ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 10176d20-71f1-11dc-8711-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 26
#1 alto_textblock #1
Románová příloha
#2 alto_textblock #2
„Národnich Listů“ k číslu 17I. ze dne 22. června 1904
#3 alto_textblock #3
Různé zprávy.
#4 alto_textblock #4
= Kůň Napoleona I. Z Paříže se oznamuje: V skladišti musea v Louvru nalezena onehdy velká bedna, jež měla nápis v černých literách: „Panu ře- diteli císařských museí v Paříži. — Kůň císaře Na- poleona I. — Od spolku pro přírodní vědy v Man- chestru.“ — V bedně nalezen vycpaný kůň, hnědo- bílá straka, jenž měl na levém stehně vypálené N pod císařskou korunou. Historie tohoto koně jest úplně neznáma a nikoliv bez zlomyslnosti poukazuje se k tomu, jaký kult Angličané věnovali koním prvního císaře Francouzů, kterého byli odklidili se světového jeviště. Tak na př. jeden z válečných ořů císařových, nazvaný „Jaffa“, jenž prý se dočkal věku 37 let, po- hřben v parku jednoho zámku ve hrapství kentském, kdež hrob jeho označen sloupem. Ve vojenském ústavu ve Whitehallu nalezá se kostra koně jménem „Marengo“ a důstojníci královské gardy mají ve svém kasinu v paláci Saint James kopyto tohoto koně, zpra- cované na tabatěrku, na jejímž stříbrném víčku vyryi je nápis, že Napoleon užil tohoto koně v bitvě u Ma- renga, u Slavkova, u Jeny, u Wagramu, na výpravě proti Rusku a u Waterloo. O správnosti tohoto udání silně se pochybuje, neboť podle zápisků sedláře Vin- centa, jenž dokonale znal koně Napoleonovy, jmenoval se kůň, jehož použil císař u Waterloo „Tauris“. By to stříbrošedý perský hřebec, dar cara AlexandraI. z doby kongresu v Erfurtu, jenž se účastnil všech vá- lečných výprav v severním Německu i v Rusku. Na- poleon seděl na něm po celou bitvu u Waterioo a vy- střídal jej toliko svým povozem. Když byl odvezen n ostrov sv. Heleny, odevzdal tohoto koně svému štol- bovi de Montaren, jenž koně po mnoho let opatroval a každého rána dal jej prováděti kolem sloupu Velk Armády na náměstí Vendomském. „Tauris“ tedy nikdy nepřišel do Angiie. = Chycený lupič. Z Říma se oznamuje: Těchto dnů opět se podařilo ozbrojené moci zatknouti marně stíhaného nebezpečného briganta, jenž chtěl v Kala- brii opakovati činy Musolinovy. Byl to jakýsi Suppa z Mileta ve kraji Reggio di Calabria, jenž měl na svědomí několik vražď a několikráte, právě jako jeho vzor Musolino, uprchl z vězení. Také jemu nechy- bělo spoluvinníků, přátel a obdivovatelů a nebylo mu nikterak nesnadno nalézti v širém okolí velko- statkáře, šafáře, sedláky, pastevce, uhlíře atd., kteří ho opatřovali vším, čeho mu bylo třeba, poskytovali mu přístřeší a zpravovali jej o záměrech a opatře- ních úřadů, pohybech četníkův a policie i snahách tajných agentů. Byl opatřen nejlepšími zbraněmi neměl nikdy nedostatek potravin, tabáku a do- brých vín a nalezal i mezi vesnickými krasavi- cemi ochotné ctitelky, jež mu oslazovaly samotu Obraznost lidu obklopovala jej, ačkoliv nebyl ani Adonis, aniž měl vynikající vlastnosti — mimo sta- tečnost a obratnost — nezaslouženým nimbem. pročež také ceny na jeho hlavu, jež postup- ně zvyšovány, zůstávaly bez účinku. Konečně poda řilo se odvážnému policejnímu komisaři Csrlu Men- nitiovi, jenž schválně vyslán k jeho pronásledování z Pizza do Mileta — nikoliv bez některých porušeni občanského zákonníka a zákonů lidskosti — obklíčiti stíhaného lupiče. Dal za nicotných záminek uvě- znit několik příbuzných a přátel Suppových a vyhro-
#5 alto_textblock #5
žoval jejich rodinám neúprosnou přísností, jestliže nadále poskytnou banditovi přístřeší a podpory. Vy- pravuje se, že dal také nemilosrdně zmrskat několik šibeničníků, kteří byli v podezření, že uváděli policii v omyl. Tak dosáhl toho, že Suppa byl nucen uchý- liti se z nepřístupného horského lesa do roviny, aby se zásobil. Těchto dnů dověděl se komisař, že se lupič zdržuje v jakési slaměné chýši blíže Condo- mina. Chýše tato byla před svítáním obklíčena a stihatelé chtěli vyčkat, až stíhaný lupič před chýší se objeví. Avšak štěkot psa přinutil je, aby jednali ještě rychleji. Komisař a dva četníci vrhli se dovnitř a přišli právě v čas, aby vyrvali banditovi pušku, kterou byl strhl k líci. Když byl spoután, shledáno, že nebyl samoten. Vedle něho leželo statné selské děvče, jež spolu s jakýmsi pastýřem a jakýmsi nádenníkem musilo s banditou nastoupiti cestu do Mileta. — Obyvatelstvo městečka nechtělo nikterak uvěřit, že tento šeredný chlap s ježatým vousem, šilhavýma očima a odporným výrazem tváře, jest proslavený a často opěvaný hrdina hvozdů Kalabrie. = Ryby z artézské studně. Grantova studně ar- tézská, nacházející se blíže Iroquis v jižní Dakotě, jest podivuhodnou do jistého smyslu. Vyvrhuje totiž s vodou svou na povrch zemský ryby průměrné délky asi dvou palců. Studně jest asi 850 stop hlu- boká. Ježto ryby její nejsou slepé, jako všechny, jež obývají podzemní vody, zůstává tajemstvím, jak dostaly se do artézské nádržky, která podmílá vět- šinu jižní Dakoty. Artézská nádržka dle ujišťování geologů naplňuje se ze skalních puklin, jimiž vod proniká a není tedy podzemním jezerem obrovských rozměrů, za jaké byla do nedávna považována. Po- chybuje se však, že ryby, jež studně zmíněná vy- vrhuje, dostaly se také do nádržky otvory skalními, urazivše několik set mil pod povrchem zemským. Spíše zdá se býti pravdě podobno, že dostaly se do artézské nádržky v místech, kde dostává své hlavní zásoby vodní, totiž u »černých vrchů«, kde nalezá se velký otvor skalní, jímž voda do vnitrozemí vniká. Ryby ony dle všeho jsou domorodky bystřin z »čer- ných vrchů«. Vzdálenost tří set angl. mil dělí bod, kudy dle domnění vnikají do nádržky, od artézské studně, kterou zase na povrch zemský vycházejí.
#6 alto_textblock #6
Zemřelí v Praze.
#7 alto_textblock #7
Dne 17. června 1904: Kalina Karel, syn krej- čovského pomocníka, 10 měs., 1880—II. Kračmerová Anna, vdova po mistru pekařském, 91 rok, 37—V Wavák František, obchodní agent, 69 roků, 1638—II. Sýkora Josef, býv. obuvník, 72 roky, 618—II. Nasse- ová Vilémina, posluhovačka, 59 r., 30—IV. Šremrová Marie, manželka rukavičkářského pomocníka, 231/2 r., —VI. — Ve všeobecné nemocnici: Böhm Jan, malíř porculánu, 64 roky. Branišová Aloisie, man- želka zedníka, 30 roků. Formanová Marie, manželka cihláře, 34 roky. Novotná Barbora, vdova po úřadníku, 59 roků. Tvrz František, dělník, 42 roky. Schvarzová Marie dělnice, 55 roků. — U Milosrdných se- ster: Seidlová Josefa, vdova po dělníku, 69 roků. Nápravník Ludvík, dělník, 55 roků. Víšková Františka, služka, 63 roky. Tumpach Josef, čalouník, 23 roky. — U Alžbětinek: Pešková Marie, manželka knihaře, 38 roků. Dne 18. června 1904: Kohout Jaroslav, zá- mečník, 27 roků, 164—VII. Miallern Julius, inžený
#8 alto_textblock #8
73 roky, 199—III. Dvorská Anna, manželka hostin- ského, 39 roků, 681—VII. Jandera Frant., syn dělnice, 2 měs., 335—VIII. Distlová Marie, manželka pekaře, 29 roků, 796—I. Nykodemová Gabriela, vdova po dis- ponentu, 63 roky, 250—III. Bartošová Marie, soukrom- nice, 76 roků, 463—III. Floriána z Merklů, 11/2 roku, 1705—II. PhDr. Vilém Weiss, professor na něm. tech. vys. škole, 45 roků, 1773—II. Žežulka Václav, 7 roků, 176—V. — Ve všeobecné nemocnici: Dvořák Eduard, dílovedoucí, 50 roků. — U 2íilosrdných bratří: Přenosil Jan, truhlář, 47 rsků. — V měst- ském chorobinci: Heller Zikmund, býv. kupec,
#9 alto_textblock #9
49 roků.
#10 alto_textblock #10
Král. české zem. divadlo v Praze, Národní divadlo.
#11 alto_textblock #11
Ve středu 22. června. O 3/43. hod. odpol. Ve prospěch Podpůrého spolku technického perso- nálu obou král. zemsk. divadel v Praze. Nově studováno Zvonky corneviliské. Romanticko-komická opereta o třech dějstvícha čtyřech obrazech od Clairvilla a Gabeta. Hudbu složi! Robert Planquette. Dirigent Moric Anger. Režisér Adolf Krössing. Ve středu 22. června. 210. hra v předpl. (2. čtvrtka.)
#12 alto_textblock #12
Poprvé Tažní ptáci. Veselohra o třech dějstvích. Napsal Karel Želenský. Režisér Karel Želenský. Po druhém dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec o 1/210. hod.
#13 alto_textblock #13
LIdové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
#14 alto_textblock #14
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Ve středu 22. června. Začátek o 7. hod. Novinka. Po 9.: Na pomoc Rusům. Velká výpravná hra se zpěvy a tanci o 5 jednáních. Napsali K. Fořt a E. Hraška. Hudba od E. Starého. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý. Baletní vložky tančí a nastudovala paní Friesová -Janovská.
#15 alto_textblock #15
Aréna na Smíchově
#16 alto_textblock #16
(bliže Palackého mostu). Začátek o 7. hod.
#17 alto_textblock #17
Ve středu 22. června. Cyklus frašky IX. Burský generál. Velká výpravná burleskní fraška se zpěvy o 3 odděl. Napsali E. Norini a E. Baum. Přel Karlier. Hudbu složil R. Reiman. Režisér K. Lier.
#18 alto_textblock #18
na Král. Pištěkovo lidové divadlo vinadto. Ve středu 22. června. Začátek o 7. hod. Lidové představení za poloviční ceny. Po třetí: PROBUZENCM. Historické drama o 5 dějstvích. Napsal F. A. Šubert. Zejtra ve prospěch paní M. Kremanové. Bohatá holka.
#19 alto_textblock #19
13842
#20 alto_textblock #20
508
#21 alto_textblock #21
505
#22 alto_textblock #22
Hodiny míjely rychle. Trojlístek agentů vrátil se proto na nádražl. Záhy vlak se opět rozjel vpřed, ale pomalu, nebot parostroje vytápěny jsou dřívím jedlovým; polena dříví toho viděti jest nakupena na každém nádraží, jízda jeví ale zřejmé následky toho. Rychlost nepřekročuje nikdy pětačtyřicet kilometrů za hodinu. Následovaly stanice na větší vzdálenosti za sebou. Agenti projeli Grodnem a potom i Vilnem, hlavním městem Litvy s chrámovými kopulemi bílými, zelenými i pozlacenými. Potom následovaly Pskov a Gačina, oblíbené sídlo cara, stanice to, od níž až po Petrohrad trať bývala stře- žena vojáky s puškami nabitými. Bylo viděti neustále projížděti i hlídky; na vzdálenost vždy jednoho kilometru zvedala se při okraji cesty i malá kasárna, podobná sru- bům, z polovice do země vestavěná a obývaná asi jed- ním stem vojáků, jimž veleli dva neb tři důstojníci. Konečně vlak zastavil se naposled, k veliké radosti našich tří cestovatelů, kteří pociťovali velikou potřebu na- táhnouti své nohy a uleviti jim po jízdě tak dlouhé. Hned po svém příjezdu do Petrohradu Rochemond a jeho dva soudruzi jali se pátrati po těch, na jichž sti- hání byli vysláni. Morela doufali dostihnouti v šlépějích hraběnky Juany Boccinellové, jejíž stopy, jak se zdálo, zlosyn ten vytrvale sledoval. Dle vyprávění Ficellova znali také již příčinu tohoto pronásledování houževnatého. V případě tomto pravidlo v pravdě policejní: »Hle- dejte ženy !« skutečně bylo podivuhodně na místě.
#23 alto_textblock #23
vI
#24 alto_textblock #24
V okruhu carské moci.
#25 alto_textblock #25
Rochemond, Ficelle a Beryllon byli se řozhodli bez dlouhého rozpakování pro cestu na Rus, aby stihali zrádce Morela, Stacka i hraběnku Boccinellovou. Vedlo je k tomu především zaměstnání a povinnost jejich i živá touha, aby se úkol, jim svěřený, podařil. Krom toho pociťovali však i živou radost z toho, že budou moci poznati Rus, o níž se tolik mluvilo ve Francii. Beryllon byl sice zajel si už několikráte na Rus, ale Rochemond a Ficelle nebyli dosud nikdy nohou vstou- pili na ruskou půdu. Všichni opustili tedy Berlín a vydali se přes Varšavu do Petrohradu rychlikem, jenž opouští residenci německou v jedenáct hodin sedmačtyřicet minut večer. Za krátko už přejeli Odru, potom vlak přenesl se i přes Vislu v Bydhošti a zabočil v baltické kraje ně- mecké, skytající vzhled velmí bídný. Všude rozkládala se jen pláň a nie než rovná pláň s řídkými jen domky a s nemnohými jen pozemky sku- tečně obdělávanými. Zaprodáni nopřítel.
#26 alto_textblock #26
127