ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0e363d60-8f0f-11dd-95ea-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 46
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve středu 23. dubna 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 1f0.
#4 alto_textblock #4
1 areaní a večerní listy předpláci ze traze v administraci- na mnésla. . 2 K.— na čtvrtileta... 6K — a dvoji donáškou: ue na měsíc. . . . 2 na čtvré lota . .. . 7 K h ve filiálkách: na měsie.. . 2 KK 30h PPošton i na měsla. . . . . .s na divrt leta . . . 9 K 60h s dvoji zásilkou as měsio. . . . . . 8 K 80 h a dtvrt leta . . . . 11 K d0h
#5 alto_textblock #5
N
#6 alto_textblock #6
.
#7 alto_textblock #7
ecerní
#8 alto_textblock #8
NILI
#9 alto_textblock #9
dání
#10 alto_textblock #10
D
#11 alto_textblock #11
V drobném prodejlr ranní číslo o sobě . . za Sh večerní . . za 4 h Ve fliálkách na venkověi ramni čislo . . . . 10 vederní . . . . . . . . 5
#12 alto_textblock #12
lnaeráty plati se hotově napřed. Předplaceni a insorty přijíma administrace v Marianské nl., 8. Tam nacházejí se těž redakce, tiskárna a expodine „Národních Llistů“ Rukoplsy se nevracejí.
#13 alto_textblock #13
Válka na Balkáně.
#14 alto_textblock #14
Skader v moci černo- horců.
#15 alto_textblock #15
Konečně dosáhli Černohorci vytčeného velkého cíle svojí válečné výpravy: hrslýa tvrdý Skader, jedna z největších pevností tu- reckých, po několikaměsíčním obléhání a do- bývání padl, vzdav se chrabrým oblehatelům a statečné vojsko krále Mikuláše vešlo vítězo- slavně do jeho bran, ulic a hradeb. S bastionů a věží skaderských vlaje vesele černohorská vlajka, hudba hraje hymnu národa a čacké mužstvo černých hor plesá. Malá Černá Hora, nejmenší ze spojenců balkánských a nejmenší ze skutečných států evropských, čítající cel- kem ne celý čtvrt milionu obyvatelů, zahájila v měsíci říjnu minulého roku odvážný boj proti turecké veleříši a tím celou nynější válku bal- kánskou, jež získala balkánskému Slovanstvu obdiv světa a nehynoucí slávu válečnou, a táž malá Černá Hora, nejmenší ze spojenců bal- kánských, tuto slavnou válku také ukončila a to skvělým vítězstvím, jehož dobyla a jež si hrdě vynu- tila navzdor zákazu a všem hrozbám celé Evropy, kteráž jí dopřáti nechtěla ani věcného válečného zisku ani mravního a čestného úspěchu takovéhoto vítězství. Tento úspěch je pak tím větší, že ho Černohorci dobyli, když bylo srbské pomocné vojsko diplomacií donuceno okolí Skadru po krátkém pobytu zase opustit. Nuže! hlavní cíl černohorské výpravy je dosa- žen, Skader, kolébka černohorské dynastie, je v moci černohorských junáků a Černá Hora může klidně, může pokojně a hrdě spočinouti na svých vavřínech. Triumf a vavřín vítěze nevyrve jí už žádná nepřízeň, žádná moc lid- ská — doufejme pak, že jí nebude vyrvána ani cena tohoto vítězství. Diplomacie evropská arci poslední dobou hlásala, že Skader Černé Hoře nepřipadne, ani když ho silou zbraní svých dobude, avšak je dosud v živé paměti, že táž diplomacie před počátkem této války spojence balkánské hrozivě varovala, že jim nebude přiřknuto žádné sové území, že jim nebude dopřáno žádného teritoriálního rozší- ření, ani kdyby na celé čáře zvítězili, a ejhle tytéž velmoci byly válečnými úspěchy spojenců donuceny nejenom dopustit, nýbrž i přímo na- vrbueutí tak značné rozšíření teritorií vítězův, že . třemi spojenci mohly už býti uzavřeny ptainináře míru. Lze tedy nyní míti za jisté, že také čtvrtý spojenec, Černá Hora, cíle svého dosáhne, ne-li docela, aspoň měrou uspokojivou.
#16 alto_textblock #16
Z Cetyně, 23. dubna. 6 hodin ráno. (Zvláštní telegr. zpráva „Ná- rodních Listů“.) Skadler padl. Posádka jeho se vzdala. Vojsko černohorské vtrhlo vítězně do města i pev- nosti. Z Cetyně, 23. dubna. (K. k.) Z úřad- ního černohorského pramene se sdě- luje: Vojsko černohorské vtrhlo vítězně do Skadru. Z Cetyně, 23. dubna. 10 hod. dopol. (Tisková kancelář.) Skader padl. Na jeho cimbuřích vlaje černohorský prapor. Z Athén, 23. dubna. (K. k.) Velitel srb ského vojska v Solunu Vasič dostal ze Sko- plje telegram, dle kterého Skader padl půlnoci a černohorské vojsko obsadílo mě- sto ve 4 hod. ráno. Od předvčerejška vy- jednával černohorský senerál s tureckým velitelem o vzdání se města.
#17 alto_textblock #17
Jak Skader padl.
#18 alto_textblock #18
Z Cetyně, 22. dubna. (Zvlášt. telegr zpráva Nár. Listů.) Skader padl po boji velmi tuhém a krvavém. Vítězné vojsko černohorské vtrhlo do města. Zde je úplný pořádek. Král Mikuláš s princi ještě dnes vjede do Skadru. Essad paša, seznav mar- nost odporu dalšího, dal svému vojsku roz- kaz, aby opustilo posice své a dalo se na ústup do města, když byly pevnosti taraboš- ské Černohorci dobyty útokem. Boj roz- hodla dvoudenní kanonáda na všech fron- tách, kterou provedli Srbové, kteří svou palbou umlčeli tureckou baterii a udělal do hradeb takové průlomy, že Černohorci mohlí jimi provésti útok. V noci na vče- rejšek dobyli Černohorci všech hlavních posic na ráz. Plán ke všeobecnému útoku vypracoval srbský generál Bojovič s černohorským ministrem vojenství M ar- tinovičem. Podobá se, že Turci sou- časným útokem ze všech stran byli pře- kvapení. Nejdříve padla Černohorcům do ukou návrší „Malá Brdica“. Město Ska- cer dělostřelbou velice utrpělo a podobá se vlastně rumišti.
#19 alto_textblock #19
Radost v Bělehradě. Slk. Z Bělehradu, 23. dubna. (Zvl telegr. „Nár. Listů“.) Skader padl. Ja- ko »leskem rozlétla se zpráva tato časně ráno městem. Na ulicích se ihned shlukly
#20 alto_textblock #20
zástupy lidu. Čtou se telegramy, domy ozdobují se prapory. První ověšen byl dům Pašičův. Na tvářích všech září radostný úsměv. Jásají i roznašeči novin na ulicící a sklepníci v kavárnách. Jásá školní mlá- dež, jásá všechno obyvatelstvo. Jasně se vidí, jak Skader přirostl k srdci Bělehradu třeba že bude černohorským. Dnes je veliký svátek Bělehradu. Sl-k. Z Bělehradu, 23. dubna. (Zvl. teleg zpr. „N. L.“) Do deváté hodiny ránní Bělehrac proměnil se v tábořiště. Ulice byly přeplněny davy lidu. Všude vyvěšeny prapory. Lidé se pozdravují Skadrem. Černohorská omladina s prapory vyšla do ulic a k ní připojila se omladina srbská. Ve chvíli seřaděn tisícihlavý zástup pod prapory. Za zpěvu prochází tento průvod městem. Před královským palácem dějí se bouřlivé manifestace. Sl-k. Z Bělehradu, 23. dubna. (Zvláštn telegr. zpráva „Nár. Listů“.) Při ranní mani- festaci před královským palácem událase zajímavá episoda. Do zástupu vjel povoz mi- nisterského předsedy Pašiče. Pašič jel v od- krytém kočáře do ministerstva a tu činěny mu nadšené ovace. Zástupy obklopily povoz a bouřlivě zdravily ministerského předsedu jenž dojat děkoval s kloboukem v ruce. Nadšení v srbské skupštíně. Sl—k. Z Bělehradu, 23. dubna. (Zvláštní telegr. „N. L.“) V 10 hodin zahájena skupština. Ministerský předseda povstal a pravil: Při- náším vám vážnou zprávu: Naše vláda v noci obdržela od srbského vyslance na Cetyni zvěst, že Skader padl. Blahopřejeme chrabré- mu černohorskému vojsku. — Předseda skup- štiny zvolal: Na srbském národě spočinuly boží oko a boží milost. Poslanci jednomyslně žádají, aby dnešní den byl národním svátkem. Z Bělehradu, 23. dubna. (K. k.) Zprávao dobytí Skadru vyvolala zde největší radost Na domech byly ihned vyvěšeny praporya uspořádány bouřlivé projevy v městě, přede- vším pak před královským palácem. Ve skup- štině oznámil ministerský předseda Pašíč, že od srbského vyslance v Cetyni dostal radost- nou zprávu. Skupština se usnesla za bouřli- vého provolávání „Živio“, aby k vítězství černohorské armády bylo projeveno černo- horské skupštině telegraficky blahopřání Oposice žádala, aby schůze byla skončena na znamení radosti. Byla však jenom přerušena na půl hodiny.
#21 alto_textblock #21
.. Jednání o defínitivní mír. Z Londýna, 22. dubna. (K. k.) Reuterova kancelář se dovídá: Odpovídací nota spojenců učinila v diplomatických kruzích londýnských dojem velmi dobrý. Doufá se, že v brzku bude uzavřen trvalý mír. Zitřejší konference velevyslan- ců bude se zabývati odpovídací notou, Mí s t novémírové konference není zná- mo. Z přítomnosti několika balkánských de- legátů v Londýně nelze o tom usuzovati Hlavní rysy mírové smlouvy budou předen stanoveny. Konference vypracuje pak jen po- drobnosti. Rakouský arcivévoda králem albanským. Z Pešti, 23. dubna. „Villág“ uveřejňuje dnes dlouhou zprávu, dle které stane se syn arcivévody Joseia arcivévoda Josel Františel králem albanským. Evropská diplomacie dala prý k jeho kandidatuře již souhlas a také n vídeňských poradách udělil jej Ismail Kemal List prohlašuje, že arcivévoda Josef Fran- tišek pojme za choť nejstarší dceru krále ital- ského Jolantu. Tento projekt byl již za schůz- ky krále Viktora Emanuela s následníkem Františkem Ferdinandem a na schůzce mi- nistra zahraničních záležitostí hr. Berchtolda s italským zahraničním ministrem marký- zem di San Giulianem smluven. Princezna Jolanta jest, jak známo, vnučkou krále čer nohorského.
#22 alto_textblock #22
Mezí spojenci. Z Bělehradu, 23. dubna. „Mali Žurnal prudce útočí na Bulharsko, kterému vytýká že Srbsko spojenství s ním nepotřebuje. Lis praví, že řeka Vardar poteče srbským územím a že Bulhaři nebudou se moci k Vardaru an přiblížiti.
#23 alto_textblock #23
Řecká sněmovna. Z Athén, 23. dubna. (Ag. d'Athénes.) Po- slanecká sněmovna se odročila přes velko- noční svátky, když vyřídila všechny pilné vládní předlohy.
#24 alto_textblock #24
Turečtí zajatci a uprchlíci u Řeků. Z Athén, 23. dubna. (K. k.) Úřadněs popírá z Cařihradu pocházející zpráva, že řecká vláda navrhla Turecku, aby propuštěno bylo 5000 tureckých válečných zajatců, kteř by měli býti dopravení řeckými parníky do Mersiny. Řecká vláda neučinila takový ná- vrh. Jde jenom o to, aby musulmanští uprch- líci v Solunu, jichž počet se páčí na 25.000 byli poslání do Malé Asie.
#25 alto_textblock #25
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
#26 alto_textblock #26
Haličská kríse. Z Vídně, 23. dubna. (K. k.) Oba posledn dny konaly se u ministra financí dra. ryt. Za- leského porady s vůdci jednotli- vých politických stran polských V pondělí večer měl ministr delší rozmluvu s posl. drem. Germanem. Včera dopoledne dostavila se k němu skupina středu a to kníže Czartoryski, poslanci ryt. Kozlow-
#27 alto_textblock #27
ski, ryt. Cienski a ryt. Starzynski. Pak konala se porada se zástupci klubu autonomistů, a to s hr. Pininským, ryt. Cieleckým, ryt. Laskow- ským, bar. Moysou a ryt. Garapichem. Této porady súčastnil se též zemský maršálek hr- Goluchowski. Večer konferoval ministr s posl Stapinským. Ve všech těchto poradách bylo zevrubně jednáno o politické situací v Haliči a o modalitách uvolnění reformy volební. O výsledku podal ministr financí předsedovi mi- nisterstva hr. Stürgkhovi zprávu. Z Krakova, 23. dubna. (K. k.) Předseda Polského Kola na sněmu zemském dr. Leo svolal Polské Kolo haličskéh sněmu zemského na den 28. t. m. ke schůzi Na jednacím pořadu jest otázka národní rady
#28 alto_textblock #28
Audíence. Z Vídně, 23. dubna. Panovník přijal dne- dopoledne o 11. hodině ministra války polního zbrojmistra ryt. Krobati na v audienci, která trvala 11/4 hodiny. Dále přijal ve zvláštním slyšení mistodržitel dolnorakouského dra. bar. Bie- nertha.
#29 alto_textblock #29
Z úřadního věstníku.
#30 alto_textblock #30
Z Vídně, 23. dubna. [K. k.) Wiener Zeitung uveřejňuje vyhlášku ministerstva financi ze dne 18. dubna 1913 ve příčině prodloužení činnosti ex- positury celního úřadu ve Františko- vých Lázních. — „Wiener Zeitung“ ozna- muje: Ministerstvo vnitra schválilo na základě Nei- vyššího zmocnění v dohodě s ministerstvem financ změnu stanov akciové společnost Pražská úvěrní banka (Prager Kreditbank usnesenou na valné hromadě dne 6. března 1911
#31 alto_textblock #31
Plavba německého císaře. Z Brunshausenu, 22. dubna. [K. k.) „Imperator připlul sem po příznivé plavbě brzy po půl osmé hodině večer- Z Berlína, 22. dubna. (K. k.) Cesta císaře Vi- léma lodí „Imperator“ byla odročena.
#32 alto_textblock #32
Anglický ministr o hospodářských účíncích evropského napětí.
#33 alto_textblock #33
Z Londýna, 22. dubna. [K. k.) (Dolní sněmov- na, pokrač.) Za debaty o rozpočtech příjmů účetníc r. 1913-14 pravil Lloyd George o nadějích obchodu, že jeho rozpočty jsou zbudovány na jednomyslném názoru obchodníků ze všech oborů obchodu a průmyslu země. Znepokojujícím momentem je dnes porucha na vý- chodě. Dosud ani nejméně nezmenšila činnost v dílnách, zpožďuje však velice svěřování nových objednávek. Obchodníci vyčkávají událostí, nelli se dají do nových podniků. Neděje se to ze strachu před nynějšim konfliktem. nýbrž ze strachu, že by se mohl roz- šiřiti. Lloyd George prohlásil pak, že mu bylo sděleno, že na pevníně se hromadí nanejvýše ne- obyčejnou měrou hotové peníze a že počítá-li se Francie. Německo a Rakousko dohromady, bylo nahromaděno asi 60 mil. hotových peněz ze strachu před budoucnost . Hromadění hotových peněz na pevnině způsobil tam nedostaek peněz, který je větší, nežli se zde pociťuje. Ačkoli je dosti objednávek, aby dílny byly zaměstnány plně na několik měsíců, je přece otázkou, zdali tyto objednávky postačí až do té doby, kdy bude důvěra obnovena dojdou objednávky nově. Poukázav pak. jak už zmíněno, na stoupající důvěru, pravil státní kancléř, že spousty válkou učiněné musí býti opět napraveny, že nemůže dlouho trvati a země evrop- ské budou se opět těšiti blahobytu, jakého nikdy dosud neznaly. Není žádného z obvyklých příznaků že by obchodní rozmach byl dosáhl už vrcholu Lloyd George vyslovil pak naději, že z cel, daně dědické a pošty příjmy značně stoupnou. Na konec prohlásil, že liberální vláda do té doby, co je v úřadě až do konce finančního roku zmenší státní dluh o 102 mil. liber šter- linků a že zamýšlí vydati dalších 12 milionů liber šterlinků na národní obranu a 20 mil. liber šterlin- ků na starobní a nemocenský fond. (Pochvalau vládních stoupenců.)
#34 alto_textblock #34
Politická stávka v Belgii.
#35 alto_textblock #35
Z Bruselu, 22. dubna. (K. k.) Sněmovna posla- necká hlasovala dnes o návrhu liberálů, podaném v pátek. Navržený jednací pořad byl katolíky vy- kládán tak, že za podklad jednacího pořadu nemají býti považována prohlášení, která podal předsed ministerstva minulý týden, nýbrž všecka prohlá- šení jeho, která podal v poslední době o volební reformě ve sněmovně poslanecké. V tomto jed- nacím pořadu se praví, že má býti zřízen komise ke studiu problemu voleb proviněních a obecních. Jestliže tato ko- mise najde lepší formuli nežli jest nynější, mají poslanci, již budou nově voleni, r. 1914, míti mož- nost otázati se svých voličů po jejich mínění, též pokud jde o volby do parlamentu. Jest- liže voličové se vysloví pro revisi, pak by zajisté nikdo se nevzpíral revisi ústavy. Katolíci navrhli dále, aby byl s generální stávkou vysloven ne- souhlas. Pryní část jednacího pořadu byla přijata všemi hlasy bez hlas předsedy ministerstva, který nehlasoval. protože šlo o jeho vlastní prohlášení. Druhá část jednacího pořadu byla přijata všemi hl as proti hlasům sociálních demokrat — 12 progresistů nehlasovalo, rovněž pak celý pořad jednací 138 hlasy proti 2 hlasům, při čemi 38 sociálních demokratů nehlasovalo. Schůze byla pak odročena. Jak se sděluje, zaujme zejtra národní rada pro generální stávku stanovisko k tomuto jednacímu pořadu. Pak bude asi ve čtvrtek nebo v pátel svolán mimořádný sjezd strany, jenž by rozhodi o osudu generální stávky.
#36 alto_textblock #36
Sociálně-revoluční svaz ruských gymnasistů.
#37 alto_textblock #37
Z Petrohradu, 22. dubna. (K. k.) Večerní list „Birž. Věd.“ sděluje: Proslýchá se, že úřady maji data o existenci sociálně-revolučního svazu mezi gymnasisty v Petrohradě a Moskvě, jakož i v některých jižních městech. Tím vysvětlují se domovní prohlídky v posledních dnech u studentů vykonané a zatýkání stu- dent ů.
#38 alto_textblock #38
Apoštolský legát na Maltě. Z Malty, 22. dubna. [K. k.) Za hlaholu zvonů a za jásotu obyvatelstva přibyl sem apoštolský le- gát pro eucharistický sjezd, kardinál Ferrata, byl s nadšením uvilán. Odjel do Floriany, kdež byl přijat arcibiskupem, cizími hodnostáři a veškerým duchovenstvem.
#39 alto_textblock #39
Návrhy severoamerického státního tajemníka Z Washingtonu, 22. dubna. (K. k.) Předběžné návrhy státního tajemníka Bryana pro světové hnutí nové budou asi zítra neformálně předloženy senátnímu výboru pro záležitosti zahraniční,
#40 alto_textblock #40
Bryan zabývá se po nějaký čas tím, aby da konkretní formu svým myšlenkám světovém míru. Proslýchá se, že chce ná- rody zavázati ke smlouvě obsahujíc celý svět, aby spory byly předkládá- ny smírčímu soudu a zbrojení byl omezeno. Jak se praví, chce také navrhnouti že jakmile životní otázky budou předloženy vyše- třující komisi, žádná země, která je ve sporné otáz- ce stranou, nemá nijak zbrojení sesilovati, neb činiti další válečné přípravy, pokud komise ne oznámí výsledek vyšetřování
#41 alto_textblock #41
Z Černé Hory.
#42 alto_textblock #42
Píše JUDr. Ferdinand H e l ler
#43 alto_textblock #43
II.
#44 alto_textblock #44
V Njeguši, kam jsme přijeli automobilem Kotoru, přivital nás kapitán Popovič a zdvořile požádal, abychom v úřadní místnosti do vylože- ného tam archu zapsali svá jména. Jiného ne
#45 alto_textblock #45
žádal. V Dalmacii — tedy v Rakousku — žádají při vstupu do toho kterého místa, i když se přicház z tuzemska, legitimaci od každého. Zvláště pěkně vypadá věc v Dubrovníku, který přece naprosto žádného strategického významu nemá a který jes výletním místem prvého řádu. Patrně se tak děj ze snahy, povznésti tam návštěvu cizincůl Do Cetyně as za 2 hodiny na to, když jsme tam z Njeguše autobusem dojeli, došla kolem6 hodiny večer zpráva o dobytí Jedriny (Odrinu) Bulhary. Celá Cetyň, ač v pravém slova smyslu v smutek pohřížená — vždyť není tam snad jediného člověka, který by neměl smutek po některém ve válce padlém přibuzném — se zaradovala a spon- tánně vítězství Bulharů oslavila průvodem městem k bulharskému konsulátu. Průvodu zúčastnili se snad všichni na Cetyni dlící muži — i nemocní vyšli z nemocnic — a těch skoro každý byl raněn, neboť těch mužů. kteří by raněni nebvli, jest na Cetyni velice málo. Průvod ubíral se za zpěvu černohorské, srbské bulharské hymny k bulharskému konsulátu, tam stanul a všichní jeho účastníci jako jeden muž mohutně, mužně, ale ne křiklavě, zazpívali „Šum Marica V okně konsulátní budovy objevil se bulhar- ský konsul, promluvil několik slov, poděkoval z ovaci, a průvod hnul se dále za zpěvu a ubíral s k rakouskému konsulátu, věda, že rakouský vysla nec asi tu radost nad pádem Jedriny s Černohore upřímně sdílí. Dojem, jaký ovace ta činila, popisovat nebudu každý si ale představu o něm učiní sám, kdy) uváží, že v průvodu dobrých devět desetin muže mělo hlavy, ruce, ba i nohy v obvazech, a že vítěz- ství Bulharů oslavoval tu národ, který sám ještě o palmu vítězství krvavě zápasí, a kterému ji vel- moci již z ruky rvou. Druhý den na to odevzdával rakouský vysla nec černchorskému králi ultimatum. V celé Cetyni od toho momentu, kdy opustil konsulát až do té doby, kdy vyšel z králova paláce, zavládlo horeč né napětí. Celá Cetyň byla na ulici, ale nikde nebylo vidět shluků ani zevlování. Za to na všec tvářích bylo vidět otázku, jak odpoví král? C a jak odpověděl, zvěděli Černohorci hned: všechny tváře se rozjasnily a od úst k ústům šla zvěst „Nepřijal“ Ještě téhož dopoledne zašli jsme do české ne- mocnice, kde konal právě přehlídku profesor dr Kukula. V nemocnici, na které vlaje český prapor nalézalo se právě 300 raněných. Všichni o návště- vě pana profesora věděli a připravili se na ni jak na vojenskou parádu. Všichni leželi, čistě odění v postelích — ač jinak a jindy je prý těžko je udržet, neboť pokud vůbec mohou, nejraději tráví čas na stráni u nemocnice — a jakmile vstoupii pan profesor do té které místnosti, obrátili všichni ranění zraky k němu, jakoby od výroku jeho oče kávali život nebo smrt. Váží si ho tam velice. Mohu říci, že představoval jsem si nemocnie a hlavně nemocné jinak. Čekal jsem, že uvidím tam tváře bolestí skroucené, zraky vyhaslé, apatii atd., a zatím s každé té postele zářily nám vstříc oči jasné, smělé, odhodlané: nikde žádný vzdech žádný ston, a odevšad ozývala se chvála českých lékařů a touha po brzkém uzdravení, aby mohl znova do války. Ranění přívětivě nás pozdravo- vali a uctívali nás rakijí, pomeranči a vařeným vejcl. Dr. Rychlík ukazoval nám poranění a vysvět- loval jednotlivé případy. Všichni téměř ranění jev úžasnou resistenci a hojivost. Uzdravují se i ti kterým byla prostřelena hlava. Nejvíce poranění připadá tam na prsa a ruce. Na záda žádná. O každém raněném dalo by se něco zajíma- vého říci. Já však vzpomenu jenom dvou. Ležel tam Černohorec as 65letý. Poraněn byl při útoku na turecký zákop. Kráčel sám před vojáky a hodil do tureckého zákopu 20kilovou pumu. Při tom mu byla prostřelena prsa. Stařec doufá v brzké uzdra- vení a těší se znova na Taraboš. Lékaři však po- chybují o jeho uzdravení: jeť sešlý věkem. — Ne- daleko něho ležel Malisor, rovněž starší muž a rovněž s prostřelenou hrudí. Poslední ze šesti padli pod Tarabošem. Neznal jiné řečí, než svě bratrů, kteří všichni, bojujíce po boku Černohorců mateřské a dorozumíval se s lékaři jen prostřed- nictvím své staré sestry, která mluví srbsky a o jeho lože neustupuje. Lékaři dávali mu lhůtu 3— dnů. Věděl o svém stavu, ale byl klidným, usmival se a hrdě hleděl smrti vstříc. Tohoto muže bylo mí zvláště lito: připadal mi tak opuštěným. Šel dobrovolně do boje se svými pěti bratry, snad aby se pomstil za křivdy. Turky na jeho národě páchané, viděl smrt svých pět- bratrů, a nyní lež.tam v umírání, vzdálen svého rodného kraje, věda o bližící se smrti Přistoupil jsem k němu a pohladil ho. Upřel na mne svůj orlí zrak, usmál se, podal mi jednu ruku a druhou učinil posuněk, kterým mi dával na jevo, že je s ním již konec. Při pohledu na tohoto člověka napadlo mi po staletí přihlížela Evropa až do vypuknutí ny- nější války zcela klidně a lhostejně na zhovadilosti Turků, páchané na Slovanech a ještě na počátku války zakřikovala slovanské státy, které zvedly zbraň na ochranu a k osvobození svých bratří aby tureckým násilnostem jednou pro vždy již uči- nily konec, a nyní najednou se rozehřívá pro Al- bánce a chce je chránit před Srby a Černohorci. ač mnozí z těch Albánců bojují s Černohorci proti Turkům. A i ta Anglie, která za posledních 100 le ani žádnou jinou válku nevedla, než výbojnou, it najednou se staví proti Černohorcům, poněvadz prý nevedou válku osvobozovací, nýbrž výhojnou. A jakou to tedy válku vedla Italie s Tureckem o Tripolis a vede ji s Araby dál? A ta Evropa mlčela a mlčí. Z Cetyně odjeli jsme odpoledne vozem d Rěky. Na cestě, as čtvrt hodiny za Cetyní, z t. zv Belvederu, jsme spatřili Skaderské jezero, Tuzu Brdicu, Taraboš a zasněžené vrcholky albánských hor. Odtud pak již krajina začala trochu měnio svůj ráz. Kdežto od Kotoru až do Cetyně a o Cetyně až sem podobá se celá země, vyjímaje ma
#46 alto_textblock #46
ličké údolí njegušské, v rozbouření zkamenělému moři, a nebýti tu a tam nějaké chýše, mohl by se člověk domnívati, že ocitl se v nějakém pustém. neobydleném měsíčním kraji, počínají se na skal- natých svazích již hustěji vyskytovati maličká ze- lená údolí, kde přece již možno viděti poněku větší políčka, ba dokonce i pole velká, která mo- hou miti výměru nejméně čtvrt míry. Tak velkých poli na cestě z Kotoru do Cetyně viděti není. T'am místečka mezi balvany, často ne větší než oby- čejný stůl, jsou oseta ovsem nebo lnem aneb osá- zena brambory. Ana tomto místě chci se zmínit o následujícím: slyšel jsem výtky, že Černohorci nic nedělají a ž zejména polní hospodářství obstarávají jejich ženy. To za prvé není zeela pravda, a za druhé nemusí nikdo černohorských žen proto litovat a Černohor- cům to vytýkat, neboť to polní hospodářství na Černé Hoře nedá těm ženám, i kdyby je obstará- valy vskutku zcela samy, ani desetinu té práce, kterou obstarávají ženy našich rolníků. Jsonť ta pole namnoze tak veliká, že když jeden člověk na nich pracuje, pro druhého tam není místa. A pak ani ta největší pole nevyžadují ke svému obděláná v jednotlivých ročních dobách jistě více času, ne 1 hodiny, a k dopravě sklizně s nich stačí nůše neb 1 oslík. A tak jest na Černé Hoře s každým zaměst- náním. Všude a ve všem jest viděti ty nejmenší rozměry, ubohost a chudobu. Kdyby nebyl výra ten nepřípadným, mohlo by se říce, že jest na př. k smíchu, viděti Čerohorky na trzích na př.v v Kotoru nebo v Cetyni. Mnohá z nich přináší na trh jenom 10 vajec, nebo — počítali jsme to dobře — 20 až 30 bramborů, ta zase lahvičku oleje ona bochníček kukuřičného chleba. Ty zámožnější (snad) dopravují tam na jednom neb dvou malýcl oslech nebo malých koníčkách malé otýpky klesti nasbíraného na lesnatém Lovčenu aneb přiváděj tam 1—3 jehňata nebo kůzlata. A s takovým zbožím chodi Černohorky z Nie- guše neb některé chaty pod Lovčenem až do Ko- toru, kterážto chůze i po tak zvané staré cestě, po které chodit umějí ale jenom Černohorci, ve- doucí do výše 800 metrů přímo od moře, vyžaduje času nejméně 5 hodin. Ovšem dovede Černohorka času toho využiti, neboť nesouc svůj malinký ra- neček na hlavě, neb ženouc zvířátka před sebou, plete cestou punčochu. Dříve, jak se pamatuji, cho- dívali muži s nimi. Nyní, když muži jsou ve válee. chodí ženy samy, a velmi mnohé, jistě více než čtvrtina z nich, budou chodit tak až do své smrti, neboť černou látkou zastřená čepička a vážná. smutná tvář ukazuje, že jim muž ve válce padl. Ale vrátíme se zase na cestu z Cetyně ke Rěce. Jak jsem řekl, začíná tu krajina již poněkud veselejší, a skály i skalnaté stráně vykazují trochu zeleně a jsou oživeny pasoucími se tam ovcemi kozami, ba dokonce tuti tam lze spatřiti malou kravičku. O něco níže pak, asi na poloviční cestě z Ce- tyně do Rěky, pokryty byly stráně podél cesty takovou spoustou fialek, že byly úplně modré, vůni jejich bylo cititi až do vozu. Říká se, že je-li v zemi válka, kvetou fialky rudě, na Černé Hoř tomu tak nenít tam kvetou tak krásně, jako nikde jinde. Snad proto, že pokrývají hroby skutečných reků, kteří tu svoji rodnou zemi tak milují, že život za ni dáti, jim žádnou obětí není. A jako změnila krajinasvůj ráz, tak změnil ho zde i život. Kdežto na Cetyni bylo viděti jen důsledky války, zde bylo viděti již válku samu vzduch zdál se býti nasycen dýmem střelného pra- chu. Co chvíli bylo viděti sestupovati s hor a skal- natých strání šedé postavy ozbrojených mužů, smě- řující do rěckého údolí. Potkávali jsme porůznu muže mladší, kteří vyhojivše se z poranění, znovu šli do války, starce ano i hochy. šli buď jednotlivě. nebo ve skupinách 2—3 mužů, vážně, odhodlaně mičky. Nikdo jim nevalel, a snad aniikdo jich —a- volal, a přece šli. A pak již -oblíže Rěky potkávali jsme zá- stupy zajatých Turků, ba i vozíky jimi naplněné. Každou skupinu doprovázel voják, neb i jenom hoch, ozbrojený pouze revolverem. Průvodya transporty nečinily však dojem, jakoby šlo o vá- lečné zajatce. Naopak Turci šli neb jeli, majíce mezi sebou Černohorce, kterému snadně mohli zbraň vyrvat, zcela klidně, ba vesele, kouříce ciga- rety a bavíce se mezi sebou i s doprovázejicím je Černohorcem. Někteří vypadali zcela slušně ai oděv jejich byl v pořádku; někteří však vypadali v pravdě jako lupiči. Raněných bylo mezi nimi málo. Tak dojeli jsme kolem 5. hodiny odpolední do Rěky, malého to pobřežního městečka, kdež došlo ke shora popsanému setkání se s černohorskými hodnostáři. Ve Rěce zase týž obraz jako na Cetyni: skoro žádní muží a kteří tam byli, byli raněni. Za to tím více tam bylo zajatých Turků. Albánců a Kurdů. Ti však dobrý dojem nedělali a byli také přísněji hlídáni. Druhý den na to, ráno ve 4 hodiny, vzbu- dila nás — patrně z rozkazu oněch hodnostářů — vojenská hlídka, a my šli ku parníčku, jedoucímu po jezeře k Veri-Bazaru a odtud pod Taraboš. Parníček určen byl pro vojenský transport. Došli jsme k němu a usedli na palubu a dívali se na břeh, kde každou chvilku vynořila se ze tmy a ranní mlhy šerá postava ozbrojeného mužea blížila se ku parníku. Byli to tíž muži, které jsme potkávali na cestě z Cetyně do Rěky. Zvolna počal se parníček jimi plnit. Když pak již začlo svítat, objevil se na břehu divný průvod. Kráčelo tam asi 200—300 mužů, jeden za druhým, a každý něco nesl na hlavě nebo na zádech. Byli to zajatci a přinášeli na parník bed- ničky patron, dynamitu, pumy a pušky. Mlčky vstupovali na loď a skládali svůj nákla na palubu, načež vojáci usedli na narovnané bed- ničky a zcela klidně si zapalovali cigarety. D odjezdu byl parníček naplněn tak, že nebylo na palubě hnuti, a když již nikdo nešel, odrazil od břehu Nyní nalézali jsme se ve středu lidí, jdoucích do boje a na smrt, a mohli je zcela klidně pozoro- vati. A tam přesvědčil jsem se, že ti Černohorci jak líčí nám je Holeček, a jak si je představujeme. dosud žijí. Na tvářích všech těch mužů, starcůa hochů, jdoucích do boje, bylo viděti klid, vážnost. odhodlanost a chrabrost. Nikde nebylo viděti žádného nervosního spě- chu, žádného strkání, nebylo slyšeti zpěvu ani křiku, ba ani řečí. Každý třímal v ruce svoji pušku a upíral zrak do dálky, kde v mlze měly objeviti se obrysy vzdá- lených skal skadarských. A všichni ti lidé oproti nám byli vlídní, mírní a zdvořilí, a dělali nám mi- sto, abychom měli pohodlí. Mluvil jsem s nimi a ptal se jich na Taraboš. Všichni říkali, že Taraboš je tvrdým od přírody i inženýrů, a na otázku, zda-li ho dobudou, odpo- vídali „jak bůh dá“, ale z jiskrných očí a zafatých pěstí bylo vidět odhodlání, buď ho dobýt nebo padnout. O nějaké chvástavosti, clubivosti, nebo o nějakém kasání se nikde ani stopy. — Kdo chce Černohorce znát, musí je vidět jít do boje a umírat. Jsou pevní a neústupní, jak ty jejich skály. A při tom mírní, klidní a vlídní, a každ i z té nejzapad- lepší chaty, má v sobě značnou dávku vrozené noblesy: lid v pravdě rytířský.