ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0e8d3160-71f6-11dc-9be9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 15
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
29. října 1904
#4 alto_textblock #4
Císlo 299.
#5 alto_textblock #5
rok je krutý a obávěmfe se ještě horšího. Trpí-li rolník — nese ránu obchodník, živnostník a řemeslník. Bída jeví se dnes čím dále tím více, lid chce jísti — prostředků nemá, nepočká-li mu obchodník, nastanou krádeže, nezaplacením oněch vrstev dělných nastává obchodníku peněžní svízel se strany velkoobchodu Nouze je zřejmá a poslední výroční trh vykazuje tržbu oproti jiným o celé 3/4 menší. Za gážisty p. Vydra, říd. učitel, přednesl tolo prohlášení: Souhlasíme úplně s vývody pánů refe rentů neb všichni uznáváme důvody lelošního cilel ného poškození a ohrožení existencí stavu rolnického průmyslnického, obchodnického i dělnického. Zbytečno bylo by dokazovati, že následkem ne- ustálého zdražování stoupá vydržování domácnost o 20—30% a ještě horší zvláště tam, kde není možno kupovati všechno za hotové. Všechny potřeby k živo- bytí se zdražují, máslo, vejce, mléko, mouka, maso, brambory, chléb atd. a důsledky tohoto zdražování jsou pro nás mnohem citelnější než pro podnikatele a producenty. Z toho poznáte, že s určitým služným za nynějších poměrů drahotních nelze poříditi tolik jako dříve, co koupili jsme za 80 kr. a nyní sotva za 1 zl. 20 kr. Tím tedy služné naše sníženo. Proto prohlašujeme jménem všech, kdo na pevný plat odkázáni jsou, že katastrofou letošní stejně jako jiné strany jsme postiženi zdražováním všech po- travin a potřeb životních a že citelně trpíme stla- čováním své životní úrovně a že proto netřeba zá- viděti nám služného, jehož výše drahotní poměry re- dukovaly tak, že i my s obavou pohlížíme do budouc- nosti a lo tím více, že ceny, které tak rychle stouply jestli nepotrvají, aspoň sotva tak rychle poklesnou Řeč s pochvalou byla přijata. Za dělnictvo strany národně-sociální p. A ud z Prahy v dlouhé řeči líči podrobně poměry dělnictva vzhledem k nastavší nouzi, velké drahotě a jeho ma- lým výdělkům, probírá jednotlivé části zdražovaných životních polřeb. Chléb, který v létech 1880 v dnešní ceně vážil 2 kg 60 dkg váží dnes pouze 1 kg, mouk je drahá, obilí zkoupí lichváři lacino a jakým způ- sohem. Všade vidíte nemravnou spekulaci namířenou na veškeré stavy i na dělný lid a kde je doklad, kdo je původcem zdražení? V Čechách potraviny stoupiy v ceně o 48% a byty ve městech o 2025. Je zde možná náprava, ale nutná potřeba sjednocenosti. Řečník probrav dále kde hledati zmírnění nouze, jaké nápravy je potřebí v naší společnosti ke spokojenosti lidu, končí za hlučného pollesku. Nyní domáhal se za velké vřavy slova sociální demokrat p. Havránek. Bylo mu slíbeno až po vyčerpání programu a sice po řeči posledního řečníka pana poslance J. Štolce, který odůvodniti měl, jakým směrem bráti se budou poslanci ke zmírnění nouze u povolaných instancí. Sotva poslanec p. Štolc první slova pronesl, ozval se z posluchačstva hrozný ryk až zběsilý. A kdo lo byl? Byl to p. Ludvík Nový, statkár ze Střednic, člen strany agrární, předseda agrárního sdružení na Mělnicku. Jako hadem uštknutý vedl křik čále a hned spustila se vřava hrozná, že ani vlastního slova slyšeli nebylo. Měl p. Nový výbornou klaku „Sternberkovskou sestavenou z mladé generace agrární a sociálních de- mokralů s vůdcem Havránkem. Když vřava neustávala a dosloupila vrchole, tu vládní komisař schůzi rozpusti. A nyní teprve strhl se pekelný hlomoz z něhož sprostě nadávky z úst agrárníků a soc. demokrato pod komandem pp. Nového a Havránka hrnuly te jako jarní ledy na předsedu schůze p. Šípala, který si ne- stranně a zcela správně po celou tuto bouřliveu schůzi vůči všem stranám počínal. Ptáme se, byl p. Nový splnomocněn výkonným výborem agrárního sdružení, aby se spojil se sociál- ním demokratem a teutonským způsobem rozbi schůzi, která pracovala pro zájmy všech stran, ale zvláště pro zájmy rolnické? Tvrdilo se, že agrárníci nebyli pozváni. Že pozváni byli, svědčí podpisy jejicl na praesenčních listinách. Ale kousek pravdy! Agrárník p. Nový ze Střednie o jehož činnosti agrární zvěděla veřejnost teprv z jeho chování při schůzi, smluvil se se sociálním do- mokratem Havránkem, aby společně schůzi překazili. Ve své zášti a ješitnosti neštítil se mrzkého tvrzení, že ke schůzi pozváni byli veleráni a studen panny. Ozvala se při schůzi redaklorem „N. P. L.“ druhdy štěpovaná kullura sprostoty, kterouž pan Novýs v úetě podnes zachoval. Kdo poznal přední sloup strany agrární na. Měl- nicku, zajisté odnáší si krásný obraz činnosti jeho a straně agrární k pracovníkům zrna — Nový, H- vránek — na poli národním gratulovati nemůže.
#6 alto_textblock #6
Prof. dr. Alfred Slavík: O geologickém složení území, určeného pro zásobování Prahy vodou.
#7 alto_textblock #7
IV.
#8 alto_textblock #8
V nepřítomnosti předsedy inž. R. Jahna, který odjel jako člen delegace městské rady a za Spolek architektův a inženýrů do Paříže ke sjezdu assanač- nímu, zahájil včerejší schůzi Spolku architek- tův a inženýrů místopředseda stav. rada p. Ant Landa sděleními presidiálními, načež vyzval proí. dra. Slavíka, aby podal dobrozdání o geologickém složení území, určeného pro zásobování Prahy vodou. Prof. dr. Alfr. Slavík, ujav se slova, promluvil v podstatě asi takto: Otázka geologického utváření vododajného terrainu spadá velmi na váhu v akci pro zásobování Prahy vodou. Krajina kolem Jizery a mezi Jizerou a Labem, jakož i dále na východ pokryta jes vrstvami křídového útvaru, který v polaběnách jest vybrázděn. Jižně od Labe vystupuje opět na den. Du- ležitou jest okolnost, že ony vrstvy, jež jsou nej- spodněji vycházejí jižně od Labe ven. V krajinách našich jsou tři stupně křídového útva- ru a to: nejspodnější permský, složený z pískovců které jsou pro sbírání vody velmi příznivé, nebo dešťová voda jimi proniká. Tomuto horizontu patř vody artézské, jež sbíhají se v terrainu jižně od Labe, kde vycházejí tyto vrstvy permské pod povrch. Severně od Labe pokrývá již opuka tyto vrstvy pí- skové a není tudiž takové naděje na získání vody artězské. Druhý horizont vod křídových nachází s nad korycanským pískovcem ve slinách, odkudž s vo- dou diluviální plyne dál. Třetí horizont vody křídové je nad jizerskými pískovci; dává však jen slabě, bez- významné studánky. Kromě křídových vrstev nachází ze v polabinách útvar diluviální a to tříterasový. Na příklad v profilu přes Skorkov k Sojovicům dostaneme nahoře opuku, dole diluviální terasu nižší, a pak ná- plav Jizery. Na výši opuky jest starší diluviální terasa, štěrky a písky, náplavy to z dob, kdy Jizera tekla výše. Pak se ovšem jako ostatní řeky zahloubila a vybrázdila si nové, široké koryto. Nad tímto zbyly řečené terasy. s náplavy aluviálními. Vrstvy křídové v okolí Jizery padají mírným spádem dolů a jest tedy přirozeno, že voda, jež spadne, proniká jimi, na slínech nejspod- nějších se zadržuje a je nucena ponenáhlu vnikat do vrstev diluviálních. Kromě křídové vody nusíme mii na zřeteli vodu diluviální, jež mísí se na mnohých místech s zřídou. To je také jedna z příčin, proč vody v okolí Jizery jsou tak různé tvrdosti. Projekt Thiemův reflektuje na trojí vodu diluviální, křídovou a artézskou, kteréž poslední dá ze jen s těží dosáhnouti. Co se týče povodí křído- vých vod a diluviálních, tu je velmi značné v okolí Jizery. Ovšem poměr mezi množstvím vody diluviální a křídové není možno přes- ně stanovit. Také kolem Labe máme značné množství diluviální vody. Projekt Thiemův vrcholí v tom, že
#9 alto_textblock #9
mají býti malé studny vrtaně spojeny násoskou. Bylc s mnohých stran poukazováno na to, že by bylo lép přeložiti trať vodovodnou do vyšší diluviální terasy V tom je však háček! Hladina vody by byla tak hlu- boko, že projekt slévání násoskou by musil odpadnout a musilo by se přikročiti k systemu čerpacímu. Nchodu však má Thiemův projekt tu, že musí býti dán do těch míst, kde násoska leži 5—6 metrů pod hladinou. Po- kud se ovšem manipulace s vodou týče, na př. pro případ znečistění, opětně je projekt Thiemův vý- hodným. Kvalitivní čistota vody jest velmi dobrá; pro- chází hlubokými vrstvami, kde se čistí, takže je ja- kosti na př. známé vody vrutické a košátecké. P trati Thiemově činěny byly námilky, že krycí vrstvy nejsou dostatečně silné a že mohlo by se státi, že př zatopení vodou, hnojení a podobně mohly by bakte- rie vniknout do spodní vody. I to je přípustno ovšem a dlužno s tím počílati Při pracech připravných bylo však něco opomenuto Známy byly totiž jen vrstvy v těch místech, kde Thiem vrtal studny. Než sondy byly jen v jedné řadě, takže nedalo se zjistiti, zdali vrstvy, jež zjištěny, jsou pro- stupnými v celém povodí Jizery. Prof. Slavík proved letos o prázdninách na 149 místech sondování a zji- štěno, že nepropustná místa, hlíny a jíly jsou v ckoli jizerském pravidelnými. Okolnost tato jest pro podnik příznivou, stejně jako písek se štěrkem, jenž bude výborným filtrem. Ani jediné místo nebylo nalezeno, kde by byl štěrk bez písku. Nemá tedy okolnost, že trať vodovodní se povede v náplavu aluviálním, žád- ného škodlivého vlivu na jakost vody. Ani zátočiny jež zdály se býti nebezpečnými pro čistotu vody de facto nejsou. Krycí vrstvy jsou v okolí Jizery i Lale z cela dobrě. Pokud se množství vody týče, vyslovena rovně znalcem vídeňským pochybnost, avšak není tomu tak Výpočty, při nichž pracováno s minimálními čislicemi srážek vody dešťové, došlo se k názoru že povodí obsahuje vody více než jak Thiem zjistil pokusy. Konečně promluvil pan přednášejtcí o obavách z velké vody a povodní. Je známo, že Jizera má takový spád, že vekké vody trvají nejvýše tři dni a že ani tyto nemohou míti vliv na spodní vody, ani v t. zv. nutných ramenech. Půda v takovém případě ce uepe a voda zkažená neb znečištěná do spodní nepronikne. Pokud se týče kvality i kvantity, jsou tedy poměry povodí jizersko-labskéh příznivějšími, než jak ve zprávách vy- líčeno Znalec kulurně-technický pronesl obavy, zdal se nezmění jakost vody snížením vody. Naopak: tím získá se silnější vrstva filtrační a voda na jakosti jen získá. Jsou tedy zbytečnými pokusy čerpací Řečník končí přáním, aby veřejné minění, jež bylo poslední dobou naplněno obavami o tento projekt, upokojilo se, nebot jak kvantila tak kvalila vody vodo- dajného území jest výbornou a jedině pro Prahu do- poručitelnou. (Výborně! Pollesk.)
#10 alto_textblock #10
Schaeffle a fundamentálky. (Členská schůze klubu nár. strany svobodomyslné.) (Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.) Včera zahájil Klub národní strany svobodo- myslné svoji obvyklou každoroční serii přednášek a rozprav. Je potěšitelno, že za účasti členstva větší, nežli jindy. Z poslanců přišli red. Anýž, prof. dr. Blažek, prof. dr. Čelakovský, dr. Herold, Kratochvil, řed. Jos. Macháček, vicepresident Němec a dr. Viškovský; z výkonného výboru R. Keclik, dr. Schauer a dr. Vejvar; z členstva klubu dostavila se řada obchodníků, průmysl- níků, professorů, advokátů, úřadníků atd., z obeí sousedních navštívili schůzi: z okresního výboru vinohradského stavitel Holeček, z okr. zastupi- telstva žižkovského dr. Jos. Truhlář atd. Na programu byla přednáška zemského i říšského poslance JUDra. Jos. Fořta o Schaeffleovi a fundamentálkách. Byly-li zevním podnětem k ní dvě knihy Schaeffleových paměti, onehdy vydané, tož více nežli zevním podnětem najisto nebyly. Z posmrtného díla ministra obchodu v kabinetě Hohenwartově vybral dr- Fořt a uvedl pouze to, co v úhrnu příslušné literatury znamená novinky. Ve všem ostatním je přednáška samostatným vědeckým dílem, pracovaným z vlastních hledisk. Kdežto v pamětech svých Schaefíle ličí v první řadě svoji součinnost při tehdejším po- kusu o české politické vyrovnání, svoji účast svoje podněty při jednání o české vyrovnání i svoji obranu díla, jež z velké části považoval za svoje — dr. Fořt vyčerpav z pamětí Schaeffleových věcné poznatky dějinné, předkládá vlastní studii. V té mnohem více místa i důleži- tosti nežli zprávy Schaefíleovy má výklad o vlivech a silách, jež ve státě Habsburků vedly k jednání o české vyrovnání, dále státovědecký rozbor fundamentálních článků, potom politický rozbor následků zmaru tehdejšího vyrovnánía na konec rozhled po poučkách, jež z těchto politieko-historických poznatků vyplývají pro úvahy o další politické činnosti českého národa. Přednáška dra. Fořta upoutala všecko po- sluchačstvo úplně; od začátku až do konce napjatá pozornost svědčila nejen o celém zájmu o předmět výkladu, nýbrž také o pronikavém úspěchu řečníkově, zaslouženém nejplnější měrou, který hlučným, trvalým potleskem byl se sku- tečnou upřímností prokázán.
#11 alto_textblock #11
Schůzi zahájil předseda klubu dr. Miroslav Krajník, jenž uvítav nejsrdečněji účastníky. vzpomenul toho, co pamětníci ministerstva Ho- henwartova dosud nosí ve svých myslích: jaké nadšení, jaké naděje ovládaly české duše v době. kdy se jednalo o české vyrovnání, a kdy vše- obecně se doufalo, že položeny budou základy pro částečnou aspoň politickou samostatnost českého národa. Dr. Krajník připomenul pak, jak trpké zklamání ovládlo, když provedení fundamentál- ních článků bylo zmařeno, zmínil se o silných vlivech, zejmena zahraničních, jež zmar ten přivodily, o odmítavém stanovisku Maďarů, ač Ludvik Košut, ve vyhnanství dlící, návrh českého vyrovnání schvaloval, poukázal na pikle Beustovy, a na konec obrátil pozornost na knihy zápisků Schaeffleových, jež objasňují mnohé, co dosud bylo temno nebo neznámo. Vysloviv přání, by pro poučení české bylo z knih těch použito, čeho použiti lze, uděli předseda dr. Krajník slovo poslanci dru. Fořtovi. Zemský i říšský poslanec dr. Fořt pravil, že za dva dny bude tomu 33 roků, co odstou- pilo ministerstvo hr. Hohenvarta, jehož činnos pronikavě se dotkla našeho národa. Toto mini- sterstvo je ministerstvem fundamentálních článků. jichž vznik znamená vrchol jednoho směru na- šeho politického snažení, jichž zmar zavedl tehdejší politiku českou na jiné dráhy a jichž neúspěch způsobil poměry, dosud pro národ citelně nepříznivé. Řečník uvedl pak literaturu, k době té se vztahující. Zápisky Beustovy, tiskem vydané, jsou zkřiveny a proto nemohou býti podkladem dějinného výkladu. Záslužné dílo napsal Adolt Srb, totiž »Politické dějiny národa českého o
#12 alto_textblock #12
r. 1861«, než účelem jeho nebylo podati kri tiku, nýbrž zvláště výpis událostí. Vzpomenuv prací dra. Bohuslava svob. pána Riegra, pojednal řečník o stati zemřelého Gust. Eima, jehož stať o fundamentálkách psána byla v ryku zápasů a snad je příliš ostrá v úsudcích. Poukázav na politický spis, jejž napsal Walter Rogge, nepřátelstvím proti Čechům prodchnutý. vzdal řečník všechno uznání spisu Arnošta D- nisa, načež přešel k pamětem Schaeffleovým. Řečník podotkl, že z paměti Schäffleových dlužno na první místo klásti, co v nich ob- sahují novinky, totiž údaje, dosud neznámé,a co tedy zdokonaluje vědomosti e období funda mentálních článků. Chtěje vystihnouti obraz fundamentálek narýsoval řečník nejprve scenerii, za jaké k jed- nání o nich došlo. Vylíčiv průběh a nezdar absolutismu a po- tom provedený přechod k ústavnosti, vznik úno rovky a její období, připomenul řečník tehdejšt politické proudění v národě českém, dobu tá borů a deklarace, pak zavedení prosincovky poslání ministerstva Potockého, státoprávni snahy české, královské reskripty a sněmovn adresy, až dospěl k povolání ministerstva Hohen- wartova. Dále upozornil na předlohy o úpravě po měrů jazykových a o změně volebního řádu a na 18článkový návrh fundamentálních článků jež v září a v říjnu r. 1871 sněm projednával na boj mezi Hohenwartovým ministerstvem jeho odpůrci a na pád Hohenwartův, aby pře šel k obsahu zápisků Schaeffleových. Řečník pojednal pak o Schaeffleových „Ra- kouských zásadách“, císaři předložených, ozná- mení jich obsahu a o základní jich myšlence dle nichž Rakousko má se opírati o svoje spoko- jené národy. O tomto oddílu dějin vyslovil řečník úsu dek, že to, co byle podstafou poslání Hohen wartova, rodilo se ve Vídni tak rychle, jak Němci rychle vítězili ve Francii. Poukázav na Schaefflovo sdělení o dlou hých přípravách pro nastolení ministerstva Ho henwartova, soudi řečník, že průtahy by byly na škodu jeho díla. Na to přešel řečník k vylíčení akce, pro váděně k vůli uzákonění článků fundamentálních. Z té přičiny rekapituloval nejprve jejich obsah. Vzhledem k obsabu svému neměly funda- mentální články povahy státoprávní ve smyslu suverenity českého státu a ve smyslu trialismu, dříve v našem národě požadovaného. Funda mentální články jsou obdobou řijnového diplomu To, co řijnový diplom dával Cislajtanii, to vindi- kovalo pro sebe království české, to, co říjnový diplom vindikoval Uhrám, to království české dávalo Cislajtanii. Vedle toho ještě fundamentálky nejsou ničím, nežli transskripei osnovy ústavy. kterou František Palacký vypracoval v září roku 1848 v ústavodárném sněmu. Tuto svoji poučku dovozuje řečník na zá- kladě kriteril: 1. rozsahu území; 2. rozdělení zákvnodárné příslušnosti mezi zákonodárskými tělesy a 3. stanovení výkonné moci zemské ústřední. Na základě těchto kriterií klassifikuje řeč ník zmíněný návrh Palackého z roku 1848 n provedení úslavy. Tato osnova řeší české poža- davky ústavní v rámci rekonštruovaného Ra- kouska; českým nárokům státoprávním nečiní se tu zadost, t. j. nežádá se žádný samostatný český stát a také se neprovádí federalismus, nevychází se od zemí jako celků, nýbrž od zemí autonomistických, při čemž zůstává zákonodár- ství říšské jako hlavní. Jestliže s hlediska suverenity vzato nejsou fundamentální články aktem státoprávním, je otázka, proč se při jich sestavování nezůstalo při podkladu z r. 1848 a proč se stavěly věci zdánlivě nové, jež pro své domnělé novoly působily dojmem velmi zlým a množily řady našich nepřátel.« To je první věc, o kterou šlo při otázce fundam entálek jako o zásadu. (Dokončení.)
#13 alto_textblock #13
Denni zprávy. — Německá žurnalistíka v Čechách jejího štvaní vždy poslušní »křiklouni v bojie mají zas novou příčinu k poprasku, který se už také plnou silou rozezvučel obvyklým pla- ným povykem po luzích a ladách zněmčeného území. Podnět ke vzbouření vzali si Němei z »Programu« regulace řek Labe, Úpy a Jizery, vypracovaného komisí k tomu účelu dosazenou a uveřejněného v ministerském úřadním věstníku »Rakouský týdenník pro veřejné stavby«. Pro- gram zabývá se úpravnými pracemi, jež podle zákona dlužno provésti v obvodu temeništěi na horním Labi a obou jmenovaných přítoků až do konce r. 1912 společným nákladem země a státu, vypočteným v obnosu 63 mill. k. Hned, jakmile program vyšel, vrhli se na ně němečti znalci dravě a jak se samo sebou roz- umí, z toho, co z něho vyčetli, přiměloje k srdceryvným vzkřekům k nebesům tak nelí- tostně přihližejícím k novému jich znásilnění. Hned na první pohled lze prý z programu toho poznat, že komise má veskrze český charakter. Český poslanec Kaftan jest prý jejím duševním vůdcem, členové komise jsou prý veskrze Češi. jakož vůbec prý technikové mistodržitelství, zem- ského výboru, zemědělské rady jsou téměř vý hradně Čechy. Takto složená komise vypraco- vala prý program, kterým se německé peníze zašantročují Čechům, jako celý prospěch ze zamýšlených prací, jimiž mají býti chráněny jen české kraje před nebezpečím, kdežto prý Němci odkázáni jsou k tomu, aby se sami bránili před nebezpečím povodní. Všechny čtyři přehrady programem navrhované a sice jedna na Labi u Kralovství, druhá na Úpě u Slatiny a dvě na Jizeře u Turnova — nacházeji se v če- ském jazykovém území. Na vrchní tok Labe a Úpy nevzat žádný zřetel, ačkoli r. 1897 nebezpečnost jich znovu prokázána. Důvody, kteréž program uvádí pro nutnost stavby nazna- čených čtyř přehrad, jsou německým hladovcům a hrdličům pouhým dýmem a celá hydrografie naprostým farcimentum! Komise křečovitě prý se drží ustanovení zákona, jenž ostatně výslovně stanoví, že menší přehrady, kteréž mají pouze místní význam, musí býti ponechány iniciativě příslušných interesentů, takže podpora stavby takových přehrad subvencemi může přijíti v zřetel pouze potud, pokud podstatně se jimi regulační účely podporují. Mohlo by se mysliti.
#14 alto_textblock #14
že zvláště ustanovení zákona o úpravě řel dlužno se držeti co nejkřečovitěji, ježto každě uchýlení od něho znamená vyhození celých mil- lionů, leč nikoli, německá zavrtanost je jiného názoru. Poněvadž nelze korrigovati přírodu, nutno korrigovati štěstěnu a jakkoli odborníky zúčastněných ministerstev, místodržitelství, zem- výboru a zemědělské rady zjištěno, že není za- potřebí přehrad právě na místech Němci umí- něných, stojí Němci přece na tom, že na ně- meckém území musí býti postaveno právě tolik přehrad, jako na českém, neboť tak toho žádá — rovnoprávnost ; skutečná stržemi a návodím podmíněná potřeba nerozhoduje. Totě šílenství ve velkém tato německá hltavost, která div už že řeky nepřenáší a pro regulaci řek žádá — klíč národnostní. Německé listy vyzývají veškeré německé poslance i Volksrath, aby »všechny páky uvedli v pohyb na zmaření českonacionál ních úmyslů v poslední hodině.« Liberecká »Deutsche Volkszig.«, která k této komedii první začala tlouci na turecký buben, uveřejňuje už souhlasné přípisy něm. okresů a obeí; stojíme tedy zase před novým monumentálním projevem německé nestoudnosti, vždy nebetyčnél — Afféra posl. Skály. Ze Lvova, kdež s drem. Pacákem a drem. Stránským zúčastnil se pohřbu zesnulého předsedy polského klubu. telegrafuje nám pan posl. Skála: »Trvám na tom, co jsem dru. Pacákovi napsal. neřekl jsem nic jiného.« Skál a. Depeše týká se známého dopisu, jejž dr- Pacák od posl. Skály obdržel na své vyzvání. aby se posl. Skála ospravedlnil z nařknutí. učiněného o něm zpravodajem olomouckého pokrokového listu v ten smysl, že obviňoval na své voličské schůzi poslance české z nedostatku karakteru a čistých rukou. V dopisu tom po- přel posl. Skála, že by byl užil inkriminovaných slov a popírá to nyní ještě jednou telegraficky. Nebyli jsme to my, kteří jsme vyslovili pochyb- nost o pravdě ospravedlnění posl. Skály, nýbrž je to pokrokový list olomoucký, který poslanei Skálovi dokazuje opak, i nemůžeme nic jiného říci, leč že stojí tvrzení proti tvrzení, čili že jest posl. Skála olomouckým listem osočován, že důkazy své má obrátiti proti olomouckému původu tohoto osočení. — Sludie dra. Františka hr. Lülzowa o bitvě u Králové Hradce vyšla právě v listo padovém sešitě nádherné anglické revue »T he Pall Mall Magazine«. Pro nás je toto pojednání z mnohých příčin velmi zajímavé. Hrabě Lützow na základě zevrubných studi pramenů historických a diplomatických líčí před- chozí události, jejichž výsledkem byla válka Ra- kouska s Německem. Je to řada obrazů ne- sehopnosti rakouské politiky zahraniční, jež musila skončit konfliktem a katastrofou. Bis- markův duch vítězil. Rakousko bylo osamocené, seslabené, vůči Rusku, jež je zachránilo v roce 1848, zachovalo se tak, že se »rakouská vdéč- nost« stala příslovečnou. »Rakouská politika za krymské války,« píše hrabě Lůtzow, »nenepodo- bala se politice francouzské za konfliktu Pruska a Rakouska v r. 1866. Výsledky byly rovněž podobné: v prvním případě Sadová a v druhém Sedan.« Zahraniční ministr hr. Rechberg byl jedním z četných ubožáků, kteří poškozovali politiku rakouskou. Německá diplomacie si s ním jen pohrávala. Vůbec mezinárodní situace pro Rakousko byla nepříznivá před vypuknutím války. Prusko naproti tomu bylo pevné a při- pravené. Opatrný Moltke se vzpíral válce, dokud nebylo zjištěno spojenství Italie. Armáda ně- mecká byla vyspěle organisovaná, prodehnutí duchem vlasteneckým. Poměry rakouské armády nebyly daleko tak příznivé. Uhersko bylo při- praveno k revoluci. Němci byli příznivi válce. ale tušili, že rozdělení Rakouska od říše německé bude mít za následek úpadek ně- mectví v Rakousku. Čechové — píše hrabě dr. Lützow — neměli nijakého zájmu na setrvání Rakouska v německé konfederaci. Praktický politický smysl, jenž ostal Čechům jako dědietví jejich dřívějších konstitučních zřl- zení, umožnil jim rozeznávati mezi osobou jejich císaře, potomka po přeslici staré, vážené národní dynastie, a mezi omezenými a často zlovolnými rakouskými byrokraty. Dále vyličuje hr. Lützow obšírně vznik nepřátelství, děje válečné a uvádi mnohé nové podrobnosti. Velmi zajímavý jes závěrek jeho studie, psané též se snahou, vy- ložiti české stanovisko politické. Hrabě Lützow správně připomíná loyálnost Čechů a revoluční snahy Maďarů v roce 1866. »Je trpkou pravdou,« píše autor, »že v Rakousku ti národové, kteří podporují vládu a dynastii, trpí, kdežto ti, kteře proti ní stojí, jsou hýčkáni. Maďaři byli na pokraji vzpoury za války té a utvořili dobrovolný sbor, aby pomáhali Prušákům (legie Klapkova). Naproti tomu Čechové zůstali loyálně a nezlomně věrnými dynastii pře všechna pruská lákadla, aby se odírhli od říše. Avšak rok po bitvě u Sadové bylo vyhověno požadavkům uherským, kdežto české nároky na autonomii byly hanebně (ignominiously) od- mrštěny.« — Deputace okresu brandýsského, sestáva- jící z okresního starosty pana Šestáka a sta- rosty obce lobkovické, pana Plesingra, uve- dena byla včera poslancem drem. Heroldem k místodržiteli, aby odevzdala mu pamětní spis, určený pro předsedu ministerstva dra. Körbra, v němž jest obšírně vylíčeno, jak zhoubné po- hromy stihly také brandýsský okres následkem loňských a letošních katastrof živelních. Depu- tace žádala, aby místodržitel spis ten nejen na příslušném místě předložil, ale také příznivé vyřízení žádostí a návrhů, v něm obsažených, ce nejdůrazněji podporoval. Předseda ministerstva se žádá, by způsobil: 1. by na stavbu silnic, v se- znamu, pamětnímu spisu přiloženém, vyznače- ných, povolena byla vydatná státní subvence; 2. přikročeno bylo co nejrychleji k úpravěa splavňování řeky Labe od Mělníka až do Čela- kovic, nejméně však až do Neratovic; 3. ode- psána byla v brandýsském okresu veškerá dan pozemková; 4. slevena byla daň též živnostni- ctvu a malému obchodu; 5. zastaveno bylo vymáhání dlužných daní; 6. poskytnuty byly přiměřené subvence a nezúročitelné státní půjčky; 7. sníženy byly tarify železniční na do- pravu všech druhů krmiva, steliva a hnojiva na výlohy režijní. Mistodržitel slíbil, že žádosti zástupců brandýsského okresu ochotně vyhoví. — Úmrti. Ve čtvrtek o půl 6. hod. ranní zemiel vadou srdce u věku 35 let pan Alois Hliněný nájemce kantiny v eukrovaru v Modřanech, byv
#15 alto_textblock #15
hostinský na »Nové hospodě« ve Zbraslavi. Zesnulý těšil se přízni a oblibě v širokých vrstvách obecen- stva. Pohřeb jeho koná se v neděli 30. t. m. o 2. hod. odpol. z Modřan do Zbraslavi. — Vzpomínku univ. prof. Jiřímu Mohlovi, jenž v létě zemřel, věnoval docení dr. V. Tille, počinaje své přednášky na universitě o moderním románu. Vylíčil jeho studie a jeho činnost na naší fakultě filosofické a položil zvláště důraz na jeho přednášky literární, jimiž již jako lektor v postupných cyklech o dramatě, o poesii a o románu ve Francii sezna- moval posluchačstvo se starší i nejnovější literaturou francouzskou. — Z městské rady pražské. (Schůze v pátek dne 28. října.) Správci městských sadů p. Karlu Ska lá- kovi udělen titul ředitele. — Místodržitelství sdělilo výnos ministeria železničního, kterým nebylo vybo věno žádosti obce pražské za zavedení nového rychlí kového spojení s Marianskými Lázněmi, ježto do pravu nelze nyní jiným způsobem upraviti. Výnos dotyčný obsahuje však slib, že ministerstvo bude míti tento požadavek na zřeteli, až příznivější po- měry dopustí novou úpravu. — Městským zvěro- fékařem v X. hodnostní třídě zvolen byl p. Frant. Dvořáček. — Referent sociální komise p. prof. dr. Horáček sdělil, že tato komise jednala především o opatřeních proti zdražování potravin; nepovažuje však prozatím nějakou akci za účelnou a navrhla, aby především byly vyšetřeny nynější nedostatkya aby byla opatřena data o zásobování města. Při tom připomenul v městské radě p. Červený svůj dřívějši návrh na zřízení zásobovacího úřadu, jehož povin- ností by bylo opatřování všech potřeb města. M.r. pan Kasalický přimlouval se za rychlé provedení návrhu sociální komise; pan dr. Holubovský žádal. aby kroky sociální komise sděleny byly též magi- strátu. Veškeré tyto návrhy rada městská schválila. — O návrhu p. Brože, aby opatřeno bylo přístřeší dělnému lidu, který své obědy doposud odbývá na stupních pomníků, chrámů a v sadech, usnesla se sociální komise vyžádati si dobrozdání vrchn. insp. živnostenského p Jareše. — Obec karlínská žádala, aby svolána byla anketa o dosažení příspěvku státu a země k uhražení břemen, která obcím vznikají prováděním nového zákona domovského. Rada měst- ská usnesla se, aby tato anketa byla svolána a její výsledky aby se přikázaly finanční komisi k dalšímu projednání. — M. r. pan Patočka, podporován pány Brožem a Hubáčkem, upozorňoval na nutnost oprav v maloslranských školních budovách, zejmena pak v opatrovně v budově »u Splavínů«. Rychlé odstra- nění závad příkázáno bylo referátu školnímu a sta- vebnímu referátu. — Mostného bylo vybráno na mostech pražských v týdnu od 16. do 22. října: na lávkách železničního mostu mezi Vyšehradem a Smí- chovem 323 K 44 h, na mostě Palackého 5349 K 8h, na můstku žofínském 130 K, na novém mostě ka- menném 4739 K 20 h, na mostě Františka Josefa 4271 K 4 h, na pilotovém mostě přes Štvanici 2829k 90 h, na pilotovém mostě libeňském 458 K. — V lázních bylo přijato: v parních a vanových na Ža- fině 936 K 20 h, ve slatinných 169 K, v uhličnatých 6 K, v lidových v Holešovicích 143 K 5 h. — Děl- níků bylo zaměstnáno u obce 3267, z nichž 303 mimořádných. — Rozdělení počíu členů rady měsiské. Příštímu sboru obecních starších, jenž bude konati schůzi v pondělí dne 7. listopadu, předložena bude zpráva o rozvrhu počtu členů městské rady pražské na jednotlivé části města. Dle návrhu toho připadnou Starému městu 4 členové, Novému městu 11, Malé straně 3, Hradčanům, Josefovu a král. Vyšehradu po 1, Holešovicím-Bubnům 2 a Slaré Libni 1 zá- stupce. Oproti stavu z roku letošního nejeví se v rozdělení tom žádná změna. — Z obcí předměstských. Z městskéh úřadu na Král. Vinohradech. Ode dne 1. listopadu stanoveny jsou v základě usnesení městské rady ze dne 18. října úřadní hodiny zvěrolékařské prohlídky v městské tržnici na maso následovně v listopadu, prosinci, lednu a únoru od 8 do 11 hod. dopoledne, v březnu, dubnu, září a říjnu od 7 do 10 hodin dopoledne, v květnu, červnu, červencia srpnu od 6 do 10 hodin dopoledne. Odpoledne koná se zvěrolékařská prohlídka po celý roke od 2 do 4 hodin. Hlášení branců k odvodu na rok 1905 na Král. Vinohradech bydlicích koná se denně od 1. do 30. listopadu na městském úřadě (radnice, přízemí, síň č. 1.) v úřadních hodinách. Bližší na vyhláškách v městské radnici i po městě vyvěšených. — Manželství virtuosa Jana Kubelíka. Píše se nám: »Ctěná redakce! V poslední době přinesly různé časopisy o mistru Janu Kubelikovi tendenční zprávu, že prý týž o rozvod svého loni uzavřeného manželství zadati hodlá, ba dokonee že prý již o rozvod se strany obou manželů zadáno bylo. Vůči tomu dovoluji si jako právní zástupce a plnomocník mistra Jana Kubelíka s Vaši ctěnou redakcí zdvořile sděliti, že na zprávách oněch ovšem ani zbla pravdy není a že zprávy ty patrně od lidí vycházejí, ktelí mistru Kubelíkovi štěstí jeho nepřejí a rozšířováním zpráv podobných jen prospěchářské cíle sledují. Mohu ctěnou redakci Vaší ujistiti, že mistr Kubelik, jenž právě v Anglii mešká, ve svém manželství úplně šťastným se cíti a že na své úmělecké cestě mladou chotí svou provázen jest. Prose zdvořile, by ctěná redakce Vaše obsah tohoto dopisu v zájmu vysaš. tlení stavu věci s veřejností sděliti si neobtěžov znamenám s výrazem dokonalé úcty oddaný dr. U e V Praze, dne 28 října 1904.« — Vojenšti certifikadsté. Dle zprávy říšského ministerstva vojenství poděleno bylo ve třetím čtvrtleli 1904 celkem 137 poddůstojníků tak zv. ceftilikatistů s nároky na službu, z nichž bylo 104 rakouských 33 maďarských státních příslušníků. Ve zmíněnén čtvrtletí dáno bylo místo ve státní nebo jí rovně službě 151 poddůstojníku a sice 68 stalo se jico úřadníky a 83 úřadními sluhy — Městská komise zdravotní konala schůzi dne 27. října za předsednictví náměstka starostova panla dra. K. Groše. Městský fysik dr. Záhoř přednášel zprávu o účasti zástupců rady městské I. sjezdu srbských lékařů v Bělehradě v září t. r pp. dra. Štycha a fysika dra. Záhoře a vyslání měst ského lékaře p. dra. Procházky ku sjezdu pro asano vání a hygienu příbytků v Paříží v listopadu t. r.e o žádosti Spolku českých zubních lě- kařů, by byla přijata v zásadě myšlenka bezplal- ného vyšetřování a ošetřování chrupu chudiny školní mládeže zvláště a pak o pohybu infek- čních nemocí, který byl v srpnu a září příznivý. Hlášeno bylo v srpnu 120 případů, v zář 110, ve kterémžto měsíci pouze spála jeví větš pobyb: tyfus jevil v srpnu 23 případů, v září 15, v říjnu 15, v říjnu počínají stoupati spála v II. VII. části a spalničky v I. a V. části. Pak byla před- nesena kvalifikační listina 83 ža datelu za 9 míst školních lékařů. — Dále byl jednáno o zásadách c. k. místodržitelstvím předlože- ných, jež by se měly přijmouti do provisorní in- strukce pro školní lékaře. Dle těchto zásad náleží školním lékařům stálý dozor na nedo- statky zdravotní ve školách a zdraví školních dětí subkomitél, jenž se o předmětu radil, předložil po úradě důkladné některé zásadní změny ohledně po- stupu přehlížení školních budov, prohlížení dětí součinnosti okresních lékařů. Změny navržené byly jednomyslně schváleny. Pak byl přednesen návrh obsazení místa městského zvěrolékaře. Na konec schůze projevil p. městský rada Kasaliciý přání ohledně placení desiníekčních vy- konů stranami zámožnými a soukromými ústavy o čemž fysikus slíbil ve schůzi příští podati dali zprávu. — K demonstracím českého lidu v Přívoze píše se nám ještě zevrubněji: V Přívoze vládne pašovsky již po několik roků vrchní inženýr severní dráby pan Karel Petrich, jenž ve svém německo- nacionálním fanatismu nezná mezí. Jako první radnl a předseda místní školní rady dopouští se na slo- vanské většině násilností, které Čechové přívozš snášeti musí, zvláště ve věcech školských. Nemine týdne, aby se nemohly zaznamenati nové a nové skutky, na úkor Čechů spáchané. Ve svém zasleps- ném prušáckém fanatismu pokračuje Petrich bez- ohledně a marny jsou protesty a bezvýsledny stít- nosti. Severní dráha trpí dále tohoto germánského usurpatora a rušitele míru a pokoje a nejeví nej- menší snahy proti němu zakročiti. Když následkem povolení zemské školní rady moravské, která nám nikterak není příznivou, rozšiřena byla pětitřídní obecná škola na šestitřídní a pan Petrich jako před- seda místní školní rady rozkázal tuto třídu uzavříti, praskla struna trpělivosti české. Dne 25. října svolány