#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIX.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek 13. května 1909.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 13l.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a večerní listy
předplácí ne
V Prazo v administranii
na měsíc. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 8 K — h
s dvojí donáškoua
na měsic. . . . .
na čtvrt leta : . . . 7 K 62h
ve filiálkách
na měsic. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měslc.
na čtvrt iota . . . . 9 K e0
s dvojí zásilkou
a měsle
na čtvrt iota : . . . k d
#5
alto_textblock
#5
ecei
#9
alto_textblock
#9
daní.
#10
alto_textblock
#10
V drobném prodejie
ranní číslo o sobě . . za8
večerní . . . . . . . za 4 h
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10h
vočerní . . . . . . . . 5 h
#11
alto_textblock
#11
Inseráty
platí se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházejí se t4ž
redakce, tiskárna a expedice
„Národních Listů“
Rukopisy se novracejí.
#12
alto_textblock
#12
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#13
alto_textblock
#13
Němečtí poslanci o situaci a polřebě česko-
německého dorozumění.
Z Vídně, 13. května. „N. W. Tagbl.“ uve-
řejňuje o smýšlení v německém táboře tuto zprá-
vu situační: Čelný německý poslanec z králov-
ství českého vyslovil se po té stránce, že ve
sehůzi německého národního sva-
zu, ve které se rokovalo o záležitostech
česko-němeekých, byla sice různost úsud-
ků, ale žádné protivy mezi poslanci zeme
alpských a zemí koruny české. Zejména ujišťo-
vali posl. Kirschmayer a Einspinner poslance ze
zomi sudetských naprostou solidari-
tou. Z Němců z království českého ujal se slova
Zuleger, hr. Kolowrat, Goll, dr. Damm a dr.
Roller. S jedné strany bylo sděleno, že ve pří-
čině jazykových předloh němečtí po-
slanci budou míti ce nevidět hotový spo-
lečný operát, s druhé strany však bylo dů-
tklivě praveno, že nedosažena dohoda
poněvadž lokální tužby nejsou vyrovnány. V jed-
né věci se však všichni shodovali, že poměry
v Čechách nelze srovnati bez do-
rozumění s Čechy, naléháno na usnesení
přistoupiti na návrhy Čechů a po-
dán také ve smyslu tom návrh. K rozmíšce ne-
bylo žádné příčiny, poněvadž názory dra. Stein-
wendra, který je tlumočil ve styrsko-hradeckém
listě („Tagespost“) přede dvěma dny v ten roz-
um, že východisko z rozpaků nyněj-
ší situace lze najíti pouze doroz-
uměním v Čechách, byly všem
účastníky sdíleny. Tolikéž uznáváno, že
nynější chvíle jest výhodná, poněvadž Če-
chové nezdarem ve své politice jsou tlačen
k dorozumění, na druhé straně však bylo pra-
veno, že četné akce vlády stěžují Němeům zasa-
diti se pro vládu, aniž by neohrozili své vlastn
postavoní..
Olázka agrárni banky bosenské — olázkou
bosenskou vůbec.
Z Vídně, 13. května. Koncese, udélení
po jednomyslném souhlasu veškerých členů ka
binetu Bienerthova společnosti, v jejímž čele
se nalézají pánové Lanezy v Pešti a ředitel
Unionbanky Minkus, k založení maďarské
zemědělsko-obchodni banky pro
Bosnua Hereegovinu, vyrostla na ve-
likou záležitost netoliko kabinetu Bienerthova,
netoliko kabinetu vídeňského, nýbrž celé mon-
arehie a jejímu postavení vůči Bosně a Her
cegovině. Tato věc zatlačila úplně do pozadi
všechny starosti vnitřní politiky. Na ni jes
soustředěn zájem celé veřejnost
rakouské, celé veřejnosti uherské. Nejde
jenom o to, padne-li v boji, rozpoutaném pro
tuto koncesi, bar. Bienerth či Burian či dr. Bi-
linski, jde též o to, jak budou na příště
obstarávány záležitosti bosensko-
hercegovské oběma parlamenty
společnou vládou Z konkrétních otázek
vývinuly se otázky zásadné politic ké,
stěžejní, kardinální.
Vedle toho možno pozorovati a konstatovati
očividně hnutí, kleré čeli k tomu, po-
valiti Buriana, ale na jeho místo dosadit
maďarského člověka úplně klerikálního, který
by se hodil do rámce, ve kterém provedena
byla annexe Bosny a Hercegoviny. Jest zde
veřejným tajemstvím, že křesťanšti so-
ciálové pracují proti Buriano vi.
pracují přímo z rozkazu faktorů, kteří povalili
koaliční kabinet a systém Beckův a kteří způ-
sobili annexi Bosny a Hercegoviny a jejichžto
exponentem německo - klerikálním jest baron
Bienerth, jeho kabinet a jeho systém Vedle
těchto krajně vážných momentů byly také ve
výboru bosensko hercegovském, který zasedá
v tak zvané »červené slni« parlamentu a kte
rému přikázána byla záležitost agrární banky
bosensko-hercegovské, momenty velmi ve-
selé. Moravský poslanec vypravoval tuto sku-
tečnou přihodu: Vrchní rada moravsko-slezského
vrchního soudu odebral se na odpočinek. Ně-
kolik dní potom přišel s choti a dcerou na
ples úřadnický. Tu se ho ptal jeho kolega:
»Pane vrchní rado, jaké máte nadále plány ?
Vrchní rada odvětil: »Zemře-li někdo z nás
#14
alto_textblock
#14
obou — ukazuje na svoji ženu — přestěhuji
se do Štyrského Hradce.«
Když křesťansko-sociální členové výboru
toho včera vcházeli do poradní síně, tázal se
jich německý pokrokovec: »Jak se zachováte ?«
Tu dal křesťanský sociál v odpověď: »Zacho-
váme se podle staré methody vídeňské. Bu-
deme někomu hodně nadávat. T
má Vídeňák nejraději. A když se
někomu hodně vynadá, může potom dě-
lati, co chce.
K velikému zděšení svých přátel ujal se
slova Tyrolák, generál na pensí Guggen-
berg. Posluchači se mu rozutekli. Tu zvolal
posl. Freundlich: »Nebohé Rakousko! Jed-
noho generála má jen, který
všechno zažene na útěk a generál
ten jest ještě na pensil«
Hlasování konati se bude teprve dnes
pozdě večer. Bude zajisté velmi spletité. V lá da
však na jisto počítá, že zvitězí.
Nicméně dlužno již dnes vyhlásiti a postaviti
na jisto, že česko-slovinsko-chorvatsko-sociálně-
demohratická oposice má v aféře této stejně
velké vítězství, jaké měla v aféře vydání po-
kladních poukázek bez předehozího souhlasu
parlamentu. Oposice donutila nejen vládu, nýbrž
také její stranu k ústupu. Tato oposice
samojediná hájila práv parla-
mentu a hmotných i politický c
práv obyvatelstv a celé monarchie, země
anektované v to počítaje, před byrokratickým
absolutismem pánů Buriana, Bienertha, Biliň-
ského a soudruhů, ona hájila zároveň bosensko-
hercegovské kmety před maďarskými lichváři,
kteří za protekee s hůry vztahovali hrabivé své
ruce po chudých zemžděleích najmladších zemí
rakouských.
#15
alto_textblock
#15
Jak budou hlasovati Poláci v otázce agrárni
banky bosenské.
Z Vídně, 13. května. Kolo polské s
neusneslo dosud na žádném stanovisku v záleži-
tosti maďarské banky pro Bosnu a Fercegovinu.
Proto ve smyslu stanov mohl by každý
člen hlasovati, jak chce. Oba členové
polské strany lidové, kteří jsou ve výboru tom.
posl. dr. Bialy a Zyguliňski, chtějí a budou hla-
sovati pro resoluce protivládni. Aby se to-
mu zabránilo, svolal předseda Glabiňski Polské
kolo na dnes poledne v 1 hodinu. Když kolo
polské se posledněkráte předevěirem rozehá-
zelo, bylo řečeno, že příšu schůze kená se v úte-
rý. Náslodkem toho četní poslanci odjeli do Ha-
liče, prohlédnouti si krajiny, živelní pohromou
postižené. Následkem toho posl. Stapiňsk
poslal Glabiňskému přípis, kterým protestu-
je proti svoláni klubu na dnešek a pro-
hlašuje předem, že jakákoliv usnesení klubovní
jsou pro polskou stranu lidovou nezávaznými.
Z Vídně, 13 kvělna. Kolo polské sešlo
se o polednách. Členů dostavilo se po-
skrovnu. Usneseno hlasovati pro re-
soluci Redlichovu a ji podobné. Posl
Stapiňski zpraven officielně o tomto usnesení
Ohlašovaný pád bar. Buriana.
Z Vídně, 13. května. »N. Fr. Pr.« zakon-
čuje svoji stať o pravděpodobném pádu ba-
rona Buriana takto: »Baron Burian nechat
padne, ale jeho nástupce svým jménem a svojí
pověstí musí býti zárukou, že slova císařova
o náboženské snášenlivosti v zemích anektova
ných, že tento slib, daný před celou Evropou,
zůstane úplnou a celou pravdou !«
Z Vídně, 13. května. »N. Fr. Pr.« ozna-
muje: Ministr zahraničních záležitostí baron
Aehrenthal měl včera večer dlouhou poradu
s ministrem společných financí Burianem.
Banus Rauch proti zastupitelstvu města
Zábřeba.
Z Vídně, 13. května. Ze Záhřeba telegra-
fují »N. Wr Tgblilu.« : Mezi purkmistrem
drem. Amrušem a banem Rauchem
jest prudký konflikt. Prolože banus
dosud neschválil výdaj 15 000 K k uvítání ví-
deňské obeení rady, Amruš dal o své újmě
upraviti silnici z nádraží do města. Této věe
chce bar. Rauch užiti a obecní zastupi-
telstvo rozpustiti. Známý bývalý odborný
chef prof dr. Kršnjaki má býti jmeno-
ván vládním komisařem. Sociální de-
mokraté chystají veliké protidemon-
#16
alto_textblock
#16
stra ce. Jsou také podporováni četnými živly
měšťanskými. Kršnjaki jest oddaný člen skupiny
Frankovy.
#17
alto_textblock
#17
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 13. května. (K. k.) »Wien. Ztg.-
oznamuje: Ministr kultu a vyučování udělil
první, třetí a šesté třídě gymnasiálního oddělení
německého dlvčlho lycea v Praze
právo veřejnosti na dobu školního r. 1908—09.
Panovnická schůze v Brindisi.
Z Brindisi, 12. května. (K. k.) Ital št
královští manželé odebrali se ve 4 ho-
diny odpoledne s ministrem zahraničních zále
žitostí Tittonem a družinou na yachtu »Hohen-
zollern«, jsouce pozdravování výstřely z lodních
děl a provoláváním »slávy« námořníků. Na
yachtě byl vznešeným hostům cl
sařem a císařovnou nabídnut čaj.
Také ostatní osobnosti, které se zúčastnily sní-
daně na lodi »Vittorio Emanuele«, byly po-
zvány. V 5 hodin rozloučil se král Viktor
Emanuel a královna Helena srdečně s něme-
ckými císařskými manželi a opustili yachtu
»Hohenzollern«, která ihned na to vyplula na
moře, provázena loďmi »Sleipner«, »Štětin«,
»Espero«, »Bersagliere« a »Aquilone«. Zatím
vrátili se italští královšti manželé s Tittonem a
družinou na »Vittorio Emanuele«, jejž opustili
v 6 hodin a hlučně pozdravováni odjeli povozem
na nádraží. V 7 hodin vrátili se do Říma.
Očekávání německého cisaře.
Z Palje, 13 kvétna. (K. k.) Ku příjezdu
německých císařských manželů v 1 hod. odpo-
ledne byla učiněna rozsáhlá opatření. Celé loďstvo
kotví v přístavě k uvítání. Nábřeží je zdobeno
prapory a festony. Na molu Alžbětině, kde ve
4 hod. odpoledne bude rozloučení, stojí vkusný
přijímaci pavilon. Sborový velitel polní podmar-
šálek Poliorek, místodržitel prine Hohenlohe,
velitel námořnietva hr. Montecuccoli a policejní
ředitel šl Manusi přijeli sem již večer. Uvítání
zúčastní se také paní arcivévodkyně Marie Jo
sefa, která sem přijede během dopoledne nu
jachtě »Phantasie« z Brioni. Program pro zdejš
pobyt eísařských manželů není ještě stanoven
Počasí je překrásné.
#18
alto_textblock
#18
Balonové závody.
Z Curychu, 13. května. (K. k.) Organisační
výbor balonových závodů o pohár Gordon
Benneta v r. 1909 usnesl se v zásadě, aby do
programu byla pojata plavba na vzdálenost,
která bude se současně konati 1. října s plavbou
Mezinárodní výslava pro vynálezy.
Z Petrohradu, 12. května. (K. k) Dne
večer byla slavnostně zahájena mezinárodní vý-
stava pro nové vynálezy.
Z německého řišského sněmu.
Z Berlína, 12. května. (K. k.) Řišský
sněm. Řišský sněm schválil po dvoudenním ro-
kování dva návrhy středu a konservativců, ve
kterých se na ochranu malých a střed-
ních mlýnů žádá zavedení stupňo vite
daně pro větší mlynářské závody. Příšt
schůze zejfra.
Z pruského sněmu zemského.
Z Berlína, 12. května. (K. k) Poslane-
eká sněmovna Poslanecká sněmovna schvá-
lila jednomyslně en bloc předlohu o úřad-
nických platech s kompromisními návrhy
některých stran Pak byl přijat záson o čin-
žovních přirážkách dle usnesení panské
sněmovny. Přiští schůze zejtra.
Zamítnutá žaloba vdov po hornicích, kteří za-
hynuli v dolech.
Z Dortmundu, 12. května. (K. k.) Zdejš
zemský soud zamítl žalobu šest
vdov po hornících, zahynuvších na
dole »Radbod«, které žádaly, aby peníze
sebrané pro pozůstalé byly stejnoměrne
rozděleny, nebo aby renta byla zvýšena
byly odsouzeny k zaplacení útrat. Rozsudek ne-
byl odůvodněn.
#19
alto_textblock
#19
k efli.
#20
alto_textblock
#20
Nová pošlovní stávka ve Francii.
Z Paříže, 12. května. (K. k.) Zdejší ob-
chodní komora jako už za první pošťovní
stávky zřídila také nyní vlastní listovní
službu pro obchodníky a najala za tím účelem
#21
alto_textblock
#21
mnoho automobilů. Tské syndikát hote-
lierů se usnesl zavésti pro cizince zvláštní
listovní službu. Dopisy budou dopra-
vovány zvlástními posly do Brus-
selu a odtud pak rozesllány dále.
Z Paříže, 12. května. (K. k) Dnes večer
měli poštovní úřadníci opětně schůzi, v níž, jak
se ujišťuje, stala se důležitá usnes e ní.
Z Paříže, 12. května. (K. k.) V dnešní
ministerské radě, konané za předsednictví pre-
sidenta Falliéresa, která se zabývala stávkou,
bylo k návrhu ministra Barthoua usne seno
naříditi okamžité propuštěn í 221
poštovních úřadníků a podůřad-
niků.
Z Paříže, 12. května. (K. k.) Poštovní
telegrafní služba vykonává se pravidelné, aniž
by bylo třeba sáhnouti k opatřením, učiněným
vládou.
Z Paříže, 12. května. (K. k.). Discipli
nární rada poštovních úřadní ko
rozhodla, že 6 úřadníků a jeden podůřadnik
mají býti propuštěni a dva úřadníci degradováni
protože urazili státního podtajemníka Simyana
a zpívali Internacionálu. Obžalovaní až na dv.
dostavili se před disciplinární radu.
Z Paříže, 12. května. (K. k.) Ve zprávě
státního podtajemníka poštovní správy se kon-
statuje, že v 5 hodin odpoledne z 1200 úřad-
níků chybilo jich 465.
Z Paříže, 13. května. Stávkuje dosud solva 307
úřadníků. Služba se koná všude bez poruchy. Stáv-
kový výbor ohlašuje, že do 48 hodin bude ve-
škerá poštovní doprava přerušena.
Z Paříže, 13. května. Ministr Barthou vymohi
od ministerské rady souhlas, aby sprostil neprodleně
služby bez předchozího disciplinárního vyšetřování
60 úřadníků poštovní ambulance, 44 telefonisteka
110 úřadníků a zaměstnanců různých oborů. Dojem
usnesení tohoto byl v táboře všech pošlovních úřad-
níků hluboký. Stávkáři myslí, že věc není ztracena.
Praví, že největší ránu zasadí správě ve chvíli, v
které se tato bude domnívati, že triumfuje.
Z Paříže, 13. května. (K. k.) Sdružení syndikálů
sekvanského departementu se usneslo konati příšt
neděli velké tábory lidu, na nichž má se
rokovati o otázce všeobecné stávky
Nařídilo revolučnímu všeobecnému pracovnímu svazu
aby učinil vše možné, aby u syndikátních svazů
v bursách práce bylo rozvinuto hnutí v tom-
to smyslu. Jeden z řečníků prohlásil na táboru
poštovních zřízenců, že nejdéle do čtyř dn
nebudo již fungovati ani jediná te-
legrafní linie. Petem prý se uvídí, že opalření
chystaná vládou, jako jiskrová telegrafie, poštovní
holubi atd. nejsou ničím jiným, než jalov ým
mluvením.
Z Paříže, 13. května. (K. k) V okolí Lille
byly telegrafní dráty přeřezány.
Z Paříže, 13. května. (K. k.) Stávkující poštovní
úřadníci se usnesli ze všech si! se z a s a diti
o rozšíření poštovní stávky.
#22
alto_textblock
#22
Události v říši turecké.
#23
alto_textblock
#23
Vzpoura erzerumského vojska proli Mlado-
turkům.
M. Z Kolína nad Rýnem, 12. května
(Zvl. telegr. »N. L.«) »Kölnische Zeitung« ob-
držela tento telegram ze Soluna: Mlado-
turečti důstojníci z Erzerumu oznamují zdejší-
mu komitétu a vojenskému klubu, že se
v Erzerumu vojsko bouří, že odpírá
důstojníkům poslušnost, žádajíc,
aby zavedeno a přesně prováděno
bylo právo šeriatu a hrozíc, že
provede obecné vraždění všeho
staré víře nepřátelského lidu. Du-
stojníci erzerumští zapřísahají jménem
prorokovým Mahmuda Šefketa pa-
s u, aby vyslal do Erzerumska lidi, kteří by
vojsko a národ tamější uklidnili. Mladotu
rečtí důstojníci ukrývají sev
Erzerumu v soukromých domech
a neodvažují se na ulici.
#24
alto_textblock
#24
Modaílo pro makedonské vojsko.
z Cařihradu, 12. května. (K. k) Turecké listy
sdělůjí, že se ministerská rada včera usnesla, zalo-
žiti zvlástní medaili a rozdíleli ji mezi makedonskou
armádu.
#25
alto_textblock
#25
Pruský generál do tureckýchi služeb
Z Cařihradu, 13. května. (K. k.) Dle „Jení Ga-
zetty“ jest nyní konečně jisto, že generá l-pl u
kovník šl. Goltz vstoupí do tureckých
služeb. Ježto má v Prusku sloužiti ještě dva roky,
bude zde za první dvě léta činným jen po 4 měsícíh
a pak stále.
#26
alto_textblock
#26
Pátrání po penězích v Ildizu.
Z Catihradu, 13. května. (K. k.) Pátrání v Il-
dizu trvá. Proslýchá se, že byla včera nalezena
nová skrýš se značným obnosem peněz.
Constans chce opustit Caříhrad.
Z Pařiže, 13. května. (Ag. Hav.) Proslýchá se, že
velvyslanec Constans projevil ministru zahraničních
záležitostí Pichonovi úmysl, opustili cařihradská
místo.
#27
alto_textblock
#27
Turecko-bulharský protokol.
Z Cařihradu, 12. května. (K. k.) Zítra
koná se tajná schůze sněmovny,
v níž bude projednáván tureckobulharský pro-
#28
alto_textblock
#28
toko
#29
alto_textblock
#29
Rokování bosenského výboru posla-
necké sněmovny o agrární bance
bosenské.
Z Vídně, 13. května. Bosensko-hercegovský
výbor nedospěl ke hlasování o četných re-
solucích, které byly podány ve příčině kon-
cese pro maďarskou banku agrárně-obehodní
v obou zemích anektovaných, jakkoliv četní řeč-
níci ke slovu přihlášení se dali škrinouti, jak-
koliv ministr financí nepromluvil řeč dnes ráno
listy ohlášenou a jakkoliv poslanci, kteří se do-
stali ke slovu, mluvili dosti stručně. Početre-
solucí vzrostl přes 20. Dr. Gessmann
sám jich dnes podal 6 a sv. p. Morsey dvě. Na-
proti tomu posl. Bielohlawek odvolal
svoji resoluci, ve které žádá, aby výbor
vyslovil nejhlubší nevoli Burianovi, nebot
resoluce ta jest, jak jsme již podotkli, nepřípust-
nou, poněvadž náleží před forum delegaci.
Výbor se o 1/41. hodině odročil do 4. hodiny.
Z řečí dnes pronesených nejvíce pozornosti
zasluhuje řeč Gessmannova. Bývaly první mi-
nistr pre veřejně práce řečnil velmi podráž-
děně. Soeiálním demokratům řekl, že, kdyby
sedči na místě Bienerthově ještě bar. Beck, cho-
vali by se jinak. Tu jej přerušil posl. Seilz vý-
křikem: „Ale pane Gessmanne, Beck byl přece
vaším přítelem a seděl jste v jeho kabinetě!“
Dr. Gessmann: „To přátelství netrválo dlouho!“
Později srazili se prudce Bielo-
hlawek a Daszyňski tak, že křesťanšt
sociálové volali na všechny sociální demokraty:
„My vám vpálíme znamení hanby
do čela!“ Dr. Gessmann zaryl také beze všl
příčiny a potřeby do vnitřních poměrů
v českém táboře. Pravil, že byl by si přál,
aby poměr mezi parlamentem a kabinetem byl
pronikavější a že se tak nestalo, toho vinu má
jedině dr. Kramář, poněvadž ve známé konfe-
renci u bar. Bienertha v noci ze dne 13. na 14.
listopad m. r. zmařil prý novou koalici
svojí tvrdošíjností, svojí nemirnostía
svojí nenávistí k českému poslanci, jenž k jeho
straně nenáleží. (Tím jest míněn patrně posl.
dr. Hruban.) Dr. Gessmann prozrazuje, že pan
dr. Hruban se chtěl státi ministrem a že mu to
bylo drom. Kramářem přékaženo. Nevíme,
bude-li dr. Hruban dru. Gessmannovi povděčen
za to, že se ho ujal, ale myslíme, že pan dr.
Gessmann by mohl zametati nejdříve před vlast-
ními dveřmi. Má tam smetí dosti!
#30
alto_textblock
#30
Z Víšně, 13. května. (K. k)
Bosenský výbor pokračoval dnes dopoled-
ne v rekování o besenské agrární bance.
Posl. Pernerslorfer prohlašuje, že naprosto ne
pochybuje, že baron Bienerth a ryt. Biliňski mají
úplně čisté ruce. Také o baronu Burianovi nemá pří-
činy jinak smýšleti. Třeba jen se ptáti, zdali ne-
měl zcela sprostý motiv úplatnosti
vliv na jisté lidi, kteří pak zase půso-
bili na společného ministra financí
Sociální demokraté budou, posuzujíce tuto záložitost,
říditi se výhradně zájmy rakouského obyvatelstva a
bosenské země, jež zastávati je jejich povinností.
Posl. dr. Mahler soudí, že ani jeden z navrže
ných léků nemůže tu pomoci. Jedinou nápravou by
bylo, aby ministr, požívající v Bosně největšího vlivu,
dal záruku, že vyvazování kmetů bude se
díti jen jako veřejná záležitost s vy-
loučením soukromého kapitálu. Řečník
myslí, že rozhodovaly při udělení koncese nějaké
jiné vlivy, kterých neznáme
#31
alto_textblock
#31
Z kulturní ciziny.
#32
alto_textblock
#32
Ivan Trnski.
Chorvatské časopisy připomněly k 1. máji
letošnímu literární výročí, jaké málokdy přiház
se oslavovati: 90 narozeniny vynikajícího ná-
rodního spisovatele, v jehož činnosti samotnéa
literárním díle vlastním obráží se celý vývoj
a historie chorvatského písemnictví ve stolei
XIX. Je to Ivan vitez (rytír) Trnski,
který v poměrné svěžesti tělesné (pokud lze
o svěžesti mluviti u kmeta devadesátiletého) do-
žil se v Záhřebě, v němž žije již plné čtvrtsto-
letí na odpočinku, 1. května svojí devadesátky.
Ivan Trnski (narozen r. 1819 v Rači) súčastnil
se již jsko gymnasista národního ruchu illyr-
ského s Rakovcem, Gajem a Vrazem
Sludoval gymnasium v Záhřebě, kde překládal
církevní zpěvy, které se v modlitebních kniháeh
rozšírily po celém Chorvatsku, a universitu ve
Štyrském Hradei, kde zabýval se již pře-
kladem německých klassiků (Sebillera.
Bürgera a j). Pak nastoupil kariéru vojen-
skou a v Dalmacii, kde byl posádkou v různých
městech, pěstoval horlivé styky s vlastenci dal-
matskými. Tehdy začal psáti již vlastní lyri ku.
která svou lehkosti, znamenitou formou a zvláštní
něhou tónu budila pozornost a dobývala mu čím
#33
alto_textblock
#33
dál větších sympatií. Při tom překládal pilně.
a nota vlastenecká střídala se u něho symplo-
maticky s notou uvědoměle slovanskou, úkaz
to tenkrát v literatuře chorvatské skoro ojedinělý
Svému slovanskému přesvědčení prakticky dal
Ivan Trnski výraz tím, že překládal i z ru-
štiny (Puškinův veršovaný román »Evgenij Oně-
gin« a mn. j) i z češtiny (»Králodvorský r uko-
pist, v době, kdy se všeobecně ještě věřilo
v jeho pravost).
Soubor původních básní, převahou lyri.
ckých, vydal Ivan Traski ve dvou svazečeíeh
se šťastným titulem »Kriesnice« (Světlušky)
a jejich věnování »Třem sestrám: Chorvatce.
Srbce a Slovince«, přímo svědčí o silném vě
domí slovanském, v němž usiloval o kulturní
aspoň sblížení jižních Slovanů. V r. 1869 stai
se Ivan Troski spoluzakladatelem předního
belletristického listu chorvatského »Viena c«a
na řadu let i jeho hlavním redaktorem a pil-
ným spolupracovníkem. Delší dobu zaslával
úřad velkožupana v Belovaru, pak při-
dělen k hlavnímu štábu do Záhřeba, kde
již zůstal trvale. Z péra jeho vyšly i mnohé
lidové povídky, jež došly hojné obliby a roz-
šiření v širokých vrstvách. Novým proudům
v moderním rozvoji současné literatury chorvat-
ské zůstal Ivan Trnski arci již znovu vzdálen
#34
alto_textblock
#34
Z Chicaga došla nás zajímavá publikacen
»Májový list«, vydaný k 1. máji letošnímu
»Všeslovanskou ligou«, sdružením slo-
vanských národností ve Spojených státech se-
veroamerických. Sličná publikace jest společnou
praci redakce složené z Čechů, Poláků, Rusů,
Chorvatů a Slováků, vykazuje příspévky psané
ve všech těchto řečech slovanských a zdobena
jest řadou portrétů vyníkajících duchů slovan-
ských. Řadu jich zahajuje náš Františ ek
Palacký, pak následují K. Havlíček Borov-
ský, Jan Neruda, bratří Julius a Eduard Gre-
grové, buditel a spisovatel lužicko-srbský Michal
Hórník, z Poláků A. Mickiewicz, Jul. Sťowacki.
Z. Krasiňski, Koperník, Chopin, Moniuszko.
Groltger, ze Slováků Milan Hodža, dr. P. Blaho
#35
alto_textblock
#35
a mn. j.
#36
alto_textblock
#36
Různé zprávy.
#37
alto_textblock
#37
Poklad osmanských panovníků.
Z Cařihradu bylo oznámeno, že v Iidizu by
nalezen tajný poklad sesazeného suitána, celé pytle
zlata i bankovek a odevzdán státní pokladně.
Selim Druhý (1566—1574), jenž by si právem
zasloužil také příjmí »Piják«, byl prvním panov
níkem z rodu Osmanů, jenž dal státní poklad dopra-
viti do svého paláce, kdež pak zůstal ke přímé po-
lřebě sultánů a ti jej často promrhávali k ukojení
svých rozmarů, nechávajíce při tom řiši strádati
Při nasloupení vlády musili miti ovšem také ohromně
obnosy po ruce, aby si mohli vykoupiti přízeň jani
#38
alto_textblock
#38
čarů, kteří v Turecku hráli úlohu římských praeto-
rianů z doby císařství. Nejeden padišah byl nucen
dát k tomuto účelu roztaviti své zlaté a stříbrné
stolní náčiní. Na Selimu II. vydřel sbor janičarů,
dobře si vědomý své moci, 60 dukátů na hlavu, na
Muradovi III. r. 1574 celkem 700.000 dukátů.
Aby své pokladny a klenotnice po tak silném
úbytku opět rychle naplnili a mohli hověti své roz-
mařilosti, hraničíeí mnohdy až na šilenství, trpěli
sultánové vělšinou, že jejich ochotní vysocí státní
úřadníci a správcové provincií hromadili poklady
úplatností a vydíráním. Lid byl nestydatě vyssáván
a utiskován, velkovezírové, g vernéři a generální ná-
jemci neštílili se žádného sebe hnusnějšího pro-
středku, aby jen mohli sultánovu pokladu posílati
stále nové plné měšce a zabezpečiti si tak přízeň
svého pána.
Murad III. (1574—1595) přijímal prý úplatky až
do 100.000 dukátů a uložil do své klenotnice ročně
nejméně dva miliony. Když jeho nástupce Mohamed
III. roku 1616 táhl do boje proti Uhrám, vezl s sebou
neméně než 555 velbloudich nákladů — každý vel-
bloudí náklad obsahoval 1633 dukátů — raženého
zlata a stříbra a v serailu prý ještě zůstalo 400 ná-
kladů zlata po 40.000 dukátech a 100 nákladů stříbra
po 10.000 piastrech. Dle Taverniera bylo prý v kle-
notnici serailu v polovici 17. století 4000 pytlů zlata
po 15.000 dukátech. Za dlouhých válek ke konci 17.
a během 18. století musili však sultánové začasté
fisku vypomáhati z vlastní kapsy.
Tak velké poklady jako za doby lesku osman-
ské říše nemohly ovšem v době úpadku již býtí hro-
maděny a teprve v poslední době slyšíme opět
o značném, od státního jmění odděleném soukromém
pokladu sultánově. Abdul Hamid II. byl na trůně
velmi dobrým hospodářem a poněvadž měl k dispo-
sici bohaté prameny příjmů, nelze se diviti, že za
#39
alto_textblock
#39
své dlouhé vlády stále ukládal velké obnosy »pro
strýce Příhodu«. Pokud ještě neobmezeně třímal žezlo
na Bosporu, byl pokládán za jednoho z nejböhatších,
ne-li vůbec nejbohatšího z panovníků. Chuďasem arci
není ani po nynějším převratu, neboť věděl, že v Tu-
recku je třeba býti připraven na všecko a ukládal s
velké obnosy v cizích bankách, zejmena v anglické
bance, kamž tak mnozí panovníci zanášejí své
»ůspory« v bezpečí i pro případ, že by je nevděční
poddaní zbavili trůnu.
Na vklady Abdula Hamida v evropských ban-
kách nebudou tedy Mladoturci moci sáhnouti, o to
se již postarají velmoci, aby snad příklad nepůsobil
nakažlivě... ale mají v ruce jeho hlavu a ta v Tu-
recku sesazeným sultánům nikdy neseděla pevně na
ramenou. Prozatím vyměřili mu ještě slušnou pensi
1000 liber (25.700 K) měsíčně, ale kdož ví, jak dlouho
ji bude dostávati . ..
#41
alto_textblock
#41
= Dělnické výtržnosti při slavbě Panamského
průplavu. Z Nověho Yorku, 12. května. Mezi
dělnictvem, zaměstnaným na stavbě Panamského prů-
plavu, došlo k velkým výtržnostem, při nichž bylo
několik osob usmrceno a několik set osob zraněno.
Mezi usmrcenými je také chel elektráren Abbot.
= Srážka vejínů s civilisty. Z Berlína,
13. května. Ve Stendalu došlo v hostinci ke krvavé
srážce vojínů s civilisty. Husaři tamního pluku tasil
šavle, kdežto civilisté použili za zbraň noh od stolů,
židlí a sklenic. Několik osob bylo těžce zraněno. Ko-
nečně přišla vojenská hlídka, více než dvacet husarů
musilo odevzdati zbraň a byli odvedení do vězení.