#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha
#2
alto_textblock
#2
„Národních Listů“ k číslu 157. ze dne 8. června 1904
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy.
= Neštěstí při záchranné zkoušce. V Sibíni ko-
nány v pátek zkoušky se záchranným přístrojem, vy-
nalezeným nadporučíkem Fischerem. Vynálezce vy-
stoupil na cvičební lešení v hasičských kasárnách a
spustil se s výše čtvrtého patra bez překážky dolů.
Odpoledne uspořádána nová zkouška před zvaným
obecenstvem. Zatím však jakýsi zlosyn nařízl lano.
jímž přístroj byl připevněn a když při zkoušce mladá
rumunská dáma chtěla se dát po přístroji spustit
přetrhlo se láno a dáma sřítila se s výše čtvrtého
patra do hlubiny a zůstala ležet s roztříštěnými údy
mrtva. Bylo zavedeno přísné vyšetřování na vypá
trání zločince.
= Obrovská defraudace. Z Londýna se ozna-
muje: Že právní zástupcové zpronevěřují svěřené
sobě kapitály, stává se v Anglii tak často, že na to
musil být dán zvláštní trestní zákon. Avšak případ
zpronevěření, o němž jsme přinesli již telegrafickou
zprávu, způsobuje neobyčejnou sensaci. Dne 29. ledna
t. r. roznesla se zpráva, že ve zdejším hotelu »Me-
tropole« spáchána velká krádež: jednomu z pasa-
žérů hotelu bylo ukradeno za 12.000 l. st. bankovek.
Policie a správa hotelu činily vše možné, aby přišly
na stopu zloději, ale nebylo po něm nijaké stopy.
Domněle okradený byl advokát George Marshall
z Retfordu, muž skorem sedmdesátiletý, jenž ve svém
rodišti požíval velké vážnosti a jenž byl právním zá-
stupcem vévody z Newcastlu, jehož jmění částečně
spravoval. Koženou kabelu na akta, jež prý obsaho-
vala 18.000 I. st., uložil mr. Marshali nejprve v kan-
celáři hotelu, ale pak ji vzal do svého pokoje. Když
jej na krátkou chvíli opustil, aby se dal oholit, byla
kabela rozpárána a 12.000 l. st. prý bylo z ní ukra-
deno. Policie záhy upustila od svého pátrání, poně-
vadž mr. Marshali nebyl s to udati čísla postráda
ných bankovek, ačkoliv byly velmi vysoké hodnoty
V dubnu ohlásil mr. Marshall konkurs a soudním
ohledáním jeho majetku vyšlo na jevo, že jest tu
značné podezření, že spáchal zpronevěření. Dne 9.
září minulého roku prodal Marshali na vyzvání vé-
vody z Newcastlu dům, za nějž mu vyplaceno 36.000
1. st. v bankovkách. Čásť těchto bankovek byla prý
mu 29. ledna ukradena. Avšak bylo později zjištěno,
že všechny domněle ukradené bankovky již dne 16.
září prošly pokladnou anglické banky, že je tedy
Marshall byl vydal již dříve. Dále vyšlo na jevo, že
Marshali se tehda nalezal ve finanční tísni a že
jeho bankéř chtěl na něho podati žalobu. Následkem
těchto zjištěných fakt byl Marsball minulého úterka
pozdě večer zatčen v jednom londýnském předměstí
a odeslán jakožto vězeň do svého rodného města
Retfordu, kdež až do nedávna zastával nejčelnější
čestné úřady. Byl tu smírčím soudcem, aldermanem
a čtyřikrát i starostou města. Jakožto starosta býval
velmi pohostinný. Od města dostal za svoji činnost
jako starosta stříbrné čestné dary, jež po konkursu
dostaly se spolu s jeho nábytkem do dražby. Těchto
dnů pohnán Marshall v Retfordu jakožto obžalovaný
před týž tribunál, kde před nedávnem ještě sám za-
sedal jako smírči a policejní soudce.
= Ke katastrofě na zvýšené dráze v Novém
Yorku. Nehoda přihodila se na štěstí na kolejích.
kterých používají vlaky jedoucí k jihu, a následke
toho nalezalo se v obou vlacích jen málo cestujících
Kdyby se však neštěstí bylo přihodilo na druhyek
#4
alto_textblock
#4
kolejích, zajisté byla by bývala ztráta na životech
lidských velká, poněvadž dotyčné vlaky bývají pra-
videlně cestujícími přeplněny. Příčina naštěstí ne-
bude bezpochyby nikdy zjištěna, poněvadž muž
který by o tom mohl nejlepší zprávu podati, totiž
řidič motoru Cornell, jest mrtev. Za půl hodiny po
srážce přichvátal na místo správce Interborough
Rapid Transit Co., Frank Hedley a dohlížel při od-
klízení trosek. Doprava na zvýšené dráze na 3. ave.
byla přerušena téměř až do půlnoci. Velmi nepří-
jemně působila nehoda na cestující, kteří na různých
stanicích čekali na vlaky, které však nepřicházely.
Nával byl tak ohromný, že musily býti povolány
všecky policejní zálohy, aby na stanicích udržovaly
pořádek a zabránily možným neštěstím. Největší tla-
čenice panovala na stanicích City Hall a na Chatham
Square. Dle výpovědí jednoho z očitých svědků ne-
štěstí, Josefa Cormicka, se zdá, že brzdy na Cornel-
lově vlaku řádně nepracovaly. Cormick stál na nároží
3. ave. a 57. ul. a viděl, když se vlak, jedoucík
South Ferry, na kolejích zastavil; as za 2 minuty
na to přijížděl Cornellův vlak plnou prudkostí. Cor-
nell činil vše možné, aby přitáhl brzdy, což se mu
však nepodařilo a hned na to následovala srážka,
při níž Cornell byl usmrcen a čtyry osoby raněny.
Na rozkaz koronera Scholera byli zatčeni řidič mo-
toru Gibbs a konduktoři Tillman a Duffy
= Unesen marockými bandity. Z Londýna se
oznamuje: Rozhodnutí americké vlády, zakročiti ná-
silnými opatřeními proti marockému náčelníku ban-
ditů Raisulímu a nezaplatit za žádných podmínek vý-
kupné 75.000 dol. za uneseného Američana Perdika-
risa a jeho nevlastního syna mr. Cromwella Varleya,
naplňuje zdejší znalce poměrů a brigantů, o něž tu
jde, značnými obavami v příčině osudu zajatců. Mr.
Cuminghame Graham, jenž Raisulia dokonale znáa
dokonce s ním jednou spolu s dopisovatelem »Ti-
mesů« mr. Walterem Harrisem bydlel pospolu, byv
před lety také od něho unesen, pravil k jakémusi
žurnalistovi, že Raisuli je člověk vzdělaný av
obcování velmi zdvořilý a že zajatcům zajisté ne-
ublíží, leda pro případ krajního nebezpečí a ne-
zbude-li mu nic jiného. Má na svědomí tolik násil-
ných skutkův a zločinných přebmatů, že musí po-
mýšlet na dostatečnou svoji bezpečnost a nevydá tu-
díž zajatce, dokud se pro tento případ úplně nezaji-
stil. Ozbrojené zakročení by osud zajatců zpečetilo,
neboť Raisuli ví velmi dobře, že ho válečné lodi ne-
mohou sledovati do hor a že dávno před tím, než
trestní výprava vytrhne, bude moci zajatce bud
usmrtit, anebo odevzdat je vzdáleným kmenům ve
vnitrozemí, což by bylo as totožné. — »V tu chvíli,«
pravil mr. Graham, »nepovažuji život jejich za
přímo ohrožený, předpokládaje, že v tomto případu
zúčastněné vlády budou si počínat rozšafně a
s diplomatickým taktem.« — Po vyprostění zajatců
bude na čase pomýšlet na odvetná opatření;
ovšem nelze předpokládat, že by Raisuli uzavřel
smlouvu bez dostatečných záruk beztrestnosti.
Rodina mr. Cromwella Varleya, jenž spolu s Per-
dikarisem byl unesen z villy blíže El Minza,
bydlící v Norfolku, dostala v pátek dopis manželky
jeho, v němž líčí příhody, jež se udály při únosu. —
Přepadení bylo tak náhlé a bylo tak dobře připra-
veno, že jsme nemohli nic proti tomu učinit,« píše
mrs. Varleyova. »Bandité přemohli služebnictvo ve
vedlejších budovách i v domě samém. Strýc Perdi-
#5
alto_textblock
#5
karis a Cromwell vyběhli následkem hluku, ale byli
ihned obklíčeni a spoutáni. Když jsme, matka a já,
přikvapily, byly jsme bandity sraženy se schůdkůa
utrpěly těžké odřeniny. Pravili nám, že náčelník je
přítelem strýcovým a že se koná vyjednávání, jež ne-
smíme rušit. Máme prý odejíti zcela klidně a netropit
povyk, poněvadž bychom zajatcům toliko uškodily.
Odebraly jsme se do svých pokojů, ale jedna z na-
šich služek měla tolik duchapřítomnosti, že se při-
kradla k telefonu a zavolala do něho: »Zloději ! Vra-
hově! Zabijí nás!« — V tu chvíli přiběhl Raisuli a
vyrazil děvčeti sluchátko z ruky a volal na nás, že
nás zastřelí, budeme-li volat o pomoc. Po deseti mi-
nutách, když »vyjednávání« skončeno, přišel jakýs
muž a oznámil nám, že Raisuli strýce a Cromwella
unesl. Po dvou hodinách přibylo mužstvo z města a
o 4. hodině ranní odebraly jsme se koňmo do El
Minzá. Dostaly jsme krátký dopis, který byl napsal
strýc na cestě a v němž nám oznamoval, že s ním
dobře nakládají a že jest mu lépe, než očekával. Do-
šel ještě druhý dopis podobného obsahu.« — Okol-
nost, že Perdikaris jest slabý a churavý a byl nucen
24 hodiny s krátkými přestávkami zůstat v sedle,
naplňuje jeho příbuzné značnými obavami.
#6
alto_textblock
#6
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
#7
alto_textblock
#7
Ve středu 8. června.
#8
alto_textblock
#8
200. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
#9
alto_textblock
#9
Norma.
Opera o dvou dějstvích. Text napsal Felice Romani,
nově přeložil Otokar Smrčka. Hudbu složil Vincenzo
Bellini. Dirigent Moric Anger. Režisér Adolf Krössing.
Po prvním dějství přestávka.
#10
alto_textblock
#10
Začátek o 7. hod
#11
alto_textblock
#11
Konec o 1/210. hod.
#12
alto_textblock
#12
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
#13
alto_textblock
#13
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru
#14
alto_textblock
#14
Ve středu 8. června.
Začátek o 7. hod.
Novinka. Po 12: Zlaté časy. Novinka.
Veselohra o 3 dějstvích. Napsala Beatrice Dovská.
Přeložil K. Mušek. Režisér B. Kovář.
#15
alto_textblock
#15
(blíže Palackého
mostu).
#16
alto_textblock
#16
Aréna na Smíchově
#17
alto_textblock
#17
Ve středu 8. června.
#18
alto_textblock
#18
Začátek o 7. hod.
#19
alto_textblock
#19
Cyklus frašky VII.
Novinka. Stohlavý muž. Poprvé.
Fraška se zpěvy o 5 odděl. Napsali E. a A. Golzové.
Přeložil a scenoval Josef Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
zimnímu divadlu na Smíchově.
13002
#20
alto_textblock
#20
na Král.
Pištěkovo lidové divadlo vnehradeo
Ve středu 8. června.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Zelené mládí.
Velká burleskní fraška se zpěvy o 4 jedn. Slova
i zpěvy napsa! O. Faster.
#21
alto_textblock
#21
468 —
#22
alto_textblock
#22
465
#23
alto_textblock
#23
I opáčil:
»Pravda, měl jsem tak uhodnouti. Jsem opravdu
pošetilec.«
I nemohli dostati z něho ni slova již.
Slova Stoverova byla také jediná, jež byl pronesl
za četných setkání, jež měl s panem Cocheboisem.
Zachovával při nich vždy totéž mlčení, tutéž pas-
sivnostl
#24
alto_textblock
#24
Totožnost muže, jenž byl zatčen s Bressierem v oné
noci, kdy tento pokusil se za své dopravy do Paříže unik-
nouti, podařilo se zjistiti.
Odepření tabáku pohnulo muže toho, aby konečně
promluvil.
Vězeň ten byl vášnivým kuřákem, zatčen byl však
bez jedinkého groše, i nebyl s to odolati pokušení pade-
sáticentimového balíčku tabáku, denně nabízeného i na-
bídce výtečné dýmky, kteréž mu pan Cochebois za ně-
která doznání poskytl.
Jakmile byl ale jednou pohnut, by mluvil, přiznal
na konec vše, co se ho týkalo.
Byl poddůstojníkem v německém sboru mysliveův
a překročil na příkaz představených svých hranici fran-
couzskou, vydávaje se za desertéra.
Dal se potom, ocitnuv se na půdě francouzské, od-
vésti k cizinecké legii, aby mohl sděliti vojenským úřadům
své země podrobnosti o nové pušee francouzské, aby mohl
opatřiti si i náboje její a aby mohl podati svým velitelům
německým i informace o obranných prostředcích na po-
břeží alžírském.
#25
alto_textblock
#25
Jiní nevykonávali vyzvědačství přímo, nýbrž sloužil
toliko za prostředníky.
Většina z těchto osob vydržovala kavárny neb i jen
obyčejné krčmy, kteréž ale nalezaly se z pravidla poblíz
kasáren.
Kavárníci a krčmáři ti sloužili jaksi za komisionáře:
přijímali dopisy a odesílali kurýry.
Slovem, kořisť nyní učiněná byla znamenitá!
Tento lov veliký vyčistil, aspoň pro ten okamžik,
půdu Francie od těchto reptilů tak nanejvýše nebez-
pečných !
Všichni tito lidé byli dopraveni do Paříže a podří-
zeni definitivně soudu vojenskému, a byli také uvězněni
všichni v Cherche-Midi, nicméně vyšetřování a pátrání
samo nebylo obmezeno ještě výhradně na vojenské úřady.
Vyčkávány ještě informace dodatečné a definitivní
a tak náčelník služby bezpečnostní pan Cochebois pověřen
byl i nadále ještě společně s komandantem Tardinem, aby
vojenským úřadům zjednal objasnění o některých ještě
věcech, aby roztrhl poslední závoj, jenž zastíral tajemství
této vojenské afféry.
#26
alto_textblock
#26
Úkol nebyl snadný
Především ti, kteří byli v moci úřadův francouzských
a Stover v čele jich, odepřeli mluviti.
Samovazba ni tmavá komůrka nebyly oblomily nijak
chladnou energii tohoto muže, jenž projevil skutečně sílu
neuvěřitelnou
Pan Cochebois ztrácel výslechem jeho nadarmo
čas svj
Žádná ze lstí a kliček, žádná z nástrah obvyklých
u Stovera neúčinkovala.
Zaprodáni nopžltel.
#27
alto_textblock
#27
117