ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 0ec187d0-71f6-11dc-b019-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
ALTO TextBloky — 85
#1 alto_textblock #1
30. října 1904
#2 alto_textblock #2
I. Příloha „Národních Listů
#3 alto_textblock #3
k číslu 300.
#4 alto_textblock #4
Strana 13.
#5 alto_textblock #5
Výtvarné umění.
#6 alto_textblock #6
Od Propylejí. = Mnichovská Secese, jež je v Německu nej starší, měla by slavit letos jubileum desetiletého svého trvání; tak dlouho už tomu, co se po- krokové, moderní nmění odtrhlo officiálněa administrativně od sl skupiny. Poněvadž se to stalo tentokráte sa,ou výstavou v An- glickém parku, měla byné oslava diti se po- dobným způsobem. Výstava je vskutku tu, ve výstavním paláci vedle Propylejí naproti Glypto- tece, jako desátá výstava mnichovské Secese, jenomže tato je jenom pořadatelem jejím, ne také výhradně vystavovatelem. Sotva by však tomto případě byl vzhled výstavy v podstatě jiný, nežli dává výstava německého Svazu umělců, který se zde, po svém nedávném usta- vení se poprve presentuje. Tedy nový spolek pod záštitou staršího, avšak poměr vnitřní je tu jiný, nežli v jakém se nalezají mladší odnože mnichovského uméní k hlavnímu tlumu ve Skle- něném paláci. Svaz soustřeďuje v sobě secesní živly celého Německa. Není to tedy ani změna ani rozšíření programu uměleckého; ve Svazu se toliko srazily síly rozdělené. Zase zevním nárazem a nepřátelstvím, z ducha opposičního z tendencí samobytnosti. Umělci, kteři protesto vali proti takovému obeslání výstavy v St. Louis, jak si je úřadně dvorské kruhy berlinské přály a provedly, nejprve protestovali, potom se do máhali ony záměry zlomiti a když se to nepo- pařilo, odepřeli se americké výpravy zúčastniti, založili si nový spolek, který mimo jiné hodlá každým rokem v některém městě pořádati svou zvláštní výstavu a teď začali v Mnichově. Programovou není, neboť nejde o formulo- vání nebo demonstrování nějakých nových hle- dání a cest. Svazu jde toliko o to, dobré, pravé umění, a to je dle jeho přesvědčení zvláště umění jeho členů, ve známost uváděti a dobý- vati proň přesvědčení, že ono je povoláno pra- vou výši německého umění representovati. Spíše nežli programní, měla být výstava manifestační a je jí vskutku, podle jmen aspoň. Všichni přední modernisté němečtí jsou zde, všichni, kleří první vnesli do německého umění kvas osobní svéráznosti a zásady luminismu. Jenomže jejich representace nevystupuje často nad ukázky jejich uměleckého karakteru; velké útočivé a skvěle vítězící kusy nebyly patrně pohotověa po ruce, když se výstava, dost na rychlo, sbí rala. Tito modernisté němečti ovšem nejsou už dávno poslední generaci, ale bez mnichovské Secese by zdejší »Scholle« sotva kdy se byla zrodila.) Arciť, také zásadných rozdílů mezi nimi není Pohlaváři Secesí mají také své trabanty těch je zde s dostatek, mají své podružné zjevy a těch je tu několik a každý z nich úsilovně se snaží květinku své individuálnosti aspoň v kořenáči udržet na živu a přivést ke květu. Ještě nutno řici, že, přesně vzato, Svaz není sdružením spolků, spolkem stávajících Secesí, ač od nich vychází, je to spíše spolek pokroko- vých umělců v Němcích, kteří svoji kvalifikaci musí pravidelným obesíláním výstav a přehlí- kou před přijímající porotou stále nově dokaze- vali. Tím chtějí zabrániti, aby v záležitostech uměleckých a umělectva se týkajících nerozho dovala většina, k níž se hlásí lidě přežili, kteří snad už vůbec jsou umělecky sterilní. Nelze popříti, že Svaz touto drakonikou prohla šuje, že o zájmy stavovské mají pečovati umě lecky kvalifikovaní. Bůh milý ví, kdo u nás rozšířil mínění představu, jako by »secese« byla nějakým novým stylem uměleckým, asi něco podobného jakoje golika. V tom smyslu je to čirý nesmysl, ja- koby na zmatení pojmů vymýšlený a právě tak falešný a škodlivý, jako všeliké nemotornostia zkrouceniny nového nábytku nebo nových staveb, jež se vydávají za secesní a tedy aspoň moderní proto, že se nerozumně a neohrabaně opičí po některých uměleckých novostech. Secesníci chtějí být všady volni, svobodni, hesla secese si váží proto, že jim umožňuje největší rozpjetí a na- pjetí osobních sil, polencí a karakterů, přesvěd- čeni, že pro každou rázovitou individalitu je na světě dost místa a že takové patří vyšší hodno- cení a vělší úkol v proudu života nežli stádům úzkostlivě k sobě přitisknutým. Theorieje správná, ale sotva pro všechny stejné platnosti. Ukazuje se už nyní, že i v lůně secesí se rodí nohsledové a napodobitelé, že se k nim hlásí lidé, jejichž umění je ohlasem cizího. Nemůže býti jinak. Silné individuality, osobnosti naprosté odlišnosti jsou a zůstanou na dlouho výjimkou a vzácností, a kdyby Secese jen podle toho s řidily při přijímání nových členů, sotva by která čítla víc než pět, šest mužů. Na štěstí tito mužové jsou aspoň vůči pokrokovým a odlišným snahám tolerantní a přitahují a podpírají už ty, kteří mají aspoň vali zhostiti se hromadných šablon a tísnivých tradie. Podle toho secesionistní soubor nepodává k požitku a posudku jednolný obraz. Nemá společného stylu, zoru, společné techniky. Fritz von Uhde byl dlouho luministou a snad prvním hlasatelem zásad pleinairistních v Německu. Max Liebermann je jim dosud. Ale jak daleko od sebe stojí jeho »Papoušková alej« od Haber- nannova »Portrétu« nebo Stuckovy »Susany«! Byl hlásán vyhlazující boj galerijnímu tónu, to jest staromistrovskému přibarvení koloristní škály umělému přitemňování barev, ale portréty a po- prsi L. Sambergera nejsou jich prosty, an jsou jimi přímo zatíženy. Světlo a vzduch roz kládá a rozmělňuje formy, ono plastické vidění. kterým realismus před třicety lety imponoval není oprávněné, ale K. Haider nebo i H. Thoma. O. Hierl-Deroneo, O. Sohn vidí linii i plastickou zevrubnost a nelze si představiti větších protiv v oplickém pojetí krajinového obrazu, nežli je v Dillových měkkých rozplývavostech a sameto- vých menochromiích a Haiderových miniaturno- stech na čtvercových metrech, jako je v pruž- ných delikatnostech Stuckových aktů a hlava Slevogtových bravurosně sekaných kresebných přibližnostech. Jedni budují na výraznosti linie a druzí na barevném akordu, jedni na realistní pravdivosli a druzí na dekorativním rozvrhu linií, ploch a barev. W. Trübner portrétuje po- stiliona a jezdce s mžikovým a neochvějným realismem, L. Samberger s psychologickou dů- myslnosti, Habermann převádi portrét ve vířivé vlnění rysů a tónů, F. Keller v appartní koloristi- eké zpěvy, Slevogt v prudké duetto černěa zlutě. H. Thoma má prostoduchost lidové písně
#7 alto_textblock #7
a L. Dietz, také stylista, usiluje o palčivou břit- kost chansonu. L. Corinth maluje »Salome« se siláckou drsnosti a bezohlednosti; Stuckovije Susana vlastně krásným úpravným aktem ve zjevení modravé záplavy reflexů. Jsou tu portréty hledající nejsvobodnější, nejnáhodnější maleb nost posy a jiné, v nichž je vše rozvážně upra veno a urovnáno v nehnuté harmonie. Hofmann prožívá staré dusně pohádky a Bantzer vidí jen realnost německých sedláků, Zügel vyjadřuje životnost skotu světly po něm hrajícími a Volk mann oddych kraje tichou vlnou linie. Co to vše značí? Je tu jakého spojení Jsou tu společné mety? Na první pohled chao- tické protínání se a vzájemná negace, největš protilehlosti v látce i jejím uměleckém utváření a malířském vyjadřování. A přece už tím, že všechno to je pod jednou střechou, obrazně skutečně, že oponuje jakémusi odpůrci venku, chce říci, že cíti se nějakou páskou v jedno spjatým. Tato páska jest osobní výheň ducha a silná vůle a mocná snaha zmocniti se diváka a požívatele pro sebe, aby naslouchal a rozkochal se každým novým zpěvem tak, jak pěvec ve své zanícenosti sám vše byl procitil. Všechen tento ruch vede boj proti střízlivé objektivnosti, která v záležitostech citových, a tou je přece umění, není než bezeitností, ne-li všedností.z nesmírnosti zjevů životních a přírodních, jichž zaujatým pozorovatelem umělec jest, ne všechno stejnou silou dolehá na jeho srdce a mysl. Na štěstí také ne na nás, sic bychom byli v oka- mžiku rozdrceni generálním útokem dojmů. Jen to, co souzvučně z toho všeho se v duši jeho ozve, tomu otevírá se pak dokořán, s tímse laská a subjektivní obraz těchto sensací, spíš sesílený a vyvýšený, nežli oslabený a ohlazený staví před nás, spolehaje se na suggestivnost své citové potence. V každém velkém umělc vězí autokrat a absolutista, v každém žije pud dobyvatelský a podmanitelský, neboť dobývaje nových, jinými neodkrytých oblastí, duševních sensucí a požitků a neuzavíraje je lakotně pro sebe, usiluje si nás jimi podmaniti, abychom stejně viděli a cítili jako on. Vzpírali bychom se tomu vší moci, kdyby to mělo být tvrdé otroctvi; na štěstí jest umělecký výtvor výkonem altrui slním, neboť, podrobuje si nás, činí nás šťast nými a trvalými podilníky na sensacích jiným objevených a ne bez bolestí převodu vyjádřených Karel B. Mádl.
#8 alto_textblock #8
= Nové publikace redakci léto rubriky zaslané Vazby knižní od stolelí XVIII. do nejnovějš doby. Z usnesení kuratoria musejního vydali prof dr. Karel Chy til a F. A. Borovský. XXX. ta bulek v barvách a ve svěllotisku. V Praze. Umělecko- průmyslové museum obchodní a živnostenské ko- mory 1904 —— fol. Není slušno stavěti nějaké hotové publikaci nový program podle chuti a přání kritiků a referentů, jiný nežli jaký původce sám si ustanovil, ač se tak ne zřídka děje. Je slušno a správné hledati v ní jen to zač sama se vydává, čím vlastně chce být a jea tak zde máme pouhý výběr asi pětatřiceti vazebz onoho materiálu, který byl loni v Museu snesenk dočasné výstavě knižních vazeb a sice výběr v ča- sovém omezení, jak je titul udává, patrně proto, po něvadž vydavatelé případně předpokládají, že publi- kací o starších vazbách, středověkých a renesančních je náležitý dostatek a osmnácté století a první polo- vice minulého roku spíše byly zanedbávány. Provedení je právě takové, jako při »Výběru umělecko průmyslových památek na Jubilejní vý. stavě«, týmiž vydavateli uspořádané: velmi dobr světiotiskové reprodukce, provázené stručnými inven- tárními popisy. K. Chytil, který před nějakým časem poskytl nám nanejvýše spolehlivý a cenný příspě- vek k dějinám českého knihařství a F. A. Borovský praktický bibliofil, provedli sobě daný úkol publi kační velmi dobře, ne však bez jistě jednostrannosti která arci měla už svůj původ ve výstavě samé. Ví tány jsou nám především vazby bezpečné neb aspoř pravděpodobně domácí, zejmena ony ze zámku kačin- ského. Je dobře, že jsou v mapě ukázky nových vazeb pražských (bratří Špoltové, V. Olíva), bylo by však jistě Museu jako podněcovateli a podporovateli dnešní pro- dukce uměl.-prům. na prospěch, kdyby byly ukázky va- zeb moderních bojnější a všestrannější. Francie a Anglie byly by poskytly více materiálu; krásné vázby dánské, belgické a hollandské, jež s nimi všady úspěšně zá- vodí, scházejí docela. Z Olívových vazeb bylo by možno vybrati kusy karakterističtější a krásnější, ale bylo by třeba reprodukovati je barevně, spíše nežli jiné, neboť jejich umělecká hodnota a zvláštnost zá- visí nejen od jich vtipnosti a linie, nýbrž záleží také. a to měrou značnou, v jejich barevném akordu. A se nenamítá, klademe-li zde důraz na mederní vazby. že tyto jsou v rozšířených časopisech moderníchv hojnosti reprodukované, sic by bylo nutno obrátiti takový důvod i na starší vazby. Publikací jich jsou dnes už legiony, tak že ani tato se nevyhnula na listu 11. jich opakování. Jedno poučení z publikace pro nás je dost trpké Cenné vazby bibliofilské, naše domáci, sahají jen k napodobení starých. Nežádáme li původnosti v kon- cepci a spokojíme-li se úplně s vytříbeným vkusem aplikačním a variačním, vazby firmy Špoltovy jsou vynikajících vlastností mezi sobě rovnými. Ale pro novost a originalitu dekorace vazbové v oněch kru zích není ještě místa — tak se aspoň podle publi kace ukazuje. Co patří v tento okrub, náleží vazbám nakladatelským, trhovým a tím méně nákladným a solidním. Komposige Olivovy a vazby, které uměle cko-průmyslová škčla poslala na výstavu v St. Louisu. některé práce Benešovy a Anýžovy dovozují, že má- me síly k tomu vhodné. Jenom, podle všeho, objed- navatelé, konsumenti a amateři pro jich výtvory scházejí. Výstava vazeb v Museu zajisté měla za účel sesíliti a rozmnožiti řady našich bibliofilůa k tomu konečně musí býti pracováno, má-li publikace přinésti výrobcům jaký prospěch.
#9 alto_textblock #9
Školská hlídka.
#10 alto_textblock #10
Reakční řád školní a vyučovaci, vypraco- vaný v ministerstvě vyučování, přece snad stane se skutkem, nebude-li všude nejmoc- nější odpor proti němu vzbuzen. Proskakují zprávy, hlavně v německých odbor- ných časopisech, že navzdor všemu ujišťováni o předběžném vyslechnutí posudku odborníků a praktíků školských, bude školní řád minister- stvem vyučování vydán bez ohledu na přání a zkušenosti učitelstva. V hodině dvanácté voláme znovu o pomo všech, kdo jsou s to pomoci, aby řád školnía vyučovací, jehož význam pro školu a praxi školní není u veřejnosti dosti doceněn, byl vy- pracován a vydán v duchu moderním, v duchu pokrokovém ve prospěch svobodné školy ná- rodní. Zorganisované učitelstvo v Zemském ústředním spolku jednot učitelských připravilo na základě trvajícího řádu školního a vyučo- vacího z 20. srpna 1870, a v souhlase se sne- seními sjezdů a valných hromad delegátů Z. Ú S., s resolucemi zemských porad učitelských, jakož i v souhlase s kulturním a školským pro- gramem českého učitelstva návrh řádu škol- ského, který zpracoval p. K. V. Tuček. Tento návrh měl by býti učiněn podkladem pilnéhoa rychlého jednání všech organisací učitelstva škol národních, obecných i měšťanských, učitelů
#11 alto_textblock #11
i učitelek, aby co nejdříve opravné návrhy mohly býti zredigovány a upraven tak v nej- kratším čase definitivní návrh českého učitel- stva. Zemský ústřední spolek jednot učitelských v král. českém vyzývá všechno organisované uči- telstvo, aby návrhy opravné, přání a zkušenosti. s dosavadním řádem školním nabyté, byly v nej- kratším čase, nejdéle do 5. listopadu t. r. za- slány p. F. V. Moravcovi, předsedovi škol- ského odboru, učiteli měšť. školy v Roudnie ke konečně redakci. Bylo by jen v zájmu důležité věci, všemu učitelstvu a celé české veřejnosti spo- lečné, kdyby řečenému předsedovi škol. odboru byly zaslány návrhy a přání, řádu školního se týkající, nejen od zorganisované ho učitelstva největší organisace, ale ode všech interessovaných znalců a praktiků a všech upřím- ných přátel české, moderní školy vůbec. *
#12 alto_textblock #12
Feriální kursy německého učitelstva orga- nisovány jsou, tak jako letošní český feriální kurs náchodský, na základě dobré myšlenky, spo- jiti užitečné s příjemným. Pořádajíť se vždy v místě s krásným okolím. Posluchačům umož- něno jest tak vzdělávati se nejen přednáškam universitních professorů, ale i četnými výlety do okolí ku poznání přírodních krás. Tak po- řádán byl kurs ve Wolfsberku v Koru- tanech, v Lubně ve Štyrsku, v Dorn- birnu ve Vorarlberku a posléze v Bě- láku. V Německu konány jsou kursy v Erlan- gách, v Greifswaldu, v Jeně, v Kielu, v Marburku, ve Vratislavi a v Würzburku. Nejčetněji, také i českými učiteli, navštěvované a nejoblíbenější jsou uni- versitní kursy v Jeně, kamž ovšem nejvíce láká prof. paedagogiky W. Rein. Feriální kurs učitelský, pořádaný německou universitou pražskou o letošních prázdninách v Rumburce rozdělen byl na tři skupiny a to: 1. historicko-filosofickou, v níž bylo před- nášeno o dějinách německé literatury od r. 1830 do r. 1848, dále o literatuře od Luthora k Bis- markovi. 2. přírodovědeckou, v níž čtenoo geologii Čech, o kosmické fysice, o nejdůleži- tějších životních jevech rostlin. Na kursu v Bě- láku byly dvě skupiny přednášek: humanistická a realistická. Přednášeno o psychologických principech vyučování hudebního, o fysikálních základech elektrotechniky, o pokusné psycho- logii se zřetelem k vychovatelství, o geologii ve spojení s mineralogií, o dějinném vývoji člo- věka, o dějinách v době francouzské revoluce, o německé literatuře v druhé polovici 19. sto- letí, o uvedení do biologie rostlin. Zmiňujeme se účelně a podrobněji o uni- versitních německých kursech učitelských, aby naše veřejnost a zvláště úřadní kru- hové a vyšší školské úřady vše- možně podporovali české učitel- stvo v ušlechtilé snaze po vyšším vzdělání, jehož význam dobře po- chopila veřejnost — německál
#13 alto_textblock #13
e
#14 alto_textblock #14
Učitelský byrokratismus je nový zjev zvláště u některých správců a ředitelů škol ná- rodních se objovující, kterého bychom nejméně se nadáli na poli školském, kde má vládnouti radostné, volné, svěží ovzduší, v ja- kém se jen může školskému a výchovnému dílu dařít. Leč příkladové táhnou, a někteří naši ředitelé elementárních a měšťanských škol mají dosti příležifosti odpozorovati zkostnatělý forma- lismus a bezduchý byrokratismus ve správě škol vyšších a při některých svých představených, že bezděky i úmyslně napodobují úřadní jejich pósu. Napodobování to je tím lákavější, čím zře- telněji vyniká, že i bezduchost a ne- schopnost dobře dají se na venek všelikými byrokratickými drape- riemi dobře zadekorovati. Takový byrokratický pan ředitel ohražuje se samými paragrafy, je veliký v puntičkářském vyplňování tiskopisů, jichž si opatřuje více než vyšší úřady školní nařídily, je horlivý v sestavo- vání nejmožnějších přehledů a výkazů, v sklá- dání oběžníků a protokolů — ale velmi malý, kde jde o ducha školy, o rozkvět školy po stránce výchovné vůbee, o vnitřní vý voj školy. Na škole, jež ošťastněna je podobným ře- ditelem, který ani obecným a odborným vzdělá- ním nevyniká, ani pevnou povahou učitelům im- ponovati nemůže, je poměr mezi správcem školy a učitelstvem napjatý, nevolný, neveselý — a tato upjatost, tento suchý formalismus zračí se i ve třídách, ve styku učitelů se žáky a na místě srdečnosti, bodrosti a radostné veselosti zavládá v takové „vzorně řízené“ škole mrtvý smutný, zkostnatělý formalismus, kde každý od ředitele do nejmenšího žáčka vykonává jako stroj pod hrůzovládou paragrafů a řádů co musí, aby se zbavil tíživé povinnosti, ale nikoliv s ra- dostným nadšením a veselou chutí, jež jsou dů- ležitějšími a mocnějšími vzpru- hami zdárné práce školské než vše- chen formalismus dohromady. s
#15 alto_textblock #15
Učitelské universitní kursy jsou charakteri- stickým a zajímavým zjevem, nad nímž by se měla naše veřejnost a zvláště vlivní činitelé vzdě- lání učitelstva řídící, hodně zamysliti. Učitelstvo. jehož práce je vysilující, absorbující všechny síly těla i ducha, drásající nervy a nutně vyža- dující klidného odpočinku, — učitelstvo, které náleží mezi vzdělané stavy nejméně honorované, vzdává se dobrovolně, bez jakéhokoliv podnětu a nátlaku školních úřadů své prázdně a svým nákladem, svépomocí pořádá si universitní kursy pro své další vzdělávání. Toť nejlepším, nejná- zornějším důkazem, že učitelstvo samo silně po- ciťuje, že není náležitě duševně připrayeno svoji školskou průpravou pro velmi vážný a zodpo vědný svůj úkol v kultuře národní. Tato snaha učitelstva po vzdělání nejvyšším po vzdělání udíleném professory universitními. tato touha po ukojení vědecké žízně mluví za celé svazky učených pojednání o reformě průpravy učitelské. Uvážíme-li, že zúčastňování se univer- sitních kursů je naprosto nezištné, neboť vy- žaduje značného nákladu učitelstva a nemá ani nejvzdálenějšího nějakého vlivu na postup ve službě a dosažení hmotných výhod, musíme oce- ňovati kursy ty jako praktické úsilí z vyšši, duševní zájmy, jako silně pociťovanou touhu po hlubším, z hlubokých pramenů čisté vědy prýštícím vzdělání. Nikdo ať nám nemluví, že je to otázk módy, zjev časový a pomíjející; vždyť na př.
#16 alto_textblock #16
universitní kursy zřízené jednotou „Komenský pro Prahu a okolí navštěvovány jsou již pat- náctý semestr učiteli a učitelkami všech kategorií národního školství a všech hodnost úřadních. Nikdo ať se nedomnívá, že universitní kursy učitelské jsou výplodem agitace některé organisace učitelstva; vždyť letošní kursy ná- chodské poslouchalo 72 členů Zemského ústřed- ního spolku jednot učitelských, 16 členů Zemské ústřední jednoty učitelstva měšťanských ško) českých, 10 členů Jednoty učitelek, 41 členů Ústředního spolku jednot učitelských na Moravě, tedy členové všech organisací českého učitelstva. A konečně ať nikdo nenamítá, že úsilná ta snaha po nabytí vyššího vzdělání jeví se snad jenu českého učitelstva; vždyť učitelstvo německé pořádá si universitní kursy prázdninové každo- ročně vedle řady kursův ve velkých městech Učitelské kursy universitní jsou nejpádnějším dů- kazem, že je nutno nezbytně řešiti velmi důležitou otázku učitel- ského vzdělání v duchu modern doby, aby učitelé nejšírších vrstev národa, učitelé lidu, nemusili se uspokojiti s ledajakými vědomostními poznatky, které podává budoucímu učiteli nynější nedokonalá, zastaralá průprava, která nutně musí nahrazena býti vzděláním vyšším. A této snaze po zvýšení úrovně vzdělanostní u vychovatelů lidu připravují universitní kursy uči telské nejlepší půdu.
#17 alto_textblock #17
(Zasláno.)
#18 alto_textblock #18
Obecní volby v Jilemnici konaly se před třemi roky počátkem měsíce října 1901 Od té doby, ačkoliv volební období již dávno minulo nemáme o přípravách k novým volbám do obečního zastupitelstva v Jilemnici ani zdání, snad proto, že toho není v Jilemnici potřebí, když se ani schůze obecního zastupitelstva ani městské rady nekonají aneb snad jednou za uherský měsíc. Jsou-li volební seznamy již vyhotoveny — jes hádankou. To nutí nás k tomu, že tímto na nutnost prove- dení obecních voleb v Jilemnici kompetentní osoby upozorňujeme a vyhotovení voleb ích seznamů, jakoi i vypsání voleb slušně žádáme.
#19 alto_textblock #19
Občané v Jilemnici a v Jilmu.
#20 alto_textblock #20
23153
#21 alto_textblock #21
Právě vyšlo: =
#22 alto_textblock #22
Dr. Karel du Prel:
#23 alto_textblock #23
ZámanA čIovĚK
#24 alto_textblock #24
o voa
#25 alto_textblock #25
ve studium tajných věd. Přeložil Pavel Projsa. Cena K 1.20, poštou K 1.30. Nakladatelstrí Knllkupect í Hejda Tuček v Praze-il., karlovo náměstí č. 26.
#26 alto_textblock #26
Doporučení bodná novinka pro bousle
#27 alto_textblock #27
Kratochvíle
#28 alto_textblock #28
mladého houslisty
#29 alto_textblock #29
Sbírka 32 nejoblíbenějších skladeb, jako pochodů písní a tanců pro jedny neb dvoje housle.
#30 alto_textblock #30
Upravil
#31 alto_textblock #31
JOSEF BASTL.
#32 alto_textblock #32
Obsah.
#33 alto_textblock #33
Číslo
#34 alto_textblock #34
1. Czibulka A., Slovenský pochod. (Milá Lunica). 2. Donaurow S., Ticho po pěšině. Ruská píseň. 3. Dübüque A., Nehorši se! Ruská romance 4. Dvořák F., Na stříbropěnné Vltavě. Valčík. 5. Harkavský J., Růže. Písen. 6. Harkavský J., Šel jsem ondy šumným hájem. Holuběnka, Moravský tanee. 8. Husitská. Česká národní písei 9. Jelen A.. Vystěhovalec. Písen 10. Komzák K., Sousedská čtverylka z nár. písní. 11. Kozlow P., O, kéž to zvím 12. Langer A., Rybářský pochod. 13. Lví silou. Sokolský pochod. 14. Martinovský J., Už mou milou. Pochod. 15. Maýr J., Vzkázání. Píseň. 16. Miluj srdee moje. Chorvatská píseň. 17. Nesvadba J., Pražská Bětulinka. Píseň 18. Pitschmanu J., Vesničko má pod Šumavou. Pochod 19. Pivoda Fr., Srdce ztracené. P'íseň. 20. Procházka F., Kovářská. Česká písen 21. Prstýnek. Oblibená písen 22. Se srdcem divno hrát. Česká písen. 23. Škraup F., Češka. Písei. 24. Spi, Havlíčku. 25. Stritzl J., O Emane! Žertovný pochod. 26. Tetka. Moravský tanec. 27. Touha po vlasti. Píseň amerických Čechů. 28. Warlamoff A., Červený sarafán. Ruská píseň. 29. Yradier S., Holubice. Španělská serenáda. 30. Záhorský K., Muž bez slzí. Písen. 31. Za tebe draga. Chorvatská píseň. 32. Z dýmem požarow. Polská písen Vydání pro jedny housle K 1.80. Vydání pro dvojo housle K 3.60.
#35 alto_textblock #35
V novém vydání vyšly dále:
#36 alto_textblock #36
J. Drahorád,
#37 alto_textblock #37
90 Národních písní pro jedny neb dvoje housle. Cena K 2.—
#38 alto_textblock #38
Pražské taneční Album pro jedny neb dvoje housle. Deset českých skladeb v lehkém slohu. Vydání pro 1 housle K 1.50. Vydání pro 2 housle 3k Při předem zaslání obnosu dodávám franko.
#39 alto_textblock #39
Právě vyšel v druhém vydání chvalně známý slo vinský pochod
#40 alto_textblock #40
„CRIGLHC
#41 alto_textblock #41
Korun 1.50 Cena vydání pro piano K 3.— netto hlasů u orkesyr n voj- hudbu K 3.— hlasu „ „
#42 alto_textblock #42
Jana Hoffmanna Vva.,
#43 alto_textblock #43
c. a k. dvorní a komorní obchod s hudehninami v Praze, I., Malá Karlova ulice č. 29 n
#44 alto_textblock #44
* * den a Otta
#45 alto_textblock #45
(Spisy a časopisy nákladem 1. Otty v Praze tento týden vydané.) Kronbauer, Záhadné příběhy a vzpomínky. S titul. kresbou V. Olívy. Salonní bilol. sv. 110. Světová knihovna. Čís. 422—423. John Henry Mackay: Alberta Schnella zaniknutí. Konec povídky „Poslední povinnost“. Přeložil J. E. Šlechta Schwarz, Výklad zákona o zastupi- telstvu okresním v království če- ském a všech zákonů a nařízení, jež spa- dají do působnosti tohoto samosprávného sboru. Připojeny nálezy c. k. správního soudu a ukazatel věcný Engelmüller, Život a sen přírody. 4 pastelly a 12 kreseb. Rozm. 45x34. Premie roč. 22. „Zlaté Prahy“. Ve vkusné tuhé obálce . . .. skvostně váz. . Knihovna Zlaté Praby. Roč. XIII. Seš. 1. Anatol France: Zločin Syl- vestra Bounarda, člena Institutu. Na Knihovnu, vycházející 14denné, připlá- cejí odběratelé „Zlaté Prahy“ čtvrtletně pouze . . . . . .. Jinak stojí seš. . . Arbes, Romanetta. Díl V. seš. 4. Brehmův Život zvířat. Třetí vydání. . . „ —.80 Sešit 92. Hawthorne, Rudé písmeno. Seš. 3. . „ —. z4 Jirásek, U ná s. Kniha IV. Druhé vydáiní. . „ —.30 Seš. 14. Kořenský, K protinožcům. Seš. 35. . „ —. 60 Tolstoj, Anna Kareni nla. Čtvrté vyd. Seš. 15. . . Vrchlický, Tiché kroky. Seš. 5. . Světozor, dříve „Iliustrovaný Svět“. Seš. 3. S 38 zajimavými illustr. . . .. Posel z Budče. Číslo 7. Půlletně Zlatá Praha. Č. 2. Obrazy: Aleš. Jiříz x Poděbrad. Bonnat. Mučednictví sv. Di- više (dvoustr. obraz). Augusta, Při čaji. Stibral, Z výstavy v St. Lonis. — Fo- tografie: Maroldův náhrohek na Olša- nech. Jablouského strom na Strahově. Dr. E. Grégr. Dr. E. Engel. Česká Filharmo- nie v Pavlovsku. Nová budova hospodář. akademie v Táboře. J. A. Smolér. Na zvláštní vydání „Zlaté Prahy“, tištěné na kříd. papíře, předplácí se čtvrtletně . . 23223 S pošt. zásilkou . Zlatá Praha. Sešit 1. (Číslo 1. a 2.v eleg. obálce.) Zvláštní vydání, tištěné na . . . křídovém papíře, sešit Album Zlaté Prahy. Umělecká příloha. Ročně 12 obrazů. Sešit 1.: Aug. Ně- meje, Hrnčířský trh v Plzni (trojbarvo- Sešit „ 1.— tisk) Odběratelé zvláštního vydáni „Zlaté Prahy“ obdrží tuto přílohu bezplatně, odbě- ratelé vydání na illustr. papíře připlácejí na tuto přílohu čtvrtletně . . . . . .
#46 alto_textblock #46
e
#47 alto_textblock #47
K 3.—
#48 alto_textblock #48
„ —.40
#49 alto_textblock #49
„ 20.—
#50 alto_textblock #50
12.—
#51 alto_textblock #51
„ 15.—
#52 alto_textblock #52
1.— „ —.24 „ —. 30
#53 alto_textblock #53
„
#54 alto_textblock #54
„ —.24 „ —.32 —.30 6.—
#55 alto_textblock #55
„
#56 alto_textblock #56
„
#57 alto_textblock #57
6.—
#58 alto_textblock #58
8.—
#59 alto_textblock #59
„
#60 alto_textblock #60
„ 1.—
#61 alto_textblock #61
25122
#62 alto_textblock #62
1.50
#63 alto_textblock #63
„
#64 alto_textblock #64
JOS. SUK
#65 alto_textblock #65
skladby vydanév
#66 alto_textblock #66
EDICI M. V.
#67 alto_textblock #67
Číslo
#68 alto_textblock #68
21. Op. 18. Čtyři zpěvy. Pr mužské hlasy a capella. Part. K 1.50, hlasy po 40 h. 1. Ban Varaždinský a král Matyáš.2. Raněný. 3. Klid se tratí.4. Chuďas. Op. 19. Tři zpěvy. Pro smíš. hlasy s prův. klav. ad. lib. Part. K 1.60, hlasy po 40h. Op. 21. Klavírní suita (vě- novaná Consolovi) K 3.—. Ada- gio. Allegro vivace. Menuetto Adagio ma non troppo. Dumka Allegro ma non troppo. Op. 22a. Jaro. Klav. skladby K 3.—. 1. Jaro. 2. Vánek. 3. V očekávání. 4. a 5. V roztou- Op. 22b. Letní dojmy. Kla- vírní skladby. K 3.—. 1. V po- ledne. 2. Hra dětí. 3. Večerní nálada. Menuetto ze Suity op. 21. 23297 Pro 2 ruce. K 1.20.
#69 alto_textblock #69
22
#70 alto_textblock #70
10
#71 alto_textblock #71
62
#72 alto_textblock #72
žení.
#73 alto_textblock #73
99
#74 alto_textblock #74
85.
#75 alto_textblock #75
V tiskui
#76 alto_textblock #76
61.
#77 alto_textblock #77
Op. 4. Dramatická ouver- tura na 4 ruce. 220. Op. 25. Praha. Symfonickáh báseň na 4 ruce. SUK je bez odporu dne dědic slávy Dvořákovy. Sám, jsa mistrem hry klavirní, podává ve svých klavírních skladbách pianistům celou svou velkou, poetickou duši. Jeho skladby nejsou pr hráče prostřední. Kladou značné obtíže jak co do technické, tak co do před- nesové stránky, výsledek práce však přináší skvělou odměnu ve vniknutí do tajů a kouzel jeho neobsáhlého, velkého uměni.
#78 alto_textblock #78
Velký sklad literatury hudební. Seznamy zdarma. Zásilky též na něsíční splátky. Hudební závod. — Antikvariát. — Sklad strun a notového pa- píru.
#79 alto_textblock #79
Mojmír Urbánek v Praze, Iungmannova tř. č. 14. Hlávkův paláo Komisionář Umělecké hesedy.
#80 alto_textblock #80
22732
#81 alto_textblock #81
(2130
#82 alto_textblock #82
P.T.
#83 alto_textblock #83
Nádherné dar
#84 alto_textblock #84
v nejvelkolepějším výběru
#85 alto_textblock #85
MIKOLÁŠ LEHMANN, c. a k. dv. závod uměl., výst. a malířské atelier pro portréty atd. v Praze, Ferdinandova třída čís. 11