#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY-
#3
alto_textblock
#3
30. března 1909. Číslo 89.
#4
alto_textblock
#4
ního programu není žádné nutnosti dávati na
jevo jakoukoliv citlivost vůči činnosti Německa.
Lituje velice denunciací, které hyly
proneseny preti německé vládě,
prohlašuje výslovně, že není pro ni důvodu. Nč-
mecko bylo úplně v právu u bylo velmi zvlášt-
ním na anglické straně obviňovati Německo ze
zrady, když přece nedělá tajemství ze svých
úmyslů. Anglie nemá žádné speciální stížnosti
do Německa, Anglie stěžuje si do an-
glickévlády, která uvedlajido roz
paků.
Za nepříjemné následky, které by mobla
míti v zápětí tato debata, bude zodpovědnou
vláda. Stálým automatickým zodpovídáním do
tazů náležitým programem bylo by se předešlo
tomuto nebezpečnému průtahu, a světu připo-
menula by se britská neochvějnost v otázce ná-
mořní nadvlády. Státní tajemník Grey lituje,
že oposice podala kárný návrh tak brzy a ne-
čekala až do poslední chvíle, slučitelné s náros-
nostní bezpečností. Po jeho soudu tvrdila
oposice o lodstvu maximum ne-
pravděpodbností se zřetelem k to-
mu, coby se snad mohlo státi. Nech t
podceňovati vážnost situace a nechci odpovídati
strannicky. Nechci zužitkovati toho, co na druhé
straně zajisté bylo přeceněno, protože nedám se
strhnouti ve strannický boj. Přejeme si jen zí-
skávati důvěru, nikoliv dobývati vítězství spra-
vedlivým, poctivým a rozumným zjišťováním
naší posice. Dovolte, abych zkoumal věc v
světle skutečnosti. Snömovna i země jsou úplně
v právu, pojímají-li situaci vážně. Nové poměry
vytvářejí se pro Anglii německým lodním pro-
gramem a ať bude proveden rychle nebo pomalu,
již skutečnost jeho existence vyznačuje no v ou
situaci.
Až bude nevý program prove-
den, bude míti Německo loďstvo
o 33 Dreadnoughtech. Bude to nejsil-
nější lodstvo, jaké kdy svět viděl. To nás
nutí, abychom celé svélodstvo zno-
vu vybudovali, až na to, pokud již
Dreadnoughty máme. Taková jest si-
tuace. Covšaknevíme, jestlhůta, ve
které budeme musit stavby pro-
vésti. To jest bod, o ktorém panuje nejistota.
Připouštím, že o výsledku není pochyby, totíž
že, abychom čelili síle němockého loďstva po
jeho vybudování, budeme musit vybudo-
vati nové loďstvo, silnější, než
máme dnes.
Vímie, oo nám Bude činiti dříve nebo později, ale
novme určitě, kdy. Prvou věcí, o kterou nutno p
čovati, jest mili možnost, stavbu loďstva provésti
Pokud jde o naše budoucí diplomatické vztahy, vidím
široký prostor, ve kterém budemo moci oba v míno
a v přátelství působiti. (Pochvala.)
Dvě vzdálené věci mohly by způsobiti konflikt.
Jednou z nich jest pokus s naší strany
osamotit Německo. Žádný národ, který by by
tak silný a v takové posici, jako Německo, nestrpě
by politiku isolace, kterou by prováděly sousední
mocnosti. Připamínám, že při posledních udá-
lostech nebylo nic bezpodslatnějšího a ve svěm
účinku horšího, než tvrzoní, že některé neshody mí-
nění, které jsme měli s Rakousko-Uherskem ve pří-
čině blízkého východu, Byly diktovány skutečnosti, ž
Němecho jest přítelem Rakousko-Uherska. Ve všech
svých vztazich jsme naopak pečlivě se vyvaroval
všemu, co by přímo neho nepřímo mohlo způsobiti
oběma těmlo velmocem potíže anebo zlo.
Je ještě něco jiného, co by zajisté vyvolalo úpl-
nou zámyslnou isolaci Anglie, totiž pokus někte-
ré povninské velmoci, vládnouti a ří-
diti politiku na kontinentě. Mezi oběmu
extrémy však, osamotněním a nadvládou, je široké
pole, na němž oba národové mohou spolu putovati
zcela přátelsky. Právě, poněvadž na naší straně neni
důvodu obávati se, že Německo bude sledovati dobře
promyšlenou isolační politiku, nevím, proč by byle
v zájmu Německa, aby sledovalo dobře promyšlenou
politiku isolační vůči Anglii. (Pochvala)
#5
alto_textblock
#5
Z německého říšského sněmu.
O německo-anglickém dorozumění ohledně
stavby lodi prohlásil říšský kanelér
kníže Bülow, že nikdy nebyl učiněn angli-
cký návrh, který by mohl být základem úřad-
ního jednání. Spojené vlády nezamýšlí soutěžiti
ve stavbě německých lodí s britskou námořní
moci. Naše loďstvo se staví toliko na ochranu
našeho pobřeží a našeho obchodu. Nepomýšlí
se také na to, aby byly uspíšeny zákonem sta-
novené lhůty. Všechny opáčné pověsti jsou bez-
podstatné. O otázce odzbrojení prohlásil kaneléř,
že stanovisko spojených vlád jest určováno
pohnutkami míru a humanity a že úplně sou-
hlasí se staletým pokojným směrem celé politiky
německé. Cisařská vláda bude i na dále pova-
žovati za svou povinnost, aby podporovala
přátelský poměr mezi Německem a Velkou Bri-
tanií a bude usilovati o takový vzájemný poměr
v němž není místa pro podezřívání. (Hlučná
pochvala.)
Státní sekretář šl. Tirpitz praví, žev
Německu se staví lodi pedle starého tempa.
roce 1912 budeme miti 15 moderních lodí
ne 17., totiž 12 lodí typu »Dreadnought« a3
lodi typu »Invineible«.
Posl. šl. Skarzynski (Polák) praví,
že Německo musilo se postaviti po bok Rakou-
ska, nechtělo-li se úplně isolovati. Německo-
rakouská politika má za účel ger-
manisaci Východní marky. Tím se
slovanští národové sbližují a staré tradicionální
přátelství k Rusku nemůže býti zachováno.
Tím rozprava o zahraniční politice byl
skončena.
Příští sehůze v úterý.
Na jednacím pořadu: Rozpočet říšského
kancléře, vnitřní politika, rozpočet říšského
úřadu pokladního, ela a ostatní položky roz-
počtu.
Schůze skončena v 6 hod. 45 min.
Schválená politika německého říšského
kancléfe.
Z Berlína, 29. března. (K. k.) V kuloárech
říšského sněmu uvádělo se jako zvlášť pozoru-
hodné, že všichni řečníci měšťanských stran,
zejmena hr. Kanitz, Bassermann, ale také
Hertfing a Schrader sehvalovali úplně
východní a zahraniční politiku
řisského kanelére.
#6
alto_textblock
#6
Z pruského zemského sněmu.
2 Eerlína, 29. března. (K. k.) V poslane-
cké sněmovně byla dnes schválena osnova zá-
kona o zvýšení základního kapitálu
#7
alto_textblock
#7
ústřední společenstevní pokladny
ve třetím čtení a rozpočet správy cel a nepří-
mých daní ve druhém čtení. Pak byl povo-
len rozpočet přimých damí ve dru
hém čtení, rozpočet správy loterní, správy stát-
ního dluhu a ministorstva financí. Příští schůze
v úterý o 2. hodině.
Dalní,. Turecktem žádané rměny v berlinské
smlouvě.
#8
alto_textblock
#8
Z. Catiliradu, 30 liřozna. (K. k.) „Osmanisohen
Lloyd“ sděluje, že se podařilo vrátivšímu se dnes
ministru zahraničních záležitostí. Rifantu pašovi. při-
měti mocnosti, aby některé body ber lí n ské
smlouvy dle tureckého přání pozměni-
ly anebo zcela škrtly, mezi nimi člán-
ky 23 a 61. Také jiné turecké listy mají podobnou
#9
alto_textblock
#9
zprávu.
#10
alto_textblock
#10
Obstrukce v portugalském parlamentu.
E Lissahonu, 30. března. (K. k.) Při zahájení sně-
movní schůze začala oposice obstruovati,
tropíc velký hluk a tlukouc pulty. Na t
byla sehůze skončena. Po poradě ministerské rady
odebral se ministerský předsoda ke králi, aby ho in-
formoval o parlamentní situnei Dle zprávy, došl
z pramene velmi hodnověrného, budle prý u tive
řen nový kabinet, který by mohl vlád
nouti s nynějš' sněmovnou.
#11
alto_textblock
#11
Castro nazpěl. do Venezuely.
E Bordeunx, 30. břozna. (K. k.) Zdejší agent z
atlantské společnosti obdržel od venezuelského kon-
sula zprávu, že venezuelská vláda udělila
zmocnění, ahy Castro vystoupil ve Ve-
nezuele na pev ninu Agent oznámil to telegr
ficky veliteli „Quadsloupe“ Ho Satanderu, kferý po
dal zprávu Castrovi
#13
alto_textblock
#13
te
#14
alto_textblock
#14
Denní zprávy.
— Čoské menšiny proti vydání jazyko-
vého zákona. Zpráva, že vláda hodlá jazykové
předlohy, které znamenají hrob pro tisíce če-
ských lidí v území zněmčeném, prosaditi, pů-
sobí v menšinách veliké rozhořčení. Každou
neděli pořádány jsou schůze, na nichž lid bouřně
protestuje proti uzákonění předioh těch. V ne-
děli 28. března významné schůze konány v Cha-
bařovicích a Ústí n. Lab, Na prvnější referoval
rod. David z Mostu, na druhé reď. David a
úřadník Úvěrní banky p. Basti. Na obou mi-
stech přijata příslušná resoluce. — Svátky ve-
likonoční budou ve znamení protestu českých
menšin proti vydání jazykového zákona.
— Němci a otázka jazyková. Dle zpráv obou
orgánů pražského kasina přednášel náměstak
nejv. maršálka zemského říšský posianec dr. K.
Urban 27. t. m. v pražském spolku německých
právníků o Bienerthových jazykových osnovách
a to nejen s hlediska politického, nýbrž i práv-
nického. Sestavil tedy především německý právní
názor v oboru práva jazykového takto: Němni
trvají na stanovisku, že uplatnění národnostních
nároků právních musí býti upraveno podle okresů
a že národní menšině mohou práva, určená
článkem 19. stát. zákl. zákona o všeobecných
právech občanů státních, býti přiznána jen
tehdy, jestliže menšina ta tvoří v některém
okrese určitý procentový poměr veškerého oby-
vatelstva, jsou-ii dále příslušníci menšiny té v
okrese usedli, nebo vynikají-li poplatnoati. Podle
tohoto výměru, který dr. Urban podal správně
dle zásad německo-narionální politiky, tedy prá-
vní přesvědčení německé v oboru jazykovém
stanoví národně jazykavou bezprávnost nespo-
četných občanů státních, pro kteroužto boz-
právnost Němci sestavili určíté a pevné pravidlo.
Pro nekonečnou řadu připadů tudíž právní
přesvědčení německé v oboru práva jazy kového
určuje národně jazykovou bezprávnost jakožto
formuli jazykového práva. Takový je důsledek
jazykově právní úvahy posl. dra. Urbana. Není
již třeba dovozovati, kterak nelogické a s plat-
nými zákony neslučitslné je právní přesvědčení
německé v oboru práva jazykového. Co však
všecka ta nelugičnost a právní zrůdnost koru-
nuje, je fakt, že na nelogičnosti a zrůdnostité
založená politika má nyní vrch a udává směr
i na místech zodpovědných.
— Němečtí profesoři a posluchači hor-
nické akademie příbramské usnesli se onebdy
ve společné schůzí na resoluci, kterou žádají
přeložení akademie do některého německo-če-
ského města. Domněle věcné důvody tohoto po-
žadavku nejsou ovšem než děravým pláštíkem
štvavé politiky německonacionální.
— Doplňovací volba zemského poslanc
za obchodní a živnostenskou komoru budějovi
ckou, nutná po úmrtí posl. V. Pichla v Táboře,
vypsána je na den 19. dubna t. r.
— Osobní. Z Vídně, 30. března. (K. k.) » Wie
ner Zeitung« oznamuje: Císat jmenoval radu zem
ského soudu dra. Daniela Bedřicha Wah!a v České
Lípě radou vrchního zemského soudu ad personam
v témže služehním působišti.
— Nové předsedninivo zemždělské rady pro král.
české bylo právě panovníkem jmenováno. Jak dříve
již sděleno, jmenován byl zemský poslanec konser-
vativního velkostatku a od uzákonční volební říšské
opravy člen panské sněmovny dr. Bedř. prine Schwa-
zenberg presidentem ústředního sboru zemědělské
rady a poslanec úslaváckého velkostatku na sněmě
českém šl. Kneisl (na šlechtice povýšený za jubilen
60letého vladařství mocnářova) jeho náměstkem.
— Pan m. r. V. Brož před svými voliči. Na král
Hradčanech v restauraci p. Novolného konala se včera
večer schůze voličů z prvého sboru na krát. Hradča-
nech. Schůzi svolal člen sboru obecních starších.
městský radní a předseda správní rady elektrických
podniků p. Václ. Brož, aby podal zprávu o událostech
na pražské radnici. Schůze byla velmi četně navští
vena a vyzněla projevem srdečné oddanosti panu
V. Brožovi. Svolavatel p. Brož sdělit přítomným.
že po volbě primätora měst pražských p. dra. K. Groše
oznámil sdružení obecních starších strany národní
(staročeské), že z ní vystupuje. Sdružení vzalo toto
oznámení na vědomí a vyzvalo pana Brože, aby re-
signoval na všechny funkce, jichž dosáhl jako člen
tohoto sdružení. O tom však má rozhodnouti volič-
stvo, které řečníka jednomyslnou volbou na radnici
jako svého zástupce vyslalo. Řečník podotkl, že vy-
stoupení své ze sdružení učinil po zralé úvaze. Po
tomto sdělení rozvinula se obšírná debata, které se
zúčastnili četní přítomní. Ke konci všichni účastníei
schůze jednomyslně a za hlučného souhlasu
projevili p. V. Brožovi svoji důvěru a žádali jej,
aby svých funkcí se nevzdával a setrval
v nich i na dále v zájmu a ku prospěchu král. Hrad
čan. Při tom uvedeno, že p. V. Brož jest zástupcem
voličů všech stran, niloli pouze jedné a že jeho
fankce trvají až do vypršení období mandátu.
— Čech na Rusi vyznamenán. Krajan náš, ln-
žecký rodák z Podřipska pan Bohdan Palice, pro-
for na stát. gymnasiu v Astrachanu, hudební skla-
datel i virtuos na pianě, ohdržel titul dvorního rady
i vyznamenán čádem sv. Stanislava.
#15
alto_textblock
#15
—
Ze sťaroměslské radnice. Dnes dbpoledne
konala se schůze komise za účelem projednaní
stavby kasáren pro zeměbranacký pluk.
— Bolanioko-phaenalonické pozorování. Rozvoj
rostlinstva utrpůl nepřiznivou povětrnostii a tevajíeí
zimou značného zpozdění, pokročíl však velmi rychle.
jakmile se oteplí. Upozorňují se tudíž páni pozoro
vatelé, aby prvním zvěstům jora v rostlinstvu lisee.
sněženkám a j., jakož i postupu osevání jařin zvý
šenou pozornost věnovali.
— Překrásný přírodní ukaz pozorovám byl včera
večer mazi duvatou a desátou hodinou na obloze.
Měsíc, který právě dostoupil do první čtvrtí, ohkrou-
žen byl překrásnou měsíční duhou, sestávající ze
tří širokých pásů. Vzduch byl čistý a jasný a na
abloze mimo malý obláček (cirrostratus),, jenži pohye
hoval se směrem na severo-východ a v brzku zmizel,
nenalezalo se oblaků, z nichž mohlo by se na dešt
souditi. Duhové pásy okružovaly měsíc kolem do-
kola a vnitřní pás sestával ze žluté, oranžové, čer-
vené a fialové barvy, které zvláště intensivně zářily
Méně patrna byla barva modrá, která nacházela se
v pásu prostředním. Zevnější pás utvořen byl z barvy
světle zelené. Zjev vzbuzoval všeobecnou pozornost.
Teprve za hodinu počal se nejorvé zevnější pás po-
nenáhlu ztráceli, až konečně celá duha zmizela.
— Podařená politická schůze. Ve Vlčnově u N
Jičina pořádali v neděli klerikálové schůzi a za před-
sadu zvolili předáka strany sociálně demokratické J-
koubka. Když jeden z řečníků útočil na sociální de-
mokraty, předseda Jakoubek se ozval a řečník mu po-
hrozil, že jej zbaví předsednictví. Na to prohlásil
předseda: „A já řečníkovi odnímám slovo a schůzi
ukončuji!“ Za velkého smíchu sociálních demokratů
klerikálové schůzi ukončili. Vícekráte si zajisté sociál.
ního demokrata za předsodu nezvolí.
Týdenní výkaz o nakašlivých nemocechv
Praze. V týdnu od 21. do 27. března bylo městskému
fysikátu oznámeno 147 případů nakažlivých nemocí
a sice 4 případy tyfu střevního, 8 planých neštovic.
51 spalniček (z nichž 25 na Starém městě), 3 za-
rděnek, 51 spály (11 na Starém městě, 17 na hot.
Novém městě), 3 kašle dusivého, 8 záškrtu, 1 chřip-
ky, 3 růže, 11 tuberkulí plic, 1 trachamu, 3 zánětu
příuěnic. Jeden případ onemocnění ztrnutí šíje byo
oznámen z venkova.
— Po pětiletém žaláti. Z treslnice na Pankráci
byl propuštěn dnes dapoledne 36letý velmi nebezpeč-
ný zloděj Frant. Svoboda, který v trestnici ztrávi
pětiletý těžký zalář pro zločin krádeže. Fři odchodu
z tresínice spatřil Svoboda vejenskou stráž, kterou
hruhě urazil. Svoboda byl prota odveden k okrea-
nímu soudu v Nuslích
— Smrtolné zranění. V Kolbenově továrně v
Vysočancch ulrpěl důlník Karel Strnad dne 23. břez-
na vážné zranění, kterému ve všeobnené nemocnici
podlo.l, Mrtvola převozena do úslavu pro soudní
pitvu.
— Surový muž. (Ze Stranov-Krnska.) Marie
Helmanová, menželka Jos. Hežmana, zedníka z Pod-
krnska, onemocněla po 13letém bezděiném manžel-
ství těžce zánětem mozkových blan a následkem
tězké clioroby přišla úplně o zrak. V poslední době
přidružila se k téte chorobě ještě jiná, a sice aovo-
tvar na mozku, a lékař prohlásil stav její za bez-
nadějný. Manžel, kterému nemoc trvala již dlouho.
nemoha se dečkati její smrti, odcházeje ráno do prá-
ce, ubohou ženu surově týral, nechávaje ji celý den
bez obsluhy a o hladu. Při tomto počínáni úzkostlivě
sežil, by nic neproniklo na venek a töžce nemocnou
pečlivě v domku uzamýkal. Š neděle na pondělí při-
šel pozdů v noci z hostince domů a přesvědčiv se.
že ubohá trpitelka ještě jest živá, strhl ji s postele
a tak dlouhe ji bil, až nejevila žádné známky života.
Potom maje strach, by čin jeho nebyl vyzrazen, pli-
nesl necky, naplil je ledovou vodou a domnělou
nebožku do nich vložil, v domnění, že známky su-
rového jeho jednání do rána zajdou. Docílil však
pravého opaku. Ztrýzněná žena, která byla v agonii.
vzpamatovala se ve studené lázni a počala sténati.
Toho se Heřman tak ulekl, že utekl a běžel na faru
pro duchovního, by šel ženu znopatřili. Duchovní.
shledav pravý stav věci, povolal sousedku nebobo
trpitelky, která uvědomila o tom starostu obce p
Polivku. Slarostn, učiniv náležitá opatření, dal hrozně
ztýranou ženu přenésti da bytu švakra, kdež dostale
so jí náložitého ošetření i lékařsé pomoci, Muž byl
na zakročení starosty četníkem zatčen a odvoden
ke krajskému soudu v Mladé Boleslavi do vyšetřovací
vazby.
— Pokuu vloupání do pošlovního úřadu. Z Ho-
stivaře se nám sděluje: V noci s neděle na pon-
dělí pokusili se neznámi dosud pachatelě vyloupii
zdejší poštovní úřad, který nechází se v obecníin
hostinci. Lupiči vnikli domovními dveřmi, které olo-
vřeli poklíčem, do domu, aby mohli nerušeně pra-
covati, zamíkli klíčem, zastrčeným z chodby do zám-
ku, byt hostinského p. Rosola a počali se dobýval
do úřadovny. Poněvadž ve dvetích úřadovny poštovní
trčel klíč, musili ho lupiči nejprve vyraziti, pádem
klíče na podlahu probuzen byl však pošímistr p. Jul.
Mrázek, spící ve vedlejším pokoji. Týž ihned přikva-
pil do úřadovny a příchodem svým odvážné lupiěe
z práce vyrušil a zahnal. V poklaslně nalézalo se
přes 2000 K na hotovosti. Po lupičích, z nichž jeden
prchl směrem k Záběhlicím, pátrá čelnictvo
Záhadná sebevražda vojíra. U vozalajstva
v Krakově sloužil druhý rok Max Höglinger z Nového
Jičína; byl dosátníkem, měl však býti v nejbližší do-
bě povýšen, poněvadž byl v kanceláři velmi osvědče-
ným proovníkem. Když byl naposled na dovolené
v Novém Jičíně, vyjádřil se, že nerad odchází z do-
mu na vojnu a za krátký čas obdržela matka jehio te-
legram, že syn její se pohřešuje a za několík dní na
to obdržela telegram druhý, že syn zemřel. Höglin-
ger vypůjčil si od kamaráda revolver a zmizel. Z
několik dní nalezen byl zastřelený v příkopu u cvi-
čiště. Proslýchá se, že Höglinger spáchal sebovraždu
ze žárlivosti. Měl toliž v Novém Jičíně známost se
slečnou K. a když se dověděl, že byla na taneční zá-
bavě, stal se zasmušilým a zastřolil se
— Při práci v lovárně zmrzačen. V továrně n
vagony v Kopřivnici byl 23letý dělník Frant. Adamec
vozíkem přejet, při čemž mu byla pravá ruka tak roz-
drcena, že mu v nemocníci v Novém Jičmně, kama
bylí automebilem dopraven, odňata hýti musila.
Zlodějské historky. Do bytu domovnice A.
Žalecké v čís. 159 Král. Vinohradech vloudil se zlo-
děj a odcizil jí dva prsteny a oblek. — Z bytu Ant.
Náhlika v Táborské ulici č. 25 byly odcizeny čvě
dvacetikorunové bankovky, — Ze sklepa hostince
p Ferd. Maxa v Žizkově č. 47 byly odcizeny pivni
a vzdušné trubky. — Nodaleko kapslovky v Žižkově
neznámí pachatelé strhli 100 metrů telefonického
drátu.
— Drohné místní zprávy. Šestnáciiletý dělní
Václav Kříž ze Žižkova v bujnosti skočil v Jeseniově
ulici do jámy, ale na neštěstí zlomil si pravou ruku.
Zraněný byl v žižkovském ambulančním voze dopra-
ven do všeobecné nemecnice. — Zedník Jan Řiehák.
43 roky starý a v Nelahozevsi u Slaného bydlící.
chtěl se svézl na voze, který jel Vyšehradskou třídou
Nešťastnou náhodou spadl s vozu a narazil hilavou
na dlažbu tak prudce, že utrpěl vážné zranění. Byl
odvezen do všeobecné nemocnice. — Dva synkové
dělníka a sice 7letý Anbonín a 5letý Otakar Mejzrov
z Libně č. 512 batolili se včera v podvečer na po-
břeží libeňského příslaviště. Pojednou Olakar sku-
tálel se do řeky, v níž byl by jistě utonul, kdyby
náhodou nešla kolem dělnice Albína Koubová z čís.
244—VIII., která hošíka z vody vytáhla. Hošik byl
pak odevzdán rodičům. — V pracovně městské věz-
nice Fišpanky dostali se včera dva mladíci při draní
peří do sporu, při němž 16letý Josef Sýkon nožem
bodl 16letého Ištvana Stojanoviče a způsobil mu
vážné zranění. Zkrvácený dopraven do všeobecné
nemocnice, paobatel dopraven do bezpečnostníbo
oddělení.
— Zaslřelil se na hrobě své manželky. Poštovn
podůřadník p. JosefŠulc ze Žižkova odebral se
dnes dopoledne na vinohradský hřbitov a tam se na
hrohž své první manželky usmrtil střelon z revol-
veru. Důvod sebovraždy není znám. Mrtvola odvezena
byla do úslavu pro sondní pitvu.
Z příbylku zlodějů. Tři detektivové odebral
se dnes na Žižkov do přibytku Anny Davldkov
dělnice, jejíž syn byl vícekráfe už pru kráduž trestán
Přišli pátrati po tomto synovi, jehož činnost nezdála
se jim býtí všeužitečnou, nalezli však byť uzavřený
Tajemství bytu však odhaleno klíčovou dírkou, kte-
rou spatřili uvnilř dvě mužské postavy. Na vyzvání
aby otovřely, jedna z těchto postav v osobě Karla
Voselého, rovněž vícekráte trestaného zloděje, ote
vřela okne a vzala do zaječích, aniž byla dosud vy-
pátrána. Druhá hledaná osoba — Alols Davídek -
koneňné otevřel a byl ihned zatčen. V příbytku nale
#16
alto_textblock
#16
zeno hotové skladiště různých předmětů, z krádež
pocházejících
— Podlehl zranění. Dělník Josef Podhrazský
který včera v Podole při stavbě vinohradského vodo
vodu utrpěl těžké zranění,, dnes ve všeohecné ne
mocnici zemřel.. Mrtvola odvezena byla do ústavu
pro soudní pitvu
— Z Peček. (Oslava Komenského.) Dne
29 března sehrál „Barák“ s neobyčejným úspěchen
působivé drama středoškolského studenta. „Jan Vu
tava! za režin autor Jaroše Proška. Obocenstvo, juž
v přelojné míře se dostavilo, sledovalo a velkým zá-
jmem zvláště ona silná místa, kde propaguje se idua
volné školy a náboženské svobody — proto drama
zvoleno na cslavu. Komenského. Přední zásluha
zdar náleží p. Ptákovi, p. Hamplovi, p. Kusému.
.
— Vyučování. Ústřední spolek českých žen po-
řádá kursy jazyka německého a francouzského pro
pokročilejší. Přihlášky přijímá spolková kancelář ve
Spálené ulici č. 34.
#17
alto_textblock
#17
Rízné zprávy.
#18
alto_textblock
#18
Polární výprava Shackletonova.
#19
alto_textblock
#19
Z Londýna se sděluje: V Londýně mluví se
jen o historickém telegramu, jejž záslal Shackleton
suchými slovy na vzdálenost 15.136 mil. přes dva
kontinenty a dva oceány „Daily Mail“. První reakcí
Angličanů bylo ovšem velké nadšení. Paní Shackle-
tonová, která déle než rok neměla o svém manželu
zpráv a také nyní zvěděla o jeho skvělém úspěchu
teprve z novin byla zahrnuta blahopřejnými telegma-
my. Žáci Alleyas College, školy v Dulwichu, kterou
Shackleton v letech osmdesátých navštěvoval, zaslal
ovšem také svůj teegram a při té příležilosti sdělil
jim bývalý učilel Sbackletonův, že odvážný badutel
jako žák nejevil houževnatou vytrvalost, kterou se
vyznamenal na své výpravě.
Když se užlidnila první bouře nadšení, počínají
četní učenci vyslovovati v časopisech své minění
o významu Shackletonových úspěchů. Všjchni se
ovšem shodují v tomu, že 126 dní trvajíci jízda s-
němi, při níž účastníci výpravy sami musili táhnouti
těžká břemena, daleko převyšuje všecko, co posu
bylo vykonáno. Na to poukazuje zvláště profesor
Bernacchi z král. zeměpisné společnosti, jenž jako
fyeik na výpravě „Discovery“ námahy takové jialy
saněmi sám poznal. K tomu ještě přistupuje u Shack-
letonových lidí, že neměli tolik potravy, kolik studené
podnebí vyžluje a musili se po dobu dlouhé jízey
saněmi spokojili asi dvěma třetinami nutné potravy.
Podolně soudí kapitán Scott, vůdce výpravy
„Discovery“. Z vědeckých výsledků jest důležilý
zvláště nález uhli v polárním kraji. Nolze ovšem po-
mýšloli na to, že by toto uhlí mohle v blizké době
sloužiti praktickým účelům, ale skulečnost, že se
uhlí vyskytuje u jižního, jako u soverního polu, jak
zjistil polární cestovalel. sir Georse Nares na 84.
stupní severní šířky, má pro dějiny vývoje země-
koule velký význam. Je z tolio pnírno, že v dřivě ších
dobách bylo podnebí v polárních krajích zlačně te-
plejší, neboť k utveření uhlí je dle našich znalosti
nezbyina subtropická teplota. Palacontologům bude
nyní zůslaveno, prozkoumati fossilie, živočichyi
roslliny, jež polární uhlí obsahuje a vyvodili z toho
důsledky. Nález uhlí a z toho následující úsudeko
teplejším podnehí v minulosti nasvědčuje, že antark-
lický kontinent dříve souvisel s Novým Zeelandem
nebo s jihoamerickou povninou. Tomu nasvědčuje
také okolnost, že výprava „Discovery“ nalezla v po-
lárních krajích bezkřídlý hmyz, jenž se vyskytuje
také v Palngonii.
Profesor Bernacchi pokládá zjištění magnetické-
ho jižního polu za zvláště významnou událost. Vý-
prava „Discovery“ konala přesná magnetická měřen
a dle nich určila tento bod na 72° 51' jižní šiřkya
156 25 východní délky. Shackletonova výprava na-
proti tomu nalezla magnetický jižní pol severozá pa-
ně od tohoto bodu. Toto zjištěni snad má ještě za-
potřebí korrektury vzhledem k ohtížím magnelického
pozorování blizko magnotického polu, kdež vodorovná
magnetická jehla při určování magnotického poled-
níku skoro úplně vypovídá slnžbu, Se zvláětním. na-
pjetím očekávají se přesné údaje o pozorovaném po-
lárním světle. Pokud se vůbec nevi, měla-li výpravo
s sebau spok troskopické přístroje, aby mohla zjistiti
plyn kryplon, o němž se sir William Ramsay do-
mnívá, že se vyskytuje v polárním. svěíle.
Theerie o bezvětrném pásmu kolem polu jes
sděleními Sliackletonovými velmi otřesena, neboť vý-
prava musia na svém nojjižnějším bodu přestáti
prudkou sněhovou bouři. Je-li tedy na polu opravdu
bezvětrně rásmo, může býti jen velmi malé. Ber-
nacchi vůbec nevěří v existenci tohoto bezvětrného
pásma Srovná-li se ledové páeme, jež Shuck-
lston nalezli, se spaustami ledu, na něž
narazil sir John Ross před více než šedesítti
lety, možno souditi, že se ledové pole na jižním polu
mnohem zmenšilo, tedy že podnebí stalo se zatím
teplajším. K télo domněnce dospěla oslatně již vý-
prava „Discovery
Všichní učenci, kteří se o Shackletonových vý-
sledcích vyslovili, kloní se k názoru, že ztráta man-
džurslých ponyů, kteří měli táhnouti saně, výpravu
značně ochromila. Kdyby byli zůstali na živu, byl
by snad Shackleton skutečně dospěl ke geografickému
jižnímu polu. Takto však vlaje anglická vlajka jen
na 83° 23 jižní šířky, kde ji Shackleton dne 9. ledna
zatk). Polu samého nebylo ještě dosaženo, ale zdá
se jisto, že leží na náhorní rovině, výpravou obje-
vené, která má snad vulkanický původ.
#20
alto_textblock
#20
= Sňalek Japonce s Američankou. Z Novéh
Yorku, 29. března. Ze Seattln ve státě Washing
tonu se sděluje, že se tam včera konal sňatek miss
Helen Emeryovy ze Sacramenta s mladým Japoncem
Aokim. Olec nevěsty, jenž se dlouho sňstku vzpíral.
udélih v poslední chvili své svolení. Sňatek, jeni
způsobil v západních státech velké vzrušení, zavdal
jak již sděleno, v San Francisku a Sacramentu pod
nět k velvým prolijaponským demonstracím.
= Boj proti psřížské modě v Americe. Sdružení
amerických damských krejčí zahájilo předevčírem
svůj sjezd, na němž vyhlásilo boj proti pařížské
modě. Předseda Samnel Paull prohlásil, že sdružení.
k němuž náleží na tišíce krejčí, vylklo si za úkol
emancipovati se úplně od pařížské mody. Dle jeho
přesvědčení je prý 75 procent mod, označených jako
pařižské, smerického původu. Přačetl také přípis
choti presidenta Tafta, jež sdružení blahopřála a
omlouvala se, že se nemůže sjezdu súčastniti. Sdru-
žení hodlá uspořádati výstavu pařížských a ameri-
ckých mod, aby obecenstvu ukázalo výhody a krásy
americké mody.
= Iudláni na válečnů slezne. Z Novéh
Yorku, 29. března. Ve státě Oklabomě vstoupil
dvě stě Indiánů s náčelníkem Frazy Snakem na vá-
lečnou stezku. Proti rudochům byl vyslán oddi
státní miliee a očekává se krvavá srážka.
= Maliř se zabil. Z Mnichova, 30. března
Malí Emil Mantels zabil se včera v noci pádem
s 3. patra ve schodišti svého atelieru. Mantels, jemu
byla 42 leta, byl před časem také čienem kabarelu
s nimž vystupoval ve Vídní i v Praze.
= Mravné studentky. Dvacet sludeniek kalifern-
ské university v Berkeley stěžovale si svým profeso-
rům na nemravný obsah francouzských románů, jež
jim byly přikázány k soukromé četbě a pohrozily
stávkou, nenastane-li v té věci změna.
= Redinné drama. Z Paříže, 30. března. Děl
ník Vienard. bydlicí s rodinou v pařížském předmě
stí, chodil často opilý domů a týral svou manželku
a dítky. Když včera opět na manželku útočil, chopi
jeho dovítiletý hoch kuchyňský nůž a bodl olce tři
kráte do hlavy, aby malku ochránil před týráním
Sousedé odevzdali zraněného opilce policii a ujel
se těžce ztýrané ženy. Hocl byl ponechůn na svo-
bodě.
= Hrozný čin matky. Z Londýna, 30. března
Manželka hostinského v hotelu Ankrově utopila svo
tři malé děti v koupací vaně. Jest záhadou, co ji při
mělo k hroznému činu. Zavolala sama svého manžel
z hostince do bytu a ukázala mu mrivoly se slovy
„Hleď, co jsem učinila,“ Dyla dopravena do vyše
třovací vazby.
= Požár v piístvě. Z Havany, 29. března
(K. k.) Ve zdejším přislavě zuřili požán, iimž byo
poškozeno několik lodí a člunů.
= Velký požár. Z Řezna, 29. Dřezna. (K. k.
Městečko Hirschau u Ambergu bylo dnes d
„Regensburgur Anzsiger“ postiženo velkým požárem
Oheň vznikl o polednách v jedné kovárně, zapálil
#21
alto_textblock
#21
dlo všeho hrající si dětí, a rozšířil se s Mžasnou rých-
losti. 41 domů vyhořelo. Teprve večer byl požá
#22
alto_textblock
#22
zdolán.
#23
alto_textblock
#23
Hudba.
+ Hadobní produkce v soukromém ústavu pro
vychování a léčení chudých slepých dělí a na oči
chorých na Hradčanech uspořádána buda v neděli
dne 4. duhna o 4. hod. odpolední.
#24
alto_textblock
#24
Poslední zprávy.
Dynastická otázka v Srbsku.
Z Bělehradu, 30. března. Dnes v noc
nalepen na mříži královského ko-
naku plakát, na kterém bylo ma-
psáno: »Smrt zrádcům !«. Plakát byl
vojenskou hlídkou stržem.
Z Bělehradu, 30. března. »Zvono« ozna-
muje, že bezpečnostní opatření
v konaku byla velmi rozmnožena.
Král jest velmi nervosní s žije v
strachu o svůj život.
#25
alto_textblock
#25
Car za hranici.
Z Petrohradu, 30. května. Proslýchá s
z bezpečného prameno, že car Mikuláš v polo-
vicí května na cestu za hranici se vydá a ně
které evropské dvory navštíví, mimo jiné dvory
ve Štokholmě, Krishanii, Kodani a v Londýně.
V některém příslavním městě francouzském
sejde se s presidentem Falliere-
sem. Císařovna odebéře se na čas této objiždky
do Livadie na Krymu.
#26
alto_textblock
#26
Národní hospodář.
#27
alto_textblock
#27
Z pražského trhu obilního.
V Praze, 30. března.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Postup roční doby projevil se v posledních dnech
způsobem zemědělství velmi příjemným. V nocije
sice velice chladno, leč naděje v jarní práce polní
jsou příznivy. Kdežto z Pešti ohlášen byl pokles
lhůtních znznamů pšenice o 40 h za 50 kg.
stouply v Berlíně ceny o 2—3 říšské marky z
1000 kg. Proto pešťský pokles neměl na majetníky
české pšenice první jakosti vliv oslabující; byli sic
ochotni prodávat, ale vzpečovali se cenovým ústup-
kům, tak že při nich pokles není větší než 10—15 h.
Všechny ostatní druhy české pšenice trpěly soutěží
pšenice cizozemské a zaznamenávají pokles o 25 a
30 h za 50 kg. V pražském rayonu davá se málo ně-
mecké pšenice na prodej: v jiných krajinách kupuje
se ji více. Tak bylo jí vycleně prodáno do Pardubic
po K 13.70—13 80, do České Třebové po K 13.50.
Z Prahy se platilo za 77—-81 kg K 13.80—14.35,
z Tábora K 14.15, z Čelakovic K 14.25, z Hokovie
K 14.—, z Plzně K 14.25, z Kladna K 14.35, z Kar-
lova Týna K 14.25, z Blatné za 77 kg. K 13.80, ze
Zdic K 14.15.
Následkem silné nabídky a nedoslatku jakého-
koliv odbytu utvářil se obchod se žitem velmi
těžkopádně; ceny povolily o 261—25 h za 59 kga
přece zůstalo mnoho podřízených druhů neprodáno.
V severních Čechách je na skladě německé žito, je
se nalehavě nabízl. Z Prahy platilo se za 71—75 kg
K 10.30—10.50, z Čelakovic K 10.40, z Pyšel K 10.35,
z Benešova K 10.10—10.25, z Bystřice K 10.05,
z Vršovic K 10.40, z Karlova Týna K 10.20 — 10.40,
z Vlašimi K 9.95, z Votic K 10.— až K 10.15, z Pa-
cova K 9.90.
Obchod s ječmenem obmezen je na mal
částky, se kterými se obchoduje za nestejných cen.
Kdo potřebuje zboží, musil zaplatití ceny minulého
týdne, kdo ho míti nemusí, nekupuje. Z Prahy bylo
lze dosíci K. 9.50 až 10.10.
Majetníci ovaa zdržovali se prodejů, pokn
trvalo politické znepokojení; počítaliť na koupě úřadů
proviantních a proto čekali na vyšší ceny. V télo
naději zklamáni, přivezli na trh více zboží, čímž
nastal tlak na koupěchtivost i na ceny. Platilo se
z Praby za oves merkantilní K 9.20 až 9.25, za bíly
oves K 9.30 až 9.40; po ovsu na setl je poptávka
nepatrná, i lze jej dostati za korun 9.60 až 9.85.
Kukuřice byla o 20 hal. lacinější; dubnová
dodávka byla nabízena za korun 8.— z Vídně ze
skladiště.
Obchodu s vikví bylo málo; konal se na zá-
kladě posledních cen; bylo patrno, že majetníci jsou
ochotnější k prodejům.
Ceny máku již nestouply, ale pevně se udržely
po K 23.— až 24.50 z Prahy.
Obchod s jetelem dlužno považovati za
skončený. Zdá se, že význačná množství tohoto zboži
zůstanou na skladě v rukou spekulantů, ježto domácí
spotřeba již jen málo zboží potřebuje a vývozní ob-
chod jest ukončen.
#28
alto_textblock
#28
Hospodářská úvěrní banka.
měla dnes v poledne v Celetné ulici valnou hromadu.
již předsedal p. dr. UrBa n. Přítomno bylo 54 akcio-
nářů, zastupujících 4070 akcil se 206 hlasy. K návrhiu
p. Procházky byla výroční zpráva čtena. Kon-
statuje s pochvalou, že podařílo se výhodně prodai
cukrovar ve Vodolce firmě Davida Blocha. Pan Pro
cházka tázal se, zdu na koupi tohioto objektu ne-
byli jiní uchazeči, Předseďa vysvětlil, že bylo siee
více reflektantů, ale firma Blochova byla nejvá žněj
ším u hazočem. Pan Procházka podořýká, že dle
zpráv ho došlých ucházeli se o jednotlivé dvory, k vo-
dolce náležející, četní kupci, kteří by byli objekty
lépo zaplatili. Vytýká, že se cukrovar nemusil prodá-
vati, nýbrž mohl se nabídnouti hospodářům k zalo-
žení rolnického akciovéhu cukrovaru. Hospodáři maj
se podporovati, zejména od hospodářské banky. Řeč-
ník doporučil, aby se druhé panství banky, Svafěruby.
neprodávalo v celku, nýbrž jednotlivě. Pan řed
Kroutil sděloval, že banka učiníla velmi dobrý oe
chod prodejem Vodolky. Jest velmi snadno po
dokonaném prodeji tvrdit, že se mohlo více ulrži.
Ale to jsou povídačky z místních hospodářských spol
ků. Jeden uchazeč přišel již po dokonané koupi a
tvrdil, že chtěl Vodolku koupit. Může se to pesuzo-
vat vážně? Hospodářská banka není k tomu, aby
podporovala cechovní zájmy, to je věcí povolaných
činitelů v hospodářském odvětví. Pan Prochá z ka
podotýká, že banka, se stala nebybnou a zkostnalěleu
Kdežto jiné banky v čas rozmnožují své kapitály
tato banka stále je na původní výši. Naproti tomu
akcionář p. A. Pollák z Karlína prohlásil, že so pro-
dejem Vodolky s potěšením souhlasí a vyslovuie
správní radě za to poděkování
Na to byly zprávy výroční schiváleny.
Čistý zIsk, obnášejíef 667.195 K, takfo Hei
rozdělen: dolace reservního fondu úvěrního spolku
pražského 210 K 80 h, dotace reservního fondu akcio-
nářů 33.359 K 78 h = 33.570 K 58 li; dolace pen-
sijnímu fondu úřadníků a sluhů 25.000 K, thntičnn
správní radě 25.862 K 51 h, 69% dividendy z akcio-
vého kapitálu 7,000.000 K 420.000 K. Různé dotan
(revisijní výbor, představenstva filiálek, výbor pod.
níků úvěru) 7400 K. Amortisuce na účtu realit 6416
68 h. Přenos zisku pro rok 1909 148.945 K 91 n
Na to schválan návrh na změnu slanov a prove
deny volby Do správní tady na 4 roky zvoleni pp
J, Bornard, Viktor ryliř Kleckorn, Pavcl Radena