#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
29. října 1904
#4
alto_textblock
#4
Císlo 299.
#5
alto_textblock
#5
rok je krutý a obávěmfe se ještě horšího. Trpí-li rolník
— nese ránu obchodník, živnostník a řemeslník. Bída
jeví se dnes čím dále tím více, lid chce jísti —
prostředků nemá, nepočká-li mu obchodník, nastanou
krádeže, nezaplacením oněch vrstev dělných nastává
obchodníku peněžní svízel se strany velkoobchodu
Nouze je zřejmá a poslední výroční trh vykazuje tržbu
oproti jiným o celé 3/4 menší.
Za gážisty p. Vydra, říd. učitel, přednesl tolo
prohlášení: Souhlasíme úplně s vývody pánů refe
rentů neb všichni uznáváme důvody lelošního cilel
ného poškození a ohrožení existencí stavu rolnického
průmyslnického, obchodnického i dělnického.
Zbytečno bylo by dokazovati, že následkem ne-
ustálého zdražování stoupá vydržování domácnost
o 20—30% a ještě horší zvláště tam, kde není možno
kupovati všechno za hotové. Všechny potřeby k živo-
bytí se zdražují, máslo, vejce, mléko, mouka, maso,
brambory, chléb atd. a důsledky tohoto zdražování
jsou pro nás mnohem citelnější než pro podnikatele
a producenty. Z toho poznáte, že s určitým služným
za nynějších poměrů drahotních nelze poříditi tolik
jako dříve, co koupili jsme za 80 kr. a nyní sotva
za 1 zl. 20 kr. Tím tedy služné naše sníženo.
Proto prohlašujeme jménem všech, kdo na pevný
plat odkázáni jsou, že katastrofou letošní stejně
jako jiné strany jsme postiženi zdražováním všech po-
travin a potřeb životních a že citelně trpíme stla-
čováním své životní úrovně a že proto netřeba zá-
viděti nám služného, jehož výše drahotní poměry re-
dukovaly tak, že i my s obavou pohlížíme do budouc-
nosti a lo tím více, že ceny, které tak rychle stouply
jestli nepotrvají, aspoň sotva tak rychle poklesnou
Řeč s pochvalou byla přijata.
Za dělnictvo strany národně-sociální p. A ud
z Prahy v dlouhé řeči líči podrobně poměry dělnictva
vzhledem k nastavší nouzi, velké drahotě a jeho ma-
lým výdělkům, probírá jednotlivé části zdražovaných
životních polřeb. Chléb, který v létech 1880 v dnešní
ceně vážil 2 kg 60 dkg váží dnes pouze 1 kg, mouk
je drahá, obilí zkoupí lichváři lacino a jakým způ-
sohem. Všade vidíte nemravnou spekulaci namířenou
na veškeré stavy i na dělný lid a kde je doklad, kdo
je původcem zdražení? V Čechách potraviny stoupiy
v ceně o 48% a byty ve městech o 2025. Je zde
možná náprava, ale nutná potřeba sjednocenosti.
Řečník probrav dále kde hledati zmírnění nouze, jaké
nápravy je potřebí v naší společnosti ke spokojenosti
lidu, končí za hlučného pollesku.
Nyní domáhal se za velké vřavy slova sociální
demokrat p. Havránek. Bylo mu slíbeno až po
vyčerpání programu a sice po řeči posledního řečníka
pana poslance J. Štolce, který odůvodniti měl, jakým
směrem bráti se budou poslanci ke zmírnění nouze
u povolaných instancí. Sotva poslanec p. Štolc první
slova pronesl, ozval se z posluchačstva hrozný ryk až
zběsilý. A kdo lo byl? Byl to p. Ludvík Nový, statkár
ze Střednic, člen strany agrární, předseda agrárního
sdružení na Mělnicku. Jako hadem uštknutý vedl křik
čále a hned spustila se vřava hrozná, že ani vlastního
slova slyšeli nebylo.
Měl p. Nový výbornou klaku „Sternberkovskou
sestavenou z mladé generace agrární a sociálních de-
mokralů s vůdcem Havránkem.
Když vřava neustávala a dosloupila vrchole, tu
vládní komisař schůzi rozpusti.
A nyní teprve strhl se pekelný hlomoz z něhož
sprostě nadávky z úst agrárníků a soc. demokrato
pod komandem pp. Nového a Havránka hrnuly te jako
jarní ledy na předsedu schůze p. Šípala, který si ne-
stranně a zcela správně po celou tuto bouřliveu
schůzi vůči všem stranám počínal.
Ptáme se, byl p. Nový splnomocněn výkonným
výborem agrárního sdružení, aby se spojil se sociál-
ním demokratem a teutonským způsobem rozbi
schůzi, která pracovala pro zájmy všech stran, ale
zvláště pro zájmy rolnické? Tvrdilo se, že agrárníci
nebyli pozváni. Že pozváni byli, svědčí podpisy jejicl
na praesenčních listinách.
Ale kousek pravdy! Agrárník p. Nový ze Střednie
o jehož činnosti agrární zvěděla veřejnost teprv
z jeho chování při schůzi, smluvil se se sociálním do-
mokratem Havránkem, aby společně schůzi překazili.
Ve své zášti a ješitnosti neštítil se mrzkého
tvrzení, že ke schůzi pozváni byli veleráni a studen
panny.
Ozvala se při schůzi redaklorem „N. P. L.“ druhdy
štěpovaná kullura sprostoty, kterouž pan Novýs
v úetě podnes zachoval.
Kdo poznal přední sloup strany agrární na. Měl-
nicku, zajisté odnáší si krásný obraz činnosti jeho
a straně agrární k pracovníkům zrna — Nový, H-
vránek — na poli národním gratulovati nemůže.
#6
alto_textblock
#6
Prof. dr. Alfred Slavík:
O geologickém složení území, určeného
pro zásobování Prahy vodou.
#8
alto_textblock
#8
V nepřítomnosti předsedy inž. R. Jahna, který
odjel jako člen delegace městské rady a za Spolek
architektův a inženýrů do Paříže ke sjezdu assanač-
nímu, zahájil včerejší schůzi Spolku architek-
tův a inženýrů místopředseda stav. rada p. Ant
Landa sděleními presidiálními, načež vyzval proí.
dra. Slavíka, aby podal dobrozdání o geologickém
složení území, určeného pro zásobování Prahy vodou.
Prof. dr. Alfr. Slavík, ujav se slova, promluvil
v podstatě asi takto: Otázka geologického utváření
vododajného terrainu spadá velmi na váhu v akci pro
zásobování Prahy vodou. Krajina kolem Jizery a mezi
Jizerou a Labem, jakož i dále na východ pokryta jes
vrstvami křídového útvaru, který v polaběnách jest
vybrázděn. Jižně od Labe vystupuje opět na den. Du-
ležitou jest okolnost, že ony vrstvy, jež jsou nej-
spodněji vycházejí jižně od Labe ven.
V krajinách našich jsou tři stupně křídového útva-
ru a to: nejspodnější permský, složený z pískovců
které jsou pro sbírání vody velmi příznivé, nebo
dešťová voda jimi proniká. Tomuto horizontu patř
vody artézské, jež sbíhají se v terrainu jižně od
Labe, kde vycházejí tyto vrstvy permské pod povrch.
Severně od Labe pokrývá již opuka tyto vrstvy pí-
skové a není tudiž takové naděje na získání vody
artězské. Druhý horizont vod křídových nachází s
nad korycanským pískovcem ve slinách, odkudž s vo-
dou diluviální plyne dál. Třetí horizont vody křídové
je nad jizerskými pískovci; dává však jen slabě, bez-
významné studánky. Kromě křídových vrstev nachází
ze v polabinách útvar diluviální a to tříterasový. Na
příklad v profilu přes Skorkov k Sojovicům dostaneme
nahoře opuku, dole diluviální terasu nižší, a pak ná-
plav Jizery. Na výši opuky jest starší diluviální terasa,
štěrky a písky, náplavy to z dob, kdy Jizera tekla výše.
Pak se ovšem jako ostatní řeky zahloubila a vybrázdila
si nové, široké koryto. Nad tímto zbyly řečené terasy.
s náplavy aluviálními. Vrstvy křídové v okolí Jizery
padají mírným spádem dolů a jest tedy přirozeno,
že voda, jež spadne, proniká jimi, na slínech nejspod-
nějších se zadržuje a je nucena ponenáhlu vnikat do
vrstev diluviálních. Kromě křídové vody nusíme mii
na zřeteli vodu diluviální, jež mísí se na mnohých
místech s zřídou. To je také jedna z příčin, proč vody
v okolí Jizery jsou tak různé tvrdosti.
Projekt Thiemův reflektuje na trojí vodu
diluviální, křídovou a artézskou, kteréž poslední dá
ze jen s těží dosáhnouti. Co se týče povodí křído-
vých vod a diluviálních, tu je velmi
značné v okolí Jizery. Ovšem poměr mezi
množstvím vody diluviální a křídové není možno přes-
ně stanovit. Také kolem Labe máme značné množství
diluviální vody. Projekt Thiemův vrcholí v tom, že
#9
alto_textblock
#9
mají býti malé studny vrtaně spojeny násoskou. Bylc
s mnohých stran poukazováno na to, že by bylo lép
přeložiti trať vodovodnou do vyšší diluviální terasy
V tom je však háček! Hladina vody by byla tak hlu-
boko, že projekt slévání násoskou by musil odpadnout
a musilo by se přikročiti k systemu čerpacímu. Nchodu
však má Thiemův projekt tu, že musí býti dán do těch
míst, kde násoska leži 5—6 metrů pod hladinou. Po-
kud se ovšem manipulace s vodou týče, na př. pro
případ znečistění, opětně je projekt Thiemův vý-
hodným.
Kvalitivní čistota vody jest velmi dobrá; pro-
chází hlubokými vrstvami, kde se čistí, takže je ja-
kosti na př. známé vody vrutické a košátecké. P
trati Thiemově činěny byly námilky, že krycí vrstvy
nejsou dostatečně silné a že mohlo by se státi, že př
zatopení vodou, hnojení a podobně mohly by bakte-
rie vniknout do spodní vody.
I to je přípustno ovšem a dlužno s tím počílati
Při pracech připravných bylo však něco opomenuto
Známy byly totiž jen vrstvy v těch místech, kde Thiem
vrtal studny. Než sondy byly jen v jedné řadě, takže
nedalo se zjistiti, zdali vrstvy, jež zjištěny, jsou pro-
stupnými v celém povodí Jizery. Prof. Slavík proved
letos o prázdninách na 149 místech sondování a zji-
štěno, že nepropustná místa, hlíny a jíly jsou v ckoli
jizerském pravidelnými. Okolnost tato jest pro podnik
příznivou, stejně jako písek se štěrkem, jenž bude
výborným filtrem. Ani jediné místo nebylo nalezeno,
kde by byl štěrk bez písku. Nemá tedy okolnost, že
trať vodovodní se povede v náplavu aluviálním, žád-
ného škodlivého vlivu na jakost vody. Ani zátočiny
jež zdály se býti nebezpečnými pro čistotu vody
de facto nejsou.
Krycí vrstvy jsou v okolí Jizery i Lale z cela
dobrě.
Pokud se množství vody týče, vyslovena rovně
znalcem vídeňským pochybnost, avšak není tomu tak
Výpočty, při nichž pracováno s minimálními čislicemi
srážek vody dešťové, došlo se k názoru že povodí
obsahuje vody více než jak Thiem zjistil pokusy.
Konečně promluvil pan přednášejtcí o obavách
z velké vody a povodní. Je známo, že Jizera má takový
spád, že vekké vody trvají nejvýše tři dni a že ani
tyto nemohou míti vliv na spodní vody, ani v t. zv.
nutných ramenech. Půda v takovém případě ce uepe
a voda zkažená neb znečištěná do spodní nepronikne.
Pokud se týče kvality i kvantity, jsou
tedy poměry povodí jizersko-labskéh
příznivějšími, než jak ve zprávách vy-
líčeno
Znalec kulurně-technický pronesl obavy, zdal
se nezmění jakost vody snížením vody. Naopak: tím
získá se silnější vrstva filtrační a voda na jakosti jen
získá. Jsou tedy zbytečnými pokusy čerpací
Řečník končí přáním, aby veřejné minění, jež bylo
poslední dobou naplněno obavami o tento projekt,
upokojilo se, nebot jak kvantila tak kvalila vody vodo-
dajného území jest výbornou a jedině pro Prahu do-
poručitelnou. (Výborně! Pollesk.)
#10
alto_textblock
#10
Schaeffle a fundamentálky.
(Členská schůze klubu nár. strany
svobodomyslné.)
(Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.)
Včera zahájil Klub národní strany svobodo-
myslné svoji obvyklou každoroční serii přednášek
a rozprav. Je potěšitelno, že za účasti členstva
větší, nežli jindy. Z poslanců přišli red. Anýž,
prof. dr. Blažek, prof. dr. Čelakovský, dr. Herold,
Kratochvil, řed. Jos. Macháček, vicepresident
Němec a dr. Viškovský; z výkonného výboru
R. Keclik, dr. Schauer a dr. Vejvar; z členstva
klubu dostavila se řada obchodníků, průmysl-
níků, professorů, advokátů, úřadníků atd., z obeí
sousedních navštívili schůzi: z okresního výboru
vinohradského stavitel Holeček, z okr. zastupi-
telstva žižkovského dr. Jos. Truhlář atd.
Na programu byla přednáška zemského
i říšského poslance JUDra. Jos. Fořta
o Schaeffleovi a fundamentálkách. Byly-li zevním
podnětem k ní dvě knihy Schaeffleových paměti,
onehdy vydané, tož více nežli zevním podnětem
najisto nebyly. Z posmrtného díla ministra
obchodu v kabinetě Hohenwartově vybral dr-
Fořt a uvedl pouze to, co v úhrnu příslušné
literatury znamená novinky. Ve všem ostatním
je přednáška samostatným vědeckým dílem,
pracovaným z vlastních hledisk.
Kdežto v pamětech svých Schaefíle ličí
v první řadě svoji součinnost při tehdejším po-
kusu o české politické vyrovnání, svoji účast
svoje podněty při jednání o české vyrovnání
i svoji obranu díla, jež z velké části považoval
za svoje — dr. Fořt vyčerpav z pamětí
Schaeffleových věcné poznatky dějinné, předkládá
vlastní studii. V té mnohem více místa i důleži-
tosti nežli zprávy Schaefíleovy má výklad
o vlivech a silách, jež ve státě Habsburků vedly
k jednání o české vyrovnání, dále státovědecký
rozbor fundamentálních článků, potom politický
rozbor následků zmaru tehdejšího vyrovnánía
na konec rozhled po poučkách, jež z těchto
politieko-historických poznatků vyplývají pro
úvahy o další politické činnosti českého národa.
Přednáška dra. Fořta upoutala všecko po-
sluchačstvo úplně; od začátku až do konce
napjatá pozornost svědčila nejen o celém zájmu
o předmět výkladu, nýbrž také o pronikavém
úspěchu řečníkově, zaslouženém nejplnější měrou,
který hlučným, trvalým potleskem byl se sku-
tečnou upřímností prokázán.
#11
alto_textblock
#11
Schůzi zahájil předseda klubu dr. Miroslav
Krajník, jenž uvítav nejsrdečněji účastníky.
vzpomenul toho, co pamětníci ministerstva Ho-
henwartova dosud nosí ve svých myslích: jaké
nadšení, jaké naděje ovládaly české duše v době.
kdy se jednalo o české vyrovnání, a kdy vše-
obecně se doufalo, že položeny budou základy
pro částečnou aspoň politickou samostatnost
českého národa.
Dr. Krajník připomenul pak, jak trpké
zklamání ovládlo, když provedení fundamentál-
ních článků bylo zmařeno, zmínil se o silných
vlivech, zejmena zahraničních, jež zmar ten
přivodily, o odmítavém stanovisku Maďarů, ač
Ludvik Košut, ve vyhnanství dlící, návrh českého
vyrovnání schvaloval, poukázal na pikle Beustovy,
a na konec obrátil pozornost na knihy zápisků
Schaeffleových, jež objasňují mnohé, co dosud
bylo temno nebo neznámo.
Vysloviv přání, by pro poučení české bylo
z knih těch použito, čeho použiti lze, uděli
předseda dr. Krajník slovo poslanci dru.
Fořtovi.
Zemský i říšský poslanec dr. Fořt pravil,
že za dva dny bude tomu 33 roků, co odstou-
pilo ministerstvo hr. Hohenvarta, jehož činnos
pronikavě se dotkla našeho národa. Toto mini-
sterstvo je ministerstvem fundamentálních článků.
jichž vznik znamená vrchol jednoho směru na-
šeho politického snažení, jichž zmar zavedl
tehdejší politiku českou na jiné dráhy a jichž
neúspěch způsobil poměry, dosud pro národ
citelně nepříznivé.
Řečník uvedl pak literaturu, k době té se
vztahující. Zápisky Beustovy, tiskem vydané,
jsou zkřiveny a proto nemohou býti podkladem
dějinného výkladu. Záslužné dílo napsal Adolt
Srb, totiž »Politické dějiny národa českého o
#12
alto_textblock
#12
r. 1861«, než účelem jeho nebylo podati kri
tiku, nýbrž zvláště výpis událostí.
Vzpomenuv prací dra. Bohuslava svob. pána
Riegra, pojednal řečník o stati zemřelého Gust.
Eima, jehož stať o fundamentálkách psána byla
v ryku zápasů a snad je příliš ostrá v úsudcích.
Poukázav na politický spis, jejž napsal Walter
Rogge, nepřátelstvím proti Čechům prodchnutý.
vzdal řečník všechno uznání spisu Arnošta D-
nisa, načež přešel k pamětem Schaeffleovým.
Řečník podotkl, že z paměti Schäffleových
dlužno na první místo klásti, co v nich ob-
sahují novinky, totiž údaje, dosud neznámé,a
co tedy zdokonaluje vědomosti e období funda
mentálních článků.
Chtěje vystihnouti obraz fundamentálek
narýsoval řečník nejprve scenerii, za jaké k jed-
nání o nich došlo.
Vylíčiv průběh a nezdar absolutismu a po-
tom provedený přechod k ústavnosti, vznik úno
rovky a její období, připomenul řečník tehdejšt
politické proudění v národě českém, dobu tá
borů a deklarace, pak zavedení prosincovky
poslání ministerstva Potockého, státoprávni
snahy české, královské reskripty a sněmovn
adresy, až dospěl k povolání ministerstva Hohen-
wartova.
Dále upozornil na předlohy o úpravě po
měrů jazykových a o změně volebního řádu a
na 18článkový návrh fundamentálních článků
jež v září a v říjnu r. 1871 sněm projednával
na boj mezi Hohenwartovým ministerstvem
jeho odpůrci a na pád Hohenwartův, aby pře
šel k obsahu zápisků Schaeffleových.
Řečník pojednal pak o Schaeffleových „Ra-
kouských zásadách“, císaři předložených, ozná-
mení jich obsahu a o základní jich myšlence
dle nichž Rakousko má se opírati o svoje spoko-
jené národy.
O tomto oddílu dějin vyslovil řečník úsu
dek, že to, co byle podstafou poslání Hohen
wartova, rodilo se ve Vídni tak rychle, jak
Němci rychle vítězili ve Francii.
Poukázav na Schaefflovo sdělení o dlou
hých přípravách pro nastolení ministerstva Ho
henwartova, soudi řečník, že průtahy by byly
na škodu jeho díla.
Na to přešel řečník k vylíčení akce, pro
váděně k vůli uzákonění článků fundamentálních.
Z té přičiny rekapituloval nejprve jejich obsah.
Vzhledem k obsabu svému neměly funda-
mentální články povahy státoprávní ve smyslu
suverenity českého státu a ve smyslu trialismu,
dříve v našem národě požadovaného. Funda
mentální články jsou obdobou řijnového diplomu
To, co řijnový diplom dával Cislajtanii, to vindi-
kovalo pro sebe království české, to, co říjnový
diplom vindikoval Uhrám, to království české
dávalo Cislajtanii. Vedle toho ještě fundamentálky
nejsou ničím, nežli transskripei osnovy ústavy.
kterou František Palacký vypracoval v září roku
1848 v ústavodárném sněmu.
Tuto svoji poučku dovozuje řečník na zá-
kladě kriteril: 1. rozsahu území; 2. rozdělení
zákvnodárné příslušnosti mezi zákonodárskými
tělesy a 3. stanovení výkonné moci zemské
ústřední.
Na základě těchto kriterií klassifikuje řeč
ník zmíněný návrh Palackého z roku 1848 n
provedení úslavy. Tato osnova řeší české poža-
davky ústavní v rámci rekonštruovaného Ra-
kouska; českým nárokům státoprávním nečiní
se tu zadost, t. j. nežádá se žádný samostatný
český stát a také se neprovádí federalismus,
nevychází se od zemí jako celků, nýbrž od zemí
autonomistických, při čemž zůstává zákonodár-
ství říšské jako hlavní.
Jestliže s hlediska suverenity vzato nejsou
fundamentální články aktem státoprávním, je
otázka, proč se při jich sestavování nezůstalo
při podkladu z r. 1848 a proč se stavěly věci
zdánlivě nové, jež pro své domnělé novoly
působily dojmem velmi zlým a množily řady
našich nepřátel.«
To je první věc, o kterou šlo při otázce
fundam entálek jako o zásadu.
(Dokončení.)
#13
alto_textblock
#13
Denni zprávy.
— Německá žurnalistíka v Čechách
jejího štvaní vždy poslušní »křiklouni v bojie
mají zas novou příčinu k poprasku, který se
už také plnou silou rozezvučel obvyklým pla-
ným povykem po luzích a ladách zněmčeného
území. Podnět ke vzbouření vzali si Němei
z »Programu« regulace řek Labe, Úpy a Jizery,
vypracovaného komisí k tomu účelu dosazenou
a uveřejněného v ministerském úřadním věstníku
»Rakouský týdenník pro veřejné stavby«. Pro-
gram zabývá se úpravnými pracemi, jež podle
zákona dlužno provésti v obvodu temeništěi
na horním Labi a obou jmenovaných přítoků
až do konce r. 1912 společným nákladem země
a státu, vypočteným v obnosu 63 mill. k.
Hned, jakmile program vyšel, vrhli se na ně
němečti znalci dravě a jak se samo sebou roz-
umí, z toho, co z něho vyčetli, přiměloje
k srdceryvným vzkřekům k nebesům tak nelí-
tostně přihližejícím k novému jich znásilnění.
Hned na první pohled lze prý z programu toho
poznat, že komise má veskrze český charakter.
Český poslanec Kaftan jest prý jejím duševním
vůdcem, členové komise jsou prý veskrze Češi.
jakož vůbec prý technikové mistodržitelství, zem-
ského výboru, zemědělské rady jsou téměř vý
hradně Čechy. Takto složená komise vypraco-
vala prý program, kterým se německé peníze
zašantročují Čechům, jako celý prospěch ze
zamýšlených prací, jimiž mají býti chráněny jen
české kraje před nebezpečím, kdežto prý Němci
odkázáni jsou k tomu, aby se sami bránili před
nebezpečím povodní. Všechny čtyři přehrady
programem navrhované a sice jedna na Labi
u Kralovství, druhá na Úpě u Slatiny a dvě na
Jizeře u Turnova — nacházeji se v če-
ském jazykovém území. Na vrchní tok
Labe a Úpy nevzat žádný zřetel, ačkoli r. 1897
nebezpečnost jich znovu prokázána. Důvody,
kteréž program uvádí pro nutnost stavby nazna-
čených čtyř přehrad, jsou německým hladovcům
a hrdličům pouhým dýmem a celá hydrografie
naprostým farcimentum! Komise křečovitě prý
se drží ustanovení zákona, jenž ostatně výslovně
stanoví, že menší přehrady, kteréž mají pouze
místní význam, musí býti ponechány iniciativě
příslušných interesentů, takže podpora stavby
takových přehrad subvencemi může přijíti v
zřetel pouze potud, pokud podstatně se jimi
regulační účely podporují. Mohlo by se mysliti.
#14
alto_textblock
#14
že zvláště ustanovení zákona o úpravě řel
dlužno se držeti co nejkřečovitěji, ježto každě
uchýlení od něho znamená vyhození celých mil-
lionů, leč nikoli, německá zavrtanost je jiného
názoru. Poněvadž nelze korrigovati přírodu,
nutno korrigovati štěstěnu a jakkoli odborníky
zúčastněných ministerstev, místodržitelství, zem-
výboru a zemědělské rady zjištěno, že není za-
potřebí přehrad právě na místech Němci umí-
něných, stojí Němci přece na tom, že na ně-
meckém území musí býti postaveno právě tolik
přehrad, jako na českém, neboť tak toho žádá
— rovnoprávnost ; skutečná stržemi a návodím
podmíněná potřeba nerozhoduje. Totě šílenství
ve velkém tato německá hltavost, která div už
že řeky nepřenáší a pro regulaci řek žádá —
klíč národnostní. Německé listy vyzývají veškeré
německé poslance i Volksrath, aby »všechny
páky uvedli v pohyb na zmaření českonacionál
ních úmyslů v poslední hodině.« Liberecká
»Deutsche Volkszig.«, která k této komedii první
začala tlouci na turecký buben, uveřejňuje už
souhlasné přípisy něm. okresů a obeí; stojíme
tedy zase před novým monumentálním projevem
německé nestoudnosti, vždy nebetyčnél
— Afféra posl. Skály. Ze Lvova, kdež
s drem. Pacákem a drem. Stránským zúčastnil
se pohřbu zesnulého předsedy polského klubu.
telegrafuje nám pan posl. Skála:
»Trvám na tom, co jsem dru. Pacákovi napsal.
neřekl jsem nic jiného.« Skál a.
Depeše týká se známého dopisu, jejž dr-
Pacák od posl. Skály obdržel na své vyzvání.
aby se posl. Skála ospravedlnil z nařknutí.
učiněného o něm zpravodajem olomouckého
pokrokového listu v ten smysl, že obviňoval na
své voličské schůzi poslance české z nedostatku
karakteru a čistých rukou. V dopisu tom po-
přel posl. Skála, že by byl užil inkriminovaných
slov a popírá to nyní ještě jednou telegraficky.
Nebyli jsme to my, kteří jsme vyslovili pochyb-
nost o pravdě ospravedlnění posl. Skály, nýbrž
je to pokrokový list olomoucký, který poslanei
Skálovi dokazuje opak, i nemůžeme nic jiného
říci, leč že stojí tvrzení proti tvrzení, čili že
jest posl. Skála olomouckým listem osočován,
že důkazy své má obrátiti proti olomouckému
původu tohoto osočení.
— Sludie dra. Františka hr. Lülzowa
o bitvě u Králové Hradce vyšla právě v listo
padovém sešitě nádherné anglické revue »T he
Pall Mall Magazine«. Pro nás je toto
pojednání z mnohých příčin velmi zajímavé.
Hrabě Lützow na základě zevrubných studi
pramenů historických a diplomatických líčí před-
chozí události, jejichž výsledkem byla válka Ra-
kouska s Německem. Je to řada obrazů ne-
sehopnosti rakouské politiky zahraniční, jež
musila skončit konfliktem a katastrofou. Bis-
markův duch vítězil. Rakousko bylo osamocené,
seslabené, vůči Rusku, jež je zachránilo v roce
1848, zachovalo se tak, že se »rakouská vdéč-
nost« stala příslovečnou. »Rakouská politika za
krymské války,« píše hrabě Lůtzow, »nenepodo-
bala se politice francouzské za konfliktu Pruska
a Rakouska v r. 1866. Výsledky byly rovněž
podobné: v prvním případě Sadová a v druhém
Sedan.« Zahraniční ministr hr. Rechberg byl
jedním z četných ubožáků, kteří poškozovali
politiku rakouskou. Německá diplomacie si s ním
jen pohrávala. Vůbec mezinárodní situace pro
Rakousko byla nepříznivá před vypuknutím
války. Prusko naproti tomu bylo pevné a při-
pravené. Opatrný Moltke se vzpíral válce, dokud
nebylo zjištěno spojenství Italie. Armáda ně-
mecká byla vyspěle organisovaná, prodehnutí
duchem vlasteneckým. Poměry rakouské armády
nebyly daleko tak příznivé. Uhersko bylo při-
praveno k revoluci. Němci byli příznivi válce.
ale tušili, že rozdělení Rakouska od říše
německé bude mít za následek úpadek ně-
mectví v Rakousku. Čechové — píše hrabě
dr. Lützow — neměli nijakého zájmu na
setrvání Rakouska v německé konfederaci.
Praktický politický smysl, jenž ostal Čechům
jako dědietví jejich dřívějších konstitučních zřl-
zení, umožnil jim rozeznávati mezi osobou jejich
císaře, potomka po přeslici staré, vážené národní
dynastie, a mezi omezenými a často zlovolnými
rakouskými byrokraty. Dále vyličuje hr. Lützow
obšírně vznik nepřátelství, děje válečné a uvádi
mnohé nové podrobnosti. Velmi zajímavý jes
závěrek jeho studie, psané též se snahou, vy-
ložiti české stanovisko politické. Hrabě Lützow
správně připomíná loyálnost Čechů a revoluční
snahy Maďarů v roce 1866. »Je trpkou
pravdou,« píše autor, »že v Rakousku
ti národové, kteří podporují vládu
a dynastii, trpí, kdežto ti, kteře
proti ní stojí, jsou hýčkáni. Maďaři
byli na pokraji vzpoury za války té a utvořili
dobrovolný sbor, aby pomáhali Prušákům (legie
Klapkova). Naproti tomu Čechové zůstali
loyálně a nezlomně věrnými dynastii pře
všechna pruská lákadla, aby se odírhli od říše.
Avšak rok po bitvě u Sadové bylo vyhověno
požadavkům uherským, kdežto české nároky na
autonomii byly hanebně (ignominiously) od-
mrštěny.«
— Deputace okresu brandýsského, sestáva-
jící z okresního starosty pana Šestáka a sta-
rosty obce lobkovické, pana Plesingra, uve-
dena byla včera poslancem drem. Heroldem
k místodržiteli, aby odevzdala mu pamětní spis,
určený pro předsedu ministerstva dra. Körbra,
v němž jest obšírně vylíčeno, jak zhoubné po-
hromy stihly také brandýsský okres následkem
loňských a letošních katastrof živelních. Depu-
tace žádala, aby místodržitel spis ten nejen na
příslušném místě předložil, ale také příznivé
vyřízení žádostí a návrhů, v něm obsažených, ce
nejdůrazněji podporoval. Předseda ministerstva
se žádá, by způsobil: 1. by na stavbu silnic, v se-
znamu, pamětnímu spisu přiloženém, vyznače-
ných, povolena byla vydatná státní subvence;
2. přikročeno bylo co nejrychleji k úpravěa
splavňování řeky Labe od Mělníka až do Čela-
kovic, nejméně však až do Neratovic; 3. ode-
psána byla v brandýsském okresu veškerá dan
pozemková; 4. slevena byla daň též živnostni-
ctvu a malému obchodu; 5. zastaveno bylo
vymáhání dlužných daní; 6. poskytnuty byly
přiměřené subvence a nezúročitelné státní
půjčky; 7. sníženy byly tarify železniční na do-
pravu všech druhů krmiva, steliva a hnojiva
na výlohy režijní. Mistodržitel slíbil, že žádosti
zástupců brandýsského okresu ochotně vyhoví.
— Úmrti. Ve čtvrtek o půl 6. hod. ranní zemiel
vadou srdce u věku 35 let pan Alois Hliněný
nájemce kantiny v eukrovaru v Modřanech, byv
#15
alto_textblock
#15
hostinský na »Nové hospodě« ve Zbraslavi. Zesnulý
těšil se přízni a oblibě v širokých vrstvách obecen-
stva. Pohřeb jeho koná se v neděli 30. t. m. o 2. hod.
odpol. z Modřan do Zbraslavi.
— Vzpomínku univ. prof. Jiřímu Mohlovi, jenž
v létě zemřel, věnoval docení dr. V. Tille, počinaje
své přednášky na universitě o moderním románu.
Vylíčil jeho studie a jeho činnost na naší fakultě
filosofické a položil zvláště důraz na jeho přednášky
literární, jimiž již jako lektor v postupných cyklech
o dramatě, o poesii a o románu ve Francii sezna-
moval posluchačstvo se starší i nejnovější literaturou
francouzskou.
— Z městské rady pražské. (Schůze v pátek dne
28. října.) Správci městských sadů p. Karlu Ska lá-
kovi udělen titul ředitele. — Místodržitelství sdělilo
výnos ministeria železničního, kterým nebylo vybo
věno žádosti obce pražské za zavedení nového rychlí
kového spojení s Marianskými Lázněmi, ježto do
pravu nelze nyní jiným způsobem upraviti. Výnos
dotyčný obsahuje však slib, že ministerstvo bude
míti tento požadavek na zřeteli, až příznivější po-
měry dopustí novou úpravu. — Městským zvěro-
fékařem v X. hodnostní třídě zvolen byl p. Frant.
Dvořáček. — Referent sociální komise p. prof. dr.
Horáček sdělil, že tato komise jednala především
o opatřeních proti zdražování potravin; nepovažuje
však prozatím nějakou akci za účelnou a navrhla,
aby především byly vyšetřeny nynější nedostatkya
aby byla opatřena data o zásobování města. Při tom
připomenul v městské radě p. Červený svůj dřívějši
návrh na zřízení zásobovacího úřadu, jehož povin-
ností by bylo opatřování všech potřeb města. M.r.
pan Kasalický přimlouval se za rychlé provedení
návrhu sociální komise; pan dr. Holubovský žádal.
aby kroky sociální komise sděleny byly též magi-
strátu. Veškeré tyto návrhy rada městská schválila.
— O návrhu p. Brože, aby opatřeno bylo přístřeší
dělnému lidu, který své obědy doposud odbývá na
stupních pomníků, chrámů a v sadech, usnesla se
sociální komise vyžádati si dobrozdání vrchn. insp.
živnostenského p Jareše. — Obec karlínská žádala,
aby svolána byla anketa o dosažení příspěvku státu
a země k uhražení břemen, která obcím vznikají
prováděním nového zákona domovského. Rada měst-
ská usnesla se, aby tato anketa byla svolána a její
výsledky aby se přikázaly finanční komisi k dalšímu
projednání. — M. r. pan Patočka, podporován pány
Brožem a Hubáčkem, upozorňoval na nutnost oprav
v maloslranských školních budovách, zejmena pak
v opatrovně v budově »u Splavínů«. Rychlé odstra-
nění závad příkázáno bylo referátu školnímu a sta-
vebnímu referátu. — Mostného bylo vybráno na
mostech pražských v týdnu od 16. do 22. října: na
lávkách železničního mostu mezi Vyšehradem a Smí-
chovem 323 K 44 h, na mostě Palackého 5349 K 8h,
na můstku žofínském 130 K, na novém mostě ka-
menném 4739 K 20 h, na mostě Františka Josefa
4271 K 4 h, na pilotovém mostě přes Štvanici 2829k
90 h, na pilotovém mostě libeňském 458 K. —
V lázních bylo přijato: v parních a vanových na Ža-
fině 936 K 20 h, ve slatinných 169 K, v uhličnatých
6 K, v lidových v Holešovicích 143 K 5 h. — Děl-
níků bylo zaměstnáno u obce 3267, z nichž 303
mimořádných.
— Rozdělení počíu členů rady měsiské. Příštímu
sboru obecních starších, jenž bude konati schůzi
v pondělí dne 7. listopadu, předložena bude zpráva
o rozvrhu počtu členů městské rady pražské na
jednotlivé části města. Dle návrhu toho připadnou
Starému městu 4 členové, Novému městu 11, Malé
straně 3, Hradčanům, Josefovu a král. Vyšehradu
po 1, Holešovicím-Bubnům 2 a Slaré Libni 1 zá-
stupce. Oproti stavu z roku letošního nejeví se
v rozdělení tom žádná změna.
— Z obcí předměstských. Z městskéh
úřadu na Král. Vinohradech. Ode dne 1.
listopadu stanoveny jsou v základě usnesení městské
rady ze dne 18. října úřadní hodiny zvěrolékařské
prohlídky v městské tržnici na maso následovně
v listopadu, prosinci, lednu a únoru od 8 do 11 hod.
dopoledne, v březnu, dubnu, září a říjnu od 7 do
10 hodin dopoledne, v květnu, červnu, červencia
srpnu od 6 do 10 hodin dopoledne. Odpoledne koná
se zvěrolékařská prohlídka po celý roke od 2 do 4
hodin. Hlášení branců k odvodu na rok 1905 na
Král. Vinohradech bydlicích koná se denně od 1. do
30. listopadu na městském úřadě (radnice, přízemí,
síň č. 1.) v úřadních hodinách. Bližší na vyhláškách
v městské radnici i po městě vyvěšených.
— Manželství virtuosa Jana Kubelíka. Píše se
nám: »Ctěná redakce! V poslední době přinesly
různé časopisy o mistru Janu Kubelikovi tendenční
zprávu, že prý týž o rozvod svého loni uzavřeného
manželství zadati hodlá, ba dokonee že prý již
o rozvod se strany obou manželů zadáno bylo. Vůči
tomu dovoluji si jako právní zástupce a plnomocník
mistra Jana Kubelíka s Vaši ctěnou redakcí zdvořile
sděliti, že na zprávách oněch ovšem ani zbla pravdy
není a že zprávy ty patrně od lidí vycházejí, ktelí
mistru Kubelíkovi štěstí jeho nepřejí a rozšířováním
zpráv podobných jen prospěchářské cíle sledují.
Mohu ctěnou redakci Vaší ujistiti, že mistr Kubelik,
jenž právě v Anglii mešká, ve svém manželství úplně
šťastným se cíti a že na své úmělecké cestě mladou
chotí svou provázen jest. Prose zdvořile, by ctěná
redakce Vaše obsah tohoto dopisu v zájmu vysaš.
tlení stavu věci s veřejností sděliti si neobtěžov
znamenám s výrazem dokonalé úcty oddaný dr. U e
V Praze, dne 28 října 1904.«
— Vojenšti certifikadsté. Dle zprávy říšského
ministerstva vojenství poděleno bylo ve třetím čtvrtleli
1904 celkem 137 poddůstojníků tak zv. ceftilikatistů
s nároky na službu, z nichž bylo 104 rakouských
33 maďarských státních příslušníků. Ve zmíněnén
čtvrtletí dáno bylo místo ve státní nebo jí rovně
službě 151 poddůstojníku a sice 68 stalo se jico
úřadníky a 83 úřadními sluhy
— Městská komise zdravotní konala schůzi dne
27. října za předsednictví náměstka starostova panla
dra. K. Groše. Městský fysik dr. Záhoř přednášel
zprávu o účasti zástupců rady městské I. sjezdu
srbských lékařů v Bělehradě v září t. r
pp. dra. Štycha a fysika dra. Záhoře a vyslání měst
ského lékaře p. dra. Procházky ku sjezdu pro asano
vání a hygienu příbytků v Paříží v listopadu t. r.e
o žádosti Spolku českých zubních lě-
kařů, by byla přijata v zásadě myšlenka bezplal-
ného vyšetřování a ošetřování chrupu chudiny
školní mládeže zvláště a pak o pohybu infek-
čních nemocí, který byl v srpnu a září
příznivý. Hlášeno bylo v srpnu 120 případů, v zář
110, ve kterémžto měsíci pouze spála jeví větš
pobyb: tyfus jevil v srpnu 23 případů, v září 15,
v říjnu 15, v říjnu počínají stoupati spála v II.
VII. části a spalničky v I. a V. části. Pak byla před-
nesena kvalifikační listina 83 ža datelu
za 9 míst školních lékařů. — Dále byl
jednáno o zásadách c. k. místodržitelstvím předlože-
ných, jež by se měly přijmouti do provisorní in-
strukce pro školní lékaře. Dle těchto
zásad náleží školním lékařům stálý dozor na nedo-
statky zdravotní ve školách a zdraví školních dětí
subkomitél, jenž se o předmětu radil, předložil po
úradě důkladné některé zásadní změny ohledně po-
stupu přehlížení školních budov, prohlížení dětí
součinnosti okresních lékařů. Změny navržené byly
jednomyslně schváleny. Pak byl přednesen návrh
obsazení místa městského zvěrolékaře.
Na konec schůze projevil p. městský rada Kasaliciý
přání ohledně placení desiníekčních vy-
konů stranami zámožnými a soukromými ústavy
o čemž fysikus slíbil ve schůzi příští podati dali
zprávu.
— K demonstracím českého lidu v Přívoze píše
se nám ještě zevrubněji: V Přívoze vládne pašovsky
již po několik roků vrchní inženýr severní dráby
pan Karel Petrich, jenž ve svém německo-
nacionálním fanatismu nezná mezí. Jako první radnl
a předseda místní školní rady dopouští se na slo-
vanské většině násilností, které Čechové přívozš
snášeti musí, zvláště ve věcech školských. Nemine
týdne, aby se nemohly zaznamenati nové a nové
skutky, na úkor Čechů spáchané. Ve svém zasleps-
ném prušáckém fanatismu pokračuje Petrich bez-
ohledně a marny jsou protesty a bezvýsledny stít-
nosti. Severní dráha trpí dále tohoto germánského
usurpatora a rušitele míru a pokoje a nejeví nej-
menší snahy proti němu zakročiti. Když následkem
povolení zemské školní rady moravské, která nám
nikterak není příznivou, rozšiřena byla pětitřídní
obecná škola na šestitřídní a pan Petrich jako před-
seda místní školní rady rozkázal tuto třídu uzavříti,
praskla struna trpělivosti české. Dne 25. října svolány