ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 0b7c7db0-71f0-11dc-9cf8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 5
#1 alto_textblock #1
viti nemohlo. Ale konečně, co pak jest cílem této vlády? Já jsem vždy myslil, že za nynějších poměrů jest cílem vlády, jaksi konsolidování po- měrů a následkem toho, že by mělo býti cílem vlády uspokojení národů. Mně se však zdá že cílem hlavním předsedy mini- sterstva Körbra jest — udržet sama sebe. Tomu alespoň nasvědčují po- měry. Když se tvořila na podzim za kulisami tak zv. koalice stran, tu největší pracovník proti ní byl dr. Körber; a když byl silný proud ve sně- movně pro změnu jednacího řádu, tu největší odpůrce toho byl dr. Körber. Tu jest vidět, že jeho práce směřuje vlastně jen k tomu, se udržeti. Za svého pobytu Vídni zažil jsem toho, že celá řada jednatelů všemožně se namáhala na nás působiti. Já však bych těmto všem jednatelům veřejně řekl, že by spíše mohli vyvinovati nějakou úspěšnou působnost, kdyby hlav- ním cílem jejich snah bylo naše uspokojení a nikoli hlavním jeji ch cílem dělnost parlamentu. A lépe by učinili, kdyby se svým nátlakem na povolnost obrátili se na Němce a na vládu a nikoli na nás, kterým bylo všecko vzato a v politickém a národním ohledu ničehož dáno, kteří tedy nemají a nemohou ni- čehož povoliti. Ostatně, kde byli všichni tito jednatelové v dobách. kdy se nám jazyková nařizení vzala. což bylo původem a základem ce- lých nynějších zmatků? Pamatuji se dobře, že jsme tehda žádali vynikající osoby se stran bývalé pravice, aby intervenovaly u koruny, že to povede k nedozír- ným zmatkům. Tehda, kde byl čas k takovému jednání, nemělo se k našemu naléhání zření;a došlo na naše slova a zmatky nastaly. Praví se nám: za nynějších poměrů by z konferencí česko- německých se mohlo dosíci výsledku. Já upřímně řečeno — tomu nevěřím. A obstrukce Němců na českém sněmu, jakoukoli možnost toho, srazila pod nullu. Já jsem věřil ve smír česko-německý, já jsem viděl, že jest to jeden z prostředků velikých, kterým poměry ve vlasti naší můžeme spořádati. Já jsem ale seděl ve dvou konferencích česko-německých a moje víra v možnost nynější silně pobledla. Já bych si přál, abych neměl pravdu se svým pessimismem. Bohužel, řeči německých poslanců z poslední doby, Grossa, Elverta, Prada a Schückera a prů- běh konferencí mně dává z plna za pravdu. Ovšem má velkou část viny vláda, ale největší část viny nezdaru těch konferencí mají a měli naši němečtí spolukrajané. — Já tudíž bohužel — pravím bohužel — pohlížím na věc velmi pessimisticky. Však vrátím se ještě k jedné ná- mitce politiků ze spřátelených stran. Namítá se Vy stále mluvíte jen o svých požadavcích, ale o tom, zdaž, kdybyste byli uspokojeni, také pro státní nezbytnosti byste byli — o tom mlčíte. To je velmi laciná námitka. My za doby dřívější dokázali, že když se plní lidové potřeby, my také nebránili státním potřebám a to myslím, že by také v budoucnosti bylo, kdyby se napřed lidové potřeby naplnily Ale nejprvé nám hrubým násilím vzít, co nám bylo dáno a když žádáme, co nám po právu a zákonu patří, ukázat nám jen na státní potřeby Te nejde. Nejprvé se musí vyhovět, aby na tom základě na druhou otázku dána byla odpověd. Dnes stojíme tam, že vláda odpírá vyhovět našim přáním, na právu a zákonu založeným. ale i hospodářským, jak psaní Körbra agrární- kům svědčí. Zdá se, že myslí se snad proti nám nastou- piti politiku tak zv. „vyhladovění“. Ale tuje nejlépe vidět, jak málo vláda zná nás a náš lid. Hned po dotyčném psaní Körbrově jsme to vi- děli a dále se to potvrzuje, že jest to politika nejhorší, která jest s to, náš národ roztrpčit do krajnosti a nikoliv přivést jej — jak domýšlí s různí dobrodinečkové našeho národa — „k roz- umu“ Já jsem poslední, který by štval do boje zbytečného, kdybych viděl, že lze se ctí vyjít z po- měrů těchto, bych nerozpakoval se k tomu radit. Ale poměry nenasvědčují tomu. Zdá se, že jdeme vstříc ostrým bojům — ostřejším dosavadních A tu jest zapotřebí, aby nejen poslanci, ale také celý národ s nimi byli za jedno v této těžké práci a sjednocení. A tu zajisté — nejbolestněji do- týká se člověka, politicky myslícího, když vidí u nás tu roztříštěnost a rozštěpenost v tolika stran, kde jedna druhou před voliči předstihnou chce v ostrosti výrazu a návrhu a strháním a zha-
#2 alto_textblock #2
něním stran ostatních — a kde zájem a prospěch národa zdá se věcí vedlejší. Byly takové poměry možné před dvaceti neb desiti léty, jako se odehrávají na Králové- hradecku? — Nebyly. — Tu je nejbolestněji vi dět, že všecky politické i národní ideály nejsou tak silné, aby odvrátily voliče od kandidatur dobrodružných, když jsou provázeny silou slova. Tyto neblahé poměry zaviněny tím, že všecko tím vzájemným tupením a haněním strženov bahno a že lid přestává rozeznávat. Nebude-li učiněna přítrž těmto poměrům, ještě smutnějších doděláme se výsledků a dejž bůh, abych se toho nedočkal, ale naši zástupcové dočkali by se poli- tické a národní reakce, jaké dosud nebylo. A proto jest zapotřebí, abychom se vzpa- matovali, aby různé strany a stránky přestaly vzájemným se hyzděním a hanobením — a ko- nečně řekli: Sražme se vůkol zájmů a prospěchu národa a jen ty nejlepší vyšleme k jejich hájení na politické kolbiště. Neboť my zvítězíme jen tehdy, nebude-li moci náš odpůrce počítat na naši rozdvojenost — budeme-li v boji proti ne- příteli jednotni — ale také pevni. Po vývodech dra. B. Pacáka, které prová- zeny byly bouřlivým potleskem a souhlasem, zasáhl do debaty za cociální demokraty občan Novotný. Na nejapné, popletené vývody jeho od- povídalo shromáždění novými ovacemi pro dra. Pacáka, který Novotného odbyl tak vtipně, že ho uvedl do zjevných rozpaků. Na to vyžádalsi slovo pan Hejduk, starosta z Rašovic, jenž po krátkém odůvodnění navrhl resoluci, již jsme otiskli už v čísle ranním. Resoluce tato přijata byla jednomyslně. Při opáčné zkoušce nezdvihli proti ní ani sociální demokraté ruku. Za hlučného volání slávy byla schůze p Svobodou ukončena.
#3 alto_textblock #3
Denní zprávy. — Včerejší debatou o buršáckém bumlu na Příkopě rozhněvala si městská rada i »Bo- hemii« i »Prager Tagblatt« nemálo. Oba chrliči německého kasina spustili obvyklou fontánu ně- meckého rozhořčení i spílají městské radě, Praze, jejímu českému obyvatelstvu ve známé službovolnosti šmoka oproti kulérovému stu- dentovi. »Bohemia«, která po nedělním skandálu mlčela jako předloňský slaneček a o kulturním výjevu Na přikopě nedovedla svým čtenářům říci ani slova, přináší o včerejším jednánív městské radě půldruha sloupce. Toť prý je ně- jakého rámusu, že prý v neděli dva kulér-stu- denti náhodou (!) se srazili a jich spor polito- vání hodným způsobem skončil rvačkou! Tohoto případu pokouší se městští otcové, tak horlí házovská minucí, využitkovati ke štvanici proti všem německým studentům, aby zevšeobecněním ojedinělého případu vytloukli kapitál ze své zášti proti Němcům. Nevinný buml Na pří- kopě, který se podle starého mravu (snad za- kořenělého nemravu?!) ve veškerém pořádku vykonává, vyličuje prý městská rada jako evrop- ské nebezpečí. Jinak jest »svatá Anna« velice shovívavá v posuzování nedělní výtržnosti, při níž prolita krev dvou světů kulturních »indogermán- ského« a semitského. Mluví o »zajisté nikoli potěšitelném krátkém intermezzu« o »mladistvém temperamentu« »skřížení dvou studentských holí« atd. a reminiscencemi na rok 1897 hledí získat vysoké úřady pro další ztrpění a po pří- padě ochranu buršáckého bumlu Na příkopě Jak známo, nejednalo se o žádné intermezzo, ani o skřížení dvou holí buršáckých, nýbrž o strategicky uchystanou bitvu dvou buršá ckých spolků, o níž policie byla dobře zpra- vena a do které zakročila jako třetí mediati- sující velmoc a rvačku ukončili jen tím, že téměř každý druhý rváč obdržel uniformova- ného tělesného strážce, aby dopoledním truňkem impregnovaný klackovitý temperament byl krocen Takové výjevy a vůbec i ten každonedělní ne švar na pražském Příkopě byl by učiněn vůbee nemožným, kdyby nad servilností jistých kruhů. osvědčovanou spolkařskému idiotství německých universit a nad protekcí jistých vysokých byro kratů, dosud členů pražských buršáckých spolků, zvítězil povinný ohled k obyvatelstvu, nerušené jeho passáži na nejživější třídě pražské. Tyto přísluhy nejvyššími instancemi veřejného po- řádku, prokazované živlu nejhrubšího nepo- řádku, vedly už jak známo k tomu, že na stráž ku provedení buršácké svévole Na pří- kopě až do konce povolán byl, už i četný vo jenský oddil pod velením štábního důstojníka Je to pomyšlení až hnusné, že chatrná karrika tura tak zvaného studentského života německého trpí se na nejokázalejší třídě české Prahy jen
#4 alto_textblock #4
proto, aby vyhověno bylo fikci, že Praha je skutečně městem německým a tak udržena byla podvojná praxe pražské německé publicistiky, podle níž cizině má být ukazován převážně ně- mecký ráz representační Prahy zároveň pak doku- mentováno hrozné utištění pražských Němců. »Kul- turní člověk« v »Prager Tagbl.« opovažuje se dnes mluviti dokonce o Praze »česky přelakovanés kdežto »Bohemia« mluví cosi o lži, že se ně- mecké menšině nikde tak dobře nevede jako v Praze, včerejším usnesením městské rady vy- vrácené. Naopak, každý Němec v rajchu musí při zprávě o bumlech na pražském Příkopě, tedy v městě, kde rok má 365 bartolomějských protiněmeckých nocí, užasnouti vůbec nad mož- ností maškarády, která se v říšsko-německých městech, na modernosti své si zakládajících, naprosto netrpí. Kdyby židé skutečně byli tako- vým pokrokovým živlem, za jaký se neustále vy- dávají, žádný židovský student za celý svět ne- vzal by na hlavu barevnou čapku, která nebyla zajisté stylisována ani k jeho typu plemennému ani k jeho pleti a to tím méně, že skutečný německý student nevyléčitelnou kulérovou ne- moc ze židovských studentů klackem vytlouká. To také bylo příčinou nedělní rvačky, která byla povahy antisemitské a proto také snaží se žurnály německého kasina všemožným způ- sebem stlačiti nedělní bitvu v neustálé vojně mezi židovským a německým studentstvem na „skřížení dvou studentských holí,“ aby zakryly ostudnost a ponížení hanebného otročení něm- čících pražských židů pražským Němcům. — Český a německý kapitál. V poslední době dali se Němci v počítání, aby nám do- kázali, jak jsme vedle nich hospodářsky slabým národem a jak tedy vrtkavý podklad mají ná- roky naše na stejné s nimi právo. Již to cha- rakterisuje Němce z dostatek, že dle toho mnoho-li má kdo peněz vyměřiti mu chtějí úděl práva a to v době všeobecné povinnosti branné, v době všeobecné povinnosti školské, ve snaz zadarmo učiniti každému jakékoli vyučování přístupným. Tak jakoby byl stát nějakou poji- šťovací společností, která dle premii vypláci pojištěnou sumu. Je to doklad brutálnosti a zvrácenosti zároveň. Však ještě ostřeji se charakterisují národní naši odpůrci tím, jak při tom počítají a co sobě přivlastňují ve snaze, aby byli bohati a mocní a nač od- kazují nás. Měli v příčině té znamenitého zá- kopníka vědeckého, pověstného prof. Wiesera. Především existují pro ně jen německé spoři- telny, žádný jiný ústav, zejmena ne záložny. Z jakých důvodů? Poněvadž nehybní Němcí kdyby byl tehdy za ucho z děla vystřelil, ne- byli by toho dbali, nebyli by zakládali záložny, jakkoli je tvůrcem jejich Němec Schultze De- litzsch, nýbrž byli by zůstali při svých zamilo- vaných spořitelnách. Mají sice také záložny, však uložený německý kapitál v nich je ne- patrný, kdežto u nás v nich uložena velká část národního jmění. Že ostatně jsou Němci bohatší než my, je přirozeno a oddůvodněno poměry, jež změniti se dosud nedaly. Český lid v kraji je rolnický, jak se samo sebou rozumí, a že u nás rolník vydělá za smutných poměrů nynějších méně než fabrikant, je také přirozeno. A že — vezme-li se daň za měřítko práva — průmyl více nese, o tom rovněž nikdo nebude pochybovati. Kdyby lid náš byl žil v horácha Němci zde v kraji, byl by poměr mezi oběma národnostmi obrácený. Přírodou a okolnostmi nezměnitelný úkol a poslání své plní ale oba národové stejně a proto je nespravedlnostía brutálností, jednomu vyměřovati práv víca druhému méně.
#5 alto_textblock #5
— Osobní. President vrchního zemského soudu ryt. Wesselý dnes ráno odjel do Vídně. — Úmrlí. V Klatovech zemřel dne 7. t. m. ve věku 41 roků pan Daniel Bruml, veřejný spo- lečník firmy B. J. Bruml v Klatovech. Pohřben byl včera odpoledne na israel, hřbitov v Klatovech. — Dne 8. února zemřel po kratičké nemoci pan Ed. Veleba, řídící učitel v Dolních Jirčanech. Pohřeb bude ve čtvrtek o 9. hodině. — Rodinné zprávy. Slečna Hana Švarcov z Písku a pan Ludvík Losos, assistent c. k. ta- bákové režie, slaviti budou svůj manželský sňatek v sobotu dne 13. února 1904 o 10. hod. dopol. v dě- kanském chrámu v Písku. — Městské zastupitelstvo v Žižkově Bude míti sezení v sobotu dne 13. února 1904 o 3. hod. odpol. v zasedací síni městské radnice na Basilejském ná- městí. Na pořadu mimo jiné: Volby dvou členů okres- ního zastupitelstva, dvou členů c. k. okresní školní rady, jednoho člena městské rady a doplňovací volby do odborů. Žádost p. J. Pírka, městského tajemníka, za jmenování ředitelem městského úřadu v Žižkově. Návrh na zřízení místa pátého městského lékaře a jednoho městského školního lékaře — Večer na počest Lucyana Rydela. Polský host básník dr. Lucyan Rydel rozloučil se včera s Národ