#1
alto_textblock
#1
Strana 10.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
14. února 1909. Čislo 45.
#4
alto_textblock
#4
mrtvý Mistr hrál ještě hůře. To bylo již číré ší-
lení, to nebyla hra... A za dušeného smíchu
obecenstva člověk, jenž přežil sebe, zahrál po-
slední číslo svého programu, Paganina ..
Tohdy bylo mi tak, jako málokdy, a dojista,
jako ještě nikdy při koncertě. Pamatuji, že jsem
chvilemi chtěl už odejít; myslím, že jsem bud
zbledl nebo zapálil se a že mi topny bily skoro
hlasitě; také možná, že jsem se smál. Oh, kdy-
byste byli kdy slyšeli tak brát Paganinia ...
kdybyste byli víděli tu nahrbenou postavu se
zrudlými tvářemi, na rtech s čímsi velmi bizar-
ním, co většina lidí byla by nazvala pitomým
výrazem... kdyby vás v sluch byly řezaly ne-
povedené Ilaggeolety, selhávající dvojhmaty.
falešné tóny, disharntonické záchvěvy strun,
o něž nepevný smyčee zavadil nedopatřením,a
zlozvuky, zaviněné neobratností prstů ... kdy-
byste při tom všem byli viděli tu tragiekou
opravdovost, s níž mrtvý Mistr dal se unášel
svými oživenými, searými, zvetšelými sny ...
oh, i vám byly by asi tepny bily jako srdce ve
zvonu a snad i vy byli byste se smáli aním
smíchem, jenž tolik dovede zamaskovati. Krok
od tragiekého ke komickému byl, myslím, do-
kročen. A ti lidé kolem dokola viděli pouze k -
miku, i smáli se, smáli a smáli ...
Ale ani Paganinem se komedie neskončila;
opakování je příznakem lidské povahy. Kytice
přišla, mrtvý Mistr se usmíval a groteskně uklá-
něl a když potlesk neutuchal, zvedl opět housle
ke bradě... Při tom potlesku mohli jste si
představít onen, jimž Římané vítali gladiatory.
Ale tento snad byl ještě krutší. .. Tento potlesk
byl promísen smíchem . ..
A mrtvý Mistr zahrál kterousi z negerskýeh
melodií... nečistě, ale přece dojemně . . . Pak
se jaksi zapotácel, shýbaje se pro kytici, na
první hmat ji minul, a to zase zavdalo při-
činu k novému výbuchu smíchu; a odcházeje,
kdysi slavný houslista vrazil do kulis, jakoby
nemohl najíti dveří, jakoby vlčí mha seděla mu
na očích. ..
Stádo se smálo, stádo tleskalo, zuřivě tle
skalo... Zábavy tedy ještě nebylo dost . ..
Ale mrtvý Mistr se už jen uklonil, cosi za-
mumlal na omluvu a zmizel s jeviště, zaplave-
ného světlem. Ale ač té záře neubylo, tak bylo
jakoby stín na ní ležel... A zdálo se být ne-
citností, že opona nejde dolů, aby zakryla
prázdnotu, jež zbyla po prázdnotě — stín, jenž
zbyl po stinu ..
Ruch vstávajícího obecenstva vibroval smí-
chem. Všechny zvuky konečně zdály se pře-
cházet ve smích. A onen smích byl posledním
triumfem tomu, jenž druhdy dovedl rozechvět
duše set a tisíců a jenž dnes mohl ta sta jen
rozesmát... Onen smích byl jediným triumfem
člověku, jenž smutným omylem přežil svou
slávu, své umění, sobe sama ....
To bylo v Omaze, tuším, v prosinci roku
1905.
#5
alto_textblock
#5
Lékařská hlídka.
#6
alto_textblock
#6
a v obchodech v městě fom prodávají se pome-
ranče, jejichž dužnína jest uměle zbarvena do
červena. Zejména dr. Hotter, přednosta zemsko
zkušební stanice hospodářsko-chemické ve Štvr-
ském Hradci, brojil v novinách proti tomuto
podvodu a twrdil, že barvení pomerančů na čer-
veno neděje se teprve v poslední době, nýbrž
bylo již před delším časem pozorováno v Ně-
mecku, kde se provádělo tak, že se do dužniny
pomerančové pomocí stříkačky s dutou jehlou
vstřikovaly roztoky červených barev anilinových
(fuchsinu, rubinu). Při pozorném prohlížení
slupky pomeranče lze na místech, kde slupka
byla jehlou stříkačky propíchnuta, pozororrati
malé, jizvám podobné prohlubiny. Uměle bar-
vené pomeranče, vyskytující se na trzích ve
Štyrském Hradci, nebyly dle zkoušek dra.
Holtera zbarveny barvami anilinovými, nýbrž ně-
jakým barvivem rostlinným, nejspíše borůvko-
vým. Přes to, že takto uměle zbarvené pome-
ranče nemohou škoditi zdraví lidskému, navrho-
val dr. Hotter, aby se proti takovému podvodu
zakročilo co nejpřísněji, a doporučoval obecen-
stvu, aby přestalo červené pomeranče kupovati.
následkem čeho v krátkém čase podvod ten sám
sobou přestane. Obocenstvo rady dra, Hottera
skutečně uposlochlo, přestalo červené pome-
ranče vůbec kupovati, což mělo za následek
že obchodníci s pomerančí utrpěli veliké škody.
Necitice se sami nijak vinnými, obrátili se ob-
chodníci ti na státní ústav pro zkoumání potra-
vin se žádosti o posuvhek v této věci. V ústavě
tom bylo zkoušeno veliké množství červených
pomerančů, které byly odebrány různým opchod-
níkům, a tu se shledulo, že všechny pomeranče
měly slupku i dužnínu přirozeně zbarvenou,
takže o žádný podvod tu neběželo. Na základě
pokusu pak soznodo se také, že umělé barven
pomerančů jest buď velice těžké nebo docela
nemožné, neboť putno uvážiti, že dužnína po-
meranče není celistvá, jednotná, nýbrž jes
složena ze mnoba samostatných, vlastní slup-
kou opatřených úseků kulových a že polobe
jednotlivých těchto úseků dužninových, do nichž
všech postupně by se musilo barvivo zvláště
vstřikovati, nedá se ze zevnějška nijak poznati,
takže není vůbec možno z jedíného vpiebu
jehly obarviti najednou celou dužninu pome-
ranče, jak tomu bývá u pomerančů přirozen
zbarvených. Jest sice pravda, že ani u přirozen
červených pomerančů nebývá vždy celá dužnín
zbarvena do červena, nýbrž jen jednotlivé
úseky nebo i jen jednotlivé části úseků dužnino-
vých, ale toto zbarvení jest u přirozených p-
merančů červených vždy stejnoměrnější, nežl
při umělém zbarvení pomocí stříkačky, nebo
pokusíme-li se zburviti pomeraně červeným ban-
vivem pomocí stříkačky, neobdržíme stejnoměr-
ného zbarvení úseku neb aspoň věíší části jeho,
nýbrž pouhou, dosti ostře ohraničenou skvrnu
červenou.
Z toho jest viděti, že umělé barvení pome
rančů na červeno jest podvodem velice vzác-
ným a těžkým a že ani jen částečně červeně
zbarvený pomeranč není ještě důkazem, že je
to zbarvení umělé, prováděné za účelem zišt-
ným, spíše možno důvěřovati, že červené zbar-
vení pomeranče vzniklo přirozeně tímže způse
bem, jak tomu bývá u některých druhů našiel
krvavých brušek nebo jablek, které také mívaj
dužninu úplně nebo jen na některých místech
zvláště blíže slupky, zbarvenou do červena.
#7
alto_textblock
#7
Dr. Ant. Wiesner.
#8
alto_textblock
#8
Číslo 275.
1914/,09.
ŠACHY.
Všechny dopisy, šachové rubriky se týkající, budt
adresovány: Redakce „Národních Lista“
Praha-il., Marlanská ul. s poznámkou: ,Šach
#9
alto_textblock
#9
Úloha čís. 445.
Heslo: Conquer ov.
II. cena v soutěži čas. „Op de Hoogte“
#11
alto_textblock
#11
Mat ve 2 tazích.
#12
alto_textblock
#12
Zprávy čachové.
Praha. Český spolek šachovní kona
dne 30 ledna XXVÍ. výroční valnou schůzi. Do vý-
boru zvoleni: Inž. dr. Klír předs., prof. dr. J. Van-
čura místopř., O. Důras jednatelem, J. Partaj poklad-
níkem, J. V. Šlefanydes kuihovníkem, V. Dyk zapi-
sovatelem a O. Kruhié ryt. Randa správc m domu.
Za náhradníky zvoleni: dr. Kalla, K. Hromádka
dr. J. Kvičala, za revisory dr. K. Musil a J. Pospí-
šil. Odvetný zápas se š. klubem »Dobruský« odlo
ž-n. Zimní turnaj spolkový skončen jak následuje
I. O. Důras 10 výber, II. dr. Vandas (pseud.) 9 1/,
III. K. Hromádka 9, IV. V. Dyk 8, V. O. Kruhš
Randa 71/2. VI. A. Kilián 61/2 následují: dr. Rolt, dr
Buk, dr. Kalla, F. Nemanský, inž. Steinbach aF
Stahalik.
Odvetný zápas meziklubovní mezi klabem ša-
chistů v Žižkově a klubem šschistů v Nuslích dne
7. února sehraný skončil vítězstvím prvého v po-
měru 61/2 : 3 1/2-
Dne 25. ledna porazil Šachovní klub »Dobruský-
v odvetném zápase Šachový klub »Důras« v poměru
71/2 : 41/2. Podrobnosti patrny jsou z následujícího
přehledu
Š. K. »Dobruskýe
#13
alto_textblock
#13
Š. K. »Důra se.
#14
alto_textblock
#14
Dr. Taussig . . . O
K. Trevbal. . . .1
F. Batík
. . .
Kruliš ryt. Randa . 1
V. Kautský . . .
V. Šerý . . . . . 1,
1. Sika . . . . .Ú
J. G ntiner . . . 1
V. Voda . . . .1
K. Meiners . . . 1/
B. Wertheimer . . 1js
S. Bosňák . . .
#15
alto_textblock
#15
K. Hromádka . . .1
O. Hakl . . . . . Ú
J. Mnsil . . . . o
J. Bröckl . . . .o
J. Bagušovský . .1
F. Husák . . . . 1,
J. Budík . . . .1
P. Charvát . . . . o
J. Kauder . . . .
Hosperger j. . .
Bartošovský . . .
Lešetický . .
—
#16
alto_textblock
#16
Hlasy z cbecenstva
#17
alto_textblock
#17
Při náchylnosti k zápalu slepého střeva
třeba použíti jako jistého mírného projímadla ráno na
lačný žaludek půl vinné sklenice přirodní hořké
vody Františka Josefa, která nepůsobí na ža-
ludek a střeva a při denmim úživání má výborný účinek
2956
#18
alto_textblock
#18
Vznešenéi
#19
alto_textblock
#19
občansk umělecké
#20
alto_textblock
#20
zařizeni bytu
#21
alto_textblock
#21
Právě vyšlo!
Pa
nalglsá je
Pradiaa mvmce azvsa poske
#22
alto_textblock
#22
s čítankou-
#23
alto_textblock
#23
Druhě opravené a přepracovaně vydáni.
Sepsal F. A. Hora, c. k. professor v. v., čest-
ný člen „Národ. musea po ského v Rapperswilu
Cena K 2.10, váz. K 2.60,
poštou o 20 h více
#24
alto_textblock
#24
Houserovo
Slovanské knihkupectví v Plzni
#25
alto_textblock
#25
Upozorňujeme na bohatý sklad hudebnin
sbírky „Semper primi“.
3373
#26
alto_textblock
#26
Bohatá
#27
alto_textblock
#27
Ohsahuje 3257
vesměs vyzkoušených receptů české kuchyně. Pochval-
né posudky „Národních Listů“, „Katolických Listů“.
„Politiky“ a j. Pokrmy, nápoje, zavařeniny, cukrovinky
kuchyň pro nemocné, skládání ubrousků. Skvostné
tabule barvotiskové. Cena 7 kor., váz. 8 kor., s barvo-
tisky 8 kor. 80 h, s 1995 recepty 4 kor., váz. 4 kor. 80h
#28
alto_textblock
#28
Bez tohoto
velmí cenného
spisu neobejdese
nevesta
#29
alto_textblock
#29
a je Kuchařka tato velmi vhodnýmdárkem. Nakla-
datel 1. L. KOBER v Praze, Vodičkova ul.
#30
alto_textblock
#30
Ukončeno jeste
laciné vydání pro český lid
#31
alto_textblock
#31
oe
#32
alto_textblock
#32
:: Sebraných spisů::
#33
alto_textblock
#33
Vácslava Beneš
#34
alto_textblock
#34
Nrebizs
#35
alto_textblock
#35
Obsahuje na více než 6400 stranách 168
samostatných ukončených prací (romány, povid-
ky atd.). Úplné v 16 dílech za pouhých
16.—. V původní vazhě K z5.60.
Umělecké prémie pro odběratele Spisů
Beneše Třebízského: Podobizna V. Benrše Tře-
bízského; F. Engelmüllera „Hradčany“ (velký
barev, obraz); Fr. Urbana obrazy „Madonnaa
Kristus“; V. R. Smolika „Kristova hlava na
kříži“ (relief), za mírný doplatek.
#36
alto_textblock
#36
Podrobný ul
#38
alto_textblock
#38
aný
#40
alto_textblock
#40
CHRISTOFLEa
#41
alto_textblock
#41
Opernring, 5
Vídeň I., senrichro kiae
#42
alto_textblock
#42
Příbory, tabulové náčiní.
Uznaně nejlepší postřibřeni.
Největší výběr. Krásné tvary.
Též pravé stříbro.
Ve vsech městech zastoupení
překupníky-
#43
alto_textblock
#43
2484
#44
alto_textblock
#44
Anglické motor
„National
#45
alto_textblock
#45
Eupujte přímo u výrobce
Hejdokonalejši
#46
alto_textblock
#46
průtržní pasy
#47
alto_textblock
#47
zlepšená soustava „Ot
#48
alto_textblock
#48
plynové, benzinové
ssavoplynné,
moderní
jednoduché
spolehlivé
úsporné
dodává za ceny konku
renění
#49
alto_textblock
#49
pro kýlu tří-
#50
alto_textblock
#50
selní i pu-
peční, pasy
břišnipro dá-
my, suspen-
soria, punčo-
hy a obina-
dla pro křeč.
žily
přímidla
šněrovačky
pro zkřive-
né páteře,
#51
alto_textblock
#51
obsahom je t
#52
alto_textblock
#52
JERMAŘOv
KUCHAŘK
#53
alto_textblock
#53
335.
#54
alto_textblock
#54
Benedikt Elsner,
technická kancelář
Plzni, Královské ná
břeží č. 13.
#55
alto_textblock
#55
umělé
#56
alto_textblock
#56
čísti tela
#57
alto_textblock
#57
Zástupci se přijmou.
#58
alto_textblock
#58
doporučuje B. PECKA,
bandažista v Prazg-ll.
Jungmann. tř. 34 n. (Široká
ul.) Pozor na firmu,
3439
#59
alto_textblock
#59
dorotr
#60
alto_textblock
#60
2566
#61
alto_textblock
#61
něchíře a vílk
#62
alto_textblock
#62
Nástolce. Příbory na pivo
víno, likér,kávu,čaji mokka
Neobyč. hojný výběr lustrů
lamp visacích i stolních,
Dárky svatební
doporučuje diiva Šuclhaus n
v Praze,
Klecanda 527—I.,
ryze český závod,
známý nejlev. tov. sklad
lamp askla jed. nár. Peršt
a Skořepky. Telef. 129/ VIII
3892
#63
alto_textblock
#63
Brötznerův sanla
(název chráněn) často a sku-
tečně nejosvědčenějším pro-
středkem výsledku překva-
pujícího, kterého se bez pře-
rušení v povolání užívá. —
Žádejme vždy Grötznerův
santal a rozhodně odmitně-
me vše domnělelepší. Cena
3 koruny. — Hlav. sklad
zastupitelství: Lékárna „u
bilého anděla“ na Pořiči
č. 1071. Ke koupl v lékárn
na Václavském nám., 8 R.
#65
alto_textblock
#65
eko
#66
alto_textblock
#66
Karitalstim.
#67
alto_textblock
#67
K realisaci velkého ob-
chodu hledá se společníl
s kapitálem 70.000 K. Tent
se hyotekárně naprosto po-
jistí, první tři léta 4pro
úroky zúročí a po tře
letech se mimo to zi k
nejméně 8000 K zajisti
tak že kapitál ten nejmén
8 proc. ponese. Ct. nab
pod zn. „Naprostá jistota“
do České insert. kanceláře
v Praze, Spalonáí ul. 830
#68
alto_textblock
#68
MOTOnY
#69
alto_textblock
#69
ssavoplynové a naf-
tové (výl. 2—3 h n
1 HP za hod.), ben-
zinové, petrolejové,
větrné a jiné nejl.
z továrny na motory
#70
alto_textblock
#70
Ryze český výrobel
#71
alto_textblock
#71
O barvení pomeraněů na červeno
Prvním ovocem, které v Evropě uzrává.
jsou pomeranče, které se na našich trzích, oble
vují v hojnější míře poprvé v únoru a prodávaj
se v měsíci březnu dosti levně i v odlehlých
vesnicích, kde před léty pro nedostatečmou do
pravu tehdejší bývaly velice vzácnou a drahou
pochoutkou.
Pomeranče jsou opravdu nádherným ovo
cem, které přijemně dráždí tři smysly naše
zrak zářící barvou oranžovou, čich lahodinou
vůní těkavých silic, obsažených ve slupce i duž-
nině („mase!), a chuť příjemně neakyslé sladké
držniny.
Pro zvláště sladkou chuť nejvíce se cení
druh pomerančů, ktorý má dužnínu zbarvenou
krvavě červeně, kdežto dužněna obyčejných po-
merančů má barvu bledě žlutou nebo bledě
oranžovou.
Tyto červené pomoranče, které většinou po-
cházejí z okolí sicilského města Mossiny, po-
stížené tak krutě nedávným zemětřesením, ne-
liší se od obyčejných žlutých pomerančů na ze-
vnějšku buď vůbce ničím noho pouze tím, že
mívají také slupku zbarvenou více do červena.
Puněvadž červané pomeranče jednak i v sa-
motné Italii jsou poměrně vzácnýmii, jednak prá-
ve pro tuto vzáenost těší se čilé poplávce l-
bužnického obecenstva, nelitujícího na ukojen
svého jazyka a žaludku peněz za tento dražší
druh pomerančů, není zajisté divu, že někter
zvláště získuchtiví prodavači pomorančů jali se
přemýšloti, jak by nedostatku červených pome-
rančů odpomohli a čilé poplávee po nich vyho-
věli. Za tím účelem ovšem nekonali spad ná-
kladné pokusy, jak lzo červené pomeranče v hoj-
nějším množství vypěstovati, nýbrž hleděli pro-
stě dělati červené pomeranče z obyčejných po-
merančů žlutých a sice vstřikovali pomocí stří
kačky, na kterou se nasadí dutá jehla (to jesta
injekční střikačky, jaké užívají lékaři ke vstři-
kování léků), roztok nějakého barviva čorvonéhu
buď jen do slupky, aby červená slupka budilu
zdaní, že vnitřní dužnina bude také červená.
kdežto ve skutečnosti zůstane nozbarvenou.
nebo přímo až do dužniny, aby prodavač roz-
louputím kteréhokoli pomeranče, ovšem uměle
zburveného, mohl pochybujíeílio nebo záruku
žádajícího kupovače přesvědčiti, že za vyšší
cenu prodává skutečné červené pomoranče.
Jakmile zvláště v polovici února objeví se
u nás červené pomoranče v obchodech a na
trzích, bývá také ihnod slyšeti každý rok s mno
ha stran pochyby, že by všecky ty červené po-
meranče byly přinozeně červené, spíše že si je
prodavači asi zbarvují uměle sami.
Jest barvení obyčejnýchi pomerančů na čer-
veno skulečně možné a snad hojně prováděné?
Není pochyby, jak každý sám se o tom
může přesvědčiti, že pomocí zmíněné stříkačky
s dutou jehlou lze nenápadně vpraviti do slupky
i dužniny pomerančové nějaké, zdraví lidskému
ovšem neškodné barvivo, ke klerému účelu hodi
se jedině buď nějaké barvivo deltové, jako
fuchsin nebo rubin, nobo barvivo rostlinné
zvláště barvivo ze zralých bobulí borůvkových
Na umělé barvení pomerančů na červeno
poukázal veřojně poprvé roku 1892 A. Boušlé
který sdělil, že tohdy se prodávaly v Paříži po-
meranče, do jejichž slupky byly vstřikovány
anilinové barvy, aby v kupujíeích vzbuzovaly
domněnku, že běží o skutečné červené pome
ranče, kdežto ve skutečnosti dužnina takových
pomorančů byla žlutá, nikoli červeně zbarvená
Na pučátku roku 1899 pobouřen byl Štyr-
ský Hradec novinářskými zprávami, že na trzích
#72
alto_textblock
#72
Nedajte se otravovati jedy latinská kuchyně!
Tolo heslo „přírodolékažů“ stalo se okřídleným jejich
agitnčním heslem. — A přece oni sami jsou to, kteií
často heslem tím se neřídí; prohlédnete-li knihy
Kneippovy, najdele doporučení prudkých jedů rost-
linných. Za doklad uvádím na př. mimo jiné pro-
středek „buřič“ zvaný, velmi silné projímadlo, jeho
složení Kneipp sděloval písemně těm, kde „přírodo-
léěba“ vodou zůstala bez úspěchu. Tak přece vždycky
nepomůže voda? A nutno vpravovati „jedy“ do těla?
Pak ale ani přirololétaři neobojdlou se bez latinské
kuchyně. Či bulou sami připravovati lektvary jedo-
vaté bez vážení, dosování, což graduovaným lékařům
obstarává pečlivě lékámna? Graduovaní lékaři jsou te,
kteří věnují pozornost potravinám, kleří na př. mezi
jiným na základě pokusů upozorňují, že čekanková
cikorie není látkou lhostejnou zdraví lidskému, jestli-
že se denně poživá (upozornili jsme v jednom člá-
nečku v předchozích číslech tohoto časopisu), a co
listy „plírodoléčebné“? Považují — bez pokusů, bez
zkušenosti — cikorku čekankovou za zdravý pokrm
a dokonce ji i doporučují za nábražku kávy zrnkové
vybíjejí klin klinem; ač mají náhrazky kávy zaručeně
neškodné, domácího původu (Vydrova žilná káva)
deporučují výrobky našich úhlavních nepřátel, zho-
tovené z čekanky, jež nejen neobsahuje lálekt výživ-
ných, ale dokonce je podezřelá, že i poruchu zdrav
přivoditi může. Těto chyby dopustila se vedle „Tří-
rodního Lékaře“ i „Nová Kultura“, kteráž však ne-
obaluje aspoň jiných údajů, nesrovnávajících se s me-
dicinskými fákty. — Doporučuje totiž juko výtečnou
náhražku kávovou cikorku Franckovu z čekanky
jablek a fíků; což pak by to nešlo bez čokanky?
#73
alto_textblock
#73
Z publikací, zaslaných redakci této ruhriky:
»Časopis českých lékařů.« 7. čislo přinaší tento
zajímavý obsah: I. Práce původní: 1. Dr. Jak. Skál
v Sušičí: Systolický šelest srdeční a jeho klinický
význam. — 2. Prof. VI. Slavík v Praze: Samovolný
polrat či odehnání plodu. —— Odehnání plodu či sam
volný potrat. — B. Prof dr. Gustav Kabrhel v Praze
Sludie o efektu fijtračních vod spodních. (Pokračo-
vání.) 4. Dr. K. Komárek v Nymburce: Epidemie spály
a zkušeposti se serem anlikarlalinosním Paltaufovýn
a Bujwidovým. (Dokončení.) II. Rozhledy: Z nej
novější literatury. — III. Spolky a sjezdy: IV. mezi
národní kongres pro thalassýlherapii. v Opatii, refe
ruje dr. E Cmunt. — IV. Literatura: Nova česká
kniha »Farmokognosie« od doc. dra, ryt. Lhotáka. —
V. Spolek českých lékařů. — VI. Zprávy. — VII. R
ceptář. — VIII. Feuilleton: Mořské lázně Grado u
Terstu, píše dr. Kamil Väter v Praxe.
K číslu přiloženo jest 6 číslo »Věstníku«, orgár
lékařské kom. pro kr. české a lékař. kom. moravské
Na úvodním místě otištěn jest výsledek několika
měsíční diskuse o osnově nového zemského zdra-
votního zákona, předložené v posledním zmařeném
zasedání zemského sněmu pro král. české. Je zde
votum valné hromady spolku hlavních interesentův
obecních a obvodních lékařů. Elaborát je důležitý
pro zemské poslance vůbec a přísedící zemskéh
výboru zvlášt.
„Zdravi Lidu“ Spojeně lisly: „Časopis pro ve
řajně zdravotnictví“ a „Zdraví lidu“. Zodpovědný
redaktor dr. Panýrek. Administrace: Řeznická u
14.; předplatné s poštovní zásiikou pouze 8 K
Reč. II. č. 1. List tento chce „býti hlasatelem všeen
pokroků na poli hygieny a učiti chce tid náš, jal
hy žil zdráv a zdráv zůstal“. Obsah: Rubrška:
krvácení při nemocech ženských a jeho význam. B
Foustka: Kuliura střízlivosti. Velich: Úspěšný bo
s bídou, nejlepší prostředek proti chorobám nakazli-
vým. Panýrek: Požehnání vědy. Hlerites: Desinfekce
Zprávy. Rozhledy.
„Příroda“ s přílohou „Přiroda a škola“. Vydává
Jan Kranich, nákladem R. Prombergra v Olemonci
Roč. VII. č. 5. Předpl. 8 K. Původní články: Slud
nička: O biologickém významu smrti: Nový: Vy-
užiti vodní síly; Vincent: O nálezišíich i dobývání
chilského lodku,
#74
alto_textblock
#74
ORTO
#75
alto_textblock
#75
Centrála
#76
alto_textblock
#76
Vídeň III., Cngarg. 59-61
#77
alto_textblock
#77
3452
#78
alto_textblock
#78
Studující lékařství
#79
alto_textblock
#79
upozorěujeme na
právě vyšlý spia
#80
alto_textblock
#80
Návo
#81
alto_textblock
#81
k pitevním cvičením.
#82
alto_textblock
#82
Sepsal MUDr. Karel Weluner, mimořád
professor anatomie.
#83
alto_textblock
#83
Se 17 obrázky v textu-
Cena K 5.60.
#84
alto_textblock
#84
FR. ŘIVNÁČ v PRAZE
Na příkopě č. 24.
#85
alto_textblock
#85
s975
#86
alto_textblock
#86
Jstava paroli
#87
alto_textblock
#87
Valdštýnská alice 153-II.
#88
alto_textblock
#88
Dne 14., 15. a 16. února, otevřena od 10 h. dop
do 5 hod. odpol.
= Vatupné 1 koruna.
Lesní personál v stejnokroji má vstup volný
#89
alto_textblock
#89
so5o
#90
alto_textblock
#90
Vše možno obllržeti i na mírné měsíční splátky
Velkým kulturním činem nazváno
laciné vydáni Spisů Beneše Třebíz-
ského! Všechno časopisectvo če-
ské svorně doporučovalo, aby Be-
nešovo životní dílo přešlo v nej-
širší majetek národa, aby proniklo
úplně v lid, na zocelení jeho po-
vahy, k další výchové české národ-
ní vylrvalosti v boj oh současných
3292
I budouclch!
Na skladě u všech knihkupeů
#91
alto_textblock
#91
PAŠEK a SPOL
PRAHA- SMÍCHOv.
Radlická třída 28
#92
alto_textblock
#92
Cenníky zdarma
#93
alto_textblock
#93
Nakladatel F. TOpič Knihkupee
V PRAZE, Ferdinandova tř. 1r.
#94
alto_textblock
#94
Kožich městský K 139
Kožich damský K 140
#95
alto_textblock
#95
Jakuba Rothber gera
nástupce,
#96
alto_textblock
#96
Praha, Napříkopě 19,
Telefon 146/VI
2500
#97
alto_textblock
#97
DILO
ŠESTE
#98
alto_textblock
#98
SENSACN
#99
alto_textblock
#99
Mnž a žena v manželst
#100
alto_textblock
#100
189
#101
alto_textblock
#101
Každý na nervy chorý
nech čte broluru „Vel-
ký pokrok v oberu 160
by všech duševních
#102
alto_textblock
#102
Hygiena ženy těhotné a novorozeňátka.
#103
alto_textblock
#103
Anna Motlov
#104
alto_textblock
#104
Sňatky nepřírozené. Panenství. Tajná toileta. Dítky
krásné. Dědičnost. Nemoci a léčení. Neplodnost
prostředky. Porod. Potrat. Šestinedělka. Převrat.
Napsal A. Debay. Cena K 3.60, váz. K 4.40
ve známkách).
(té
#105
alto_textblock
#105
nervových
#106
alto_textblock
#106
zkoušená borlába
#107
alto_textblock
#107
nemoci, jako jsou ner
vosa, těžkomyslnost
bensennout. úzkost, zá-
vra, nervosní boleni
hlavy, mozková slabost.
padoucnice. Při znslání
25 h ve známkách fran-
ko dodá lěkár. Bäisagan
v Dortmandu, 122, Německo.
#108
alto_textblock
#108
z roku 1B7n,
v Praze, Celetná ul.
číslo 10—l.,
přijme dámy na byt a celé
zaopatření. 1799
#109
alto_textblock
#109
Nová theorieo
VENUŠE OPLOZENA. Nohet
ploditele. Umční upraviti souměrnost téla dětského.
2584
Cena 2 K 20 hnl
#110
alto_textblock
#110
Nakladatel L. L. Kober v Praze, Vodičkova ul
#111
alto_textblock
#111
Jak se staneš snadno
#112
alto_textblock
#112
a rychle poslancem?
#113
alto_textblock
#113
To ti povi knížka „Poslancem snadno a rychle“. Obsahuje
v osmi kapitolách mnoho set článečků, příběhů a aforismů.
Formátu jest kapesního, úpravy elegantní. Cena 1 K, poštou
1 K 20 h. Vydala a rozesilá Česka novinářská a lnsertní kan-
celář V. Brumovslého v Brně. Zámečnická ul. čis. 1, nároží
Velkého nám. 25. Obnos 1 K. 20 h zašlete předem buď poukáz-
kou neb ve známkách poštovních.
Sepsali FR. VYMAZAL, JUL. VÁHAL a j. -
#114
alto_textblock
#114
Jedněm k zlosti, druhým k smíchu
2745
a všem k poučení.