulturních požadavků, stojí u nás
vše, co se školství a učitelstva týče, v pohodlném
statu quo, ač právě v oboru školství
kupíse přímo požadavky reformn
a potřebí jest nutně již aspoň nejnaléhavějším
učiniti zadost.
Posledním zemským zákonem, týkajícím se
upravení právních poměrů učitelstva, učiněn byl
sice velmi silný a úspěšný náběh směrem ke
zlepšení školství a zlepšení trudného sociálního
postavení učitelstva, ale od těch dob vlivem ne-
příznivé politické stagnace octla se česká škol-
ská otázka v jakémsi mrtvém bodě. A přece
úprava školství národního ve smyslu moderních
oprav, opatření nejvýhodnějších podmínek roz-
voje a prospěchu školství národního jest poža-
davkem nejen kulturním, ale u nás a pro nás
přímo — národním a politickým. Není tedy ani
myslitelno, že by v nastalé době sněmování ne-
bylo příznivější situace co nejplněji využite
k tomu, aby aspoň nejdůležitějším
požadavkům a nejakutnějším de-
sideriim našeho školství národ-
ního a našeho národního učitel
stva bylo vyhověno.
Arci, kdyby mělo býti vyhověno všem, velm
oprávněným přáním v tomto tak vysoce důleži-
tém odvětví národní kultury, musilo by velmi
dlouhé sezení sněmovní býti věnováno jen a jen
výhradně školství národnímu, a ještě by nebylo
naděje, že aspoň nejvážnější otázky budou roz
řešeny. Tempo našeho kulturního života je
mnohem živější než volný chod rozvoje našeho
elementárního školství, a bude-li ještě několik
let hladových, let sněmovní nedělnosti a politi-
cké stagnace — pohltí několik těch hladoveů
všechny výtěžky let tučnějších, t. j. přijdeme
u nás s reformami nejdůležitější naší národní
instituce, národní školy, hodně pozdě ...
Částečnou úpravou platů učitelských zpev
něno hmotné postavení většiny učitelstva do t
míry, že možno teď učitelstvu s větším klidem.
s jistou mírou upokojivého vědomí o zajištěn
nejnutnějších podmínek existenčních oddati se
školské a výchovné práci. Arci má učitelstv
ještě velmi daleko ke zlepšení svého oprávně
ného požadavku, aby totiž bylo v platu svém na
roveň postaveno aspoň nejnižším třídám úřad
nickým, a také není splněn požadavek učitelstva
by při stejné práci a stejném vzdělání dostalo
se všemu učitelstvu dle spravedlnosti stejn
hmotné odměny. Dosud jen malé procento uči
telstva požívá přídavku aktivního, a největším
množství učitelstva, žijícímu právě v nejtčžšíel
#10
alto_textblock
#10
Karel B. Mádl.
#11
alto_textblock
#11
sociálních poměrech, je dosud aktivní přídavek
odpírán. Avšak vzdor této neblahé okolnosti
navzdor tomu, že drahotní poměry v posledních
létech tak se zhoršily, že vlastně stává se illu-
sorním ono zlepšení hmetného stavu částečným
zvýšením služného nastalé, tedy navzdor tomu.
že učitelstvo dosud má velmi mnoho příčin, aby
o spravedlivější a rovnoměrné upravení svých
příjmů se hlásilo, nieméně učitelstvo neminí
opětně domáhati se zlepšení svého stavu hmot-
ného, ale přodnáší sněmu žádosti, tý
kající se zlepšení bědných poměrů
právních, a zlepšení organisace
školvůbee.
Nejdůležitější otázkou, která nestrpí dal-
šího odkladu, a kterou naprosto nutno jest
nyní sněmu království českého se obírati, jest
otázka spravedlivého discipli-
nárního řádu. Poněvadž zemský výbor
předlohu osnovy zákona o změně diseiplinárního
řádu již vypracoval, poněvadž jsou tu po ruce
sankeionované nové zákony: bukovinský, štyr
ský a moravský, které vesměs upravily discipli-
nárni řády směrem pokrokovým, a poněvadž
v nejpodstatnějších věcech reformy disciplinár
ního řádu učitolstvo české i německé a vůbec
učitelstvo všech kategoril jest sjednoceno, jsou
tím dány nejpříznivější podminky
k zrychlenému jednání o tak vysoee
důležité partii zájmů učitelských a školských,a
ježto uskutečnění opravy řádu diseiplinárního
není naprosto spojeno se zvýšením vydání na
školství a poněvadž dokonce i stanovisko vlády
v této otázce je zřejmo ze schválení nedávno vy-
daných podobných zákonů v zemích jiných, lze
bezpečně očekávati, že sněm nedá si ujíti pří-
ležitosti usnésti se na novém zákoně
diseiplinárním.
K této otázce řadi se ihned otázka bv-
tová. Arci tu nelze se nadíti, že by poměrně
krátké nastávající zasedání vyneslo učitelstvu
žádanou novellu k § 30. zákona zemského ze
dne 27. ledna 1903 v tom smyslu, aby všem
učitelům opatřen byl buď naturální byt anebo
nárok na příbytečné. Otázka tato, kterou sněmy
ve Slezsku, Horních Rakousích, Istrii, Vorarl-
berku, Korutanech, Haliči a Bukovině na základě
ustanovení § 63. říšského zákona ze dne 14.
května 1869 již rozřešily, bude arci u nás po-
třebí teprve studia, a bude nutno vyšetřiti
bytové poměry učitelstva, zajistiti jmenovitě, jak
po stránce hygienické vyhovují a jak jmenovitě
bytová otázka těsně souvisí se zdarem učitelovy
práce školské a p. v. Není však příčiny, proč by
mělo býti s těmito nutnými pracemi přípravným
nadále odkládáno a lze při dobré vůli i při zcela
krátkém zasedání nalézti chvíle a příležitosti
k usnesení, jimž ukládá se zem-
skému výboru, aby ihned příslušná
studia důležité otázky bytové za-
hájil, potřebný materiál statisti-
cký sebral a vhodné návrhy k nej-
blíže příštímu, bohdá dlouhému
zasedání sněmovnímu opatřil. Ji
tímto aktem dobré vůle posíleno by bylo strá-
dajíci učitelsívo v blahé nadějí, že v dozírné
době bude konečně i o jeho byty postaráno.
Z četných přání, týkajících se reformy škol
ské a zdokonalení školské organisace, dere se
neodbytně do popředí ofázka, která se nadále
již do pozadí odstrčiti nedá a která nadále ne-
strpí, aby se přes ni přešlo k dennímu pořádku.
Jeť to dávno již nutná změna zákona zem-
ského o zřizování škol národních.
jeť to nutný požadavek zákona, upravu jl-
cího zřizování a vydržování ško
pronárodnímenšiny. Je tomu letos dva-
cet sedm roků, kdy posl. dr. Čelako vský
poprvé na sněmě království českéha domáhal
se zákonitého upravení otázky škol menšinových
— a za celou tu dobu třídesetiletí nenadešla pří-
znivá doba k uskutečnění tak vysoce spravedli-
vého a vždy dobře hájeného požadavku. Poda-
řilot se sice dru. Čelakovskému v r. 1896, že
sněm přijal jeho návrh zákona, jímž mělo upra-
veno býti zřizování a vydržování škol pro národní
menšiny — ale zákon dosud nepřed-
ležen k sankcil
Jinou důležitou otázkou, kterou nutno záhy
rezřešiti, jest zřizování pokračovacíc
škol a kursů hospodářských př
školách vesnických. Tato záležitost
vleče se do nekonečna, akta příslušná putují od
zemského výboru k zemědělské radě a naopak,
všude se uznává naprostá nezbytnost, pohinouti
tímto dlouholetým „ležákem“ — ale dosud se
nevykonalo na tomto ubohém úhoru školské or-
ganisace praničeho. Všude se pociťuje, že ny-
nější stav organisace pokračovacích škol je ne-
udržitelný, poněvadž pro nejpočetnější třídu ob-
čanstva, pro mládež vesnickou, není vůbeco
vzdělání pokračovací pranie postaráno. — Jde
tu o zájem eminentně kulturní, nikoliv politicky
nebo národnostně přibarvený, a poněvadž není
možno uvésti jediného důvodu proti zřizování
škol pokračovacích hospodářských, v době, kdy
každé městečko má o pokračovací školy průmy-
slové a obchodní postaráno, a poněvadž školství
ono je potřebou obou národních kmenů, dou-
fáme, že poslední — a jen formální a zdánlivé
překážky — stojící konečnému uzákonění po-
kračovacích škol hospodářských v cestě,se
podaří odstraniti, a že nastávající sněmovní za-
sedání záležitostí touto důkladně
pohneku předu.
Timto výčtem přání vůči sněmovnímu za-
sedání není arci řada nejdůležitějších desideri
čoské školy a českého učitelstva skončena. Škol
ství naše potřebovalo by doplnění, upra-
venía mnohé reformy, učitelstvem
dožadované. Od ústavů pro kojence, jesl
a opatroven až do zřizování čtvrtých ročníků
při školách měšťanských nalezli bychom na pol
českého školství národního tolik nezúrodněných
záhonů, že by sebe delší sněmovní zasedání ne-
bylo s to, zanedbané ty luhy školské zákono-
dárně upraviti. Arci namítne se ihned jen.
probůh, nechtějte v nynějších těžkých dobách
praničeho, co podmíněno je zvýšením vydán
zemských. Nuže, jsou celé oblasti zájmů škol-
ských a učitelských, čekajících na zreformování
— a přece by zákony příslušné neukládaly pra-
žádných nových vydání. Jsou to na př. dávno
želaný zákon o dosazování učitelstva
zákon o spravedlivém zastoupeni
učitelstva v úřadech školnícha
jmenovitě zákon, jímž upravuje se discipli-
nární řád — kteréž zákony vyžadují jen a
jen dobrou vůli našeho sněmu.
Pevně doufáme, že aspoň nejdůležitějším
pežadavkům školy a učitelstva vyhověno budel
#12
alto_textblock
#12
Sportovní věstník.
#13
alto_textblock
#13
Šerm.
** Ze šermířského klubu »Mikuláš Dačický
z Heslova«. Přátelská schůzka členů klubu koná
se dne 24. t. m. v restaurační zahradě hotelu u
černého koně«.
#14
alto_textblock
#14
Athletika a sportovní hry-
** Dnes o 4. hod. odpolední hraje »S. K. Slavia
proti »Toltenham-Hotspura« poslední zápas v tomto
období s anglickými professionály. »Totienham« při
svém prvém vystoupení v Praze získal si všeobec-
ných sympathil, neb jeho hra byla docela faira
i mužstvo příznivější dojem činilo, než ostatní v Praze
hrající professionálové. »Tottenham« hrál v Pešti
s »Budapesti Torna Clubem« v poměru 7: 1 a mi
strovský klub maďarský »Testgyakorlok Köre« porazií
docela v poměru 12:1. Dle výsledků těchto lze sou
diti, že »Tottenham« zůstane sice nad »Slavi!« ví-
tězem, však vyloučeno není, že i čeští borci stekou
bránu anglickou.
** Příští neděli braje S. K. »Slavia« proti
I. Vlenna F. C. a A. C. »Sparta« proti »Herthě-
z Berlína. Za 14 dní hraje »Sparta« proti N. A. C
** »Pražský team« jede dnes k zápasu do Ko-
lína n. L.
** S. K. »Viktoria« (Žižkov) jede dnes d
Kladna k zápasu s tamějším S. K. »Kladno«
** K zápasu »Sparta«— »Newcastle United« dlu-
žno dodati opravu: druhou branku získal Hradecký
a ne Jenda, jak v referátu omylem udáno.
Střelectví.
Jednota českých střelců v Karlín
koná svou mimořádnou valnou hromadu v neděli
dne 21. května o 2. hodině odpol. v místnostech
spolkových.
Jednota českých střelců »Tyrše
v Praze koná v neděli dne 28. t. m. o 3. hod.
odpol. zahradní zábavu, spojenou se závodní a zá-
bavní střelbou v místnostech velkorestaurace na
»Slovanech«. Hudební část obstará chvalně známá
kapela páně Kubinkova. — Večer pak ohňostroj. —
Dnes, jakož i každou neděli koná cvičitelský sbor
cvičení ve střelbě a v pochodovém cvičení. Dnes pak
před cvičením o 9 hod. dop. koná se schůze sboru
cvičitelského. Dochvilnost nutna.
#15
alto_textblock
#15
oNEu s Bergerova denova myle
#16
alto_textblock
#16
v Rakousko-Uhersku a ve všech kulturních státech k myt
a koupání proti vyrážkám kožním s nečistotě
pleti upotřebuji. Každá viněta musi býti
touto ochran. znám
továrni frmy opatře- ecklacse
na, jinak nejsou tog
pravá, po 35 r. v obchodě se nalézající mýdla
ve Vídni, I, Biber-
strasse, s
5259
#17
alto_textblock
#17
op
#18
alto_textblock
#18
U velkém: E. HELL a SPDL.
#19
alto_textblock
#19
každém knihkupectví lze ode
bírati:
#21
alto_textblock
#21
Tajnosti pražské.
#22
alto_textblock
#22
Román z roku 1848.
#23
alto_textblock
#23
NAPSAL J. SVÁTEI K.
Čtyřarchový sešit jest za 40 hal, a bude celkem15
sešitů. Též úplný román ten lze dostati za 4 K 70h
skv. váz. 6 K 20 h.
9838
Dr. FRANT. BAČKOVSKÝ
knihkupec v Praze, Žitná ul. č. 55
#24
alto_textblock
#24
Právě vyšel l. sešit.
#25
alto_textblock
#25
Isíe
#26
alto_textblock
#26
edna noe
#28
alto_textblock
#28
Světoznámé toto dílo
arabské přeloženo z originálu do
češtiny Dr. Mrkosem, prefektem Aka-
demie hr. Straky a českým orientalistou.
#29
alto_textblock
#29
Nádherně illustrováno
(ak. malířem Fr. Hettešem a j.).
Vycházeti bude v sešitech a 50 lal.
#30
alto_textblock
#30
Žádejte na ukázku
u svého kuihkupce nebu
#31
alto_textblock
#31
Hakladatelství V. Kotrby
#32
alto_textblock
#32
1154
#33
alto_textblock
#33
v Praze-II., Pštrossova ul.
#34
alto_textblock
#34
Zboží podšívkovéa
krejčovsképotřeby
největší výběr nej-
levněji vnovém ob-
chodním doměJ. No-
vák „U Štajgrů-
#35
alto_textblock
#35
9776
#36
alto_textblock
#36
Letní byt.
#37
alto_textblock
#37
Pronajme se ihned v zám-
ku miskovickém 6 krás-
ných, zařízených pokojůs
verandou, kuchyní a par-
kem k volnému užívání.
Stanive dráhy Fr. Josefa
„Roudná“ 20 minut vzdá-
lena, skvostné lesy jehlič-
naté v nejbližším okolí.
Bližší zprávu podá
Hraběte Wratislava vrchni
správa v Dirně u Soběslavi
11407
#38
alto_textblock
#38
zakonité chránšn
#39
alto_textblock
#39
Krém ravissante
#40
alto_textblock
#40
p72
#42
alto_textblock
#42
*
den a Otta
#43
alto_textblock
#43
(Spisy a časopisy nákladem 1. Otty
v Praze tento týden vydané.)
#44
alto_textblock
#44
Marvel, Mládenecká snění, aneb
Kniha srdce. Přeložil J. David Zvičínský.
S podob. autora. Anglické knihovny ř. Il,
sv. 14.
.K
Potapenko, Síla slabého. Román
Z ruštiny přeložil V. Unzeitig. Otťovy La-
ciné knihovny nár. sv. 212.
K
Erben, Veškeré spisy básnické.
Vydání kritické. Uspořádal Jar. Sutnar.
S podob. básníkovou a snímkem jeho ru-
kopisu. Sky. váz.
K
Arbes, Knihy novel a povídek
IV., sešit
Brehmův Život zvířat. Třetí vyd. Seš
109. Hmyz sešit 5.
. K
Moore, Mildred Lawsonová a jiné
povidky. Přeložil J. Bartoš. Sešit 2. . K
Ottův Slovník naučný. Sešit 539. D
24., sešit 1. Staroženské — Stav tkalcov-
ský
. . .
Malý Ottův Slovník naučný. Dvou-
dílný. Sešit 55. Dílu II. sešit 14. Pellia —
Písecký
. K
Südslavisches Novellenbuch. Aus
dem Kroatischen und Serbischen übersetzt
von Lj. v. Kulpin, dr. J. Veličkovió u. Fr.
Vever. Sešit 11.
. . . . . . K
Tolstoj, Anna Karenina. Román.
Čtvrté vydání. Sešit 32. Dokončení K
Vrchlický, Života smrt. Básně. Se-
šit 4. .
. . K
Besody lidu. Číslo 15. S četnými illustra-
cemi
. . . . . . . . K
Světozor, dříve Illustrovaný Svět. Sešit
32. S 29 illustracemi: Panorama Prachov-
ských skal. Třetí ruské loďstvo. Moderní
vynálezci (7 fot.) Obrázky z Lutichu (3
fot.) Sbor české svob. obice ref. v Lodi.
Útěk obyvatel ind. města Lahore před ze-
metřesením. Obrázky z Kordovy (3 fot.)
Zvířata — stavitelé (9 obr.) a j. v. . . K
Posel z Budče. Číslo 36. Z obsahu : 36
millionů pro učitele. Psychologie Härke-
lova. O některých úkazech fysiologicko-
psychických. Revue škol. světa franc.
osnova k vyuč. zpěvu a j. v. Půlletně K
Zlatá Praha. Číslo 31. S 11 obrazy:
Mach: Jarní koncert. Klimt, Hudba.
Dědina, Léto. Augusta: Intimní chví-
le. — Fotografle: Obrázky z Rezzie (2 fot.)
Jos. V. Novák. Prof. dr. J. V. Rohon. Pa-
mét. medaille České akademie k juhileu
nejv. zem. maršálka. Sir Row. Blennerhas-
set. — Slovesný obsah: Růž.
Svobodová: Prrní a druhá. Práci
této přiřknuta byla cena „Zla-
té Prahy“. Nečásek: Oči, které se
smějí. Klose: Básně. Breska: Svátek
krásy. Konrád: Pod kvetoucí jabloní.
Ad. Černý: Opět v Rezzii. K. E.:
Feuilleton. — Zprávy a poznámky. — Na
zvláštní vydání „Zlaté Prahy“, tištěné na
křídovém papíře, předplácí se p lletněk
s poštovní zásilkou . . K
Ukázkový sešit tohoto vydání . . . . K
#45
alto_textblock
#45
2.40
#46
alto_textblock
#46
2—
#47
alto_textblock
#47
6.40
#48
alto_textblock
#48
—.30
#49
alto_textblock
#49
— .80
#50
alto_textblock
#50
— .24
#51
alto_textblock
#51
— 7
#52
alto_textblock
#52
—.60
#53
alto_textblock
#53
—.3
#54
alto_textblock
#54
—. 36
#55
alto_textblock
#55
—.3
#56
alto_textblock
#56
12.—
#57
alto_textblock
#57
—.3
#58
alto_textblock
#58
3.—
#59
alto_textblock
#59
6.—
#60
alto_textblock
#60
8.—
#61
alto_textblock
#61
1.—
#62
alto_textblock
#62
0000
#63
alto_textblock
#63
l. červnal
#64
alto_textblock
#64
Tah
#65
alto_textblock
#65
Skupina losůi
#66
alto_textblock
#66
Skupina losů 3
#67
alto_textblock
#67
Ročně 1l tahů.
#68
alto_textblock
#68
Ročné 17 tahů.
#69
alto_textblock
#69
los 400fr. turecký
les srh. sl. z r. 188
1 los Dobrého srůce
Tyto 3 lony dohirom. ne
38
měs. splátek po K -
#70
alto_textblock
#70
los 400fr. turacký
Ital. křížový los
1 lns Basiliky
1 srb. st. los z r. 188e
1 los Dobrého srdce
Těchto 5 losů dohro-
mady pouze na
33
měs. splátek po K 10.—
#71
alto_textblock
#71
Skupina losů 2:
#72
alto_textblock
#72
Ročně 13 tahů.
#73
alto_textblock
#73
1 los 400fr. turecký
Hlavní výhry:
1 los velechrámu
600.000 franků
1 los srh. sl. z r. 1908
300.000
„
100.000
1 los Dobrélo sráce
„
75.000
Tyto 4losy dolirom. na
30.000 korun
38
20.000 . „
měs. splátek po KK 8.—
a t. d.
Okamžitého herníh
práva nabude kupující
bned při složení první splátky.
Tažební listiny zdarma. 1154
#74
alto_textblock
#74
Kdo jeduu skupinu odebéře a hned pouze
#75
alto_textblock
#75
1 1os
státní loterie
splátky složí, ob- k tahu 15. června.
drží
Hlavní výhra:
zdarma K200.000
#76
alto_textblock
#76
Bankovni závod a směnárna
IG. S. WEINER, Praha,
Celetná ul. č. 42, vedle Prašné brány.
#77
alto_textblock
#77
K vystřihání se před padělky račte si dobře
povšínoutl jména Rosa Schaffer-
#78
alto_textblock
#78
Krása jest bohatstvín,
#79
alto_textblock
#79
krása jest mocí
#80
alto_textblock
#80
Tohoto největ-u
šiho pokladu
aHanan
doslci podařile
msoDnarov,
ze a jedině-
král. srb. dvorní a komorní dodavatelkou ve
Vídní, I., Kohlmarkt 6. vynalezenými a jí sa-
motnou upotřebovanými okrašlov. prostředky.
priv., —pro kažlou dama nepostradařelný. — čini kfti
6. k. pat.
Pudr ravissante riimo ssl
Mělostneu, zakrývá svým velmi skv stným smašlem
po neštovicies, rodni znamení, vyrornárá vrásky a záhnyby
všechny nedustatky, jako: dolsčk,
tenský obličej pávabným a ku podive mladistvým. Ja tae ja-
stahuje roztašené pory a člní k aee
diný pudr, po jehok upotřubení můžeme se mýti, auiž by sensačni působivost zmisela. Cenn
kartonu K 3.—
omlazuje o desitiletí a má he večer kažňá dáma upotřebiu
Cena tygiÍku K 3.—.
zabrsšuje ochrnatí kůše, aílí tute a jest nejvýtec nejšl se všech tedletníck
EauTavsSa vodiček listým výslečkem korusovaných. Cena lálve K 5.—
Všechny má výrubky byly v Paříží, v Londyné s ve Vidni vysnamenány velkuu zlatuu medaille
Za podivuhodny výsledsk svých připravků se úplné zaručuji. Nesčstné dopisy uznaní z uejvyššich kruke
jseu u mns k nahlédnuti. — Každé dámě co nejlépa dopernéite lno
C. k. priv, čelenka k dosalení vrások prostého, bělastně mramorového čela, kus K 3.— a vý-
borné, krášlici nýdle „Navon ravissante“í kns K 1.60 a K 2.40
Madame Rosa Schaifes vykonzli svým „KONOOREM“- na každém sedadivélém vlasu původni barv
mladistvou — skvostnou rason, kaštanovou nob snostově černou — a žádné myti docíleného odstl nu
s
neodstrani. Jedno upotřebení postačí. Malý karton K 3 —, velký K 10.—
Pravé jen s ným obrazene.
„Obradka“í, páska k zamezení tvoření se dvojité brady. Cena 4 koruny.
„Rhodopis“ dodává každému ohličejí nevyrovnatelný růžový nadech. Cena 3 k
ROSA SCHAFFER ve Vidnl., 1, Kohlmarkt 6, v PRAZE u 10S. KAMMELA Na přikopé č. l5