ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0ee89a90-8d4f-11dc-b0f8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 37
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIX.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve středu 17. února 1909.
#3 alto_textblock #3
Číslo 48.
#4 alto_textblock #4
na měsi
#5 alto_textblock #5
Na ranní a večerní listy předplání ne V Praze v administraci: na měsic. . . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou- na měsle na čtvrt ieta : . . . 7 K e2k ve fillálkách na měsio. . . . . . 2 K 30 Poštou na měslo, . na čtvrt ieta : . . . 9 K e0h s dvojí zásilkou na čtvrt ista . . . . 1l k o
#6 alto_textblock #6
ečerní
#7 alto_textblock #7
l
#8 alto_textblock #8
dání
#9 alto_textblock #9
V drobném prodejíe ranní čislo o sobě . večerní . . za li Ve fliálkách na renkově ranní čislo . . . . . . večerní . . . . . . . . 5h lnseráty platí se hotově napřed. Předpl cení a iraerty přijímá adminisbace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se těs redake tiskárna a espedine „Národních Listů- Rukopiay se nevracejl.
#10 alto_textblock #10
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Slovanská jednota na říšské radě Z Vidně, 17. února. Odbor zvláštního vý- boru českosjihoslovansko-r u sín- ského sešel se dnes dopoledne o 11. hodině ke schůzi, která trvala 2 hodiny a ve kterě skoncovány porady, kleré vedly k založen společného Svazu všech český cl skupin a celého slovinsko-ch or- vatského sdružení v jednu společ- nou parlamentní družinu, které dáno bylo jméno »Slovanská jednota«, čítající 125 poslanců. Jest to největši klub v poslane- cké sněmovně. Jest v něm 17 poslanců kato- lieko-národních, 2 realisté, 20 členů »Českého klubu«, 28 českých sgrárníků, 5 Starorusů,4 moravští lidovci, 12 českých radikálů, 17 Slo- vinců klerikálních, 20 Slovinců a Chorvatů li. berálních. Tato slovanská jednota dala sobě společné stanovy, které budou zejtra uveřejněny. Podle nich jest dosazen zvláštnt výkonný výbor a zvláštní parla- mentní komise o 16 členech. Zvláštní náhoda tomu chtěla, že tato parlamentní komise má právě tolik členů, kolik měla parlamentní komise pravice za hr. Teaffa. Baron Bienerth vyjednává. Z Vídně, 17. února. Na dnešek odpoledne pozváni jsou k bar. Bienerthovi zástupcov německých stran svobodomysl- ných, by vyslechli návrhy vlády o dělnosti poslanecké sněmovny. Zejtra dopoledne konáse schůze výkonného výboru svazu svobodomysl- ných stran. Členové výboru toho půjdou k bar. Bienerthovi hromadně. Poněvadž jest také po- zván dr. Eppinger, jest pravdépodobným,že návrh vlády týkati se bude hlavně dělnosti če s kého sněmu. Sociální demokraté proti národním sociálům. Z Vídně, 17. února. Posl. Pernerstorfer, předseda Svazu sociálně-demokratických poslansů a místopředseda poslanecké sněmovny, v Novém Méstě Vídeňském měl včera řeč ke svým vo ličům, ve které pravil ohledně obstrukce, pro vozované českými radikály, toto: »Takové ob strukce nebyli by soeiální demokraté nikdy schopni. Provedli-li roku 1897 útok na presi dentskou tribunu, aby svrhli Badena, byla to opravdová revoluce, zakterou mohli převzíti zodpovědnost. Avšak česká obstrukce byla po- litikou národních křiklounů, kteří byli na roz- pacích. Vůči dru, Weiskirchnerovi jsem se vy- slovil proti uzavření říšské rady a kdyby bylo záleželo na mně, byl bych česko-rádikální ob- strukci zdolal. Kdyby však češt! ra- dikálové se opět pokusili uči- niti parlament nemožným takovou obstrukcí, pak sociální demokratě, mezi kterými jsou četní mužové se silnými pěstmi, vy ne- sou násilně české radikály ze zasedací síně« Svobodné školy ve Vídni budou zase olevřeny Z Vídně, 17. února. Kdežto všechny ostatní listy sdělují, že rozhodnuti dolnorakouského místodržitelství ve příčině u zavření ústa vu spolku svobodné školy stane se te- prve dnes, uveřejňuje »Zeit« rozhodnutí to už dnes a to v ten smysl, že dolnorskouské místo- držitelství po poradě s odborným chéfem v mi nisterstvu vyučování ryt. Kaněrou rekursu spolku Svobodné školy vyhoví a zruší zavření a zapečetění vzpo- menutých škol. Rozhodnuti místodržitelské spočívá na § 73. říš. zákona školského, podle ktérého kompeteniní pro uzavření soukromých škol obecných jest zemská školní rada. Protože však uzavření škol jmenovaných stalo se okresní školní radou, překr očila tato obor své působnosti. Zavřené školy budou zase otevřeny v nejbližších dnech. Rozhodnutí to nedotýká se nikterak meritorních záležitosti, které jsou sporny mezi Spulkem zemskou školní radou a které se týkají hlavně vyučování náboženského.
#11 alto_textblock #11
Z Vídně, 17. Knora. Rozhodnulí mistodrzilelslví, klerým se zrušuje uzavření a zapečelění škol, náleže- jících spolku svobodné školy, jak byla sděleno, zatím jest správno. Bylo dodáno dnes ráno magistrátním úřadům okresním v I. a XVI. okrese, ve klerých se nalézaji místnosti svobodné školy. Ve dnešní týdenní schůzi okresní školní rady bude o věci t referováno. Na radnici myslí, že jest přípusiný re kurs proti rozhodnutí místodržitelské- mu s odkládací mocí. Následkem toho By zů staly místnosti svobodných škol zatím uzavřeny.
#12 alto_textblock #12
Anglický král zase do Berlína Z Berlína, 17. února. Ve dvorních kruzích se proslýchá, že král Eduard se vyslovil, že v dozírné době přijede zase do Berlína, aby navštivil v Postupimi, kam tentokráte nemohl, hrob své sestry. Král Eduard zamýšli, nežli se odebéře v létě do Mariánských Lázní, přijei napřed do Išl. Bulharský král ve Vídni. Z Vídně, 17. února. (K. k.) Král bulhar ský Ferdinand přibyl sem na cestě z Koburgu a zůstane asi den nebo dva dny ve Vídni. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 17. února. (K. k.) »Wiener Ztg.« oznamuje: Císař sprostil guvernéra banky Ra- kousko-uherské dra. ryt. Biliňského na jeho žádost tohoto úřadu a nařídil, aby mu bylo sděleno opětně zvláštní nejvyšši uznání za výtečné služby, v této vlastnosti vykonané. — Ministr obchodu potvrdil opětnou volbu Anto- nína Řivnáče za presidenta a Václava Němce za místopředsedu Obchodní a živno- stenské komory v Praze na r. 1909.
#13 alto_textblock #13
Z uherského říšského sněmu. Z Pešti, 17. února. (K. k.) (Poslanecká sně- movna.) Jest zaznamenána celá řada nových in- terpelací, mezi jinými inlerpelace posl. Ho- manna (divoký) v záležitosti návrbu bosen- ské ústavy, posl. Potockého (neodv. lev. o zvýšení lontingentu branců a o uplatnění ma- darského jazyka v armádě, posl. Jiří Nagya (neod. lev.) o novém trestním řádu voj - nském posl. Furkashaze (neodv. lev.) o finaněn situaci a posl. Bozokya o erbské smlouvě obchodní. Interpelace tyto budou odůvodňovány ke konci schůze. Sněmovna pokračuje v po všechné rozpravě o předloze, týkající se kon tingentu nováčků. Posl. Rojč (Chorvat) prohlašuje chorvat sky stručně, že jeho stoupenci neschvalují před- lohu následkem protiústavních poměrů v Chor vatsku. Potom chápe se slova hrabě Theodor Batthyany (str. neodv.). Neshody o vydaje na francouzské válečné loďstvo. Z Paříže, 16 února. (K. k.) Mezi mini strem námořnictva Pieardem a ministrem finane Caillauxem jsou neshody o vydání na námořni ctvo, protože Caillaux povoluje jen polovie úvěru pro potřeby námořnictva. Sobotní mini- sterská rada zaujme k neshodám těm stano- Jiskrová telegrafie na lodích, jež dopravují ce- stující do Spojených států. Z Washingtonu, 16. února. (K. k.) Sně movnou representantů schválená předloha o vy bavení lodí aparáty pro jiskrovou telegrafii, sta noví, že všechny parníky, které přijíždějí do amerických přístavů, musí býti opatřeny tako- vými přístroji během jednoho roku. Přestupek tohoto předpisu trestá se vězením až do jednoho roku anebo peněžitou pokutou až do 3000 do- larů. Z Washingtonu, 16. února (K. k.) šněmovn representantů schválila osnovu zákona, dle níž must býti všecký oceánské parníky, dopravující cestující, opatčeny bezdrálovou telegrafií. Nový ministr tureckých financí. Z Cařihradu, 17. úmora. (K. k.) Vrchní účetní v ministerstvu financí Rifant byl jmeno- ván ministrem financí. i a Program nové turecké vlády. Z Cařihradu, 17. února. (K. k.) Včerejší mi nisterská rada zabývala se programem kabinetu.
#14 alto_textblock #14
visko.
#15 alto_textblock #15
který velký vezír Hilmi paša přednese dnes od- poledne v poslanecké sněmovně. Výtah z pro- gramové řeči, která, jak se proslýchá, bude krátká, byl prý již zaslán tureckým velvyslan
#16 alto_textblock #16
cům.
#17 alto_textblock #17
Krise na Balkáně.
#18 alto_textblock #18
Srbský ministr války geuerál Živkovič zůstane Z Bělehradu, 17. února. (»N Fr. Pr.«) Mezi ministrem vojenství generálem Živkovičem a rozpočtovým výborem skupštiny dosažena do- hoda. Generál Živkovič umenšil svůj požadavek vzhledem na úvěr pro zbrojení na 11 milionu franků, které chce však míti povoleny hned Vyhrazuje si však později žádati úvěry nové Ministr financí dr. Popovič prohlásil, že 11 mi lionů franků může uhraditi hned. Potom se vý bor usnesl doporučiti skupštině, aby povolila úvěr ten. Nevyskytnou li se nové těžkosti, zů stane Živkovič ministrem vojenství.
#19 alto_textblock #19
Rifaat paša odmitl, Z Cařihradu, 17. února. (K. k.) Podle tu reckých listů odmítl londýnský vel- vyslanec Rifaat paša nabídnutý mu portefeuille ministerstva za hraničních záležitostí. „lkdam“ li- tuje tohoto rozhodnutí velvyslancova. Audience presidenta turecké sněmovny. Z Cařihradu, 17. února. (K. k.) „Sabah“ oznamuje, že předseda poslanecké sněmovny Ahmed Riza byl včera přijat sultánem ve slyšení, které trvalo celou lwodinu. Zpečetění rakousko-turecké dohody. Z Cařihradu, 17. února. (K. k.) V rozmluvě se zástupcem časopisu „Jeni Gazetta“ projevil Hilmi paša naději, že dnes bude skonče- no vyjednávání o změnách proto- kolu o rakouskoluhersko-turecké dohodě.
#20 alto_textblock #20
Turenký roz g očet. Z Cařihradu, 17. února. (K. k.) Podle „Ta- ninu“ zkoumala včerejší ministerská rada finan ční rozpočet, který vykazuje 30,157.506 liber vydání, 26,575.664 liber přijmů a mim to mimořádná vydání v obnosu 13,732.829 lib List doufá, že poslanecká sněmovna zredukuje deficit, a že mimořádná vydání rozděli n dvě až tři léta, Míslo parlamentní vojerská vláda v Turecku. Neznámo z jakého pramene, uveřejňují různé také poloůřadní noviny německé telegrafické zprávy z Cařihradu, ve kterých se oznamuje, že hirozí doe různých známek zrušení parlamentni vlá- dy v Turecku a zavedení vlády vojen- ské. Nový mínistr války spěchá pzý, aby nejdůleži- tější místa v cařihradském armádním sboru obsadi důstojníky, kteří za dřívějších vlád vypovězeni pyli a nyní do hlavního města se vracejí. Tím chce dostat celý sbor pevně do rukou pro všechny případy. Po- vážlivým zjevem jsou meelingy čili tábory tureckých důstojníků. Předevčírem mělo 1500 důstojníků v Stambulu schůzi, která sice tajnou byla, ale ze kterén prý přece na jevo vyšlo, že se usnesla o pro- hlášení vojenské diktatury. Podobné ta bory s týmž programem a téhož směru jsou svolány na p.ští dny. Policejní ministr vydal ferman, kte rým se všem občanským osobám zap vídá nošení zbraní; policistům bylo nařizeno aby zalkli každého civilistu, klerý by ozbrojenn ulici se objovil.
#21 alto_textblock #21
K soudcovskému jmenování v Čechách.
#22 alto_textblock #22
II. Následky nespravedlivého jmenování Z předchozíhio vylíčení jmenovací praxe, v po sledních lelech v král. českém prováděné nebude asi oblížno vyčísti, že českým soudcům i soudcovskému dorostu praxi tou způsobena byla nadmněrně újm majetková. Stihla je okamžikem, kdy je Němei přeskočili a povleče se po celou dobu jejich služby. zvětšujíc se úměrně s časem a většími požitky té hopnostní třídy, které v budoucnosti dosáhnou, neb snad ani, a to právě proto, že v dřívějších letech byli přeskočeni, nedocáhnou.
#23 alto_textblock #23
Slalistické zpracování materielních škod, české mu soudcovstvu takto způsobených došlo by k obno sům, které by svou velikostí překvapily. Národn jmění se tím zmenšilo. Vždyť ztráta ta nestihla nestihne v budoucnosti pouze soudce, nýbrž v dal- šich důsledcích i naše živnosti, obchod i průmysl. Státní úřadníci neukládají přece svého služného rentách a nezaplavují spořitelny a záložny vkladv. naopak je známo, že hmotné poměry státního úřad- nictva jsou špatné, až nutí státní správu — »k úva- hám«. Zkrácení, které stihlo za těchlo poměrů české soudce, jest tedy tím hrubším bezprávím, zvláště když jest jasno každému, že materielní nezávislost soud- cova jest jednou z podmínek řádného konání spra- vedlnosti. Ještě více než soudcové trpí soudcovský doro st. auskultanti a zvláště právní praktikanti. Trpí dvojitě uprázdněná místa auskultantů se neobsazují po drah nou dobu, a když dojde k obsazení jich, jsou čeští právní praktikanli přeskočení zatím sehnanými da- leko mladšími Němci. Tak ukazuje se jim hined n počátku jejich vyvoleného povolání, že spravedlnost má býti pojmem theoretickým, který v praxi dlužno přizpůsobiti poměrům. Není potřebí snad šíře vysvětlovati, že újma materiální, je-li nad to stupňována nespravedlivosti zanechá patrné stopy v duší i v srdcích těch, kter stiskla Že jmenovací praxi dosud prováděnou u soudců českých i soudcovského dorostu povzbuje se zájem o úřad k příkladné horlivosti a láska k povolání zvyšuje se až k sebeobětování, jest přirozeno. Vždy ví český soudce, že za svou horlivost bude při nej bližším jmenování — přeskočen Němcem a nad t Němcem špatněji kvalifikovaným. Stigma méněce nosti, které se mu vtiskuje, vědomí odstrčení pr národní jeho příslušnost nepovzbuzuje, nýbrž mrav ně deprimuje. Jako zájem soudcův stejně poškozen jest jmeno vací praktikou i zájem národní. Z tak zv. uzavíra ného území vypuzují se čeští úřadníci soudcovští poněvadž správou státní uznána důvodnost něme ckého požadavku, aby Němec souzen byl zase jen Nemcem. Tak s českými soudci opoušlí kraje zněm čené i česká řeč u soudů tamějších, jak pěkně by vylíčily české menšiny, aby tam více vpuštěna ne- byla a dochází via facti k rozdělení země. Z politi ckých ideálů českých stran jest ideál celistvosti krá- lovství českého skutečným vývojem věci škrtán. Celá česká veřejnost zná postup německých soudců v jazykové praxi u soudů v uzavřeném území, jak zahájen byl v Cbebu. Soudcové němeči změnili tu přes noc své právní přesvědčení, aby se dali ve služby politických požadavků. A způsob. jakým se v Čechách nyní jmenují soudcové, německé soudce v jejich vědomí, že jsou průkopníky polit. na německých, jen utvrzuje. Německá Národní rada s Českou spořitelnou podporují stipendiemi ty ně- mecké právníky, kteří se věnovali službě soudcov ské. S vědomím svého politického určení vcházej němečti uchazeči do služeb soudcovských. Tim ovšem idea práva, podklad to činnosti soudcovy, zavléká se do proudu politických snah, odkud čista nevycházl. Původ těchto neblahých poměrů spočívá jen jedině v politických požadaveích Němců. Jim slo o to, aby uměle a protiprávně vytvořili slav, kterého by se pak při eventuelních jednáních o smír dovo lávali jakožto existujícího již a tudiž v jejich smyslu nedolknutelného. Proto vydali heslo »Němec budit souzen jenom Němcem«, jehož zastřenou tendenc jest však: do německého území jen německý úřad- ník, s německým úřadníkem výhradně německé úřa- dování — čili rozdělení království če kého via faeti s očekávatelnou v budoucnosti sankci zákonnou. Že správně se vykládá zmíněná zásada Němeů patrno z toho, že skutečně platí pouze pro Němce, nikoli však pro Čechy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Slovince v Krajině, Štyrsku i Korutanech., Vláda uznala správnost zásady Němců a pomá hala jim k dosažení jich politického eíle jmenovací praktikou, jak již v předu byla vylíčena. Proti snahám a činnosti Němců stála pak chab obranná akce poslanců českých. Oni a celá politisu- jící i nepolitisující veřejnost deská považovali volán českých soudců po spravedlivém jmenování za záj movou otázku, otázku postupu několika českých soudcovských úřadníků, které není třeba přikládato váhy. Varovné hlasy českých soudců respastovány nebyly, až z postupu němsckých soudců v Cheb a jinde vysvitlo jasno. Němečtí soudcové podporováni byli a dosu jsou podporováni ve svých snahách nejen poslane svými a samosprávnými korporacemi, nýbrž celou širokou veřejností německou. Jest snad v čerstvé pa- měti chování se městských zastupitelstav v Chebu jiných městech německých ve vyhlazovacím boji proti každému českému slovu, kterého se mělo u tamějších soudů užiti a demoustrace německých davů proti českým i německým soudcům rovněž snad v zapomenutí neupadly. Tak vydatné podpory českým soudeům v jejich spravedlivých požadavcích se nedostalo. Neměli plné podpory poslanců, nepodpírala je Národní rada česká a veřejnost naše jen odsuzovala postup soudců německých, ale českým nepomáhala. Bylo v lomlo bují zápoleno nerovnými zbraněmi. Pro politický nespravedlivý požadavek šla v boj německá vojska všech zbraní a velikého počlu, volání po spravedlnosti a po zachování nabylých práv hájeno hrstkou bo- jovniků, kleří nad to ve víastním táboře nenal ezli
#24 alto_textblock #24
porozumění. Kam musí se tu kloniti vítězství, jes
#25 alto_textblock #25
jasno Iniciativa k jednotlivým krokům v postupu nš meckých soudců vychází od německé Národní rady a poslanců německých. Tilo mají v patrnosti všechny soudce i kancelářské úřadníky, oficianty i sluhy u soudů ve zněmčeném území činné. Sestavilis kalastr úřadnictva a na jeho podkladě systematicky pracují na vypuzování českých úřadníků a nahira- žování jich Němci. Všeho toho není u Čechů. Není iniciativní činnosti poslanců, není dostatačné agil- nosti a zájmu o věc u české Národní rady A konečně nelze při probírání soudcovské otázky nesrovnávati činnosti krajanstého ministerstva ně- meckého a českého. Ono informovalo a informuje německé poslance o každém vládou připravovaném kroku, z jeho informaci vycházejí prostřednictvím poslanců taktické popudy a vyzvá sí k německým soudeům. I jednollivci jsou poslanci německými vy- zývání su podání žádosti za to neb ono uprázdněné míslo. České ministerstvo krajanské nehledě k osobám dočasných ministrů krajanů — tedy ve svém úřad- nickém složení daleko zůstává za německým. Jest c. k. úřadem, klerý žárlivě uchovává ve svých kan- celářích všeckny zprávy, které ho od vlády dochá zejí. Bylo by snad na čase, aby i české min sler stvo krajanské stalo se tím, čím německé už je, totiž národně ochrannou institucí. Značnou část viny na tomto vývoji mají tak nejvyšší justiční správní úřadové jak řiáští tak zem šti. Střízlivému pozorovateli se pomalu musí zdáti, jakoby úřady ty si osvojily názor, že právo formální je právem hlavním a že vše to, co se dá otisknouti do nějaké ad hoc vynalezené formy, již je právem, Na právo materiální které každý poctivý člověk mus cítit, nekladou pražádné váhy Jen tim dá se vy- světliti, že při vylíčených jmenováních počínají si tak nespravedlivě. Při zmínce o vině natrudných poměrech soudcov- stva českého nelze pominouti míčením nejvyššího správce justice v království českém. V něm našla vlada nad jiné poddajného, ke všemu ochotného úladníka, Němci pak vhodný nástroj pro sré snaby. Že se děje něco nesprávného a nespravedlivého, cítí dobře jak ministerstvo apraved nosti, tak i pre- sident vrch. zemského soudu v Praze. Jinak nesva- loval by při každé příležitosti vinu jeden na dru- hého. Účelem tohoto článku bylo, aby v nynější právě době, kdy nadchází nové jmenování sou lc avské, upozorněny byly jak poslanecké kruhy bez rozdílu stran a přesvědčení, tak Nwrodní rada česká a celá veřejnost na nebezpečný důsledek jmenovaci praxe v českém soudnictví zavedené. Dosud je čas, aby byly odvráceny koneč né dů ledky něm ckého postupu vládou favorisovanáho, totíž rozdšlení království via farti. Ovšem třebu napjetí všech sil všech činitelů národaich. O ázka jnenování soudců v království česvém stala se vinou Němců otázkou čistě politi- ckou a budiž ji ledy jako takovou nakládáno. Proti spo ečné nu, vnitřně ucelenému výbojí Němců budt postavena houževnatá a společná obrana Če elů
#26 alto_textblock #26
Česká soc. demokracie protasleje prol domovaím prohlídkám u nár.-soc. předáků.
#27 alto_textblock #27
Příslušné vládní orgány uznaly prospěšným nebo správným nebo nutným, podniknouti úřadní prohlidku bytů čelných předáků strany národně- sociální, také číy? řišských poslanců strany této. Je samozřejmo, že tento řídký čin stální správy vyvolal všeobecnou pozornost a že na- bádá ku přemýšlení na všech stranách. Velmi zajímavo a poučno je, co o prohlidkách těch napsal ústřední orgán česko slovanské sociálně- demokratické strany dělnícké, »Právo lidu«. Čteme tam:
#28 alto_textblock #28
„Kdybychom tenlo akl chtěli posuzoval s slrannického stanoviska, samozřejmě musili by- chom poukazoval v prvé řadě na agitační pro- spěchy, kleré toto jednání způsobí straně, proli níž jest namířeno. Ale ačkoliv se jedná o rozhodné naše sdpůrce, o přislušníky a vůdce politického směru, proti němuž vedeme nejostřejší boj, poně- vadž politiku jeho a jeho předslavitelů považujeme za nepoctivou a škodlivou, v tomto plipadě spá- cháno bylo se strany úřadů takové porušení prá- va a zákonů, že považujeme za svou obča nskou povinnost se vší rezhodnosí! protesto- vat proti této libovůli a připomenoul vlá- dě — neboť na její pokyn může se to jedinu díti — že za tento svůj čin bude také nám zod- povědna. My víme nejlépe, jak ve své podslali tam, kde krikem se nemůže uplalnit, je dohro- mady nevinný a krolký „radikalism“ národních sociálů a že velmi brzy došel by mu dech, kdyby takovýmito činy vlády nedoslávalo se mu posily Zejměna však považujeme za neslýchaně, že pro- hlidky vykonávající úřadníci policie a trestníh sokdu nezastavili se ani před místnostmni redakc a sekretariátu polilické strany a tam písemné do- kumenty zabavovali! Jsme už predem přesvědčeni celá dato „akce“ skončí naprostým fiaskem, jak
#29 alto_textblock #29
FEUILLETON.
#30 alto_textblock #30
O jedné z hlavních příčin posled ního zemětřesení jihoitalského. Podává prof. dr. Jindřich Barvíř. O tomto názvu uveřejnil jsem článeček, psaný a datovaný dne 1. ledna 1909 v prvním čísle letoš- ního ročníku Hornických a Hutn. Listů na str. 8. ai 9. O článku tomto psaly »Národní Listy« ve večer- ním vydání čísla ze dne 16. ledna t. r. Celkový smysl jeho jest, že za jednu z hlavních příčin posledního zemětřesení sicilsko-kalaberského pokládám příčinu mimozemskou, zvláště ve změnách na slunci se dě- jících a pak ve vzájemné poloze slunce, měsice země, pro klerýžto úsudek svůj tam podávám dů- vody. Bylo mi dobře známo, že jiní badou souditi jinak, ale článeček můj nesměřoval proti osobě ni- V následujícím čísle týchže H. a H. Listů ze dne 10 února t. r. uveřejňuje na str. 22. a 23. pro- fesor dr. Filip Počta článeček »O příčinách zemětře- sení italského«, psaný proti mým názorům s výslov- ným jmenováním mé osoby, i jsem povinen odpo- věděti. Jaký je střed zemský, o tom nevíme naprosto ničebo a ani domněnek se neodvažujeme. Že vnitřní část jádra zemského jest ze železa podobně jako z něho jsou meteorická železa, o hustolě země, o teplotě v kůře zemské a v moři atd. dočteme se v každé lepší knize jednající o všeobecne geologii. Ale o skupenství jádra zemského nejsou stejná mínění — někleří přijímají. že jest skupenství pevného, jiní pak soudí jinak. To- lik však jest jisto, že pod pevnou korou zemskou jest žhavotekulé magma, ať souvisle nebo jen v par- tifch a zejména jest jisto, že takové magma jest pod okrskem sopek jihoitalských. Dakazem toho jesl dosti častě soptění sopek sněch, zvláště pak neustálé soptění sopky ostrova
#31 alto_textblock #31
koho-
#32 alto_textblock #32
Stromboli, kde kousky a kusy takového magmatu stále jsou do výše vyhazovány a struskovitě utuhle každý tam může sbírati. Celková stavba i poloha sopky té (a v době soplění i sopek jiných) poučuje nás, že tam žbavotekuté magma jast velmi blízko povrchu zemského a já nedovedu si mysliti, když měsíc a slunce zvedají vodu mořskou (přiliv) dokonee na obou protilehlých stranách zeměkoule současně že by nepůsobily také podobný pohyb magmatu mno hem hutnějšího nežli voda, zvláště pokud by magma toto bylo v niveau moře nebo blízko niveau toho pokud by toho dovolovala tektonika příslušné pevné pokrývky povrchu zemského. Zemětřesení mívá původ rozličný a rozeznávám tudíž i různé druhy jeho, zvláště, jak známo, země- třesení tektonické, sopečné, propadlinové a zemětře- sení původu složiého. Krajina, kde bylo sídlo posledního zemět esení jihoitalského — okrsek messinsko kalaberský není plna sopek; rád bych znal jména a místo těchto, neboť tu krajinu jsem navštívil, znám povahu jejích hornin i její tektoniku. Jest tam po obou stra nách úžiny messtnské terrain čtvrtohorní sedimentární dále v Sicilii na západ terrain ruly a svoru, v clpu italském pak východněji pokračuje v severním pruhu rula a svor, jižněji jsou usazeniny třetihorní. Okrsek úžiny messinské jest složen stupňovitě a rozpukán, že části snadno mohou za působení náležitých přičin se posunouti. Sopky jsou opodál a zemětřesení ze dne 28. prosince 1908 bylo i na sopečném ostrově Stromboli. vzdáleném něcu přes 70 km. od Messiny, silně po- cítěno, k nám pak došly dne 4. ledna zprávy z Ilalie, že jest Stromboli ve zvýšené činnosti. mnoho domů že se na ostrově sřítilo, obyvatelstvo že chystá se ostrov opustiti! Mají li zemětřesení (a podobně i činnost so- pečná) rozmanitou příčinu a rozličnou intensitu, nelze očekávati, že by všecka zemělřesení a všecko soptění jevilo periodičnost, zajisté ani pro většinu bývalých (v tom asi zašel Zenger tuze daleko) ta- kové periodičnosti nedovedeme dosti dobře prokázati a zejména uvážíme-li, jak složité jsou okolnoslní
#33 alto_textblock #33
paměry při každém takovém zjevu, nesmíme jen ledabyle kombinovati, zvláště ne při slabších neb ojedinělých drobných otřesech, nebo jen při jedno- tlivých sopkách, náležejících většímu okrsku sopeč nému, nesmíme spokojili se pouhým počitáním č sovým na léta. Tak z udajů výbuchů Vesuvu sa- molného, pokud jich data znám, nebylo by možne souditi na víceletou periodičnost soptění v sopečním okrsku jihostatském. Ostatně rozumi se samo sebou že různé ukolnosti mohly by výbuchy sopečně i ze- mětřesení uspíšiti neb zpozditi, nebo dokonce i zn- dežeti. Naproti tomu profesor Zenger pro čelná větší soptění a čelná větší zemětřesení (a jen velká zemětřesení minil) pravděpodobnou periodičnost usu zoval, pro některá větší zemětřesení na základě výpočtů svých i přímým předpověděním dokázal. V okrsku sicilsko kalaberském nevyskytuje se zemělřesení stále, také větší zemětřesení nebýva tam každoročně. Zemětřesení sicilské z r. 1898 neb yl malé, když Zenger mohl je nazvati »terrible«. Veli- kodt zemětřesení nelze počítati dle množství zahy- nulých lidí, leda tenkráte, stihlo-li analogičky obyd- lená místa a bylo li zároveň analogické povahy. Kalastrofální zemětřesení z r. 1905, jehož profeso Počta připomíná, Zenger nespojoval by s rokem 1908, nýbrž spojoval je jako periodický zjev s rokum 1837. Ostatně bylo roku toho v Italii zemětřesení dvojí a oboje Zenger předpověděl: jedno bylo dne 7. září, druhé pak dne 8. listopadu 19 )5. O prvněj- ším zmíním se nížeji, velkou katastrofu druhou před- pověděl pak Zenger na den přesně. Na dotaz učiněný z Apulie prostřed října r. 1905 odpověděl Zenger, že dle periody 18leté lze očekávati nové zemětřesení jihoitalské 8. listopadu 1905 analogicky zemětřesení ze dne 8. listopadu 1887 a skutečně 8. listopadu 1905 nastalo v Kalabrii zemětřesení. Toho fakta nelze přece zamlčeti a nevšímati si ho. Dle kterého pravidla a která osoba dovedla totéž lépe Že by pak každý zjev atmosferický měl býti periodickým — o tom se Z-ngrovi zajislě nezdálo a ovšem ani my toho nepřeímame, vědouce, že pel
#34 alto_textblock #34
činy atmosferických zjevů vůbec jsou velmi rozma- nité, a po těch příčinich jest vědcům pátrati. Zengen minil jen velké poruchy a celkový rázovilý ch arakten povětrnosti, pokud by (dle jeho soudu) obé mělo pů- vod ve stavu slunce a v poruchách jeho — ne sna jednotlivé lokální větry, lokalní deště, drobné otřesy a pod. A aby mohl každý rozhodnouli, zdali jest něco pravdivého na jeho učení čí nic, vydal zvlášte zajímavý spís »Die Lunisolare«, ve kterém podrobně den za dnem srovnává velké poruchy a vělší úkazy povětrnosti z let 1887 a 19)5. Z velkých porueh meleorologických n. p. r. 1896 předpově děl Zengen cyklonální bouři dne 25. června v Praze, tři jiné ji- ného dalum v Paříži, též cyklony v Nancy a v Trieru. — Kde periodičnost není, nelze jí nalézti, ale kde byla konstatována, smíme ji ingnorovati? (Dokončení)
#35 alto_textblock #35
Z kulturní ciziny. Sibířský básník. Po letošních ruských Vánocích bylo tomu právě 25 le!, co zemřel v plném rozletu lite- rární slávy ruský básník, známý a drahý ve- škeré inteligenci ruské pod pseudonymem O mu- levskij — Innokentij Vasiljevič Fedorov. Zemřel srdeční vadou 47letý, v bídě přímo úžasné, utopiv zbytek svého zdraví ve vodce, jako tolik ruských talentů. Co po něm literárně zůstalo, není kvantitativně mnoho, ale vždyeky bude třeba připomenouti román jeho »Š ag z šagom« (Krok za krokem), který dobyl vzácné populárnosti a dva sborníky veršů, z části p vodních, z části překladů: »Pěsni žiz nie (Plsně živola) a »Sibirskije molivy«. Román Omulevského »Krok za krokeme vycházel původně v r. 1870 v žurnále »Děloe a působil sensačně: byl tu program človék
#36 alto_textblock #36
poměrů nejtužších uvědoměle pracujícího volnosti a pravdě. Hrdina románu Světl o svým enthusiasmem budil obdiv ruské mládeže. tím splše, že bylo v něm mnoho autoblograí ckého. Román Omulevského často byl srovná- ván s Česny ševským (»Co dělati ? «) Rodilý na Kamčstce (r 1836), Omulevskij- Fedorov vělšinu svého života strávil v Irkulsku, a Sibítané právem pyšní se jím jako jediným, výhradně svým sibiřským básníkem. Druhý jebo román »Popytka ně pytka« (Pokus není mukou, čili asi naše »Pokus neuškodíe) zůstal neukončen, poněvadž autor byl z mali cherné příčiny, skoro nevinné — pro sympatie vyjadro- vané Polákům — uvězněn a vyšed ze žaláře po třech létech, odnesl si z něho těžký oční neduh, který jej sužoval téměť až do smrti, protože neměl ani prostředků, aby jej řádně léčil. Tak zil a strádal básník velikého talentu, který na chvíli stal se miláčkem veškeré inte- ligence ruské. Není pochyby, že v poměrech příznivějších byl by jeho talent mohl vydati ovoce nejbohalši.
#37 alto_textblock #37
Haličský milionář Jerzmanowski od- kázal krakovské akademii věd cenné papíry a nemovitosti v ceně bezmála 1.500.000 K; z výnosu tohoto jmění má býti každoročně od- měňováno nejlepší polské dílo literární. O ně- jakém rozdělení tohoto obnosu se v předběž- ných zprávách nic nepravi, takže výroční cena by dosahovala značné sumy kolem 60. 000 K.