ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 108725c0-fd9f-11e8-95ba-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 13
#1 alto_textblock #1
Číslo 99.
#2 alto_textblock #2
V Praze, dne 11. dubna 1900.
#3 alto_textblock #3
Ročník IV.
#4 alto_textblock #4
Hedakce, administrace srpedice: Praha. Pštrossova ulica, číslo 200—II. Nefrankované dopisy s nepřijímají, rukopisy se nevracejí Hoxapečstěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté he dině polední Jednotlivé číslo xa Telefon redakce č. 112e.
#5 alto_textblock #5
KATULILKÉ LISl
#6 alto_textblock #6
Fředplatné pro Praku n donáškou do domu: měsíčně. . . .. K 2.80 čtvrtletně . .. K 8.40 celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. 8.— čtvrtletně ... K 8.— celoročně... . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně ... K 12.— celoročně.... K 48.— po Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- gle, Anglie a Ruska: Štvrtletně . .. K 18.20 celoročně ... K 52.80 Telefon redakce č. 1126.
#7 alto_textblock #7
Slunce vychází v 5 hodin 18 minut ráno. Slunce zapadá v 6 hodin 46 minut večer.
#8 alto_textblock #8
Středa: S v. Lev, papež.
#9 alto_textblock #9
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně.
#10 alto_textblock #10
Sněm království českého. (IV. výroční zasedání z r. 1895. Schůze 11.) V Praze, 10. dubna Dnešní sněmovní schůze podobala se svým rázem všem schůzím, kteréž konávají se před svátky. Značná část poslanců pomýšlí v takové chvíli z pravidla více na domov, nežli na povin- nost, jaká je spojena s mandátem. Loučívá se s matičkou Prahou přidržujíc se hesla: čím dřív, tím líp. Bylo-li na začátku dnešní schůze ve sněmovní síni poměrně dosti poslanců, řídnul jejich počet bě- hem hodin prchajících vždy více a více. Později zbylo jich ve sněmovně jen několik tuctů. A přece jednalo se o věc nejen časovou, nýbrž i nad po- mýšlení vážnou a důležitou: o návrh poslance Kaftana, týkající se vydání zákona ohledně prodeje uhlí v království českém dobytého. Před- mět zajisté, jenž již po celou řadu neděl udržuje v neutuchajícím, občas přímo horečném napjetí všecky vrstvy třídy našeho obyvatelstva. Nedá se upříti, že řečníci, již dnes ujali se slova, opakovali částečně vývody včerejších řeč- níků, přece však zasluhovali větší pozornosti, nežli jaká jim byla věnována. Svědčí bohužel o nedo- statečném zájmu pro věc, kteráž má na zřeteli všeobecný prospěch, že i z těch poslanců, kteří zbyli ve sněmovně, jenom jedna část tvořila sbor stálých a neunavných posluchačův. Hlavní slovo vedli dnes poslanci, přísahající na prapor Wolfův. Prvním z nich byl spisovatel Rafael Pacher, poslanec za městskou skupinu chomutovskou. Návrh by se mu dosti líbil, ale za- ráží jej požadované pozemštění uhelného obchodu, protože by vedlo prý — kdo by se nesmál? — k jazykovému útisku Němců. Inu, všude lidé, v Chomutově Němci. K posl. Pacherovi řadil se posl. Stein, jenž mluvil dlouho a dlouho a vykládaje jakýsi plán své sociální opravy, nemohl si odepříti, aby ne- zapěl císaři Vilému I. a kn. Bismarkovi, jež oba ctí strana radikálně-německá jako své největší svaté, nadšené slavohymny. Šťastnějším byl řečník, když poukazoval na hltavost židovských vydři- duchů. V tomto ohledu souhlasil s ním také posl. Opitz a konečně také třetí německo-radikální řečník posl. dr. Reininger. Z českých poslanců promluvili dva: poslanci Březnovský a dr. Fořt. První zabýval se nejen židy, nýbrž i vídeňskou poslední anketou a vládou. Posvítil také řádně při tom na malomoc, jakou jeví ministři nejen proti židovským uhlo- baronům, nýbrž i proti svým podřízeným — mini- sterským radům. Rečník měl dnes šťastný den vůbec. Rozesmál své posluchače podařenými zdra- vými vtipy několikráte. Vítěznou palmu ze včerejšího i dnešního řeč- nického turnaje odnesl si posl. dr. Fořt. Hlubo- kými vědomostmi vynikaje a moha se honositi vzácnou duchaplností roste dr. Fořt na poli sně- movním každým dnem. Upoutal si proto svou po- zoruhodnou řečí nejpilnější a nejvytrvalejší zástup posluchačů. A to i přes to, že vítal sice dobrou intenci posl. Kaftana, ale i přes to návrh svého klubovního kollegy prohlásil za neuskutečnitelný. Přinášíme řeč posl. dra. Fořta v delším a přesném výtahu níže. Jako řečník poslední měl promluviti posl. dr. Baxa. Prohlásil však, že mluviti nebude, protože sněm není kompetentní. Jest odhodlán mluviti jen ve sněmu království Českého a nikoliv před sou- kromým shromážděním. Povstala následkem toho mezi posl. drem. Baxou a J. J. nejv. zemským maršálkem delší kontroverse, do které vmísil se později také posl. Wolf. Špatně vychovaný tento neomalenec — zdá se — zrovna číhal na příleži- tost, aby mohl nejv. zem. maršálka uraziti. Ale slina jeho jedovatosti věru tak vysoko nedostříkne. Nejv. zem. maršálek zachoval klid přímo železný. Imponoval jím jak dru. Baxovi, tak posl. Wolfovi a obhájil včasným ukončením schůze nejen svou
#11 alto_textblock #11
autoritu a pravomoc, nýbrž dovedně zabránil i dalším hlučným scénám. Příští schůze bude ve čtvrtek po svátcích. Bude v ní pokračováno v debatě dnešní a první ujme se v ní slova posl. dr. Baxa.
#12 alto_textblock #12
Nejv. maršálek zemský zahajuje schůzio 11. hod. 25 min. dopoledne a přikazuje bez prvního čtení komisím návrh posl. dra. Dvořáka a soudr. ohledně změny některých článků řádu volení v ob- cích království českého, návrh posl. Schwar ze ohledně upravení právních svazků učitelstva, návrh posl. Doležala ohledně ustanovení článku 5. sta- nov zemského jubilejního podpůrného fondu císaře a krále Františka Josefa I., návrh dra. Zátky ohledně účinků slev přímých daní volební reformou stanove- ných na volební census do sněmu, posl. Nowaka ohledně opatření prostředků ku stavbě místní dráhy z České Lípy do Šenova Kamenického a návrh pos Albla ohledně ukládání daní na polní hospo- dářství. Posl. Udržal podává návrh čelící k financo- vání prací melioračních, posl. dr. Podlipný návrh ohledně užívání titulatury a označování c. k. místo- držitelství v království českém, jakož i zeměpanských úřadů na př. c. k. zemské školní rady, c. k. poštov- ního ředitelství atd, posl. dr. Pacák a soudr. na vyšetření škod způsobených vodami v okresu kutno- horském a čáslavském a nutnou odpomoc. Posl. Jaroš dotazuje se místodržitele ohledně odpisu daní obce Veselice v okresu Nové Město, stí- žené živelními pohromami, posl. Hořica, je-li vláda ochotna ujati se konečně rozhodně a opravdově úpravy Litavky a Berounky a těžce postiženému obyvatelstvu hned potřebné podpory uděliti, aby zemědělci, pokud to jde, pozemky své upraviti a znovu osíti mohli? Posl. Josef Horák podává návrh za poskytnutí státní pomoci rolnictvu v krajinách živelními neho- dami stížených a dále návrh ohledně pokusného pě- stování tabáku v král. českém. Po té přechází se k jednacímu pořádku a sice vykonává se volba jednoho člena komise roz- počtové celým sněmem. Dalším předmětem je pokračování v prvním čtení návrhu posl. Kattana a soudr. na vy- dání zákona ohledně prodeje uhlí v království českém dobytého. Posl. Pacher jest povděčen, že Kaftanův ná- vrh vyvolal tak velikou debatu, ačkoliv nesouhlasí s jeho obsahem. Je sice srozuměn s prostředky, jimiž chce odstraniti uhelnou lichvu, strana jeho nesouhlasí však s návrhem z důvodů národních a hospodář- ských. Na to vykládá řečník, že u nás v oboru hor- nictví neděje se nic na prospěch lidu, protože majitelé hlavních dolů jsou židé a velcí páni. Poslední do Vídně svolaná anketa měla podle vyjádření ministra obchodu pro téhož jen příjemnou upomínku. Proto by mezi obyvatelstvo v Rudohoří ani nesměl. Je to ministr obchodu z r. 1800 a nikoli z r. 1900. Dále poukazuje řečník na veliké škody, jaké vy- plývají obyvatelstvu z monopolisování uhelného ob- chodu a dokazuje, že stávka zvýšení uhelných cen nezavinila. Stát musí zahynouti, nechá-li průmysl, své živnostnictvo a statisíce malých existencí bezmezně vykořisťovati. Přes to vše nejsou němečtí radikálové pro ná- vrh Kaftanův, poněvadž se obávají, že by pozemštění uhelného obchodu vedlo k utiskování jazyka něme- ckého, ano vše, co vychází z českého sněmu, nese ráz výhradně nebo převážně český. Na konec na- vrhuje řečník, aby návrh posl. Kaftana nebyl při- kázán výboru rozpočtovému, nýbrž zvláštnímu 24 člennému výboru, nebo po případě výboru národoho- spodářskému. Posl. Březnovský zabývá se vývody, promlu- venými se strany německé a praví: Co se prvního řečníka dra. Leitnera týče, u toho jako u advokáta náleží to jaksi k povolání, že mluvil tak, jak učinil; on jest zvyklý hájiti malé darebáky a tentokráte si zahrál na obhájce velikých darebáků. Snad to převzal ex offo. (Hlučná veselost.) Že do debaty této vtažena
#13 alto_textblock #13
byla otázka židovská, není nic divného. Kde se jedná o velkoobchod uhlím, tam se bez židů neobejdeme. Pan posl. Strache neměl zas o nic jiného starost, než že se nám jedná o to, aby to uhlí bylo »ver- wenzlet«. Kdyby se tento pán zeptal svých voličů, které uhlí je jim milejší, zdali to, které jest »verwen- zelt«, nebo to, které jest až dosud »verjudelt« (Ve- selost), jsem přesvědčen, že by chtěli to povenclo- vané. Ostatně bych p. Strachemu odporučoval, aby si tak sprosté vtipy nechal pro své »ansichtskarty«, které tiskne a vydává a které jsou svou sprostotou pověstny. Řečník vyvrací pochybnosti vůči pozemštění dolů a obchodu uhlím činěné a má za to, že v této uhelné kalamitě se na novo ukázala veliká moc velkokapitálu proti parlamentu a vládě. Jsem pře- svědčen, praví řečník, že kdyby tito velkokapitalisté byli příslušníci českého národa, že by vláda zcela energičtěji proti nim vystupovala. Útraty stávky za- »latili nuzní dělníci a chudé vrstvy střední a velko- apitalisté židi měli z toho prospěch. Vypadá to věru k, jako by si tito byli stávku aranžovali. Řečník podává některá statistická data. Jeden lichvář zde v Praze vydělal denně 6000 zl. (Slyšte!) Řečník vzpomíná srdcervoucích scén, které se v poslední uhelné kalamitě při nákupu uhlí a v ro- dinách chudiny odehrály a staví proti tomu jednání vlády, která neznala jiného léku, než že svolala an- ketu. Je to známá věc, že se u nás anketa svolává tehdá, když se neví, kudy kam, nebo když se chce něco zabíti. Jakmile v Rusku, ve Varšavsku, vláda zvěděla, že tamní uhlobaroni pomýšlejí na zvýšení cen uhlí, vydal okamžitě gubernator úkaz, ve kterém pohrozil, že ten, kdo by druhý den prodával uhlí za ceny vyšší než byly poslední, bude vyvezen do Sibíře. Hlasy: To bychom tak potřebovali! (Veselost.) Posl. Březnovský: Je škoda, že u nás není něco podobného možno. Inu ovšem; Rusko je tak nešťastné, že má vládu absolutistickou a my máme parlament. (Veselost.) Posl. Formánek: My bychom je neměli kam vyvésti. (Veselost.) Posl. Březnovský: Kdo četl protokoly poslední uhelné ankety, musí se pozastaviti nad velkopanským tonem, jaký tam vedl Petschek. Vypadalo to věru, jakoby měl celé ministerstvo v kapse a jakoby si byl anketu sám svolal. Řečník vzpomíná s uznáním zásluh a hmotných obětí, které si obec pražská získala o chudobu a obyvatelstvo vůbec zakročením svým v uhelné kalamitě a vzpomíná šlechetného činu hr. Sylva- Taroucy (Výborně!), který jako pravý kavalír český obci dodal uhlí za touž cenu jako před stávkou. (Výborně! Potlesk.) Bez židovských vykořisťovatelů ostatně ani vláda nedovede se obejíti. Výhradní prodej ze šachet Juli- ových byl zadán firmě židovské. Když byla nej- větší nouze v obyvatelstvu, vyvážel Petschek tisíce vagonů uhlí za hranice do Německa. To právě mělo ty následky, že my jsme své uhlí musili kupovat z Německa. Řečník ukazuje telegram z Magdeburgu, v němž tamní jedna firma offerovala pražské obci duchovské uhlí za 1.35 marek. Tak daleko jsme to dopracovali. (Slyšte, slyšte!) Řečník zmiňuje se několika slovy o deputaci města Prahy u ministrů v příčině uhelné kalamity. Ministr nám ovšem slíbil, že na dále již ty dvě firmy ze státních dolů uhlí nedostanou. Jak to s minister- skými sliby chodí, víme dobře. Ostatně máme beztoho ministry každých 14 dní nové. (Veselost.) Ministr míní, »Bergrath« mění. Řečník vrací se k myšlénce k pozemštění uhlí a míní, že toto pozemštění by se ostatně mělo vzta- hovati na všechny poklady přírodní v zemi uložené. Zejména také k minerálním vodám. Naše minerální vody prýští ve velikém množství ze země, židovský velkokapitál získá je se zcela nepatrným nákladema pak je prodává tak draho, že si je mohou kupovati zase jen boháči. Naše léčebné vody prodlužují život židům a my musíme umírati. (Veselost.) Řečník pojednává po té o refakcích drahami pod- nikatelstvem dolů poskytovaných a cituje řadu pří- kladů, z nichž vychází, že státní dráhy jednotlivým