#1
alto_textblock
#1
„beje, odkudž bylo v noci před tím odešlo
asi 2000 čínských vojáků.
Z Honkonu, 18. listopadu. (C.-B.) »Reu-
terova kancel.« oznamuje z Kantonu: Místo-
král vyslal zvláštního komisaře na upraven
francouzských požadavků v Šuntaku; záro-
veň odcházejí tam tři dělové lodi francouzské,
patrně aby dodaly francouzským požadavkům
důrazu,
Z Londýna, 19. listopadu. (C.-B.) »Reu
terova kancelář« oznamuje ze Šanchaje: Místo-
králové v údolí řeky Jance zastavili po-
vinné zásilky rýže do Vinanu
obávajíce se, že by spojenci rýži pro sebe za-
#2
alto_textblock
#2
brali.
#3
alto_textblock
#3
Upřímné slovo o pokračovacích
školách pražských.
s vv
#4
alto_textblock
#4
III.
#5
alto_textblock
#5
Do školy pokračovací musí choditi učeň
tak dlouho, pokud se učí. Tedy: je-li přijat do
účení na 2 roky, chodí do školy 2 roky, je-li
přijat na 3, 4 léta, chodí do školy 3, 4 léta.
Nic tu nepadá na váhu, jak ve škole prospívá,
ať velmi dobře nebo nedostatečně. Když vyprší
lhůta jeho učení, dostává vysvědčení propou-
štěcí se známkami velmi dobrými nebo nedo-
statečnými, ze III. nebo z I. ročníku — vše
jedno. Prvé mu neprospívá, druhé mu nevadí.
A poněvadž obyčejně na 2 nebo 3 léta bývají
přijímání synkové městští, kdežto na 4 leta na-
pořád přijímají se naši chudí hoši venkovští,
nesou zvláště tito, kdyby ve škole jakkoliv se
přičiňovali, břímě školy i dílny, a za tak dlou-
hou dobu není divu, že obojí se jim znechutí.
Není žádného povzbuzujícího motivu, který by
lenochy k pilnější práci povzbuzoval a přičinli-
vým dal okusiti příjemných následků jejich při-
činlivosti. Jest třeba na vysvědčení z po-
kračovací školy položiti nějakou váhu,
aby hoch, odnášeje si je ze školy, nemohl je
vstrčiti do kapsy jako kus bezcenného papíru.
Kdyby dobré vysvědčení školní mělo za ná-
sledek zkrácení doby učebné, a špatné vysvěd-
čení prodloužení její (třeba jen o měsíc neb
o čtvrt léta), kdyby společenstvo při zadávání
míst k němu přihlíželo, kdyby se vymohla při-
slušnými korporacemi pro absolventy pokračo-
vací školy dvouletá služba vojenská (vždyť bý-
vají to mladíci intelligentní, kteří, nežli vstou-
pili na školu pokračovací, odbyli celou měšťan-
skou školu nebo několik tříd střední školy, pak
by jistě větší zavládla ve škole horlivost, s men-
ším namáháním a s větším úspěchem by se
pracovalo.
Namítne se snad, že pilným žákům do-
stává se na konci roku odměn. Nehledíe
k tomu, že povzbuzovati u jinochů pilnost
nějakou peněžní odměnou není paedagogické,
z kteréž příčiny upustilo se od udílení odměn
na školách obecných, ač u dětí bylo by to
spíše na místě, připomenouti třeba, že do-
sažení odměny závisí nejen od pilnostia
mravného chování žákova, ale také od návštěvy
školy, která nebývá v moci učedníkově, a od
počtu věnovaných odměn. Ježto pak zájemo
školy pokračovací není na žádné straně příliš
vřelý, chudnou odměny řok od roku. Místo
odměn, které bývají hodnoty velmi problema-
tické Gjako na př. společensky antikvovaná a
duchem klerikální Čítanka dospívajícího jinocha
od dra. Doubravy), doporučovalo by se spíše
darovati chudým a pilným žákům kreslicí pa-
píry a jiné potřeby, jako se již místy děje. (Ve
Vršovicích dostává se zdarma všech potřeb
všem žákům.)
#7
alto_textblock
#7
Výše již bylo pověděno, že vadí prospěchu
ve škole pokračovací to, že trvá potud, pokud
učení. Představme si, že by byla o 3 ročnících
a učeň, který s dobrým prospěchem vybyl tyto
3 ročníky, dostane vysvědčení propouštěcí, třeba
se měl ještě rok učiti. Bude mu to polehčením,
neboť každý uzná, že není žádnou slastí po
celodenní práci zasednouti večer do školní la-
vice a ztráviti tam také všechny neděle. Žáci,
kteří neprospěli a některý ročník opakovali,
chodili by ovšem do školy o rok déle. Při tom
dostalo by se výhod také těm žákům, kteří od-
byli školu měšťanskou. Ti, byvše přijati do dru-
hého ročníku, mohli by s úkolem školy pokra-
čovací býti hotovi ve 2 letech. Nyní jsou nuceni
choditi 3 i 4 léta a poslouchati věcí, kterým se
již v měšťanské škole učili.
Rozumí se, že při takovém zařízení byla
by nutna přijímací zkouška, aby žáci
dle schopností svých náležitě do ročníků roz
třidáni býti-mohli, abz neseděli yedle sebe
#8
alto_textblock
#8
nepracovali touž práci žáci s tak rozdílnou pří-
pravou, jako tomu jest nyní.
(Dokončení.)
#9
alto_textblock
#9
Volební ruch.
Z Král. Vinohradů. Na schůzi důvěrníků
národní strany svobodomyslné pro volební sku-
pinu V. kurie: Vinohrady, Žižkov, Kolín, Ří-
čany atd. přijat byl za kandidáta pan Václav
Karbus, tajemník nového obchodního gremia
a předseda Českoslovanské obchodnické besedy
v Praze.
#10
alto_textblock
#10
Denní zprávy.
Dnešní číslo přináší pokračování ro-
mánu „Chouani čili Bretoňsko v roc
1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str.
277—280.
— Tušili jsme, že proslovení nejvyš-
šího maršálka při jubilejní slavnosti pražské
obchodní komory nebude vhod německému ka-
sinu a jeho přívěskům a náhončím. »Bohemia«
věnuje maršálkovu projevu o rovnoprávnosti a
o tom, jak se v této zemi na hlavu staví, ve-
doucí článek, jehož ostří namířeno je na sta-
rostu pražského dra. Srba, jemuž ve směšné
troufalosti vytýká, že nemluvil jako zástupce
českého i německého obyvatelstve tohoto města
také německy. Odpovídáme však »Bohemii«
opětně: Kdýby urovnány byly v této
zemi poměry na základě spravedlnosti
a práva, kdyby oba národy požívaly v tomto
království při stejných povinnostech stejných jazy-
kových práv, kdyby těch ohledů, na jaké činí
Němci nároky v Praze, dostalo se stejnou mě-
rou Čechům v krajích a místech většinou ně-
meckých, bez otálení by jiný zaveden bylv
Praze jazykový řád a starosta by při každé
příležitosti slavnostní mluvil ne pouze česky, ale
též i německy. Totéž ovšem by musil činit
starosta v Brně a v Opavě a tím spíše páni
purkmistři v Liberci, v Litoměřicích, v Mostě
atd. atd. Dokud to se nestane, budeme již
tak smělými, ignorovati pány Němce v Praze
zrovna tak, jako činí nám tam, kde
oni jsou pány. Změna v tomto směru u Němců
ovšem tak záhy se nestane. To dokazuje »Bo-
hemia« dalším obsahem zpupného clánku. Do-
kazuje totiž nejvyššímu maršálkovi, on jako
aristokrat že by neměl býti stoupencem zásady
absolutní rovnosti, naopak, že svým stavema
tradicemi je povinen činíti rozdíl mezi tím
obyčejným, sprostým, jinými slovy — českým
a mezi tím, co je vznešenější, vyspělejší, vyšší
— to jest mezi tím, co je německé. Svými
theoriemi o rovném právu prohřešuje prý se
proti svým stavovským zásadám. Nazvali by-
chom perfidií tuto výtku, kdyby nebyla až příliš
hloupou. Povýšenější, vznešenější nemá zapo-
třebí paragrafu na uhájení svého významu
a té své velikosti, tu uhájí se, jak přirozeno,
proti nižším sám. Jest přece známo, že evropské
řády zavedeny byly ne na ochranu mocných,
nýbrž na záštitu slabých a tím, že Němci ne-
přestávají schovávati se za moc státní, za vše-
mohoucí byrokracii, illustrují právě tu svou »po-
vznešenost a dokazují, co na té směšné jejich
chloubě. Ostatně ať ale na svou potenci nespo-
lehají. My Čechové pořád ještě můžeme jim
zhatit rozpočet. Mohou zrušit ještě jiná nařízení,
mohou vyhnat všecky české úřadníky z vyšších
i nižších míst, nás Slovany zde z této říše vy-
hnati nemohou. A také nedovedou změnit zdr-
cující pro ně faktum, že nás Slovanů je zde dva-
krát tolik jak jich. A to nám stačí.
— Němci v Plzni namahají se křečovitě
aby v den sčítání obyvatelstva bylo jich co nej-
více a aby dokázali, jak nejen platným ale též
četným jsou tam činitelem. K tomu cíli za-
vedli předběžné sčítání soukromé, které prý da-
leko již pokročilo a k němuž materiál sbírá
tamější advokát dr. Richard Gutwillig. Jakých
prostředků užívají, patrno z odstavce v provo-
lání, jež v této věci němečtí důvěrníci v Plzni
učinši k tamějším Němcům. Vyzývají totiž
příznivce věci německé, aby jako Némee
do archu jim doručeného zapsali
každého, kdo nalézá se v jejich domácnosti
neb domě, jenž užívá v obcování
všedním jazyka německého. Ji-
nými slovy každého, kdo slouží
v domácnosti německé a kdo jako
člověk od Němce odyislý nesmí
se opříti, když jej zaměstnavatel
do soukromého sčítacího archu
zapíše jako Němce. Aby tomuto násil-
niictví a darebáckému falšování pravdy přítrž
učiněna byla v okamžiku, kdy z něho budou
Němci v Plzni chtíti kořistiti, o to se postarati
e povinností sčítacích komisí. Těm musí býti
#11
alto_textblock
#11
přísně nařízeno, aby přihlíželi zejmena k oso-
bám u Němců zaměstnaným, jsou-li správná
udání ohledně národnosti jejich v archu obsa-
žená. Lidem těm musí býti přímo a přesně po-
ložena otázka, jsou-li Čechové či Němci,
neboť o to tu jde a ne o jazyk, ja-
kým mluví, když se jich náhodou
po německu zeptá jejích zaměst-
navatel. Dle počtu obyvatelstva
národnosti české a německé řídí se
stát, řídí se parlament a řídí se všichni veřejní
činitelové, a ne počtem těch, již tou či onou
řečí obeují. Státní orgánové svým jednáním sami
naznačili, jaký se má dáti při sčítání řeči obco-
vací výklad a dle toho nechť se sčítací ko-
mise řídí.
— Finanční úřady a čeština. Němci
stále si naříkají, že u zemského finančního ře-
ditelství a podřízených mu úřadů neprovádějí
se důsledky zrušení jazykových výnosů a že
v úřadech těchto převládá stále ještě tak zv.
duch Kaizlův. Jak oprávněny jsou tyto jejich
nářky, vysvítá nejlépe ze zprávy, která dochází
nás z Čáslavska, tedy kraje, o který noha Němce,
jak sami doznávají, ani nezavadila. Čáslavské
okresní finanční ředitelstvo vydalo z nařízení
zemského finančního ředitelství podřízeným
svým orgánům v celém okresu tento oběžník:
»Čís.. . V Čáslavi, 4. lístopadu 1900. Všem
c. k. technickým finančním kontrolám, všem
c. k. finančním kontrolním správám okresním,
všem c. k. hlavním berním úřadům a ber-
ním úřadům finančního okresu čáslavského.
C. k. finanční zemské ředitelství v Praze vý-
nosem ze dne 18. října 1900 čís 110982
připamatovalo u příležitosti vyřízení a po-
ukázání k výplatě likvidace cestovních výloh
sepsané v české řeči a podané k vyřízenís
českou zprávou, aby ve smyslu ministerského
nařízení ze dne 14. října 1899 z. z. čís. 59
jak likvidace cestovních výloh tak i zpráva vyho-
toveny byly v německém jazyku, dle čehož dlužno
se budoucně zachovati. To oznamuje se ku
přesnému šetření i při ostatních po-
dáních podřízených orgánů a úřadníků, ja-
kož i při zprávách dozorčích orgánů
a úřadů. Ke zmíněným podáním náleží též
předepsání služby a denníky, o čemž majilc. k.
finanční dozorčí správy okresní zpraviti pod,
řízené mužstvo finanční stráže prostřednictvím
rozkazních knížek. C. k. okresní finanční ře-
ditelství. Bednař m. p.«
— Užší volby do sboru obecních star,
ších král. hlav. města Prahy konají se již
zejtra dne 21. listopadu t. r. v obvyklých míst-
nostech jakož i hodinách. Jako k volbám do-
plňovacím, před týdnem konaným, taki
k těmto volbám užším vydány jsou několikery
kandídátní listiny. Na Starém městě, kde
koná se užší volba ve sboru I., navržen jest
proti staročeskému kandidátu kandidát národní
staroměstského obč. klubu a spolku majitelů
domů p. MUDr. Čeněk Klika, lékař a majitel
domu č. 567—I. Na Novém městě navr-
ženi jsou ve II. sboru kandidáti kompromisní
(klubu voličů novoměstských a Jednoty občanů
pražských) pp. Josef Košťál, kloboučníka
majitel domu, čís. 1791—II. Václ. Práše k,
obchodník a maj. domu, čís. 336—II. Theof
Praus, hostinský a maj. domu, čís. 817—II.
Naproti tomu navrženi jsou volebním výborem
svobodymyslných voličů na Novém městě (proti
kompromisu) pp. Gustav Herites, magist
farmacie, č. 1664—II., MUDr. Karel Chu-
doba, praktický lékař, č. 1049—II. a Josef
Ort, vrchní účetní a majitel domu č. 643—II.;
ve III. sboru novoměstském doporučují se na
základě kompromisu mezi Jednotou a Klubem
novoměstským pp. Ant. Koubek, malíř po-
kojů č. 617—II., Fr. Sokol, řezník, 556—II.
volebním výborem svobodomyslných voličů (proti
kompromisu) kandidován jest pan Jan Pi-
štora, rytec č. 1477—II. Vedle listin novinami
prohlášených zasílají agitační výborové jedno-
tlivým voličům návrhy kombinované (Koubek
— Pištora — Sokol — Koubek, Sokol— Pišťora)
Na Malé straně navržen jest ve II. sboru p.
Jos. Al. Bláha, řídící učitel obecné školy
dívčí u Maltézů, čís. 367——III. — V Holešo-
vicích-Bubnech ve III. sboru pan Václav
Šrámek, obchodník, č. 631— VII.
— Bílá Hora a klerikálové. V metro-
politním chrámu v Olomouci slouženo bylo v ne.
děli dne 11. t. m. na rozkaz arcibiskupa dra.
Kohna »Tedeum« na oslavu vítěžství Ferdi-
nanda II. nad vojskem českým roku 1620 na
Bílé Hoře. Případ tento není však jediný, nebot
i na jiných místech pořádá naše kotolická
nad zdoláním samostat-
hierarchie chvalozpěvy