#1
alto_textblock
#1
Dr. Lueger vůdce Němoú.
Z Vídně, 19. března. Je tomu právě
dvacet let, když při návrhu na zru-
šení Stremayrových jazykových výnosů ne-
božtík dr. Eduard Herbst pronesl známá
slova: „My Němci tíhneme do Vídně.“ Po 20 le-
tech tento vpád Němců z království českého do
Vídně ukazuje se způsobem zvláštním. „Deut-
sche Zeitung“ mezi řádky radostným a po-
chopitelným povděkem konstatuje, že vůdcem
Němců rakouských i Němců z království českého
je dr. Lueger, t. č. purkmistr města Vídně.
Jmenovaný list skládá naděje, že nynější akce
se podaří, v rozhodnost tohoto muže, jemuž vše.
nač sáhne, se daří. Kdo by byl před 20 lety řekl
že slova Eduarda Herbsta uskutečněna budou
v ten rozum, že pohlavár křesťansko-sociální
armády stane se generálním prokurátorem pánů
Funka, Pergelta, Bärnreithera, Kindermanna
Schönerera aj.
#2
alto_textblock
#2
Telegrafické zprávy.
#3
alto_textblock
#3
Z úřadního listu.
Z Vídně, 18. března. (C.-B.) Neaktivní ka-
plan zemské obrany druhé třídy zeměbrane-
ckého pěšího pluku českobudějovického čís. 29
Th. dr. Jan Ružička přejložen byl jako ka-
plan druhé třídy do aktivrtho stavu c. ak
#4
alto_textblock
#4
vojska.
#5
alto_textblock
#5
Branná předloha v Uhrách.
Z Pešti, 18. března. (C-B.) Liberáln
strana konala dnes večeri v 8 hodin za před
sednictví bar. Podmanizkého konferenci.
na které bylo jednáno o přeedloze no váč ků
na r, 1904. Konference s c)h válila jedno-
hlasně bez debaty předlohy i s dodatkem,
navrženým ministrem honvédů Nyirem. Do-
datkem ministra honvédů mění se podané před-
lohy potud, že s odvodem má se započíti už
dne 24. května, aby byl skončen vzhledem na
žně ještě do konce června
Strana neodvijslosti projednávala
na své konferenci, dnes večer konané, branné
předlohy na rok 1904 a usnesla se ne
přijati je. Stanovisko strany vyloží v re-
soluci, kterou podá ve sněmovně.
#6
alto_textblock
#6
Z Oldenburgu, 18. března. (C.-B.) Předsede
ministerstva Willich učinil ve sněmu sdě-
lení, že vévoda Arnošt Günther ze
Šlesvíku - Holštýnu - Sondlerburgu - Augustenburgu
podal protest proti přečlloze o úpravě otázky
následnické.
#7
alto_textblock
#7
Denní zprávy.
#8
alto_textblock
#8
— Situace a pověsti. Z Vídně se nám
píše: S kýmkoli se setkáte, každý vrtí hlavou,
každý různými citoslovci dává na jevo, že ni-
kdy nebyla situace tak napjatá jako dosuda
dlouho že nemůže tol již trvati, co nejdřiv že
to musí prasknout. /— »Račte mít nějakých
zpráv, neb aspoň něšjaké tušení o tom, co se
chystá?« — »Co Várh napadá, žádný neví nic.«
— »Povolí Němci?4 — »Ani jim nenapadne,
#9
alto_textblock
#9
umřu.“ A zas zavřehla oči a tak jakoby ztrácela
vědomí. Do Havla jáko když uhodí, hned si po-
myslil, že to trest boží. Rychle chvátal ze dveři
k sousedovům, aby jženu obsloužili a sám skorem
utíkal pro pana dokjtora do města.
Co vystál po cestě strachu, jestli doktora
nezastihne a jeho (žena k vůli tomu včerejšímu
rouhání umře, neléze ani povídat.
Na štěstí doktor byl doma a hned jel s ním
Havlová měla zápal plic . ..
Sousedky ji chodily navštěvovat a to se ví,
že se to rozneslo, ihned, proč a nač se Havlová
rozstonala.
Ani ti dva cíhudáci nevěděli, jak to na sebe
pověděli. Ale to ovšem neřekli, jak po mnoh
týdnech, když se Havlová uzdravila a šli s Jo-
zífkem do komozy pro své svaté patrony, jak nad
nimi ztrnuli.
Do špatnékomory pršelo, a obrázky papí-
rové, ubohých svatých byly celé rozmočené.
plesnivé. I rámcie tu a tam byly pokaženy.
„To je trest od Pánaboha, Jozífku,““ za-
šeptala udešeně Ančička.
„Ano, ano. To nám svatí ukázali, jak jsme
je rozhněvali,“? přisvědčil Jozífek.
A oba jako stíny vykradli se z komory,a
každý táhl po své práci. Až po čase, když byla
zase pouť, šli opět —A koupili obrázky svatých
patronů, ale místo nad stůl ve své chaloupce.
dali je pověsjit do kapličky, aby jim to Pánbůh
odpustil.
Snad se zase rozhněvají někdy, ale k vůl
svatým už to, jistě nebude. —
#10
alto_textblock
#10
teprve včera se usnesli na zásadném odmítání
polským prostřednictvím sdělených jim českých
požadavků.« — »A povolí Čechové«? — »Zr-
dukovali své požadavky na minimum a bez
vnitřní úřadní řeči a bez české university na
Moravě od obstrukce neodstoupí. — »Zůstane tedy
při hlasování — při pilných návrzích«. — »Snad.
Máme návrhů takovýchto asi 130 ještě a při-
děláme-li každý den jen jeden, stačíme tím na
tři parlamentní saisony, zejmena budou-li nám
pomáhati Němci tím, že nás nutiti budou ku
podávání kárných návrhů a týrati jiným ještě
způsobem.« — »Ale komedie ta musí míti konee
nějaký, vždyť věčně tak to jíti nemůže, ostatně
jsou tu státní nezbytnosti, jež nedovolují, aby
se v této methodě pokračovalo věčně.« —
»Praskne tedy sněmovna.« — »A co přijde po
ní? Nově zvolení budou pokračovati tam, kde před-
chůdci jejich přestali.« — »Praskne tedy mini-
sterstvo.« — »Pak ovšem bylo by jinak. Novému
ministerstvu povolili bychom respiro, ale jen na
nějakou dobu. Kdyby osvědčilo se býti pokra-
čováním Körbra, vrátili bychom se ihned opět
k obstrukci.« — »A kdyby vám povolili, ob-
struovali by Němci, co by tím získala »dobrá
věc?« — Nezbude tedy jen § 14. nebo abso-
lutismus.« — »Maďaři nestrpí ani to, ani ono
již dnes prohlašují, že nedopustí, aby obchodní
smlouvy například a vůbec vyrovnání bylo vy-
řízeno § 14. Z této slepé uličky nelze nijak
ven.« — »A což delegace ?« — »Prozatím prý se
do nich volit nebude. Ostatně budou Čechové
spojenci obstruovati i tyto volby. Ne-pracuje-i
sněm, nepracuje-li říšská rada, nesmí také pracovat
delegace.« — »A není naděje, že stane se obrat?«
— »Prozatím není. Lidé, kteří slyší trávu
růst, vypravují sice, že se páně Körbrovo křeslo
viklá, ale není tomu tak. Zasvěcenci tvrdí, že
sedí pevně.« — »V Rakousku nesedí nikdy mi-
nistr pevně. Badeni byl dne 30. listopadu 1897
dopoledne na koni a večer ležel v prachu.« —
»Což nikdo nepůsobí na rozhodujícím místě ve
prospěch spravedlnosti a práva? Což čeští
velkostatkáři?« — »Nemají jiné tužby než jít
domů, jejich vůdci pak není Körber předmětem
útoku a boje, nýbrž Mladočeši. Ty by nejraději
smetl.« — Tak to zde vypadá,
— Včera konečně postaven před soud ka-
pitální zločinec, jeden z hlavních spoluvinníků
masakru, provedeného na buršácích o slavných
bumlech březnových.. . 19letý pachatel veřej-
ného násilí na třech policejních strážnících, tot
delikvent, se kterým se může přece již dát praž-
ský soud vidět před celou Evropou, ustrnulou
nade dny hrůzy a krve, jimiž se probroditi bylo
údělem pražských Němců v pohnutých dnech
bouřlivých. Konečně přece pochopí svět, co se
to v Praze vlastně dálo, jací to zuřivci, Sam-
soni a Muromci obraceli Příkopy a německou
kolonii vzhůru nohama, když zví, že 19letý ko
volijec nebo dokonce 17letý jediný stačí na tř
oběti ze zasloužilého sboru veřejné bezpečnosti
v Praze. Včera na tři neděle těžkého žaláře od-
souzený Rudolf Marek nezničil sice žádnou že-
leznici podle § 87., ale když nazván byl jistým
buršákem »pes« a když odpověděl na to, že ta-
ková nadávka jest lumpáctvím, bylo na něj vlo-
ženo neméně než šest svalnatých rukou policej-
ních, načež nastala »species facti«, jak ji § 81.
tr. zák. o veřejném násili žádá. Podle nálezu
kasačního soudu stačí, když vzniká z násilného
jednání takového aspoň nepřímo úhona pro tě-
lesnou nedotknutelnost úřadní osoby. »Musí však«.
připomíná výslovně uvedený rozsudek kasačníh
soudu, »úřadní osoba buď duševně aneb tělesně
přinucena býti odporem proti ní sa m
směřujícím k upuštění od výkonu služeb-
ního.« Stalo-li se to všechno tak do poslední
písmeny, vyjde na jevo nepochybně odvolacim
přelíčením ... Prozatím jest jisto, že svatá spra-
vedlnost pražská přespřiliš dlouho nepropouštěla
nevinné obžalované a nad jiné eklatantním způ-
sobem pak dokázáno, kterak nestranně počiná
si policie při zjednávání pořádku na ulicích praž-
ských. Řekne li Němec Čechu »Hund« — je to
patrně podle informací, jichž se policii dostává
vyznamenání, odpoví-li Čech na to odvetou
»Lumpe!« stojí na to tři těžké nedělel
Z toho všeho možno usouditi, co asi očekává
onoho buršáka, který rozbil holí klobouk na
hlavě c. k. strážníka. Patrně mu to bude po-
čítáno za — omyl, zločin vylučující, naboť oba
chránili v tom případě německou kulturu i bur-
šák i buršáckou holí přetažený strážník. A za-
sáhla-li rána přece jenom českou hlavu v poli-
cejním klobouku, to přece nemůže být ná-
— Bývalý mínistr dr. Rezek včera večer odjel d
Karlových Varů.
#11
alto_textblock
#11
silím.
#12
alto_textblock
#12
— Nová doktorka lékařství. Slečna MUC. Marie
Peigerova z Prahy bude v pondělí dne 21. března
1904 o 1/41. hod. polední na českém vysokém učení
Karlo-Ferdinandově ve velké aule Karolina na dok-
torku veškerého lékařství veřejně povýšena.
— Promoce. Pan MUC. Karei Pechoč bude
v pondělí dne 21. t. m. o půl 1. hodině polední na
české universitě Karlo-Ferdinandově prohlášen dokto-
rem veškerého lékařství. — Pan JUC. Otoka
Hejnic z Tábora, právní praktikant při krajském
soudě v Kutné Hoře, bude dne 21. t. m. o 121/4. hod.
polední na vysokém učení pražském veřejně prohlá-
šen doktorem práv.
— Dary. České dětské nemocnici věnovala paní
Marie Homolková, soukromnice na Král. Vinohradech,
10 K k uctění památky svého příbuzného Rudolfa
Stockara z Bernkopřů, technického správce cukrovaru
v Uhřiněvsi
— Přednášky. Elektrotechnický spolek
pořádá dne 22. března o 71/2 hod. v Choděrově restau-
rantu členskou schůzi, na níž přednáší p. inž J. Syrový:
„Parni turbiny s projekcemi“. — Referáty z časopisů.
—Protestní schůzi proti zvýšení zemské přirážky
pořádá zejtra v neděli 20 t. m. Spolek majitelů domů
v Hoře Kutné, na kteréž přednášeti bude pan Fr. E
Babánek z Prahy.
Pražská policie častována v německém kasině
buršáky. Uveřejnili jsme zprávu očitého svědka o tom,
jak při buršáckých provokacích pražští c. k. policejní
strážníci pili a jedli v německém kasině na účet bur-
šáků, kteréž faktum by na policejním ředitelství rádi
zprovodili se světa. Strážníci, kteří se pítky v kasině
zúčastnili, byli sice vyslýcháni, ale ničeho více se ne-
stalo, leda že protokoly s jejich výslechy hozeny byly
do koše. Naši zprávu o této pitce potvrzuje nám ještě
jiný svědek, který nám sděluje, že policejní strážníci
v německém kasině nejen pili, ale že i žebráckým
způsobem sebrali mezi buršáky peníze
a o ně se rozdělili. Peníze sebral policejní stráž-
ník Palata ze Žižkova a ostatní v kasině přítomní
strážníci nemohli se z počátku dohodnouti, co s nimi
mají dělati. Radili se o tom a většinou hlasu
rozhodli, že se za sebrané peníze nekoupí doutníky,
ke kterémuž účelu jim vlastně dány, nýbrž že se pro-
pijou. Strážnikům, kteří s tím nesouhlasili, vypla-
cen připadající na ně podíl hotově. V okamžíku tom
bylo v kasině asi 20 policejních strážníků, ale za nimi
přicházeli jiní a všichni pili. Strážník Čermák sňal
při tom služební klobouk s hlavy, nasadil si na
ni od buršáka vypůjčenou čapku a uka-
zoval pak, jak umí s českými studenty
„točit“. Maje stále buršáckou čapku na hlavě ucho-
pil před četnými svědky jiného policejního strážníka
za krk a zvolal: „Ich werde den böhmischen Studenten
beim Kragen packen und werde ihn sofort hinführen,
die Bagage!“ (Chytnu českého studenta za límeca
hned jej tam odvedu, pakáž!) Jiný strážník přihnul
si ze sklenice tak, že vrávoral a padal. Pokud se dalo
zjistiti, byli v německém kasině kromě jmenovaných
ještě policejní strážníci Krůta, Habělín, Hájek, Konder,
Modrý a Picl. Buršáci křičeli „Der Wache heil“ („Heil
stráži!“) a policejní strážníci si s nimi připíjeli a „tu-
kali“ si s nimi. — Z jiněho pramene se nám oznamuje:
Policejní řediteiství udělilo strážníkům, kteří se v za-
týkání (rozuměj Čechů) zvlášť „vyznamenali“,
zvláštní odměny, kdežto „liknavým“, t. j. těm.
kteří se vykázali malým pečtem zatčených, nebo vůbec
nikoho nezatkli, uložilo peněžité pokuty a ve
školách mužstva činěny mu výtky, ano i vyhrůžky,
že prý strážníci počínali si příliš ne-
stranně, a že se pozoruje, žemezi stráží
zakořeňuje se český duch, protože „ji stá
frakce nic nepracovala“ atd. Má tedy ze
svých lidí i policie strach, jsou-li Češi, z čehož lze
si pak vše ostatní lehce vysvětliti.
— Ze světa šermířského. K četným dotazům, které
došly Českého šermířského klubu v Praze, proč se ne-
zúčastní turnaje, pořádaného klubem „Herrenfecht-
club Prag“, pokládá Český šermířský klub za svou
povinnost oznámiti veřejnosti příčinu toho: Náš Český
šermířský klub jakožto nejstarší a nejpočetnější stře-
disko českých šermířů na vyzvání klubu „Herren-
fechtclub Prag“ k součinnosti při pořádání mezinárod-
ního turnaje žádal za splnění dvou podmínek a sice:
za oznámení, že turnaj pořádán jest za spoluúčasten-
ství Českého šermířského klubu a za poskytnutí za-
stoupení Českému šermířskému klubu ve výboru tur-
najovém. Podmínky tyto byly však klubem „Herren-
fechtclub Prag“ zamítnuty, což má za přirozený ná-
sledek, že Český šermířský klub mezinárodního tur-
naje, pořádaného v Praze pod firmou „Herrenfecht-
club Prag“ se nezúčastní. Aby však Český šermířský
klub veřejnosti naší znovu dokumentoval svou zdat-
nost a aby obecenstvu českému i letos poskytl divadlo
na šermířské výkony prvního řádu, usnesl se uspo-
řádati velkou šermířskou akademii dre
20. dubna t. r. ve velkém sále žofínském. Akademie
tato, nad níž městská rada pražské přijala již protek-
torát, slibuje býti událostí šermířskou prvního řádu,
neboť zúčastní se jí kromě nejlepších sil domácích
vynikající šermíři z ciziny, zvláště mistr Kirschhoffer
z Paříže, jenž požívá jména světového, dále mistr
Janvois z Paříže, výtečný amatér Rothea z Paříže,
mistři Barbasetti z Vídně, Italo Sannteili z Peštia
jiní. Čistý výtěžek akademie věnován jest ruským
raněným vojínům, takže bude, hledíc k tomuto účelu,
vybíráno výminečně při akademii vstupné a uspo-
řádána subskripce. Českému obecenstvu poskytne se
takto přležitost, jednak aby spatřilo znamenité šer-
mířské výkony, jakých v Praze sotva někdy bylo,
jednak aby tím zároveň platným způsobem osvědčilo
své sympatie bratrskému národu ruskému. Slovanský
klub v Praze, dověděv se o podniku Českého šermíř-
ského klubu a jeho účelu, projevil právě šermířům
českým zvláštním přípisem vřelou svou sympatii s přá-
ním plného zdaru žofínské akademii, ujistiv zároveň
Český šermířský klub nejúčinnější svou podporou
a agitací
— Žebrali a kradli. Z Libušína se nám píše:
Ještě nikdy nebyly ve zdejším okolí páchány krá-
deže tak četné, jako letos. Krajina přímo obrožena
jest žebravými tuláky, kteří pod záminkou, že prosí
o kus chleba, vnikají do lidských obydlí a pášou
zde krádeže bez ohledu na to, komu co béřoua