Ročník Xl.

Č. Budějovice, 10. října 1912.

Číslo 41.

Nov

i

Vni

Jihočeský orgán českoslovanske sociální demokracie.

Předplatné: na celý rok K 4.80, na půl roku K 2.40, na čtvrt roku K 1.20, Německo na rok K 5.48, ostatní státy K 6.88. Vychází každý čtvrtek o 10 stranách. V drobném prodeji číslo 8 hal. Redakční uzávěrka v úterý večer. Redakce, administrace a expedice Č. Budějovice, Dělnický dům. Účet pošt. spoř. č. 68.657. in serty platí se při objednání. — Majitelé XVI. a XVII. kraj soc. demokrat. organisace v Čechách. Stížnosti na Jana Permana Děln. konsum C. Budějovice.

Jest venkov jedna rodina? Odpovídáme: V Hürkách u Budějovic, u rolníka Fr. Tvaroha sloužila jistá Marie Kobližková. Kobližko- vá je děvčetem, jejíž dosavadní život je zvláštní historit. Jako malé dítě přivecl ji před léty do obce jistý zedník, nějaký čas měl ji u sebe, když ale děvče trochu vyrostlo, přestal se o ně sta- rati. Dítě zůstalo v obci, aniž by někdo věděl čí je, odkud přišlo, dorůstalo, potulovalo se z jednoho statku do druhého a nikdo se o ně nestaral. Sedláci dali milostivě trochu té stravy děvčeti, které jim za to páslo husy, ošetřovalo jiný dobytek a hlídalo děti. Léta utíkala, malí Kobližková stala se — obecním dítětem! Slou- žila každému, ale nikdo se o ni neštaral. A tak se stalo, že v Hůrkách vyrostla a d školy vůbec nikdy nechodila. Od še- sti let svého života dřela zbožným hüreckým agrárníkům na polich a chovala jejich děti, ale nikoho nenapadlo, že by to děvče mělo také choditi do škcly! Dnes je Kobližkové přes 20 ro- ků, a neumí ani číst ani psát. Udáváme jeií stáří přibližně. Ona sama nemá žádných doku- mentů, neví kam patří, čí je, ví jenom, že o Hůrce jí říkají — Kobližková! Takový byl dosa- vadní její život. Z dítěte, o které se nikdo ne- staral vyrostlo silné zdravé děvče. A stalo se mu to, co se stane tisícům jiných. Přišel ně- kdo , vzal si její panenství, Kobližková cítila že stane se matkou. To v době, kdy u agrárníka Fr. Tvaroha sloužila již sedm roků za krá- lovský plat — šedesát korun ročně! Mimo toho směla u Tvarohů také ještě spát a dostala také jíst. Bylť přece jejím pánem ten, jehož strana hlásá, že — „Venkov je jedna ro- dina.“ — Marie Kobližková čekala 26. září svou těžkou hodinu. Bylo to ve dvanáct hodin v noci Té poslední ženě poskytne v těžké chvíli každý pomoci. Ale marně dožadovala se pomoci od rodiny svého hospodáře Kobližková. Rodinu sedláka Tvaroha ani nenapadlo starati se o svou děvečku v těžké její chvíli. Vždyť je to jen — děvečka. V porod- ních bolestech doplazila se uboh v jednu hodinu v noci do jiného kta- vení, k občanu B., ale než tento ji přijal, držela Kobližková v sukních své dítě. Vysílená, promrzlá, v bo- lestech nalezla u B. přístřeší. — A druhý den, sedlák Tvaroh, její zaměstnavatel, aby se na veřejnost ukázal hodným posl al mladé rodičce — láhev kořalky, čty- ry rohlíky a čtyřikoruny! Tak rozuměl hůrecký agrárník své povinnosti. Kobližko- vá za sedm roků, co u Tvarohů slou- žáí, má od tohoto dostati mzdu! Za sedm roků — 420 korun. Když rodila, ne- chtěl sedlák Tvaroh o tom nic vědět — spal, nyní, když Kobližková vše šťastně přestála, dá ji láhev kořalky a přijď se zase dříti! Oh, ven- kov, to je jedna rodina! Kobližková neví kam patří, nemá žádných dokumentů, nechodila vůbec do školy, obec Hůrky se o tó, aby se tak stalo, ani v nejmenším nestarala, když K. chtěla služební knížku, nebyla ji dána a děvče musilo v obci zůstati proti své vůli. Úřady jsou zde povinny jednati

BUDE PODZIM A

BUDE ZIMA . . ..

Listí na stromech žloutne a padá, bouřlivác! českého jihu vrací se domů z ciziny a naše vísky opětně oživnou životem několika měsícu. Podzim je tady a s podzimem nastává našim organisacím nová práce organisační a agitační U nás na českém jihu máme ještě příliš mnoho k vykonání, a třebas že rosteme, bylo by hří- chem, kdyby soudruzi a soudružky hovělisi od práce organisacn a agitační v tom předp, kladu, že jsme silnou stranou. Čím větší je naše hnutí, tím více potřebu- jeme schopných pracovníků a tím větší je po- vinností každého jednotlivce, aby přiložil ruku k dílu. Hnutí sociálně demokratické očekává řa- da velikých úkolů a k provedení jich je potřebí tisíců a tisíců obětavých pracovníků. Každý, kdo cítí se dobrým soudruhem, příslušníkem strany. má povinnost, býti nejen příslušníkem strany, ale také ve prospěch jejího programu všude a při každé příležitosti působiti. V našich organisacích politických, odboro- vých a družstevních, tam je místo pro každého, kdo si říká — soudruh, jenom prací ve pro- spěch našeho hnutí a socialistického progra- mu může býti měřeno přesvědčení jednotlivce. Sociální demokrat nesmí nikdy vkládati ruce v klín. A čím více porosteme, tím více potře- bujeme jako strana pracovitých rukou a hlav. V organisacích našich nesmí býti jen platící členové, v organisacích našich musí býti zá- zračné zříddlo socialistické práce uvědomovací vychovávací, které socialistické idee vlévá do duše každého, kdo hlásí se k nám; více záj- mového, než socialistického pudu. Jsme socialistv A jako takoví chceme provádět revoluci. Ale ne revoluci krve a násilí, ale revoluci ducha tisíců a tisíců, nevědomých, neujasněných prole- tářů a kteří neslyší našeho vyzvání, že So- cialism obrodí jednou shnilé základy sou- kromo-kapitalistické společnosti. K tomuto ve- likému úkolu máme své osvědčené prostředky

Organisace. O důležitosti a potřebě organisace přesvěd- čit indiferentní proletariát, toť jediná a správ- ná cesta konečného cíle socialistického pro- gramu. Statisíce jsou těch, kteří se organisaci vyhýbají. Ríkají, že oni to nepotřebují, bez nich že to také půjde. Chápejte ty ubohé, utý- rané duše. A kdyby tisíckráte Vám ří- kali ne, po tisíc a jedné jděte a zno- vu jim vysvětlujte o velikém úko- lu Socialismu, který v dělnické or- ganisaci staví základny příští lid- ské společnosti. Agitovat a organisovat pro stranu! Verbo- vat vojáky Socialismu. Ukazovat, že kapitalism je společným nepřítelem všeho dělnictva. že děl- nické hnutí vyvolalo za jeďen lidský věk o- hromný kus práce. Listí se stromů padá! Blíží se podzim. Doba organisační a agitační práce. Jihočeské vísky

oživují. To „Rakušani“ v jihočeských vesnicích, naši poctiví čeští zedníci z Vídně, naši bodří hoši z Eisenerzu a odjinyd veí se domů ku svým rodinám. Vštšilá ch jsou socialisty, jsou dobří příslušníci- českoslovanské sociální demokracie. Až přijdou, oživnou organisace Pusťte se s chutí do práce, vojáci Socia- lismu. Pořádejte přednášky, schů ze, čtěte, debatujte. Všichni a všude. Buďte ve svých vesnicích apoštoly velikého hnutí sociální demokra- cie. Na pomoc naší můžete spoléhati. Tam, kde nemáte náš list, objednejte jej, abychom přes zimu stáli spolu v nejužším spojení.

Okr. nem. pokladna v Trho- vých Svinech a demagogie

„Stráže Lidu“.

V 39. čísle našeho listu přinesli jsme odha- lení o národně soclálním zlodějském hospodář- ství v okresní nemoonské pokladně v Trhových Svinech, kde po úřední revisi došlo k okamži- té suspensi pokladníka Waltra. Jasně a přímo obvinili jsme zde Waltra ze zpronevěry pokla- denských peněz a dokázali jsme představenstvu pokladny, že o zlodějské činnosti pokladníka vědělo, že nad ním ale drží ochrannou rukua že u tíká od své povinnosti tím, že vyhýbá se trestnímu stíhání Waltra a že představenstvo pokladny, jsoucí v rukách národních socialistů, stává se tím na kradení peněz, určených k pod- poře nemocných dělníků, spoluzodpovědno. Na hrozná tato obvinění, nemá představen- stvo pokladny, ani suspendovaný „pokladník“ Waltr nejmenší odpovědi a v pokladně „hospo- daří“ se po národně sociálním způsobu dál. Za to národně sociální „Stráž Lidu“, aby účinek našeho odhalení seslabila, utíká od pod- staty věci, od zlodějství svých stoupenců av posledním čísle v „Zaslánu“ adresovaném p. dv. radovi Křikavovi, podniká sprostý, denunciační výpad na místodržitel- ského koncipistu p. dr. Nováka, kde způsobem jen této počestné straně vlastním, napadán je jmenovaný, ja- kokdyby bylpřisvé intervenciv Tr- hových Svinech byl překročil roz- sah své pravomoci. Nejsme povoláni k tomu, abychom čest dr. N. chránili, nalezne jistě sám cesty k tomu, aby „Stráž Lidu“ přesvědčil, že než něco napíše, (má se řádně informovati. Tolik ale prohlašujeme, že v celém svém denunciačním článku „Stráž Lidu“ sprostě lže a štve. Dr. Novák se starostou pokladny za účasti zástupců členstva nejed- nalúředně, ale jako osoba, mající zá- jem na tom, aby poměry v pokladně byly urovnány. Náměty jeho starostovi Strakovi činěné vyplynuly jistě jen z přesvědče- ní, že v pokladně poměry zdravé nejsou a že rekursy pokladny proti stanovám a právům člen- stva jednající, jsou zbytečná práce Syfisova. Jestli starosta Straka radu zkuše-

našem kraji doporučuje se ku zho- Organisacím a soudruhům toveni všech tiskopisů knihtiskárna

Ed. Janda Strakonicee