#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
20. listopadu 1913. Číslo 319.
#4
alto_textblock
#4
Rakouská delegace.
(Schůze 2.)
Z Vídně, 19. listopadu.
(Zvláštní telefonická zpráva „Nár. Listů“.)
O 1/45. hod. odpol. sešel se zahranič-
ní výbor v síni, kdež pravidelně zasedá
rozpočtový výbor poslanecké sněmovny, kte-
rý přestěhoval se do protějšího sálu železnič-
ního na dobu delegační. Schůze výboru toho
jsou veřejné pro všechny členy delegací, kteří
také dostavili se počtem skoro úplným.
Hr. Berchtold četl svůj výkl ad.
který vzrostl tentokráte nad normální rozmě-
ry, aniž ozvalo se jediné slovo souhlasu nebo
pochvaly za lektury anebo ke konci. Dojem
byl veskrze chladně mrazivý.
Rozprava o výkladu začne v úterý od-
poledne a vyplní nepochybně schůzí několik
*
*
Vojenský výbor koná schůzi ve středu
26. t. m. dopoledne s pořadem: Řádný vojen-
ský rozpečet
#5
alto_textblock
#5
Uherská delegace.
#6
alto_textblock
#6
Výbor pro zahraníční záležitost
konal odpoledne sehůzi za předsednictví šl. Ber-
zevieze. President uvítal výbor a podle stn-
rého zvyku vyzval ministra hr. Berchtolda, aby
podal orientační zprávu o zahraničné situaci. Je
to dvojnásob zajímavo dnes, poněvadž hledíme
zpět na rok, jehož zahraniční události mohou být
prohlášeny za epochální.
Hr. Berchtold svůj výklad přednesl po
maďarsku. Výklad ministrův sledovali členové de-
legace s rostoucím zájmem; byl opětně přerušován
projevy souhlasu a když hr. Berchtold skončil.
bylo hlučně „eljenováno“.
Po ministrovi ujal se slova opět presidení
Berzeviezy a děkoval ministrovi za neoby-
čejně prý obsažný, pronikavý a po každé stránce
orientující výklad. Každé jeho slovo je prý příli
významné, než aby výbor mohl po jeho vyslech-
nutí ihned zahájiti meritorní rozpravu. Proto pre-
sident navrhl, aby rozpráva o výkladu a za-
hraníční situaci byla zahájena v pátečni
schůzi dopoledne.
Návrh byl schválen a schůze skončena ve 3.50
#8
alto_textblock
#8
Ríšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 176)
#9
alto_textblock
#9
Z Vídně, 19. listopadu.
[Zvláštní telefonická zpráva „Nár. Listá“.)
Plenum poslanecké sněmovny přerušilo
jednání svoje do úterka na 10. hod. do-
poledne, výbory sněmovni budou
však za přestávky pracovati. Ministerský
předseda měl večer dlouhou konferene
s předsedou ukrajinského klubu drem. Konst.
Levickým, jenž s poslanci rusínskými ve-
čer odjel do Lvova.
K pilnému návrhu, který podali posl
Pachera soudruzi, by se povolilo všem uči-
telům tohoto státu mimořádně 20 mil. kor.
promluvili dnes pozoruhodným způsobem dva
poslanci slovanští: polský sociální demokrat
ze Slezska Reger, který v zajímavých vý-
kladech ličil utiskování Poláků a Čechů, po-
kud jde o školy obečné, Němci ve vévodství,
jsa opětně přerušován starým Demelema
mladým Ferdinandem Seídlem. Měl od-
vahu říci Němcům, že bolí jej „ničemná
politika, kterou provozují Něm-
ci ve Slezsku proti chudému pol-
skému proletariátu“ a že Němci pe-
níze domácí a peníze došlé z Pruska vrhají
k agitaci, by zřídily se v polských krajínách
v obcích ryze polských germanisační školy
ve kterých terorismem, podplácením a demo-
ralisací lidu i učitelů kradou se polské dět
pro školy německé. Když pak Němci na ně
pokřikovali, doložil: „Děti hladovícího polské-
ho proletariátu předělávají se v germanisně
ních školách na německé janičáry.“ Celý sy
stém byl zřízen, aby se dosáhlo tohoto vý-
sledku. Různými fondy vykonává se ve Slea-
sku rozsáhlá činnost, která jde až do posled-
ních chatrčí. Polský kněz Londzin vola
tu: „My Poláci nemáme žádných německých
dětí ve svých školách, v německých školách
však jsou děti polské a české.“ Posl. dr. De-
mel myslil, kdo ví jaký duchaplný výkřik učí-
nil, když zvolal: „Vypravujte nám o 100.000
které jste dostali z Varšavy.“ Dobře odtuši
mu dr. Diamand: „To byly polské peníza
pro polské děti.“ Odhalení své dovršil posl
Reger slovy: Z fondů „Nordmarky“ a něme-
ckého „Schulvereinu“ dávají se úplatky pol-
ským učitelům, aby za ně ničili polské školy
ve Slezsku.
Jindy českých a polských obyvatelů slez-
ských v příčině škol obecních a středních há-
jili Poláci a Čechové na pravici. Dnes poprvé
tak učinil polský sociální demokrat způsobem
v pravdě stejně rozhodným, jako účinným.
Prvním českým řečníkem v debatě o věci
té byl posl. dr. Tobolka. Dvojí měl po-
vinnost: jednak ukázat, v jaké zoufalé sítuaci
nalézá se veškeré učitelstvo království České-
ho, jinak reagovat na žaloby a nájezdy všech
německých řečníků, počínaje navrhovatelem
Pacherem a také odpovědět polskému sociál-
nimu demokratu. Obou povinností, obou úkolů
těch zhostil se jak náleží. Výklady jeho měly
ráz hlavně politický, věnovány byly způsobu.
jakým lze prakticky nikoli planými neb demo-
kratickými frasemi poskytnout učitelstvu sku-
tečnou pomoc. Měl zmužilost hájiti Pražskou
městskou spořitelnu proti podezřívání posl
Pachera a Lipky, kteří vinili ústav ten, že vy-
pověděv 8 mil. půjčku zemské správní komisi
znemožnil pro letošní rok nápravu hmotných
poměrů veškerého učitelstva v Čechách. D
Tobolka ukázal také, kterakou měrou lz
zemské komisi zjednat nápravu na prospěch
učitelstva netoliko pro rok letošní, nýbrž také
pro r. 1914, a dovodil, že jest toho nejen mož-
nost, nýbrž také povinnost. Učitelstvo v če-
chách, učitelové čeští zvláště mohou přesvěd-
čiti se z řeči dra. Tobolky, že je v národn
straně svobodomyslné nejen smysl a poroz-
umění pro útrapy učitelstva, smysl a poroz-
umění pro jeho potřeby, nýbrž také pevná
vůle vtělit smysl a porozumění to v prospěšné
#10
alto_textblock
#10
skutky.
#11
alto_textblock
#11
Z Vídně, 19. listopadu. (K, ky
Předseda dr. Sylvester zahajuje schůz
v 10 hodin-
#12
alto_textblock
#12
Pokračuje se v podrobné rozpravě
#13
alto_textblock
#13
o novelle k daní kořaleční.
Zpravodaj menšiny Modráček pojednává
o stanovisku agrárníků v otázce lihového kontin-
gentu a prohlašuje, že agrárníci, zejména čeští.
měli by býti v první řadě bojovníků proti alkoho-
lismu, neměli by však býti prvními obhájci darů
z lásky. V poslanecké sněmovně bere se vůbe
více zřetel na zájmy jednotlivých vrstev, než na
celek. Vláda nesmí při svých vojenských požadav-
cích zapomínati na nejdůležitější potřeby a práci
lidu. (Hlučná pochvala u českých sociálních demo-
kratů.)
Zpravodaj menšíny Roškar poukazuje ve
slovinské a německé řeči na škody, vznikající z
alkoholismu pro zdraví a mravnost. Promlouvá
pak o hospodářství štyrské zemské vlády a na-
vrhuje v resoluci zrušení peněžních pokut v při-
padech, v nichž nejde ani o poškození státu, an
o daňové podvody.
Minorilní zpravodaj dr. Renner odůvodňuje
svůj minoritní návrh a podává zevrubný výklad.
jak používá se lihového desátku ve Švýcarsku.
Na to byla schůze přerušena do 1 hod. odp.
se zřetelem na přijetí delegací u dvora. Po za-
hájení schůze ujímá se slova posl. Holubovič.
jenž vyslovuje se proti kontingentům a bonifika-
cím, které potírá také z důvodů hospodářských.
Posl. Lukaščevíč vyslovuje se proti ko-
řaleční dani, která není odůvodněna v době nej-
větší hospodářské nouze venkovského obyva-
telstva.
Potem pokračovalo se v projednávání pil
ných návrhů
o zajištění 20 mílionů korun ročně na zlepšení
učitelských platů.
Posl. Reger dovozuje, že úprava učitelských
platů a obecného školství náleží do kompetenee
zemských sněmů. (O konfliktu jeho se Seidelem
a Demelem zmiňujeme se v reliefu.)
Posl. dr. Tobolka počíná mluviti česky a pro-
hlašuje dále německy jménem své strany, že se
připojuje ke všem, kdož s důrazem poukázali na
neodkladnost matericlního zlepšení poměrů učitel-
stva.
Ličí pak bídu učitelstva, jmenovitě v Čechách
u něhož následkem strašlivé nouze počíná již lásk
k povolání ustupovati lhostejnosti. Je také pocho-
pitelno, že v zoufalé situaci učitelstva ozývá s
také hlas po pasivní resistenci. Zlepšení učitel-
ských platů náleží ovšem do kompetence zemských
sněmů, říšská rada musí se však touto otázkou za-
bývati, poněvadž až na některé výjimky zemské
sněmy nemohou dostáti svým povinnostem vůči
učitelstva; ne snad, že by neměly pro to pocho-
pení, ale poněvadž to není možno vzhledem k bíd-
né finanční situaci zemí. Tužby učitelstva budou
sotva splněny pilnými návrhy. Návrh Pacherův již
přede dvěma léty neměl jiného účelu, než před
revoltujícím německým učitelstvem Čech zakrýti
následky německé obstrukce na českém sněmu. Již
přede dvěma léty bylo by bývalo učitelstvu v Če-
chách daleko lépe poslouženo poctivým smírem
mezi oběma národy, a také dnes nejrychleji a nej-
lépe by mu pomohlo uzavření čestného míru mezi
oběma národy. Pohříchu nejeví se na německé
straně ani dnes příliš spěchu s takovým mírem.
Proti tvrzení, pronesenému v debatě, že pražská
Městská spořitelna zavinila, že nebyly splněny po-
žadavky učitelstva, konstatuje řečník, že Městská
spořitelna pražská vyhověla žádosti správní ko-
mise v příčině splacení půjčky, že dokonce po-
skytla komisi k úplnému zaplacení lhůtu o celý
rok delší a že první splátka obnosem 2 milionů
je splatna teprve dne 31. července 1914. Sku-
fečné pomoci dostane se učitelstvu v Čechách jen
tím, že budou zemi dány k dísposicí nové trvalé
zdroje přijmů, které skytá malý finanění plán se
svými úděly, jichž zvlášť v Čechách mělo ky býti
užito na zlepšení učitelských platů. Pohříchu spěje
finanění plán jen hlemýždím krokem k svému vy-
řízení. Řečník prohlašuje konečně, že strana jeho
bude hlasovati pro pilnost návrhů, třebaže ne-
může hlasovati pro jejich meritum. Pro pilnost pro-
to, aby cestou parlamentární mohla projeviti své
přesvědčení, že musí býti učitelstvu pomoženo
jeho veliké bídě a v zoufalství v mezích příslušné
kompetence zemské, pokud možno nejdřive. (Hluč-
ná pochvala a potlesk u Čechů.)
Také toto jednání se přerušuje.
Interpelace podali poslanci: Kopp
soudr. o nezákonném a svévolném jednání berních
úřadů v Zábřehu při předpisu osobní daně z přijmu,
Toutel, Einspinner a soudr. (tato interpe-
lace byla podepsána také všemi členy německého
národního svazu), ve kteréž interpelaci vyslovují se
interpelanti proti zamýšlenému splynutí Alpské
báňské společnosti s Pražskou železářskou společ-
ností, poněvadž jest nebezpečné pro obyvatelstvo
a železo zpracující průmysl.
Na ministra vnitra činí se dotaz, zdali ve sroz-
umění s ostatními kompetentními ústřednami jest
ochoten odepřiti svolení ke zmíněné fusi.
Příští schůze koná se v úterý 25. t. m. v 10
hod. dopoledne.
#14
alto_textblock
#14
Posl. dr. Franta a soudr, podali dnes na
správce ministerstva financí dra. Engla dotaz
proti jednání berních referátů, které
žádají od pivovarů výkazy, kolik piva odebrali jed-
notliví hostinští, a hrozí tresty, nevyhoví-li vy-
zvání jejich. V interpelaci pravi se, že žádá se tu
prozrazování tajemství obchodního a že jeden stav
proti druhému má být popuzován.
#15
alto_textblock
#15
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 19. listopadu. (K. k.)
Rozpočtový výbor projednával dál zpráv
užšího výboru o jihoamerické plavebn
službě.
Posl. dr. Diamand pojednal v dalších vý-
vodech o haličském vystěhovalectví, stěžuje si, že
cestující jsou orgány politických a policejních úřa-
dů obtěžováni.
V odpolední schůzi vládní zástupce odb
přednosta Riedl podal zevrusbné vysvětleni
kolonisačních poměrech v Kanadě. Pozemky v Ka-
nadě kolonisují se hlavně anglickými přistěhovalcí
Mimo kanadsko-pacifický jsou tam ještě dva vvelká
železniční systémy, které sice ještě nejsou vysta
věny až k pacifickému oceánu, ale staví se a denně
zřizují dlouhé trati, zatím co kanadsko-pacifická
dráha vede svými traťmi zeměmi již kolonisova-
nými a cena pozemku dosáhla jisté výše. Pro otáz-
ku kolonisace jest úplně lhostejno, jsou-li plavební
a železniční trali v téže ruce. Co existuje vystěho-
valectví do severní Ameriky, možno počet oso
koncem r. 1912 se tam nalézajících odhadnouti cel-
kem ve Spoj. obcích okrouhle na 2.36 mil. a v Ka-
nadě na 0.17 mil. Chceme-li tudíž již užíti agitačnt
iráse o 4 armádních sborech, kleré máme za mo-
řem, nutno ponechati výboru, aby zodpověděl otáz-
ku, kde tyto sbory jsou, zda v Kanadě, kde jsme
ztratili přes 170.000 lidí, aneho v Unii, kde jsou
2863.000 lidí z nocnářství. (Hlučná pochvala.)
Posl. dr. Ellenbogen žádal poslance všech
stran, aby se nesklonili před terorismem, jejž chee
vykonávati pool známým tiskem a nepřipustili
zvodnatění resoluce, navržené užším výborem.
Posl. Friedmann schvaloval úmysly mini-
sterstva obchodu, pokud jde o paroplavební poli-
tiku a zastával se rovněž nězměněného schválen
rescluce užšího výboru.
Posl. dr. Okuněvský dovozoval. dokud ne-
#16
alto_textblock
#16
bude dosažena dohoda s Uhrami, že nemůže byt
ničeho docíleno.
Příští schůze bude zejtra dopoledne.
s
Sociálně-politický výbor pokračoval v debal
o novele k zákonu o pehsijním pojiš ťo vání
Promluvil posl. dr. Lev Winter.
Přiští schůze bude zejtra dopoledne.
#17
alto_textblock
#17
Správní výbor pokračoval v jednání o důt-
kovém výnosu min. Hochenburgra.
Posl. dr. Oiner prohlásil, že výbor musí rdz-
hodně konstatovati, že překročeno bylo do-
zorči právo a ohraditi se, aby ústavní práve
setkávala se s jistou nevážností.
Posl. dr. Roller konstatoval s povděkem, že
naproti spflání německým soudcům v plenu posla-
necké sněmovny je debata ve výboru prosta osob
noty
#18
alto_textblock
#18
Politický přehled.
Země české.
Z Moravy.
#19
alto_textblock
#19
Dne 18. listopadu 1913.
#20
alto_textblock
#20
(Z našich měst a obcí.)
Volime v celé řadě měst. Po Přerovu jsou n
pořadu velká města česká Prostějov, kde kompro-
mis radnice s autonomisty nedošel milosti u orgá-
nu dra. Fischera, jenž lidovopokrokovou organisae
proti posl. dru. Přikrylovi tak pobouřil, že dáne
heslo nejit k volbě. Dr. Přikryl dal v „Hl. z H.
odbýti tyto útoky, avšak zdá se, že akce ta má ji-
né pozadí v aspíracích volebních. Proslýchalo se, že
dr. Přikryl je rozmrzen a chce vyvoditi z toho dů-
sledky, jež by lidovo-pokrokové straně nebyly pří-
jemné. V Třebíči, největším městě českém na zá-
padní Moravě, byly také obecní volby. Dáno hesl
proti dru. Přerovskému, jenž byl duší akce pre
zvelení posl. Bulína. V různých orgánech vytáhle
se do boje a výsledek byl? Úplné odražení těch,
kdož štvali proti dru. Přerovskému a soudruhům
jeho v řízení města. Dr. Přerovský je dnes zase
jednomyslně zvoleným starostou města, o něž se
vzorně stará. Žalostný obraz poskytují Ivančice.
Tam je boj osobní — hlavně — mezi stranami tal
zuřivý od let, že je veškeren život plně otráven.
Nedávno vykonané obecní volby — které zabily na-
dějnou výstavu krajínskou, označovanou jako duhu
smíru — byly zrušeny a dnes to jde do boje znovu
s vášnivostí, která se vybíjí nikoliv proti silnému
Němectvu a židovstvu, nýbrž proti vlastním českým
lidem. Dlužno toho litovati, protože Ivančice k
měly vlastně býti silnou českou posicí, která by
byla oporou české posíce, Dol. Kounic, Mor. Krum-
lova. Oslavan — ohrožených vážně — atd. Zatím
Ivančice dávají odstrašující příklad bratrovražed-
ného boje plného všech odsouzení hodných stin-
ných stránek. Také Slavkov jde k volbám v těchte
dnech. Boj i tu bude tuhý. Pozor dlužno dáti na
úplně českou ohec Vranovice, kde Němci již p
léta chytají zbloudilé české ovečky.
#21
alto_textblock
#21
Ze Slezska.
#22
alto_textblock
#22
Zánik „Slezana. — Příspěvek k ob-
jeklivnosti zemského výboru.)
Polsko-ostravský „Slezan“ sobotou přestal vy-
cházeti jako samostatný list a bude nadále vy-
dáván již jen jako přiloha k sobotnímu vydání
„Ostravského Denníku“. Důvody, které vedly k
zániku „Slezana“, vysvětleny jsou obširným pro-
jevem vydavatelstva, v němž se poukazuje k tomu,
že změnily se poměry, za nichž „Slezan“ vznikl.
do té míry, že pokrokovým lidem, jimž byl tribu-
nou, jest možno se bez něho obejíti. „Slezan“
dle projevu vydavatelstva — vznikl proto, aby
pracoval pro „očistu veřejného života českého
od samozvané diktatury několika velmi málo ne-
zodpovědných a bezohledně terorisujících lidí“
kteří měli svůj list a ubijeli „bez ostychu všemi
zbraněmi každého, kdož třeba v nejpoctivějším
snažení chtěl se zúčiztniti obrodně práce české ve
Slezsku, ale neměl zá nhino dožadovatí se auto-
risace tohoto „opavského vedení“, representova-
ného redaktorem Hanšem, a kdož nechtěl při tom
zakrývati svoje pokrokové smýšlení vůbec, nebo
přihlašovat se ku pokrokovým politickým stranám
zvlášt. Úkolu, který si „Slezan“ vytkl, bylo do-
saženo.
Aniž bychom chtěli projev vydavatelstva „Sle-
zana“ rozebírati, máme za nutné připojiti k regi-
strovanému několik poznámek.
Slezsko, jak jsme již jednou podolkli, má mno-
ho časopisů, trpících ke všemu ještě tím na jakosti,
že z finaněních důvodů jednotlivá vydavatelstva
ztěží byla s to, aby uspokojivě rozřešila olázku
redaktorskou. A Slezsko potřebovalo od té doby
co „Opavský Týdenník“ vplul do klerikálních vod.
jako soli dobrého, pokrokového týdenniku, který
by také po stránce informační dobře byl veden
tak aby mohl počítati na rozšíření na Moravě i v
Čechách. Bohužel, tato potřeba nebyla nikterak
ukojena a Slezsko nadále nebude míti seriosní tý-
denník.
Několikráte byla nadhozena možnost splynuti
„Slezana“ s orlovskou „Obranou Slezska“, čím
mohly býti vybudovány základy řádného listu. Tato
kombinace však nebyla uskutečněna — po našem
názoru na škodu české věci slezské.
Na Bílovecku tvoří tří katastrální obce, Bítov
Lhotka a Lubojaty, společně politickou obec Lu-
bojaty. Ač zde skutečných Němců mnoho není.
přece jen ovládají obce, poněvadž český živel jest
desorganisován, v důsledcích čehož považují Němci
Lubojaty již za svou državu. Přispěl k tomu také
Schulverein, jenž „půjčil“ obci 4000 K na stavbu
školní budovy a vymlnil si, že učitelská místa
mohou býti obsazována jen s jeho schválenímí
V Bítově, jenž je nejčeštější, domáhají se zrušení
utrakvismu na škole a letos o prázdninách, když
zlý duch obce nadučitel Satke byl na dovolené.
obecní výbor jejich požadavek odhlasoval za pří-
temnosti politického úřadnika. Když se to Satke
dověděl, zuřil a napjaty všechny páky za tím úče-
lem, aby při škole v Bítově byl restituován stav
dřivější. Jak se nedalo ani jinak čekat, šel Něm-
cům na ruku zemský výbor a vrátil příslušný akt
obci, kde mezitím většina zastupitelstva Satkem
byla zpracována, jelikož prý příslušné usnesení se
mu zdá (!) býti podezřelé a formálně vadné!! Jak
patrno, nebyla o důvod nouze. A pak, že v zem-
ském výboru slezském nesedí gentlemanili
#23
alto_textblock
#23
Rakousko-Uhersko.
#24
alto_textblock
#24
Chorvatsko a Bosna.
#25
alto_textblock
#25
Hr. Tisza i ryt. Bilíňski očekávají asi
s jistotou, že v nynějších delegacích nebude
se jen přetřásati Berchtoldova politika na Bal-
káně, nýbrž také maďarská politika v Chor-
vatsku a vídeňská politika v Bosně, a proto
zrovna před zahájením delegací učinili něko-
lik kroků k rozřešení krise v obou jihoslovan-
ských zemích.
O pondělní konferenci čtyř zástupců chor-
vatsko-srbské koalice s hr. Tiszou došly
z Pešti zprávy velmi optimistické. Připojí-í
se k tomu, že král. komisař bar. Skerlecz
s ministrem pro Chorvatsko hr. Pejáčevi-
čem byli věera přijati panovníkem ve slyšení.
můžeme pokládati za jisté, že v pondělí na-
stalo v Pešti skutečně některé sblížení, na
jehož základě se nyní jedná o zrušení komí-
sariátu, jmenování bar. Skerlecze bánem a vy-
psání sněmovních voleb. Ale přes to nemáme
před sebou dosud nijakého hotového fakta.
nýbrž stále jen vyjednávání, které snad v nej-
bližších dnech přivede k cílí, ale které se
může v posledním okamžiku zase rozbíti.
#26
alto_textblock
#26
Vládní listy uherské a chorvatské píšou
o potěšitelném sblížení. Listy ne-
odvislé píšou však střízlivěji. „Budap. Tagbl.“
mající styky přímo s chorvatsko-srbskou ko-
alicí, praví, že stanoviska obou stran nejsou
dosud totožná, ale koalice pokládá prý na-
bídky Tiszovy za dostatečné, aby na jejich
základě mohla spolupůsobiti k obno-
vení ústavnosti v Chorvatsku. Koalice nevěří
lž slibům maďarským a proto naléhala na hr.
Tiszu, aby jí dal záruku, že slíby budou také
splněny. Tuto záruku hr. Tisza dá prý prová-
děcím nařízením k nové železniční pragma-
tice. S tímto slibem koaliční deputace vrátila
Záhřeba, kdež má zajistiti ještě souhlas
strany ke kompromisu, smluvenému
Nevznikne-li nová překážka v Záhřebě
meb nevymyslí-li si v poslední chvíli novou
překážku hr. Tisza, možno očekávati, že bar.
Skerlecz bude v brzku jmenován bánem
a vypíše sněmovní volby. Nový sněm mohl by
se sejíti v polovině prosince, aby prodlouži
platnost finaněního vyrovnání s Uhra-
mi na rok 1914, předpokládaje podobné usne-
sení také ve sněmě uherském. Poněvadž hr
Tisza vzdal se již námitek proti některým
členům koalice, které by nerad viděl ve sně-
mech chorvatském i uherském, jest možno
že pešťský kompromis bude ještě tento týden
schválen také v Záhřebě. O úmyslu, vypsat
v brzku nové volby, svědčí i to, že byli do
Pešti povoláni někteří chorvatští vrchní žu-
pané, což se vykládá jako příznak brzkého
zrušení komisariátu a vypsání voleb.
Pokud se Bosny týče, zdařila se spro-
středkovací akče, vedená neodvislým Srbem
drem. Dimovičem v dorozumění s bosen-
skými Chorvaty a mohamedány. Po resignaei
13 srbských poslanců ze skupiny „Srpské Ri-
ječi“ dr. Dimovič sblížil se s agrární skupinou
Petra Kočiče a chce se se svými přívrženci
ucházeti o uprázdněné srbské mandáty na zá-
kladě programu, příjatelného Srbům a nepří-
čícího se ani Chorvatům, ani mohamedánům.
Tak by vznikla ve sněmě dosti silná srbská
skupina, která by spolu s Chorvaty a moha-
medány zabezpečila sněmovní dělnost. Dle
„Isting“, nového týdenníku dra. Dimoviče
sprostředkovací návrh dra. Dimoviče zálež
v následujících bodech: 1. Vláda dá srbskému
národu ve sněmě zadostučinění za křivdy.
způsobené Srbům při vyhlášení výjimečného
stavu. 2. Všechny osvětové srbské spolky.
které byly za výjimečného stavu rozpuštěny
budou v plném rozsahu obnoveny. 3. Vláda
předloží sněmu osnovu zákona, jimž srbsko-
zhorvatský jazyk bude uznán za jediný úřadní
jazyk všech bosenských úřadů, také železniě-
ních, ve vnitřní i vnější službě. [Na železni-
cích má se připustiti německé úř adován
pouze ve věcech vojenských. Pozn. red.
4. Novelou k zákonu o vyvazení kmetů sprosti
se kmetové, kteří se vykoupili neb vykoupí,
placení úroku z půjčky, dané jim ze zemského
vyvazovacího fondu. Zároveň mají kmetové
býti zákonem chráněni od lichvářů a vyděra-
čů. 5. Sněm nemá býti svolán dříve, doku-
nebudou provedeny doplňovací volby na mi-
sto resignovavších srbských poslanců.
Po dleuhém vyjednávání se zemským ná-
čelnikem gener. Potiorkem a ministrem pro
Bosnu ryt. Biliňským podařilo se dru. Dimo-
viči vymoci u nich souhlas s těmito podmín-
kami, takže sněm po doplňovacích volbácl
bude svolán.
#27
alto_textblock
#27
Za hranicemi.
#28
alto_textblock
#28
ree
pel
Gen. Savov se konečně vrátil z Cařihradu do
Sofije. V Cařihradě pracoval k tomu, aby se u-
tvořil spolek bulharsko-turecký proti Srbskua
Řecku podle plánu, který byl nedávno ujednán
na hradu Muráni v Uhrách kde se konala u krále
Ferdinanda porada jeho důvěrníků bulharských
rakousko-uherských. Teprve po této poradě násle-
dovala návštěva krále Ferdinanda jeho zahranič-
ného ministra Genadijeva ve Vídní. Ve spolku
bulharsko-tureckém měla být Albanie článkem
třetím. Už na příšti jaro se oznamovala nová vál-
ka proti Srbsku a Řecku. Najednou, takořka přes
noc Turecko se dohodlo s Řeckem o mír a po-
ložení na Balkáně docela se mění
neboť tento mír je zásluhou diplomacie francouz-
ské a — francouzských peněz, jež v nejedné krisi
už sehrály rozhodující úlohu.
Gen. Savov se tedy vrátil z Caříhradu s ne-
pořízenou a v Sofiji ho přivital jeho kolega gen.
Ivanov, jeden z herojů prvé války, článkem „Kdo
jsou vinni a zodpovědní,“ jejž uveřejnila sofijská
„Politika“. V článku tom po vojensku otevřeně
vystupuje proti gen. Savovu s obviněním, že on
ve srozumění s králem a několika jeho důvěrníky
katastrofu způsobil. Tyto důvěrniky jmenuje: jsou
to gen. Fičev a plukovník Merezov. Gen. Ivanov
pohlíží na věc šíře, než druzí. Všichni, kdo dosud
v bulharských listech o příčinách katastrofy psali,
přihlíželi pouze k hlavnímu momentu: k zahájení
války bez výpovědi. Naproti tomu gen. Ivanov
rozeznává hlavní příčiny dvě, vojenskou a politi-
ckou. Vojenská vězí v rozptýlení bulharské ar-
mády před válkou s bývalými spojenci, a poli-
tickou v zavedení „osobního režimu“ krále Ferdi-
nanda a jeho podporování.
Podáváme článek gen. Ivanova téměř beze
změny. Ponecháváme mu také vojenskou říznost
Po katastrofě, která se svalila na Bulharsko
se všech stran tak neočekávaně, nejpřirozenější
otázkou všech bylot jak a proč se to stalo? Nen
pochybnosti, že jsou zde vínníci, ale kdo jsou to
Na ty otázky pokusím se odpověděti.
Nejprve jsou vinni, kdo rozkázali, aby vá-
lečná dějství byla proti spojencům zahájena be
formálného vypovědění války. Tímto skutkem my
kteří jsme dotud považování byli za rytíře a těšili
se sympatiím všech, klesli v očích nejen diplu-
matů, nýbrž jsme pozbyli sympatií všech slušných
lidí. Zvyklí pocitu, že nezištně vodime boj za
svaté dílo, klesli jsme i ve vlastních očich, prolože
svatá idea, za kterou jsme se pustilí v nerovný
boj, požadovala od nás, abychom byli až do konce
čestní.
Z dokumentů, dosud na veřejnost vynesených.
jež dosud nebyly prohlášeny za nepravé, vysvítá
nade vše jasné, že jsme se zachovali nečestně
to nejen naproti našim spojencům, nýbrž i naproti
sobě samým. V době, kdy se zbéhly ty události,
28. a 29. června, pomocník nejvyššího velitele ob-
držel práva a moc nejvyššího velitele. (Nejvyšším
velitelem rozumí se král Ferdinand, jeho pomo-
níkem gen. Savov. Red. „N. L.“) Král ještě v Lo-
zengradě, když se od armády dne 2. (15.] prosinee
1912 vracel do Sofije, vydal nejvyšší rozkaz č. 41.
kterým vzkládal svá práva hlavního velitele ar-
mády na svého pomocníka. Tato práva již mu ne-
byla odňala a on je v nepřítomnosti králově i vy-
konával. Armády byly povinny rozkazů jeho býti
poslušny.
Ozbrojená sila státu je prostředek politiky.
jímž ona chce dosici žádoucího cíle. Ozbrojená mo
může vystoupiti teprve, když politika vyčerpala
všechny jiné prostředky a vyzvala ji, aby se nyní
ona ujala jednání. Zahájení válečných dějství je
#29
alto_textblock
#29
Bulharské věci.
#30
alto_textblock
#30
tedy věcí politiky. Před započetím válečných děj-
ství nejvyšší velitelství všemi způsoby se snatí.
aby jim zabezpečilo úspěch. Jakmile je prohlá-
šena vojna, nejvyšší velitel stává se ředitelem
všech dějství vojsk, jež směřují k dosažení vytče-
ných cílů. Jinými slovy řečeno, hlavní velitel říne
válečné operace.
Aby hlavní velitel mohl dáti rozkaz k jistým
operacím musí býti vojna vypovězena, a toho
v daném případě nebylo: vojna vypovězena ne-
byla a nebylo muže, který by ji mohl a měl právo
vypověděti. Před vypovězením prvé války viděli
jsme královský manifest s podpisy všech ministrů.
Tak to bylo správně, protože vyhlášení války j
vážný akt, ukládající státu břemena a povinnosti
jež v konstitučném státě nemohou ukládati ne-
zodpovědní činitelé, nýbrž pouze ti, na nichž je
zodpovědnost. Podle naší konstituce žádný akt
není platný, nemá-li podpisu zodpovědného mi-
nistra. Zahájení války je samo sebou jejím pro-
hlášením. Avšak stalo-li se toto zahájení války
silou aktu, podepsaného ministrem? Dosud nám
takový akt nikdo nenkázal. Není ho prostě. A
proto v tomto případě byl vykonán státní
převrat.
Z uveřejněných dokumentů vychází na jevo,
že rozkaz k zahájení války proti bývalým spojen-
cům vyšel od pomocníka nejvyššího velitele, jenž
v tom případě jednal jako nejvyšší ve-
litel a proto je vinníkem slátníhe
převratu anebo, chcete-li, zrádeem
viasti. Jsou-li za zády gen. Savova jiní mu-
žové nebo nejsou, to jest jiná otázka. Prozatím
gen. Savov je skutečným odpovědníkem. Bez-
sporno je, že kromě něho jsou zde i mravní zod-
povědnici, kteří zneužili slabostí gen. Savovaa
přinutili ho, aby rozkázal válku zahájit.
Před Odrinem, když jsme byli ve válce s Tu-
reckem a hlavní velitel byl úplným ředitelem
vojenských operaci, gen. Savov (dokumenty o tom
chovám) žádal ministerskou radu, aby učinila
usnesení a vydala rozkaz. Toho usneseni nebylo
třeba, protože se ministerská rada nemůže míchati
do vojenských operaci, jež říditi má právo pouze
hlavní (nejvyšší) velitel. V ten rozum bylo tehdy
odpověděno gen. Savovu.
Tak bylo před Odrinem, ale jinak bylo na-
proti Srbům a Řekům. V tom případě gen. Savov
dal rozkaz, kterým se mění politický poměr bul-
harského státu k sousedům a spojencům, s nimiž
jsme do 29. června ještě byli ve spolku, a tento
poměr se náhle změníl v nepřátelství. Takový
akt měl býti oznámen národu i armádě přijatou
formou, t. j. královským manifestem s podpisy
všech ministrů. Ale to se nestalo a zájmy státu
i národa byly dány v sázku, aniž národu co o tom
oznámeno, a to možná i proti jeho přání a nad to
od lidí nezodpovědných.
Dáme-li na minutku tomu, že národ si té
vojny přál, naskytne se nám jiná otázka. Zdaliž
mužové, kterým byla svěřena vojenská čest Bul-
harska a tudíž i ochrana zájmů národních učinili
za tím účelem vše? A byla-li naše armáda v tom
stavu, aby snesla druhou válku? Nel A v tom
vězí největší zločinnost, nejhorší zradal
Známo bylo, že Řekové a Srbové již od ně-
kolika měsíců se připravují na válku s námi, že
se opevňují, ozbrojují posice a na nich soustředuji
své armády. Naše armáda byla roztaže-
na řetězem od Dunaje k Egejskému
moří a všude byla slabá. Když jste chtěli
započíti válku, měli jste svou armádu postávíti
tak, abyste jí zabezpečili úspěch. Ale to ne! Naše
armáda nebyla soustředěna, nýbrž rozptýlena.
Totě okolnost, klerá zveličuje zločinnost rozkazu
k započetí vojny, a my nekáráme jen fakt, že
státní převrat byl proveden, nýbrž i nerozum-
ný způsob, kterým se to stalo a kterým bla-
mována naše vojenská moc a poníženo bylo Bul-
harsko. Ejhle, to vykonala ruka zrádcoval
Ale vzniká jiná otázka. Proč válečná dějství
byla prováděna pouze dvěma armádami, a druhé
tři stály a zahálely, čekajíce, až prvé dvě budou
potřeny silnějším a soustředěným nepřitelem? Ze
všeho vidno, že hlavní stan docela ztratil rozum.
Málem bych řekl, že všecka ta opatření byla uči-
něna zúmyslně na záhubu Bulharska. Ale možná,
že nám zde není činiti s lidmi zločinnými, nýbrž
slabomyslnými. Přijmeme-li za pravdu toto, pak
všecka moralná zodpovědnost padá na ty, kdož
plným vědomím svěřili osudy vlasti mužům.
kteří nemchou odpovídatí za své skutky.
Ejhle, totě jsou následky osobního režimu
(krále Ferdinanda), následky favorisování jedněch
a pronásledování druhých v bulharské armáděl
Kdyby byl osobní režim býval dostal uzdu včas.
jisto jest, že by řízení, a to nejvyšší, nemohlo býti
svěřeno lidem, nemajícím duševní rovnováhya
umějícím vyhledávati pouze své hmotné pro-
spěchy. (Narážka na gen. Savova, jenž ještě jest
v obžalobě, že se obohacoval, když byl ministrem
vojenství, ze státních peněz. Red. „N. L.“] Gen.
Savov vykonal státní převrat a svým
nepromyšlenými skutky vrhnul vlast
do propasti. Ontě rozkázal, aby válečná děj-
ství byla započata bez formalného vypovězení
války a neučinil. čeho třeba k zabezpečení -
spěchu. Byl arci zbaven hlavního velení, ale v zá-
pětí byl poslán s důležitou diplomatickou míssí
do Cařihradu. To vše jsou známky, že tento
fatalný člověk byl v nějakém dušev-
ním spojení s jinými činiteli, ktefe
jej chránili a dávali mu nedožknu-
telnost. V hlavním stanu panovala atmosfěra
sebechvály a vzájemného brojení proli druhým.
Všichni se naparovali před rozličnými dopisovateli.
aby se jim vylíčili jako genialní vojevůdcové, ale
jakmile se udál nějaký nezdar, nikdo nechtěl vzíti
za něj zodpovědnost, jeden sváděl jeho vinu na
bedra druhého. Tomu nemohlo býti „osobaím re-
žimem“ zabráněno, protože každý ze zasvěcených
do něho, jak ze všeho vidno, držel v ruce jislý
trumf.
Jinými slovy řečeno: král Ferdinand vládl
absolutisticky a národní sobrání mu k tomu dalo
r. 1911 zákonné právo; ale milci královi, do jeho
plánů zasvěcení. dělali si, co chtěli.
#31
alto_textblock
#31
Rusko a Černá Hora.
#32
alto_textblock
#32
Do Petrohradu, jak oznamuje „Svět“, do-
šla zpráva, že černohorský král Nikola po
rozpuštění ruského lycea na Cetyni rozhodl
se zavříti tam i ruskou kadetní školu.
Ruští vojenští instruktoři vra-
cejí se z Černé Hory in corpore do
Ruska.
#33
alto_textblock
#33
Nový ruský vyslanec v Rakousku.
Změny v diplomacii ruské i rakouské po bal-
kánské krisi svědčí o tom, že v zahraničních úřa-
dech obou soupeřů nejsou se svými diplomatický-
mi zástupci spokojeni. Z Vídně odchází ruský
velevyslanec Giers a na jeho místo přichází bý-
valý vyslanec bukureštský, Šebeko. Mohli by-
chom ho psáti také polským pravopisem Szebeko.
protože pochází z polské aristokratické rodiny.
„Russkoje Slovo“ pochvaluje si jeho jmenování.
které prý je důkazem, že éra Osten-Sackenů.
Mohrenheimů a Giersů již pomijí. Šebeko může
být považován za mladého diplomata, což by
svědčilo o jeho mimořádných schopnostech. Cho-
dil do vojenské školy v Pažecím Korpusu, potom
nechal služby u pluku a přišel do kanceláře za-
hraničního ministerstva, byl druhým sekretářem
vyslanectví ve Vídni, prvým sekretářem v Běle-
hradě, v Kodaní, která byla vysokou školou ru-
ských diplomatů, potom v Paříži, v Berlíně a na
konec vyslancem v Bukurešti, kde byl jmenován
po H. N. Giersovi, jenž byl poslán do Čařihradu
před samým počátkem balkánské války
Úspěšné diplomatické činnosti Šebekově se
podařilo tolik, že Rumunsko, kde na začátku
války veřejné mínění bouřilo se proti Rusku
kde bylo slyšet hrozby, že mobilisovaná armáda
rumunská potáhne proti východnímu sousedovi
dnes proti Rusku neprojevuje natrpklé náladya
že naopak rakouský vyslanec Fürstenberg moh
se při letní mobilisaci rumunského vojska proti