jmftm délniitva, kUréi moat miti Uké ohled na lájmy avýoh «»mÄ*tna»atelft». Poláci a valuta Poliký klok «• ghodinné ii»é dehet* otneil, ie pro vládni predlohy valutové bude hlaiovvti. К církevně poi otázce v Uhrách Z Peiti oanamuji : Komité ileohtickýoh dam vytývá к modlitbám, aby aákun o obéintkém aňatku manielakóm v horni euémovni propadl К hlaaováni o ném dojde v úterý nebo atředo. sMagyar Hirlap* tvrdí, ie vůdcové atrany protivládni obrátili ae na pHalnioé mieta, aby nově jmenováni ilenové horni ani movny doatali v iaa pHelniné dekrety a mohli ae aúiaatniti hlaaováni. Týž liat útoéí prndce na katoliby, kteH prý ve Vidní itvon na Uhry a vynaanainji ae, aby oirkevni politika v horni aněmovni byla pohřbena. Maďaři a Rumuni Jak jame již oaná mili, prooea ae véemi předáky rnmunakébo ná roda aaiiná dnea ; obžalováni jsou viiohci kdož máji jakékoliv úiaetenatvi na memoranda, kteréž ramnniti vlaetenoi chtěli podati oiaaři meni nimi jeat oviem i řada knžží. Z Koloíe pak dooházi ze včerejika tento telegram : Obžalováni­ členové národního výborn právě aem přijeli. Ceata jejich byla opravdn triumfálni Na viech atanioioh a zastávkách byli obialo* vani členové výborn jáaavě zdraveni tisici tisici Rnmonův. Ženy plakaly a modlily ae za vítězství národní věci. V Koloii přea viechna opatřeni maďarských úřadův a přea veikeron brntálnost byla účast Rumunů obrovská a vý bor uvítán zpasobem skvělým. Nadieni vinde mezi Rumuny jeat nevylíčitelné a jest vše obecné.

Politický přehled zahraniční V Praxe, dne 7. května. Ke šmejdům те „spojené“ Itálii. V prooesn barky řimaké počal dnea výalech obžalovaných. Bývalý guvernér této banky Tan longo vypovídal, že v době, kdy byl jmenován guvernérem, tebdejii finanční ministr Sella mu makránil zkoušení ztavu banky, jejíž kapitál od roku 1668 již neexistoval. Tanlongj tvrdí dále, že roku 1881 naléhali Maglia» a Depre tis na to, aby renta přivedla se na knra 101 a aby podporovala ze její konverze ve 4 proo Tato operace měla ze prevòsti na účet státu proto také nie není zaneseno do bantovn oh knih. Náklad bankovních operaci obnášel v letech­ 1881—89 16—18 milionů. Obislovaný tvrdí, ie změřnjíoi zem akta byla nalezena v jeho bytě, kdež byla nechována. Tanlocg udává dále, ie zmíněné dokumenty odevzdel avému spovědn kovi, později vizk ie zi část jioh vzal nazpět. V kanoe římské scházejících 23 milionů bylo vydáno na vyhnáni renty do výše, na účely publicistické, na zubvenoe vlády a podobné podniky.

Kronika církevní. * Ze SV. Stolice К. В oznamuje: Papež jest ochoten jmenovali o jednoho ípančlského kardinála více a vyhlédl pro tnto hodnost Sancbn, arcibiskupa s Valencie. * J. M. ndp. probošt dr. Eduard Terech vrátil ze dues • Karlových Varů opět do Prahy. J. M. ndp biskup dr Martin Říha bude ndíleti sv. biřmováni a miti generálni vi ■itaci : v Bošilci dne 28. a 29. května, v Bor- ir.vě 2. června, v Piítíné 6. června, v Bŕeanioi 13., 14. a 15. ŕervna, v Bobovioíoh 16. června, U Tochovieíoh 17. června, v R imitile 18.. 19.

stup, než jakou jest příkrá cesta z bory olivetské. Zdálo se mi, že rozeznávám mezi zá etapy judskými a galilejskými, které nadšené Ho provázely, dvě vznešené ženy : Máří Magd., sestru Lazara vzkříšeného z mrtvých a blah. Pannu matku oslavovaného proroka Máří Magd. slzela asi nejčistší útěchou ví douč oslavu svátého divotvúrce. Matka Ježíšova však pozorujíc v zástupech též hněvivé pohledy, znajíc zášt nepřátel, pia kala z těsné předtuchy, čeho mohla nadití se za těchto dnů v Jerusalemě ubohá Matka Páně ? V pondělí na svátek sv. Josefa konali věřící štaci na Kalvárii. Sám sloužil jsem u sedmé štace. Mezi poutniky byli zejmena Poláci hojně zastoupeni. Zbožný tento lid neopomíjí žádné příležitosti ku konání pobožnosti.­ Hlavní pobožnost v úterý sv. týdnu ко naia se v kapli bičování. Byl jsem přítomen zpívané mši sv., kterou sloužil P. Jeróme, vikář de terra «anta. Veškeří poutníci rakouští­ súčastnili se jí. Ve středu časně z rána chodí Františkáni.­ véřící a poutníci do zahrady jetse- manské. V pět hodin začínají mše svaté. U pobočního oltáře v pravo uprázdnilo se nejdříve místo pro mne. Obraz, na němž připomíná zrádu Jidášovu, kterou do této jeskyně stará tradice východní i západní klade a nikoli smrtelnou úzkost Páně. Na jiném místě ukázal jsem, kterak se stalo přenesení události do této jezkyně. Při zpívané mši sv o půl 8. bod. zpívají­ chlapci dojemné Stahat. Poutníci navštěvují­ potom zahradu jetsemauskou a modli se křížoTou cestu podél zdi upravenou.

a 20 červne, v Bohctíně 21. a 22. červne, ve Hvoždaneoh 23. a 24. června, v BŠIČioleb 26, a 26. června, v Budfslsvioíoh 27. června i v Kotonni dne 28 a 29 června. J. M ndp. kníže arcibieknp olo moucký dr. Theodor Kohn O generální visitaci děkanství hradeckého na Moravě da rovai J. M. ndp. olomonoký kníže arcibiskup dr. Tb. Kohn pro chudinské fondy jednotlí výoh farnosti po 100 al., na zřlsení samostatné duch. správy v Détř chová n Březové 50 k vystavěni kapie v Jaooošovš 20 sl. * J M ndp biskup dr Fr 8. Bauer. Vòera dne 6. t. m. odpoledne odjel J. M. ndp. brněnský biskup dr. F. S. B a n e r do Boskovic za příčinou udílení svátosti av biřmováni a vrátí se ve středu dne 9. t. m večer. * Velký pátek svatoborský (pátek to po na nebe vstoupeni Páně) shromáždil, ačkoliv se letos záhy dostavil, opět tizioe pouto ků, zejména z Plzeňska, Budějovsks, za Š mi vy a od jinnd na památné mariánské Svaté II >ře. 23 knéii přisluhovalo zbožnému lidu к přijeti ■v. svátosti. „Velký tento pátek má svou historii.­ V josefínských d->báoh zakasány byly poutě svatoborské, jenom v pátek po na nebe vstoupeni­ Páně b)lo dovoleno processi na Sv. Hora vypraviti. Spoutaná křidla laiky a touhy lidu českého po menánské svatyni, byla ca ten den rozvázána, — a proto přicházelo tolik průvodů, že prapory jejich čMovány byly, — aby jakýsi pořade« v ambitech a při uctíváni milostného Obraz udržen býti mohl. Když opět „povoleno* by o jiti к matce Boži, kdy si srdce přeje, ron- délila se processi na různé doby — některá však sž po dnes drží se „velkého pžtkn*. * Sv. biřmováni v Praze O zvátoích svatodušních bode se ndileti sv. biřmování v Praze letos v náledujícím pořádko : V pátek dne 11. května před Bož m Hodem svatodušním 4. hodině odpol v chrámě sv. Ludmil« na

Král. Vinohradech dospělým a žactvo z Král Vinohrad a žactva z obecné a měšťanské ikoly u sv. Štěpáne, taktéž o 4. hod. odpol v chrámě sv. G) ralla я Methods je v Karlině biřmovancům Karlina. Žižkova a Olian. — V sobotn dne 12. května o 8. hodině ráno v chrámu sv. Klr- menta na Starém městě stndujfolm středních škol českých a českého ústavu nčitebkého, tamtéž o 10. hod. dopo), studujícím středcích ikol německých a německého ústava nčiteUkého Téhož dae o 4. hod. odpol. ve farním chrámě ■v. Miku áše doipělým a z německého ústavu pro učitelky (čekatelky i žákyně), ze školy An gliokýoh panen a Milosrdných sester, Voriilek biřmovancům ze Smíchova ; současně v hlavním­ farním chrámě týnském dospělým, žactvu se staroměstských měšťanských ikol českých a německých, z vyšší dívčí školy, se škol s В ben Holešovic. — Na Hod Boží svatodušní dne 13. května o 4. hodině odpol. ndéloje se o sv. Miku áše sv biřmováni ponse dosfěým a současně­ v Týně žactva měšťanských škol novoměstských,­ žactvu a dospělým z Vjšehradn. — pondělí svatodušní dne 14 května o 4 ho diné odpoledne n sv. Miko áše žactvu škol malostranských a strahovských (m<mo již uvedené)­ a současně v Týně a ostatních ikol obecných­ «taro- a novoměstských, žactva s aěitelkých ústavů českých. * Jubileum megr. dra M. Mlčocha. Jsem zajisté povinen o jobileu slovutného profesora­ pt. dra. Mlčocha podati veřejnosti sávě- rečnru správo. Album skvostné, jež oslavenci věnovali vděčni žáci a naplnili je svými po dobisnami, došly, nebo mn přímo by!y poslány, json výmluvným znamením a svědectvím jak pro velezsslonžiiého vdp. profesora dr. Mlčocha, tak pro jeho vděčné žáky. Nejpřednějši a nej vznešeněji

blahopřál oslavenci kdežto nejmlsděl dp. P. Valentin,­ odevzdel zlbnm oslzvenei velmi dojetému.­ Pohnutým hlasem jabilznt vyznal, ienej- radoztnějíim dnem v životě jest mn dneiní den (30. dubne), kdy venkovské kněžstvo, jeho *áoi, podávají mn tak patrný důkaz vděěnosti. Nesmírné byl potěiec a ■ díky mnohými náz po dl nhé době a nerad propouštěl. — Celý pr(fe<orský sbor bohoslovecké fakclty mn také blahc přál i deputace kněžstva olomouckého, telegramův, dopiaův a společných osvědčen! do ■tel mnoho a Jeho Eminence ndp. kardinál Kopp z Vratislavi jmenoval oslavence vdp. dra. Mlčocha „biskupským radou* („fürstbisoliöfl. ohristl. Rath*). — Jubileum opravdn ie «dařilo­ krásné. — Na koneo jeítě činím návrh, aby peníze, kteréž pozůstaly po zaplacení alba výloh nntnýob, jakož i ty, jež někteří na a.bnm slíbili, byly dány „Apoitolátn sv. Cy- rilla a Methodčje. Nebnde-li do 8 dní j něho návrhn, bndn považovat svůj návrh za sohvá- le> ý. Za důvěro mi věnovanou vzdávám viem vronoi díky I Jan Vychodil. * Vyznamenáni Dp. Jozef Nápravník, farář v D rná obdržel pro výtečné své zásluhy ve správě duchovni právo nositi : „Expositorium Canonicale*. * Osobni. Z diecéze králové hradecké: dp. Vojtěch Largnzmer, katech. Dnbenei za faráře do Vidoohova, dp. Ant. Mokříš, farář zahrádeeký ca faráře do D. Královic,­ vp. Otak. Vosáhlo, kaplan heřmanický, za provis, katech, v Rychnově n. К , vp. J. Lazák, kaplan eolopiský, za pros. katecheta v Po ičoe, vp. Váel. Vačkář, kaplan, za adminietritora v Ledči, vp. Joz. Ho oman, edmin. dřitečský, za kaplana do Rovné, dp. Job. Etrioh, admin, vido chovzký, za katecheta do Babenoe, vp. Loop. Opletal, kaplan neohánioký, za zámeckého kap lana na Hrádku. — Uprázdněné místo: Zahrádka,­ fara patron, knížete Anersperga, od 1. května 1894 — Z diecéze brněnské: Inve­ stován byl vp. Augustin Sens, II. koop. v Ivan étcích, na fara v Neš měř cích, Vp Tom&š Hov, admin, nažiměřioký, dosazen zpět za koop. do Olbramovio * Příspěvky na stavbu katbedrály C. Budějovicích. P. T. : Ladislav Opita, kooperati r v Breznici 1 sl. 35 kr. Václav Petřík, farář ve Slavikovioích 1 zl. 35 kr. Jo ef Staněk, vychovatel v Mladé Voiioi 2 sl. Karel Froon, Jan Kotlin, Fr. Matiášek, Ant. Mráz, kcoperat4 v Třeboni po 1 sl. Jan Robik, kooperátor v Táboře 1 sl. 35 kr. J«n Fe gi, farář v В iletioíoh 1 al. Jan Ublik, farář­ ve Zlaté Korůně 3 sl. Antonín Kamarýt, kaplan v Trho Svineoh 1 sl. 35 kr. Jan Na vrátil kaplan v Žirovnici 1 z). 35 kr. Snon benoi : Váolav Baner a Kateřina H ffmannova v Hartmanioích 8 si. Tomài Marek, farář v Soběnově 2 zl. Antonín Herrmann, fsrář v Bohnic eh 1 sl. Nejmenovaná z Čes. Krám lava : „malý kámen к velké stavbě sv. ehrámn* 5 zl.

* Z Brandýsa n. Orlicí. (Májová po božcoiť.) Za př к adem jiných měat zavedena letoa i u náz májová pobožnosť. Slnvnczť ta počata dne 1 května o 7. hod. več kázáním veleb, pána P. Jol. Šmejka a, kaplana zdejšího, který počal cyklus svých májových výkladů mottem : „Od té oh víle blahoslavenou mne bndoo miti viiobni národové * Po kázání bylo ve velmi vkusné ozdobeném chrámu Páně slavné požehnání při kterémž velmi zdařile zapěli žási zdejší školy zpolečně z veleb. p. P. Smejkalem­ litan i loretánskou od Lehners. Účastenství­ zbožných křesťanů p4 po boi'oslech těch j- t ! stále jest četné. Dne 3. května konána zde těch žáků jeho ndp. kníže arei- ponť zah ž Nanebevstoupení Páně, při kteréž biskup olomonoký, d>-. Theodor Kohn napsati před hlavními službami Božími měl zde kázání

veleb. p. P. Joz. Portman z Čáslavi, který ač koliv celou bodinu řečnil, přece četné účast niky v. největší pozornosti udržel. Velkou mši ■vatou mčl děkan a Ústi n. Orlicí p. P. Ant Nývlt.

ráčil Dilaverei: „Et non lolnm qna Ordinarius Tour, sed etiam qna Tůni olim Discipulus grato cum animomemore« sumus doctrinae cordi Nostro infusae et etiam ex hoc titulo gratitudine snmus Tibi Devincti*. (Avšak nejen jako Tvůj' (v.) Odhalení pomníku zemřelému arcibiskup, nýbrž i jako Tvůj bývalý žák vspo apoštolu malomocných P. Damianovi minarne vděčné náuky vštípené do srdce Ňa na OStrOVČ Molokaj. Dne 15. dubna 1889 šeho, a tudíž i z léto př činy jsme Tobě vděč- neznal v Panu maž, jehož jméno dnes a ponesti­ zavázáni*.) Převzácné uzrání g úst nej-'vidy • uctivosti a obdivem největším vyslovo- vznešenějších ! — J.oý projev vděčnosti poslal véno bude. Jest P. Damian Deveuster ■ž od moře jader.kebo bývalý žák. „žnpnika* katolický knéz, který se obětoval službě a blann maiomocrých na ostrově Molokaj, jednom to i oztrovů sandvichskýob. P. Damian jest výmlnvnon obětí naší svaté víry. První krok jeho na místo vývozn malomocných zvěstoval mu, že i on v možném věkn dříve nebo po- idiji, teď ovšem zdráv a zilen, podlehne — nzksžlžve nemoci. — Po šestnácti letech otétavébo života, jaký se jen dá myiliti, rozloučil­ se se stými ubožáky. Svát pcrcznmět této velké oběti, tisk jednoho národa předč I tis« dratého viiobni vzdávajíce chválu tornato velbémn muži. Jistý ang iobý liat, když do Eoropy přišla zpráva o smrti P. Damiana, psal následovně : Život jako otoe Damiana jest přilil drahocenný, nežli by památka na něho aajiti mohla. Naše století čítá jen tři příklady­ podobného draho : generála Oordona, jediného mezi divokými hordami v Cbartnmn. L.vingttuna, jediného v zrdoi Afriky a větší ni-ili tyto dva : P. Damiana, jediného mezi malomocnými na Molokaj. — Ještě když P.

farář) Jo«ef Plašinski z I-.trie (St. Ivan od Sterna p. Visignano). anf píše : „ssijem takod- jer kdo njeg >v Djak do aionm avojn slikn pohodo cum te klíčem is cieloga srdca bnrno živio i mnogtja jeta od obala more jadranskí­ ga*. — Tasto vděčností Inonce к uč teli sverna, byli by sajitté rádi zavítali 30. dubna Olomouce třeba jeden z Irtrie, jiný z Prahy, jiný z Tršina, jiný z Opavy atd. atd., zkrátka; blízka i z dali. Avšak jedněm bránila právě vzdálenost, jiným bránily „křížové dny* a mimo veliká nepohoda pondělní. Z tčohto příčin tedy stalo se. že páně profesorovy žáky, rostri­ nšené do 4 uhlů světa, zastupovali jako deputaci­ 4 knéii, kteří kaplanovali kdysi všichni posvátné půdč oyrillo-metbodéjské, dva na Velehradě, jeden v Kunovicích a jeden v Nové Vsi. Jména jejich Fiant. Svoboda, farář na Hradiska n O omonoe (kdysi v KamviCíob), Jan Pospíšil, farář v Majetlnč (N Ves), Valent. Doležal kooperátor v Senici (Vele* brad) a pisatel této aprávy. který* býval na Velehradě mnohá léta, a tndíž jako nejstarii

kdo kolem Molokaj plavil* V Anglii hned po smrti jebo ntvořilo ze velké protestantské komité z osob nejvynikajlofob, aby památka otoe Dsminna způsobem zvláštním oslavilo. — Princ Waleský, jakoitu předsedající, mčl při prvním shromáždění nadšené osloveni, vylíčiv obětováni ze P. Damiana. Pak přadiožil komitétn, by na Molokaj, kda tělesné ostatky jebo odpoěívají, byl pemník postaven, dále aby se saloiil [fond (P. Damiana fond), který by měl za účel studium malomocenství umoiniti a je viemoinč podporovati, a dále aby i postavení­ malomocných v Indii bylo zkoušeno, aby docíleno bylo néjabýnh prospěšných prostředků.­ Princ první upsal 100 liber iter- línků pro am'nčné účelv- Komité zůstalo věrno svým záměrům. Loňského roku dne 11. září byl pomník spůsobem nanejvýš slavnostním­ odhalen. Badia nám dovoleno něco dle „Kath. Mis.* avéz*i, zblodáme se ■ no ými ■máry pro naši víru ne nedůležitými. O odhalení­ pomníka sdělnje P Allaserd následující zprávy : „Památka na P. Damiana stále žije. Belgie oalavila svého krajana krásným nměle- ckým dílem v Lovani a v Molokaj, na míaté to působení a odpočinkn naieho P. Damiana, přichystalo anglické komité a to se samých protestantů utvořené, nové vysnamenání. Křti ■ granita, dar to filantropického špulka v An- gai, v jehož ěele princ Waleský stojí, byl к jeho poctě v Kelaupapa , v první to osadě oitrovn malomocných arisen. Z vyvýšeného míita zdá se. jakoby ramena rozpínal po krajině,­ kde němé hoře pannje. aby jedněm trpělivost­ a odevsdanost, drahým lásku a obětavost ■ viem onu naději hlásal, která neaklame. Nápis­ má pomník tento : „Větší lásky [nemá nikdo, leč ten, kdo život zvůj dá za své přá- tely.* Slavnost odhalení pomníku dála se za velkého­ účastenství lidi všech stavů a hodností. Byliť tu kněií, jeptišky, ministři, státní úředníci­ a — nbosí malomocní v počta nesmírném. V čele hodnostářů byl J. A. Krisg, ministr vnitřníoh záležitosti, V. O. Smith, uinistr spravedlnosti,­ Ed. S illes, ministr zahraničních záležitostí­ a delegát filantropického spolkn, konečně­ M. Villiz, argioký bisknp z Homolnlu a mnozí jiní. Slavnost započala o půl 5. hodině odpolední. Když v crčený čaz dostavil se v biskupském­ ornátě monsig. Roperi, vyitonpil Ed. Stilles, aby oslovil bisknpa a četný lid'tu shromážděný.­ Ed Stilles jeat protestant. Mluvil takto : „Já jsem Jeho Excellenci provizorním presidentem vlády havajské zplnomocněn, abych odevzdání tohoto pomníka, darn fí antr. spolku Anglii ve jména katolické olrkve převzal. Bern na sebe tento rozkaz a chovám vřelou žádost, jak možno, několik slov útěchy a pôvabu­ zení ■ tímto kamenem přinést! která by Tál radostněji! narěji naplnila. Živý zájem, jaký nyní v tak mnohých zemích pro ubohé malomocné panuje, podobá v jedním případě fénixů — neboť zájem ten „s popelu skromného­ a pokorného zlniebníka katolické církve se zrodil.* Pak líží řečoik v několika tamloh život P. Damiána až к onomu okamžiku, když Damián na kolenou kleči před svým biskupem o dovolení žebrá, se zcela a to jako dobrovolný­ zajatec blaho malomoocýob ze zasvětit!, „Pokorný služebník katolické církve, vznešený křesťanský mnčenník — zasvětil své rejlepší síly, a konečně svůj život zcela a jen úiose : nonai a boře tčoh ubožáků, kterým usouzeno jest v tomto údolí bydliti, nejen ešetřováním duše ale i ošetřováním těla zmírniti. — Jak krásné hodí se alova, která jeho podivovatelé tento kámen vyrýti da i : Nikdo nemá větší lásky leč ten, kdo život svůj dá za své přá- tely. Já pas odevzdávám toto krásné oméleoké dílo vám. Opstrojte ho к vůli tomo, kterého má notiti, a to ve jménu církve, které tak věrně sloužil, přijmětei ho jakožto inameni útěchy, důkaz úěastenství z závazek oehotné podpory tam z dalevýoh končin szoceánakýoh. Když okamžiky imutkn a hoře ardoe vaše proniknou,­ pak nechť toto dílo obranné raky umělcovy­ ve váz naději obživí, kterou nebe jednou zemi zvěstovalo : „Kletba bndiš v požehnán! proměněna.* Po té byl kříž odhalen a katolický­ biskup předstoupiv před něj, děkoval srdečně za poety jeho bratra a v bratra celé církvi prokázané. Pak byl kříž předep aným apůsobem posvěcen. Byl to den vítězství katolické­ církve a jejího služebníka a radosti pro ostrov malomocných — věčné hrůzy.*

také den pro zemi

Denní zprfcvy-

* Na pana dra. Herbena redaktora „Času“ nepůsofeila nijak klidná n zajisté zdrženlivá­ zpráva, kteron jsme přinesli dne 26. dubna o přelíčení konaném téhož dna před okresním sondern ve příčině jeho brožurky proti sv. Jann Nepomuckáme. Vidi se mu totiž sobotním „čase* sabývati se caobami viech zpravodajů při líčení tom přítomných jakož i se způsobem, jakým o přelíčení pstli a ta, oo s« týče listu naieho roapálil se dr. Herben к tomato­ erteli : „Přímo hanebný byl reforát p. Spáčilův V „čeohn*, kde spor líčen asi tak, jako bych já byl obžalovaným a P. Stejskal žalujícím, a kde se o mni praví, že jzem byl pochopitelných ohledů povolným.* Dr. Herben­ nalézal ze asi v tu obvili, kdy slova tato Damian šil a nejlepěímn zdraví ae těžil, napaal ! psal pod vlivem idiozynkratieké představy vabu- jeden lodní kněz němeoký: „Klobouk dolů, zené asi pocitem, že néi redaktor p. Spáčil