ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0c6a94b0-8d6f-11dc-b16d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 49
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIX.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v sobotu 15. května 1909.
#3 alto_textblock #3
Číslo 133.
#4 alto_textblock #4
Naranní a večerní listy předpláci se V Praze v administracií na měsic. . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — h v dvoji donáškout a měslo. . . . . na čtvrt lota : . . . 7 K 62h ve filiálkáchu na měslc. . . . . . 2 K 10 h Poštou: na měsle. na čtvrt iota . . . . 9 k oh s dvoji zásilkou měsi na čtvrt lota . . . . 11 k do
#5 alto_textblock #5
A
#6 alto_textblock #6
Vecerni
#7 alto_textblock #7
JI
#8 alto_textblock #8
dlání.
#9 alto_textblock #9
so
#10 alto_textblock #10
n i e
#11 alto_textblock #11
V drobném prodejií ranní číslo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za 4h Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10k večerni . . . . . . . . 5h
#12 alto_textblock #12
Inseráty plati se hotově napřed Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., s.
#13 alto_textblock #13
Tam nacházejí se tél redakce tiakárna a sxpedíne „Národních Listů“ Rukopisy se novraceju
#14 alto_textblock #14
Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“,
#15 alto_textblock #15
Český jazyk ve Vídni připustný. Z vidně, 15. května. Ministerstvo vnitra rozhodnutím ze dne 8. května zrušilo rozhod- nutí dolnorakouského místodržitelství a roz- hodlo, že český jazyk jako jednae řeč spolková neodporuje žádné- mu zákonu a jest tudíž přípustný. Protož se zrušuje zákaz výslovně místodržilolstvím dolnorakom- ským proti zřízení spolku „Sokol v XI. okrese vydaný. Zřízení to nedovo- leno jedině z toho důvodu, že jednacím jazykem spolku toho byl ustanoven český jazyk. Minist dr. Biliňski. Z Vídně, 15. května. Dr. Biliňski dostavi se dnes k dru. Wekerlovi. Měl s ním jednohodin nou poradu.
#16 alto_textblock #16
Poslanecká výprava do Bosny. Z Vídně, 15. května. »N. Wr. Tgbit.s oznamuje: Několik poslanců, náležejících různým stranám, vyslovilo včera předsedovi poslanecké sněmovny dru. Pattaiovi přání, že by chtěli za letnic vykonati cestu do Bosny a Hercegoviny a seznati tamější poměry. Vznesli žádost na presidentn, aby vyjednal cestu s ministerstven železnic a společnosti Lloydu. Dr. Pattai odvětil že tak učiní. Této výpravy se zúčastní na 200 poslanců.
#17 alto_textblock #17
Baron Burian chráněn Maďary. Z Vídně, 15. května. Maďarská vláda dává vyhlašovali v »Budapesti Corr.«, že není pravda, že Buriana již pustila, naopak maďarské kruhy uznávají prý zásluhy Buriana a oceňují také jeho rozmyslnost, kterou osvěděil, připravuje annexi Bosny a Hercegoviny. Tvrdi-li se, že maďarská vláda jej již odvrhla, jest to prý zlo- myslné překrucování skulečnosti.
#18 alto_textblock #18
Vydlužená opakovaná řeč. Z Vídně, 15. května. V neděli byla zde slavnost 100letého výročí událostí v Tyrolsku r. 1809. Poslanec na říšské radě, profesor dolnorakouského zemského paedagogia S tum p měl při tom řeč, kterou oslavil tyrolské zá- pasniky pro svobodu. Tato řeč byla v četných listech uveřejněna. Chválen zejmena její vzlet. Vyšlo však na jevo, že tato řeč jest či- ročirým plagiátem a že doslovně jest opsána z řeči, kterou měl loni při odhalení pomniku Hampingera v tyrolském Klau- senu tyrolský spisovatej br. Willram. Dlužno se připraviti, jak se k odhalení tomu zachová křesťansko sociální strana, tolikéž pak, jak se zachová učitelský ústav, jehož jest poslanee dr. Stumpť členem. — Možná, že jsou obě řeči »čerpány« z téhož pramene.
#19 alto_textblock #19
Propuštěn, protože se oženil. Z Vídně, 15. května. Z Lublaně sdělují An anuensis vídeňské dvorní bibliotéky dr. Josef Mantuani převezme správu krajinské ho musea zemského míšto dosavadního pro- visorního kustoda Walthera Schmidla. Zemský výbor krajinský sesadil Sehmidta. který byl knězem benediktinským v Admontu pak přestoupil na protestantismus. Stal se učitelem a jmenován kustodem lublaň- ského musea. Jakkoliv byl kapacitou ve svém oboru, byl propuštěn, poněvadž se o že- Deputace v záležítosti kontribučenských fondů moravských. Z Vidně, 15. května. Přibyla sem velká de- putace správců a předsedů kontribučen- ských fondů z markrabství morav- ského, vedená bývalým poslancem na říšské radě Pospíšilem. Byla uvedena nynějším poslancem Šablíkem k ministru dru. Žáčkovi ministru dru. Hochonburgrovi a bar. Haerdtlovi Žádá reformu těchto fondů. Češti a polšti poslanci do Hodonína. Z Vídně, 15. května. Češtía polští po slanei odejedou hromadně k česko-polské umělecké výstavě, která zahájena bude přít neděli v Hodonině.
#20 alto_textblock #20
nil.
#21 alto_textblock #21
Německý clsař ve Vídni. Z Vídně, 15. května. (K. k) Němečtí ct- sarští manželé navštívili v 1/29. hod. ráno ka- pucínskou hrobku, kde na rakve zvěčnělé císařovny Alžběty a korunního prince Rudolfa položili květino vé věnce s bílými hedvábnými sluhami, jež měly ini- ciálky V. a A. V., načež se krátce pomodlili. Poa minutách opustili kapucínskou hrobku a vrátili se za nadšeného provolávání „Slávy!“ obecenstva na uli cích shromážděného do dvorního hradu. Z Vídně, 15. května. (K. k.) Císař Vilém přijal odpoledne minisíra zahraničních záložitost svob. pána Achrenthala, který pak konferoval hodinu s německým velvyslancem šl. Tschir- ským. Císařovna odjela s paní arcivěvodkyní Mar Annunciatou do Prateru, navštívila kapli císařovny Alžběty u mostu korunního prince Rudolfa, načež odjela do rakouského musea pro umění a průmysl. kam se zatím dostavil cisař Vilčm. Veličenstva pro- hlížela si zde zevrubně výslavu arcivévody Karla Císař odejel pak do německého velevyslanectví. Obe- censtvo uchystalo cisuřským manželům hlučné ovace. V 112 hod. odpol. konala se v mramorové sini dvor- ního hradu velká hostina, jíž se zúčastnili mimo Ve- ličenstva páni arcivévodové, paní arcivévodkyně a družiny. Z Berlina, 15. května. (K. k.) „Börsenzeitung“ píše: Před rokem, dne 7. května 1908, blahopřál císal Vilém společně s německými spolkovými knížatyv schönbrunnském zámku císaři a králi Františku Jo- sefovi k jeho vladařskému jubileu. Tehdy prohlásil mocnář Rakousko-Uherska, že úzká shoda mezi obě- ma sousedními státy stala se všem zúčastněným ži- votní polřebou a že splní svůj úkol až do nejdalších žasů. Tehdy nikdo nemohl tušiti, že tento s po- lek tak brzy bude vydán neobyčejně silné obtěžkací zkoušce, které vyhově se skvělým úspěchem. Po dnech, které v Vídni i v Berlíně společně naplňovaly těžkými starost- mi, mohli se oba mocnáři včera zase poprvé pozdra- viti a v tom je politický význam radostné události. Příznačno je, že přijetí krále Viléma nestalo se v Schönbrunně, do jisté míry soukromém bytě císaře Františka Josefa, nýbrž v oficiálních slav nostních síních vídeňského dvorníh hradu, čímž návštěva do jisté míry i na venek je charakterisována jako politický akt. Oba dva dny, co náš císař dlí ve Vídni, nepli- nesou nám zádné překvapení, dokáží jen před celým svělem znova, že spoluk mezi Německem a Rakeu skom je něčím více, nož pouhou dohodou oboustran- ných zájmů, poněvadž není diktována jenom stát ním sobectvím, nýbrž poznenáhlu stala se věcí srdce. přátelským svazkem mezi soudruhy ve zbrani, jichž věrnost osvědčila se v nejhorší době. „Berliner Tageblatt“ píše: Za včerejší hostiny pronesené přípitky působí v diplomatických kruzích největším dojmem. Jest v nich viděti projev neoby- čejně jasný, který je zároveň jakýmsi programem bu- doucnosti. Zvláštního zřetele zasluhuje okolnost, že oba cisaři nejen vzpomněli Italie, nýbrž zaslali také králi Emanuelovi společný telegram. To dokazuje, že se ve Vídni a v Berlíně klade největší váha na se- trvání Italie v trojspolku. Z Londýna, 15. května. (K. k) „Slandard“ píše- Nikdy před tím nebylo s větším nadšením oslavo- váno poddanými sbratření se císařů. Zahraniční di- váci dopustili by se těžkéchyby, kdyby chtě- li podceňovati význam této slavnosti. Účelem schůzky bylo, celému světu dokázati s emk- nutí se obou velmocí ve střední Evropě pro válku a mír a vytknouti nárok Rakousko Uherska na plnou rovnoprávnost se spojencem. Žád- ná evropská vláda nemá příčiny spatřovati něco zne- pokojivého v projevu nebývalého přátelství mezi Ber- linem a Vídní. „Dasly Telegraph“ praví, že je zcela přirozeno že Vídeňané používají příležitosti, aby císaři spoje- ného národa vzdali díky za to, že jeho pomocí dosáhl tak zřejmého úspěchu bez krveprolití. Staletí mi nula, co rakousko-uherští státníci zí- skávali si takové vavříny, jako svob pán Aehrenthal. List vzpomíná působení fran- couzsko-ruského spolku na Francii, která po jeho prohlášení opětně našla sílu a novým tónem promlu- vila o svém místu, právem získaném mezi národy. Rakousko-Uhersko prodělává stejný vývoj Převaha germánských spojenců nutí přím italské státníky, aby přijali status quo, třeba že mno-
#22 alto_textblock #22
hě rysy štvavé národní hrdosti jsou jim nesympati ckými. Hlavním výsledkem císařské schůzky je posí lení další životní způsobilosti trojspolku Kanclář Bůlow k císaři Vilémovi. Z Berlína, 15. května. (K. k.) Ranní listy sdělují. že pojede říšský kancléř kníže Bülow v pondělí do Wiesbadenu, aby cisaři, jako obyčejně po jeho cestě. podal zprávy. „Lokalanzciger“ očekává od toho vy- jasnění situace. „Nationalzeitung“ považuje za vylou- čeno, že by si kancléř vyžádal od cisaře souhlas k ja kýmkoli krekům, které by vedly ke zvláštnímu roz- hodnuti ve finanční krisi.
#23 alto_textblock #23
O schůzkách mocnářů. Z Pařiže, 15. května. (K. k.) „Temps“ rozepisuje se o schůzkách mocnářů v Brindisi a ve Vídni a praví: Trojspolek jest předmětem slavnostních projevů všech jeho členů. Skvělý úspěch, jejž přinesla krise na Východě rakousko- uhersko-německé politice, jest s to, aby pod- nítil horlivost třetího spojence, někdy poněkud ochabující. Úspěch tento musí býti pro všechny naučením, že není žádného trvalého, úspěšnéhn spolku bez vzájemných služeb a bez pevného vojenského podkladu. Francouzsko-ruský spolek. jenž jest posilován dohodou s Anglií, má tutéž vnitřni cenu, jako trojspolek, avšak spolku fran- couzsko-ruskému scházela vytrvalejší a prozira- vější vojenská politika. Zmařená volba z obchodní komory lublaňské Z Lublaně, 15. května. Na včera svolána byla obchodní komora, aby vykonala volbu člena a náhradníka do státní rady železniční. Poněvadž byla liberální strana v menšině pro nepřítomnost tři členů, liberální předsednictvo zmařilo schůzi, odešedší z ní
#24 alto_textblock #24
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 15. května. (K. k.) »Wien. Zlg.e oznamuje: Ministr obchodu potvrdil volbu Jana Procházky presidentem Obchodní živnostenské komory v Českých Budějovicích na r. 1909. — Mi nist pro veřejné práee jmenovat ve stav státních báňských úřadníků kancelářského ofi- ciála v X. hodnoslní třidě Karla Korba kan- celářským oficiálem v IX. hodnostní třídě, sklad- nika Stanislava Křiže správcem skladišť dozorce Matěje Pelnáře v Přibrami sklad
#25 alto_textblock #25
níkem.
#26 alto_textblock #26
Uherská krise. Z Pešti. 15. května. (K. k.) Uh. tel. kor kanc. oznamuje: »Pester Lloyd« uveřejňuje informaci, v níž jest známé stanovi sk předsedy poslanecké sněmovny šl. Justha vylčeno takto: Strana neodvislých stojí na podkladě všeobecného rov ně- ho volebního práva a žádá záruky za provedení hospodářské neodvi slost v r. 1917. Pokud jde o otázky vojenské, bude pouze urgovati program devíti a n tomto podkladě vsloupí na půdu reálné politiky. Předseda Justh a jeho stoupenci chystají na nejbližší dobu projev,- aby propagovali tento program. Z Pešti, 14. května. (K. k. uher.) „Pester Lloyd“ sděluje: Ministerský předseda dr. We- kerle dostal ve čtvrtok formál n rozkaz, aby se ujal akce řešení o průběhu a výsledku podal zprávu ve vhodné době. Tomuto královskému rozka zu, který prozatím vylučuje všechny jin kombinace, vyhověl ministerský předsed také tím, že nastoupil cestu do Vídně dříve než původně zamýšlel. Z Pešti, 15. května. (K. k. uher.) „Buda- pest“, oficiální orgán strany neodvislých, ozna- muje, že není nic sensačně nového v zprávě, že se Košut úplně ztotožňuj s Justhem. Košut několikráte prohlásil, že vždycky jedná v dohoděse stranou a nic neučiníbezjeho vědomí. Z Pešti, 15. května. (K. k. uher.) „Pester Lloyd“ přináší rozmluvu s vynikajícím členem strany neodvislosti, v níž se praví: Strana ne- odvislosti, kdyby byla povolána k vládě, nežá- dala by při volbách vice mandátů, než kolik by jich mohla dobýti, kdyby vystupovala jako stra- na oposiční. Za žádných okolností ne-
#27 alto_textblock #27
dopomůže strana neodvíslosti svou početní silou hraběti András sov k vítězství, při čemž by musila vzdáti sa svých zásad, aniž by získala na vnější moci. Takové harakiri jest nemyslitelno
#28 alto_textblock #28
Zemské velby ve Štyrsku Ze Štyrského Hradce, 14. května. (K. k.) Za včerejší užší volby ve 4. volebním okrese měst a městysů v Dolním Štyrsku ze všeobecné voličské kurie byl zvolen sociální demokrat Albert Horvátek. Ze všeobecné voličské třídy jsou tudíž do zemského sněmu zvoleni celkem 4 křesťanští soeiálové, 4 sociální demokraté a 2 katolicko-národní Slovinci.
#29 alto_textblock #29
Slech o tajném sondu v Bělehradě Z Berlina, 15. května. „Vossische Zlgu telegrafují z Bělehradu: V jihoslovanském klu- bu konal se tajný soud nad zrádei na srbské věci, nad politickými osobami, které se zúčastnily národní zrady v Záhřeb a Cetyni. K smrti byl odsouzen kniže Mi- kuláš černohorský, Vojto Vukotič na Cetyni a Jiři Nastič v Sarajevě. Také dra úřadníci v Záhřebě odsouzeni k smrti. Pruský generál Goltz a turecká armáda. Z Berlina, 15. května. (K. k.) „Berliner Tageblatt“ dostal na dotaz generála-plukovníka sv. p. Goltze z Karlových Varů tento telegram Dosud nebyl jsem vůbec tureckou vládou vy- zván, ubych se vrátil do tureckých služeb. Ne- stalo se tudíž v této otázce ještě žádné rozhod
#30 alto_textblock #30
nutl.
#31 alto_textblock #31
Ku procesu Lopuchinovu. Z Berlína, 15. května. „Local-Anzeigru“ telegna- fují z Petrohradu: Kníže Urusov vypravuje, že před počátkem procesu Lopuchinova jel do Paříže vešel ve styky s revolucionáři, aby něco vyzvědě o Azefovi. Dověděl se, že všechny atentá ty v posledních letech Azef organiso val anebo se v nich zúčastnil. Aby odčinil svoje ob- vinění jako špicl u revolucionářů, kleří ho už dávno považovali za zrádce, navrhl zavrazdění cara Chtěl je provésti sám. Lopuchin nemohl ml- četi, poněvadž Azef byl jím rozpoznán ja ko pustý revoluclonář. Urusov prohlaš uje. že chtěl učiniti výpovědi před soudem, že se mu to však nepovedlo. Rodina Lopuchinova dou- iš, že car zmírní ortel nad ním vynesený. o Poštovní stávka ve Francii. Z Pařížo, 15. května. Poštovní stávky šmahem ubývá. Jeden z hlavních strůjců stávky, Pauron prohlásil, žo sernají-li pošlovní úřadníci, že nedo- vedou sami vymoci splnění svých požadavků, obrát se na všoobecný svaz dělnický, oož by bylo revolucí Dodal pak: „Donutí-li nás vláda k tomu, abychom šli na ulici, pak doufám, že já budu první kulí z
#32 alto_textblock #32
sažen.
#33 alto_textblock #33
Úplatková aféra ve Francii. Z Paříže, 14. května. (K. k.) Úplatkov aféra není rázu politického a nesouvisí se stáv- kou poštovních úřadníků. Jde pouze o jednoho úřadníka, který čachroval s úřadnickými místy.
#34 alto_textblock #34
Vážný stav věcí v Lissaboně. Z Paliže, 15. května. „Journal“ oznamuje z Li sabonu: Policie objevila nové spiknutí revo- luční. Zalčeni čelní republikáni. Vojsko jest kon- signováno v kasárnách. Nad Lissabonem vy- hlášen stav obležení. Situace jest vel mi vážná.
#35 alto_textblock #35
Zmatky v Persii. Z Teheranu, 14. května. (K. k.) „Petrohr tel. ag.“ sděluje: Komise říšské rady, složení z 21 členů, byla pověřena vypracovati nový vo- lební zákon. Ministři vydali provolání, vybízejíe obyvatelstvo ke klidu. Nositi zbraně, jest zaká- záno. K okamžitému potrestání výtržníků byly dosazeny vojenské soudy. Z Cařihradu, 14. května. (K. k.) Zdejší per- ské velvyslanectví prohlašuje, že mu není nie známo o tom, že by turecké velevysla- nectví v Teheraně žádalo za ture- ckou ochrannou stráž.
#36 alto_textblock #36
Gogolovy slavnosti (Původní korrespondence)
#37 alto_textblock #37
o
#38 alto_textblock #38
Z Moskvy, 9. května 1909
#39 alto_textblock #39
II
#40 alto_textblock #40
Neděle! Hlavní slavnostní den! Stěžejní chvile široce založených svátků Gogolových, ve- likých a vznešených svátků ruské literaturya osvěty, ruského společenského probuzení a po- litického cítění, všeslovanské a zahraniční vzá- jemnosti . . . Manifestaci, která opředla postavu Gogo- lovu ve dni odhalení pomníku jebo v nejmilo- vanějším, nejruštějším a prvosidelním městé ruského národa, nepřáli však bohové a mnohé jiné okolnosti. Prvé zahraniční a slovanské hosty v mátušce Moskvě uvítal úžasný chlada sníh, což ohrozilo a také do značné míry po- kazilo mohutnost a vznešenost slavnostních okamžiků; k tomu připojily se okolnosti, ne- šťastné ruské okolnosti, o nichž, jak žádá zdvo- řilost, pomlčíme, krátce díce: aprilová atmo- sféra provázela veliké posmrtné slavnosti veli- kého revisora ruského života a svědomí minu- lého věku . .. Včerejšího dne přiby! už hlavní kontingent hostí zahraničních i vnitrozemských. Nadarmo pouze očekáváni avisovaní zdejším tiskem slavnostní kanceláři čeští poslanci, které uvitati na brestském nádraží připravili se mnozí při- slušníci české kolonie, zástupci zdejších slovan- ských spolků a ruského i českého tisku. Ve- řejnost moskevská přála si uvítati jmenovitě dra. Kramáře a poslance Klofáče i sympatického Všeslovana purkmistra Hribara .. V neděli pak záhy ráno ve středu města bylo lze již pozorovati neobvyklý ruch. Už před deválou hodinou ulice a bulváry, směřující ústicí v Arbatské náměsti, rozvlnily se proudy obecenstva. Davy se zhušťovaly čím blíže k slavnostnímu místu. Nikitským a Prečistěnským stromořadím, Arbatskou a Vozdvíženskou ulicí, přilehajícími ke slavnostnímu náměstí, jakož rovnoběžnými s nimi a spojujícími je uličkami k jedenácté hodině stěží již jste se protlačo- vali na místo slavnostní. Ruch neobyčejnýa v pravdě slavnostní. Všude jste pak potkávali prodavače gogolovských odznaků, papírových praporců s portrétem oslavence, slavnostníeh čísel novin a časopisů a nevyhnutelných při takových přiležitostech cizopasníků, prodavačů papiros, květín a j. p. p. Po jedenácté hodině lidovými davy obtížně již projižděly kočáry. Vozba tramwayová byla na ten den v okružných směrech zastavena. Ofieiální slavnost ovšem počala již v 9 ho- din slavnostní posmrtnou liturgií v nádherném chrámu Krista Spasitele. Sloužili ji 4 biskupové. Bohoslužby přivábily nesčetné množství účastníků, většinu hostí zahraničních, delegátů a oficiální representace. Byla přítomna již i delegace ruská z Haliče, která téhož dne přibyla za vůdcovství poslanců Dudykěviče a dra. Alěbovického ve zvláštním ministerském vagoně. Byli přítomníi čeští delegáti. Neobyčejně pozornosti těšili se zástupci francouzské republiky. Po chrámu, pro nás zajímavá maličkost, poblhali zahraničníi ruští novináři se zápisníky a tužkami v rukou. Ke dvanácté hodině pak celá ta slavnostní plejada byla na Arbatském náměsti, kde se zatím shromáždily četné deputace, zejmena místních spolků a škol, které tábořily se svými korouhvemi v několika stovém množství před pomníkem, zastřeným šedozelenou rouškou. Slavnostní místo bylo omezeno provazci a chrá- něno silným kordonem policie. Pestrá směsice nejrozmanitějších uniforem, kterými tak bohata je Rus, světlých rob dam nejrůznějších oděvů v počtu nejméně 30.000 vlnila se před pomníkem na slavnostním shro- máždišti, vytýčeném vysokými stožáry, na jejichž vrcholech leskly se carské znsky a girlandya vlály dlouhé prapory a omezeném se dvou stran pomníku vysokými tribunami, do poloviny prázdnými, jejichž sedadla byla pokryta červe- ným suknem. V ohromném tom davu prosví- tala zeleň, mihaly se stuhy, blýštělo stříbro ně- kolika set věnců, které za chvíli měly býti slo-
#41 alto_textblock #41
Z kulturní ciziny.
#42 alto_textblock #42
Haydnův denník. Německý tisk již delší dobu obírá se přl- pravami k oslavám německého hudebního skla- datele Josefa Haydna, jehož 100. úmrtní den připadá na letošní 31. květen, V listech objevují se četně upomínky a materiály k jeho životopisu, hudební pozůstalosti, úryvky z kor- respondence a papírů. Solnohradské museum »Mo- zarteum« chová ve svých sbírkách malý denník. kterž si Haydn psal v době svého druhého po- bytu v Anglii, již jako stařec 63letý. Je to dva- advacet listků popsaných plsmem mnohdy chvat ným, slohem neurovnaným, úryvkovitým, až přiliš prostým, jak tento přirozený genius, vzdě- lání poměrně skrovného, na rychlo a zhrubas črtal svoje dojmy z koncertů, výletů, z nako- dilých návštěv a seznámení s různými osob- nostmi, ale právě při jejich prostotě je v nich arci mnoho zajímavého a charakteristického pro osobnost velikého skladatele a zároveň jsou do- kladem, jak živý smysl měl pro všecko, co se kolem něho dálo, ačkoli byl v Anglii úžasně zaměstnán pořádáním četných koncertů, při tom při všem skladatelsky tak pilný, že na anglické půdě povstalo 277 jeho děl, arci drobnějších. Z toho počtu jest 230 skotských písní. První cestu do Anglie nastoupil Haydn v létě 1792, a tenkrát neuměl ani slova angli- cky; nedělal si z toho mnoho a napsal si lsko- nicky do svých poznámek, že »však mojí řeči
#43 alto_textblock #43
(totiž hudbě) snad ve světě už se porozumi«, V tom se neklamal, a v Anglii docilil vskutku jako skladatel i dirigent vlastních koncertů skvě- lých úspěchů. Když po třech letech přišel po druhé do Londýna (1794—95), rozuměl anglicky již poměrně slušně a byl zahrnován pozornostmi ve světě uměleckém i diplomatickém. Ale tehdejší prine Walesský, potomní král Jiří IV., byl mu ještě od prvního pobytu dlužen honorář za 26 koncertů (), a Haydn nenašel dlouho vhodného prostředku, jak by přišel ke svým penězům. Konečně mu někdo poradil, aby podal si účet — parlamentu. »To pomohlo a zčerstva«, pozna- menal si Haydn svědomitě do svého denníku. Mezi poznámkami o koncertech a různých vážných osobnostech každou chvíli zaznamenánu je podrobnost zcela všední, bezvýznamná, ceitát z novin o běžné události, anekdota, klerou sly- šel ve společnosti a zapsal si snad, aby ji ne- zapomněl. Drobnosti o maitressách prince Wa- lesského a pikantní vtipy o ministrech střidají s výpiskami z novin o koncertech, vraždách, atentátě, který byl podniknut v září 179/4 na tehdejšího krále Jitího III. atd. — Zajímavý denník Haydnův vyšel v těchto dnech v Lipsku v pečlivém vydání sekretáře »Mozartea« Joh Ev. Eogla.
#44 alto_textblock #44
Vlašský umělec Aristid Sorforio na- psal drama »Sybilla«, o němž kritika italská se rozepisuje s velkou pochvalou, ačkoli jedno- myslně takřka uznává, že velkolepé rozvržení jeho činí vlastně nemožným scénické provedení
#45 alto_textblock #45
Několik vlašských skladatelův obrátilo se na autora se žádostí, aby dovolil jim komponovati hudbu ke svému dílu. Sorforio rozhodl se ruko- pis odevzdati Pietru Mascagnimu, který se komposice již ujal. K uetění památky Sergěje T. Aksa kova, o jehož 50. výroči smrti jsme psali obrátil se komitét zvlášť utvořený k earské společnosti architektonické, aby vypsala vše- ruskou soutěž na získání plánů k budově národního domu Aksakovova v Utě rodišti slavného spisovatele a otce prvníeh ruských slavjanoflů (S. T. Aksakov narodil se zde r. 1791). V národním domě má býti di- vadlo, sál přednáškový, museum kraje ufim- ského a obrazová galerie. Na stavbu prelimi nován jest obnos 300.000 rublů. V Londýně vyšla korespondence slav ného anglického historika a filosofa T h. C a lylea s Jane Wellshovou, potomn jeho chotí. Jedna z nejduchaplnějších korespon denel, jakou kdy vedli spolu muž se ženou zvlášť zajímavá je tím, že Carlyle a jeho přítel kyně, potom žena, byli povah naprosto rozdilných silné individuslity, které se prudce srážely Lnuli k sobě navzájem silně a přece manželstv jejich bylo nešťaslné. Jane Wellshová byl z nejvzdělanějších anglických žen první polo- viny XIX. století, měla obsáhlé znalosti filoso- fické a literární a její korespondence s Car lylem často zabihala do těchto oblastí. A přece si oba tito vynikající a duchaplní lidé nikdy řádně neporozuměli a neshodli se ani v man
#46 alto_textblock #46
želství, od něhož si slibovali, že překlene všecky neshody v jejich názorech. V Petrohradě začal vycházeti nový měsíčník »O strov«, věnovaný výlučně poesii Redaktory »Ostrova« jsou čtýři básníci : N. Gu milev, M. Kuzmin, P. Potěmkin jeden z mladších synů Lva Tolstého, hrab Alexěj N. Tolstoj.
#47 alto_textblock #47
Různé zprávy.
#48 alto_textblock #48
Výstava kostymů v Paříži. Z Paříže se sděluje: Výstava kostymů, kterou uspořádala pařižská společnost pro studium kostymo a z níž má vzniknouti museum kostymů, byla nyní slavnostně otevřena a působí imposantním dojmem Hned u vchodu vítá návštěvníka několik úplně stylově oblečených osob, načež vkročí nejdříve u říše nádherných povozů a dvorních kočárů, z nichž skvostné řezby a krásné malby učinily umělecká díla Parádní vůz z doby Ludvíka XV., pobitý bronzovými ozdobami, k němuž náleží krásný postroj, sloužil Na poleonu I. Mezi nositky vynikají nádherou zvláště nosítka vévodkyně z Lorges, tchýně Saint-Simona. Dvousedadlové saně s vysckým vlajkovým sto- žárem, na němž se za jízdy vesele třepetal praporek jsou ozdobeny s veškerým přepychem rokokové orna- mentiky. Na kozlík, připevněný vzadu jako úzké se- dlo, posadil se kdysi sám Ludvík XV. a vozil krásnou madame de Mailly zářivou zimní krajinou u Versaillu Nedaleko těchto ozdobných saní stojí vážně důstojně stará diligence, celá malá budova, na níž je viděti, že v ní cestující někdy ztrávili celé dny a tý- dny a zařídili se v povoze pokud možno po domácku Pod vozem nalézá se malá špižírna se sklípkem, němž byly uloženy zvláště pro obveselení cestujících nezbytné láhve víra. Vším jest tento vůz opatřen,
#49 alto_textblock #49
laké má oddělení pro zavazadla, ba dokonce zvláš ní kufr na klobouky, sedadla vzadu pro lokaje, řemeny na připnutí tězkých břemen a střechu, jež se při dešti roztahovala nad vozem. Ke kuriositám náleží také velhloudí sedlo, na němž jezdil Napoleon I. při výpravě do Egypla, dále velmi pohodlné sedlo s polštáři v předu i vzadu, je- hož peužíval sestárlý Ludvík XIV., aby se mohl ještě rovně držeti v sedle, pak různé přepychové před- měty, jichž se použivalo při jízdě, sametové pokrýv- ky se zlatým lemováním, stříbrem pobité uzdy. skvostné jezdecké bičíky atd. Je tu také puška, ktereu město Paříž darovalo Ludvíku XV,, šavle, jimiž má- chali generálové Kleber a Murat v mnohých bitvách. i velmi pohodlné sedlo, jehož používal Thiers, když provázel při vojenských přehlídkách krále Ludvíka Filipa, jenž sám také nebyl velkým jezdcem Vlastní říše mody otevirá se ve velkolepých sbír- kách úberů a parádních oděvů i obleků všeho druhu, jež jsou tu sneseny. Je tu viděti vysoké špalíčkové střevice, jimiž si dvořané Ludvíka XIV. zvyšovali postavu o nějaký palec a nelze pochopiti, jak v ta- kových mučidlech mohli choditi. Podiv vzbuzují cy- lindrové slaměné klobouky, jaké po nějakou dobu páni nosili, i budevy na účesy, jež nosily dámy za rokoka. Nalézáme tu svatební šal císařovny Marie Loui- sy, empirovou robu, celou pokrytou hedvábnými kraj- kami a fialový samelový plášť, vyšitý tlustými zla- tými liliemi, v němž byl Karel X. korunován. V jedně skříni jsou uloženy skvostné tabatěrky, krabičky, skřínky a jině drobnůstky ze stříbra, zlata, slonoviny a emailu, jež sloužily stejně poetickému umění líčení a pudrování jako prosnickému šňupání Nádherné hole ukazují, jaký přepých tehdy páni pěstovali a barevné vesty i pestré kabáty svědčí, že v elegancí nijak nezadali krásnému pohlaví. Řitada krásných maleb, mezi nimi díla Mignardova, Largil- lierova a j., jež jsou vkusně umístěny v sálech, zvy- šuje ještě názornost těchto pestrých obrazů kultury, jež jsou zde vystaveny.