#1
alto_textblock
#1
Boje v Číně.
Z Kolína n. R., 11. října. (C.-B.) Dl
zprávy »Kölnische Zeitung« telegrafoval včera
bývalý velitel »Iltis« Lana svým příbuzným
z Yokohamy, že mu byla operována noha. O zlo-
menině se Lans nezmiňuje.
Z Nového Yorku, 11. října. (C. - B.)
»Reuterova kancelář« oznamuje z Tjencina
ze dne 9. října: Generální polní maršálek hr.
Waldersee nařídil, aby výprava do
Paotiníu dne 11. října na pochod
se dala. Pět tisíc Němců, Francouzů, Angli-
čanů a Italů opustí Tjencin vedením generála
Baillouda a spojí se nedaleko Paotinfuse
stejně četným sborem, kterýž vedením generála
Gaseleea z Pekina odrazil. Čtyři francouz-
ské prapory, jež dne 4. října nezávisle od této
velké výpravy z Jancunu odrazily, byly zadr-
žány a vyčkávají hlavního voje. Američané,
Rusové a Japonci se v této vý-
pravě nezúčastňují. Přese všechna
opáčná ujišťování Číňanů očekávají velitelové
spojenců, že narazí na tuhý odpor.
Z Washingtonu, 11. října. (C.-B.)
»Reuterova kancelář« oznamuje: V odpo-
vědi Spojených států na nótu
francouzského ministra zahra
ničních záležitostí Delcassé
praví se: Vláda Spojených států sdílí přesvěd-
čení Francie, že musí býti docíleno dostateč-
ného zadostučinění za spáchané zločiny a váž-
ných záruk pro budoucnost.
President Mac Kinley je šťasten shledávaje
v notě ze dne 4. října opět ducha, kterýmž
prodchnuty byly dosavadní všemi mocnostm
učiněné projevy, a bylo by mu příjemno,
kdyby vyjednávání o mír po od-
bytém prozkoumání plných mocí i hned bylo
zaháje no.
Ohledně potrestání provinilých hodnostářů
praví odpověď, že čínská vláda sice již proje-
vila ochotu, jistý počet vinníků potrestati,
že však velmoci po zahájeném vyjednávání
mír seznam jich ještě budou moci doplniti.
Ohledně zákazu prodej'e a dovoz
zbraní do Činy praví nóta, že zákaz ta-
kový asi pro všechnu budoucnost nepotrvá
že bude lze podrobnosti tohoto opatření projed-
nati prodlením vyjednávání o mír.
K otázce odškodnění, jež by se mělo dáti,
podotýká odpověď, že je přáním všech velmocí
aby obdržely dostatečné odškodné. Rusko prý
navrhlo, aby se záležitost ta postou-
Pila k rozhodnutí mezinárodnímu
rozhodčímu soudu v Haagu, kdyby
se mínění v této otázce rozcházelo.
Dále se praví v odpovědi, že vláda ne-
může bez souhlasu kongresu pře-
vzíti závazek, aby nechala v Pe-
kině stálý ochranný oddíl vojen-
ský, že je však odhodlána udržovati tam z
nynějších poměrů dočasně dostatečnou vojenskou
stráž.
Stran uzavření tvrzí u Taku vyhražuje si
president vysloviti své mínění, ježto
očekává v této věci nové informace o situaci
v Číně.
Pro otázku obsazení různých míst
mezi Pekínem a Tjencinem platí,
jak odpověď podotýká, stejná výhrada, jako
výhrada strán udržování stálého ochranného vo-
jenského oddílu v Pekině.
President nemůže jmenem zem
převzíti závazek stálého účasten
ství na takové okupaci, ale má z
žádoucí, aby mocnosti obdržely od Činy záruky
práva chrániti svá vyslanectva a učiniti potřebná
opatření, aby se k nim mohly v každé době
dostatí.
Na konec se v odpovědi prohlašuje, že
president má za to, že Francie a ostatní moc-
nosti nebudou spatřovati v jednání Spojených
států překážku v zahájení vyjedná váne
na základě navržených zásad
že doufá, že vyjednávání takové bude záhy
zahájeno.
Z Washingtonu, 11. října. (C. -B.)
Wutigfan prohlásil, že zprávy o vážném
hnutí boxerů v jižní Číně nejsou pravdivé a že
byly jen rozšířeny v úmyslu, aby byl v Americe
vzbuzen dojem, že jest vážné nebezpečí, jež
vyžaduje vojenského postupu spojenců. Vyslanec
dodal, že v jižní Číně vůbec boxerů není.
Z Petrohradu, 11. října. (C.-B.) »Ru-
skij Invalid« přináší přehled mobilisace ruského
vojska až do dobytí Girinu a Mukdenu do 3.
t. m., kdy následoval císařský rozkaz o zru-
sení mobilisa ce. Dle tohoto rozkazu
#2
alto_textblock
#2
zůstanou ještě ve stavu válečném voje na bo-
jišti pečilském, jakož i 3., 4. a 5. brigad
střelců se svým dělostřelectvem a námořnictvem.
Z vojenských oddílů, jež vtrhly do Mand-
žurska a jež vůbeč překročily hranice Ruska,
zůstanou jen ony mobilisovány, jež musí dle
vojenských kombinací vůdců zůstati nezbytně
ve stavu válečném. Z kozáckého vojska zrušuje
se hned mobilisace záložních pluků.
#3
alto_textblock
#3
Denní zprávy.
Dnešní číslo přináší pokračování ro-
mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce
1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str.
173—176.
— Nejvyšší maršálek zemský a Němci.
Německé časopisy ve své výpravě proti svolání
sněmu království českého útočí proti nejvyššímu
maršálkovi zemskému z toho důvodu, že nevy-
hověl žádosti dra. Werunského, aby prohlášení
jeho a dra. Urbana bylo připojeno k přípisu
vládě o svolání sněmu. Jednání knížete Lobko-
vice bylo po našem názoru úplně správ né,
neboť usnesení, jež stalo se většinou hlasů,
jest platné usnesení a předseda jest po-
vinen, aby usnesení také provedl. Není ostatně
předpisu a také nikdy nebylo zvykem, by
v korrespondenci s vládou udával se počet
hlasů při notifikaci usnesení zemského výboru.
Jakým způsobem usnesení uvnitř zemského vý-
boru se stalo, zda-li jednohlasně, většinou neb
dirimováním předsedy, jest sice pro veřejnost
zajímavé, ale na účinek usnesení nemá žádného
vlivu. Ostatně případ podobný stal se před ně-
kolika lety a nejvyšší maršálek stejné zaujal
postavení k přednesenému přání, poukázav, že
dle platných ustanovení jen při zprává ch
ke sněmu podávaných uvádí se, stalo-li
se usnesení zemského výboru všemi hlasy aneb
jen většinou.
— Pronásledování českých menšin
na Litoměřicku. Potají a zvolna, ale systema-
ticky ryje německý krtek litoměřický půdu pod
nohama našich menšin. Není tomu dávno, co
kousavý Funkův »Leitmeritzer Wochenblatt« uve-
řejnil vášnivé provolání, v némž proskriboval
české živnostníky, kde appelloval na vlastenecký
cit žen a mužů německých, by netrpěli ve
svých službách českých lidí a ne-
živili českých živnostníků, až ko-
nečně vyzýval městskou radu, aby bezohledně
vypovidala po způsobu pruském všecky ne-
odrodilé Čechy z města. — Poslední tato výzva
germánského štváče vzbudila, jak pochopitelno,
mezi litoměřickými Čechy hluboké vzrušení, jež
zvýšeno bylo tím, že nelitoval zmíněný redaktor-
fanatik času ani píle a přinesl celý na
sloupec dlouhý výpis jmen če-
ských živnostníků, vyhlédnutých na
pospas německé nesnášelivosti a brutalitě. Ve
městě utvořil se agitační výbor, jenž vzal
si za úkol sestaviti podrobný seznam Čechů
litoměřických a uvésti jej ve všeobecnou zná-
most, rozumí se pouze v kruzích německých . .
A slavná městská rada litoměřická, aby ukázala
svou moc, honem si pospíšila a v sezení svém
ze dne 2. října usnesla se jednohlasně
na vypovězení dvou Čechů, dlouho zde
usedlých živnostníků, J. Práška, truhlářea
A. Nebeského, mistra krejčovského. Návrh odů-
vodnil purkmistr dr. Funke tím, že prý byli oba
jmenovaní kdys pro jakýs přestupek pokutováni,
čímž prý jejich bezúhonnost porušena a ná-
sledkem čehož mohou býti na základě § 11.
obecního řádu z obce vypovězeni !! Rozumí se,
že oba ti našinci ubozí, kteří známi jsou jako
řádní řemeslníci a otcové rodin, odvolali se
z krutěho toho fermanu ke kompetentním místům.
Bude zajímavo zvěděti, jak rekurs jejich do-
padne; jest v rukách okr. hejtmana Schlögla,
jenž znám jest jako nepokrytý přívrženec strany
německo-pokrokářské.
— Německé nápisy na kasárnách.
Nápisy na veřejných budovách mají dojista účel
ten, aby, kdo v takové budově má co dělat, ji
snadněji našel. Na kasárnách ale zdají se míti
jiný účel. Není jediné budovy vojenského eráru,
která by byla označena též česky, tak jakoby
český člověk s kasárnami neměl nikdy co činiti.
A přece zde v Praze je neméně než devadesát
procent těch, kteří v kasárnách jsou ubytováni
i do kasáren docházejí a jsou národnosti české.
Dokazuje se neustále nezbytnost němčiny u ve-
lení a v armádě vůbec. Nu, dobrá, co má ale
orientační tabulka na kasárnách činiti s ar-
mádní řečí? Potkám-li na ulici vojáka — z muž-
stva či důstojníka — a zeptám-li se ho slušně,
kde že isou Černínské kasárny, dá mně jistě na
#4
alto_textblock
#4
českou otázku — umí-li — také českou
odpověď. A nemohly by mně dáti odpověd
tu kasárny samy, kdybych se na ně podíval?
Mluví se neustále o té tak zvané řeči plukovní
a tvrdí se, ta že zavedena u šestnácti českých
pluků pěchoty nehledě ku plukům jízdeckým,
vozatajstvu a ke sborům technickým. Proč ne-
mají míti kasárny, kde takový pluk je ubytován,
též nápis český? Tím by se armáda neroz-
padla. Vždyť se nerozpadá ani tím, že je v ní
celých 65 procent lidí, kteří nerozumějí jedné
německé větě. Ostatně nejsou nápisy pro vojáky,
y své ubikace znají, nýbrž pro ty z občanského
života, kdož s vojskem a s vojáky se stýkajía
oproti těm mohlo by se šetřiti jistých ohledů,
zejmena uváží-li se, že je mezi nimí mnoho
těch, kteří krvavým potem na vydržování vojska
přispívají.
— Jen ještě hůř. Vídeňský a pražský
německý tisk domnívají se, že podaří se jim
snad udělati s námi dobrý obchod: za práci
na sněmu zakoupiti práci na radě říšské. Však
toto předpokládajíce, páni velice se mýlí. Po-
litikou poslanců českých, pokud zvoleni budou
z organisace národní strany svobodomyslné, zů-
stane politika volné ruky. Nesmí jim býti polo-
žena otázka, budou-li v obstrukci pokračovati
či ne, poněvadž odhodláni jsou zaříditi příští
své jednání dle toho, jak se k nim zachovají
rozhodující činitelové. Jestli byla proto říšská
rada rozpuštěna a způsobena nynější pausa
k vůli tomu, aby příležitost dána byla poslancům
českým, by věc jak náleží si rozmyslili, než dojde
k rozetnutí gordického uzlu, pak ovšem nebyla
to správná spekulace. Máli-li ale vláda zapo-
třebí osvěžení, aby napředpojatě rozhodla se
buď pro směr v pravo či v levo — pak ovšem
ještě naděje, že vybředne tato říše z bahna, do
něhož se byla zabořila. Nesvoláním sněmu ne-
pořídí naši národní odpůrci nic. Vždyť sami se
tak náramně a tak dlouho namahali, aby neměl
a nenabyl významu téměř žádného a nedá se
popříti, že pracovali v tomto směru se značným
úspěchem, jaká to tedy politika, vybrat si kom-
pensační objekt tak pochybné ceny. Bude na-
nejvýš ještě hůře, a není-li pánům z tábora
německého nynější situace ještě dosti ža-
lostna, mají příležitost ještě více ji zmotati a
na konec ji vůbec přivésti ad absurdum.
Domnění, že dají se předepsati přirážky
zemské nařízením císařským, je klam né.
V zemském řádu nikde o tom není
zmínky. Tam prostě stojí, že k zákonnému
vybírání zemských přirážek třeba inter-
ního usnešení sněmovního a země-
panského schválení. Jestli se tak již
stalo, byly přirážky placeny dobrovolně,
nucen k tomu nemůže býti nikdo.
A že čeští poplatníci podrážky si
neuběhají sháněním dávky zem-
ské, o tom nechť jsou tam, kde pohlíží se na
další vývoj věcí v této říši s jistou zavidění-
hodnou nonchalancí, přesvědčeni. Mají-li chut
hnáti se za heslem »čím dál tím bůř«, my
z naší strany proti tomu pranic nenamítáme.
— Rodinné zprávy. Slečna Mařenka
Blažková, dcera technického lučebníka a ma-
jitele velkostatku Klokočov a Lhotka, slaviti bude
svůj sňatek s panem Františkem Krab-
cem, di sponentem z Prahy dne 15. října 1900v
chrámu v Heřmani.
— Obecní volby v Moravské Ostravě
budou konečně provedeny. Příští týden dne 18. t. m.
započnou volbou III. sboru. Sbor tento bude voliti
po 8 dní. Voličů jest přes 2400. Volby ve III. sboru
zúčastní se česká strana, která nyní vůbec v obec-
ním zastupitelstvu, ač ze 30.000 obyvatelů jest jen
5000 Němců a židů, zastoupena nebyla. Veškeré pří-
pravy a potřebné agitace byly co nejpečlivěji prove-
deny. Za nynějších poměrů jest značná naděje na
vítězství. Volby ve sboru II. zúčastní se česká strana
jen podmínečně. Ve sboru I. má velkokapitál, který
jest úplně v německých rukou, zajištěnou většinu.
Volby ukončeny budou 31. t. m. odpoledne. Němečtí
nacionálové doufají, že ve II. sboru projde jejich,
antisemitská, kandidátní listina.
— Jak obchodnictvo podporováno jest
c. k. policejním ředitelstvím. Píše se nám:
Předevčírem zavítal do Prahy za obchodními záleži-
tostmi pan M. R. Mimo jiné chtěl učiniti větší ob-
jednávku v papírnickém velkoobchodě firmy Winter
Pitš na Ferdinandově třídě. Neznaje po-
drobné adresy a nejsa v Praze dobře znám,
myslil, že nejlépe učiní, zeptá-li se na dotčenou
firmu na policejním ředitelství, které v takovéto zá-
ležitosti jest přece instancí nejkompetentnější. Jaké
bylo jeho překvapení, když mu bylo na policejním
ředitelství řečeno, že onu firmu neznají. Poněvadž
prý je patrně protokolována, aby se obrátil na ob-
chodní soud, tam že se to už doví. Rozumí se, že
pan R. k obchodnímu soudu už nešel, nýbrž najal
si posluhu, který ho do jmenovaného obchodu do-
vedl. Tak podporováno je c. k. státními úřady ob-
chodnictvo, které pod tíhou daní téměř už klesá.
— Hornici z Rakouska do Německa. Včera
vezl zvláštní vlak 300 horníků nádražím v Kolíně n