ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0b20b650-908b-11dd-a6cd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 33
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
20. listopadu 1913. Číslo 319.
#4 alto_textblock #4
Rakouská delegace. (Schůze 2.) Z Vídně, 19. listopadu. (Zvláštní telefonická zpráva „Nár. Listů“.) O 1/45. hod. odpol. sešel se zahranič- ní výbor v síni, kdež pravidelně zasedá rozpočtový výbor poslanecké sněmovny, kte- rý přestěhoval se do protějšího sálu železnič- ního na dobu delegační. Schůze výboru toho jsou veřejné pro všechny členy delegací, kteří také dostavili se počtem skoro úplným. Hr. Berchtold četl svůj výkl ad. který vzrostl tentokráte nad normální rozmě- ry, aniž ozvalo se jediné slovo souhlasu nebo pochvaly za lektury anebo ke konci. Dojem byl veskrze chladně mrazivý. Rozprava o výkladu začne v úterý od- poledne a vyplní nepochybně schůzí několik * * Vojenský výbor koná schůzi ve středu 26. t. m. dopoledne s pořadem: Řádný vojen- ský rozpečet
#5 alto_textblock #5
Uherská delegace.
#6 alto_textblock #6
Výbor pro zahraníční záležitost konal odpoledne sehůzi za předsednictví šl. Ber- zevieze. President uvítal výbor a podle stn- rého zvyku vyzval ministra hr. Berchtolda, aby podal orientační zprávu o zahraničné situaci. Je to dvojnásob zajímavo dnes, poněvadž hledíme zpět na rok, jehož zahraniční události mohou být prohlášeny za epochální. Hr. Berchtold svůj výklad přednesl po maďarsku. Výklad ministrův sledovali členové de- legace s rostoucím zájmem; byl opětně přerušován projevy souhlasu a když hr. Berchtold skončil. bylo hlučně „eljenováno“. Po ministrovi ujal se slova opět presidení Berzeviezy a děkoval ministrovi za neoby- čejně prý obsažný, pronikavý a po každé stránce orientující výklad. Každé jeho slovo je prý příli významné, než aby výbor mohl po jeho vyslech- nutí ihned zahájiti meritorní rozpravu. Proto pre- sident navrhl, aby rozpráva o výkladu a za- hraníční situaci byla zahájena v pátečni schůzi dopoledne. Návrh byl schválen a schůze skončena ve 3.50
#7 alto_textblock #7
hod
#8 alto_textblock #8
Ríšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 176)
#9 alto_textblock #9
Z Vídně, 19. listopadu. [Zvláštní telefonická zpráva „Nár. Listá“.) Plenum poslanecké sněmovny přerušilo jednání svoje do úterka na 10. hod. do- poledne, výbory sněmovni budou však za přestávky pracovati. Ministerský předseda měl večer dlouhou konferene s předsedou ukrajinského klubu drem. Konst. Levickým, jenž s poslanci rusínskými ve- čer odjel do Lvova. K pilnému návrhu, který podali posl Pachera soudruzi, by se povolilo všem uči- telům tohoto státu mimořádně 20 mil. kor. promluvili dnes pozoruhodným způsobem dva poslanci slovanští: polský sociální demokrat ze Slezska Reger, který v zajímavých vý- kladech ličil utiskování Poláků a Čechů, po- kud jde o školy obečné, Němci ve vévodství, jsa opětně přerušován starým Demelema mladým Ferdinandem Seídlem. Měl od- vahu říci Němcům, že bolí jej „ničemná politika, kterou provozují Něm- ci ve Slezsku proti chudému pol- skému proletariátu“ a že Němci pe- níze domácí a peníze došlé z Pruska vrhají k agitaci, by zřídily se v polských krajínách v obcích ryze polských germanisační školy ve kterých terorismem, podplácením a demo- ralisací lidu i učitelů kradou se polské dět pro školy německé. Když pak Němci na ně pokřikovali, doložil: „Děti hladovícího polské- ho proletariátu předělávají se v germanisně ních školách na německé janičáry.“ Celý sy stém byl zřízen, aby se dosáhlo tohoto vý- sledku. Různými fondy vykonává se ve Slea- sku rozsáhlá činnost, která jde až do posled- ních chatrčí. Polský kněz Londzin vola tu: „My Poláci nemáme žádných německých dětí ve svých školách, v německých školách však jsou děti polské a české.“ Posl. dr. De- mel myslil, kdo ví jaký duchaplný výkřik učí- nil, když zvolal: „Vypravujte nám o 100.000 které jste dostali z Varšavy.“ Dobře odtuši mu dr. Diamand: „To byly polské peníza pro polské děti.“ Odhalení své dovršil posl Reger slovy: Z fondů „Nordmarky“ a něme- ckého „Schulvereinu“ dávají se úplatky pol- ským učitelům, aby za ně ničili polské školy ve Slezsku. Jindy českých a polských obyvatelů slez- ských v příčině škol obecních a středních há- jili Poláci a Čechové na pravici. Dnes poprvé tak učinil polský sociální demokrat způsobem v pravdě stejně rozhodným, jako účinným. Prvním českým řečníkem v debatě o věci té byl posl. dr. Tobolka. Dvojí měl po- vinnost: jednak ukázat, v jaké zoufalé sítuaci nalézá se veškeré učitelstvo království České- ho, jinak reagovat na žaloby a nájezdy všech německých řečníků, počínaje navrhovatelem Pacherem a také odpovědět polskému sociál- nimu demokratu. Obou povinností, obou úkolů těch zhostil se jak náleží. Výklady jeho měly ráz hlavně politický, věnovány byly způsobu. jakým lze prakticky nikoli planými neb demo- kratickými frasemi poskytnout učitelstvu sku- tečnou pomoc. Měl zmužilost hájiti Pražskou městskou spořitelnu proti podezřívání posl Pachera a Lipky, kteří vinili ústav ten, že vy- pověděv 8 mil. půjčku zemské správní komisi znemožnil pro letošní rok nápravu hmotných poměrů veškerého učitelstva v Čechách. D Tobolka ukázal také, kterakou měrou lz zemské komisi zjednat nápravu na prospěch učitelstva netoliko pro rok letošní, nýbrž také pro r. 1914, a dovodil, že jest toho nejen mož- nost, nýbrž také povinnost. Učitelstvo v če- chách, učitelové čeští zvláště mohou přesvěd- čiti se z řeči dra. Tobolky, že je v národn straně svobodomyslné nejen smysl a poroz- umění pro útrapy učitelstva, smysl a poroz- umění pro jeho potřeby, nýbrž také pevná vůle vtělit smysl a porozumění to v prospěšné
#10 alto_textblock #10
skutky.
#11 alto_textblock #11
Z Vídně, 19. listopadu. (K, ky Předseda dr. Sylvester zahajuje schůz v 10 hodin-
#12 alto_textblock #12
Pokračuje se v podrobné rozpravě
#13 alto_textblock #13
o novelle k daní kořaleční. Zpravodaj menšiny Modráček pojednává o stanovisku agrárníků v otázce lihového kontin- gentu a prohlašuje, že agrárníci, zejména čeští. měli by býti v první řadě bojovníků proti alkoho- lismu, neměli by však býti prvními obhájci darů z lásky. V poslanecké sněmovně bere se vůbe více zřetel na zájmy jednotlivých vrstev, než na celek. Vláda nesmí při svých vojenských požadav- cích zapomínati na nejdůležitější potřeby a práci lidu. (Hlučná pochvala u českých sociálních demo- kratů.) Zpravodaj menšíny Roškar poukazuje ve slovinské a německé řeči na škody, vznikající z alkoholismu pro zdraví a mravnost. Promlouvá pak o hospodářství štyrské zemské vlády a na- vrhuje v resoluci zrušení peněžních pokut v při- padech, v nichž nejde ani o poškození státu, an o daňové podvody. Minorilní zpravodaj dr. Renner odůvodňuje svůj minoritní návrh a podává zevrubný výklad. jak používá se lihového desátku ve Švýcarsku. Na to byla schůze přerušena do 1 hod. odp. se zřetelem na přijetí delegací u dvora. Po za- hájení schůze ujímá se slova posl. Holubovič. jenž vyslovuje se proti kontingentům a bonifika- cím, které potírá také z důvodů hospodářských. Posl. Lukaščevíč vyslovuje se proti ko- řaleční dani, která není odůvodněna v době nej- větší hospodářské nouze venkovského obyva- telstva. Potem pokračovalo se v projednávání pil ných návrhů o zajištění 20 mílionů korun ročně na zlepšení učitelských platů. Posl. Reger dovozuje, že úprava učitelských platů a obecného školství náleží do kompetenee zemských sněmů. (O konfliktu jeho se Seidelem a Demelem zmiňujeme se v reliefu.) Posl. dr. Tobolka počíná mluviti česky a pro- hlašuje dále německy jménem své strany, že se připojuje ke všem, kdož s důrazem poukázali na neodkladnost matericlního zlepšení poměrů učitel- stva. Ličí pak bídu učitelstva, jmenovitě v Čechách u něhož následkem strašlivé nouze počíná již lásk k povolání ustupovati lhostejnosti. Je také pocho- pitelno, že v zoufalé situaci učitelstva ozývá s také hlas po pasivní resistenci. Zlepšení učitel- ských platů náleží ovšem do kompetence zemských sněmů, říšská rada musí se však touto otázkou za- bývati, poněvadž až na některé výjimky zemské sněmy nemohou dostáti svým povinnostem vůči učitelstva; ne snad, že by neměly pro to pocho- pení, ale poněvadž to není možno vzhledem k bíd- né finanční situaci zemí. Tužby učitelstva budou sotva splněny pilnými návrhy. Návrh Pacherův již přede dvěma léty neměl jiného účelu, než před revoltujícím německým učitelstvem Čech zakrýti následky německé obstrukce na českém sněmu. Již přede dvěma léty bylo by bývalo učitelstvu v Če- chách daleko lépe poslouženo poctivým smírem mezi oběma národy, a také dnes nejrychleji a nej- lépe by mu pomohlo uzavření čestného míru mezi oběma národy. Pohříchu nejeví se na německé straně ani dnes příliš spěchu s takovým mírem. Proti tvrzení, pronesenému v debatě, že pražská Městská spořitelna zavinila, že nebyly splněny po- žadavky učitelstva, konstatuje řečník, že Městská spořitelna pražská vyhověla žádosti správní ko- mise v příčině splacení půjčky, že dokonce po- skytla komisi k úplnému zaplacení lhůtu o celý rok delší a že první splátka obnosem 2 milionů je splatna teprve dne 31. července 1914. Sku- fečné pomoci dostane se učitelstvu v Čechách jen tím, že budou zemi dány k dísposicí nové trvalé zdroje přijmů, které skytá malý finanění plán se svými úděly, jichž zvlášť v Čechách mělo ky býti užito na zlepšení učitelských platů. Pohříchu spěje finanění plán jen hlemýždím krokem k svému vy- řízení. Řečník prohlašuje konečně, že strana jeho bude hlasovati pro pilnost návrhů, třebaže ne- může hlasovati pro jejich meritum. Pro pilnost pro- to, aby cestou parlamentární mohla projeviti své přesvědčení, že musí býti učitelstvu pomoženo jeho veliké bídě a v zoufalství v mezích příslušné kompetence zemské, pokud možno nejdřive. (Hluč- ná pochvala a potlesk u Čechů.) Také toto jednání se přerušuje. Interpelace podali poslanci: Kopp soudr. o nezákonném a svévolném jednání berních úřadů v Zábřehu při předpisu osobní daně z přijmu, Toutel, Einspinner a soudr. (tato interpe- lace byla podepsána také všemi členy německého národního svazu), ve kteréž interpelaci vyslovují se interpelanti proti zamýšlenému splynutí Alpské báňské společnosti s Pražskou železářskou společ- ností, poněvadž jest nebezpečné pro obyvatelstvo a železo zpracující průmysl. Na ministra vnitra činí se dotaz, zdali ve sroz- umění s ostatními kompetentními ústřednami jest ochoten odepřiti svolení ke zmíněné fusi. Příští schůze koná se v úterý 25. t. m. v 10 hod. dopoledne.
#14 alto_textblock #14
Posl. dr. Franta a soudr, podali dnes na správce ministerstva financí dra. Engla dotaz proti jednání berních referátů, které žádají od pivovarů výkazy, kolik piva odebrali jed- notliví hostinští, a hrozí tresty, nevyhoví-li vy- zvání jejich. V interpelaci pravi se, že žádá se tu prozrazování tajemství obchodního a že jeden stav proti druhému má být popuzován.
#15 alto_textblock #15
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 19. listopadu. (K. k.) Rozpočtový výbor projednával dál zpráv užšího výboru o jihoamerické plavebn službě. Posl. dr. Diamand pojednal v dalších vý- vodech o haličském vystěhovalectví, stěžuje si, že cestující jsou orgány politických a policejních úřa- dů obtěžováni. V odpolední schůzi vládní zástupce odb přednosta Riedl podal zevrusbné vysvětleni kolonisačních poměrech v Kanadě. Pozemky v Ka- nadě kolonisují se hlavně anglickými přistěhovalcí Mimo kanadsko-pacifický jsou tam ještě dva vvelká železniční systémy, které sice ještě nejsou vysta věny až k pacifickému oceánu, ale staví se a denně zřizují dlouhé trati, zatím co kanadsko-pacifická dráha vede svými traťmi zeměmi již kolonisova- nými a cena pozemku dosáhla jisté výše. Pro otáz- ku kolonisace jest úplně lhostejno, jsou-li plavební a železniční trali v téže ruce. Co existuje vystěho- valectví do severní Ameriky, možno počet oso koncem r. 1912 se tam nalézajících odhadnouti cel- kem ve Spoj. obcích okrouhle na 2.36 mil. a v Ka- nadě na 0.17 mil. Chceme-li tudíž již užíti agitačnt iráse o 4 armádních sborech, kleré máme za mo- řem, nutno ponechati výboru, aby zodpověděl otáz- ku, kde tyto sbory jsou, zda v Kanadě, kde jsme ztratili přes 170.000 lidí, aneho v Unii, kde jsou 2863.000 lidí z nocnářství. (Hlučná pochvala.) Posl. dr. Ellenbogen žádal poslance všech stran, aby se nesklonili před terorismem, jejž chee vykonávati pool známým tiskem a nepřipustili zvodnatění resoluce, navržené užším výborem. Posl. Friedmann schvaloval úmysly mini- sterstva obchodu, pokud jde o paroplavební poli- tiku a zastával se rovněž nězměněného schválen rescluce užšího výboru. Posl. dr. Okuněvský dovozoval. dokud ne-
#16 alto_textblock #16
bude dosažena dohoda s Uhrami, že nemůže byt ničeho docíleno. Příští schůze bude zejtra dopoledne. s Sociálně-politický výbor pokračoval v debal o novele k zákonu o pehsijním pojiš ťo vání Promluvil posl. dr. Lev Winter. Přiští schůze bude zejtra dopoledne.
#17 alto_textblock #17
Správní výbor pokračoval v jednání o důt- kovém výnosu min. Hochenburgra. Posl. dr. Oiner prohlásil, že výbor musí rdz- hodně konstatovati, že překročeno bylo do- zorči právo a ohraditi se, aby ústavní práve setkávala se s jistou nevážností. Posl. dr. Roller konstatoval s povděkem, že naproti spflání německým soudcům v plenu posla- necké sněmovny je debata ve výboru prosta osob noty
#18 alto_textblock #18
Politický přehled. Země české. Z Moravy.
#19 alto_textblock #19
Dne 18. listopadu 1913.
#20 alto_textblock #20
(Z našich měst a obcí.) Volime v celé řadě měst. Po Přerovu jsou n pořadu velká města česká Prostějov, kde kompro- mis radnice s autonomisty nedošel milosti u orgá- nu dra. Fischera, jenž lidovopokrokovou organisae proti posl. dru. Přikrylovi tak pobouřil, že dáne heslo nejit k volbě. Dr. Přikryl dal v „Hl. z H. odbýti tyto útoky, avšak zdá se, že akce ta má ji- né pozadí v aspíracích volebních. Proslýchalo se, že dr. Přikryl je rozmrzen a chce vyvoditi z toho dů- sledky, jež by lidovo-pokrokové straně nebyly pří- jemné. V Třebíči, největším městě českém na zá- padní Moravě, byly také obecní volby. Dáno hesl proti dru. Přerovskému, jenž byl duší akce pre zvelení posl. Bulína. V různých orgánech vytáhle se do boje a výsledek byl? Úplné odražení těch, kdož štvali proti dru. Přerovskému a soudruhům jeho v řízení města. Dr. Přerovský je dnes zase jednomyslně zvoleným starostou města, o něž se vzorně stará. Žalostný obraz poskytují Ivančice. Tam je boj osobní — hlavně — mezi stranami tal zuřivý od let, že je veškeren život plně otráven. Nedávno vykonané obecní volby — které zabily na- dějnou výstavu krajínskou, označovanou jako duhu smíru — byly zrušeny a dnes to jde do boje znovu s vášnivostí, která se vybíjí nikoliv proti silnému Němectvu a židovstvu, nýbrž proti vlastním českým lidem. Dlužno toho litovati, protože Ivančice k měly vlastně býti silnou českou posicí, která by byla oporou české posíce, Dol. Kounic, Mor. Krum- lova. Oslavan — ohrožených vážně — atd. Zatím Ivančice dávají odstrašující příklad bratrovražed- ného boje plného všech odsouzení hodných stin- ných stránek. Také Slavkov jde k volbám v těchte dnech. Boj i tu bude tuhý. Pozor dlužno dáti na úplně českou ohec Vranovice, kde Němci již p léta chytají zbloudilé české ovečky.
#21 alto_textblock #21
Ze Slezska.
#22 alto_textblock #22
Zánik „Slezana. — Příspěvek k ob- jeklivnosti zemského výboru.) Polsko-ostravský „Slezan“ sobotou přestal vy- cházeti jako samostatný list a bude nadále vy- dáván již jen jako přiloha k sobotnímu vydání „Ostravského Denníku“. Důvody, které vedly k zániku „Slezana“, vysvětleny jsou obširným pro- jevem vydavatelstva, v němž se poukazuje k tomu, že změnily se poměry, za nichž „Slezan“ vznikl. do té míry, že pokrokovým lidem, jimž byl tribu- nou, jest možno se bez něho obejíti. „Slezan“ dle projevu vydavatelstva — vznikl proto, aby pracoval pro „očistu veřejného života českého od samozvané diktatury několika velmi málo ne- zodpovědných a bezohledně terorisujících lidí“ kteří měli svůj list a ubijeli „bez ostychu všemi zbraněmi každého, kdož třeba v nejpoctivějším snažení chtěl se zúčiztniti obrodně práce české ve Slezsku, ale neměl zá nhino dožadovatí se auto- risace tohoto „opavského vedení“, representova- ného redaktorem Hanšem, a kdož nechtěl při tom zakrývati svoje pokrokové smýšlení vůbec, nebo přihlašovat se ku pokrokovým politickým stranám zvlášt. Úkolu, který si „Slezan“ vytkl, bylo do- saženo. Aniž bychom chtěli projev vydavatelstva „Sle- zana“ rozebírati, máme za nutné připojiti k regi- strovanému několik poznámek. Slezsko, jak jsme již jednou podolkli, má mno- ho časopisů, trpících ke všemu ještě tím na jakosti, že z finaněních důvodů jednotlivá vydavatelstva ztěží byla s to, aby uspokojivě rozřešila olázku redaktorskou. A Slezsko potřebovalo od té doby co „Opavský Týdenník“ vplul do klerikálních vod. jako soli dobrého, pokrokového týdenniku, který by také po stránce informační dobře byl veden tak aby mohl počítati na rozšíření na Moravě i v Čechách. Bohužel, tato potřeba nebyla nikterak ukojena a Slezsko nadále nebude míti seriosní tý- denník. Několikráte byla nadhozena možnost splynuti „Slezana“ s orlovskou „Obranou Slezska“, čím mohly býti vybudovány základy řádného listu. Tato kombinace však nebyla uskutečněna — po našem názoru na škodu české věci slezské. Na Bílovecku tvoří tří katastrální obce, Bítov Lhotka a Lubojaty, společně politickou obec Lu- bojaty. Ač zde skutečných Němců mnoho není. přece jen ovládají obce, poněvadž český živel jest desorganisován, v důsledcích čehož považují Němci Lubojaty již za svou državu. Přispěl k tomu také Schulverein, jenž „půjčil“ obci 4000 K na stavbu školní budovy a vymlnil si, že učitelská místa mohou býti obsazována jen s jeho schválenímí V Bítově, jenž je nejčeštější, domáhají se zrušení utrakvismu na škole a letos o prázdninách, když zlý duch obce nadučitel Satke byl na dovolené. obecní výbor jejich požadavek odhlasoval za pří- temnosti politického úřadnika. Když se to Satke dověděl, zuřil a napjaty všechny páky za tím úče- lem, aby při škole v Bítově byl restituován stav dřivější. Jak se nedalo ani jinak čekat, šel Něm- cům na ruku zemský výbor a vrátil příslušný akt obci, kde mezitím většina zastupitelstva Satkem byla zpracována, jelikož prý příslušné usnesení se mu zdá (!) býti podezřelé a formálně vadné!! Jak patrno, nebyla o důvod nouze. A pak, že v zem- ském výboru slezském nesedí gentlemanili
#23 alto_textblock #23
Rakousko-Uhersko.
#24 alto_textblock #24
Chorvatsko a Bosna.
#25 alto_textblock #25
Hr. Tisza i ryt. Bilíňski očekávají asi s jistotou, že v nynějších delegacích nebude se jen přetřásati Berchtoldova politika na Bal- káně, nýbrž také maďarská politika v Chor- vatsku a vídeňská politika v Bosně, a proto zrovna před zahájením delegací učinili něko- lik kroků k rozřešení krise v obou jihoslovan- ských zemích. O pondělní konferenci čtyř zástupců chor- vatsko-srbské koalice s hr. Tiszou došly z Pešti zprávy velmi optimistické. Připojí-í se k tomu, že král. komisař bar. Skerlecz s ministrem pro Chorvatsko hr. Pejáčevi- čem byli věera přijati panovníkem ve slyšení. můžeme pokládati za jisté, že v pondělí na- stalo v Pešti skutečně některé sblížení, na jehož základě se nyní jedná o zrušení komí- sariátu, jmenování bar. Skerlecze bánem a vy- psání sněmovních voleb. Ale přes to nemáme před sebou dosud nijakého hotového fakta. nýbrž stále jen vyjednávání, které snad v nej- bližších dnech přivede k cílí, ale které se může v posledním okamžiku zase rozbíti.
#26 alto_textblock #26
Vládní listy uherské a chorvatské píšou o potěšitelném sblížení. Listy ne- odvislé píšou však střízlivěji. „Budap. Tagbl.“ mající styky přímo s chorvatsko-srbskou ko- alicí, praví, že stanoviska obou stran nejsou dosud totožná, ale koalice pokládá prý na- bídky Tiszovy za dostatečné, aby na jejich základě mohla spolupůsobiti k obno- vení ústavnosti v Chorvatsku. Koalice nevěří lž slibům maďarským a proto naléhala na hr. Tiszu, aby jí dal záruku, že slíby budou také splněny. Tuto záruku hr. Tisza dá prý prová- děcím nařízením k nové železniční pragma- tice. S tímto slibem koaliční deputace vrátila Záhřeba, kdež má zajistiti ještě souhlas strany ke kompromisu, smluvenému Nevznikne-li nová překážka v Záhřebě meb nevymyslí-li si v poslední chvíli novou překážku hr. Tisza, možno očekávati, že bar. Skerlecz bude v brzku jmenován bánem a vypíše sněmovní volby. Nový sněm mohl by se sejíti v polovině prosince, aby prodlouži platnost finaněního vyrovnání s Uhra- mi na rok 1914, předpokládaje podobné usne- sení také ve sněmě uherském. Poněvadž hr Tisza vzdal se již námitek proti některým členům koalice, které by nerad viděl ve sně- mech chorvatském i uherském, jest možno že pešťský kompromis bude ještě tento týden schválen také v Záhřebě. O úmyslu, vypsat v brzku nové volby, svědčí i to, že byli do Pešti povoláni někteří chorvatští vrchní žu- pané, což se vykládá jako příznak brzkého zrušení komisariátu a vypsání voleb. Pokud se Bosny týče, zdařila se spro- středkovací akče, vedená neodvislým Srbem drem. Dimovičem v dorozumění s bosen- skými Chorvaty a mohamedány. Po resignaei 13 srbských poslanců ze skupiny „Srpské Ri- ječi“ dr. Dimovič sblížil se s agrární skupinou Petra Kočiče a chce se se svými přívrženci ucházeti o uprázdněné srbské mandáty na zá- kladě programu, příjatelného Srbům a nepří- čícího se ani Chorvatům, ani mohamedánům. Tak by vznikla ve sněmě dosti silná srbská skupina, která by spolu s Chorvaty a moha- medány zabezpečila sněmovní dělnost. Dle „Isting“, nového týdenníku dra. Dimoviče sprostředkovací návrh dra. Dimoviče zálež v následujících bodech: 1. Vláda dá srbskému národu ve sněmě zadostučinění za křivdy. způsobené Srbům při vyhlášení výjimečného stavu. 2. Všechny osvětové srbské spolky. které byly za výjimečného stavu rozpuštěny budou v plném rozsahu obnoveny. 3. Vláda předloží sněmu osnovu zákona, jimž srbsko- zhorvatský jazyk bude uznán za jediný úřadní jazyk všech bosenských úřadů, také železniě- ních, ve vnitřní i vnější službě. [Na železni- cích má se připustiti německé úř adován pouze ve věcech vojenských. Pozn. red. 4. Novelou k zákonu o vyvazení kmetů sprosti se kmetové, kteří se vykoupili neb vykoupí, placení úroku z půjčky, dané jim ze zemského vyvazovacího fondu. Zároveň mají kmetové býti zákonem chráněni od lichvářů a vyděra- čů. 5. Sněm nemá býti svolán dříve, doku- nebudou provedeny doplňovací volby na mi- sto resignovavších srbských poslanců. Po dleuhém vyjednávání se zemským ná- čelnikem gener. Potiorkem a ministrem pro Bosnu ryt. Biliňským podařilo se dru. Dimo- viči vymoci u nich souhlas s těmito podmín- kami, takže sněm po doplňovacích volbácl bude svolán.
#27 alto_textblock #27
Za hranicemi.
#28 alto_textblock #28
ree pel Gen. Savov se konečně vrátil z Cařihradu do Sofije. V Cařihradě pracoval k tomu, aby se u- tvořil spolek bulharsko-turecký proti Srbskua Řecku podle plánu, který byl nedávno ujednán na hradu Muráni v Uhrách kde se konala u krále Ferdinanda porada jeho důvěrníků bulharských rakousko-uherských. Teprve po této poradě násle- dovala návštěva krále Ferdinanda jeho zahranič- ného ministra Genadijeva ve Vídní. Ve spolku bulharsko-tureckém měla být Albanie článkem třetím. Už na příšti jaro se oznamovala nová vál- ka proti Srbsku a Řecku. Najednou, takořka přes noc Turecko se dohodlo s Řeckem o mír a po- ložení na Balkáně docela se mění neboť tento mír je zásluhou diplomacie francouz- ské a — francouzských peněz, jež v nejedné krisi už sehrály rozhodující úlohu. Gen. Savov se tedy vrátil z Caříhradu s ne- pořízenou a v Sofiji ho přivital jeho kolega gen. Ivanov, jeden z herojů prvé války, článkem „Kdo jsou vinni a zodpovědní,“ jejž uveřejnila sofijská „Politika“. V článku tom po vojensku otevřeně vystupuje proti gen. Savovu s obviněním, že on ve srozumění s králem a několika jeho důvěrníky katastrofu způsobil. Tyto důvěrniky jmenuje: jsou to gen. Fičev a plukovník Merezov. Gen. Ivanov pohlíží na věc šíře, než druzí. Všichni, kdo dosud v bulharských listech o příčinách katastrofy psali, přihlíželi pouze k hlavnímu momentu: k zahájení války bez výpovědi. Naproti tomu gen. Ivanov rozeznává hlavní příčiny dvě, vojenskou a politi- ckou. Vojenská vězí v rozptýlení bulharské ar- mády před válkou s bývalými spojenci, a poli- tickou v zavedení „osobního režimu“ krále Ferdi- nanda a jeho podporování. Podáváme článek gen. Ivanova téměř beze změny. Ponecháváme mu také vojenskou říznost Po katastrofě, která se svalila na Bulharsko se všech stran tak neočekávaně, nejpřirozenější otázkou všech bylot jak a proč se to stalo? Nen pochybnosti, že jsou zde vínníci, ale kdo jsou to Na ty otázky pokusím se odpověděti. Nejprve jsou vinni, kdo rozkázali, aby vá- lečná dějství byla proti spojencům zahájena be formálného vypovědění války. Tímto skutkem my kteří jsme dotud považování byli za rytíře a těšili se sympatiím všech, klesli v očích nejen diplu- matů, nýbrž jsme pozbyli sympatií všech slušných lidí. Zvyklí pocitu, že nezištně vodime boj za svaté dílo, klesli jsme i ve vlastních očich, prolože svatá idea, za kterou jsme se pustilí v nerovný boj, požadovala od nás, abychom byli až do konce čestní. Z dokumentů, dosud na veřejnost vynesených. jež dosud nebyly prohlášeny za nepravé, vysvítá nade vše jasné, že jsme se zachovali nečestně to nejen naproti našim spojencům, nýbrž i naproti sobě samým. V době, kdy se zbéhly ty události, 28. a 29. června, pomocník nejvyššího velitele ob- držel práva a moc nejvyššího velitele. (Nejvyšším velitelem rozumí se král Ferdinand, jeho pomo- níkem gen. Savov. Red. „N. L.“) Král ještě v Lo- zengradě, když se od armády dne 2. (15.] prosinee 1912 vracel do Sofije, vydal nejvyšší rozkaz č. 41. kterým vzkládal svá práva hlavního velitele ar- mády na svého pomocníka. Tato práva již mu ne- byla odňala a on je v nepřítomnosti králově i vy- konával. Armády byly povinny rozkazů jeho býti poslušny. Ozbrojená sila státu je prostředek politiky. jímž ona chce dosici žádoucího cíle. Ozbrojená mo může vystoupiti teprve, když politika vyčerpala všechny jiné prostředky a vyzvala ji, aby se nyní ona ujala jednání. Zahájení válečných dějství je
#29 alto_textblock #29
Bulharské věci.
#30 alto_textblock #30
tedy věcí politiky. Před započetím válečných děj- ství nejvyšší velitelství všemi způsoby se snatí. aby jim zabezpečilo úspěch. Jakmile je prohlá- šena vojna, nejvyšší velitel stává se ředitelem všech dějství vojsk, jež směřují k dosažení vytče- ných cílů. Jinými slovy řečeno, hlavní velitel říne válečné operace. Aby hlavní velitel mohl dáti rozkaz k jistým operacím musí býti vojna vypovězena, a toho v daném případě nebylo: vojna vypovězena ne- byla a nebylo muže, který by ji mohl a měl právo vypověděti. Před vypovězením prvé války viděli jsme královský manifest s podpisy všech ministrů. Tak to bylo správně, protože vyhlášení války j vážný akt, ukládající státu břemena a povinnosti jež v konstitučném státě nemohou ukládati ne- zodpovědní činitelé, nýbrž pouze ti, na nichž je zodpovědnost. Podle naší konstituce žádný akt není platný, nemá-li podpisu zodpovědného mi- nistra. Zahájení války je samo sebou jejím pro- hlášením. Avšak stalo-li se toto zahájení války silou aktu, podepsaného ministrem? Dosud nám takový akt nikdo nenkázal. Není ho prostě. A proto v tomto případě byl vykonán státní převrat. Z uveřejněných dokumentů vychází na jevo, že rozkaz k zahájení války proti bývalým spojen- cům vyšel od pomocníka nejvyššího velitele, jenž v tom případě jednal jako nejvyšší ve- litel a proto je vinníkem slátníhe převratu anebo, chcete-li, zrádeem viasti. Jsou-li za zády gen. Savova jiní mu- žové nebo nejsou, to jest jiná otázka. Prozatím gen. Savov je skutečným odpovědníkem. Bez- sporno je, že kromě něho jsou zde i mravní zod- povědnici, kteří zneužili slabostí gen. Savovaa přinutili ho, aby rozkázal válku zahájit. Před Odrinem, když jsme byli ve válce s Tu- reckem a hlavní velitel byl úplným ředitelem vojenských operaci, gen. Savov (dokumenty o tom chovám) žádal ministerskou radu, aby učinila usnesení a vydala rozkaz. Toho usneseni nebylo třeba, protože se ministerská rada nemůže míchati do vojenských operaci, jež říditi má právo pouze hlavní (nejvyšší) velitel. V ten rozum bylo tehdy odpověděno gen. Savovu. Tak bylo před Odrinem, ale jinak bylo na- proti Srbům a Řekům. V tom případě gen. Savov dal rozkaz, kterým se mění politický poměr bul- harského státu k sousedům a spojencům, s nimiž jsme do 29. června ještě byli ve spolku, a tento poměr se náhle změníl v nepřátelství. Takový akt měl býti oznámen národu i armádě přijatou formou, t. j. královským manifestem s podpisy všech ministrů. Ale to se nestalo a zájmy státu i národa byly dány v sázku, aniž národu co o tom oznámeno, a to možná i proti jeho přání a nad to od lidí nezodpovědných. Dáme-li na minutku tomu, že národ si té vojny přál, naskytne se nám jiná otázka. Zdaliž mužové, kterým byla svěřena vojenská čest Bul- harska a tudíž i ochrana zájmů národních učinili za tím účelem vše? A byla-li naše armáda v tom stavu, aby snesla druhou válku? Nel A v tom vězí největší zločinnost, nejhorší zradal Známo bylo, že Řekové a Srbové již od ně- kolika měsíců se připravují na válku s námi, že se opevňují, ozbrojují posice a na nich soustředuji své armády. Naše armáda byla roztaže- na řetězem od Dunaje k Egejskému moří a všude byla slabá. Když jste chtěli započíti válku, měli jste svou armádu postávíti tak, abyste jí zabezpečili úspěch. Ale to ne! Naše armáda nebyla soustředěna, nýbrž rozptýlena. Totě okolnost, klerá zveličuje zločinnost rozkazu k započetí vojny, a my nekáráme jen fakt, že státní převrat byl proveden, nýbrž i nerozum- ný způsob, kterým se to stalo a kterým bla- mována naše vojenská moc a poníženo bylo Bul- harsko. Ejhle, to vykonala ruka zrádcoval Ale vzniká jiná otázka. Proč válečná dějství byla prováděna pouze dvěma armádami, a druhé tři stály a zahálely, čekajíce, až prvé dvě budou potřeny silnějším a soustředěným nepřitelem? Ze všeho vidno, že hlavní stan docela ztratil rozum. Málem bych řekl, že všecka ta opatření byla uči- něna zúmyslně na záhubu Bulharska. Ale možná, že nám zde není činiti s lidmi zločinnými, nýbrž slabomyslnými. Přijmeme-li za pravdu toto, pak všecka moralná zodpovědnost padá na ty, kdož plným vědomím svěřili osudy vlasti mužům. kteří nemchou odpovídatí za své skutky. Ejhle, totě jsou následky osobního režimu (krále Ferdinanda), následky favorisování jedněch a pronásledování druhých v bulharské armáděl Kdyby byl osobní režim býval dostal uzdu včas. jisto jest, že by řízení, a to nejvyšší, nemohlo býti svěřeno lidem, nemajícím duševní rovnováhya umějícím vyhledávati pouze své hmotné pro- spěchy. (Narážka na gen. Savova, jenž ještě jest v obžalobě, že se obohacoval, když byl ministrem vojenství, ze státních peněz. Red. „N. L.“] Gen. Savov vykonal státní převrat a svým nepromyšlenými skutky vrhnul vlast do propasti. Ontě rozkázal, aby válečná děj- ství byla započata bez formalného vypovězení války a neučinil. čeho třeba k zabezpečení - spěchu. Byl arci zbaven hlavního velení, ale v zá- pětí byl poslán s důležitou diplomatickou míssí do Cařihradu. To vše jsou známky, že tento fatalný člověk byl v nějakém dušev- ním spojení s jinými činiteli, ktefe jej chránili a dávali mu nedožknu- telnost. V hlavním stanu panovala atmosfěra sebechvály a vzájemného brojení proli druhým. Všichni se naparovali před rozličnými dopisovateli. aby se jim vylíčili jako genialní vojevůdcové, ale jakmile se udál nějaký nezdar, nikdo nechtěl vzíti za něj zodpovědnost, jeden sváděl jeho vinu na bedra druhého. Tomu nemohlo býti „osobaím re- žimem“ zabráněno, protože každý ze zasvěcených do něho, jak ze všeho vidno, držel v ruce jislý trumf. Jinými slovy řečeno: král Ferdinand vládl absolutisticky a národní sobrání mu k tomu dalo r. 1911 zákonné právo; ale milci královi, do jeho plánů zasvěcení. dělali si, co chtěli.
#31 alto_textblock #31
Rusko a Černá Hora.
#32 alto_textblock #32
Do Petrohradu, jak oznamuje „Svět“, do- šla zpráva, že černohorský král Nikola po rozpuštění ruského lycea na Cetyni rozhodl se zavříti tam i ruskou kadetní školu. Ruští vojenští instruktoři vra- cejí se z Černé Hory in corpore do Ruska.
#33 alto_textblock #33
Nový ruský vyslanec v Rakousku. Změny v diplomacii ruské i rakouské po bal- kánské krisi svědčí o tom, že v zahraničních úřa- dech obou soupeřů nejsou se svými diplomatický- mi zástupci spokojeni. Z Vídně odchází ruský velevyslanec Giers a na jeho místo přichází bý- valý vyslanec bukureštský, Šebeko. Mohli by- chom ho psáti také polským pravopisem Szebeko. protože pochází z polské aristokratické rodiny. „Russkoje Slovo“ pochvaluje si jeho jmenování. které prý je důkazem, že éra Osten-Sackenů. Mohrenheimů a Giersů již pomijí. Šebeko může být považován za mladého diplomata, což by svědčilo o jeho mimořádných schopnostech. Cho- dil do vojenské školy v Pažecím Korpusu, potom nechal služby u pluku a přišel do kanceláře za- hraničního ministerstva, byl druhým sekretářem vyslanectví ve Vídni, prvým sekretářem v Běle- hradě, v Kodaní, která byla vysokou školou ru- ských diplomatů, potom v Paříži, v Berlíně a na konec vyslancem v Bukurešti, kde byl jmenován po H. N. Giersovi, jenž byl poslán do Čařihradu před samým počátkem balkánské války Úspěšné diplomatické činnosti Šebekově se podařilo tolik, že Rumunsko, kde na začátku války veřejné mínění bouřilo se proti Rusku kde bylo slyšet hrozby, že mobilisovaná armáda rumunská potáhne proti východnímu sousedovi dnes proti Rusku neprojevuje natrpklé náladya že naopak rakouský vyslanec Fürstenberg moh se při letní mobilisaci rumunského vojska proti