ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0bbe9d40-8d6f-11dc-8721-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 41
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIX.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek 13. května 1909.
#3 alto_textblock #3
Číslo 13l.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a večerní listy předplácí ne V Prazo v administranii na měsíc. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 8 K — h s dvojí donáškoua na měsic. . . . . na čtvrt leta : . . . 7 K 62h ve filiálkách na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měslc. na čtvrt iota . . . . 9 K e0 s dvojí zásilkou a měsle na čtvrt iota : . . . k d
#5 alto_textblock #5
ecei
#6 alto_textblock #6
ní
#7 alto_textblock #7
I
#8 alto_textblock #8
I
#9 alto_textblock #9
daní.
#10 alto_textblock #10
V drobném prodejie ranní číslo o sobě . . za8 večerní . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10h vočerní . . . . . . . . 5 h
#11 alto_textblock #11
Inseráty platí se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se t4ž redakce, tiskárna a expedice „Národních Listů“ Rukopisy se novracejí.
#12 alto_textblock #12
Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
#13 alto_textblock #13
Němečtí poslanci o situaci a polřebě česko- německého dorozumění. Z Vídně, 13. května. „N. W. Tagbl.“ uve- řejňuje o smýšlení v německém táboře tuto zprá- vu situační: Čelný německý poslanec z králov- ství českého vyslovil se po té stránce, že ve sehůzi německého národního sva- zu, ve které se rokovalo o záležitostech česko-němeekých, byla sice různost úsud- ků, ale žádné protivy mezi poslanci zeme alpských a zemí koruny české. Zejména ujišťo- vali posl. Kirschmayer a Einspinner poslance ze zomi sudetských naprostou solidari- tou. Z Němců z království českého ujal se slova Zuleger, hr. Kolowrat, Goll, dr. Damm a dr. Roller. S jedné strany bylo sděleno, že ve pří- čině jazykových předloh němečtí po- slanci budou míti ce nevidět hotový spo- lečný operát, s druhé strany však bylo dů- tklivě praveno, že nedosažena dohoda poněvadž lokální tužby nejsou vyrovnány. V jed- né věci se však všichni shodovali, že poměry v Čechách nelze srovnati bez do- rozumění s Čechy, naléháno na usnesení přistoupiti na návrhy Čechů a po- dán také ve smyslu tom návrh. K rozmíšce ne- bylo žádné příčiny, poněvadž názory dra. Stein- wendra, který je tlumočil ve styrsko-hradeckém listě („Tagespost“) přede dvěma dny v ten roz- um, že východisko z rozpaků nyněj- ší situace lze najíti pouze doroz- uměním v Čechách, byly všem účastníky sdíleny. Tolikéž uznáváno, že nynější chvíle jest výhodná, poněvadž Če- chové nezdarem ve své politice jsou tlačen k dorozumění, na druhé straně však bylo pra- veno, že četné akce vlády stěžují Němeům zasa- diti se pro vládu, aniž by neohrozili své vlastn postavoní.. Olázka agrárni banky bosenské — olázkou bosenskou vůbec. Z Vídně, 13. května. Koncese, udélení po jednomyslném souhlasu veškerých členů ka binetu Bienerthova společnosti, v jejímž čele se nalézají pánové Lanezy v Pešti a ředitel Unionbanky Minkus, k založení maďarské zemědělsko-obchodni banky pro Bosnua Hereegovinu, vyrostla na ve- likou záležitost netoliko kabinetu Bienerthova, netoliko kabinetu vídeňského, nýbrž celé mon- arehie a jejímu postavení vůči Bosně a Her cegovině. Tato věc zatlačila úplně do pozadi všechny starosti vnitřní politiky. Na ni jes soustředěn zájem celé veřejnost rakouské, celé veřejnosti uherské. Nejde jenom o to, padne-li v boji, rozpoutaném pro tuto koncesi, bar. Bienerth či Burian či dr. Bi- linski, jde též o to, jak budou na příště obstarávány záležitosti bosensko- hercegovské oběma parlamenty společnou vládou Z konkrétních otázek vývinuly se otázky zásadné politic ké, stěžejní, kardinální. Vedle toho možno pozorovati a konstatovati očividně hnutí, kleré čeli k tomu, po- valiti Buriana, ale na jeho místo dosadit maďarského člověka úplně klerikálního, který by se hodil do rámce, ve kterém provedena byla annexe Bosny a Hercegoviny. Jest zde veřejným tajemstvím, že křesťanšti so- ciálové pracují proti Buriano vi. pracují přímo z rozkazu faktorů, kteří povalili koaliční kabinet a systém Beckův a kteří způ- sobili annexi Bosny a Hercegoviny a jejichžto exponentem německo - klerikálním jest baron Bienerth, jeho kabinet a jeho systém Vedle těchto krajně vážných momentů byly také ve výboru bosensko hercegovském, který zasedá v tak zvané »červené slni« parlamentu a kte rému přikázána byla záležitost agrární banky bosensko-hercegovské, momenty velmi ve- selé. Moravský poslanec vypravoval tuto sku- tečnou přihodu: Vrchní rada moravsko-slezského vrchního soudu odebral se na odpočinek. Ně- kolik dní potom přišel s choti a dcerou na ples úřadnický. Tu se ho ptal jeho kolega: »Pane vrchní rado, jaké máte nadále plány ? Vrchní rada odvětil: »Zemře-li někdo z nás
#14 alto_textblock #14
obou — ukazuje na svoji ženu — přestěhuji se do Štyrského Hradce.« Když křesťansko-sociální členové výboru toho včera vcházeli do poradní síně, tázal se jich německý pokrokovec: »Jak se zachováte ?« Tu dal křesťanský sociál v odpověď: »Zacho- váme se podle staré methody vídeňské. Bu- deme někomu hodně nadávat. T má Vídeňák nejraději. A když se někomu hodně vynadá, může potom dě- lati, co chce. K velikému zděšení svých přátel ujal se slova Tyrolák, generál na pensí Guggen- berg. Posluchači se mu rozutekli. Tu zvolal posl. Freundlich: »Nebohé Rakousko! Jed- noho generála má jen, který všechno zažene na útěk a generál ten jest ještě na pensil« Hlasování konati se bude teprve dnes pozdě večer. Bude zajisté velmi spletité. V lá da však na jisto počítá, že zvitězí. Nicméně dlužno již dnes vyhlásiti a postaviti na jisto, že česko-slovinsko-chorvatsko-sociálně- demohratická oposice má v aféře této stejně velké vítězství, jaké měla v aféře vydání po- kladních poukázek bez předehozího souhlasu parlamentu. Oposice donutila nejen vládu, nýbrž také její stranu k ústupu. Tato oposice samojediná hájila práv parla- mentu a hmotných i politický c práv obyvatelstv a celé monarchie, země anektované v to počítaje, před byrokratickým absolutismem pánů Buriana, Bienertha, Biliň- ského a soudruhů, ona hájila zároveň bosensko- hercegovské kmety před maďarskými lichváři, kteří za protekee s hůry vztahovali hrabivé své ruce po chudých zemžděleích najmladších zemí rakouských.
#15 alto_textblock #15
Jak budou hlasovati Poláci v otázce agrárni banky bosenské. Z Vídně, 13. května. Kolo polské s neusneslo dosud na žádném stanovisku v záleži- tosti maďarské banky pro Bosnu a Fercegovinu. Proto ve smyslu stanov mohl by každý člen hlasovati, jak chce. Oba členové polské strany lidové, kteří jsou ve výboru tom. posl. dr. Bialy a Zyguliňski, chtějí a budou hla- sovati pro resoluce protivládni. Aby se to- mu zabránilo, svolal předseda Glabiňski Polské kolo na dnes poledne v 1 hodinu. Když kolo polské se posledněkráte předevěirem rozehá- zelo, bylo řečeno, že příšu schůze kená se v úte- rý. Náslodkem toho četní poslanci odjeli do Ha- liče, prohlédnouti si krajiny, živelní pohromou postižené. Následkem toho posl. Stapiňsk poslal Glabiňskému přípis, kterým protestu- je proti svoláni klubu na dnešek a pro- hlašuje předem, že jakákoliv usnesení klubovní jsou pro polskou stranu lidovou nezávaznými. Z Vídně, 13 kvělna. Kolo polské sešlo se o polednách. Členů dostavilo se po- skrovnu. Usneseno hlasovati pro re- soluci Redlichovu a ji podobné. Posl Stapiňski zpraven officielně o tomto usnesení Ohlašovaný pád bar. Buriana. Z Vídně, 13. května. »N. Fr. Pr.« zakon- čuje svoji stať o pravděpodobném pádu ba- rona Buriana takto: »Baron Burian nechat padne, ale jeho nástupce svým jménem a svojí pověstí musí býti zárukou, že slova císařova o náboženské snášenlivosti v zemích anektova ných, že tento slib, daný před celou Evropou, zůstane úplnou a celou pravdou !« Z Vídně, 13. května. »N. Fr. Pr.« ozna- muje: Ministr zahraničních záležitostí baron Aehrenthal měl včera večer dlouhou poradu s ministrem společných financí Burianem. Banus Rauch proti zastupitelstvu města Zábřeba. Z Vídně, 13. května. Ze Záhřeba telegra- fují »N. Wr Tgblilu.« : Mezi purkmistrem drem. Amrušem a banem Rauchem jest prudký konflikt. Prolože banus dosud neschválil výdaj 15 000 K k uvítání ví- deňské obeení rady, Amruš dal o své újmě upraviti silnici z nádraží do města. Této věe chce bar. Rauch užiti a obecní zastupi- telstvo rozpustiti. Známý bývalý odborný chef prof dr. Kršnjaki má býti jmeno- ván vládním komisařem. Sociální de- mokraté chystají veliké protidemon-
#16 alto_textblock #16
stra ce. Jsou také podporováni četnými živly měšťanskými. Kršnjaki jest oddaný člen skupiny Frankovy.
#17 alto_textblock #17
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 13. května. (K. k.) »Wien. Ztg.- oznamuje: Ministr kultu a vyučování udělil první, třetí a šesté třídě gymnasiálního oddělení německého dlvčlho lycea v Praze právo veřejnosti na dobu školního r. 1908—09. Panovnická schůze v Brindisi. Z Brindisi, 12. května. (K. k.) Ital št královští manželé odebrali se ve 4 ho- diny odpoledne s ministrem zahraničních zále žitostí Tittonem a družinou na yachtu »Hohen- zollern«, jsouce pozdravování výstřely z lodních děl a provoláváním »slávy« námořníků. Na yachtě byl vznešeným hostům cl sařem a císařovnou nabídnut čaj. Také ostatní osobnosti, které se zúčastnily sní- daně na lodi »Vittorio Emanuele«, byly po- zvány. V 5 hodin rozloučil se král Viktor Emanuel a královna Helena srdečně s něme- ckými císařskými manželi a opustili yachtu »Hohenzollern«, která ihned na to vyplula na moře, provázena loďmi »Sleipner«, »Štětin«, »Espero«, »Bersagliere« a »Aquilone«. Zatím vrátili se italští královšti manželé s Tittonem a družinou na »Vittorio Emanuele«, jejž opustili v 6 hodin a hlučně pozdravováni odjeli povozem na nádraží. V 7 hodin vrátili se do Říma. Očekávání německého cisaře. Z Palje, 13 kvétna. (K. k.) Ku příjezdu německých císařských manželů v 1 hod. odpo- ledne byla učiněna rozsáhlá opatření. Celé loďstvo kotví v přístavě k uvítání. Nábřeží je zdobeno prapory a festony. Na molu Alžbětině, kde ve 4 hod. odpoledne bude rozloučení, stojí vkusný přijímaci pavilon. Sborový velitel polní podmar- šálek Poliorek, místodržitel prine Hohenlohe, velitel námořnietva hr. Montecuccoli a policejní ředitel šl Manusi přijeli sem již večer. Uvítání zúčastní se také paní arcivévodkyně Marie Jo sefa, která sem přijede během dopoledne nu jachtě »Phantasie« z Brioni. Program pro zdejš pobyt eísařských manželů není ještě stanoven Počasí je překrásné.
#18 alto_textblock #18
Balonové závody. Z Curychu, 13. května. (K. k.) Organisační výbor balonových závodů o pohár Gordon Benneta v r. 1909 usnesl se v zásadě, aby do programu byla pojata plavba na vzdálenost, která bude se současně konati 1. října s plavbou Mezinárodní výslava pro vynálezy. Z Petrohradu, 12. května. (K. k) Dne večer byla slavnostně zahájena mezinárodní vý- stava pro nové vynálezy. Z německého řišského sněmu. Z Berlína, 12. května. (K. k.) Řišský sněm. Řišský sněm schválil po dvoudenním ro- kování dva návrhy středu a konservativců, ve kterých se na ochranu malých a střed- ních mlýnů žádá zavedení stupňo vite daně pro větší mlynářské závody. Příšt schůze zejfra. Z pruského sněmu zemského. Z Berlína, 12. května. (K. k) Poslane- eká sněmovna Poslanecká sněmovna schvá- lila jednomyslně en bloc předlohu o úřad- nických platech s kompromisními návrhy některých stran Pak byl přijat záson o čin- žovních přirážkách dle usnesení panské sněmovny. Přiští schůze zejtra. Zamítnutá žaloba vdov po hornicích, kteří za- hynuli v dolech. Z Dortmundu, 12. května. (K. k.) Zdejš zemský soud zamítl žalobu šest vdov po hornících, zahynuvších na dole »Radbod«, které žádaly, aby peníze sebrané pro pozůstalé byly stejnoměrne rozděleny, nebo aby renta byla zvýšena byly odsouzeny k zaplacení útrat. Rozsudek ne- byl odůvodněn.
#19 alto_textblock #19
k efli.
#20 alto_textblock #20
Nová pošlovní stávka ve Francii. Z Paříže, 12. května. (K. k.) Zdejší ob- chodní komora jako už za první pošťovní stávky zřídila také nyní vlastní listovní službu pro obchodníky a najala za tím účelem
#21 alto_textblock #21
mnoho automobilů. Tské syndikát hote- lierů se usnesl zavésti pro cizince zvláštní listovní službu. Dopisy budou dopra- vovány zvlástními posly do Brus- selu a odtud pak rozesllány dále. Z Paříže, 12. května. (K. k) Dnes večer měli poštovní úřadníci opětně schůzi, v níž, jak se ujišťuje, stala se důležitá usnes e ní. Z Paříže, 12. května. (K. k.) V dnešní ministerské radě, konané za předsednictví pre- sidenta Falliéresa, která se zabývala stávkou, bylo k návrhu ministra Barthoua usne seno naříditi okamžité propuštěn í 221 poštovních úřadníků a podůřad- niků. Z Paříže, 12. května. (K. k.) Poštovní telegrafní služba vykonává se pravidelné, aniž by bylo třeba sáhnouti k opatřením, učiněným vládou. Z Paříže, 12. května. (K. k.). Discipli nární rada poštovních úřadní ko rozhodla, že 6 úřadníků a jeden podůřadnik mají býti propuštěni a dva úřadníci degradováni protože urazili státního podtajemníka Simyana a zpívali Internacionálu. Obžalovaní až na dv. dostavili se před disciplinární radu. Z Paříže, 12. května. (K. k.) Ve zprávě státního podtajemníka poštovní správy se kon- statuje, že v 5 hodin odpoledne z 1200 úřad- níků chybilo jich 465. Z Paříže, 13. května. Stávkuje dosud solva 307 úřadníků. Služba se koná všude bez poruchy. Stáv- kový výbor ohlašuje, že do 48 hodin bude ve- škerá poštovní doprava přerušena. Z Paříže, 13. května. Ministr Barthou vymohi od ministerské rady souhlas, aby sprostil neprodleně služby bez předchozího disciplinárního vyšetřování 60 úřadníků poštovní ambulance, 44 telefonisteka 110 úřadníků a zaměstnanců různých oborů. Dojem usnesení tohoto byl v táboře všech pošlovních úřad- níků hluboký. Stávkáři myslí, že věc není ztracena. Praví, že největší ránu zasadí správě ve chvíli, v které se tato bude domnívati, že triumfuje. Z Paříže, 13. května. (K. k.) Sdružení syndikálů sekvanského departementu se usneslo konati příšt neděli velké tábory lidu, na nichž má se rokovati o otázce všeobecné stávky Nařídilo revolučnímu všeobecnému pracovnímu svazu aby učinil vše možné, aby u syndikátních svazů v bursách práce bylo rozvinuto hnutí v tom- to smyslu. Jeden z řečníků prohlásil na táboru poštovních zřízenců, že nejdéle do čtyř dn nebudo již fungovati ani jediná te- legrafní linie. Petem prý se uvídí, že opalření chystaná vládou, jako jiskrová telegrafie, poštovní holubi atd. nejsou ničím jiným, než jalov ým mluvením. Z Paříže, 13. května. (K. k) V okolí Lille byly telegrafní dráty přeřezány. Z Paříže, 13. května. (K. k.) Stávkující poštovní úřadníci se usnesli ze všech si! se z a s a diti o rozšíření poštovní stávky.
#22 alto_textblock #22
Události v říši turecké.
#23 alto_textblock #23
Vzpoura erzerumského vojska proli Mlado- turkům. M. Z Kolína nad Rýnem, 12. května (Zvl. telegr. »N. L.«) »Kölnische Zeitung« ob- držela tento telegram ze Soluna: Mlado- turečti důstojníci z Erzerumu oznamují zdejší- mu komitétu a vojenskému klubu, že se v Erzerumu vojsko bouří, že odpírá důstojníkům poslušnost, žádajíc, aby zavedeno a přesně prováděno bylo právo šeriatu a hrozíc, že provede obecné vraždění všeho staré víře nepřátelského lidu. Du- stojníci erzerumští zapřísahají jménem prorokovým Mahmuda Šefketa pa- s u, aby vyslal do Erzerumska lidi, kteří by vojsko a národ tamější uklidnili. Mladotu rečtí důstojníci ukrývají sev Erzerumu v soukromých domech a neodvažují se na ulici.
#24 alto_textblock #24
Modaílo pro makedonské vojsko. z Cařihradu, 12. května. (K. k) Turecké listy sdělůjí, že se ministerská rada včera usnesla, zalo- žiti zvlástní medaili a rozdíleli ji mezi makedonskou armádu.
#25 alto_textblock #25
Pruský generál do tureckýchi služeb Z Cařihradu, 13. května. (K. k.) Dle „Jení Ga- zetty“ jest nyní konečně jisto, že generá l-pl u kovník šl. Goltz vstoupí do tureckých služeb. Ježto má v Prusku sloužiti ještě dva roky, bude zde za první dvě léta činným jen po 4 měsícíh a pak stále.
#26 alto_textblock #26
Pátrání po penězích v Ildizu. Z Catihradu, 13. května. (K. k.) Pátrání v Il- dizu trvá. Proslýchá se, že byla včera nalezena nová skrýš se značným obnosem peněz. Constans chce opustit Caříhrad. Z Pařiže, 13. května. (Ag. Hav.) Proslýchá se, že velvyslanec Constans projevil ministru zahraničních záležitostí Pichonovi úmysl, opustili cařihradská místo.
#27 alto_textblock #27
Turecko-bulharský protokol. Z Cařihradu, 12. května. (K. k.) Zítra koná se tajná schůze sněmovny, v níž bude projednáván tureckobulharský pro-
#28 alto_textblock #28
toko
#29 alto_textblock #29
Rokování bosenského výboru posla- necké sněmovny o agrární bance bosenské. Z Vídně, 13. května. Bosensko-hercegovský výbor nedospěl ke hlasování o četných re- solucích, které byly podány ve příčině kon- cese pro maďarskou banku agrárně-obehodní v obou zemích anektovaných, jakkoliv četní řeč- níci ke slovu přihlášení se dali škrinouti, jak- koliv ministr financí nepromluvil řeč dnes ráno listy ohlášenou a jakkoliv poslanci, kteří se do- stali ke slovu, mluvili dosti stručně. Početre- solucí vzrostl přes 20. Dr. Gessmann sám jich dnes podal 6 a sv. p. Morsey dvě. Na- proti tomu posl. Bielohlawek odvolal svoji resoluci, ve které žádá, aby výbor vyslovil nejhlubší nevoli Burianovi, nebot resoluce ta jest, jak jsme již podotkli, nepřípust- nou, poněvadž náleží před forum delegaci. Výbor se o 1/41. hodině odročil do 4. hodiny. Z řečí dnes pronesených nejvíce pozornosti zasluhuje řeč Gessmannova. Bývaly první mi- nistr pre veřejně práce řečnil velmi podráž- děně. Soeiálním demokratům řekl, že, kdyby sedči na místě Bienerthově ještě bar. Beck, cho- vali by se jinak. Tu jej přerušil posl. Seilz vý- křikem: „Ale pane Gessmanne, Beck byl přece vaším přítelem a seděl jste v jeho kabinetě!“ Dr. Gessmann: „To přátelství netrválo dlouho!“ Později srazili se prudce Bielo- hlawek a Daszyňski tak, že křesťanšt sociálové volali na všechny sociální demokraty: „My vám vpálíme znamení hanby do čela!“ Dr. Gessmann zaryl také beze všl příčiny a potřeby do vnitřních poměrů v českém táboře. Pravil, že byl by si přál, aby poměr mezi parlamentem a kabinetem byl pronikavější a že se tak nestalo, toho vinu má jedině dr. Kramář, poněvadž ve známé konfe- renci u bar. Bienertha v noci ze dne 13. na 14. listopad m. r. zmařil prý novou koalici svojí tvrdošíjností, svojí nemirnostía svojí nenávistí k českému poslanci, jenž k jeho straně nenáleží. (Tím jest míněn patrně posl. dr. Hruban.) Dr. Gessmann prozrazuje, že pan dr. Hruban se chtěl státi ministrem a že mu to bylo drom. Kramářem přékaženo. Nevíme, bude-li dr. Hruban dru. Gessmannovi povděčen za to, že se ho ujal, ale myslíme, že pan dr. Gessmann by mohl zametati nejdříve před vlast- ními dveřmi. Má tam smetí dosti!
#30 alto_textblock #30
Z Víšně, 13. května. (K. k) Bosenský výbor pokračoval dnes dopoled- ne v rekování o besenské agrární bance. Posl. Pernerslorfer prohlašuje, že naprosto ne pochybuje, že baron Bienerth a ryt. Biliňski mají úplně čisté ruce. Také o baronu Burianovi nemá pří- činy jinak smýšleti. Třeba jen se ptáti, zdali ne- měl zcela sprostý motiv úplatnosti vliv na jisté lidi, kteří pak zase půso- bili na společného ministra financí Sociální demokraté budou, posuzujíce tuto záložitost, říditi se výhradně zájmy rakouského obyvatelstva a bosenské země, jež zastávati je jejich povinností. Posl. dr. Mahler soudí, že ani jeden z navrže ných léků nemůže tu pomoci. Jedinou nápravou by bylo, aby ministr, požívající v Bosně největšího vlivu, dal záruku, že vyvazování kmetů bude se díti jen jako veřejná záležitost s vy- loučením soukromého kapitálu. Řečník myslí, že rozhodovaly při udělení koncese nějaké jiné vlivy, kterých neznáme
#31 alto_textblock #31
Z kulturní ciziny.
#32 alto_textblock #32
Ivan Trnski. Chorvatské časopisy připomněly k 1. máji letošnímu literární výročí, jaké málokdy přiház se oslavovati: 90 narozeniny vynikajícího ná- rodního spisovatele, v jehož činnosti samotnéa literárním díle vlastním obráží se celý vývoj a historie chorvatského písemnictví ve stolei XIX. Je to Ivan vitez (rytír) Trnski, který v poměrné svěžesti tělesné (pokud lze o svěžesti mluviti u kmeta devadesátiletého) do- žil se v Záhřebě, v němž žije již plné čtvrtsto- letí na odpočinku, 1. května svojí devadesátky. Ivan Trnski (narozen r. 1819 v Rači) súčastnil se již jsko gymnasista národního ruchu illyr- ského s Rakovcem, Gajem a Vrazem Sludoval gymnasium v Záhřebě, kde překládal církevní zpěvy, které se v modlitebních kniháeh rozšírily po celém Chorvatsku, a universitu ve Štyrském Hradei, kde zabýval se již pře- kladem německých klassiků (Sebillera. Bürgera a j). Pak nastoupil kariéru vojen- skou a v Dalmacii, kde byl posádkou v různých městech, pěstoval horlivé styky s vlastenci dal- matskými. Tehdy začal psáti již vlastní lyri ku. která svou lehkosti, znamenitou formou a zvláštní něhou tónu budila pozornost a dobývala mu čím
#33 alto_textblock #33
dál větších sympatií. Při tom překládal pilně. a nota vlastenecká střídala se u něho symplo- maticky s notou uvědoměle slovanskou, úkaz to tenkrát v literatuře chorvatské skoro ojedinělý Svému slovanskému přesvědčení prakticky dal Ivan Trnski výraz tím, že překládal i z ru- štiny (Puškinův veršovaný román »Evgenij Oně- gin« a mn. j) i z češtiny (»Králodvorský r uko- pist, v době, kdy se všeobecně ještě věřilo v jeho pravost). Soubor původních básní, převahou lyri. ckých, vydal Ivan Traski ve dvou svazečeíeh se šťastným titulem »Kriesnice« (Světlušky) a jejich věnování »Třem sestrám: Chorvatce. Srbce a Slovince«, přímo svědčí o silném vě domí slovanském, v němž usiloval o kulturní aspoň sblížení jižních Slovanů. V r. 1869 stai se Ivan Troski spoluzakladatelem předního belletristického listu chorvatského »Viena c«a na řadu let i jeho hlavním redaktorem a pil- ným spolupracovníkem. Delší dobu zaslával úřad velkožupana v Belovaru, pak při- dělen k hlavnímu štábu do Záhřeba, kde již zůstal trvale. Z péra jeho vyšly i mnohé lidové povídky, jež došly hojné obliby a roz- šiření v širokých vrstvách. Novým proudům v moderním rozvoji současné literatury chorvat- ské zůstal Ivan Trnski arci již znovu vzdálen
#34 alto_textblock #34
Z Chicaga došla nás zajímavá publikacen »Májový list«, vydaný k 1. máji letošnímu »Všeslovanskou ligou«, sdružením slo- vanských národností ve Spojených státech se- veroamerických. Sličná publikace jest společnou praci redakce složené z Čechů, Poláků, Rusů, Chorvatů a Slováků, vykazuje příspévky psané ve všech těchto řečech slovanských a zdobena jest řadou portrétů vyníkajících duchů slovan- ských. Řadu jich zahajuje náš Františ ek Palacký, pak následují K. Havlíček Borov- ský, Jan Neruda, bratří Julius a Eduard Gre- grové, buditel a spisovatel lužicko-srbský Michal Hórník, z Poláků A. Mickiewicz, Jul. Sťowacki. Z. Krasiňski, Koperník, Chopin, Moniuszko. Groltger, ze Slováků Milan Hodža, dr. P. Blaho
#35 alto_textblock #35
a mn. j.
#36 alto_textblock #36
Různé zprávy.
#37 alto_textblock #37
Poklad osmanských panovníků. Z Cařihradu bylo oznámeno, že v Iidizu by nalezen tajný poklad sesazeného suitána, celé pytle zlata i bankovek a odevzdán státní pokladně. Selim Druhý (1566—1574), jenž by si právem zasloužil také příjmí »Piják«, byl prvním panov níkem z rodu Osmanů, jenž dal státní poklad dopra- viti do svého paláce, kdež pak zůstal ke přímé po- lřebě sultánů a ti jej často promrhávali k ukojení svých rozmarů, nechávajíce při tom řiši strádati Při nasloupení vlády musili miti ovšem také ohromně obnosy po ruce, aby si mohli vykoupiti přízeň jani
#38 alto_textblock #38
čarů, kteří v Turecku hráli úlohu římských praeto- rianů z doby císařství. Nejeden padišah byl nucen dát k tomuto účelu roztaviti své zlaté a stříbrné stolní náčiní. Na Selimu II. vydřel sbor janičarů, dobře si vědomý své moci, 60 dukátů na hlavu, na Muradovi III. r. 1574 celkem 700.000 dukátů. Aby své pokladny a klenotnice po tak silném úbytku opět rychle naplnili a mohli hověti své roz- mařilosti, hraničíeí mnohdy až na šilenství, trpěli sultánové vělšinou, že jejich ochotní vysocí státní úřadníci a správcové provincií hromadili poklady úplatností a vydíráním. Lid byl nestydatě vyssáván a utiskován, velkovezírové, g vernéři a generální ná- jemci neštílili se žádného sebe hnusnějšího pro- středku, aby jen mohli sultánovu pokladu posílati stále nové plné měšce a zabezpečiti si tak přízeň svého pána. Murad III. (1574—1595) přijímal prý úplatky až do 100.000 dukátů a uložil do své klenotnice ročně nejméně dva miliony. Když jeho nástupce Mohamed III. roku 1616 táhl do boje proti Uhrám, vezl s sebou neméně než 555 velbloudich nákladů — každý vel- bloudí náklad obsahoval 1633 dukátů — raženého zlata a stříbra a v serailu prý ještě zůstalo 400 ná- kladů zlata po 40.000 dukátech a 100 nákladů stříbra po 10.000 piastrech. Dle Taverniera bylo prý v kle- notnici serailu v polovici 17. století 4000 pytlů zlata po 15.000 dukátech. Za dlouhých válek ke konci 17. a během 18. století musili však sultánové začasté fisku vypomáhati z vlastní kapsy. Tak velké poklady jako za doby lesku osman- ské říše nemohly ovšem v době úpadku již býtí hro- maděny a teprve v poslední době slyšíme opět o značném, od státního jmění odděleném soukromém pokladu sultánově. Abdul Hamid II. byl na trůně velmi dobrým hospodářem a poněvadž měl k dispo- sici bohaté prameny příjmů, nelze se diviti, že za
#39 alto_textblock #39
své dlouhé vlády stále ukládal velké obnosy »pro strýce Příhodu«. Pokud ještě neobmezeně třímal žezlo na Bosporu, byl pokládán za jednoho z nejböhatších, ne-li vůbec nejbohatšího z panovníků. Chuďasem arci není ani po nynějším převratu, neboť věděl, že v Tu- recku je třeba býti připraven na všecko a ukládal s velké obnosy v cizích bankách, zejmena v anglické bance, kamž tak mnozí panovníci zanášejí své »ůspory« v bezpečí i pro případ, že by je nevděční poddaní zbavili trůnu. Na vklady Abdula Hamida v evropských ban- kách nebudou tedy Mladoturci moci sáhnouti, o to se již postarají velmoci, aby snad příklad nepůsobil nakažlivě... ale mají v ruce jeho hlavu a ta v Tu- recku sesazeným sultánům nikdy neseděla pevně na ramenou. Prozatím vyměřili mu ještě slušnou pensi 1000 liber (25.700 K) měsíčně, ale kdož ví, jak dlouho ji bude dostávati . ..
#40 alto_textblock #40
a
#41 alto_textblock #41
= Dělnické výtržnosti při slavbě Panamského průplavu. Z Nověho Yorku, 12. května. Mezi dělnictvem, zaměstnaným na stavbě Panamského prů- plavu, došlo k velkým výtržnostem, při nichž bylo několik osob usmrceno a několik set osob zraněno. Mezi usmrcenými je také chel elektráren Abbot. = Srážka vejínů s civilisty. Z Berlína, 13. května. Ve Stendalu došlo v hostinci ke krvavé srážce vojínů s civilisty. Husaři tamního pluku tasil šavle, kdežto civilisté použili za zbraň noh od stolů, židlí a sklenic. Několik osob bylo těžce zraněno. Ko- nečně přišla vojenská hlídka, více než dvacet husarů musilo odevzdati zbraň a byli odvedení do vězení.