#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
6. prosince 1908. Číslo 336.
#4
alto_textblock
#4
vojenská správa decimováním uherských
pluků a vydíráním krvavých obětí z ma-
darského národa chce zjednati platnost
oné annexi, 1terá za těžkého porušení
našich zákonných a historických práv
usiluje o trvalé rozpoutání našeho svazku
s Bosnou?
#5
alto_textblock
#5
Francouzské studentstvo a delegace
města Prahy.
Celá česká veřejnost byla polěšena skrě-
lými výsledky delogace pražské v Paříži. Ra-
destně vítala všeclny zprávy, jednající o jejím
pebytu v evropské metropoli a s nemeněí za-
jisté radostí přivitá projev právníků pařížské
university, jenž zní:
„Jměnem studujících práv na universiti
pařížské vítáme srdečně a vřele delegaci města
Prahy, jež podává pařížské nunicipalitě a fran-
couzskému národu nový důkaz sympatie a sbra-
třeni. Francouzská universitní mládež se při-
pojuje s nejživější sympatií k tuž-
bám statečného malého národa
českého, jenž bojuje s takoveu
energií proti hydře pangermán-
ské, aby zachránil své historické panství, svůj
jazyk, život národní a svou neodvislost a jenž
pro svou překyapující životnos: hc-
spodářskeu a velkou duševní kul-
turu, pro svůj skvělý a statečný
patriotism a pro svou politickou
způsobilost, kterou vyvíjí jako
vůdce rakouského Slovanstva, je
hoden obdivu všech. A nikdy srdce franceuzské
nezapomenou, že roku 1870, kdy Evropa mlčela
ze straohu před vítězem pruským, jedin! Če-
chové odvážili se pozvednouti svůj
hlas ve prospěch naší zmrzačené
vlasti a odsouditi ničemné deptá-
ní lidského práva. Proto student-
stvo vítá s největším nadšením národ český
a jeho roprosentanty.
Ať žijí Čechy ! Ať žije Franeie!“
Pan dr. Em. ryt. z Čonkova, magistrátní
rada, odpověděl tímto přípisem-
„Delogace města Prahy studujícím, práv na
universitě pařížské!
Jsouce dojati srdečnými slovy Vašeho přl-
pisu, opatřeného tolika podpisy, ujišťujema Vás.
že by Čechové v Praze a v království byl
sťastni, kdyby mohli pařlžským studeniům stísk
nouti ruku. Váš přípis bude v Praze čten s vel-
kou radostí a uveřejněn v tisku slovanském. Po
zdrav nošim bratřím. Na shledanou!
Em. Čenkov, magistrátní rada.
Nový připis pařížského stu
dentstva s velkým mynožstvím pod-
pisů bude zaslán rektorovi če-
ské university. Jsme velmi potěšeni
sympatiemi francouzského studentstva a tě-
šíme se, že sympatie ty se budou stupňovati
že budou národu českému k velkému prospě-
chu. Doufáme, že české studenistvo oplatí svým
frjancouzským kolegům pozornost, již proká-
zali nejen české delegaci, nýbrž celému české-
mu národu.
#6
alto_textblock
#6
Politické zprávy domácí.
V Praze, 3. pros. (Pověsti o spolu-
vladařství arcikn. Františka Fer-
dinanda.) Podobně, jako jiné vládní listy
dementuje i „Poster Lloyd
ěsti o spol
Perlihuk, jez
byly šířeny v posledních dnech listopadových.
Pešťský list vysvětluje vznik těehto pověstí tím,
že arciknížeti následniku bylo svěřeno, vyřizo-
vati „z nejvyššího zmocnění“ všeliká
podání, v nichž se žádá za panovnickou mi-
lost, jako na př. žádosti o podporu, docháze-
jící do kabinetní kanceláře. Ve věcech vojen-
ských bylo areikn. následníku již minulého
roku svěřeno vrchní velení při man-
vrech v dorozumění s císařem. Také většinu
vojenských podání, týkajících se milosti panu-
vníkovy, vyřizuje nyní následník. Jiná práva na
následníka přenesena nebyla, zvláště takké úča-
stenství ve vykonávání moci vladařské, takže
o nějakém spoluvladařství nemůže býti ani řeči.
Ze Záhřeba, 2. prosince. (Jubilejní pa-
zdrav.) Chorvatská koalice nesdílí názor ma-
darské vládní strany, že panování císaře Fran-
tiška Josefa jako krále koruny sv.-štěpánské po-
číná teprve od korunovace r. 1867 a proto se
rozhodla oslaviti v Záhřebě šedosátileté panov-
nické jubileum královo. Vůdcové koalice svolali
zvláštní schůzi měšťanstva záhřebského, v niž
se měl přečísti a odůvodniti pozdrav, jenž jmé-
nem měšťanstva se měl zaslati panovníku. Bar
#7
alto_textblock
#7
Rauch zakázal však schůzi, jež se
měla konati na oslavu panovníko-
va jubilea. Proto záhřebští poslanci dr.
Šurmin, hr. Kulmer a Ivan Peršič.
jako zástupci celého Záhřeba zaslali připravený
telegram přímo kabíneníní kanceláři. V telegra-
mu činí se zmínka o nedávném záboru Bosny
a Hercegoviny a vznáší se na panovníka prosba,
aby dopomohl brzkému spojení všech zem
staroslavného království chorvatského.
Z Terstu, 4. prosince. (Poněmčován
Istrie.) Jeden ze zdejších vlašských listů upo-
zorňuje, že německý min. krajan dr. Sehrei-
ner přijede také do Terstu přesvědčit se, jak
prospívá němccký živel na Přímoří. Při té pří-
ležitosti vypočítává, jaké pokroky učinilo něme-
ctví na Přímoří v posledních letech Teplice
v Tržiči a Seslanu, německá škola v Škedni,
hostince a vílly při mořských koupelích v Porto-
rose, lázně v Rovini, ostrovy Sv. Andrej, Brioni
atd. atd. jsou stanice němockého živlu, majetek
německých kapitalistů, kteří svým služebným
zapovídají mluviti jinak než německy. V Pulji
německá škola, německý časopis, německá tram-
waj, německá továrna na led, v Píruně a Rovini
německé plynárny. Na východním břehu Istrie
celé pobřeží od Lovranu do Kandridy je v rukou
německých; podobně celá polovina Malého Lo-
šině. K tomu třebo připočísti celou armádu ně-
meckých úřadníků.
Pro istrijské Vlachy může býti tento výčet
německých tvrzí po obou březích Istrie výstra-
hou, kam vede jich věčný boj proti domácímu
obyvatelstvu slovanskému, z něhož, jako všude
jinde, těží ten třeti.
#8
alto_textblock
#8
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 5. prosince.
Budoucnost Činy.
Z Londýna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Jest zajímavo zaznamenati slova sira Roberla
Harta, Evropana, jenž zná vnitřní život Číny
lépe než kdokoli jiný.
V řeči, pronesené v Lisburnu u Belfastu
podal bývalý chef celnictví čínského obraz ny
nějšího stavu v Číně. Mládež čínská jest nyní
vychovávána dle method, jež se úplně liší o
toho, co bylo obvyklým ještě před deseti lety.
Čína bude v poměrně blizké budouenosti nej-
větší pacifiekou mocí na světě. Čtyři sta milionů
lidi, kteří tvoří říši středu, bude ozbrojeným
národem, stejně sjednoceným a stejně discipli-
novaným, jako dnes Německo. Národní vědomí
bude stejně živé jako dnes v Evropě, ale vy
soká inteligence Čiňana a jeho mírumilovn
snahy budou míti za následek, že dá vždy před-
nost míru před válkou. Čina bude vždy spo-
jencem mírumilovných národů a není vyloučeno
že Číně bude jednou svěr děkovati za věčný
mír, jenž jest touhou křesťanských národů
Evropy-
Lord Ronaldshay mluvil v těchto dneeh
v London Institution o minerálním bohatství
Činy a uvedl, že v jednom obvodě může se dle
odhadu inženýrů dobývati každý den sedm sel
tun železa po celých tisíc let a přece se tam
dnes prodávají za zvýšené ceny podkovy, zhoto-
J. Coudurier.
vené v Anglii.
#9
alto_textblock
#9
Italie zbrojí.
V Italii jeví se usilovná snaha po zvýšen
sv
e..
no
sněmovně zvýšení řádněho vojen-
ského rozpočtu o 20 milionů lir.
aby se mohl udržeti ve zbrani zvýšený stav
236.000 mužů, dle zprávy »Corriere della
Sera« pak zabývá se vojenská správa nabídkou
francouzského inženýra Deporta na opatření
pneumatických děl. Deport navrhl již v létě
ministerstvu vojenství a vojenskému výboru pře-
měnu děl typu 75 A na pneumatická děla, po-
něvadž však výbor neměl příslušného zmocněn
a vyslovil se již také pro děla Kruppova, ne-
přistoupil na návrh.
Ministerstvo vojenství naproti tomu věno
valo nabídce přece pozornost, vyslalo do Francie
důstojníka, aby vynález studoval a vyzvalo nyní
Deporta, aby zhotovil pneumatické dělo nej
novějšího systemu na zkoušku, jež má dodal
do půl roku.
#10
alto_textblock
#10
Všeobecná stávka českých děti
v Podkrušnohoři.
Studentstvo a školská stávka na severu.
Delegát Svazu českoslov. stud. A. O. N. J S
a A. O. N. J. P. ztídili na schůzi dne 4. pro-
#11
alto_textblock
#11
since sludentskou komisi menšinovou. Předsedou
zvolen kol. Tvrzický, který zároveň byl jmeno-
ván studentským delegátem do pomocného škol-
ského komitétu. (Náhrad. zvolen Kálal.) Bylo
usneseno, aby po celém českém venkově byly
pořádány schůze, jimiž bude veřejnost informo-
vána o významu stávky. Zároveň zavádí stu-
dentstvo subskripční archy a bloky, aby bylo
usnadněno financování školské stávky. K infor-
maci krajinského tisku zřizuje se žurnalistická
komise, která bude venkovským listům dodávati
pravidelně situační zprávy. Akademickým spol-
kům krajinským i místním, jakož i jednotliv-
cům informace, materiál ku přednáškám, sub-
skripční archy a bloky ochotně vydá předseda
studentské menšinové komise kol. Tvrzický
(Svaz čes. studentstva, Spálená ul. 26 od 1—2
a od 5 6 hod. odpol.). Jsme přesvědčení, že
výzva tato plně postačí k tomu, by veškeré
studentstvo ihned ujalo se práce a doufáme, že
po svátcích vánočních vrátí se do Prahy s vě-
domím vykonané národní povinnosti.
#12
alto_textblock
#12
Projevy českých měst.
Z Palhřimova zaslán byl včera tento tele-
gram: »Židáme, aby Národní klub vládě nepo
voloval ani tak zvaných státních nezbytnosti.
dokud tato nezaručí provedení rovnoprávnost
národa českého. Městská rada. — Ministru-
krajanovi dru. Žáčkovi bylo telegrafováno
Městská ruda v Pelhřimově žádá V. Exa., aby-
ste prosadil okamžité odvolání stanného práva
v královské Praze; jinak odvoďte z toho dů-
sledky.
Z Tábora, 5. prosince. (Zvl. tel. » Nár
Listů«.) Rada král. města Tábora vyslovujíc
královské Praze své vroucí sympatie žádá po-
slance české, aby z dané situace vyvodili
nejen náležité důsledky, ale nalehali také, aby
jako Praze bylo měřeno stejně i těm městům,
kde na pospas vydány jsou menšiny české.
z Vamberka. Městská rada ve Vamberku
vyslovuje své nejhlubší politování nad tím, že
ve významný den jubilejní, kdy český národ
projevoval hold oddanosti Jeho Veličenstvu, bylo
náměstkem Jeho vyhlášeno nad Prahou stanné
právo, ač nepokoje, německými provokatéry zů-
myslně vyvolávané, nebyly takového dosahu jako
násilnosti páchané v městech německých i žádá
veškeré poslance české, aby z toho vyvodili
nejostřajší důsledky. Antonín Bednář, starosta.
Z Vys. Mýta, 5. prosince. (Zvl. telegram
»N. L.«) Rada města Vysokého Mýta hluboce roz-
hořčena nad prohlášením stanného práva v Praze,
žádá co nejdůtklivěji, aby všichni čeští po-
slanci na radé říšské vstoupili do nejostřejšt
oposice a nezlomně v ní setrvali až do nej-
krajnějších důsledků. Tůmu, starosta.
Městská rada v Hořovicích pod dojmem
vyblášeného práva stanného nad Prahou žádá
co nejdůtklivěji, aby sbor poslanců českýeh, vy-
vodě z toho důsledky, vstoupil do nejostřejší
oposice a také v ní setrval, jak toho zájmya
čest národa výžadůjí. Ant Čermák, starosta.
Okresní výbor v Jindř. Hradci ve svém
sezení dne 4. prosincest. r. konaném usnesl se
na tom, vyzvati veškeré poslance české na říš-
ské radě, aby do nejostřejší opovice proti vláde
vídeňské vstoupili a vní tak dlouho setrvali
dokud úplná náprava (ea nestane. Dr. Jan S la-
vík, okresní starosra
#13
alto_textblock
#13
Vyznamenání Wystavovatelů
na jubilejní výstavě obvodu ob-
chodní a živnostenské komoryl
v Praze r. 1908.
(Pokračování.)
Třída XV. Průmysl dřevařský, soustružnictví a
výrobky příbuzný.
Čestný diplom:/ A. Lanna, továrna na par
kety v Praze, Jan Fiala, továrna na zpracování obý
baného dřeva v Roztoklatech, Václav Fiedler, továrna
na sudy ve Vršovicích, Heinitz a spol., továrna na
parkety v Praze- VIII.
Diplom zlaté medaile: Alois Fürkott
výroba pultů výčepních v Praze VII, J. Koldovský
výroba tlakostrojů v Praze, Jan Dobiáš, továrna na
zátky korkové v Praze-VII., Čeněk Hrbek, bodnái
v Praze-VII., Josef Dvořák, výrobky lýkové v K -
stelci n. Lab. v Praze, Karel Jelínek, výroba kopyí
v Praze I., Tomáš Kaňka, soustružník a dýmkář
Bernard Koprla, výroba dýmek, špiček atd. v Žáboři
Vojlěch Kerhart, parní píla v Poděbradech, Krištoí
Nožička, výrobky soustružnické v Praze-VII, Autonín
Procházka, výrobky pěnové a jant. zboží v Praze II-
Jan Strnad, lýkové a pletené zboží v Bakově, Steru
a Rennert, továrna na korkové zátky v Praze- VIl
V. Šimek, vyrabitel kovových kartačů na Smíchově
Václav Kaucký, výroba košíkářského zboží v Čela
kovicích, Jakub Drábek, vyrahitel vozů v Poděbra-
dech, Bratří Charvátové, stroj. bednárna v Praze VI
#14
alto_textblock
#14
Diplom stříbrné medaile: Josef Paří
zek, košíkářství, Frant. Döm, závod soustružnický
v Praze I., Vilém Černý, truhlář v Žižkově, Josei
Flonner, soustružník na Kladně, Václav Gerlický
výroba dřevěných hraček v Praze-IV., Emil Gold
schmidt, továrna na žaluzie v Bubenči, František
Holas, továrna korkových zátek na Král. Vinohra-
dech, Gotthard Hocke, závod na zpracování dřeva
v Č. Brodě, Václav Krejčík, výroba košíků v Čela-
kovicích. Alois Líva, řezbář a soustružník v Praze.
Stanislav Miňovský, závod soustružnický v Praze.
Jan Novák, řezbářství v Kutné Hoře, Jarosl. Rousek
v Praze-Nuslích, Společenstvo soustružníků a příbuz.
oborů v Šopce u Mělníka, Společenstvo soustružníků
a příbuz. obosů ve Slaré Boleslavi, Zuchermann
Löbl, továrna na korkové zátky v Praze-II., Josei
lekl, korkové zátky v Praze Nymburce, Bohumi
Bystřický, výroba knoflíků v Nustích, Ladisl. Čapek
dřev. industrie ve Vrdech- Bučici, J. Prokopa syn
továrna rakví v Semilech, Bernard 4 Saxl, tovarn
výroba podpalků ve Vršovicích.
Diplom bronzové medaile: Františel
Jelínek v Malešicích, Růžena Kaníčková, výrob
ozdobných dřev. předmětů na Král. Vinobradech.
Emanuel Jedličks, soustružník v Nuslích, František
Janda, soustružník v Loukově p. Háje. Jos. Kalous,
soustružník v Žižvově, Josef Pene, košíkář na Král
Vinohradech, Ant. Starosta, bednař na Král. Vino-
hradech, Felix Zelenka, výroba kopy! ve Stěnciu
Vys. Mýta, Frant. Jonák, soustružník v Pecinově.
Adolí Bakovský, kartáčník v Žižkově, Ladisl. Faust.
výroba dřevěného zboží a hraček v Brně, Jos. Hoppe,
řezbář a soustružník ve Vršovicích, Frant. Bareš.
soustrožník v Košiřích. Johaona Kubová, soustruž-
nictví na Pankráci, Hynek Květ, rolety do oken.
Otto Löwy, výroba dřev. zboží v Praze II., Karel
Linhart dř. Beywl, rybářské náčiní v Praze.
#15
alto_textblock
#15
Třída XVI. Zařízení a výzdoba bytů.
a) Nábytek: Hors concours: Joseí
Krejčík, závod sochařský a řezháčský v Praze VII.
Fihp Křižek, továrna na obrabění dřeva na Smí-
chově, Emil Gerstel, továrna na nabytek v Praze.
Jindřich Röhrs, c. k. výs. továrna na nábytek v Praze,
Heřman Richter, továrna ny rámce v Praze, J. Na
vrátil, továrna na nábytek v Karlině, Frant. V. Buk.
sochař a řezbář v Praze, akc. společnost, továrne
na koberce dř. Ph. Has a synové v Praze.
Čestný diplom: křesťanská akademiev
Praze, Strnad a Vaníček, záv. uměl. truhlářstvív
Karlině, Fr. Žabovrtský, továrua na kulečníky a tága
v Praze, Truolá ské výrobní družstvo na Král. Vino-
hradech.
Diplom zlaté medaile: Bohumil Haln,
stavební a nábytkové tru lárství v Praze, Ant. Baum-
gartl a syn, stav a nábytkové tru hlařství v Karlíně.
Jan Barda, továrna na nabylek v Praze, Václav
Landkammer. výroba nábytku kancelářského v Praze.
Josef Macoun, velkozávéd truhlářský na Smíchově
Bohumil Mayer, um. závod trublářský, Václav Musil
specialní velkovýroba nábytsu pro kuchyně v Praze,
Patronát mládeže v Praze, Pražsko-rudnická výroba
košíků v Praze, Josef Sadíl k, závod trohlářský na
Smíchově, Josef Svobods, výroba kulečníků v Žižkově.
Vojtěch Tománek, výroba žaluziových psacích strojů
v Karlině, Frautišek Vocel, lakýrník a malíř plsma
v Praze, V. Fagl ve Zlonicích, Americsé zařízení
kancetáří (zást. Josef Jiroušek v Praze II.) Frant. k
Schalek, tovarna na nábytek v Praze, Tržnice ná-
byku společenstva teuhlářů v Praze, Mula Bergman
nova, uměl, prům. atelier v Praze.
Diplom stříbrné modaile: Jan Oče-
nášek, závod trohlačský v Praze, Antanin Bělik.
uměl. truhlátštví v Praze VII. Jos. Bíecha a Jan
Mašek, stroj. trohlářství v Karlíně, Bohumil Brzak,
závod truhlárský v Praze, Olakar Cibulka, lakýrník
a mallř písma v Praze, Zikmund Feigel, továrna n
rámy a zlatolišty v Praze, Rudolf Chaloupka, zavod
malířský na Kladně, František Jirout, závod řez
bářský a uměl. trohlářství ve S atiňanech. Frt.
Vaci Kilian, lakýrník a maliř písma na Smichově,
Václ. Kramatta, výroba nábytku pro kuchyně v Praze,
Adolí Lopka, výroba prýmkářského zboží. Karel
Mařík, truhlářství v Praze, Společenstvo smíšených
živnosti v Mnišku; Bohumi! Mudroch, řezbář v Praze,
Antonin Novák, pozlačovač ve Vys Mýtě, Jaruslav
Pašek, výroba intarsií na Král. Vinohradech, Vojtěch
Přibyl, zavod čatonnický v Prnne, Anl Ragner, uměl.
tkum v Praze, Josef Šauf, výroba
prýmkát. zboží v Praze. Jusef Šobrt, kreslič a řezbář
firmy A. Baumgurti v Praze, váav Z
truhlářství v Karlině, Ant. Moudrý, uměl. soustružník
v Žižkově, Fr X. Teez, truhlář v Karlíně, Václav
Mich. truhlář v Praze.
Diplom bronzové medaíle: Václav
Jelinek, trohlář v Žižkově, Frant. Matuna, truhlá
v Praze, Prokop Matuna, truhjářský dělník v Praze
Jos. Lad. Pultar, výroba schránek koresp. v Pečkách
na dr., Jos. Sejkora, maliř pok jů v Praze, Štěpánek
a Rédl, tovarna na nábytek v Hořovicích, František
Vácha, dekor. mallř na Král. Vinohradech, Jan A
Pešout, výr. pěrových žiněnek v Go-č. Jeníkově.
Viléma Bubeníčková, výr. akvaril v Praze.
#16
alto_textblock
#16
b) Odborinstalační.
Hors concours: Akciová společnost pro
průmysl kovový na Smichově, Suda a Kotěšovec
továrna na osvětlbvací tělesa a kovové zbožív
Praze.
Čestný diplom: Karel Krčil, lechnický zá-
vod a instalatěrství v Praze, H. Kropí, lech. kanc.a
podnikatelství pro zásobování vodou v Praze II., H
nek Guttwald, továrna kovového nábytku v Praze.
Diplom stříbrné medalle: Stanislav
Kabrhel, klempiřství a speciájní výroba koupacích
van, Prha VII., Josef Hůrka, výroba lustrů na Král
Vinohiradech, Václav Skokan, závod instal atérský na
Král. Vinohradech, Bernard Werner, lovárna na
jemné kovové zboží v Košiřích, Jos. a V. Ekl, vý-
roba mosazného a železného nábylku v Hořovicích,
Bratří Novákové, továrna železnéo nábytku v Praze,
Morel a spol., lovárna na lustry v Praze.
#17
alto_textblock
#17
c) Odborhygienický.
Čestný diplom: Bratří Čížkové nást, výr.
impr. látek obvaz. na Král. Vinohradech, Fr. Hladký,
továrna na vatu a látky obvazové v Žampachu nad
S., Tulka, Roztočil a Sule, továrna na kovový ná-
bytek v Praze.
Diplom zlaté medaile: František Haas,
závod pro řídit. přimidla ortop. v Praze, MUDr. St.
Rejthárek, labor. hyg. a léč. preparát. v Král. Městci,
Ph. Mag. Alois Řídký, lékárník v Praze-VII.
Diplom střibrné medaile: Inž. Mil.
Hrubý, kosmet. laboratoř v Praze, Bohuslav Pecka,
bandažista a ortopedista v Praze, MUDr. Theodor
Wobrizek, léčební ústav v Praze.
Diplom bronzové medaile: Antonín
Hádek, výroba »Nepřítele prachu« v Praze- VII.
#18
alto_textblock
#18
á
Nasim . k. oHberatelum a otenarum
#19
alto_textblock
#19
K četným dotazům sdělujeme, že ka-
ždého pondělí vycházeti bude list náš
rovněž dvakráte denně a to: hlavní list
o 12. hod. polední, večerní list pak o 5.
hod. odpolední, oba ve stejném, velikém
formátu »Národních Listů«.
#20
alto_textblock
#20
Vydavatelstvo „Nár. List
#21
alto_textblock
#21
Denní zprávy.
#22
alto_textblock
#22
— Nový místodržitel král. českého ? Ozn-
muje se nám z pramene dobře informovaného,
že zahájeno jest vyjednávání s bar. Heinlol-
dem, nynějším místodržitelem markrabství mo-
ravského v Brně, aby stal se nástupcem místo-
držitele král. českého Karla hraběte Couden-
hova v Praze, který v nejbližší době ze svého
dosavadního úřadu odstoupí. Dr. Karel svob. p.
Heinold-Udyňski narodil se r. 1862, r.
1882 vstoupil do úřadu při politické správě na
Moravě, pak se dostal ke správnímu soudu, kde
r. 1897 povýšen byl za sekretáře. Od r. 1900
do r. 1904 byl místodržitelským radou v Praze,
odkudž se na rok opět vrátil do správního
soudu, načež v září 1905 jmenován byl zem-
ským presidentem ve Slezsku. Dne 26. ledna
t. r. jmenován byl místodržitelem moravským.
— Dragounské „Na zdar!“ v Mostě.
Obrovský poprask, který způsobil ve Vídni ně-
meckosnacionální posl. dr. Herold svým zakro-
čením proti mosteckým dragounům, kteří se po-
zdravovali českým „Na zdar!“, má hlubší a po-
vážlivější pozadí. Jedná se jenom o nový případ
oblíbené a bohužel i úspěšné taktiky německé,
obracením skutečné události na krajně opačný
rub německé násilí nejen zalhati, ale napadenou
českou stranu uvésti v nepříznivé světlo. Posl.
Herold vzbouřil ministra vnitra i ministra obrany
zprávou, že se čeští dragouni s českými dem on-
stranty v Mostě bratřili pozdravem „Na zdarl“.
Sama „Brüxer Ztg.“ nemůže českým vojínům
nic vytknouti, než že mluvili nahlas česky a
že se se známými Čechy pozdravovali českým
„Na zdar!“ „Jak se samo sebou rozumi“,
pokračuje „Brůx. Ztg.“, „nemohla tate dr zá
provokace zůstat bez odpovědi. Němci od-
pověděli bouřlivým voláním „heil“ a „Wacht.
am Rheinem“. A hned potom pustili se hrdinní
Němci sto na jednoho za českým hochem, který
voláním „Na zdar!“ chtěl mermomocí učinit ze
sebe národního mučedníka. Přirozeně utí-
kala většina na náměstí shromážděných týmž
směrem, kde bylo možno něco vidět a nesta-
rala se už o dragouny,“ píše „B. Ztg.“. Když
však také dragouni počtem 10 až 15 rovněž
padrui naznačeným směrem, to nebylc „přiro-
zané“, poněvadž Němci musili prý míti dojem,
že dragouni spěchají českému hochu na pamoe.
„Froti tomu ovšem vzepjala se nevůle
Němců a vůči této opětné vyzývav o sti
českých dragounů stali se Němci, j ak
se samo sebou rozumí, demon-
stranty.“ Zkrátka, všichni Němci, kteří da-
vem pronásledovali českého hocha, obrátili se
útokem na české dragouny, a tito vůči celému
množství ocitli se v takové situaci, že musili
tasiti na svou obranu šavle. Srážce zabránil
četnický strážmistr, který dragounům nařídil,
aby se odebrali do kasáren a dal je kus cesty
doprovoditi četníky. Sotva se však četníci vrátili,
byli dragouni přepadeni znova a ubránili se
proti Němcům „přirozeně, ovšem a jak se same
sebou rozumí“, na ně útočícím a policií podpo-
rovaným, jedině vydatným použitím šavlí, před
nimiž Němci ovšem že „selbstverständlich“
couvali, tak že nikdo nebyl poraněn. Konečně
dostavil se rylmistr šl. Koppen, před nímž dra-
gouni prchli, kdežto čtyři dali se zatknouti Ve
čtvrtek večer přišlo na náměstí asi 60 dragounů
se 4 poddůstojníky a procházeli se tu jako ob-
vykle a pozdravovali se navzájem po česku „Na
#23
alto_textblock
#23
Dopis Pařížanky.
V neklidných dobách, které stihly vaši
krásnou zemi, může vám býti zadostučiněním,
milé čtenářky, jak vřele a bratrsky byli v Pa-
říži přijati členové městské rady pražské. Byla
jsem na slavnosti v radnici, kde byl opět podán
skvělý důkaz, jaké city pojí obě naše vlasti.
Hlavní město království českého se opětně pře-
svědčilo, že nadšení Francouzů jest pouze vý-
razem jejich přátelství k Čechům a touhy, aby
uzřeli jejich vítězství nad nepřáteli. Jak by
mohlo býti jinak, bijí-li v mocných prsou tak
ušlechtilá srdce? Já sama jsem si velmi za-
milovala Prahu a Sokolstvo, byla jsem tak
nadšena a plna obdivu při posledním sokolském
sletu, že jsem u vás zanechala kus svého srdce.
Přejdeme zase k modě a k našim milým
látkám, jež i při vážných událostech bývejí
předmětem naší pozornosti. Tou dobou panuje
moda velmi jednoduchá, kterou nadšeně přijaly
všechny Pařížanky. Jsou to oděvy — sutany.
Jméno, kterého se jim dostalo, charakterisuje
jejich jednoduchost. Je to pouhá kopie kněž-
ekých oděvů s tím rozdílem, že tyto, jsouee
v pasu založeny, bývají širší, kdežto žensko
sutany nikoli. Jsou úplně hladké, z jediného
kusu a » jedním toliko švem na ramenou, dru-
hým pak vycházejícím pod pažemi a jdoueím
až na konce sukně.
Garnitura sestává toliko ze satinových
knofliků, přišitých ve dvou řadách z předu i ze
zadu, dosti od sebe vzdálených, takže tvoří šle
a knoflíky jdou také až na spodek sukně. Ru-
kávy jsou také úplně hladké, dokonce i bez zá-
hybu na ramenou. Zcela malá vložka z bílého
skládaného tylu osvěžuje celek. Pás z černého
moiru, zvaný „abbé“, zavazzuje se vzadu, poně-
kud na straně. Spodek oděvu, poměrně krátkého
na tento způsob toiletty, ale dotýkajícího se
přece skore země, jest velmi úzký. Hotoví se
#24
alto_textblock
#24
obyčejně z velmi jemného sukna nebo ze satinu
„liberty“ a Pařížanky přes to, že je látka le-
hounká, vycházejí v tomte oděvu do zimy je
nom s širokou štolou a velikým rukávníkom.
Není to toiletla pro návštěvníky, ale velmi hezký
úbor pro odpoledne.
K tomu byla vynalezena také vhodná po
krývka hlavy, tvořící asi střed mezi čapkou
kloboukem. Je to charlotta ze strojem skláda
ného sametu. Okraje jsou malé, za to vršek ve
liký a kulatý, celek pak dělá dojem velké čapky
Uprostřed v předu připevní se bílý chochol, zva
ný Mefisto, nebo dvě malá holubí křídla, posta
vená úplně kolmo.
Vyprávěla jsem vám již, milé čtenářky, jal
všeobecně se nyní nosí americké střevíce? Pá-
nové je přijali již před několika lety, my všal
jsme se dlouho nemohly odhodlati, abychom ná-
sledovaly jejich příkladu. Konečně zvítězily pře-
ce a nosí je nyní všechny elegantní dámy
v městě, jenže si ovšem dávají zvýšiti podpadky
a la Louis XV. Přes svůj poněkud neforemný
vzhled pokládá se americká obuv za velmi ele-
gantní a vázanka ze široké tkaničky na noze má
velký úspěch. Podotýkám, že americké střevice
damské mají býti vždy lakové; je to stejné
pěkné, jako trvanlivé.
Počíná modu dbáti také praktické stránky
věcí? Když nám dala pohodlné střevíce, přináší
damám také tlusté rukavice ze žluté kůže, za
pjaté jediným knoflíkem jako rukavice mužské
Nejsou pro eleganci, nýbrž pro užitek a nosise
na ranní procházky, na odpolední pochůzky
vůbec k oděvu tailleur v městě.
Nezmínila jsem se posud o domácích odč-
vech. Přežily se již komplikované peignoiry.
ověšené krajkami a stužkami a zachovává se
pravá elegance v oděvech, zvaných interieu-
rových, které se nosí po celý den a v nichž
se také přijímají důvěrní známí.
#25
alto_textblock
#25
Pokud jde o skutečný peignoir, jenž se
obléká k česání a na krátkou dobu rannía
v němž se nepřijímá, je nyní nejobvyklejší ja-
ponské kimono buď z vyšívaného hedvábí nebo
jen z prosté vlněné látky. Těší se velké oblibě
a má skutečně mnohé výhody; snadno se oble-
ká, je lehké a pohodlné a dodává ženě jaksi
koketního rázu, poněvadž v něm vypadá jako
malá dívenka. Snad proto si je Pařížanky tak
oblibily.
Co se týče oděvů interieurových, hotoví se
více nebo méně ologantní z lehkého hedvábí,
mousselinu nebo voilu Ninon. Zdobí se také
pravými krajkami a dosabují mnohdy cenya
elegance večerních úborů. Damám, jež nechtějí
na domácí oděv příliš mnoho vynaložiti, dopo-
ručují se empirové nedbalky, velmi prosté a
levné, jež přece zachovávají ráz elegance, ktu-
rou sleduje každá ušlechtilá žena ve své domác-
nosti, poněvadž jest jí rovněž velkým zadost-
učiněním krášliti svůj krb jako zdobiti se pro
cizí lidi.
e.
Magdeleine Chaumont
#26
alto_textblock
#26
Hoškova galerie.
Tichý patricijský dům stojí na nároží ulice
Brodovské a Olivovy. Kdysi majetek známého
lidumila pražského Aloisa Olivy, naposledy sídlo
velkoobchodníka a uměleckého amateura Gusta-
va Hoška z Mühlhcimu, jenž před půl druhým
rokem zemřel. Upozornil jsem koncem letošního
května veřejnost, jaký poklad jest ukryt v tomio
opuštěném domě: galerie Hoškova, chovajíe
řadu vzáených děl malířských, mezi nimi práce
mistrů světových ceny nesmírné. A poukázal
jsem, jaké vskutku jedinečné atrakce umělecké
dostalo by se Praze, kdyby tato skvostná sbírka
byla jí zachována. Vskutku také dne 30. května
I. r. oznamovaly telegramy z Vídně, že na pod-
nět pana poslance Jindřicha Maštálky zalsájena
byla Národním klubem akce, směřující k tomu,
#27
alto_textblock
#27
aby ministerstvo kultu a vyučování ve spojen
se Společností přátel umění a Moderní gulerií
hledělo získati galerii Hoškovu pro Prahu. Z
tři, čtyři sta tisic korun bylo by to bývalo možno.
Žel, záslužná akce p. posl. Maštálky nesetkala
se s úspěchom. Narazila tam, kde narážejí vše-
cky podobné podniky kulturní, zejména když
se jedná o Prahu. V Londýně koupili nedávno
pro galerii jediný obraz Rembrandtův za
400.000 K, u nás nelze sehmnati týž obnos na
získání galerie, jejíž cena by pro takový Londýn
byla pateronásobná a která by se mohla státi
věčnou ozdobou královské Prahy.
Pozdě bycha honit, neboť dne 10. prosince
t. r. budou obrazy Hoškovy galerie prodávány
v exekuční dražbě. V týchž místnostech, kde
kdysi vzácný amateur těšil se v intimitě pohle-
dem na své zamilované hollandské mistry, zazno
za několik dní hlas soudního vyvolávače. Není
tedy ještě ztraceno vše, neboť hlavní kádr ga-
lerie je dosud pohromadě, jen některé kusy
zvláště cenné (na př. veliký obraz Jana Steena),
celkem asi čtyřicet, jsou již v pevných rukou.
Budapešťská galerie, Amsterodam atd. již si
přispíšily. Že v exekuční dražbě nebudou pod-
mínky tak příznivy, jako by byly bývaly před
půl rokem, je jisto. Přes to však naskytá se ještě
nyní v poslední chvíli vzácná příležitost
zachrániti, co se zachrániti dá. Je tuším povin-
ností ministerstva vyučování, královské Prahy,
Společnusti přátel umění, Moderní galerie
všech, komu záleží na zachování cenných děl
uměleckých pro Prahu, aby se dražny zúčastnil
a alespoň něktoré obrazy zachránili před ztrá-
tou do ciziny.
Dosud je v galerii Hoškově na 160 obrazt
starých mistrů a přes 50 děl moderních. Mez
starými zaujímají přední misto Hollanďané, jsou
zlatým hřebem sbírky. Nelze tu uváděti podrob-
nosti, budiž upozorněno aspoň na nejvýznač-
nější jména. Od Rembrandta je tu vysoee
#28
alto_textblock
#28
zajímavá, skizza z prvé doby jeho „Bileama
osel“, v odhadní ceně 20.000 K, Ant. van
Dyk zastoupen jest třemi pracemi, mezi nimiž
Maďonna s dítětem (5000 K) a Martyrium sv.
Jiří (4500 K) zvlášť vynikají. Z rodiny Breug-
helů je tu od staršího Petra jeden z jeho čet-
ných groteskně realistických Kermessů (3000K),
od mladšího roztomilá „Slavnost růžencová“
(2000 K), Hobbema zastoupen je nádhernou
krajinou (11.000 K), Pieter do Hooch raffinv-
vanou „Hudební společnosti“ (7500 K). Dále
jsou tu Jordaens rozkošným a rozměrným
genrem „Sedlák a satyr“ (4500 K), Mattheus
van Hellemont (Hospodský výjev), Jan F yt,
Hondecocter, Molemaer, van der
Neer, Ostade (Kolovrátkář a Ženská hlava),
Poorter, Potter, Quast, Jakub Ruls-
dael (několik nádherných krajin), Salomon
Ruisdael (dvě krajiny), Albert Cnyp a celá
řada nizozemských obrazů různé ceny a různěho
původu.
Z německých místrů zajímati bude znalne
Madonna od Cranacha v odhadní ceně 1700
korun a z Vlachů známý malíř Benátek Antoni
Canale, zvaný Canaletto, zastoupený partií
benátskou (1000 K). Zzvláštní zajímavosti pro
nás má „Podobizna vojáka“ od Jana Kupe-
ckého (1000 K), dílo ostré charakteristiky
v kresbě a výrazu. Toť jen zcela namátkou vy-
brané ukázky obrazů starých.
Mezi moderními pracemi jest řada českých
děl, která by na žádný způsob z Prahy zmizeti
neměla. Tak na př. Hrobař od Antonína Ma-
nesa (65 K), krajina od Bubáka (130 K),
pohled na Paříž od Chittussia (400 Ko,
od téhož krajina (70 K), tři akvarelly Márol-
dovy (55, 220 a 250 K), Defenestrace praž-
ská od Svobody (600 K), dvě „Černohorky
od Jaroslava Čermáka (350 a 450 K), dvě
krajiny od Mařáka (po 350 K); zajímavá jsou
i jednotlivá díla od Brožíka, Zillic ha,