ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 0b6e25d0-71f0-11dc-b74b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 17
#1 alto_textblock #1
Románová příloha
#2 alto_textblock #2
„Národních Listů“ k číslu 37. ze dne 6. února 1904.
#3 alto_textblock #3
Různé zprávy. = Podivnou nehodou stížen byl těchto dnů Paříži mladý manželský párek. Po církevních oddav- kách odebrali se mladí manželé se svatebčany do restaurace ke svatební hostině. Když se mladí man- želé s hosty loučili, přišel hostinský a předložil man- želu účet na 250 franků. Manžel odpověděl, že uložil svému svaku, aby účet vyrovnal a zavolal bratra své manželky, avšak k svému největšímu ustrnutí po- znal, že toho, jejž hledal, nebyl s to nalézti. Poně- vadž pak hostinský nechtěl se pouštěti do dalšího vy- jednávání, nýbrž žádal, aby účet byl zaplacen, po- kusili se svatebčané uspokojit věřitele sbírkou, na rychlo uspořádanou a vyprostiti manžela z trapné situace. Avšak sbírka vynesla toliko 77 franků, ná- sledkem čehož restauratér bez dlouhých okolků za- volal policajta a dal novomanžele a několik svateb- čanů sebrat. Právě když policejní komisař zapisoval do protokolu výpovědi zatčených, přišel pojednou těžce postrádaný svak na komisařství nanejvýš po- děšen a vypravoval, že mezi svatební hostinou vyšel si ze sině na čerstvý vzduch, venku usedl na lavičku. usnul a byl okraden. Poněvadž komisaři zdálo se udání jeho pravděpodobným a mladý manžel se mohl prokázat, že může hostinskému dlužnou částku za- platit, byl párek po dvou trapných hodinách propu- štěn z policejního komisařství = Skandální události v Řecku. Přítel našeho listu píše nám z Athén: Nemine ani jediný den, by nebyl objeven nějaký zločin nebo zlořád, nečítaje mezi tyto obyčejné vraždy, na které si obecenstvo zvyklo, jakoby patřily k dennímu pořádku. Minulého týdne způsobil veřejné pohoršení zločin, kterého se dopustil poručík dělostřelectva za pomoci jakéhos lékaře, babičky a služky na dívce z lepší rodiny Poručík udržoval s ní delší dobu tajně milostný po- měr a když se dostavily následky jeho, přemluvil ji, by se podrobila operaci, k čemuž jí zaopatřil lékat- ské prostředky a pomoc babičky. Divka však násled- kem toho těžce onemocněla a odebrala se, by zata- jila nemoc, do bytu důstojníkova, kde pátého dne. aniž rodiče o tom věděli, zemřela. Poručík na místo, by dal ji pohřbiti ze svého bytu, poslal mrtvolu ku pohřbení do nemocnice, kde lékaři, ohle- davše ji, shledali příčiny smrti. To by však nebylo vedlo k odhalení zločinu, kdyby kdosi neznámý ne- byl na něj upozornil anonymním dopisem policii, popsav v něm podrobně celý průběh události, tak že policie nemohla zamhouřiti oči a odevzdala záležitost státnímu zástupci. Zavedené vyšetřování podalo tolik důkazů, že státní zástupce dal zatknouti poručíka, lékaře a služku, ale babička zmizela z Athén. Podobný případ stal se několik dnů potom s jinou dívkou a nyní vychází na jevo, že případy ty nejsou osamělé a že značný počet babiček žije od takového zaměstnání. Proto volají svědomitější lékaři, by vláda v této věci zavedla pořádek, ale rozumí se samo sebou, marně. neboť panující demoralisace nabývá každým dnem větších rozměrů a anarchie v státní správě podpo- ruje všecky zlořády. V některých krajinách jest mnohem větší a nebezpečnější než v Makedonii. v Paině u Patrasu zařídil tamější velitel četnictva, ja- kýs poddůstojník, vlastní vládu a správu; dle libo- vůle vybíral a vybírá od obyvatelů poplatky, dává si zabíjeti drůbež, jehňata a selata jejich a ohrožuje život všech, kteří nechtějí vyplniti jeho přání a pří-
#4 alto_textblock #4
kazy. Obyvatelé jednak zastrašeni, jinak neočeká- vajíce od vlády pomoci trpěli tak dlouho, ale pře několika dny odebral se starosta tajně do Patrasu ku prefektovi, by si vyprosil alespoň odstraněníz obce vládnoucího poddůstojníka, není-li možno, by byl potrestán, poněvadž požívá bezpochyby protekce některé vlivuplné politické osobnosti Jelikož se ne- chce ze strachu před svým vladařem a ochrancem veřejné bezpečnosti vrátiti do osady, obrátil se io pomoc na noviny. Jest naděje, že ministerstvo pře- sadí vzorného poddůstojníka do jiné osady, nebo na- bídne ho turecké vládě jako důstojníka četnictva pro Makedonii a zjedná si tak nekonečných zásluh o po- řádek v této nešťastné zemi. = Podivné setkání manželů. Z Londýna se ozna- muje: Před nějakou dobou zmizela z venkovského městečka irského nepochopitelným způsobem man- želka jakéhos dělníka a když několik dnů potom na- lezena v řece Ragen ženská mrtvola, zavolán muž, jenž v mrtvole, nalezající se ve značně pokročilém stavu hniloby, poznal svoji ženu. Dal nebožku pochovat pojišťovna vyplatila mu pojištěnou sumu. Onehdy zaklepala pojednou jakás žena u domu domnělého vdovce a žádala, aby jí ho vyvolali. Tvrdila, že jest jeho manželka. Muž ihned poznal ženu. Ale jak ča- sopisy udávají, byl tímto setkáním tak polekán, že ihned klesl bez vědomí a teprve po lékařském při- spění se opět vzpamatoval. Manželka odepřela ve- škeré vysvětlení, proč zmizela a kde se zdržovala kterážto okolnost činí tento případ ještě záhad- nějším. = Indiáni chtěli napadnouti dělovou lodici. Velitel americké dělové lodice »Bancroft«, jež kotví ve vodách poblíže převlaky panamské, vypravuje velmi podivnou historii. Jest přesvědčen, že v noci na minulou středu zmařil útok Indiánů na svoji lod. Útočníky byli Indiáni kmene Sanblas. Američané žádali je o dodávku kokosových ořechů za slušné ceny. Když se setmělo, zpozorovali pojednou, že se blíží k lodi as 20 člunů. Elektrický reflektor uveden ihned v činnost a ukázal, že Indiáni jsou pomalo- váni jako do války a ozbrojeni luky a šípy a zasta- ralými puškami, Měli patrně v úmyslu, přepadnouti dělovou lodici. Salva střel z rychlostřelného děla »Bancrofta« však je poučila o nemožnosti takovéhoto podniku, načež v divém chvatu uprchli. = Obrázky z Číny. Ze Šanchaje se oznamuje Počátkem prosince konána tu slavnost Hsia Juan, jakýsi kající den Číňanů. Mnozí lidé objevili se na ulicích v obleku trestanců s okovy na rukou a s roz- puštěným vlasem, ubírajíce se do starého města, aby konali oběti. Takto se představovali jako hřišníci. prosící bohy za odpuštění dosavadního nekalého ži vota a slibující, že započnou nový život. V chrámě kde se obecenstvo shromažďovalo, byly hrozně od strašujícím způsobem vylíčeny tresty, jež očekávaji zatracené hříšníky. To přispívalo k tomu, aby pří- tomní, mezi nimiž nalezá se vždycky mnoho žen, kupovali hojně obětních darů pro bohy, aby k nim byli milostivi a shovívavi. Kněz, u něhož tyto obětn dary jsou k dostání, prodává je několikeronásobně značně nad tržní cenou a poněvadž prodává po celý den, činí při tom ovšem znamenité obchody Byl často právem tvrzeno, že Číňanům je zcela lhostejno. kdo jim vládne. Za to však snadno se rozhorlí. dotkne-li se někdo jejich obyčejů. Nezřídka se stalo. že nejmocnější mandarini musili se před pobouře
#5 alto_textblock #5
nými davy lidu utéci do svého úřadního sídla poněvadž vydali rozkazy, jež vzbudily všeobecnou nevoli. Jakmile tyto rozkazy byly odvolány, byl dav spokojen a rozběhl se rovněž rychle, jako se byl shlukl. Cos podobného přihodilo se onehdy jakémus mandarinu v kraji Hupé. V jedné velké vesnici ohlá- šeno bylo velké divadelní představení. Mandarin se o tom dověděl a zakázal představení, aby zabránil výtržnostem, jež se snadno při tom přiházejí. Avšak divadlo jest největší rozkoší všech Cíňanů, zejmena pak na venkově, kde při špatném spojení život tak- řka po celý rok plyne ve smrtelné nudě. Proto se- šlo se na tisíce sedláků, aby byli přítomni divad n. Avšak mandarin dostavil se rovněž, aby provedl svoji vůli. Lid okamžitě zaujal hrozivé postavení. Několik trabantů, jež měl mandarin s sebou, nemohlo zabrá- niti zuřivosti lidu, jenž rozbil nosítka mandarinova, rozedral mu šat a natloukl mu, co se do něho vešlo. Byl věru zázrak, že vyvázl životem. Musil se utéci do chrámu, kdež leží nemocen. V kterékoli evropské zemi měla by takováto vzpoura proti státní moci ná- sledky nanejvýš povážlivé. Ale v Číně nestane se zpravidla nic, poněvadž se obávají, že by věc se je- nom zhoršila. = Zatčen pro mizernou frančinu. Takovýto pří- pad jest zajisté velmi vzácný, ale že se skutečně může přihodit, o tom vypravoval vynikající anglický právník těchto dnů před porotou londýnské city. Při trestním případě šlo o otázku, byl-li obžalovaný opilý a předseda vykládal, kterak často jest nesnadno rozpoznati obvyklé vnější příznaky otravy alkoholem. Při tom se zmínil, že jeden z jeho osobních přátel. muž naprosto střízlivý a advokát velmi vážený, jenž jako samouk osvojil si frančinu, připadl jednoho krásného dne na smělou myšlenku, aby svých vědo- mostí využitkoval při výletu do Paříže. Jak tomu byl doma zvyklý, obrátil se, maje nalehavě zapotřebí ně- jakého vysvětlení, ku policistovi na ulici. Při tom však spustil tak neuvěřitelnou frančinou, že strážce veřejné bezpečnosti, jenž nikdy nebyl slyšel střízli- vého člověka takovýmto způsobem ohavit jeho ma- teřštinu, nemohl jinak než předpokládat, že má před sebou opilce, jenž si chce tropit šašky ze slavné po- licie republiky. Odvedl advokáta bez okolků na ko- misariát a seznámil jej takto prakticky s policejním řádem francouzským a pokud jest užitečné pro sa- mouka učení se cizím jazykům.
#6 alto_textblock #6
Zemřelí v P'raze.
#7 alto_textblock #7
Dne 1. února 1904: Pokorný Karel, syn ob- chodníka, 13 roků. 675—II. Bednář Emanuel, 2 měsíce, 229—III. Králík Ladislav, syn kupce, 2 roky, 897—I. Jelínkova Růžena, dcera obuvníka, 11 měs., 414—II. Vytočilova Karolina, dcera lampáře, 5 měs., 65—VII. Lucáková Anna, vdova po tiskaři kartounu, 86 roků, 89—IV. — Ve všeobecné nemocnici: Fišer Jan, dělník, 62 roky. Rosenzweigová Olga, manželka knihvedoucího, 36 roků. Dne 2. února 1904: Radnických Valentina, dcera dělnice, 5 roků, 481—VIII. Svobodova Anna, dělnice, 18 roků, 290—VIII. Láskova Anna, sirotek po obecním sluhovi, 13 roků, 321—III. — Ve vše- obecné nemocnici: Červenka František, sluha, 44 roky. Doskočilová Marie, vdova po dělníku, 71 rok. Živný František medik, 23 roky. — U Milosrd- ných bratří: Seidl Václav, krejčovský pomocník, 20 roků.
#8 alto_textblock #8
—
#9 alto_textblock #9
140—
#10 alto_textblock #10
137
#11 alto_textblock #11
svého
#12 alto_textblock #12
znovu
#13 alto_textblock #13
tografickým v Goldsmittově závodě na snímky. Ital Marius Rafflni vypadá jako měšťák. Čím se zaměstnává, není mi známo; bydlí však na třídě Clichy v čísle 309.e Náčelník služby bezpečnostní tázal se tajemníka »Zapsal jste si dobře jména ?« Tento přisvědčil. Pan Cochebois ujal se opět slova, tázaje se ženy Hermannovy »Setkávali jste se s nimi často ?« »Dosti často, zvláště večer v pivnici Weichtově.« »O čem pak mluvívali s Hermannem?« »O všech možných věcech, jimž jsem špatně ale rozuměla. Mluvili o plánech, dokumentech, o pevnostech, dělech a nabojích. Ostatně, což já o tom vím? Mne to nezajímalo !« »A netušila jste, že zaměstnávají se vyzvědač- stvím?« Žena, jež byla značně již znavena, odpověděla přes to živě: »Nikoli, ujišťuji vás pane, že nikoli! Což pak já mohu rozumět takovým záležitostem? Nechala jsem je hovořiti o všelikých těch starostech jejich, aniž jsemsi valně toho všímala . . . Chodila jsem tam s Hermannem, abych se trochu prošla a pak k vůli dobrému pivu. Oby- čejně jsme tam strávili s Hermannem nějakou hodinku a pak vraceli jsme se a šli jsme hned spat.« Bylo zřejmo, že žena tato mluví zcela upřímně. Náčelník služby bezpečnostní tázal se zatčené »A což hrabě a hraběnka? Zdaliž pak jste i ty znala ?«
#14 alto_textblock #14
s ním
#15 alto_textblock #15
»Jak starý jest ?« »Šestatřicet let.« »Ve vlasti své zajisté byl konal též službu vo- jenskou?« »Ano, ale v té době neznala jsem ho posud. Jsme teprve dvě leta pospolu.« »Jste oddáni ?« Žena váhala. To stačilo náčelníku služby bezpečnostní, jenž pra- vil za ni sám agentu, výpovědi zapisujícímu: »Nejsou oddáni.« Žena přisvědčila pokynem hlavy. Pan Cochebois tázal se jí dále: »Ve kterém pluku byl manžel váš v Německu sloužil ?« »Byl dělostřelcem — byl ale přidělen dílnám vojen- ským v Špandovu.« »A vy?« »Jsem z Antverp !« »To vím. A jak se jmenujete ?« »Melcha Bloedeckova.« »Vaše povolání ?« »Byla jsem zaměstnána v továrně na náboje.« »A tam jste poznala manžela svého?« »Ano, pane; dal se tam najmouti do práce a já zapředla poměr.« »Proč opustil zemi svou ?« Žena váhala, ale na konec odpověděla - »Aby si opatřoval modely.« »Prodával je?« »Nikoli, odevzdával je panu Richtrovi !« »Kdo jest tím Richtrem?«
#16 alto_textblock #16
Zaprodáni nopříteli.
#17 alto_textblock #17
35