#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu 23. dubna 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 1f0.
#4
alto_textblock
#4
1 areaní a večerní listy
předpláci ze
traze v administraci-
na mnésla.
. 2 K.—
na čtvrtileta... 6K —
a dvoji donáškou: ue
na měsíc. . . . 2
na čtvré lota . .. . 7 K h
ve filiálkách:
na měsie.. . 2 KK 30h
PPošton i
na měsla. . . . . .s
na divrt leta . . . 9 K 60h
s dvoji zásilkou
as měsio. . . . . . 8 K 80 h
a dtvrt leta . . . . 11 K d0h
#7
alto_textblock
#7
ecerní
#8
alto_textblock
#8
NILI
#9
alto_textblock
#9
dání
#11
alto_textblock
#11
V drobném prodejlr
ranní číslo o sobě . . za Sh
večerní
. . za 4 h
Ve fliálkách na venkověi
ramni čislo
. . . . 10
vederní .
. . . . . . . 5
#12
alto_textblock
#12
lnaeráty
plati se hotově napřed.
Předplaceni a insorty přijíma
administrace v Marianské nl., 8.
Tam nacházejí se těž
redakce, tiskárna a expodine
„Národních Llistů“
Rukoplsy se nevracejí.
#13
alto_textblock
#13
Válka na Balkáně.
#14
alto_textblock
#14
Skader v moci černo-
horců.
#15
alto_textblock
#15
Konečně dosáhli Černohorci vytčeného
velkého cíle svojí válečné výpravy: hrslýa
tvrdý Skader, jedna z největších pevností tu-
reckých, po několikaměsíčním obléhání a do-
bývání padl, vzdav se chrabrým oblehatelům
a statečné vojsko krále Mikuláše vešlo vítězo-
slavně do jeho bran, ulic a hradeb. S bastionů
a věží skaderských vlaje vesele černohorská
vlajka, hudba hraje hymnu národa a čacké
mužstvo černých hor plesá. Malá Černá Hora,
nejmenší ze spojenců balkánských a nejmenší
ze skutečných států evropských, čítající cel-
kem ne celý čtvrt milionu obyvatelů, zahájila
v měsíci říjnu minulého roku odvážný boj proti
turecké veleříši a tím celou nynější válku bal-
kánskou, jež získala balkánskému Slovanstvu
obdiv světa a nehynoucí slávu válečnou, a táž
malá Černá Hora, nejmenší ze spojenců bal-
kánských, tuto slavnou válku také
ukončila a to skvělým vítězstvím,
jehož dobyla a jež si hrdě vynu-
tila navzdor zákazu a všem hrozbám
celé Evropy, kteráž jí dopřáti nechtěla
ani věcného válečného zisku ani mravního a
čestného úspěchu takovéhoto vítězství. Tento
úspěch je pak tím větší, že ho Černohorci
dobyli, když bylo srbské pomocné vojsko
diplomacií donuceno okolí Skadru po
krátkém pobytu zase opustit. Nuže! hlavní
cíl černohorské výpravy je dosa-
žen, Skader, kolébka černohorské dynastie,
je v moci černohorských junáků a Černá Hora
může klidně, může pokojně a hrdě spočinouti
na svých vavřínech. Triumf a vavřín vítěze
nevyrve jí už žádná nepřízeň, žádná moc lid-
ská — doufejme pak, že jí nebude vyrvána ani
cena tohoto vítězství. Diplomacie evropská
arci poslední dobou hlásala, že Skader Černé
Hoře nepřipadne, ani když ho silou zbraní
svých dobude, avšak je dosud v živé paměti,
že táž diplomacie před počátkem této války
spojence balkánské hrozivě varovala, že jim
nebude přiřknuto žádné sové území, že jim
nebude dopřáno žádného teritoriálního rozší-
ření, ani kdyby na celé čáře zvítězili, a ejhle
tytéž velmoci byly válečnými úspěchy spojenců
donuceny nejenom dopustit, nýbrž i přímo na-
vrbueutí tak značné rozšíření teritorií vítězův,
že . třemi spojenci mohly už býti uzavřeny
ptainináře míru. Lze tedy nyní míti za jisté,
že také čtvrtý spojenec, Černá Hora, cíle
svého dosáhne, ne-li docela, aspoň měrou
uspokojivou.
#16
alto_textblock
#16
Z Cetyně, 23. dubna. 6 hodin
ráno. (Zvláštní telegr. zpráva „Ná-
rodních Listů“.) Skadler padl.
Posádka jeho se vzdala.
Vojsko černohorské vtrhlo
vítězně do města i pev-
nosti.
Z Cetyně, 23. dubna. (K. k.) Z úřad-
ního černohorského pramene se sdě-
luje: Vojsko černohorské
vtrhlo vítězně do Skadru.
Z Cetyně, 23. dubna. 10 hod.
dopol. (Tisková kancelář.) Skader
padl. Na jeho cimbuřích
vlaje černohorský prapor.
Z Athén, 23. dubna. (K. k.) Velitel srb
ského vojska v Solunu Vasič dostal ze Sko-
plje telegram, dle kterého Skader padl
půlnoci a černohorské vojsko obsadílo mě-
sto ve 4 hod. ráno. Od předvčerejška vy-
jednával černohorský senerál s tureckým
velitelem o vzdání se města.
#17
alto_textblock
#17
Jak Skader padl.
#18
alto_textblock
#18
Z Cetyně, 22. dubna. (Zvlášt. telegr
zpráva Nár. Listů.) Skader padl po boji
velmi tuhém a krvavém. Vítězné vojsko
černohorské vtrhlo do města. Zde je úplný
pořádek. Král Mikuláš s princi ještě dnes
vjede do Skadru. Essad paša, seznav mar-
nost odporu dalšího, dal svému vojsku roz-
kaz, aby opustilo posice své a dalo se na
ústup do města, když byly pevnosti taraboš-
ské Černohorci dobyty útokem. Boj roz-
hodla dvoudenní kanonáda na všech fron-
tách, kterou provedli Srbové, kteří svou
palbou umlčeli tureckou baterii a udělal
do hradeb takové průlomy, že Černohorci
mohlí jimi provésti útok. V noci na vče-
rejšek dobyli Černohorci všech hlavních
posic na ráz. Plán ke všeobecnému útoku
vypracoval srbský generál Bojovič
s černohorským ministrem vojenství M ar-
tinovičem. Podobá se, že Turci sou-
časným útokem ze všech stran byli pře-
kvapení. Nejdříve padla Černohorcům do
ukou návrší „Malá Brdica“. Město Ska-
cer dělostřelbou velice utrpělo a podobá
se vlastně rumišti.
#19
alto_textblock
#19
Radost v Bělehradě.
Slk. Z Bělehradu, 23. dubna. (Zvl
telegr. „Nár. Listů“.) Skader padl. Ja-
ko »leskem rozlétla se zpráva tato časně
ráno městem. Na ulicích se ihned shlukly
#20
alto_textblock
#20
zástupy lidu. Čtou se telegramy, domy
ozdobují se prapory. První ověšen byl dům
Pašičův. Na tvářích všech září radostný
úsměv. Jásají i roznašeči novin na ulicící
a sklepníci v kavárnách. Jásá školní mlá-
dež, jásá všechno obyvatelstvo. Jasně se
vidí, jak Skader přirostl k srdci Bělehradu
třeba že bude černohorským. Dnes je veliký
svátek Bělehradu.
Sl-k. Z Bělehradu, 23. dubna. (Zvl. teleg
zpr. „N. L.“) Do deváté hodiny ránní Bělehrac
proměnil se v tábořiště. Ulice byly přeplněny
davy lidu. Všude vyvěšeny prapory. Lidé se
pozdravují Skadrem. Černohorská omladina
s prapory vyšla do ulic a k ní připojila se
omladina srbská. Ve chvíli seřaděn tisícihlavý
zástup pod prapory. Za zpěvu prochází tento
průvod městem. Před královským palácem
dějí se bouřlivé manifestace.
Sl-k. Z Bělehradu, 23. dubna. (Zvláštn
telegr. zpráva „Nár. Listů“.) Při ranní mani-
festaci před královským palácem událase
zajímavá episoda. Do zástupu vjel povoz mi-
nisterského předsedy Pašiče. Pašič jel v od-
krytém kočáře do ministerstva a tu činěny
mu nadšené ovace. Zástupy obklopily povoz
a bouřlivě zdravily ministerského předsedu
jenž dojat děkoval s kloboukem v ruce.
Nadšení v srbské skupštíně.
Sl—k. Z Bělehradu, 23. dubna. (Zvláštní
telegr. „N. L.“) V 10 hodin zahájena skupština.
Ministerský předseda povstal a pravil: Při-
náším vám vážnou zprávu: Naše vláda v noci
obdržela od srbského vyslance na Cetyni
zvěst, že Skader padl. Blahopřejeme chrabré-
mu černohorskému vojsku. — Předseda skup-
štiny zvolal: Na srbském národě spočinuly
boží oko a boží milost. Poslanci jednomyslně
žádají, aby dnešní den byl národním svátkem.
Z Bělehradu, 23. dubna. (K. k.) Zprávao
dobytí Skadru vyvolala zde největší radost
Na domech byly ihned vyvěšeny praporya
uspořádány bouřlivé projevy v městě, přede-
vším pak před královským palácem. Ve skup-
štině oznámil ministerský předseda Pašíč, že
od srbského vyslance v Cetyni dostal radost-
nou zprávu. Skupština se usnesla za bouřli-
vého provolávání „Živio“, aby k vítězství
černohorské armády bylo projeveno černo-
horské skupštině telegraficky blahopřání
Oposice žádala, aby schůze byla skončena na
znamení radosti. Byla však jenom přerušena
na půl hodiny.
#21
alto_textblock
#21
.. Jednání o defínitivní mír.
Z Londýna, 22. dubna. (K. k.) Reuterova
kancelář se dovídá: Odpovídací nota spojenců
učinila v diplomatických kruzích
londýnských dojem velmi dobrý.
Doufá se, že v brzku bude uzavřen
trvalý mír. Zitřejší konference velevyslan-
ců bude se zabývati odpovídací notou, Mí s t
novémírové konference není zná-
mo. Z přítomnosti několika balkánských de-
legátů v Londýně nelze o tom usuzovati
Hlavní rysy mírové smlouvy budou předen
stanoveny. Konference vypracuje pak jen po-
drobnosti.
Rakouský arcivévoda králem albanským.
Z Pešti, 23. dubna. „Villág“ uveřejňuje
dnes dlouhou zprávu, dle které stane se syn
arcivévody Joseia arcivévoda Josel Františel
králem albanským. Evropská diplomacie dala
prý k jeho kandidatuře již souhlas a také n
vídeňských poradách udělil jej Ismail Kemal
List prohlašuje, že arcivévoda Josef Fran-
tišek pojme za choť nejstarší dceru krále ital-
ského Jolantu. Tento projekt byl již za schůz-
ky krále Viktora Emanuela s následníkem
Františkem Ferdinandem a na schůzce mi-
nistra zahraničních záležitostí hr. Berchtolda
s italským zahraničním ministrem marký-
zem di San Giulianem smluven. Princezna
Jolanta jest, jak známo, vnučkou krále čer
nohorského.
#22
alto_textblock
#22
Mezí spojenci.
Z Bělehradu, 23. dubna. „Mali Žurnal
prudce útočí na Bulharsko, kterému vytýká
že Srbsko spojenství s ním nepotřebuje. Lis
praví, že řeka Vardar poteče srbským územím
a že Bulhaři nebudou se moci k Vardaru an
přiblížiti.
#23
alto_textblock
#23
Řecká sněmovna.
Z Athén, 23. dubna. (Ag. d'Athénes.) Po-
slanecká sněmovna se odročila přes velko-
noční svátky, když vyřídila všechny pilné
vládní předlohy.
#24
alto_textblock
#24
Turečtí zajatci a uprchlíci u Řeků.
Z Athén, 23. dubna. (K. k.) Úřadněs
popírá z Cařihradu pocházející zpráva, že
řecká vláda navrhla Turecku, aby propuštěno
bylo 5000 tureckých válečných zajatců, kteř
by měli býti dopravení řeckými parníky do
Mersiny. Řecká vláda neučinila takový ná-
vrh. Jde jenom o to, aby musulmanští uprch-
líci v Solunu, jichž počet se páčí na 25.000
byli poslání do Malé Asie.
#25
alto_textblock
#25
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
#26
alto_textblock
#26
Haličská kríse.
Z Vídně, 23. dubna. (K. k.) Oba posledn
dny konaly se u ministra financí dra. ryt. Za-
leského porady s vůdci jednotli-
vých politických stran polských
V pondělí večer měl ministr delší rozmluvu
s posl. drem. Germanem. Včera dopoledne
dostavila se k němu skupina středu
a to kníže Czartoryski, poslanci ryt. Kozlow-
#27
alto_textblock
#27
ski, ryt. Cienski a ryt. Starzynski. Pak konala
se porada se zástupci klubu autonomistů, a to
s hr. Pininským, ryt. Cieleckým, ryt. Laskow-
ským, bar. Moysou a ryt. Garapichem. Této
porady súčastnil se též zemský maršálek hr-
Goluchowski. Večer konferoval ministr s posl
Stapinským. Ve všech těchto poradách bylo
zevrubně jednáno o politické situací v Haliči
a o modalitách uvolnění reformy volební. O
výsledku podal ministr financí předsedovi mi-
nisterstva hr. Stürgkhovi zprávu.
Z Krakova, 23. dubna. (K. k.) Předseda
Polského Kola na sněmu zemském dr. Leo
svolal Polské Kolo haličskéh
sněmu zemského na den 28. t. m. ke schůzi
Na jednacím pořadu jest otázka národní rady
#28
alto_textblock
#28
Audíence.
Z Vídně, 23. dubna. Panovník přijal dne-
dopoledne o 11. hodině ministra války
polního zbrojmistra ryt. Krobati
na v audienci, která trvala 11/4 hodiny. Dále
přijal ve zvláštním slyšení mistodržitel
dolnorakouského dra. bar. Bie-
nertha.
#29
alto_textblock
#29
Z úřadního věstníku.
#30
alto_textblock
#30
Z Vídně, 23. dubna. [K. k.) Wiener Zeitung
uveřejňuje vyhlášku ministerstva financi ze dne
18. dubna 1913 ve příčině prodloužení činnosti ex-
positury celního úřadu ve Františko-
vých Lázních. — „Wiener Zeitung“ ozna-
muje: Ministerstvo vnitra schválilo na základě Nei-
vyššího zmocnění v dohodě s ministerstvem financ
změnu stanov akciové společnost
Pražská úvěrní banka (Prager Kreditbank
usnesenou na valné hromadě dne 6. března 1911
#31
alto_textblock
#31
Plavba německého císaře.
Z Brunshausenu, 22. dubna. [K. k.) „Imperator
připlul sem po příznivé plavbě brzy po půl osmé
hodině večer-
Z Berlína, 22. dubna. (K. k.) Cesta císaře Vi-
léma lodí „Imperator“ byla odročena.
#32
alto_textblock
#32
Anglický ministr o hospodářských účíncích
evropského napětí.
#33
alto_textblock
#33
Z Londýna, 22. dubna. [K. k.) (Dolní sněmov-
na, pokrač.) Za debaty o rozpočtech příjmů účetníc
r. 1913-14 pravil Lloyd George o nadějích
obchodu, že jeho rozpočty jsou zbudovány na
jednomyslném názoru obchodníků ze všech oborů
obchodu a průmyslu země. Znepokojujícím
momentem je dnes porucha na vý-
chodě. Dosud ani nejméně nezmenšila činnost
v dílnách, zpožďuje však velice svěřování nových
objednávek. Obchodníci vyčkávají událostí, nelli
se dají do nových podniků. Neděje se to ze
strachu před nynějšim konfliktem.
nýbrž ze strachu, že by se mohl roz-
šiřiti. Lloyd George prohlásil pak, že mu bylo
sděleno, že na pevníně se hromadí nanejvýše ne-
obyčejnou měrou hotové peníze a že počítá-li se
Francie. Německo a Rakousko dohromady, bylo
nahromaděno asi 60 mil. hotových
peněz ze strachu před budoucnost .
Hromadění hotových peněz na pevnině způsobil
tam nedostaek peněz, který je větší, nežli se zde
pociťuje. Ačkoli je dosti objednávek, aby dílny
byly zaměstnány plně na několik měsíců, je přece
otázkou, zdali tyto objednávky postačí až do té
doby, kdy bude důvěra obnovena
dojdou objednávky nově. Poukázav pak.
jak už zmíněno, na stoupající důvěru, pravil státní
kancléř, že spousty válkou učiněné musí býti opět
napraveny, že nemůže dlouho trvati a země evrop-
ské budou se opět těšiti blahobytu, jakého nikdy
dosud neznaly. Není žádného z obvyklých příznaků
že by obchodní rozmach byl dosáhl už vrcholu
Lloyd George vyslovil pak naději, že z cel, daně
dědické a pošty příjmy značně stoupnou.
Na konec prohlásil, že liberální vláda do té
doby, co je v úřadě až do konce finančního roku
zmenší státní dluh o 102 mil. liber šter-
linků a že zamýšlí vydati dalších 12 milionů liber
šterlinků na národní obranu a 20 mil. liber šterlin-
ků na starobní a nemocenský fond. (Pochvalau
vládních stoupenců.)
#34
alto_textblock
#34
Politická stávka v Belgii.
#35
alto_textblock
#35
Z Bruselu, 22. dubna. (K. k.) Sněmovna posla-
necká hlasovala dnes o návrhu liberálů, podaném
v pátek. Navržený jednací pořad byl katolíky vy-
kládán tak, že za podklad jednacího pořadu nemají
býti považována prohlášení, která podal předsed
ministerstva minulý týden, nýbrž všecka prohlá-
šení jeho, která podal v poslední době o volební
reformě ve sněmovně poslanecké. V tomto jed-
nacím pořadu se praví, že má býti zřízen
komise ke studiu problemu voleb
proviněních a obecních. Jestliže tato ko-
mise najde lepší formuli nežli jest nynější, mají
poslanci, již budou nově voleni, r. 1914, míti mož-
nost otázati se svých voličů po jejich mínění, též
pokud jde o volby do parlamentu. Jest-
liže voličové se vysloví pro revisi, pak by zajisté
nikdo se nevzpíral revisi ústavy. Katolíci navrhli
dále, aby byl s generální stávkou vysloven ne-
souhlas. Pryní část jednacího pořadu
byla přijata všemi hlasy bez hlas
předsedy ministerstva, který nehlasoval.
protože šlo o jeho vlastní prohlášení. Druhá část
jednacího pořadu byla přijata všemi hl as
proti hlasům sociálních demokrat
— 12 progresistů nehlasovalo, rovněž pak celý
pořad jednací 138 hlasy proti 2 hlasům, při čemi
38 sociálních demokratů nehlasovalo.
Schůze byla pak odročena.
Jak se sděluje, zaujme zejtra národní rada pro
generální stávku stanovisko k tomuto jednacímu
pořadu. Pak bude asi ve čtvrtek nebo v pátel
svolán mimořádný sjezd strany, jenž by rozhodi
o osudu generální stávky.
#36
alto_textblock
#36
Sociálně-revoluční svaz ruských gymnasistů.
#37
alto_textblock
#37
Z Petrohradu, 22. dubna. (K. k.) Večerní list
„Birž. Věd.“ sděluje: Proslýchá se, že úřady maji
data o existenci sociálně-revolučního
svazu mezi gymnasisty v Petrohradě
a Moskvě, jakož i v některých jižních městech.
Tím vysvětlují se domovní prohlídky v posledních
dnech u studentů vykonané a zatýkání stu-
dent ů.
#38
alto_textblock
#38
Apoštolský legát na Maltě.
Z Malty, 22. dubna. [K. k.) Za hlaholu zvonů
a za jásotu obyvatelstva přibyl sem apoštolský le-
gát pro eucharistický sjezd, kardinál Ferrata,
byl s nadšením uvilán. Odjel do Floriany, kdež byl
přijat arcibiskupem, cizími hodnostáři a veškerým
duchovenstvem.
#39
alto_textblock
#39
Návrhy severoamerického státního tajemníka
Z Washingtonu, 22. dubna. (K. k.) Předběžné
návrhy státního tajemníka Bryana pro světové
hnutí nové budou asi zítra neformálně předloženy
senátnímu výboru pro záležitosti zahraniční,
#40
alto_textblock
#40
Bryan zabývá se po nějaký čas tím, aby da
konkretní formu svým myšlenkám
světovém míru. Proslýchá se, že chce ná-
rody zavázati ke smlouvě obsahujíc
celý svět, aby spory byly předkládá-
ny smírčímu soudu a zbrojení byl
omezeno. Jak se praví, chce také navrhnouti
že jakmile životní otázky budou předloženy vyše-
třující komisi, žádná země, která je ve sporné otáz-
ce stranou, nemá nijak zbrojení sesilovati, neb
činiti další válečné přípravy, pokud komise ne
oznámí výsledek vyšetřování
#41
alto_textblock
#41
Z Černé Hory.
#42
alto_textblock
#42
Píše JUDr. Ferdinand H e l ler
#43
alto_textblock
#43
II.
#44
alto_textblock
#44
V Njeguši, kam jsme přijeli automobilem
Kotoru, přivital nás kapitán Popovič a zdvořile
požádal, abychom v úřadní místnosti do vylože-
ného tam archu zapsali svá jména. Jiného ne
#45
alto_textblock
#45
žádal.
V Dalmacii — tedy v Rakousku — žádají při
vstupu do toho kterého místa, i když se přicház
z tuzemska, legitimaci od každého. Zvláště pěkně
vypadá věc v Dubrovníku, který přece naprosto
žádného strategického významu nemá a který jes
výletním místem prvého řádu. Patrně se tak děj
ze snahy, povznésti tam návštěvu cizincůl
Do Cetyně as za 2 hodiny na to, když jsme
tam z Njeguše autobusem dojeli, došla kolem6
hodiny večer zpráva o dobytí Jedriny (Odrinu)
Bulhary.
Celá Cetyň, ač v pravém slova smyslu v
smutek pohřížená — vždyť není tam snad jediného
člověka, který by neměl smutek po některém ve
válce padlém přibuzném — se zaradovala a spon-
tánně vítězství Bulharů oslavila průvodem městem
k bulharskému konsulátu.
Průvodu zúčastnili se snad všichni na Cetyni
dlící muži — i nemocní vyšli z nemocnic — a
těch skoro každý byl raněn, neboť těch mužů.
kteří by raněni nebvli, jest na Cetyni velice málo.
Průvod ubíral se za zpěvu černohorské, srbské
bulharské hymny k bulharskému konsulátu, tam
stanul a všichní jeho účastníci jako jeden muž
mohutně, mužně, ale ne křiklavě, zazpívali „Šum
Marica
V okně konsulátní budovy objevil se bulhar-
ský konsul, promluvil několik slov, poděkoval z
ovaci, a průvod hnul se dále za zpěvu a ubíral s
k rakouskému konsulátu, věda, že rakouský vysla
nec asi tu radost nad pádem Jedriny s Černohore
upřímně sdílí.
Dojem, jaký ovace ta činila, popisovat nebudu
každý si ale představu o něm učiní sám, kdy)
uváží, že v průvodu dobrých devět desetin muže
mělo hlavy, ruce, ba i nohy v obvazech, a že vítěz-
ství Bulharů oslavoval tu národ, který sám ještě
o palmu vítězství krvavě zápasí, a kterému ji vel-
moci již z ruky rvou.
Druhý den na to odevzdával rakouský vysla
nec černchorskému králi ultimatum. V celé Cetyni
od toho momentu, kdy opustil konsulát až do té
doby, kdy vyšel z králova paláce, zavládlo horeč
né napětí. Celá Cetyň byla na ulici, ale nikde
nebylo vidět shluků ani zevlování. Za to na všec
tvářích bylo vidět otázku, jak odpoví král? C
a jak odpověděl, zvěděli Černohorci hned: všechny
tváře se rozjasnily a od úst k ústům šla zvěst
„Nepřijal“
Ještě téhož dopoledne zašli jsme do české ne-
mocnice, kde konal právě přehlídku profesor dr
Kukula. V nemocnici, na které vlaje český prapor
nalézalo se právě 300 raněných. Všichni o návště-
vě pana profesora věděli a připravili se na ni jak
na vojenskou parádu. Všichni leželi, čistě odění
v postelích — ač jinak a jindy je prý těžko je
udržet, neboť pokud vůbec mohou, nejraději tráví
čas na stráni u nemocnice — a jakmile vstoupii
pan profesor do té které místnosti, obrátili všichni
ranění zraky k němu, jakoby od výroku jeho oče
kávali život nebo smrt. Váží si ho tam velice.
Mohu říci, že představoval jsem si nemocnie
a hlavně nemocné jinak. Čekal jsem, že uvidím
tam tváře bolestí skroucené, zraky vyhaslé, apatii
atd., a zatím s každé té postele zářily nám vstříc
oči jasné, smělé, odhodlané: nikde žádný vzdech
žádný ston, a odevšad ozývala se chvála českých
lékařů a touha po brzkém uzdravení, aby mohl
znova do války. Ranění přívětivě nás pozdravo-
vali a uctívali nás rakijí, pomeranči a vařeným
vejcl.
Dr. Rychlík ukazoval nám poranění a vysvět-
loval jednotlivé případy. Všichni téměř ranění jev
úžasnou resistenci a hojivost. Uzdravují se i ti
kterým byla prostřelena hlava. Nejvíce poranění
připadá tam na prsa a ruce. Na záda žádná.
O každém raněném dalo by se něco zajíma-
vého říci. Já však vzpomenu jenom dvou. Ležel
tam Černohorec as 65letý. Poraněn byl při útoku
na turecký zákop. Kráčel sám před vojáky a hodil
do tureckého zákopu 20kilovou pumu. Při tom mu
byla prostřelena prsa. Stařec doufá v brzké uzdra-
vení a těší se znova na Taraboš. Lékaři však po-
chybují o jeho uzdravení: jeť sešlý věkem. — Ne-
daleko něho ležel Malisor, rovněž starší muž a
rovněž s prostřelenou hrudí. Poslední ze šesti
padli pod Tarabošem. Neznal jiné řečí, než svě
bratrů, kteří všichni, bojujíce po boku Černohorců
mateřské a dorozumíval se s lékaři jen prostřed-
nictvím své staré sestry, která mluví srbsky a o
jeho lože neustupuje. Lékaři dávali mu lhůtu 3—
dnů. Věděl o svém stavu, ale byl klidným, usmival
se a hrdě hleděl smrti vstříc.
Tohoto muže bylo mí zvláště lito: připadal mi
tak opuštěným. Šel dobrovolně do boje se svými
pěti bratry, snad aby se pomstil za křivdy. Turky
na jeho národě páchané, viděl smrt svých pět-
bratrů, a nyní lež.tam v umírání, vzdálen svého
rodného kraje, věda o bližící se smrti
Přistoupil jsem k němu a pohladil ho. Upřel
na mne svůj orlí zrak, usmál se, podal mi jednu
ruku a druhou učinil posuněk, kterým mi dával
na jevo, že je s ním již konec.
Při pohledu na tohoto člověka napadlo mi
po staletí přihlížela Evropa až do vypuknutí ny-
nější války zcela klidně a lhostejně na zhovadilosti
Turků, páchané na Slovanech a ještě na počátku
války zakřikovala slovanské státy, které zvedly
zbraň na ochranu a k osvobození svých bratří
aby tureckým násilnostem jednou pro vždy již uči-
nily konec, a nyní najednou se rozehřívá pro Al-
bánce a chce je chránit před Srby a Černohorci.
ač mnozí z těch Albánců bojují s Černohorci proti
Turkům. A i ta Anglie, která za posledních 100 le
ani žádnou jinou válku nevedla, než výbojnou, it
najednou se staví proti Černohorcům, poněvadz
prý nevedou válku osvobozovací, nýbrž výhojnou.
A jakou to tedy válku vedla Italie s Tureckem
o Tripolis a vede ji s Araby dál? A ta Evropa
mlčela a mlčí.
Z Cetyně odjeli jsme odpoledne vozem d
Rěky. Na cestě, as čtvrt hodiny za Cetyní, z t. zv
Belvederu, jsme spatřili Skaderské jezero, Tuzu
Brdicu, Taraboš a zasněžené vrcholky albánských
hor. Odtud pak již krajina začala trochu měnio
svůj ráz. Kdežto od Kotoru až do Cetyně a o
Cetyně až sem podobá se celá země, vyjímaje ma
#46
alto_textblock
#46
ličké údolí njegušské, v rozbouření zkamenělému
moři, a nebýti tu a tam nějaké chýše, mohl by se
člověk domnívati, že ocitl se v nějakém pustém.
neobydleném měsíčním kraji, počínají se na skal-
natých svazích již hustěji vyskytovati maličká ze-
lená údolí, kde přece již možno viděti poněku
větší políčka, ba dokonce i pole velká, která mo-
hou miti výměru nejméně čtvrt míry. Tak velkých
poli na cestě z Kotoru do Cetyně viděti není. T'am
místečka mezi balvany, často ne větší než oby-
čejný stůl, jsou oseta ovsem nebo lnem aneb osá-
zena brambory.
Ana tomto místě chci se zmínit o následujícím:
slyšel jsem výtky, že Černohorci nic nedělají a ž
zejména polní hospodářství obstarávají jejich ženy.
To za prvé není zeela pravda, a za druhé nemusí
nikdo černohorských žen proto litovat a Černohor-
cům to vytýkat, neboť to polní hospodářství na
Černé Hoře nedá těm ženám, i kdyby je obstará-
valy vskutku zcela samy, ani desetinu té práce,
kterou obstarávají ženy našich rolníků. Jsonť ta
pole namnoze tak veliká, že když jeden člověk na
nich pracuje, pro druhého tam není místa. A pak
ani ta největší pole nevyžadují ke svému obděláná
v jednotlivých ročních dobách jistě více času, ne
1 hodiny, a k dopravě sklizně s nich stačí nůše
neb 1 oslík.
A tak jest na Černé Hoře s každým zaměst-
náním. Všude a ve všem jest viděti ty nejmenší
rozměry, ubohost a chudobu. Kdyby nebyl výra
ten nepřípadným, mohlo by se říce, že jest na př.
k smíchu, viděti Čerohorky na trzích na př.v
v Kotoru nebo v Cetyni. Mnohá z nich přináší
na trh jenom 10 vajec, nebo — počítali jsme to
dobře — 20 až 30 bramborů, ta zase lahvičku oleje
ona bochníček kukuřičného chleba. Ty zámožnější
(snad) dopravují tam na jednom neb dvou malýcl
oslech nebo malých koníčkách malé otýpky klesti
nasbíraného na lesnatém Lovčenu aneb přiváděj
tam 1—3 jehňata nebo kůzlata.
A s takovým zbožím chodi Černohorky z Nie-
guše neb některé chaty pod Lovčenem až do Ko-
toru, kterážto chůze i po tak zvané staré cestě,
po které chodit umějí ale jenom Černohorci, ve-
doucí do výše 800 metrů přímo od moře, vyžaduje
času nejméně 5 hodin. Ovšem dovede Černohorka
času toho využiti, neboť nesouc svůj malinký ra-
neček na hlavě, neb ženouc zvířátka před sebou,
plete cestou punčochu. Dříve, jak se pamatuji, cho-
dívali muži s nimi. Nyní, když muži jsou ve válee.
chodí ženy samy, a velmi mnohé, jistě více než
čtvrtina z nich, budou chodit tak až do své smrti,
neboť černou látkou zastřená čepička a vážná.
smutná tvář ukazuje, že jim muž ve válce padl.
Ale vrátíme se zase na cestu z Cetyně ke
Rěce. Jak jsem řekl, začíná tu krajina již poněkud
veselejší, a skály i skalnaté stráně vykazují trochu
zeleně a jsou oživeny pasoucími se tam ovcemi
kozami, ba dokonce tuti tam lze spatřiti malou
kravičku.
O něco níže pak, asi na poloviční cestě z Ce-
tyně do Rěky, pokryty byly stráně podél cesty
takovou spoustou fialek, že byly úplně modré,
vůni jejich bylo cititi až do vozu. Říká se, že je-li
v zemi válka, kvetou fialky rudě, na Černé Hoř
tomu tak nenít tam kvetou tak krásně, jako nikde
jinde. Snad proto, že pokrývají hroby skutečných
reků, kteří tu svoji rodnou zemi tak milují, že život
za ni dáti, jim žádnou obětí není.
A jako změnila krajinasvůj ráz, tak změnil
ho zde i život. Kdežto na Cetyni bylo viděti jen
důsledky války, zde bylo viděti již válku samu
vzduch zdál se býti nasycen dýmem střelného pra-
chu. Co chvíli bylo viděti sestupovati s hor a skal-
natých strání šedé postavy ozbrojených mužů, smě-
řující do rěckého údolí. Potkávali jsme porůznu
muže mladší, kteří vyhojivše se z poranění, znovu
šli do války, starce ano i hochy. šli buď jednotlivě.
nebo ve skupinách 2—3 mužů, vážně, odhodlaně
mičky. Nikdo jim nevalel, a snad aniikdo jich —a-
volal, a přece šli.
A pak již -oblíže Rěky potkávali jsme zá-
stupy zajatých Turků, ba i vozíky jimi naplněné.
Každou skupinu doprovázel voják, neb i jenom
hoch, ozbrojený pouze revolverem. Průvodya
transporty nečinily však dojem, jakoby šlo o vá-
lečné zajatce. Naopak Turci šli neb jeli, majíce
mezi sebou Černohorce, kterému snadně mohli
zbraň vyrvat, zcela klidně, ba vesele, kouříce ciga-
rety a bavíce se mezi sebou i s doprovázejicím je
Černohorcem. Někteří vypadali zcela slušně ai
oděv jejich byl v pořádku; někteří však vypadali
v pravdě jako lupiči. Raněných bylo mezi nimi
málo.
Tak dojeli jsme kolem 5. hodiny odpolední do
Rěky, malého to pobřežního městečka, kdež došlo
ke shora popsanému setkání se s černohorskými
hodnostáři.
Ve Rěce zase týž obraz jako na Cetyni: skoro
žádní muží a kteří tam byli, byli raněni. Za to tím
více tam bylo zajatých Turků. Albánců a Kurdů.
Ti však dobrý dojem nedělali a byli také přísněji
hlídáni. Druhý den na to, ráno ve 4 hodiny, vzbu-
dila nás — patrně z rozkazu oněch hodnostářů —
vojenská hlídka, a my šli ku parníčku, jedoucímu
po jezeře k Veri-Bazaru a odtud pod Taraboš.
Parníček určen byl pro vojenský transport.
Došli jsme k němu a usedli na palubu a dívali se
na břeh, kde každou chvilku vynořila se ze tmy
a ranní mlhy šerá postava ozbrojeného mužea
blížila se ku parníku. Byli to tíž muži, které jsme
potkávali na cestě z Cetyně do Rěky. Zvolna počal
se parníček jimi plnit.
Když pak již začlo svítat, objevil se na břehu
divný průvod. Kráčelo tam asi 200—300 mužů, jeden
za druhým, a každý něco nesl na hlavě nebo na
zádech. Byli to zajatci a přinášeli na parník bed-
ničky patron, dynamitu, pumy a pušky.
Mlčky vstupovali na loď a skládali svůj nákla
na palubu, načež vojáci usedli na narovnané bed-
ničky a zcela klidně si zapalovali cigarety. D
odjezdu byl parníček naplněn tak, že nebylo na
palubě hnuti, a když již nikdo nešel, odrazil od
břehu
Nyní nalézali jsme se ve středu lidí, jdoucích
do boje a na smrt, a mohli je zcela klidně pozoro-
vati. A tam přesvědčil jsem se, že ti Černohorci
jak líčí nám je Holeček, a jak si je představujeme.
dosud žijí. Na tvářích všech těch mužů, starcůa
hochů, jdoucích do boje, bylo viděti klid, vážnost.
odhodlanost a chrabrost.
Nikde nebylo viděti žádného nervosního spě-
chu, žádného strkání, nebylo slyšeti zpěvu ani
křiku, ba ani řečí.
Každý třímal v ruce svoji pušku a upíral zrak
do dálky, kde v mlze měly objeviti se obrysy vzdá-
lených skal skadarských. A všichni ti lidé oproti
nám byli vlídní, mírní a zdvořilí, a dělali nám mi-
sto, abychom měli pohodlí.
Mluvil jsem s nimi a ptal se jich na Taraboš.
Všichni říkali, že Taraboš je tvrdým od přírody
i inženýrů, a na otázku, zda-li ho dobudou, odpo-
vídali „jak bůh dá“, ale z jiskrných očí a zafatých
pěstí bylo vidět odhodlání, buď ho dobýt nebo
padnout. O nějaké chvástavosti, clubivosti, nebo
o nějakém kasání se nikde ani stopy. — Kdo chce
Černohorce znát, musí je vidět jít do boje a umírat.
Jsou pevní a neústupní, jak ty jejich skály. A při
tom mírní, klidní a vlídní, a každ i z té nejzapad-
lepší chaty, má v sobě značnou dávku vrozené
noblesy: lid v pravdě rytířský.