#1
alto_textblock
#1
1904.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý dne 7. června.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 156
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#5
alto_textblock
#5
NARUDNÍ
#8
alto_textblock
#8
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h.
#9
alto_textblock
#9
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Válka.
#11
alto_textblock
#11
Pohyb armády ruské k jihu.
#12
alto_textblock
#12
Z Berlína, 6. června. Zpravodaj »Berliner
Tageblattu« plukovník Gaědke telegrafuje z
Mukdenu: Hlavní síla japonské ho
vojska opevňuje se vokolí Fen-
vančenu mohutnými zákopy. Zdá se,
že sem ustoupila část armády japonské zúčast-
něné v bitvě u Kinču (?) Z telegramů,
ze všech stran bojiště dohlavního
ruského stanu docházejících od
velitelů větších i menších oddilů
ruských patrno, že postup armády
ruské ku předu (na jih) je v proudu.
Řada ruských posic se zlepšila
vůčihledě. Není pochyby, že japon
ské ztráty u Kinču byly nesmírné
a že při nejmenším činily 15.000
#13
alto_textblock
#13
mužů.
#14
alto_textblock
#14
Další ruská mobilisace.
Z Petrohradu, 6. června. (C.-B.) Císař na-
řídil, aby zmobilisován byl prv n
armádní sbor, jehož čásť v Petrohradě
kolem Petrohradu rozložena jest a jemuž velí
generál baron Meyendorf.
#15
alto_textblock
#15
Vítězná bitva kozáků.
—ch. Z Petrohradu, 7. června. Dle zpráv
z Liaojanu odělení sibířských ko-
záků 3. června uměsta Chotsia-
putsa napadlo dvě setniny japon-
ské. Kozáci podporováni lehkými dvěma děly
zahnali Japonce, při čemž tito utr-
pěli, značné ztráty. Ruské ztráty při
tom ibyly malé. Poraněno bylo 11 kozákůa
2 důstojníci. Jediný mrtvý je plukovník Star-
#16
alto_textblock
#16
kotov.
#17
alto_textblock
#17
K bojům o Port Artur.
—ch. Z Petrohradu, 7. června. Z Liaojanu
se sděluje, že další japonské vojsko přistálo na
západní straně Liaotanu s úmyslem, aby po-
s tayilo se na odpor Rusům. Kozácí
stopůjí stále přední hlídky jejich. V Liaojanu
je rozšířena pověst, že Rusové učinil
šťastný výpad z Port Arturu.
—ch. Z Petrohradu, 7. června. Dle te-
legrámu Kuropatkinova byla u Zcilamitsi sve-
dena bitka, ve které zabiti 3 vojáci a 32 zraněno.
Poručík Mayer byl těžce zraněn. Japonské ztráty
bylý značné.
Další mobilisace japonská.
—ch. Z Tokia, 7. června. Jest n aří ze n
mobilisace nové japonské divise.
#18
alto_textblock
#18
Tato má sloužiti k operacím v severní Koreji a
před Vladivostokem.
#19
alto_textblock
#19
Boje v Koreji.
—ch. Z Tokia, 7. června. Ruské předvoje
blíží se ke Genzanu. V malé srážce u Mun-
chonu bylo 5 Rusů zabito. Japonci neměli žád-
ných ztrát. Deštivé počasí již začalo
V neděli bylo ve zdejší universitě mnoho cen-
ných knih a apparátů ohněm zničeno.
#20
alto_textblock
#20
Zkáza japonského křižáku.
—ch Z Čifu, 7. června. U Talienvanu uto-
nulá japonská loď je dle všeho křižák »Šiči-
šima«. Byl v několika minutách pod
vodou a celá posádka ocitla se v hlu-
bině. Japonci jsou zdrceni tím to
opětným neštěstím na moři, které tím
více padá na váhu, ježto co nejdříve již zakročí
do bitvy ruské baltické námořn
loďstvo.
#21
alto_textblock
#21
Vylíčení boje u Wafangou.
#22
alto_textblock
#22
Z Petrohradu, 6. června. (C.-B.) V telegra-
mu generála Kuropatkina, zaslaném císaři
dne 4. června oznamují se tyto podrobnostio
boji u stanice Wafangou ze dne 30. května:
Ruský vojenský oddil, záležející z dra-
gounů a kozáků s jednou batterií obdržel, když
postupoval od Wandsjalinu, dne 30. květnao
polednách, pět verst od stanice Wafangou
zprávu, že dvě setniny pohraniční stráže utkaly
se v boji s nepřítelem, který měl obsazenou
posici u vsi Judsjatunu. Jízdní oddíl postoupil
proti Wafangou a vyslal na podporu pohranič-
ního vojska dvě švadrony dragounů. Na ochra-
nu pravého křídla a na rekognosci v tomto
směru byly vyslány jedna sotnina a oddělení
dobrovolníků k řece Fuču, jež tvořily pak, vy-
plnivše svůj úkol, pravé křídlo ruského po-
stavení.
K jedné hodině po poledni počal nepřítel
ve značném množství postupovati z Judsjatunu,
aby napadl ruskou přední hlídku. Dvě sotniny
sibiřských kozáků překročily pak dráhu, napa-
dly na koních švadronu japonské
přední stráže a v osobním boji j
téměř úplně porubaly. Když bylo po-
tom na kozáky stříleno dvěma švadronami a
kulomety, ustoupili a vylákali je pronásledující
japonskou švadronu na oddíl dobrovolnický
kterýž vypálil rychle za sebou osm salv a při-
nutil švadronu s velkými ztrá tam
k ústupu.
Třetí japonská švadrona, která postupovala
z levého boku, dostala se doohně ru-
#23
alto_textblock
#23
ské pohraniční sotniny a musila
rovněž ve zmatku ustoupiti.
Na levém křídle ruském bojovali v té době
dragouni, kteří nemohli se pro nepříležitost
půdy zúčastniti na koních boje, na výšinách
severně od Judsjatunu s nepřítelem.
Zpozorovali záhy manévr, jímž měli Býti
od nepřítele zaskočeni s levé strany a stáhli se
v čas v druhou posici, když byli akci kozáků
úplně zabezpečili. Asi k půl druhé ho-
dině odpolední zaujaly ruské bat-
terie posice na nedalekém návršt
azahájily prudkoua účinnou palbu
na nepřátelskou pěchotu a dělo-
střelectvo. Mezitím byl zjištěn postup vět-
šího japonského oddělení pěšího směrem k Jud-
siatunu a skutečně ke 2. hodině odpolední
objevily se na hřebenech horstva řady nepřátel
v rozvité čáře, v místech, kde dříve hlídky dra-
gonů spatřeny. Na ruské straně byl
jeden důstojník těžce, jeden lehce
poraněn, 3 muži zabiti, 9 těžce a 29
lehce poraněno. Ztráty Japonců
byly značné. U jednoho padlého
poddůstojníka nalezeno písemné
hlášení, z něhož vycházelo na jevo,
že 14. japonský pluk ztratil 70 m.
v boji.
Dne 3. června napadeno Bylo kozáctvo střel-
bou japonské pěchoty, která na výšinách u vsi
O hodsiapudsa měla vyhozené zákopy. Za
rozvinuvšího se boje učinili Japonci pokus pro-
plížiti se údolím Koulensyho a přejíti k útoku
se strany; byli však zpozorováni a zaraženi
dobře působivou střelbou děla, jež kozáci s sebou
vzali. Kozáci zatím seskočili s koni
a podporováni ohněm nového při-
bylého pěšího oddělení, jež vy-
táhlo na výšinu dvě děla, donutili
Japonce, že postavení své vydali
a ustoupili. Bitka trvala od 1 ho-
diny odpolední do 6. hodiny večer-
ní. Se strany japonské učastnilo se šarvátky šest
setnin. Zjistilo se, že nepřítelem po-
řízená opevnění a náspy byly velmi
pečlivě a dle nejnovějších tech-
nických plánů ve vojště užívaný ch
pořízeny. Na zatlačení Japonců z jejich
posic největší zásluhu mělo tentokráte dělo-
střelectvo, jehož oheň byl velice vydatný. Na
ruské straně byl zabit jeden důstojník, dva lehce
zraněni a 13 kozáků poraněno. Ztráty Ja-
ponců nejsou bezpečně zjištěny,
jsou však mnohem větší než ruské.
(Ostatní zprávy viz na str. 3. )
#24
alto_textblock
#24
FEUILLETON.
#25
alto_textblock
#25
Na začátku cesty.
#26
alto_textblock
#26
„: můj život je nyní toho druhu
že bych jej chtěla rozlíti po všech
drahých kolem kol.
Psanci. J. Hilbert.
Tím zářící vyběhla na jeviště. Útlá, mladá
a krásná. Hrála poprvé velikou úlohu. Bez tísně
s radostí.
Její hlas zvonil mládím a z očí se jí smála
sladkost.
Dozvučelo několik jejích prvních vět a všude
panovalo nezvyklé teplo. Všechno v tichu. A ona
mluví těma svýma velikýma, dětskýma očima.
Rozechvěna touhou se třese a čeká s ne-
vinným úsměvem tu silnou chvíli v mládí —
On přichází. Cítí chvění svého srdce. Rty schnou.
Stažené hrdlo a spánky v žáru. Usedají vedle
sebe. Tak blízko sebe. Ruce v rukou a oči
v očích. V okamžiku zapomenutí všeho. Při-
lchází radost s očima rudého ohně, úskočně na-
pouští vzduch svým vonícím dechem a rozjásává
se nad nesmělými, lehkými doteky dvou mladých
těl. A ústa se jí přivírají před blížícími se jeho
rty, hlas dušen, zmámena umdlévá a mimovolně
#27
alto_textblock
#27
nastavuje hlavu, oči a sebe celou hustě pada
jícím, dlouhým jeho polibkům.
Jsou od sebe odtrženi. Něčím neznámým
A ona pláče, že ztrácí radost. Z těch ná
dherných očí prší slzy. Z těch očí dítěte. Za
ní se cosi zdvihá: tvář v stuhlém klidu obalená
fialovým, rozpuštěným vlasem, rubínové očia
hořící rty. Příšerné horko sálá z toho stínu. A stín
ten se kloní a líbá ji. Napjetí jejího těla jako
natažené struny. Oči stínu mění se v barvu per
leti. Zimničné údery v jejím těle. Stín táhne ji.
Přetrhává si vlasy a ústa jí vysýchají dusivou
žízní. Jsou zase vedle sebe. Tak příliš blízko sebe.
A stín dokonává své poslání: mlhavýma svýma
rukama tiskne je k sobě v to vrcholné, posledn
splynutí muže a ženy.
A její dřív tak čisté, zářící oči potahuje
nyní slzavá šeď. Schoulena v bázni před vy-
znáním viny. Konečně. Úsměv. Lkající zvuka
radost a sase teplo těch jejích měkkých čarov-
ných očí. Ale. Nečekané neumírá. Dlouho ne-
viditelně skryto — vyrazí, udeří a smrtelně
zláme. Ty milé, teplé oči předčasně zasaženy
bez hlesu umírají.
Dohrála.
Potlesk. Klaní se. Několikrát. A odchází
Tak vesele jak vstoupila.
Všichni se zdvíhají.
#28
alto_textblock
#28
dále.
#29
alto_textblock
#29
Z venčí je slyšet fičení větru, zotvíranými
dveřmi žene se do hlediště mráz padajícího
sněhu, rozpálen vycházím a kolem všude zima,
vítr a sníh. A přede mnou v slzách radosti ještě
se třpytí ty silné její oči. Čím dále v cestě, tím
divočeji výská metelice a lítá a šlehá. Modrý
měsíc se dívá dolů na led v řece. Bez citu.
Jako vždycky a na vše. Svým horkým dechem
prorážím vzduch mrazem jako zkamenělý. Dosud
vidím těch několik minulých hodin: a zase to
nezvyklé teplo oblétá mne a uprostřed té bo-
lestné zimy tak dětsky mě hřeje.
Za mnou se ozval smích. Ohlednutí: v dálce
na začátku cesty svítí dva krásné body. Jiného
nevidím nic. Necítím více mrazu, vítr a sníh za-
padly kamsi. Jako bych usínal. Snad proto, že
jsem se mohl zase dnes po dlouhé době dívat
v upřímnou tvář.
Hlavou mně letí děj toho dramatu, jež tam
hrála.
Dnes opouští začátek své cesty a chice jíti
Půjde. — Jak?
Bůh ví —l
Ale —
Štěstí těm dvěma mladým očím!
#30
alto_textblock
#30
Šach Jaroslav.