#1
alto_textblock
#1
kevitg 3nl
#2
alto_textblock
#2
mě s
#3
alto_textblock
#3
1908
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v admiristraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#6
alto_textblock
#6
V Praze, ve čtvrtek dne 3. září.
#8
alto_textblock
#8
K cislu 243.
čislo v Praze za 2h
na venkově za 4h
#9
alto_textblock
#9
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam jes též redakce
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#11
alto_textblock
#11
Nejistý osud obchodní smlouvy se Srbskem.
Z Vídně, 3. září. »Zeit« uvažuje o čákách
jež má srbská obchodní smlouva v parlamentě
vzhledem na hrozby vysílané z agrární ústředny
že dvaciti poslanci agrárním in m ů že
býtiobstruována. Parlamentní chance
předlohy této jsou prý velmi skrovné. Většti na
měmeckých agrárníků »svobodomysl-
ných« jako křesťansko-sociálních, jel si tupir o t
sjchválení srbské smlo u vy. Zdalia
pokud se agitaci agrární ústředny podaří strhnout
také agrární poslance jiných národů, lze dnes
ještě těžko posouditi. Avšaknimalá opposičn
skupina může směle říci, že je bez ní schvá-
lení srbské smlouvy nemožné. Při tom nesmíse
zapomínati, že ani v neagrárních kruzích“ nen
pro tuto smlouvu valného nadšení.
#12
alto_textblock
#12
Tittoni a Aehrenthal.
#13
alto_textblock
#13
chodu do Kotoru usneslo se obyvatelstvo jej
uvítati demonstrací. Nastič, jenž byl o tom zpra-
ven, vyhnůl se Kotoru oklikou a despěl do ne-
mcenice, která leží za městem; tam si najal člun.
který ho dovezl k parníku společnosti „Ungara-
Geeatica“, na němž nastoupil cestu do Rěky
Vůdce ruských kadětů o připojení Bosny
Ze Sarajeva, 3. září. Srbská »Riječ« při-
náší rozmluvu svého spolupracovníka se
členem ruské dumy a vůdcem kadětů
Miljukovem o otázce boseni ské
Miljukov pravil: »Divím se velmi, že o táz ka
připojení Bosny k Rakousku za ny-
nější situace vůbec se přivádí na jednací pořad.
Anňexe Bosny jest otázkou mezinárodního práva
a evropské rovnováhy. Nemyslím, že směrodatné
kruhy v Rakousku nyní touto otázkou se chtějí
zabývati. Nynější mezinárodní si
tuace není vhodnou pro řeše n
této složité otázky a Evropa má jistě
nyni jiné věci na starosti, než zanášeti se touto
otázkou.«
#14
alto_textblock
#14
ského ministerstva Clemenceauem, jakož
i rakouským vyslancem hr. Berchtoldem
bylo jednáno zejmena o otázce sandža-
cké dráhy a o upravení poměrů
v Bosně. Na anglické straně se zastává sta-
novisko, že otázka stavby dráhy sand-
žacké nebyla nijak dotčena změ-
nou situace v Makedonlii. Také se
uznává, že nynější smýšlení v Turecku má za
účel tuto věc protáhnouti tím, že se
záležitost prohlašuje za málo důležitoua
mállo pilnou. Úmyslem Turecka
jest asi počíti se stavbou vlastnt
dráhy. Anglická politika podporuje rozvoj
veškerého pokroku v Turecku a nemohla by se
proti tomu stavěti. Rozmlavy o příštím
státoprávním postavení Bosny
ukázally prý dalekosáhlou och otu
vůži rakouským plánům okku po-
vané země anektovati. Jest to násle-
dek nynější situace v Egyptě, kterážto země
uvádi se s Bosnou v parallelu.
#15
alto_textblock
#15
Ze Salopurka, 3. září. Italský ministr za-
hraničních záležitostí Tittoni přijede sem
dnes odpoledne automobilem. Počasí jest zde
zachmuřené a cesty jsou velmi špatné. V ho-
telu „Europa“ jsou připraveny pokoje pro
Tittona i pro rakouského ministra zahraníčních
záležitostí bar. Aehrenthala, který sem
zejtra přijede.
General Volodimirov a Maďaři.
Z Pešti, 3. září. Členové spojené levice ko-
nali zde dnes konferenci, na které bylo proje-
veno rozhořčení nad tím, že nlebylo zabrá-
něno cestě ruského gen. Volodiim i-
rova po Chorvatsku,ačkoliv prý je zřej-
mo, že tento generáldělá propagan-
du jihoslovanské ideji. Tato agitace
prý ohrožuje nejen uherský stát, nýbrž i zájmy
dynastie. Strana učiní prý tuto záležitost před-
mětem rokování říšského sněmu.
Nastič vyhnul se Kotoru.
Z Kotora, 3. září. Nastič vrátil se přede-
včírem z Cetyně. Na zprávu o Nastičově pří-
#16
alto_textblock
#16
Německo a Francie v marocké otázce.
Z Paříže, 3. září. Rozech v ěn í, které
bylo způsobeno odjezdem německého konsul
dra. Wassela z Fezu, vzrostlo zde včerejš
nótou »Norddeutsche Allg. Ztgí« v příčině
uznání nového marockého sultána. Francouzská
vláda očekává, prve než uzná Muleje Hafida.
že tento přijme algeciirassklou
smlouvu. Německá vláda však soudí, že
uznání smlouvy algecirasské ro zum i se
vlastně samo sebou, bez toho že by
nebyla možna žádná vláda. Z Berlína se sem
sděluje, že německá vládaz koncertu T evrop-
ských mocností vystoupiti nechce, nýbrž že
chce jenom mínění svému zjednati průchodu.
Sandžacká dráha a státoprávní postavení
Bosny
Z Berlína, 3. září. »Berl. Tgblt.« sděluje
že na poradě krále Eduarda s ruským mi-
nistrem Izwolským a předsedou francouz-
#17
alto_textblock
#17
Telegrafické zprávy.
#18
alto_textblock
#18
sla
#19
alto_textblock
#19
Návštěvy u císaře.
#20
alto_textblock
#20
Z Vídně, 3. září (K. k.) „Fremdenblatt“ píše: K
zprávě, že bulharský kníže Ferdinand navštíví císaře
dne 19. t. m. v Pešti, dovídáme se, že návštěva kní-
zete Ferdinanda u císaře není vylo učena, že
však není nicznámo o době a mistě.
O návštěvě španělských královských manželů ve
Vídní není, jak se nám sděluje, na rozhodujícím mí-
#21
alto_textblock
#21
stě nic známo.
#22
alto_textblock
#22
Cholera postupuje.
#23
alto_textblock
#23
Z Petrohradu, 2. září. (K k) Z Kyjev a ozna-
mují se dva případy cholery a několik případů one-
mocnění za příznaků cholery. Ve vodě Dněpru
byly zjištěny cholerové bacily.
#24
alto_textblock
#24
Atentát na východní čínské železné dráze.
Z Petrohradu, 2. září. (K. k) Z Charbina se te-
legrafuje, ze dle zpráv listů bylo na východní čínské
#25
alto_textblock
#25
FEUILLETON.
#26
alto_textblock
#26
Pověrčivost v Egyptě.
#27
alto_textblock
#27
Před 70 lety napsal Eduard William Lane ve
své knize o „moderních Egypťanech“: Arabové jsou
velmi pověrčivý lid, nikde však nejsou pověrčivější
než v Egyptě. — Tato poznámka nepozbyla od té
doby přes všechnu vnější civilisaci v zemi nilské
oprávněnosti. V Egyptě panuje, pokud se týče du-
ševního a zejména náboženského života mohamedán-
ského lidu, podnes nejtemnější středověk. Islam ne-
nalezl posud reformátora, víra a pověra jsou sestrami
dcerami jedné matky, náboženství, jako ostatně na-
mnoze i v civilisovaných zemích evropských, aspoř
v nejširších vrstvách lidových.
Přes přísně monotheistické základní dogma: L
illaha illa lah — není boha mimo boha — nevy-
lučuje mohamedánská věrouka názor, že mezi bohem
a člověkem existuje celý svět demonů a nadsmysl-
ných bytostí, jejichž činnost projevuje se různými
namnoze škodlivými účinky ve vnějším světě. Nen
tedy divu, že nevzdělaný mohamedánský lid tyto
mocné a nebezpečné duchy, giny a afrity, o nichž
mluví sám koran, uctívá v bázni skoro jako bohy.
Afritové zijí ve všech živlech, mohou se učiniti
viditelnými nebo neviditelnými a býti mužského nebo
ženského rodu. Skoro vždy však jest afrit duchem
zlým, jenž člověka trápí, vrhá do nemoci, ba do-
konce usmrcuje, jakmile mu padne do rukou. Zami-
lovaným sídlem jsou mu zříceniny, jeskyně, hroby
staré stromy, studny a opuštěné obydlí. Všude, kde
člověk následkem neštěstí, násilím nebo sebevraždou
přišel o život, usadí se afrit a bloudí kolem jako
krvežíznivý duch pomsty. V Kairu jsou některé do-
my po léta neobydleny, poněvadž lid věří, že tam
obchází afrit.
Někdy zmocní se afrit také člověka a učiní si
příbytek z jehi těla. Zejména ženy a mezi nimi opět
Sudanky jsou oblíbeným sídlem duchů. V Egyptě jest
málo starých černošek, jež by netvrdily, že jsou po-
sedlé aspoň jedním afritem. Utvořila se mezi nimi
skutečná kasta kněžek, „šacha“ a vyvinutý kul
duchů „sár“, k němuž se shromažďují šacby a jiné
posedlé i neposedlé ženy v haremu soukromého do-
mu. Místnost, ponejvice nevelká, bývá hustě naplněna
#28
alto_textblock
#28
ženami, sedícími na bobku, uprostřed sedí ve volném
kruhu kněžky a na několika pánvích pálí se kadidlo.
Náhle zazní divoká barbarská hudba bubnů a tam-
burin, která prý jest duchům zviáště příjemna. Šachy
vyskočí a počnou tančiti v kruhu, nejprve pomalu
palk stále rychleji
Těla se zmítají, ruce mávají rythmicky vzdu-
chem; černé tváře jsou ztrhány, oči obracejí sev
sloup, se supících rtu řine se pěna. Tu a tam klesne
některá šacha k zemi, vyrážejíc chroptivé zvukya
křečovitě sebou trhá. Nyní vžene se do místnosti
beran, ozdobený stuhami. Omámeno kadidlema
hlukem, vkročí ulekané zvíře do okruhu běsnících
žen, ty se na ně vrhnou, roztrhají je na kusy a zbro-
cené krví pokračují za okamžik v divokém tanci
Afritové dostali svou oběť. Rázem hudba ustává
v okamžiku sedí opět celá společnost klidně hovoříc
a smějíc se jako dříve. Jen krví zbrocené oděvya
posud kouřící pánve s kadidlem připomínají pohan-
skou obětní slavnost, jež se tu konala.
V nevinnějších formách projevuje se pověra č-
nými kouzly a zaklínáním, jež provádějí kouzelníci
a kouzelnice z povolání. Výroky z koranu napíší se
s různými magickými formulemi na proužky papíru
a nosí se jako talisman proti zlému pohledu v malých
krabičkách na těle. Voda ze svaté studny Zemzenu
v Mekce, prach z hrobu prorokova, kousky koberce
z Kaaby a jiné relikvie slouží k témuž účelu. Pro-
vozuje se však také profanní magie. Vše, co Pietro
Aretino vypravuje o římských kurtisánách z doby
renaissance, že svým milencům podávaly v pokrmech
nehty, vlasy, prach z hrobů a jiné podobné věci, aby
zvýšily jejich lásku, děje se podnes v mnohých egypt-
ských haremech. Chce-li se žena zbaviti sokyně
v srdci mužově, stačí udělati z vosku loutku, napsat
na lístek k ní připevněný jméno soupeřky a za od-
říkávání jistých formulí loutku spáliti.
Také věštění z číselných diagramů, kabbalist-
ckých tabulek a obrazů v písku těší se velké oblíbě
V Kairu lze často spatřiti Sudance, sedícího u zdi
a obklopeného diváky, jakskreslí do písku prstem
čáry a kruhy, načež dle systému, vytištěného dokon-
ce v knibách, odhaluje svým klientům asi za 10 hal
budoucnost. Jiní proroci zabývají se zjišťováním zlo-
dějů, stává se však, že takový věštec prostě prohlásí,
že ztracenou věc odnesl afrit a toho okradený ovšem
nemůže chutati.
#31
alto_textblock
#31
= Anglická idiosynkrasie u stolu. „British Me-
dical Journal“ zabývá se pozoruhodným zjevem,
který lze pozorovati zvláště u Angličanů na cestách,
totiž skoro fanatickým odporem, s jakým Angličan
odmítá velké množství cizozemských pokrmů. V žád-
né zemi na světě, vyjma ovšem Ameriku, nenalez-
neme tolik lidí, kteří v otázce potravy jeví silnou
idiosynkrasii. Jedni štítí se omeletty, druzí za nic n
světě nechtějí jísti makkarony nebo jiné italské po-
krmy, jiní opět říkají, že pohled na salát v oleji dráždí
je přímo k vrhnutí. Při tom je zvláště nápadna fana-
tická vážnost a skoro vášnivá určitost, s jakou se
takové úsudky pronášejí. Různé chuti při tom vůbec
pomíjejí a úsudek o pokrmu pronáší se tonem, jenž
znamená přímo potupu toho, kdo smýšlí jinak. Na-
proti tomu je nápadno, jak všichni ostatní cizinci
jsou těchto zvláštních názorů prosti a klidně mohou
požívati nejrůznější cizí pokrmy. Co jest asi příčinou
této podivné jednostrannosti anglického žaludku? Vy-
světlení sluší hledati v té okolnosti, že dětem od ma-
lička bývá dovoleno při stole ci vybírati a pronášeti
pochvalný nebo hanlivý úsudek o jednotlivých po-
krmech, kromě toho pak jest pozoruhodno, že v žádné
zemi není jídelní lístek tak obmezený a jednostranný
jako v Anglii
=Smuteční poštovní známky. Anglický post-
master-general mr. Sydney Burton dovolil si, jak se-
nyní sděluje, nedávno s veřejností a zvláště s filate-
listy malý žert, jenž se mu nad očekávání podařil.
Při diner, k němuž jej pozvala Junior Philatelic So-
ciety, pravil, že mnozí lidé mají odpoi proti obálkám
se smutečním okrajem, poněvadž jsou příliš nápadny
a že byl proto požádán, aby vydal poštovní známky
s úzkým černým okrajem, což by vypadalo mnohem
diskretněji. Je prý také ochoten vyhověti v tomto
směru přání veřejnosti a hodlá to zkusiti nejprve
s malým vydáním. Doufá, že se tím také poněkud
zavděčí filatelistům, neboť lze očekávati, že se tyto
známky se smutečním okrajem stanou velkou raritou.
Celých pět měsíců čekali nyní sběratelé poštovních
známek z celého světa na vydání této vzácné znám-
ky a neminulo skoro dne, aby anglického poštovního
ministerstva nedošly dotazy po známce z kruhu sbě-
ratelů a obchodníků. Pokaždé obdrželi tazatelé něja-
kou vyhýbavou odpověď. Vehnán do úzkých, musil
konečně sir Sydney přiznati barvu, ale nebyla černá.
Nevydal oficiální prohlášení, poněvadž by byl způ-
sobil pobouření mezi zklamanými filatelisty, že to
vydáním smuteční známky nikdy nemyslil zcela
várzne.