#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
4 prosince 1908. Cislo 334
#4
alto_textblock
#4
šího i jizdního vojska — pro vzdor těcht
drzých mladlků musila těci nevínná
kev žen a dětí na pražských uli-
cích.
Vláda i místodržitel měli jednodnehý pro-
středek: zakázat buršácké průvody
byl v Praze rázem klid a pokoj.
To se nestalo.
velkoněmecká a pruská agitace
tomu n chtěla!
Půlmilionové české město mělo
býti pokořeno — před hrstkou
emisarů pruskýchl
A aby české obyvatelstvo Prahy ještě více
pokořili a aby provokace jeho byl
úplná: volen byl k tomu okamžik jubilea
elsařského.
Mistodržitel království českéh
smluvil se s presidentem vrchního soudu
Wesselým, s tím bar. Wesselým, jenž
postavil se v čelo revolty
německých soudců
za účelem vytlačení českého jazyka z celé tře-
tiny království, aby toto, očistěno jsouc od če-
ského živlu, snáze mohlo padnouli z
kořisť velkoněmeckým chontkám pru-
ským.
Bylo plánem velkoněmeckých agitátorů
vyvolati v Praze krvavé bouře a příchod
několika set zahraničních německých
studentů nebyl nahodilým!
V den jubilea císařského mělo býti vy-
provokováno obyvatelstvo česk
Prahy a hnáno na bodáky vojenské
A němečtí studenti a jiní emisaři z říše měl
se kochati pohledemna potoky české
krve!
Místodržiteli musilo býti známo, že nen
třeba ani stanného práva, ani výmineč-
ných opatření pro půlmilionové město,
nýbrž že pro získání pokoje stač
obmeziti několik set německých
provokatérů v jejich drzosti!
Ale to on neučinill
V den jubilea naschvál vyhlásil stanné
právo.
Necítí, jak musí býti pobouřeny
city obyvatelstva pražského, když
v den šedesátiletého jubilea panov
níka místo vyplnění dávných slibů a přání při-
chází stanné právo?
To měla býti odměna za loyalitu českéh
lidu, který týž den po celém městě oslavova
jubileum panovnické!
Z důvodů uvedených tážeme se:
Chce vláda nespravedlivé a bez-
důvodné uvalení náhlého soudu
neprodleně zrušiti a chce velko-
pruské propagandě u nás jednou
na vždy učiniti ko ec?
#6
alto_textblock
#6
Mezi dožlými spisy byly dále pilné ná vrhy
nouzové pro okres slánský a obec Krušlov a pro
škody, způsobené krupobitím a povodněmi ve většině
okresů v zemích koruny českě; dále Freslův
pronásledování českých menšin v severozápadní část
království českého, Neumannův o nápisech n
lokální dráze Toplice—Trutnov—Pořičí; Adlerův
o důsledcích annexe Bosny a Hercegoviny; Černé-
ho o zrušení stanného práva v Praze: Chocův
o odvolání hr. Coudenhova z úřadu místodržitele
království českého; hr. Sternbergův o vydání
všeobecného zákazu nošení barev v celém Rakousku
Návrhy podali poslanci: dr. Adler a sp. na
změnu st. zákl. zákona z 21. pros. 1867 škrinulin
slov „prohlašuje válku a uzavírá mír“ z čl. V.
Dotazy podali mezi jinými posl. Čech a sp.
po subvenci českému průmyslovému museu v Praze
Rychtera a sp. po vystupování důstojníků prol
poslancům za události v Praze; — Šillinger a sp.
po nebezpečí války z annexe Bosny a Hercegoviny
— Choc a sp. po nedávných návštěvách říšsko-ně-
meckých sludentů v Praze. Německý říšský kanclén
tázal se prý zdejší správy několikráte, zda se říšsko-
německým studentům v Praze ničeho nestalo. V tem
spatřují nepřípustné zasahování říšsko-německé poli-
tiky do vnitřních poměrů Rakouska a zvláště Čech a
táží se, hodlá-li min. předseda onergicky zakročití
proti podobnému jednání říšsko-německého kancléře?
— Klofáč a sp., že byli na Jih poslání výhradně
čeští vojíni a byli ve službě podrženi náhradní zá-
ložníci, jakož i po použití zeměbrany mimo hranice
království a zemí na říšské radě zastoupených, jak se
na př. stalo vysláním 6. zeměbran, velského pluku
do Bosny: — dr. Baxa a sp. po vyblášení stanného
práva v Praze a předměstích a o zamezování velko-
pruské propagandy v Praze; — Buříval a sp.
po násilném jednání pražské slální policie 30 m. m.
— Lisý a sp. po poranění 6letého dítěte pol. inspek
torem Scharnaglem při demonstracích 29. m. m.; —
sv. p. Rolsberg a sp. po výtržnostech v Opavě
28. m. m.
#7
alto_textblock
#7
Agrární a školská otázka
v ruské dumě.
#8
alto_textblock
#8
Třetí ruská duma vstoupšla v podzimnin
zasedání v šlépěje první dumy. Celý měsíc už
rokuje o otázce agrární a rokuje tak důkladně.
že jen v povšechné debatě se přihlásilo ke slovu
více než 250 řečníků. Ale kdežto v prvé dume
v níž tón udávala strana úslavně demokratickt
(kadeti), šlo o dalekosáhlý projekt nuceného vy-
vlastnění vši půdy a její rozdání sedlákům
tentukrát jde pouze o schválení úkazu ze dne
9. (22.) listopadu r. 1906, jímž podílníkům sel
ských občin („mirů“) udílí se právo vystoupit
z občiny a státi se samostatným, od „miru“ ne-
odvislým hospodářem těch pozemků, jichž dosu
užívali jako podílníci.
Úkaz ze dne 9. listopadu byl vydán n
základě čl. 87. rusk. zákl. zák. státních v mez
dobí mezi prvou a druhou dumou. Poněvad
pak tento článek ruské ústavy má asi týž vý
znam, jako pověstný § 14. rak. ústavy, bylo na-
řízení ze dne 9. listopadu přijato s odporem
všech oposičných stran a odpor vyznívá i z řečí
oposičních řečníků v nynějším zasodání. Odpor
kadetů a ostatní levice je vysvětlitelný, pokud
běží o formálnou stránku nařízení, ježto
vydání jeho na základě čl. 87. nedá se doble
odůvoduiti. Nobylo na spěch a proto nebyle
třeba obcházeli dumu. Věcně však proti úkazu
nemůže býti platné námitky, neboť to, co úkaz
uvádí v platnost, přáli si už dávno vynikajíe
členové nynější oposice, na př. i vůdce kadotů
Miljukov.
Ve většině ruských vsi pozemky jsou spo
lečným majetkem celé obce („miru“), jenž j
svým členům dává v dočasné držení, řídě se
při tom počtem mužských hlav v rodině. Vzro-
ste-li obyvatelstvo, neb změní-li se nápadně po
měry v jednotlivých rodinách, dělí se pozemky
znova, aby na každou mužskou hlavu připad
díl stejný výměrou i jakostí pozemku. Tento
způsob polního hospodaření v ruské vsi, jenž
hoví na oko spravedlnosti a brání, aby mez
#9
alto_textblock
#9
členy obce nebylo bezzemků, pokládán dlouh-
za ideálný a byl považžován za prastarý spole-
čenský obyčej ruský. Když se po zrušení nevol
nictva r. 1861 vyskytly hlasy, jež brojily prot
„mivu“, vidouce v něm hlavní překážku země
dělského pokroku na Rusi, nalezli se obrane
společné pozemkové držby netoliko mezi konser
vativnými slavjanofily, nýbrž i v liberálnýeh
zemstvech, ktorá přes leckteré, už tehda patrné
stinné stránky pokládala „mir“ za bezpečnou
ochranu proti proletářstvu.
Od té doby minulo 30 let a v názorech n
„mir“ nnstala úplná změna. Historickým bádá
ním (také posl. Miljukova) zvrácena domněnka
že společná držba pozemková je prastaré rusk
sociálné zřízení. Ukázalo se, že instituce tat
provedena všeobecně teprve od zavedení ne-
volnictva ze zištných důvodů statkářů, jimž bylo
výhodnější jednati s celou obcí, vázanou vše
obecným ručením jednoho za všechny a všeel
za jednoho, než s každým nevolníkem zvlášt
Výhodnost „miru“ pochopil brzy také stát, který
jej počal zaváděti ve vsích korunních, poně
vadž za jejich platy ručila pak celá obec.
Padla také domněnka, že „mir“ ochrán
Rusko před proletářstvím. Statisíce továrníel
dělníků v průmyslových krajích jsou toho dů-
kazem. Současně však vzrůstaly stinné stránky
„miru“ tak úžaspě, že v některých vesnicí
život se stával nesnesitelným. Dokud nové dě-
lení obecných pozemků se dálo s de volením
za dozoru statkáře neb státního úřadníka, bý-
valo celkem spravedlivé a nebylo do něho ste-
sků. Ale po zrušení nevolnosti vyskytly se stále
častěji případy, že pozemky dobře zdělané
vyhnojené rozdělili mezi sebe členové většiny
a náhradou za ně dány jich uživateli pozemky
vymrskané. Hospodáře takto ošizeného přešla
pak chuť, aby přidělené mu pozemky lépe zdé-
lával než sousedé a selské zemědělství, místo
aby se povznášelo, rok za rokom na Rusi klesá.
Každá nová dělba pozemků v takových vsích
spojena s neodvralnými hádkami, jež končívaj
z pravidla před hrdelným soudem. Víra v blaho
dárné účinky „miru“ sklesla za takových po-
měrů pod nullu a již kolem r. 1900 zvláštn
agrární komise doporučila vládě, aby sama na-
pomáhala rozdělení společného polního majetku
v jednotlivá, úplně samostatná hospodářství, n
nichž by jich vlastník mohl hospodařiti pokro-
kově beze strachu, že mu je po několika letech
odebere nedbalý soused. Tato reforma v ruské
vsi provedena úkazem ze dne 9. listopadu a n
nějši duma ji má schváliti. Pro schválení jest
celá pravice a okťabristé, tedy veliká většina
dumy, takže osud předlohy, která bude v po-
drobné debatě projednávánc. asi do Vánoc, je
zabezpečena.
Jest to ovšem jen jedna část z velikého
souboru agrárných otázek v Rusku, ale význam
její se nesmí podceňovati, uváží-li se, že již
loni ze státního a údělného pozemkového ma-
jetku bylo určeno na 10 milionů desjatin, t. j.
plocha asi dvakrát tak veliká, jako celé králov-
ství české, na rozdělení bezzemkům nebo drži-
telům příliš nepatrného pozemkového majetku.
který nepřipouští řádného polního hospodaření
Obě tyto opatření pospolu vzatá odstraní aspon
nejkřiklavější stesky, zaznívající z ruské ves
Pouhé agrární operace nedosáhly by však
cíle, kdyby nebylo současně postaráno o roz-
šíření duševního obzoru ruského sedláka pemoe
školy. Proto vítáme projekt všeobecné-
ho školního vzdělání, podaný ve škol-
ské komisi ruské dumy jejím předsedou Vasili-
jem Anrepem, příslušníkem strany okťabri-
stů. V. K. Anrep, který projevil v dumě už ne-
jednou zdravé názory na ruské školství, na-
vrbuje, aby vrchní správa národního školství se
soustředila sice v ministerstvě osvěty, ale důle-
žitý úkol ve školství má se ponechati samo-
správě městské a zemské. Pouze církevní školy
mají se ponechati ve správě svatého synodu.
Celé Rusko má se pokrýti sítí škol tak, aby
školní obvod neměl v poloměru více, než 3 km.
a na jednoho učitele nepřipadlo vice, než 50
dětí. Cílem školy má býti nábožensky mravné
vychováni, rozvijená lásky k otčině, duševní
vzdělání a fysšcký rozvoj dětí.
Projekt vypočítává, čemu a jak se m
v národních školách vyučovati. Pokud se týče
vyučovacího jazyka, navrhuje, aby ve
školách, navštěvovaných dětmi neruský mi,
vyučovalo se povinně ruskému jazyku, všem
ostatním předmětům má se však vyučovati
mateřském jazyku školních dítek.
V tomto bodě projekt Anrepův ustupuje tody
již úplně od bláhové myšlenky, že ruskou ško
lou možno na př. poruštiti polskou mládež.
Provedení projektu Anrepova rozpočteno
na 20 let. Přihliží se při tom jednak k finančním
sehopnostem státním, jednak ku potřebě, opa-
třiti zavčns dostatečný počet učitelů. Náklad
na zavedení všeobecného školního vzdělání po
celém Rusku rozpočten na 1360 milionů rublů
z čehož na účet státu má připadnouti as
800 milionů, ostatek na místní samosprávu. Pro-
jekt počal by se prováděti r. 1909 a vyžadova
by toho roku ze státní pokladny příspěvek 34
milionů; v posledním roce, 1928, stoupl by stát
ní příspěvek na 47 milionů.
Není pochyby, že návrh Anropův dojde sou-
hlasu komise. Bylo by si jen přáti, aby z ko-
mise brzy přešel do plena a mohl býti uzákoněn
tak, aby se již příštím rokem mohlo začíti nava
zovati onu školskou síť, která má během 20 l
pokrýti celé Rusko.
#10
alto_textblock
#10
nice.
#11
alto_textblock
#11
Politické zprávy domácí.
#12
alto_textblock
#12
V Praze, 1. prosince. (Polský hla
o bar. Aehrenthalovi.) Jeden z polských
členů rakouské delegace vyslovil se zpravodaj
„Slowa polského“ o politice bar. Aehrenthal
v tato slova: Bar. Aehrenthal ubezpečoval nás
v době zasedání delegací, že všechny velmoci
vědí o annexi a v zásadě nečiní proti ní námi-
tek. Tedy také Rusko a Italie. Slib, že vojsko
z novopazárského sandžaku bude odvoláno, při-
jali jsme jako výsledek provedené už úmluvy
s Tureckem, s annexi úplně spokojeným. Slyšeli
jsme také o ústupcích ve prospěch Černé Hory.
Prehlášení bar. Aehrentbala způsobila na nás
dojem, že uznání annexe skrze velmoci provede
se hladce, že rakouská diplomacie na všechno
pamatovala a všechno připravila zavčas, aby
nezpůsobila říši nijakého nemilého překvapení
Jest přirozeno, že nyní se nás zmocňuje jakési
rozčarování. Překvapení za každým krokem
překvapení velice nepříjemná! Ukázalo se, že
rakouská diplomacie neučinila vůbec nijakýeh
#13
alto_textblock
#13
příprav, ba ani se nenadála obtíží. Sandžak ode
vzdala Turecku předčasně, místo aby jej po-
držela jako záruku pro případ výměny. Poměry
mezinárodní vytvořily se tak, že Rakousko- Uher
sko během šesti neděl bylo úplně osamoceno
Kdyby to byl provedl Polák, Němci vykřičeli by
výslodky takové politiky jako „polnisehe Wirt
schaft“.
Pisatel poukazuje při té příležitosti, jak ra
kouská diplomacie byla r. 1878 špatně informo
vána o smýšlení lidu v Bosně. Nyní se ukazuja
že láž rakouská diplomacie je stejně špatně in
formována o náladě v Turecku a na celém Bal
káně. „Méně hrabat a baronů — končí „Slow
pol.“ — a více intelligentních lidí, vzdělaných
a ochotných svědomitě pracovati, bude jediným
účiným lékem proti takové odborné neschopnost
rakousko-uherských diplomatů.
V Praze, 3. prosince. (Ku prohlášen
stanného práva.) Vídeňské t. zv. liberálno
listy a jich pražské odnože jsou spokojeny, že
uposlechnuto jich dávné rady a proti česk
Praze zakročeno ostře. Ale jejich radost nen
úplná; kalí ji vědomí, že za stanného práva pro-
vedeno v Praze konečně ono vládní opatření, je
hož se česká Praha marně dovolávala celé dva
měsíce, že znemožněny bumly a zapovězeno
nositi barevné čepičky. Zcela správně rozpozná-
vá příčinu pražských nepořádků dr. Pacák
v rozmluvě s redaktorem „Zeitu“, v níž čteme.
Pokud běží o pražské nepokoje, které přivedly
nyní k vyhlášení stanného práva, musí se po
dotknouti, že nebylo třeba ani zakázati bumly
aby se pražské obyvatelstva upokojilo; žádou-
cího cíle by se bylo dosáblo, kdyby se bylo za
kázalo nositi barevné odznaky. Zákazem barev-
ných čepiček i buml hy byl pozbyl svého nebez
pečného rázu, neboť je známo už ze zkušenosti
že zákaz barev stačí na upokojení pražskáho
obyvatelstva.
r
Agrárník Kotlár svádí všechnu vinu na
národní radikalismus. V Praze je vyhlášeno
stapné právo, ve Vídni pak vznikají pochybnosti
o dalším trvání parlementu. Jestliže parlament
nyní selže, zůstanou na dlouho nevyřízeny ve-
liké sociálně-politické předlohy, zvláště před-
loha o starobním pojišťování. Bude-li totiž sně-
movna odročena, uplyne mnoho času, než se
obnoví spořádané parlamentní poměry, a tyto
důsledky nemohou býti příjemny ani nejradikál-
nějším činátelům.
„Nová Reforma“ píše: Výjimečný stava
stanné právo neodstraní vlastních příčin vše-
obecného vření v Čechách. To všechno už
v Čechách bylo. Ať je ve Vídní jakákoli vláda,
úřadnická nebo koaličná, nemůže od takových
prostředků ničeho příznivého očekávati, nebot
vření jen zadržuje, ale příčin jeho ne
odstraňuje.
#14
alto_textblock
#14
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 3. prosince.
#15
alto_textblock
#15
Jak ruské duchovenstvo pochopuje ruskou
myšlenku.
Při domácí slavnosti Všeruského národního
svazu měl mitronosný protojerej Golubev řeč
v níž jako myšlenku ruského nárada a ruskéh
státu, jako závěť ruských dějin označil být
záštitou slabých a utištěných. Do-
vozoval, že do války s Japonci Rusko zavedeno
bylo některými nehodnými syny svými, kteří šli na
břehy Tichého moře za kořistl. Tím se Rusko
odchýlilo od své křesťanské dráhy a stihla je
Nemesís. Hanbu japonské porážky může odčiniti
pouze návratem ke svým národním závětem.
Samo sebou se nabízí srovnání národní
myšlenky ruské s národní myšlenkou německou.
Národní myšlenkou německou je panování, za
dní našich světová hegemonie.
#16
alto_textblock
#16
Černá Hora a Anglie
Do Londýna přibyl náčelník černohorského
ministerstva financí dr. Miloje Jovanovié, aby na-
vázal obchodní spojení mezi Černou
Horou a Anglit. Tím se chce Černá Hora
emancipovati od rakousko-uherského průmyslo
vého dovozu.
#17
alto_textblock
#17
Slovanská zpráva z Ruska
Do Vilna přijelí členové hosudarstvenné
dumy hr. Vladimír Bobriňský a Iskrick
spolu s členem hosudarstvenného sovětu Kra-
sovským a uspořádali v městském sále tř
přednášky o slovanských záležitostech, jež byly
velmi četně navštiveny.
Všichni tři pánové byli účastníky pražských
slovanských konferencí.
#18
alto_textblock
#18
Protirakonské hnutí v Italii.
Jak se sděluje z Turina, bylo tam na
schůzi obchodníků a průmyslníků usneseno za-
hájiti boykot rakouského zboží. Mnoho obchodů
vyvěsilo již vyhlášky, že rakouští obchodní ce-
stující se nepřipouštějl.
V Bari se udály velké výtržnosti. Dav.
jenž se shromáždil při odjezdu řeckého krále,
jemuž byly hlučně projevovány sympatie, spatři
nákladní loď rakouskou v přístavu, hnal se k
s křikem a hrozbami. Jeden námořník v po-
sledním okamžiku stáhl můstek, takže dav ne-
mohl na loď vniknouti. Na loď snesl se déšt
kameni a musila odplouti dříve než skončila
nakládání.
V Římě uspořádali v neděli vůdcové radi-
kálních stran tábor lidu, jehož se zúčastnilo
10.000 osob. Irredentističtí řečníci netajili se
nijak nenávistí vůčí Rakousku a trojspolku. Ve
vnitřním městě došlo pak k demonstracím, při
nichž musilo zakročiti vojsko.
Z Bologne se sděluje, že rakouský konsul
Boschi zaslal vyslanci hr. Lützowovi telegraficky
svou demisi, poněvadž se jako Ital nalézá nyní
v choulostivém postavení, jež mu nedovoluje
podržeti funkci zástupce Rakouska.
#19
alto_textblock
#19
Srbsko-italské sympatie.
Předseda skupštiny Ljuba Jovanovič zasla
předsedovi italské sněmovny Marcorovi následu-
jící telegram:
V této době krutých zkoušek, jež stihly
srbský národ a kdy jest ohrožena jeho budouenost,
moji soudruzi a já nalézáme velkou útěchu
zároveň zdroj naděje ve vítězství našeho práva
ve vzpomínce na heroické zkoušky, které musil
vytrpěti italský národ v době, kdy bojoval za
svou svobodu a národní jednotu. Jsme naplněni
novým žárem a hotovi kráčeti po dráze, kterou
#20
alto_textblock
#20
Listů«.) Události v Praze a v Čech á ch
vyvolaly horoucí sympatie ruského národa k bra-
trskému českému lidu. Časopis »Nová Ruse
dnes píše: »Sláva Čechům — srdce
ruského národa je cele s nimil«
Hrabě Bobrinský mně sdělil, že Izvol-
ský příštího týdne vystoupí v dumě, která ho-
toví energický protest proti jeho ne-
Šajkovič.
slovanské politice.
#21
alto_textblock
#21
nám ukazuje naše vlastenectví, vidouce skvělé
plody, které vítězství národního ideálu v Itali
přineslo ve všech oborech moderního živola n
prospěch krásné Italie a celého lidstva.
Se srdcem posilněným těmito příklady
prosím, abyste vyslovil sněmovně poslanecké
království italského srdečné blahopřání skupštiny
království srbského k úspěchu Jeho Veličenstva
krále Viktora Emanuela a štěstí italského národa.
#22
alto_textblock
#22
Češi v Paříži.
(Od našeho zvláštního dopisovatele.)
V Paříži, 30. listopadu 1908.
V sobotu skončily slavnosti, jež tak velko-
lepě uspořádala Paříž zástupcům královské Prahy
a delegáti starosta dr. Groš, náměstek Jirou-
sek a posl. dr. Podlipný odjeli domů.
Vracejí se s plným uspokojením zdárně vyplné-
ného poslání. Jejich návšlěva v Paříži byla ne-
tušeným úspěchem. Je novým, dalekosáhlým
postupem na dráze české propagandy ve Francii.
která právě teď, ve chvílích pro nás tak těž-
kých, má pro nás nesmírnou důležitost. Fran-
couzská veřejnost, kruhy politické a intelek-
tuální i širší obecenstvo stále více poznávají
důležitost a prospěšnost sblížení s českým ná-
rodem, vždy více oceňují jeho vroucí lásku
k velké Francii. V té době, kdy Praha je vy
dána na pospas potupných provokací hrstky
pangermanistických střeštěnců, chráněných bo-
dáky a úřady, kdy němečtí šmokové chrlí na
špínu své zběsilé zášti, je Praha uctivána, sla-
vena prvním městem světa, jasnou Paříží. Jaká
to salisfakce pro Prahu! Můžeme býti hrdi na
přijetí, jehož se dostalo zástupeům Prahy
v městě světla. A bylo velmi mnoho vykonáno.
co dokazuje praktický dosah této krásné a oká-
zalé manifestace čechofliské na březích Seiny
V zákulisí pyšné, oslňující scény, na níž se
odehrávalo divadlo sbratření česko-francouzského
bylo též vydatně pracováno a franeouzské vlivu-
plné osobnosti nebyly informovány o věcech
českých jen řečmi, pronášenými na hostinách.
Účinek české návštévy je pozorovat též n
pařížském tisku. Největší listy, orgány všech
stran, přinesly srdečné a obšírné zprávyo
velkolepé slavnosti na radnici. »F garo», »Temps«,
»Journal« a jiné velké žurnály vytkly důležitost
manifestace. Mnohé listy přinesly v úplném
znění řeči dra. Groše a dra. Podlipného. I žur-
nály, které nedávno ještě chovaly se netečne
k česko-francouzským projevům, nebo je neprávem
podezřivaly z jednostrannosti, jako orgány
stran levice »Petite Republique«, »Radical«
»Rappel«, »Republique Radicale« atd. sympati
cky se rozepsaly o uvitání Čechů na radnici.
Tak »Repubbique Radicale« zakončila již
článek nadšenym vyzváním:
»Nuže, povstaň ohnivý lide francouzský
jdi pozdraviti ty, kteří jsou nad jiné tvýme
opravdovými přáteli a volej jim vstřic ten vi-
tací pozdrav v jejich řeči »Na zdar«, kter
všude v Praze přijímá Francouze a který jim
Čechové vrhají vstřic s růžemi!«
Mnozi publicisté, kteři navštívili Prahu.
napsali o pražské delegaci velmi vřelé články.
Tak zejména André Chéradame v »Petit Jour
nule«, Peigné v »Petite Republique« a Rergamey
v »Evěnementu«.
Též francouzské studentstvo přihlásilo se
se svými sympatiemi Jeho deputace vyslovila
je sekretáři pražské delegace panu z Čenkov a
zástupei »Národních Listů«, jež vyhledala v ho-
telu. Inteligentní, temperamentní a ku podivu
dobře informovaní studenti mluvili s opravdo
vým enthusiasmem o nutnosti národních a kul-
turních styků česko-francouzských a projevil
přání, vejíti do bližšího spojení s českými stu-
denty. Doufáme, že tento krásný záměr najde
též ohlasu mezi naším studentstvem. Francouzšt
studenti zamýšleji uspořádati výpravu do Praby
#23
alto_textblock
#23
Všeobecná stávka českých děti
v Podkrušnohoři.
#24
alto_textblock
#24
Dary na vánoční nadilku pro stávkující české
dítky na severu přijímá Národní jednota severočeská
v Praze II., Spálená ulice čís. 26. Praha koná svou
povinnost. Prosíme, aby také český venkov pamatoval
na nejmladší naše bojovníky. Sběrací archy o holně
budou zaslány na vyzvání, neboť provolání bylo za-
baveno. Stačí dopsati listkem.
#25
alto_textblock
#25
České menšinové školy kulturním skandálem dva-
cátého století jest název brožury, ktera právě vyšla
v drohém vydání nákladem Ševero-českého men-
šinového knihkupectví a nakladatelství (O. J. Bukač)
v Mostě. Cena 40 b.
nr
#26
alto_textblock
#26
III. výkaz příspěvků ve prospěch českých menšin
v Podkrašnohoři. Pomocnému menšinovému školskému
komitétu v Praze (Vodičkova ulice 20) složeny byly
včerejšího dne další přispěvky ve prospěch českých
rodin, postižených persekuci protičeskou při školské
stávce v Podkrušnohoří: Admin. »Času«. K 196.84,
paní Ot. Kovářová, choť stavifele v Praze, sbírku
K 25.50, denní společnost v restauraci »u Štépánků«
na Karlově náměstí K 32.—, abírka mezi úřadnictvem
továrny Vydrovy v PrazeVIII. K 30.—, rodina Štp-
kova v Kartíně K 25.—, sbírka sportovního kroužku
bilardistů v kavárně »Louvre« K 20.—, ze sbírky,
podniknuté majitelkou domu čís. 380 v Nuslích, 11 K.
sl. L. Beránkova, obchod s linoleem v Praze, paní
Arn. Hrašová v Praze, příznivci českých menšín
v Praze-III. prostřednictvím p. T. a p. dr. Antonfn
Doskočil, advokát v Praze II, po 10 K. sl. Marie M.
služebná v Praze, 8 K a studující p. M. Š. 2 K.
#27
alto_textblock
#27
Vyznamenání vystavovatelů
na jubilejní výstavě obvodu ob-
chodní a živnost, komory v Praze
r. 1908.
#28
alto_textblock
#28
(Pokračování.)
Třída X. Strojnictví
Hors concours: Breitíeld, Daněk a spol.
v Karlíně, První českomoravská továrna na stroje
v Praze-VIII., Havelka a Mész v Karlině, Hutter a
Schrantz v Praze-VII. Elektrotechnická akc. společ-
nost dř. Kolben a spol. ve Vysočanech, Fr. Křižík,
elektrotechn. závod v Karlíně, Vilém Michl ve Sla-
ném, Novák a Jahn v Praze VII, Josef Prokop a sy-
nové v Pardubicích, Jan Prokopec na Král. Vino-
hradech, Pražská akc. strojírna dř. Ruston a spol.
Pražská továrna na automobily v Praze-VIII, Fr.
Ringhofer, Josef Suchý v Pečkách na dr., Wobanka
a spol. v Praze, Rudolf Bächer v Roudnici, Knotek
a spol. v Jičíně, Rudolf Stabenov v Čelakovicích.
Čestný diplom: J. Hübner a K. Opitz
v Pardubicích, J. C. Bernard v Karlíně, Alois Duda
na Král. Vinohradech, Max Hopfengärtner v Holoub-
kově, Karel Jockel, inž. na Král. Vinohradech, Fr.
Kadlec na Smíchově, J. Kohout na Smíchově, F. a J.
Kovařík v Prostějově, J. Kudlicz v Praze-VII., Le-
clanché comp. v Praze-VIII, bratří Pernerové
v Lab. Týnici, Jan Pracner v Roudnici, Umrath
spol. v Praze-VII., Ústřední prodejna stříkaček atd.
v Praze Smíchově, Frant. Wollmann v Žebraku, Fr.
Wiesner v Chrudimi, Gabriela Žižky vdova v Praze-
Vysočanech, Fr. Melichar v Brandýse n. L., Janka
spol. v Praze-Radotíně, Jakub Raubitschek v Praze
VII, F. Wichterle v Prostějově
Diplom zlaté meďalle: Andrlik a ffüebe
v Žižkově, knížecí Colloredo Mannsfeldské železárny
v Dobříši, Josef Holub v Praze VII., Josef Janaček
v Ransku, Frant. Kopřiva v Berouně, Jan Linhart
v Rakovníku, Karel Nohač v Praze, K. Novotný ve
Vysočanech, Ludvík Očenášek v Praze-II., J.- Radil
v Karlíně, Alois Raiman v Žižkově, Václ. Sedláček
v Kolíně, Tomnáš Šmonovský v Praze-I., Trojan
Nagl v Kolíně n. L., Bohumil Voleský v Praze-VIII.,
Alois Beran, inž. v Praze- Radlicích, Josef Slabý
v Praze-VII., J. Vindyš a spol. na Smíchově, Rösse-
mann a Kühnemann v Praze-VII., Jan Hampejs v
Kmetňovsi, Kosina Josef v Ruzýni, Josef Pohořelý
v Přibyslavi, Frant. Řepa v Praze- VI., Ant. Dubrý
v Ml. Bolestavi, bratří Jouzové v Pečkách na dr.
V. Merlet v Praze-Smíchově, Jos. Kunz ve Zdicích,
Pekař a Vačkář v Karlíně.
Diplom střibrné medaile: Jul. Andres
v Praze-VII, A Císař v Dol. Beřkovicích, Jos. Franz
v Kolíně nad Lab., Karel Hlavsa na Kladně, Ant.
Hoffmann v Praze-VII., V. Hrachovina v Nymburce.
Jan Kříž ve Slaném, Josef Kudláček v Chocní, Jo sef
Potáček v Pardubicích, Josef Popper, strojník ve
mlýně p. Veselého v Praze-III., Frant. Poustka na
Král. Vinohradech, Jose! Fr. Soukup na Smichově,
Frantíšek Stantejský v Praze-II., »Velox« pražská to-
várna automobilů v Praze, K. Pašek a spol. na Smí-
chově, V. Bureš v Kolfně, Černovský a spol. v Čes
Brodě, Václav Jindřich v Klech u Mělníka, Antonín
Kolárský, »Zemědělské Listy« v Praze-II., Josef Pej-
šek v Kralupech nad Vlt, Čeněk Pišvejč v Berouně.
Theodor Umrath ve Vysočanech, Florian Schmied
v Lounech, Václav Suchý ve Čtyrkolech u Benešova.
Suchý, Jouza a Čáp v Chrásti u Plzně, František
Jelínek v Nymburce, J. Khebel a spol. ve Staré Bo-
leslavi, Adoif Zehr v Brandýse nad Lab, Rudol
Mašek, inž. v Praze-Žižkově. L. Maizner na Král.
Vinohradech, Rudolf Kratochvíl, Pražský instalační
závod J. Přibáň, L. Groeschel v Praze.
Diplom bronzové medaile: Antonín
Anger ve Slaném, M. Z. Kodíček v Praze, Václav
Richter na Král. Vinohradech, V. Strnad v Libic
nad C., Josef Stross v Karlíně, Vojtěch Losenický.
stárek v Jincích, František Lukesch v Praze II., V.
Červinka v Čelakovicích, Exner Adolf, v Brandýse
nad O., B. Grund v Čáslavi, Václav Jaroš v Kralu-
pech nad Vil., A tonín Kašpar v Středoklukách, Ka-
rel Plšveje v Černuci, František Pokorný ve Všech-
lapech u Nymburka, Antonin Reisenzahin v Praze- VII.,
Josef Sechter v Dobrovízi. Karel Sevčík v Uahošti,
Ant. Váňa v Uhřiněvsi, Čeněk Vondráček v Příle
pech, Václav Zima v Úpočně.
Třída XI. Nástroje a přístroje.
a) Hudební nástroje
Hors concours: Karel B. Dvořák v Praze I.
Jan Tuček, c k. výs. továrna varhan a harmonií
Čestný diplom: Václav Lorenz, tov. hud.
nástrojů a orchestrionů v Praze VII., Jarosl. Dvořák,
houslař v Praze-II.. Karel Stárek, závod pro stavbu
pran v Praze II., J. Schiffner, záv. pro stavbu varhan
na Smíchově.
Diplom zlaté medaile: Josef Hubička,
stavitel varhan v Bubenči, Bratří Paštikové, stav.
varhan v Praze-Čestíně, Jan Remek, výr. harmonií
a kotaž. varhan, Karel Slavík, velkovýroba harm nií
v Hořovicích, Josef Wolf, tov. hud. nástr. v Praze-II
Bohuslav Lantner v Praze-II., Josef Rejna a Josei
Černý, stavba varhan na Král. Vinohradech.
Diplom stříbrné medaile: J. Zazvonil,
výr. dechových a smyče nástrojů na Kladně, J. Ti-
cháček a K. Urban, stav. varhan v Praze III, Václ.
Hrubeš v Karlíně, Frant. Knopf, výr. dřevěných dech.
nástrojů v Žižkově, Frant. Meyer, výr. koncert. cite
a harl v Praze-III., Václav Pařízek v Košiřích, Frant.
Taborský, výr. harmonik v Praze-II., Kopecký a spol.
výr. pian v Zákolanech. Frant. Bohata, záv. pro
stavbu pian v Praze, Diego Fuchs, tov. hud. strojů
v Praze-Vysočanech, Bedř. Kalles, tov. pian v Lito-
myšli, Hugo Hummel, tov. pro stavbu pian v Praze- VII,
K. Jarušek a spol., gramofony v Brně.
Diplom bronzové medaile: Václav
Langmajer, harmoniky a tamburašské nástr. na Král.
Vinohradech, Bohumil Boček, výr. houslí na Sml-
chově, Jan Štycha, výr. hudeb. nástrojů a pian
v Mnichovicích, Lad. Prokop, houslař v Chrudimi,
Al. Malý, výr. hracích strojů v Praze III, Ant. Mölze
velkozávod pro stavbu varhan v Kutné Hoře.
#29
alto_textblock
#29
H.
#30
alto_textblock
#30
Projevy z českých měst.
#31
alto_textblock
#31
Z Hronova, 3. prosince. (Zvl. telegr. „Nár
Listů“.) Ministru dru. Žáčkovi zaslán byl tento
tolegram: Městské zastupitelstvo města Hronova
pod dojmom vyhlášení stanného práva v Praze
žádá Vaši Excellenci, byste vyvodil z toho nej
krajnější důsledky v zájmu cti a důstojnosti na
šeho českého národa.“ Starosta S metana.
Z Hronova, 3. prosince. Národnímu klub
českých poslanců! Pod dojmem krutých opa-
tření vlády proti královskému městu Praze vy
zývá městské zastupitelstvo v Hronově, vyslech-
nuvší důvěrníky všech politiekých stran, všechny
české poslance, aby vůčí vládě Bienerthove
vstoupili do oposice. — Slarosta Smetana
Z Kolína, 3. prosince. (Zvl. telegr. „Nár
Listů“.) Rada král. města Kolína pro-
jevuje rozhořčení nad tím, že k uklidnění po-
měrů v Praze voleno stunné právo, ač by se byl
mohl klíd zjednati pouhým zákazem provokae
německých buršáků. Městská rada žádá co nej
důtklivěji J. E. pana ministra krajana, jakož ve-
škeré poslance, aby co nejresolutněji o neod-
kladné zrušení stanného práva nejen se zasadili
nýbrž i ze situace této důsledky vyvodili. —
Radu král. města Kolína, dne 3. prosince 1908.
Ant. Sládek, starosta.
Z Nové Paky. (Zvl. telg »N. L.«) Občan-
stvo novopacké uspořádalo v jubilejní den skvělou
oslavu, spojenou s dopoledním holdováním ža-
ctva veškerých škol a večerní akademil, kteréžto
oslavy zúčastnily se veškeré vrstvy obyvatelstva.
O 410. večer mezi oslavou došel věak
večerník »Nár. Listů« se zprávou
o vyhlášení stanného práva v Praze
Po přečtení této ohromujleí zvěst
starostou města p. Jindřichem Záhejským
přerušilo shromážděné občanstvo i účinkujíeí
spolky okamžitě program slavnosti a jedno-
myslně opustilo slavnostní dvoranu a za
zpěvu národních písní protestovalo co nejdůraz-
něji proti této v tak významný den neočekávané
konfiskaci občanských práv půl milionu obyva-
telů král. Prahy pro zvůli několika buršáků.
Ze Žižkova. Ministerskému předsedovia
ministru vnitra zaslán tento telegram: O kresn
výbor v Žižkově protestuje proti prohlá
šení stanného práva v soudním okrese žižkov
ském, poněvadž v okresu tom neděly a neději
se žádné nepokoje ani zločiny, které by vyža
dovaly takového mimořádného opatření a žádá
V. E., aby opatření to bylo pro okres žižkovský
odvoláno. Okresní starosta Karel Winter.
*„ a
Z Petrohradu, 3. prosince. (Zvl. telegram
vlastního petrohradského zpravodaje »Národníeh