#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIX.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v sobotu 15. května 1909.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 133.
#4
alto_textblock
#4
Naranní a večerní listy
předpláci se
V Praze v administracií
na měsic. . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
v dvoji donáškout
a měslo. . . . .
na čtvrt lota : . . . 7 K 62h
ve filiálkáchu
na měslc. . . . . . 2 K 10 h
Poštou:
na měsle.
na čtvrt iota . . . . 9 k oh
s dvoji zásilkou
měsi
na čtvrt lota . . . . 11 k do
#6
alto_textblock
#6
Vecerni
#8
alto_textblock
#8
dlání.
#10
alto_textblock
#10
n i e
#11
alto_textblock
#11
V drobném prodejií
ranní číslo o sobě . . za 8h
večerní . . . . . . . za 4h
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10k
večerni . . . . . . . . 5h
#12
alto_textblock
#12
Inseráty
plati se hotově napřed
Předplaceni a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., s.
#13
alto_textblock
#13
Tam nacházejí se tél
redakce tiakárna a sxpedíne
„Národních Listů“
Rukopisy se novraceju
#14
alto_textblock
#14
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“,
#15
alto_textblock
#15
Český jazyk ve Vídni připustný.
Z vidně, 15. května. Ministerstvo vnitra
rozhodnutím ze dne 8. května zrušilo rozhod-
nutí dolnorakouského místodržitelství a roz-
hodlo, že český jazyk jako jednae
řeč spolková neodporuje žádné-
mu zákonu a jest tudíž přípustný.
Protož se zrušuje zákaz výslovně
místodržilolstvím dolnorakom-
ským proti zřízení spolku „Sokol
v XI. okrese vydaný. Zřízení to nedovo-
leno jedině z toho důvodu, že jednacím jazykem
spolku toho byl ustanoven český jazyk.
Minist dr. Biliňski.
Z Vídně, 15. května. Dr. Biliňski dostavi
se dnes k dru. Wekerlovi. Měl s ním jednohodin
nou poradu.
#16
alto_textblock
#16
Poslanecká výprava do Bosny.
Z Vídně, 15. května. »N. Wr. Tgbit.s
oznamuje: Několik poslanců, náležejících různým
stranám, vyslovilo včera předsedovi poslanecké
sněmovny dru. Pattaiovi přání, že by chtěli za
letnic vykonati cestu do Bosny a Hercegoviny
a seznati tamější poměry. Vznesli žádost na
presidentn, aby vyjednal cestu s ministerstven
železnic a společnosti Lloydu. Dr. Pattai odvětil
že tak učiní. Této výpravy se zúčastní na 200
poslanců.
#17
alto_textblock
#17
Baron Burian chráněn Maďary.
Z Vídně, 15. května. Maďarská vláda dává
vyhlašovali v »Budapesti Corr.«, že není pravda,
že Buriana již pustila, naopak maďarské kruhy
uznávají prý zásluhy Buriana a oceňují také
jeho rozmyslnost, kterou osvěděil, připravuje
annexi Bosny a Hercegoviny. Tvrdi-li se, že
maďarská vláda jej již odvrhla, jest to prý zlo-
myslné překrucování skulečnosti.
#18
alto_textblock
#18
Vydlužená opakovaná řeč.
Z Vídně, 15. května. V neděli byla zde
slavnost 100letého výročí událostí v Tyrolsku
r. 1809. Poslanec na říšské radě, profesor
dolnorakouského zemského paedagogia S tum p
měl při tom řeč, kterou oslavil tyrolské zá-
pasniky pro svobodu. Tato řeč byla v četných
listech uveřejněna. Chválen zejmena její vzlet.
Vyšlo však na jevo, že tato řeč jest či-
ročirým plagiátem a že doslovně
jest opsána z řeči, kterou měl loni při
odhalení pomniku Hampingera v tyrolském Klau-
senu tyrolský spisovatej br. Willram. Dlužno
se připraviti, jak se k odhalení tomu zachová
křesťansko sociální strana, tolikéž pak, jak se
zachová učitelský ústav, jehož jest poslanee
dr. Stumpť členem. — Možná, že jsou obě řeči
»čerpány« z téhož pramene.
#19
alto_textblock
#19
Propuštěn, protože se oženil.
Z Vídně, 15. května. Z Lublaně sdělují
An anuensis vídeňské dvorní bibliotéky dr. Josef
Mantuani převezme správu krajinské ho
musea zemského míšto dosavadního pro-
visorního kustoda Walthera Schmidla. Zemský
výbor krajinský sesadil Sehmidta.
který byl knězem benediktinským v Admontu
pak přestoupil na protestantismus.
Stal se učitelem a jmenován kustodem lublaň-
ského musea. Jakkoliv byl kapacitou ve svém
oboru, byl propuštěn, poněvadž se o že-
Deputace v záležítosti kontribučenských fondů
moravských.
Z Vidně, 15. května. Přibyla sem velká de-
putace správců a předsedů kontribučen-
ských fondů z markrabství morav-
ského, vedená bývalým poslancem na říšské
radě Pospíšilem. Byla uvedena nynějším
poslancem Šablíkem k ministru dru. Žáčkovi
ministru dru. Hochonburgrovi a bar. Haerdtlovi
Žádá reformu těchto fondů.
Češti a polšti poslanci do Hodonína.
Z Vídně, 15. května. Češtía polští po
slanei odejedou hromadně k česko-polské
umělecké výstavě, která zahájena bude přít
neděli v Hodonině.
#20
alto_textblock
#20
nil.
#21
alto_textblock
#21
Německý clsař ve Vídni.
Z Vídně, 15. května. (K. k) Němečtí ct-
sarští manželé navštívili v 1/29. hod. ráno ka-
pucínskou hrobku, kde na rakve zvěčnělé císařovny
Alžběty a korunního prince Rudolfa položili květino
vé věnce s bílými hedvábnými sluhami, jež měly ini-
ciálky V. a A. V., načež se krátce pomodlili. Poa
minutách opustili kapucínskou hrobku a vrátili se za
nadšeného provolávání „Slávy!“ obecenstva na uli
cích shromážděného do dvorního hradu.
Z Vídně, 15. května. (K. k.) Císař Vilém
přijal odpoledne minisíra zahraničních záložitost
svob. pána Achrenthala, který pak konferoval
hodinu s německým velvyslancem šl. Tschir-
ským. Císařovna odjela s paní arcivěvodkyní Mar
Annunciatou do Prateru, navštívila kapli císařovny
Alžběty u mostu korunního prince Rudolfa, načež
odjela do rakouského musea pro umění a průmysl.
kam se zatím dostavil cisař Vilčm. Veličenstva pro-
hlížela si zde zevrubně výslavu arcivévody Karla
Císař odejel pak do německého velevyslanectví. Obe-
censtvo uchystalo cisuřským manželům hlučné ovace.
V 112 hod. odpol. konala se v mramorové sini dvor-
ního hradu velká hostina, jíž se zúčastnili mimo Ve-
ličenstva páni arcivévodové, paní arcivévodkyně a
družiny.
Z Berlina, 15. května. (K. k.) „Börsenzeitung“
píše: Před rokem, dne 7. května 1908, blahopřál císal
Vilém společně s německými spolkovými knížatyv
schönbrunnském zámku císaři a králi Františku Jo-
sefovi k jeho vladařskému jubileu. Tehdy prohlásil
mocnář Rakousko-Uherska, že úzká shoda mezi obě-
ma sousedními státy stala se všem zúčastněným ži-
votní polřebou a že splní svůj úkol až do nejdalších
žasů. Tehdy nikdo nemohl tušiti, že tento s po-
lek tak brzy bude vydán neobyčejně
silné obtěžkací zkoušce, které vyhově
se skvělým úspěchem. Po dnech, které v
Vídni i v Berlíně společně naplňovaly těžkými starost-
mi, mohli se oba mocnáři včera zase poprvé pozdra-
viti a v tom je politický význam radostné události.
Příznačno je, že přijetí krále Viléma nestalo se v
Schönbrunně, do jisté míry soukromém bytě císaře
Františka Josefa, nýbrž v oficiálních slav
nostních síních vídeňského dvorníh
hradu, čímž návštěva do jisté míry i na venek je
charakterisována jako politický akt.
Oba dva dny, co náš císař dlí ve Vídni, nepli-
nesou nám zádné překvapení, dokáží jen před celým
svělem znova, že spoluk mezi Německem a Rakeu
skom je něčím více, nož pouhou dohodou oboustran-
ných zájmů, poněvadž není diktována jenom stát
ním sobectvím, nýbrž poznenáhlu stala se věcí srdce.
přátelským svazkem mezi soudruhy ve zbrani, jichž
věrnost osvědčila se v nejhorší době.
„Berliner Tageblatt“ píše: Za včerejší hostiny
pronesené přípitky působí v diplomatických kruzích
největším dojmem. Jest v nich viděti projev neoby-
čejně jasný, který je zároveň jakýmsi programem bu-
doucnosti. Zvláštního zřetele zasluhuje okolnost, že
oba cisaři nejen vzpomněli Italie, nýbrž zaslali také
králi Emanuelovi společný telegram. To dokazuje, že
se ve Vídni a v Berlíně klade největší váha na se-
trvání Italie v trojspolku.
Z Londýna, 15. května. (K. k) „Slandard“ píše-
Nikdy před tím nebylo s větším nadšením oslavo-
váno poddanými sbratření se císařů. Zahraniční di-
váci dopustili by se těžkéchyby, kdyby chtě-
li podceňovati význam této slavnosti.
Účelem schůzky bylo, celému světu dokázati s emk-
nutí se obou velmocí ve střední Evropě
pro válku a mír a vytknouti nárok Rakousko
Uherska na plnou rovnoprávnost se spojencem. Žád-
ná evropská vláda nemá příčiny spatřovati něco zne-
pokojivého v projevu nebývalého přátelství mezi Ber-
linem a Vídní.
„Dasly Telegraph“ praví, že je zcela přirozeno
že Vídeňané používají příležitosti, aby císaři spoje-
ného národa vzdali díky za to, že jeho pomocí dosáhl
tak zřejmého úspěchu bez krveprolití. Staletí mi
nula, co rakousko-uherští státníci zí-
skávali si takové vavříny, jako svob
pán Aehrenthal. List vzpomíná působení fran-
couzsko-ruského spolku na Francii, která po jeho
prohlášení opětně našla sílu a novým tónem promlu-
vila o svém místu, právem získaném mezi národy.
Rakousko-Uhersko prodělává stejný
vývoj Převaha germánských spojenců nutí přím
italské státníky, aby přijali status quo, třeba že mno-
#22
alto_textblock
#22
hě rysy štvavé národní hrdosti jsou jim nesympati
ckými. Hlavním výsledkem císařské schůzky je posí
lení další životní způsobilosti trojspolku
Kanclář Bůlow k císaři Vilémovi.
Z Berlína, 15. května. (K. k.) Ranní listy sdělují.
že pojede říšský kancléř kníže Bülow v pondělí do
Wiesbadenu, aby cisaři, jako obyčejně po jeho cestě.
podal zprávy. „Lokalanzciger“ očekává od toho vy-
jasnění situace. „Nationalzeitung“ považuje za vylou-
čeno, že by si kancléř vyžádal od cisaře souhlas k ja
kýmkoli krekům, které by vedly ke zvláštnímu roz-
hodnuti ve finanční krisi.
#23
alto_textblock
#23
O schůzkách mocnářů.
Z Pařiže, 15. května. (K. k.) „Temps“
rozepisuje se o schůzkách mocnářů v Brindisi
a ve Vídni a praví: Trojspolek jest předmětem
slavnostních projevů všech jeho členů. Skvělý
úspěch, jejž přinesla krise na Východě rakousko-
uhersko-německé politice, jest s to, aby pod-
nítil horlivost třetího spojence, někdy poněkud
ochabující. Úspěch tento musí býti pro všechny
naučením, že není žádného trvalého, úspěšnéhn
spolku bez vzájemných služeb a bez pevného
vojenského podkladu. Francouzsko-ruský spolek.
jenž jest posilován dohodou s Anglií, má tutéž
vnitřni cenu, jako trojspolek, avšak spolku fran-
couzsko-ruskému scházela vytrvalejší a prozira-
vější vojenská politika.
Zmařená volba z obchodní komory lublaňské
Z Lublaně, 15. května. Na včera svolána
byla obchodní komora, aby vykonala volbu člena
a náhradníka do státní rady železniční. Poněvadž
byla liberální strana v menšině pro nepřítomnost
tři členů, liberální předsednictvo zmařilo schůzi,
odešedší z ní
#24
alto_textblock
#24
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 15. května. (K. k.) »Wien. Zlg.e
oznamuje: Ministr obchodu potvrdil volbu Jana
Procházky presidentem Obchodní
živnostenské komory v Českých
Budějovicích na r. 1909. — Mi nist
pro veřejné práee jmenovat ve stav
státních báňských úřadníků kancelářského ofi-
ciála v X. hodnoslní třidě Karla Korba kan-
celářským oficiálem v IX. hodnostní třídě, sklad-
nika Stanislava Křiže správcem skladišť
dozorce Matěje Pelnáře v Přibrami sklad
#25
alto_textblock
#25
níkem.
#26
alto_textblock
#26
Uherská krise.
Z Pešti. 15. května. (K. k.) Uh. tel. kor
kanc. oznamuje: »Pester Lloyd« uveřejňuje
informaci, v níž jest známé stanovi sk
předsedy poslanecké sněmovny
šl. Justha vylčeno takto: Strana neodvislých
stojí na podkladě všeobecného rov ně-
ho volebního práva a žádá záruky za
provedení hospodářské neodvi slost
v r. 1917. Pokud jde o otázky vojenské, bude
pouze urgovati program devíti a n
tomto podkladě vsloupí na půdu reálné politiky.
Předseda Justh a jeho stoupenci chystají na
nejbližší dobu projev,- aby propagovali tento
program.
Z Pešti, 14. května. (K. k. uher.) „Pester
Lloyd“ sděluje: Ministerský předseda dr. We-
kerle dostal ve čtvrtok formál n
rozkaz, aby se ujal akce řešení
o průběhu a výsledku podal zprávu ve vhodné
době. Tomuto královskému rozka zu,
který prozatím vylučuje všechny jin
kombinace, vyhověl ministerský předsed
také tím, že nastoupil cestu do Vídně dříve než
původně zamýšlel.
Z Pešti, 15. května. (K. k. uher.) „Buda-
pest“, oficiální orgán strany neodvislých, ozna-
muje, že není nic sensačně nového v
zprávě, že se Košut úplně ztotožňuj
s Justhem. Košut několikráte prohlásil, že
vždycky jedná v dohoděse stranou
a nic neučiníbezjeho vědomí.
Z Pešti, 15. května. (K. k. uher.) „Pester
Lloyd“ přináší rozmluvu s vynikajícím členem
strany neodvislosti, v níž se praví: Strana ne-
odvislosti, kdyby byla povolána k vládě, nežá-
dala by při volbách vice mandátů, než kolik by
jich mohla dobýti, kdyby vystupovala jako stra-
na oposiční. Za žádných okolností ne-
#27
alto_textblock
#27
dopomůže strana neodvíslosti svou
početní silou hraběti András sov
k vítězství, při čemž by musila vzdáti sa
svých zásad, aniž by získala na vnější moci.
Takové harakiri jest nemyslitelno
#28
alto_textblock
#28
Zemské velby ve Štyrsku
Ze Štyrského Hradce, 14. května. (K. k.)
Za včerejší užší volby ve 4. volebním okrese
měst a městysů v Dolním Štyrsku ze všeobecné
voličské kurie byl zvolen sociální demokrat
Albert Horvátek. Ze všeobecné voličské třídy
jsou tudíž do zemského sněmu zvoleni celkem
4 křesťanští soeiálové, 4 sociální demokraté a
2 katolicko-národní Slovinci.
#29
alto_textblock
#29
Slech o tajném sondu v Bělehradě
Z Berlina, 15. května. „Vossische Zlgu
telegrafují z Bělehradu: V jihoslovanském klu-
bu konal se tajný soud nad zrádei na
srbské věci, nad politickými osobami, které
se zúčastnily národní zrady v Záhřeb
a Cetyni. K smrti byl odsouzen kniže Mi-
kuláš černohorský, Vojto Vukotič na
Cetyni a Jiři Nastič v Sarajevě. Také dra
úřadníci v Záhřebě odsouzeni k smrti.
Pruský generál Goltz a turecká armáda.
Z Berlina, 15. května. (K. k.) „Berliner
Tageblatt“ dostal na dotaz generála-plukovníka
sv. p. Goltze z Karlových Varů tento telegram
Dosud nebyl jsem vůbec tureckou vládou vy-
zván, ubych se vrátil do tureckých služeb. Ne-
stalo se tudíž v této otázce ještě žádné rozhod
#30
alto_textblock
#30
nutl.
#31
alto_textblock
#31
Ku procesu Lopuchinovu.
Z Berlína, 15. května. „Local-Anzeigru“ telegna-
fují z Petrohradu: Kníže Urusov vypravuje, že
před počátkem procesu Lopuchinova jel do Paříže
vešel ve styky s revolucionáři, aby něco vyzvědě
o Azefovi. Dověděl se, že všechny atentá
ty v posledních letech Azef organiso
val anebo se v nich zúčastnil. Aby odčinil svoje ob-
vinění jako špicl u revolucionářů, kleří ho už dávno
považovali za zrádce, navrhl zavrazdění cara
Chtěl je provésti sám. Lopuchin nemohl ml-
četi, poněvadž Azef byl jím rozpoznán ja
ko pustý revoluclonář. Urusov prohlaš uje.
že chtěl učiniti výpovědi před soudem, že se mu
to však nepovedlo. Rodina Lopuchinova dou-
iš, že car zmírní ortel nad ním vynesený.
o
Poštovní stávka ve Francii.
Z Pařížo, 15. května. Poštovní stávky šmahem
ubývá. Jeden z hlavních strůjců stávky, Pauron
prohlásil, žo sernají-li pošlovní úřadníci, že nedo-
vedou sami vymoci splnění svých požadavků, obrát
se na všoobecný svaz dělnický, oož by bylo revolucí
Dodal pak: „Donutí-li nás vláda k tomu, abychom
šli na ulici, pak doufám, že já budu první kulí z
#32
alto_textblock
#32
sažen.
#33
alto_textblock
#33
Úplatková aféra ve Francii.
Z Paříže, 14. května. (K. k.) Úplatkov
aféra není rázu politického a nesouvisí se stáv-
kou poštovních úřadníků. Jde pouze o jednoho
úřadníka, který čachroval s úřadnickými místy.
#34
alto_textblock
#34
Vážný stav věcí v Lissaboně.
Z Paliže, 15. května. „Journal“ oznamuje z Li
sabonu: Policie objevila nové spiknutí revo-
luční. Zalčeni čelní republikáni. Vojsko jest kon-
signováno v kasárnách. Nad Lissabonem vy-
hlášen stav obležení. Situace jest vel
mi vážná.
#35
alto_textblock
#35
Zmatky v Persii.
Z Teheranu, 14. května. (K. k.) „Petrohr
tel. ag.“ sděluje: Komise říšské rady, složení
z 21 členů, byla pověřena vypracovati nový vo-
lební zákon. Ministři vydali provolání, vybízejíe
obyvatelstvo ke klidu. Nositi zbraně, jest zaká-
záno. K okamžitému potrestání výtržníků byly
dosazeny vojenské soudy.
Z Cařihradu, 14. května. (K. k.) Zdejší per-
ské velvyslanectví prohlašuje, že mu není nie
známo o tom, že by turecké velevysla-
nectví v Teheraně žádalo za ture-
ckou ochrannou stráž.
#36
alto_textblock
#36
Gogolovy slavnosti
(Původní korrespondence)
#38
alto_textblock
#38
Z Moskvy, 9. května 1909
#39
alto_textblock
#39
II
#40
alto_textblock
#40
Neděle! Hlavní slavnostní den! Stěžejní
chvile široce založených svátků Gogolových, ve-
likých a vznešených svátků ruské literaturya
osvěty, ruského společenského probuzení a po-
litického cítění, všeslovanské a zahraniční vzá-
jemnosti . . .
Manifestaci, která opředla postavu Gogo-
lovu ve dni odhalení pomníku jebo v nejmilo-
vanějším, nejruštějším a prvosidelním městé
ruského národa, nepřáli však bohové a mnohé
jiné okolnosti. Prvé zahraniční a slovanské
hosty v mátušce Moskvě uvítal úžasný chlada
sníh, což ohrozilo a také do značné míry po-
kazilo mohutnost a vznešenost slavnostních
okamžiků; k tomu připojily se okolnosti, ne-
šťastné ruské okolnosti, o nichž, jak žádá zdvo-
řilost, pomlčíme, krátce díce: aprilová atmo-
sféra provázela veliké posmrtné slavnosti veli-
kého revisora ruského života a svědomí minu-
lého věku . ..
Včerejšího dne přiby! už hlavní kontingent
hostí zahraničních i vnitrozemských. Nadarmo
pouze očekáváni avisovaní zdejším tiskem
slavnostní kanceláři čeští poslanci, které uvitati
na brestském nádraží připravili se mnozí při-
slušníci české kolonie, zástupci zdejších slovan-
ských spolků a ruského i českého tisku. Ve-
řejnost moskevská přála si uvítati jmenovitě
dra. Kramáře a poslance Klofáče i sympatického
Všeslovana purkmistra Hribara ..
V neděli pak záhy ráno ve středu města
bylo lze již pozorovati neobvyklý ruch. Už před
deválou hodinou ulice a bulváry, směřující
ústicí v Arbatské náměsti, rozvlnily se proudy
obecenstva. Davy se zhušťovaly čím blíže
k slavnostnímu místu. Nikitským a Prečistěnským
stromořadím, Arbatskou a Vozdvíženskou ulicí,
přilehajícími ke slavnostnímu náměstí, jakož
rovnoběžnými s nimi a spojujícími je uličkami
k jedenácté hodině stěží již jste se protlačo-
vali na místo slavnostní. Ruch neobyčejnýa
v pravdě slavnostní. Všude jste pak potkávali
prodavače gogolovských odznaků, papírových
praporců s portrétem oslavence, slavnostníeh
čísel novin a časopisů a nevyhnutelných při
takových přiležitostech cizopasníků, prodavačů
papiros, květín a j. p. p. Po jedenácté hodině
lidovými davy obtížně již projižděly kočáry.
Vozba tramwayová byla na ten den v okružných
směrech zastavena.
Ofieiální slavnost ovšem počala již v 9 ho-
din slavnostní posmrtnou liturgií v nádherném
chrámu Krista Spasitele. Sloužili ji 4 biskupové.
Bohoslužby přivábily nesčetné množství účastníků,
většinu hostí zahraničních, delegátů a oficiální
representace. Byla přítomna již i delegace ruská
z Haliče, která téhož dne přibyla za vůdcovství
poslanců Dudykěviče a dra. Alěbovického ve
zvláštním ministerském vagoně. Byli přítomníi
čeští delegáti. Neobyčejně pozornosti těšili se
zástupci francouzské republiky. Po chrámu, pro
nás zajímavá maličkost, poblhali zahraničníi
ruští novináři se zápisníky a tužkami v rukou.
Ke dvanácté hodině pak celá ta slavnostní
plejada byla na Arbatském náměsti, kde se
zatím shromáždily četné deputace, zejmena
místních spolků a škol, které tábořily se svými
korouhvemi v několika stovém množství před
pomníkem, zastřeným šedozelenou rouškou.
Slavnostní místo bylo omezeno provazci a chrá-
něno silným kordonem policie.
Pestrá směsice nejrozmanitějších uniforem,
kterými tak bohata je Rus, světlých rob dam
nejrůznějších oděvů v počtu nejméně 30.000
vlnila se před pomníkem na slavnostním shro-
máždišti, vytýčeném vysokými stožáry, na jejichž
vrcholech leskly se carské znsky a girlandya
vlály dlouhé prapory a omezeném se dvou
stran pomníku vysokými tribunami, do poloviny
prázdnými, jejichž sedadla byla pokryta červe-
ným suknem. V ohromném tom davu prosví-
tala zeleň, mihaly se stuhy, blýštělo stříbro ně-
kolika set věnců, které za chvíli měly býti slo-
#41
alto_textblock
#41
Z kulturní ciziny.
#42
alto_textblock
#42
Haydnův denník.
Německý tisk již delší dobu obírá se přl-
pravami k oslavám německého hudebního skla-
datele Josefa Haydna, jehož 100. úmrtní
den připadá na letošní 31. květen, V listech
objevují se četně upomínky a materiály k jeho
životopisu, hudební pozůstalosti, úryvky z kor-
respondence a papírů. Solnohradské museum »Mo-
zarteum« chová ve svých sbírkách malý denník.
kterž si Haydn psal v době svého druhého po-
bytu v Anglii, již jako stařec 63letý. Je to dva-
advacet listků popsaných plsmem mnohdy chvat
ným, slohem neurovnaným, úryvkovitým, až
přiliš prostým, jak tento přirozený genius, vzdě-
lání poměrně skrovného, na rychlo a zhrubas
črtal svoje dojmy z koncertů, výletů, z nako-
dilých návštěv a seznámení s různými osob-
nostmi, ale právě při jejich prostotě je v nich
arci mnoho zajímavého a charakteristického pro
osobnost velikého skladatele a zároveň jsou do-
kladem, jak živý smysl měl pro všecko, co se
kolem něho dálo, ačkoli byl v Anglii úžasně
zaměstnán pořádáním četných koncertů, při tom
při všem skladatelsky tak pilný, že na anglické
půdě povstalo 277 jeho děl, arci drobnějších.
Z toho počtu jest 230 skotských písní.
První cestu do Anglie nastoupil Haydn
v létě 1792, a tenkrát neuměl ani slova angli-
cky; nedělal si z toho mnoho a napsal si lsko-
nicky do svých poznámek, že »však mojí řeči
#43
alto_textblock
#43
(totiž hudbě) snad ve světě už se porozumi«,
V tom se neklamal, a v Anglii docilil vskutku
jako skladatel i dirigent vlastních koncertů skvě-
lých úspěchů. Když po třech letech přišel po
druhé do Londýna (1794—95), rozuměl anglicky
již poměrně slušně a byl zahrnován pozornostmi ve
světě uměleckém i diplomatickém. Ale tehdejší
prine Walesský, potomní král Jiří IV., byl mu
ještě od prvního pobytu dlužen honorář za 26
koncertů (), a Haydn nenašel dlouho vhodného
prostředku, jak by přišel ke svým penězům.
Konečně mu někdo poradil, aby podal si účet —
parlamentu. »To pomohlo a zčerstva«, pozna-
menal si Haydn svědomitě do svého denníku.
Mezi poznámkami o koncertech a různých
vážných osobnostech každou chvíli zaznamenánu
je podrobnost zcela všední, bezvýznamná, ceitát
z novin o běžné události, anekdota, klerou sly-
šel ve společnosti a zapsal si snad, aby ji ne-
zapomněl. Drobnosti o maitressách prince Wa-
lesského a pikantní vtipy o ministrech střidají
s výpiskami z novin o koncertech, vraždách,
atentátě, který byl podniknut v září 179/4 na
tehdejšího krále Jitího III. atd. — Zajímavý
denník Haydnův vyšel v těchto dnech v Lipsku
v pečlivém vydání sekretáře »Mozartea« Joh
Ev. Eogla.
#44
alto_textblock
#44
Vlašský umělec Aristid Sorforio na-
psal drama »Sybilla«, o němž kritika italská
se rozepisuje s velkou pochvalou, ačkoli jedno-
myslně takřka uznává, že velkolepé rozvržení
jeho činí vlastně nemožným scénické provedení
#45
alto_textblock
#45
Několik vlašských skladatelův obrátilo se na
autora se žádostí, aby dovolil jim komponovati
hudbu ke svému dílu. Sorforio rozhodl se ruko-
pis odevzdati Pietru Mascagnimu, který
se komposice již ujal.
K uetění památky Sergěje T. Aksa
kova, o jehož 50. výroči smrti jsme psali
obrátil se komitét zvlášť utvořený k earské
společnosti architektonické, aby vypsala vše-
ruskou soutěž na získání plánů k budově
národního domu Aksakovova v Utě
rodišti slavného spisovatele a otce prvníeh
ruských slavjanoflů (S. T. Aksakov narodil se
zde r. 1791). V národním domě má býti di-
vadlo, sál přednáškový, museum kraje ufim-
ského a obrazová galerie. Na stavbu prelimi
nován jest obnos 300.000 rublů.
V Londýně vyšla korespondence slav
ného anglického historika a filosofa T h. C a
lylea s Jane Wellshovou, potomn
jeho chotí. Jedna z nejduchaplnějších korespon
denel, jakou kdy vedli spolu muž se ženou
zvlášť zajímavá je tím, že Carlyle a jeho přítel
kyně, potom žena, byli povah naprosto rozdilných
silné individuslity, které se prudce srážely
Lnuli k sobě navzájem silně a přece manželstv
jejich bylo nešťaslné. Jane Wellshová byl
z nejvzdělanějších anglických žen první polo-
viny XIX. století, měla obsáhlé znalosti filoso-
fické a literární a její korespondence s Car
lylem často zabihala do těchto oblastí. A přece
si oba tito vynikající a duchaplní lidé nikdy
řádně neporozuměli a neshodli se ani v man
#46
alto_textblock
#46
želství, od něhož si slibovali, že překlene všecky
neshody v jejich názorech.
V Petrohradě začal vycházeti nový
měsíčník »O strov«, věnovaný výlučně poesii
Redaktory »Ostrova« jsou čtýři básníci : N. Gu
milev, M. Kuzmin, P. Potěmkin
jeden z mladších synů Lva Tolstého, hrab
Alexěj N. Tolstoj.
#47
alto_textblock
#47
Různé zprávy.
#48
alto_textblock
#48
Výstava kostymů v Paříži.
Z Paříže se sděluje: Výstava kostymů, kterou
uspořádala pařižská společnost pro studium kostymo
a z níž má vzniknouti museum kostymů, byla nyní
slavnostně otevřena a působí imposantním dojmem
Hned u vchodu vítá návštěvníka několik úplně
stylově oblečených osob, načež vkročí nejdříve u
říše nádherných povozů a dvorních kočárů, z nichž
skvostné řezby a krásné malby učinily umělecká díla
Parádní vůz z doby Ludvíka XV., pobitý bronzovými
ozdobami, k němuž náleží krásný postroj, sloužil Na
poleonu I. Mezi nositky vynikají nádherou zvláště
nosítka vévodkyně z Lorges, tchýně Saint-Simona.
Dvousedadlové saně s vysckým vlajkovým sto-
žárem, na němž se za jízdy vesele třepetal praporek
jsou ozdobeny s veškerým přepychem rokokové orna-
mentiky. Na kozlík, připevněný vzadu jako úzké se-
dlo, posadil se kdysi sám Ludvík XV. a vozil krásnou
madame de Mailly zářivou zimní krajinou u Versaillu
Nedaleko těchto ozdobných saní stojí vážně
důstojně stará diligence, celá malá budova, na níž je
viděti, že v ní cestující někdy ztrávili celé dny a tý-
dny a zařídili se v povoze pokud možno po domácku
Pod vozem nalézá se malá špižírna se sklípkem,
němž byly uloženy zvláště pro obveselení cestujících
nezbytné láhve víra. Vším jest tento vůz opatřen,
#49
alto_textblock
#49
laké má oddělení pro zavazadla, ba dokonce zvláš ní
kufr na klobouky, sedadla vzadu pro lokaje, řemeny
na připnutí tězkých břemen a střechu, jež se při
dešti roztahovala nad vozem.
Ke kuriositám náleží také velhloudí sedlo, na
němž jezdil Napoleon I. při výpravě do Egypla, dále
velmi pohodlné sedlo s polštáři v předu i vzadu, je-
hož peužíval sestárlý Ludvík XIV., aby se mohl ještě
rovně držeti v sedle, pak různé přepychové před-
měty, jichž se použivalo při jízdě, sametové pokrýv-
ky se zlatým lemováním, stříbrem pobité uzdy.
skvostné jezdecké bičíky atd. Je tu také puška, ktereu
město Paříž darovalo Ludvíku XV,, šavle, jimiž má-
chali generálové Kleber a Murat v mnohých bitvách.
i velmi pohodlné sedlo, jehož používal Thiers, když
provázel při vojenských přehlídkách krále Ludvíka
Filipa, jenž sám také nebyl velkým jezdcem
Vlastní říše mody otevirá se ve velkolepých sbír-
kách úberů a parádních oděvů i obleků všeho druhu,
jež jsou tu sneseny. Je tu viděti vysoké špalíčkové
střevice, jimiž si dvořané Ludvíka XIV. zvyšovali
postavu o nějaký palec a nelze pochopiti, jak v ta-
kových mučidlech mohli choditi. Podiv vzbuzují cy-
lindrové slaměné klobouky, jaké po nějakou dobu
páni nosili, i budevy na účesy, jež nosily dámy za
rokoka.
Nalézáme tu svatební šal císařovny Marie Loui-
sy, empirovou robu, celou pokrytou hedvábnými kraj-
kami a fialový samelový plášť, vyšitý tlustými zla-
tými liliemi, v němž byl Karel X. korunován. V jedně
skříni jsou uloženy skvostné tabatěrky, krabičky,
skřínky a jině drobnůstky ze stříbra, zlata, slonoviny
a emailu, jež sloužily stejně poetickému umění líčení
a pudrování jako prosnickému šňupání
Nádherné hole ukazují, jaký přepých tehdy páni
pěstovali a barevné vesty i pestré kabáty svědčí, že
v elegancí nijak nezadali krásnému pohlaví. Řitada
krásných maleb, mezi nimi díla Mignardova, Largil-
lierova a j., jež jsou vkusně umístěny v sálech, zvy-
šuje ještě názornost těchto pestrých obrazů kultury,
jež jsou zde vystaveny.