Vychází každý den mimo v neděli a svátek O 3. Uod.|orlpoleciiií.

Předplácí ie t «dminiitraci v Ostrovní ulici ólalo 1Б08—IL

▼ Praze: mé«ířné . . 1 >L 10 kr. čtvrtletně . 8 „ 80 n půlletné . . 6 „ 80 „ celoročně . 13 a 20 .

poětou: 1 zl. 86 kr

Jednotlivá čísla & kr.

6 nedčlni přílohou 6 kr.

ČÍSLO 132.

, t DOPISY . d trankovaně a podepwuaě pHJítaá X e d e. 1c c e s Ostrovní ulicí čís. 1608—П. f Rukopisův ‘ aevraoíme a nepodepzanýob 'nedbáme.

REKLAMACE

zpečetěné untýlány budtaě uefrankOvaaVi

Inseráty počítáme nejlevnčji.

\

i«..«

V PRA2E, V ÜTERi DNE 12. ČERVNA 1894.

Ročník XXVI.

Upadáni zemědělství ve Francii. V Praze, 12. června. L Jeden z předních francouzských liatft pojednávaje o poměrně nepatrném přibývání obyvatelstva ve Francii uvádí je ve spojení в poznenáhlým úpadkem zemědělstva. Důvody jeho platí nejen o Francii, ný> brž o Evropě vůbec a proto je zde šíře rozvádíme. — Zemědělství — dí v delší stati nadepsané:­ .La France rurale* — jest aílou živící celou zemi. Obchod, průmysl, umění, přepych vyrůstají z agrikultury jako z kořene. Pravé zdroje každé země měří se dle blahobytn zemědělců. Z nich vy cházejí do života lidé, v jejichž mozoloví- tých rnkou roste obilí a rostou tolary. Ne poměrné zmáhání se měst je vždy znamením,­ že rolník opouští svoji hroudu a utíká do měst Vysvědčením nejlepším blahobytn rolnictva­ jest mnoho malých měst roztroušených mezi vesnicemi. V těch městečkách­ živívali se výborně ^hospodářští řemeslníci. (Tak bývávalo i v Cechách­ I) Znamením zlověstným jest ve Francii stěhování se rolníků do měst. Až do roku 1846, kdy ve Francii otevřena byla první železná kolej, více než tři čtvrtiny obyvatelstva tvořili zemědělci. Čtyřicet let později -— roku 1886 bylo statisticky­ dokázáno, že poměr tento se 78 sklesl na 64 procenta I Poroste-li poměr tento stejně dolů, bude asi roku 1926 polovina obyvatelů žiti po venkově a polovina ve městech. Od roku 1887—1892 v pětapadesáti departementech počet zemědělců zmenšil se o 400 000 duší, co zatím ve 32 departementech průmyslových­ zvětšil se o 520.000 duší — úhrnem tedv jeden milion obnáši difference. Ftáncie žita nyní 36 milionů obyvatelstva. Kterak se poměr ten za 50 roků změnil! Toho nám podávají doklad nej- bližší departementy kolem Paříže, Cím blíže к Paříži, tím více ubývá zemědělců. Aisne jest z nejbohatších departementů, jenž do týká se pařížských bran. Každý by myslil že zde zemědělství musí býti na nejvyšším stupni, avšak ku všeobecnému překvapení shledáváme že právě zde je 900 pachtýř- ských statků (fermes) vakantních a že počet jejich stále vzrůstá. Tvoří dohromady­ areal 63.000 hektarů, tedy osmý díl celého povrchu departementu Před několika­ lety pronajímaly se zde pozemky hektar po 60—150 franků ročně. Dříve se o né lidé tahali. Dnes nenalézají nájemníků — jsou tedy vakantní, ačkoliv odsud pachtýř zpeněží všecko v Paříži. Majetníci těchto pozemků nevědí si e nimi rady. Nabízejí je za pouhé daně, jež ovšem jsou značný a přece je nikdo nechce. — Ve Francii dnes — píše baron de Mandat-Grancey ve svých znamenitých studiích­ — všecky pozemky mnohý ch obcí jsou na prodej za laciný peníz. Polní majetnictví ve Francií není než stálou mrzutostí (tracasseries). Po zemkové majetnictví nedodává člověku žádného­ vlivu, žádná váhy. Největší rána za sadila zemědělství veliká revoluce svým bez mezným parcelářstvím. Tehdejší zákonodárci­ byli jako posedlí (s’acbàrneat) roz- kouskovati plznou zem (a morceler laterre nourriciére), načež na ni uvalili třikráte větší daň nežli na statky mobilní. Zákon o posloupnosti umožnil toto kouskování po zemků až do nekonečna. Velmi těžce spočívá­ na zemi skoro naprosté osvobození od daní lidí od bursy, tout la gent tripoteuse et agioteuse Život rolnický ve své někdejší prostotě poskytoval vždy dosti prostředků к živobytí a dosti i příjemností. Avšak ty děsná národohospodářské­ kombinace státníků, stálé bonře a změny politické, strašné chyby těch kterých vlád avnikání neřestí z měst na venek život roloický obrátily vzhůru nohama. Francouzský rolník jest velmi střízlivý.­ Nejí masa, leda jen o velkých svátcích.­ A tu jeho největším požitkem je kus masa à ľestouffade, vařeného ve víně. Jeho potravou-po celý rok jsou luštěniny a polévky­ z vody omašténé sádlem. Na svátky si dopřeje husu. — V departementech : le Gers, Lot-et-Garonne, le Tarn-et Garonne opilství jest naprosto neznámo. Zde ne najdeme opilce ani v den volby t

Tato střízlivost jest výsledkem ey-| Slavný oekonom konči svoji stai: lobiel At šijí sooislistél* Striš sáhy sjednala stému nápolnického (du Systeme] Je to věc věru zvláštní: Nejsou to klid, pt> če»* bylo 42 Týtrioíkft satieoo. Téi partiaire), jenž kvete na jihovýchodě a snad kraje zalesněné a na pohled divoké, v nichž jedna dělnická eohůse na Landstreeie byla pro

nikde jinde. (U nás v Čechách býval též. Na Krkonoších snad ješté dosud pozůstává n á p o 1 e к v tom : Sedlák propůjčí pole a potah, nápolník — tedy baráčuík — dá semeno a roční práci : setí, žití, sklizeň, okopávání atd. načež o žeň se sedlákem se rozděluje, proto se tomu na Krkonoších říkalo­ : n á p o 1 e k). V Gascogni majitel propůjči chuďasu své pole, s nimž pak dělí se o žeň. Avšak před dělením vyhražuje si majitel desetina na osetí a na zaplacení nepřímých výloh — (faux frais) — kováři, koláři, skotolečiteli a pod. Chov dobytka na mnohých místech provádí se též na nápolek (par cheptel) Majite koupí několik volů, dá je zemědělci na vy krmení a bére polovičku z toho, oč se za kus strží vice. Systém tento má alespoň výhoda­ tu, že zemědělec má s důstatek dobré & laciné mrvy a že nepotřebuje závodního kapitálu. Kde dosud panuje tento systém „napo- lení* — tam opilství věcí je neznámou. — Jsou kraje, kde napolnictví přechází od praděda­ na otce, syny a vnuky. A to jest ta stará — la vielle — Francie, jež produkovala víno a zdravé lidi, jež Napoleon L

roztrousil na bojištích po celé Evropě. Svět tehdy žasnul, odkud mohl nabýrati armády vždy nové. On spůsobem barbarským rozmetal­ po Evropě nejlepší francouzskou krev. Tento princip : associace kapitálu a pracovní síly na venkově vysel z ně kdejěích abacií — klášterů. Tímto systémem­ katoličtí mniši přivedli zemédélství ve Francii к nejvyšsímu rozkvětu, v němž zemědělský lid měl se dobře. A systém tento veliká revoluce porušila, (c’est ľan- cienine abbaye qui a constitué la métairie, c’est elle, qni a fait le paysan propri e tairtn) diny ZiebyAv, >• Tyto abhatie držely nad zemědělcem ochrannou ruku. Ony byly jeho pojišťovnou proti ohni, moru, krupobití atd Vyhořel-li jejich farmář, postavily mu příbytek znova, vyhynul-li dobytek, koupily mu nový a syn dědil farmu po otci. Co se dnes píše o ro botnictví, nevolnictví a pod. náleží do sta rých bájek, jimiž se straší děti a — ne- védomci. Moderní pachtovní systém ve mnohém odchylný od původního abbatiálního nedovoluje­ nájemcům miti více nežli 2—3 děti. —■ pokračuje slovutný francouzský oekonom „čím více krků к živení, tím menší výnos.* Revoluce ohromnou konfiskací církevních statků, jež pak byly za fatku rozhozeny mezi špekulanty, vlastně zapověděla matkám miti více nežli 2 — 3 dítek, kdežto nápo- léčný systém církve rozmnožování obyvatelstva­ podporoval dle zásady : čím více měl nápolečnik pracujících sil, tím lépe mohl vzdělávat! půdu. C’est le fameux systéme bipueristel Le paysan, ecrasé de charges etdimpôts, neveut plus donner d’hommes àia France. — Rolník zdrcen břemeny nechce více dávat!­ člověky Francii. Nékdější abbatie zúrodnily Gascogne smrkem — pin maritime, z něhož vydobývá se pryskyřice. Před časy zde řádily zimnice. Pryskyřičné­ lesy assanovaly celý kraj. Totéž stalo se na ústí Adoury v Girondé v dáli na 120 kilometrů a na hranicích belgických na 65 kilometrů. Lesy ty staly se nejen ochránci, ale i zdrojem zámožnosti francouzského sedláka A lesy ty nynější průmyslnictví ničí. Role jsou vysazeny povodním každého roku zhoubnějším stav sedlský hyne, zemědělci stěhují se do měst pomáhajíce tam rozmno- žovati proletář. Strom byl odjakživa štěstím Francie. Až do roku 1840 krásné lesy Francie zachraňovaly zem před povodněmi, jež nyní stojí Francii 90 milionů franků ročně. Lesy ty požral železný oř, jenž je rozvozil do kapes nesvědomitých spekulantů­ ; Dříve upravování poříčí bylo přední péčí vlády, tak aby řeky nemohly tak snadno vystupovat! ze svých koryt. (Etiage des fleuves.) Dnes ale řeky nechají se téci jak samy chtějí. (On les laisse aller I) A řeky, jak známo, mívají své kapřice, své li\ bůatky. Dnes z lesů — z této pýchy Francie — jsou jen zbytky.

by pozoroval se úpadek zemědělství; provincie nejbohatší — severní, kdež dříve agrikultura bývala nej pokročilejší, v nich rolník nalézá se v úpadku nej horším. Staf tato slovutného francouzského oeko- noma dobře se hodí i na poměry naše

Politický přehled vnitřní. V Praze, dne 12. června. К situaci V Uhrách. Dnes předetaví se nově ministerstvo oběma tnšmcvnám. Cícař jii aave ■ Pešti odjel, e eine viera večer ; dobe odjeedn jeho byla však zachována v taj- noati, aby prý *e J. V. vyhnul všem moíným ováním, Z podrobných pak apráv o situaci vyjímáme­ : V neděli byli к andienoi povoláni též konzervativní členové ančmovny magnátů hrabě Qéaa Ssapsry, nejvjěií uherský hofmistr, a br. Ondřej Caekonios. Proalýchá ae, ie te oíaař к oběma lordům vya'ovi), ie kornna nechce působit!­ ne přeevčdčeni nikoho, ie však agitace, jejíi konce jeou nedohledny, není ani iádoncna, ani ne prospěoh země. Zpráva tato vlak jaaně potvrzuje orgán střeny katolické „Magyar Alam*

aohůae nýbrž prudké útoky na miniatra spravcdlnoati roa- pnitěna. Bosna a Hercegovina. Rektorát university­ ve Štýrském Hradci pobliknje výnoa miniatra financi, jimi jeat tamnéjifm univeraitnim poelnobačům a. Boany a Hercegoviny,­ kteříi jakákoliv atátnf atipendiom po- dívají, pod atrátou atipendia aakáaáno aaia- hovati a vměiovati ae jekkoliv do politiky.

1

jeni praví, ie hr. Geaa Saapáry Ondřej Caekonioa byli od cíaaře přijati v ao dienoi e ie oíaař oba dva ojiatil o avé úplné neutralitě v aáleiitoati oírkevně-politickýob předloh a připomenul prý, ie nikdo nemá práva tvrdit, ie on pro jedna aneb pro drn hon strano ie byl jakkoliv roabodl. Tentýi list oanamnje také, ie cíaař po elyiení koaaerve- t vních magnátů dal povolati к sobi prímaia Vaasaryho, avšak císařský knrýr jej neaastibi dome. Dáe přijel císař br. Fr. Z obyho, jeni aa Andráeayho byl nškolik let vyalanoem v Ca- řihradč. a pak hr. Taaaila Featetioae, každého soukromě. Hr. Frant. Zichy jeat aeniorem ro kteráž i2 členův hlasovalo proti předlohám atria občanského tňatkn. Hrabé Featetioa jest neotrální в jeho votom proti občanekému aňatkn nvádí ae v ion vieloat ■ chováním ae dvorních hodnostův. Opětná rokování o sistkn civilním počne ve animo vře magnátův dne 18. t. m. Dříve však předloha te projedná ae ve výborn, neboť ae prý chystá změna dodatkem v ten amyil, ie úřadník oddávající má ienioba a nevěstu po vykonaném ektn npozorniti na výhod- noatsůatkn církevního. Coie pak týče výsledku hlasováni ve eněmovně magnát efeé, nelle dosud cio určitého říci, eěaoliv kalo­ iokó liaty oherakó i oposiční vyslovuji pře* «věděenf, ie předlohy bndon při drnhém členi opět namítnuty e snad jeité větií větčinon ceili poprvé. Naproti torno ease vládni Hity vypo- čí1 ávejí, ie p r o předloho bnde nyní 125 hla- «ùv, proti ne víoe neili 100; zároveň ndávají, že ze 32 megiátův laikův písemně eeváialo, ie bndon hlasovat! proti předlohám. Poaléze dodáváme, ie některé správy hlásají, jako by postaveni hr. Khnene Hederveryho na bánském ■toloi chorvatském bylo jeho „pohostinským vy- stonpenim* v „krisi mtdaraké* otfei-no. Slovenský biskup a Maďaři. Z Tnrč. S». Martine osnatnuji : Dne 2. června uděloval báňsko kystřioký biskup Karel Rimely v Terč. Sv Martině svátost biřmováni. Msdaroni chtěli sde bisknpa avitati po msďsrskn, ale přič.i poadě. Nei se vypravili, ui byl bieknp nvltán po slovenská laeiupitelstvem města, při černi biskop prohlásil: „Máť moje bole Slovenka*. Maďarom рек i při hostině dostali ее do velmi „příjemné* sitnace. Cekali, ie biaknp je bnde pobádali proti „penslávfim* e on setím pronesl­ přípitek ne „bretrakó ietřeni přesvědčeni jiných e ietřeni práv národností*. Maďarom ■edili jsk opaření a „aapomnéli* na přípitek odpovědít. „Tajuplná konskribce“ v Maďarska­ Temtivárské listy osnamnji, ie v tě kterých tamnějiíoh vesnicích popové a očitelé konskribnji mladíky od 16 do 20 let. „Kon- aknboe* teto déje se prý jakei tajemně e eoi popové ani očitelé neobtí prý ndati její důvod. Mimo popy e učitele o přióinéob této tajoplné „konskribce* nevi vůbec nikdo e my také ne. Někteří se domnívají, ie ее tonto „konekriboi* maďirských popův a očitelé viel agitátoři a ti ie snad sbírají „moistso* na nějakou nejnovější­ meďar.kon „revolnoi*. J ní aase nvádí že „konskribce se děje ponte n Romanův. Socialismus. K. B. osnamnje ■ Vídně : Včera veěer byla v Nenlerobenfelda ve Vídni sokůie neodvialýob socialistů; acLůse bjla pro prodké útoky na stát a úřady rospniténs, pro oui vsnikl velký hřmot a křik: „Ať žije ener

sjezdu poznaň- sjesdn posmňského „Pozn. Knryern*

Politický přehled zahraniční. V Praze, in* It. června. Z katolického Německa. Dne 6. t. m. byla v Hannoveru pořádána «levnost položení nákladního kamene kn katolickému kostela. V pamětních liatinách do lákledův nloienýob bylo téi nvedeno, ie r. 1894 jeat-v Hannoveru­ 16.000 katolíkův. — Dne 5 t. m. byl ■ákladni kámen kn stavbě nového katolického kostela a avně položen též v Einbeokn, My- ilénka, aby větií a důatrjoý kostel tento byt shodován, vznikla loni ; ihned byly zahájeny ■birky a výsledek jejiob byl takový, ie ku stavbě jii přikročeno. Ke katolickému Skému Výbor katoL vzdává v „Dsienniko* e vroucí díky viem a kaidémo, kdož jakýmkoli způsobem byli přispěli kn vzácnému adaru katoliokébo tjezdn poanaňakébo. К polskému katolickému sjezdu V Bocbumu. Jak jame jii byli oanámili, nanesli se i roatrooieni politi katolíei vestfalětf, porýnitf, siiti a banoveritl, větiinon diloloi, ie ei uspořádej! katolický ajesd aase v Boohomu. Sjesd ten byl pořádán v neděli dne 10. t. m. a na něm byla přijata i reaoluee, v níi účastníci­ iádaji, „aby stát německý i je pokládal sa občany rovnoprávné a dle toho také ■ nimi rovnoprávně jednal, jakož i, aby svobody, kteréž » jaké itát popřé.á Němcům, dopřál i jim. Praói rnkou avýeb jsouce živi. praví se v revoluci, iádáme, aby ■ námi bylo jednáno dobře a bylo nám popřáno vydělati alespoň tolik, abyebom nejen m> bii býti přiměřené živi, nýbrž abyolom mohli i nějaký groi uapořiti. Katolické oírkvi avaté vroucí dik vsdáv.jíee an nplímnon péěi e starosť, kterou má o dělníky • jejich blaho, ■ ošklivostí odvracíme ее od ■ooialuich demokratův i všech oetatnfeh rušitelův a bořitelův veřejného i soukromého pořádku a řáde.* Ze zednářského Německa. Vjchási na jevo, ie wittenberský starosta oboe dr. Schild, o jehož sensační sebevraždě jsme byli správu přinesli, jeit — Bednářem. „Leipe. Z tg.“ ovádi, ie dr. Sofcild jii po mnoho let byi hodnostářem — Meister vom Stahle — sednářů. Bratří tří bodů již dávno mu radili, aby nenápadné „přiiel к úrazn na honě* (I), к čemni ale neměl edvahy. Zpronevěřil­ eii 16.000 marků vybraných peněs a posledně 1600 m. peněs aemakýoh, coi ma i dodalo — odvahy к sebevraždě, aby oiel vyietřování. Z ber . „Germanie* pak dovídáme ■e dále, že sebevraidon skonóiti cbtél táž wittenberský mrgstrátní sekretář Rohkobl, jenž byl „příručím* dra. Schi d». Rohkobl aaae vekečil do L-be, byl viik aposorovén, ve stavu úplného beavědomi vytažen a po dlouhém namáháni­ lékařském konečně vskříaen. Mobilie dra. Schilda byly věřiteli ihned aabaveny, při černi byl sfendován i velký obra« oiiaře Viléma­ II., oísařův dar drn. Sohildovi ; obraz ten jeat ve ve rni akvostrém rámci a jest ne něm i vlastnoruční podpis císařův. Тек ее dar rukou protestantských dostel rukou aednářskýoh do rukon iidovskýob. K protestantským surovostem v Německu.­ aAllg. Eveog. lutb. Kirobeneeitnng* přináiejío «právu o (levnosti Pie IX., Ivou protestantskí n p zornost věnovala i paprči Lvo XIII., což nòinila tímto právě tak sérovým a drzým jako blbým a protestantským spů- sobem. Jmenovaný list píše : „Lev ХШ. teď ni taká dává poitbnánf evířatům. Když mu nedávno předvedli koeu a žádali jej, aby jí dal poiehnánl, papei ie poněkud tarasil. Ale biskop, jenž přískinon akopinn poutníkův předvedl, vysvětlil pspeii, že koea jest určen* torno, aby byla kojnou nemocného diti te. Po vyssčilení tomto pohladil Let ХП1 tn koso. Jiní pontníoi pspeii asse předvedli pva. Papei se u.-mál e řekl: „Bol lo i rout, n», to je přece trocha mnoho I* Ak když mu vy- ■včtlili, že pee jest i vynikající a .levné r«{y andalntské a obdril-li papežské požehnáni, fte buds dobře stádo L ídeti, nebude se vlků báti