#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY-
#3
alto_textblock
#3
28. března 1907. Číslo 86.
#4
alto_textblock
#4
V závěrečných slovech poukázal generální
zpravodaj k zajímavému faktu, že mezi trhacimi
tendencemi hraběte Frant. Deyma s jednéa
rytíře Jaksche se strany druhé panuje zásadná
nesrovnalost. Na konec pak odmítá pokusy ně-
mecké v různých variacích, však v jedné a téže
tendenci v tomto směru projevované.
Při rozpočtu školském ujal se slova posl
dr. Čela kovský, jenž jako předseda školské
komise právem stěžoval si na bezvýslednost práce
tohoto výboru, jakkoli týž konal povinnosti nai
vsnesené do únavy, však žel, že bez výsledku
Kde vězí vina toho, patrno bylo z varovného
vyzvání, jejž učinil řečník na referenta školního
ve výboru zemském, kanovníka P. Buriana
Kdyby na dále tak se mělo jednati — prohlási
dr. Čelakovský — jsou členové školské komise
rozhodnuti mandáty své v tomto výboru složiti
a po připadě žádných nepřijati. Řečník probral
na to navrženě při této kapitole resoluce, jež
provázel velice zajímavými poznámkami.
Přičiněním poslanců universitních napraveno
bylo nedopatření, že pro Svaz českoslovanského
studentstva nebyla do rozpočtu vřaděna sub-
vence. Nedopatření povstalo tím způsobem, že
zpravodaj nebyl v pravou chvíli přítomen v roz
počtové komisi, jsa tehdy zaměstnán v komisi
jiné. Dnes »Svaz« subvenci dostal — jak již
řečeno — přičiněním poslanců-vysokoškolských
profesorů.
Hrabě Karel Max Zedtwitz je muž nena-
pravitelně konservativní. Dokázal to svým, bohu-
dík zcela neškodným, playdoyrem pro zrušen
méně navštěvovaných tříd na obecných školách
— k vůli úspoře. Podivno: pro daň z pře-
pychu pánové nejsou, poněvadž prý by málo
vynesla; pro zrušení méně obsazených třid škol-
ních by byli, ač by se tím mnohem méně uše-
třilo, nežli by vynesla zcela oprávněná nová
dávka, jíž se bohati pánové nejzazší pravice sně-
movní vyhýbají.
Při dalších kapitolách byla debata nepatrná
dlužno z ní poukázali hlavně na výklad příse-
díeího z. v. Adámka o regulační komisi.
Větší, ač chvatná rozprava otočila se okolo
posledního článku rozpočtové zprávy, kterýms
stanovi zemské berně. Hrabě K. M. Zedtwitz do-
poručoval plán velkostatkářských poslanců, zvýšiti
zemské přirážky na 62 procent, tedy o 7 pro-
cent, ač beze vší pochybnosti věděl, že jeho řeč
bude marna. Byla! Přijaty jsou po věcném do-
slovu zpravodaje dra. Fiedlera, který projedná-
ním rozpočtu absolvoval velikou práci, návrhy
komise.
Potom došlo na zákon pro úřadníky okres-
ních zastupitelstev. Poněvadž změny byly napřed
smluveny a sjednány, prošel zákon hladce; přee
to oprávněny byly gratulace, jichž se zpravodají
poslanci Maštálkovi dostalo nejen od poslaneů
českých, nýbrž i některých velkostatkářů a Němeů
I nadešel svrchovaný čas, aby nejvyšší mar-
šálek zemský rozehnal hlasovaci stroj sněmovny
k nejchvatnějšímu úprku. Zastávka debatní byl
jen výjimkou; zpravidla se vše hnalo a dle
jednacího řádu sněmem prohnalo bez debaty.
Ve dvou hodinách vyřídil sněm více, nežli na
počátku zasedání za několik neděl — jako zpra-
vidla se děje v našem zemském parlamentě. D-
želo zvláště o zákony meliorační.
Poslancí Kaftanovi zdařilo se ve chvilce po-
slední, oč usiloval po celé zasedání: podati
zprávu o podporování železnic nižšího řádu.
Byla kladně vyřízena za necelou čtvrt hodiny.
Když pan maršálek oznámil, že jednací po-
řad — obsahoval neméně nežli 23 článků — je
vyčerpán, zavzněl sálem všeobecný potlesk.
Sněm byl pak prohlášen odročeným. Sejde
se ještě v nynějším složení.
#5
alto_textblock
#5
Nejvyšší maršálek zemský zahájil sezení o 10.
hod. 25 min. dopoledne,
Zástupci vlády: místodržitel v království českém
hr. Coudenhove a dvorní rada Vojáček.
Galerie obsazeny velmi četně.
Pelic podáno bylo 25, mezi nimi byla petice
»Svazu českoslovanského studentstva v Praze « za
udělení subvence 4000 K, podané posl. drem. Fiedle-
rem, petice studentských spolků za změnu rozpočtu
ve prospěch »Svazu českoslovanského studentstva«.
podané rovněž posl. drem. Fiedlerem, 9 petic za zří-
zení státního gymnasia v Pardubicích, podaných
posl. drem. Horákem aj.
Došlých spisů bylo 8, mezi nimi netištěná zpráva
komise pro záležitosti Hypoteční banky o zprávě
zemského výboru o vyměření pense vdově po gene-
rálním řediteli Hypoteční banky království českého
panu Zdeňku hraběti z Thunů Hohensteinů a pří-
spěvku na vychování jeho nezletilého syna p. Jana
hraběte z Thunů a Hohensteinů; — zpráva komise
pro záležitosti Hypoteční banky o zprávě výboru
zemského o změně 88 4. a 12. stanov Hypoteční
panky království českého; — zpráva komise roz-
počtové o zprávě zemského výboru o žádosti okres-
ního výboru v Klatovech za udělení zemské subvence
na stavbu okresních silnie: 1. Klatovy— Točník—
předslavské, 2. Klatovy—Tajánov—Tupadly— Drsla-
více—Poleňské a 3. Beňov—Poborovice—Bezděkov—
Rohozno—janovické; — zpráva komise pro záleži
tosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru
s návrhem na změnu 8 9. zákona o okresních za-
stupitelstvech (opětná zpráva) a zpráva zemského
výboru, kterou se navrhuje spolku paní ke zřízení
německých dívčích škol v Budějovicích dodatečný
úvěr 1000 K na r. 1907 na vydržování německého
dívčího lycea v Budějovicích.
Poslanec dr. Schreiner a soudruzi podali místo
držiteli dotaz, v němž sdělují, že redaktor budějovi
ckého listu »Deutsche Volkswehr« byl odsouzen n
14 dní do vězení proto, že ve svém listu otiskl in-
terpelaci na říšské radě podanou. Interpelantí vidí
v odsouzení redaktora soustavné pronásledování ně-
meckého tisku budějovického, aby veřejné mínění
tamních Němců bylo potlačeno a taží se místo
držitele, co míní v řečené záležitosti učinit.
Poslanec Firbas a soudruzi podali na místo-
držitele dotaz o neoprávněném zvýšení výdělkové
daně v některých obcích okresu žambereckého.
Poslanec Trost a soudruzí dotazovali se místo
držítele o jmenování soudcovských úřadníků v král.
českém, pravíce, že dle novinářských zpráv mají býli
statusy soudních úřadníků v Čechách, na Moravě a v
Slezsku sloučeny ve status jednotný. Čeští Němci
odmítají takovou myšlenku nejen z politických, ale
také z věcných důvodů a žádají pro Čechy rozdělen
úřadnictva českého a německého. Pro Němce mají
býti jmenováni pouze němečtí soudcově. Interpelanti
se táží, zdali vláda chce v tomto smyslu uděliti pří
kazy presidiu zemského soudu.
Posl. Peters a soudruzi učinili dotaz na místo
držitele o nenáležitém používání úřadníků při tech-
nické službě zemské.
Posl. dr. Reiniger a soudr. dotazovali se nejvyš
šího maršálka zemského, chce li pečovati o to, aby
zemský výbor způsobil přesné vyplácení poplatků za
očkování příslušným lékařům.
Posl. Kalina podal ohlášený včera protest prot
přikázání resolucí a návrhů v rozpočtové debalě po
daných rozpočtové komisi nejvyšším maršálkem
zemským.
Posl. Komárek a soudr. podali návrh na poskyt
nutí vydatné podpory obcím okresu přeloučského
postiženým povodní.
Bez prvního člení přikázán byl komisi pro ve
řejné práce návrh posl. dra. Horáka a soudr. na zři
#6
alto_textblock
#6
zení erárního automobilového spojení mezi Pardubi
cemi a Holicemi a Pardubicemi, Bohdančí a Chlum-
cem n. Cidlinou.
#7
alto_textblock
#7
Odpovědi na dotazy.
Místodržitel hr. Coudenhove zodpověděl pak řadu
dotazů v zasedání sněmu na něj vznesených. Na
dotaz posl. Sandnera o přizpůsobení hlavních prázd-
nin obecných škol hospodářským poměrům různých
krajů odpověděl, že dle příslušných předpisů zákon-
ných ustanovuje přesnou dobu prázdnin okresní
školní rada v mezích předpisů těch.
Na dotaz posl. dra. Baxy o konfiskační prax
okresního hejtmanství v Pardubicích odpověděl mi
stodržitel, že v posledních 5 letech byly až na jedi-
nou výjímku veškeré konfiskace úřadem tím vyřknuté
krajským soudem potvrzeny. V tomto faktu spatřaje
místodržitel důkaz, že postup okr. hejtmanství při
konfiskacích časopisů jest zákonný; proto nemín
činiti žádného opatření.
Zodpověděv interpelaci posl. Ira, která měla ráz
místní, odpověděl místodržitel dále na dotaz posl.
dra. Zinila o rozdělení pražské školy babické. Pravil
že vláda věnuje olázce této plnou pozornost, ježt
opatření toto bylo by způsobilé platně přispěti k po
vznesení výcviku porodních babiček zavedením pěti
měsíčních vyučovacích kursů na místě nynějších ne
stačicích kursů čtytměsíčních. V roce 1905 bylo k-
misionálním řízením zjištěno, že jest možno umísti
zamýšlenou německou školu babickou v budově zem
ské porodnice, když by se tam provedly potřebné
adaptace a když přednosta německé porodnické kli
niky vyslovil ochotu, několik místností své kliniky
škole té přepustiti.
Odborné kruhy podaly dobré zdání v tom smyslu
že by opatření takové vzhledem k hygienickým po-
žadavkům mohlo býti pouze provisorní, a že by toto
provisorium nemohlo trvati déle nežli dva roky. Po-
tíže takto vaniklé nejsou dosud odstraněny, i jde
to, jak na potřebná opatření ziskati úhradu nákladů.
Státní správa jest ochotna poskytnouti příspěvek
z rozpočtu ministerstva vyučování na vydržování po
(řebných sil učitelských, zemský výbor však odmitl
příspěvek zemský na ostatní náklad ať provisorního,
ať definitivního opatření. V poslední době předlotil
zemský výbor místodržitelství projekt na adaptace
provisorních místností německé školy babické; místo-
držitelství zaslalo projekt tento ministerstvu vyučo-
vání, jehož rozhodnutí dlužno vyčkati.
#8
alto_textblock
#8
Jednací pořad.
Nejvyšší maršálek zemský prohlásil pak, že sněm
jest způsobilý platně se usnášeti.
Potom přešlo se k jednacímu pořa du.
jehož prvním předmětem bylo pokračování ve dru-
hém čtení zprávy komlse rozpočtové o zprávě zem
ského výboru s rozpočtem zemským na rok 1907.
Generální zpravodaj posl. dr. Fledler zahájil ro-
kování o rozpočtu kapitolou »Humanitní ústavy
nemocnice«. Potřeba vykazuje 10,022.839 korun(
360 korun více, nežlí dle zprávy rozpočtové komise)
úhrada pak činí 1.029.971 korun.
Posl. dr. Herold (z Mostu, volný Všeněmec
pravil, že Němci také v oboru zdravotnictví veřej
ného, pokud zemí jest obstaráváno, zkracování jso
stejně jako v oborech státních.
Jest třeba opravdu veliké trpělivosti, ba tak řka
»michlovštiny«, Němcům vlastní, k tomu, aby takové
zkracování trpěli.
Posl. dr. Kindermann: Raději neplatit daně!
Posl. dr. Herold (z Mostu) pokračuje, polemi-
soval proti včerejším výkladům poslance a přísedí-
cího hr. Schönborna o zastoupení Němců ve služ-
hách zemských. Že se Němci dosavadnímu zkraco-
vání nevzepřeli, jest jen důsledek jejich cítu pro
spravedlnost. Tím způsobem vzrůstá česko-nationální
chauvinismus.
Posl. dr. Trost: Česká domýšlivost!
Posl. dr. Herold (z Mostu) pokračuje, vykládal
že nepokládá národnostní chauvinismus jako takový
za něco, čím by se mělo pohrdati, ale nesmí s
uplatňovati proti lidskosti a proti nejnešťastnějším
v národě. Řečník potom obíral se poměry v ústavu
pro choromyslné v Dobřanech; v tomto ústavě dvě
třetiny nemocných náleží národnosti německé, jsou
však ošetřování výhradně českými lékaři.
Posl. dr. Kindermaun: A ti ani neumějí ně-
mecky!
Posl. Glöckner: Žde jest odůvodněno dělení.
Poslanec Grössl: Jest třeba provozovati ob
strukci.
Posl. dr Herold (z Mostu) pokračuje, vykládal
že lékaři v Dobřanech nedovedou se domluviti s ne
mocnými.
Posl. dr. Šamánek: Vy tomu nerozumítel
Posl. dr. Kindermann: Přirozeně nemají Cechov
žádného citu pro Němce.
Posl. Grössl: Co chcele, vy Šamánku z L
berce, německými penězi krmený? Vy jste štváč
lhář!
Posl. dr. Hereld (z Mostu) pravil dále, že lékař.
zejména pak psychiatr, musí nezbytně znáti jazyk
nemocného
Posl. Grösal: Jak pak může nemocného oše
třovat, když mu nerozumí?
Posl. Glöckner: To jest bezmezné hrubství; tal
vypadá v Čechách humanita,
Posl. Březnovský: Poněvadž jsou blázince pře
plněny, běhá dosud pan Glöckner na svobodě. (Ve
selost.)
Posl. dr. Herold (z Mostu) pokračuje, sdělova
dále, že záznamy o průběhu nemoci jednotlivých
pacientů, započaté po německu, se dále vedou ja-
zykem českým.
Posl. dr. Schreiner: To jest opravdu drzost ;t
jest neslýcháno!
Posl. Glöckner: Šamánek se zase směje; jes
tomu rád!
Posl. dr. Herold (z Mostu) pokračuje, pravil, že
takové jednání s nemocnými činí na ně špatný
dojem.
Posl. Glöckner: Nebyli-li již blázni, pak se mus
brzy zbláznit. Jest lo bezohledné hrubstvíl
Posl. dr. Herold (z Mostu): Mohli byste toho
litovati a nesmát se tomu jako pan Samánek.
Posl. dr Kindermann: Styďte se! Jest to hrubstv
od lékařů.
Posl. dr. Sohreiner: Je lo sprostota
Posl. Glöckner: To je hotový Nero!
Posl. dr. Schreiner: Že jste toho Šamánka už
dávno z Liberce nevyhodili!
Poslanec Grössl: Neprorokujte pořád, vy Ša
mánku!
Posl. dr. Herold (z Mostu) pokračuje, dovozoval
že Němci se o místa lékařů v Dobřanech nehlásí
poněvadž vědí, že by byli pronásledováni a ulisko-
váni, kdyby je dostali. Reditel navrhl jednou ža
datele německého, který však nebyl příjat; byl přijae
Čech, ačkoliv měl horší kvalifikaci.
Posl. Grössl: To jest neslýchané
Posl. dr. Sohreiner: Musí se plniti české školy
v Dobřanech
Posl. dr. Schalk: To jsou agitatoří na místělé
kařů. (Hluk.)
Nejvyšší maržálek zemský zvoní a žádá o klid
Posl. dr Kindermann: To ještě sem patřilo ! T
je velmi zajímavé.
Posl. Grössl: Takové hrubství a taková nestou
nost musí býti přibita. To jest sprostotal
Poslanec dr. Herold (z Mostu) pokračuje, činil na
rážky na domnělý nesprávný nákup bramborů v Do
břanech.
Poslanec dr. Trost: Snad při tom bylo trochu
českých povidel
Poslanec Glöckner: Můžeme si pomysliti, jak se
to dělalol
Poslanec dr. Schalk: Oni nesmějí zásadněo
Němců v Dobřanech kupovat, musejí všechno ku-
povat v Plzni.
Poslanec dr. Herold (z Mostu) pokračuje, vykládal
že ze šesti vrchních opatrovníků jest jenom jedin
Němec a že mezi 215 opatrovníky a opatrovnicem
bylo v loni pouze 6, letos pak pouze 3 národnosti
německé.
Poslanec dr. Kindermann: Taková sprostotal
Poslanec Grössl: Tak vypadá český šalmaj míru
Poslanec Glöckner: Tím je dělení odůvodněno.
Nic jiného nezbývá!
Poslanec dr. Herold (z Mostu) konče, pravil, že
z opatrovníků značná čásť vůbec neumí německy
všech 12 úřadníků správních jsou Čechové, také
kněz ústavu je Čech. Vůči tomu Němci žádají, aby
s nemocnými zacházeno bylo lidsky. Němci nesnesou
dosavadních poměrů; nenastane-li náprava, pak se
#9
alto_textblock
#9
plnou silou rozvine německý chauvinism. (Hlučný
potlesk na lavicích německých.)
Poslanec dr. Nlelsche (něm. pokr.) připojil se
k výkladu poslance dra. Herolda (z Mostu) o ústavu
pro choromyslné v Dobřanech; jest hnusné, že ně
mečtí šílenci musejí se pohybovati ve společnost
lékařů a opatrovníků, kteří mluví řečí šílencům ne-
srozumitelnou. Bylo by pochopitelno, kdyby uplatni
se tu jistý furor teutonicus. Poměry jsou pro Němee
nesnesitelny a pro Čechy nejsou čestným listem
ukazujíce jejich nedostatek lidského citu; tento ne
dostatek řečník Čechům nezávidí.
Řečník zabýval se pak otázkou národnostníh
rozdělení babické školy pražské; odpověď místodrži
telova na německý dotaz je sice Němcům příznivá
ale věc zdržuje se fiskalismem vlády. Proto ať místo
držitel tlači na vládu, aby Němcům vyhověla.
Řečník skončil návrhem resoluce, aby se nema-
jetným obcím poskytla subvence pro porodní ba
bičky.
Návrh byl dostatečně podporován.
Poslanec Papoušek dal projev steskům okresního
zastupitelstva mlado bolaslavského jakožto vrchn
správy tamní veřejné okresní nemocnice. Roku 189
sněm při stanovení služebních požitků tékařů nemo
ničních rozdělil nemocnice ve čtyři kategorie dle tří
letého průměru počtu ošetřovanců a ošetřovacíeh
dnů. Okresní nemocnice mlado boleslavská plní svů
úkol pro celé daleké širší okoli, čímž nepoměrn
vznikají výloby poplatnictvu v okresu tom. Takov
poměry jsou zajisté i v nemocnicích jiných a je za
jisté třeba, aby zjevu tomu bylo odpomoženo tím
že by obce a okresy, které mají ve své správě ne
mocnice se širší působností, oburžely finanční úlevy
a pomoc, což by zajisté bylo jen ke zdárnému roz
květu těchto humanitních ústavů. Řečník proto žádal
aby zemský výbor učinil v tomto oboru ze své vlastn
iniciativy brzké a náležité opatření. (Výborně ! Po
tlesk.)
Posl. dr. Subrt odmíll rozhodně výtky dra. Trost
a dra. Herolda, jakoby české lékařstvo bylo ve vy
konávání svého humanního poslání strannicky za
ujato. Důkazem opaku jsou případy, kdy němečt
pacienti raději přáli si býti léčen
vnemocnicích českých a lékaři če
skými, než v ústavech německý ch
Kdyby pan dr. Trost někdy onemocněl v české kra
jině a byl nucen svěřiti se léčení českého lékaře.
jistě by o českém stavu lékařském nabyl lepšího
mínění. (Výborně !)
Pokud se týče zemských ústavů bygienických
humanních, zlepšil se stav jejich značně od r. 1901.
Že se tak nestalo dříve, toho nebyla snad vinnou
liknavost nebo nedbalost tehdejšího přísedícího dra.
Grégra, nýbrž jedině a pouze nedostatek prostředků
peněžních.
Sirotčí ústavy a nemocnice za krátký čas do
sáhly velikého úspěchu. Také nalezince a porodnice
stojí na výši doby. Smutným opakem toho ovšem
jsou naše ústavy pro choromyslné, kterým ještě
mnoho lze vytýkati. Poměry v nich jsou místy tak
křiklavé, že by bylo třeba učiniti nějakou napravu.
Rečník navrhl ve smyslu svého výkladu tuto re
soluci:
»Zemskému výboru se ukládá, aby vzal v úvahu
následující: 1. Úprava poměru mezi ředitelstvím po
rodnice a mezi klinikami porodnickými. 2. Vyšetření
nedostatků v ústavu pro choromyslné v Praze a jicl
odstranění. 3. Jmenování ředitele pro nový ústav
bohnický. 4. Organisace lékařské služby v ústavech
pro choromyslné a řádné rozmnožení míst lékař
ústavních.
Resoluce byla dostatečně podporována.
Jménem rektora dra. Hlavy navrhl řečník tutc
resoluci: Zemskému výboru se ukládá, aby vzal
v úvahu následující požadavky lékařů: 1. Zřízení
primariátů vnitřní mediciny při veřejných nemocni-
cích větších zároveň se zřízením prosektur a ordi
nariátů z ostatních odvětví jako na př. porodnictví
očního lékařství, dermatologie a syphilis. 2. Úprava
platů lékařů v ústavech pro choromyslné, zřízení
vědeckých laboratoři v ústavech, založení slipendi
cestovních, postup dle vědecké kvalifikace a nikol
jen dle stáří. 3. Budiž již v přištím zasedání zem
ského sněmu podána osnova nového zemského zá
kona zdravotního, prc jejíž zpracování buďtež při-
bráni zástupci lékařstva různých kategoril, zejména
lékaři obvodní a obecní i universitní učitelé, a budiž
vzat náložitý zřetel k jejich návrhům. 4. Budiž pro-
vedeno šetření, zda jest postaráno o náležitou zdra-
votní ochranu a lékařskou pomoc dělnictvu a slu
žebnictvu všech kategorií v království českém
zejména jakou měrou vyhovuje příslušný zákon
říšský o nemocenských pokladnách, jakou měrous
snáší s vědeckým výkonem lékaře paušalování práce
lékařské při pokladnách. Buďtež o tom slyšeni zá
stupci pokladenských lékařů, dělnictva i zástupe
lékařské fakulty, a budiž o tom podána zpráva v pří
štím zasedání sněmovním.
Resoluce byla dostatečně podporována.
Posl. prof. dr. Jaksch (ústavověrný velkost.) pra
vil, že dějiny vytknou jednou nynějšímu sněmu
nedostatek pracovitosti, zaviněný neblahým sporem
národnostním. Takovou výtku pronese zejména lékat
stvo, jež v první řadě potřebuje, aby zákonodárn
sbory na ně vzaly zřetel, poněvadž lékařstvu se ved
opravdu špatně. Sněm ovládán je hesly, ale bíd
lékařů mezi ně nepatří. Ze 4458 lékařů v Čechác
má příjem osobní dani z příjmu podrobený pouz
1938 lékařů, t. j. nad 1200 kor.; pouze 1271 má
oříjmy od 1200 do 2800 kor. a toliko 284 na
12.000 kor. S podivuhodnou rovnoprávností vedes
lékařům českým stejně jako německým. Průměrn
příjem lékaře v požehnané zemi české činí 4000 ker
O lékaře, zejména o obecní a obvodní, má se starat
stát. Lékaři nemocniční měli by prováděti pasivní
resistenci jako v Dolních Rakousích. Tento postu
nelze schvalovati, ale lze jej pochopiti.
Řečník žádal potom opravu nynějšího zákono
dárství zdravotnického: od 20 let platí v Rakousku
zákon proti nákaze dobytka, nemáme však dosu
zákona proti nákaze lidstva. Dále žádal řečník
úpravu platů všech kategorií lékařstva, na kone
pak navrhl resoluce: 1. zemský výbor se vyzývá
aby příštímu zasedání sněmu podal návrhy n
opravu zákona ze dne 23. února 1888 o reorganisa
zdravotní služby v obcích; 2. aby v této osnové
vzal se zřetel na požadavky lékařů nemocničních
3. aby se ve všeobecné nemocnici rozmnožil poče
primářů v odděleních pro nemocí vnitřní a chirur
gické, po případě též v ostatních.
V dalším průběhu výkladu svého dovozova
řečník, že se zdá, jako by zemský výbor nepřál
klinikám německým stejně jako českým; v nalezinci
se materiál nemocných zprvu rozděloval stejně
potom však zřízeno bylo třetí oddělení; řečník
žádal, aby každému národu bylo zůstaveno v oboru
vlastní působnosti opatřovati si svoje záležitosti
Jestliže při zřízení nových oddělení nejsou přibrány
k spolupůsobnosti university, jest to zasáhnutím d
jich práv. Zřízením třetího oddělení v nalezine
klesl vliv německé university na tento ústav; ně-
mecká universita pozbyla tím učebný mateřial, poku
jde o starší nalezence. Řečník dále potvrzoval obsa
výkladů posl. dra. Herolda (z Mostu); různice také
v oboru zdravotnictví bude lze odstraniti, jestliže
zem. výbor bude národnostně rozdělen. Řečník všal
prohlásil jménem svým i na základě zmocnění klubu
ústaváckého velkostatku, že tím nemyslí na roz
trhání země
Universita pražská byla v roce 1902 úplně roz
dělena a Čechové mohou býti hrdi na vývoj, jakým
se vyšinula universita česká. Od té doby se neopa
kovala chuchelská řež. Na sněmě chodívají nyn
rektoři obou universit ruku v ruce. Také jinde
osvědčilo se národnostní rozdělení správy, též
v oborech, s kterými sněm nemá co činiti a jež
oba národové opatrují svépomoci; na př. spolek na
podporu nemocných plicními chorobami uspořil zemi
mnoho milionů. Rečník skončil přáním, aby konečně
na takovém základě byl skončen bratrovražedný boj
jímž ochrnut jest zemský sněm a který jako olověné
závaží visí na hrdle obou národů. (Souhilas
potlesk.)
Řečník apeloval pak ještě na zástupce českého
národa, který od roku 1848 vyvinul se způsoben
podivuhodným, aby Němcům dali, co Němci chtějí
totiž právo národnostního sebeurčení. (Opětný hlučný
soublas a pollesk.)
Nejvyšší maršálek zemský přerušil pak sezen
o 1/43. hod. odpol.
#11
alto_textblock
#11
Nejvyšší maršálek zemský zahájil po přestávce
opět sezení o 2. hod. 25 min. I pokračovalo se
v rozpravě o zemském zdravotnictví.
Poslanec MUDr. Al. Mašek kvitoval uznání, je
posl. prof. dr. ryt. Jaksch vzdal zdárnému vývoji če-
ského národa; řečník si přeje, aby tento úsudek
prof. Jaksche sdíleli také Němci, a aby o národě
českém nemluvili jako o méně cenném.
Přání prof. Jaksche, aby zemská správa byl
národnostně rozdělena, znamená rozetnutí společ.
ného těla; tento celek, t. j. země česká, by jim vy-
krvácela. Němci musejí si uvědomiti, že celá země
má společné zájmy a také společné nepřátely.
Ohradiv se proti urážkám všeho českého, jichž s
právě Němci ve sněmě dopustili, pojednal řečník
dobřanském ústavu pro choromyslné. Je třeba, by
v zemských ústavech všichni lékaři ovládali oba ja-
zyky zemské. Němci z Čech však z nechuti, učiti
se česky, vyhledávají místa mimo zemi, v krajích
německých. To není vinou Čechů, nýbrž Němeů
samých.
Požadavek, tlumočený právě se strany německé
aby lékař se správně dorozuměl s českým nemoc-
ným, sdílejí všichni Čechové, Němci sami však to
muto požadavku nevyhovují, jak dokazují konkursy
na lékařská místa v krajích většinou německých, na
kterých se žádá znalost pouze jednoho jazyka. Jsou
to němečtí lékaři, kteří se zvláštní zálibou říkají če-
ským pacientům »nichts čechisch«.
Převzetím humanitních ústavů r. 1861 do správy
zemské připadlo zemi těžké břemeno, jež pořá
vzrůstá. Odpomoc získá se aspoň částečně tím, kdyá
ústavy ty řízeny budou odborníky lékařskými.
Zabývaje se stavbou ústavu pro choromyslne
v Bohnicích vytkl řečník, že ústav tento postaven
bude v místě nepříznivé polohy, že místo má dosud
nedostatečnou komunikaci, že hlavní sběrač kanálový
ústi do Vltavy přímo nad obcí bohnickou. Je po-
chybno, bude-li tam po ruce dosti vody a dobré ja-
kosti. Dále vytkl řečník drahotu této stavby, žadaje
pak, aby dozor na ni svěřen byl ihned zkušenému
odborníkovi lékařskému, aby se neopakovaly chyby
které se staly při stavbě ústavu v Dobřanech. N
konec navrhl řečník resoluci, již se zemskému vý-
boru ukládá, aby pro otázky, týkající se chudinství
a ústavů zemských, ziskán byl zkušený odborník
jako stálý poradce při řízení ústavu a odborníkem
tím aby vždy byl lékař. (Výborně !)
Posl. Kutscher vykládal, že pohorské obce ně
mecké velice trpi nedostatkem vody pitné a užitkové
rovněž nedostatkem služebných a dělníků. Prot
země musí pomoci. Kdyby se jednalo o české obce,
země by jim již pomohla.
Přísedící zem. výboru posl. Žďárský opírá se
žádosti posl. Peterse, aby až bude zřízen ústav boh-
nický, byli tam přeloženi všichni čeští úřadníci z Do-
břan a nahraženi v tomto ústavu německými. K výtc
dra. Herolda, že úřadnictvo v Dobřanech mezi sebou
mluví česky, praví, že by bylo přímo šílenstvín
brániti někomu, aby nemluvil ve své mateřštině
Řečník zastává se lékaře dra. Růžičky, na něhož byly
činěny neoprávněně útoky. Výtky proti své oso
vyvrací řečník, poukazuje k tomu, že se stavba ústavů
dála dle stavebního programu, vypracovaného komi-
tétem, v němž zasedají techničtí odborníci. Připo-
miná, že reforát zdravotní obsahuje 277. veške
agendy zem, výboru, že konceptní personál nemůž
postačiti a nedá se mu tudiž vytýkati, nemůže-li v čs
některou důležitou předlohu vypracovat
Kdyby se vyhovělo žádosti posl. dra. Jaksche
provedlo se tu národnostní rozděleni, německá uni-
versita by v tom případě nepochodila dobře, poněvadž
by pak Čechové musili žádat, aby se dělilo dle po-
měru 3: 2. Pak by musil býti rozdělen též materiál
nyní již z 96% český. Nemůžeme-li se shodnou
na poli politickém, měli bychom se usjednotiti aspoř
v ohledu humanním aa hospodářském. Rečník há
se proti výtce posl. Maška, že by byl favorisov
úřadnictvo správní proti lékařům, a že pozemky pr
ústav bohnický byly dráže koupeny, uváděje, že právě
tento pozemek byl nejlacinější
Dodávky pro ústav bohnický dostaly se celkem
17 živnostníkům a podnikatelům. Ústrední topění za
dáno firmě Heimově protože firma tato zem. výborem
není považována za Iirmu cizi, nýbrž tuzemskou.
Řečník ujímá se pak inženýra Vaňoučka a pro
hlašuje, že převzal zdravolní referát z vůle ostatníc
svých kolegů přísedicích a že by ničeho nenamíl l.
kdyby se referát dostal do rukou lékařských.
Posl. hr. Bedřich Deym (ve věcné opravě): V
včerejší schůzi, ve které jsem nebyl přítomen, vy-
stoupil nejmladší poslanec ústavověrného velko-
statku hr. František Deym v politické řeči poprv
na kolbiště staroslavného sněmu království českého.
Také poprvé se stalo, že představitel toholo histo-
rického, původem ryze českého jmé n
(Výborně!) vyjádiil se proti jednotnosti a ne-
dílností tohotc staroslavného králov-
ství českého
Posl. dr. Schreiner: To se stává opáčně také
Němců
Posl. dr. Lecbel: Co je to, vrhati se na někoho)
Proč nevrháte se na hr. Schönborna, který má přec
také němnecké jméno.
Posl. dr. Reiniger: Proč tady pan hrabě nebyl
včera, kdy mohl hned odpověděti.
Hlasy u Němců: Je to věcná poznámka?
Posl. hr. Eedřich Doym: Cítím se povinen, vzdo
znamenitě a významné odpovědi, jíž se mu dostale
od prince Ferdinanda Lobkovice, již proto ještě ujat
se slova, poněvadž ve mnohých českých a německých
časopisech omylem moje jméno bylo zaměněno s jmé-
nem pana hr. Františka Deyma. Co se věci týče
konstatuji tímto, že úplně souhlasím s vý-
vody prince Ferdinanda Lobkovic
(Výborně!), jimiž výslovně uvedl, že konservativní
velkostatek trvá co nejpevněji a nejhoužev-
natěji na celistvosti a nedilnosti na
čeho staroslavného království české
ho (Výborně!)
Nechci se pouštěti ďo žádných dalších dobat, je
likož k tomu dle jednacího řádu nejsem oprávněn.
ačkoliv by to bylo úlohou velice vděčnou a pro mn
příjemnou. Nemohu však končiti, aniž bych při tét
příležitosti nezamičel, že zajisté nejen mne, ale
každého upřímného Čecha to zabolelo, když sly
šel, nebo se dočetl, že nositel tak histori-
ckého českého jména a potomek rodu
jehoz členové dosud vždy věrně se hlá sil
k českému národu (Výborně!), pronesl řeč
která se nikterak nesrovnává s programem
státoprávním, ke kterému právě v této histo-
rické riístností nebožtík můj děd, hrabě Bedřich
Deym jako člen staroslavného sněmu českého
jako vůdce první české státoprávn
oposice v letech 30tých podnět dal.
Vím, že každý, kdo moje působení ve veřejném
životě sledoval, a zná politickou moji minulost, ne-
mohl předpokládati, že ona řeč byla ode mne prone-
sena, ale považuji za svoji povinnost z důvodů ná-
rodních a vlasteneckých konstatovati, že stojím
pevně a vždy věrně na našem program
státoprávním a že vždy a všude bud
ho hájiti. (Výborně!)
To chtěl jsem pouze důrazně opakovali na půdě
tchoto staroslavného historického sněmu královstv
českého. (Výborně! Výborně! Potlesk. Řečníkus
blahopřeje.)
Posl. dr Kindermann: Nyní je vlast zachráněna
Posl. dr. Hackel: Bez tohoto prohlášení by to ne
býlo šlo.
Posl. Josef Macháček ve věcné opravě ohražujo
se proti tvrzení přísedícího zem. výboru Žďárského
jakoby byl řekl zástupci firmy Heimovy, že přičiní s
o to, aby práce ze zem. peněz placené nebyly firmě
vídeňské zadávány. Prohlašuje, že se zástupcem tét
firmy vůboc nemluvil a že, i kdyby tomu tak bylo
by se za ten výrok nestyděl, ježto je povinnost
každého českého poslance starati se o to, nby práe
ze zemských peněz placené byly zadávány zdejšín
firmám českým. (Výborně.)
Posl. Sandner praví ve věcné poznámce, že čeka
v dobřanském ústavě s choromyslným 21/2 hodiny
než přišel někdo, s nímž by se mohl dorozuměti. Dv
lidé mu nerozuměli a třeti mluvil jen lámaně ně-
mecky.
Zpravodaj posl. dr. Piedler: K podnětům za He
baty proneseným, která nabyla tak velkých rozměrů
nechci odpovídati pro valně pokročilou dobu, pou
kazuji však jen na heslo úplného správního rozdělení
tohoto království, jež vyznělo i z této debaty. Je ná
padno, že na stranách, ze kterých se toto heslo
ozývá, panuje velmi různý náhled o tom, jak vlastn
by rozdělení toto mělo býti provedeno. Na stran
#12
alto_textblock
#12
levě dva řečníci z téhož tábora vysvětlovali rozděe
lení to se zcela různých stanovisek: Pan dr. Urhas
představuje si je jinak, než p. Peters, který nechie
jíti tak daleko. Na straně pravé vyslovil se vl
příčině různě hr. Frant. Deym, který si přál úpln
rozdělem autonomní i státní správy ..
Hlasy: Ten tomu netozumíl
Zpravodaj posl. dr. Fiedler: ... kdežto člen téhol
klubu pan dr. Jaksch jest toliko pro rozdělení zem-
ského výboru a ničeho více. Zkrátka, ač pan dr
Jaksch se ohražoval výslovně proti tomu, aby mu byl.
podkládán úmysl, že vyslovuje pouhé heslo, musím
odpověděti, že bylo pouhým heslem, jestli se nevyi
stupuje s návrhem, o kterém by panoval ve stra nách,
které hoslo toto hájí, souhlas. Tohoto souhlasu zda
není! (Tak jest!)
Pánové poukazovali k tomu, že tam, kde rozdě:
lení naslalo, jest úplná spokojenost. Páni Němci mo:
hou býti spokojeni s rozdělením dosavadním, zejména
na př. u universit; neboť státní položky pro universiiu
německou jsou stejné, ba i vyšší, než pro universilu
českou, ačkoliv rozdíl, pokud se týče posluchačstva,
jest tu velice nápadným. Pochopuji také spokojenost
Němců s rozdělením zemědělské rady, když i zde ná-
klady správní jsou téměř stejné, ač oblast působnosti
německého odboru zemědělské rady jest mnchem
menší, než oblast působnosti odboru českého.
Rozdělením spory národnostní také nepominou
jak zde bylo tvrzeno. Plikladem toho jest zemsr
školní rada, kde jsou spory národnostní, jde-li o ně-
jakou školu menšinovou, zrovna takové, jako kdy
byl úřad jednotným. Přiznávám, že jest mežnoa
snad by bylo i účelno v mnohých případech, aby ně-
které obory veřejně správy byly obstarávány pr
každou národnost zvláště, ale ohraditi se musím
proti tendenci, se kterou požadováno bylo národnostní
rozdělení správy tohoto království. Vyslovuji se i proti
tendenci, kterou zřejmě vyslovil způsobem příkrým
a brutálním včera posl. dr. Trost. Nejde o nic jiného,
než aby český jazyk z německého území byl úplně
vyloučen, to jest, aby české menšiny neměly
právo užívati v oboru veřejné správy českého jazyka
a tato tendence činí každý takovýto návrh pro nás
nepřijatelným. (Výborně! Výborně! Potlesk.)
Prosím za přijetí položek.
Při hlasování byly pak návrhy rozpočlové komis
přijaty.
Zpravodaj posl. dr. Piedler podal pak referát
rozpočtové kapilole „Ústavy pro veřejnou bezpečnost“
(spotřeba 1,956.231 K, úhrada 619.091 K) a o kap.
VIII. „Vojenství“ (spotřeba 572.970 K, úhrada žádná)
Posl. dr. Horák přimlouval se za lepší úpravu
poměrů dozorců v polepšovnách a donucovacích pra-
covnách.
Posl. Kalina ohradil se proti znoužívání čelnictva
a vojenské organisace, uváděje případy z poslední
doby, kdy byli záložní důstojníci degradov pr
své politické přosvčdvení. Řečník uvedl mimo jiné
též případ bar. Hildprandla, který pro odepření ubyto-
vání četnictva ve svém zámku byl zbaven důstojnické
hodnosti.
Řečník navrhl na konec resoluci, jíž sněm králov-
síví českého ohružuje se s důrazem proti tomu, aby
zneužíváno bylo četnictva k politickým službám vláa-
ním, a aby orgány vojenské i čestné vojenské rady
jakýmkoli způsobem sěbaly na občanská právaa
svobodné politické přesvědčení členů armády vůbee
a záložníků zv! a vyslovuje své politování nad
degradacemi záložních důstomníků z důvodů politi-
ckých.
Resoluce tato byla dostatečně podporována.
Ke slovu uz nikdo se nepřihlásil.
Zpravodaj posl. dr. Fiedler vzdal se závěrečného
slova.
Návrhy komise rozpočtově byly pak schváleny
Zpravodaj posl. dr. Fledler podal pak zprávuo
kapitolách IX. „Vyučování a vzděláni“ potřeb
43,592.261 K. úhrada 1036 K), X. „Věda a literatura“
(potřeba 364.997 K, úhrada 900 K) a XI. „Umění
(potřeba 816.060 K, úhrada žádná), žádaje o jich
přijetí.
Posl. Müller (něm. lid.) litoval, že komise školská
pracovata úplné nadarmo, neboť zálezitosti, jež vy-
řídila, nebyly předložony sněmu a nebyly tedy ani
odkázány zem, výboru. Řečník přimlouval se za svše-
obecnění aktivního přídavku, za povolení přídavků
drahotních, za odměňování vedlejších učitelů; dolknuv
se četných odborných otázek učitelských, žádal, aby
všechny byly pokud možno uzákoněny
Posl. dr. Čelakovský: Mám za svou povinnost
vylknouti zde, že školská komise konala během to-
hoto zasedání velmi mnoho schůzí a že se snažila
veškeré předměty, jichž jest velká řadu, vyříditi. Pro-
jevuji naději a též snažnou žádost, aby věci, o kterých
se školská komise usnesla, dostaly se též v budoucím
zasedání do projednání. Bylo si zde stěžováno, že
zemský výbor nepodporuje dostatečně snahy, které
se ve sněmu objevily. Příčiny toho jsou každému,
kdo podívá se na rozpočet, jasny. Pokud se školské
otázky týká, musíme litovati, že nnohé věci nepřišly
na jednací pořad — a jsou to otázky veliké důleži-
tosti! Mohu se zdle zmíniti o otázce nákladu na škol-
ství v Praze a Líiberci, kterážto otázka souvisí s př-
pojením predměstí ke hlavnímu městu.
Dále jest to otázka pokračovacího školství, kter
se táhne již po dlouhou řadu let, důležitá otázka
úpravy zákona o dozoru ke školám, dále otázka mino-
ritního školství, aby již konečně školství naše dostalo
se do klidu. Zde bylo mnoho promluveno o otázkách,
které nás dělí, ve školské komisi bylo pak jedna no
o otázkách, které nás spojují. Důležité jsou pro nás
ropoluční návrhy, ve zprávě navržené. Jest to zejména
resoluce, týkající se archivu zemského, která žád
o posílání mladých historiků do vatikánského archivu
Souhlasím s tím úplně a mohu zde říci, že s
z toho těším, jak ulěšeně pokračuje vydávání pra-
menů vatikánských, a že nesmí nyní nastati nějaký
odklad v jich vydávání
Souhlasím i s druhou resolucí, aby totiž pl
archivu zem. při nejbližší příležitosti bylo přikročeno
k ustanovení řádně kvalifikovaného německého úřad-
níka. Předpokládám ovšem, že úřadník tento bude
též ovšem míti náležitou znalost druhého zemského
jazyka. S povděkem zde konstatuji, že naše vědecké
bádání může za podpory sněmu pokračovati zdárně
i v diplomatáři
Byl jsem dožádán Svazem českoslovanského stu-
denttva, ve kterém je sloučeno přes 50 spolků stu-
deníských, a který je nástupcem dřívějšího Akade-
mického spolku, abych se jeho petice o subvenci ujal.
Petice ta byla podána roku 1905. Tím, co p. zpravodn)
posl. Fiedler prohlásil, je úkol můj usnadněn. K
konci přeje si řečník, aby byla v podzimním zasedání
tohoto sněmu ve všech otázkách kulturních, věde-
ckých, školských, humanitních a rovněž i politických
shoda. (Výborně! Potlesk.)
K návrhu posl. Maštálky se debala končí
generálními řečníky jsou sjanoveni posl. hr. Zedt-
witz a posl. Krejčí.
Posl. Krejčí dožaduje se většího podporování
obchodního školství a navrhuje tyto resolucet
Slavný sněme račiž se usněsti: Zem. výboru se
ukládá, aby vzhledem k tomu, že dvoutřídní obchodní
školu Nového obchodního gremia v Praze navštěvuje
na 150 žáků a že rozpočet této školy činí na 40.000 k
a schodek za minulý rok 8000 K, zvýšena byla sub-
vence pro příští rok přiměřeně onomu schodku. Vzhle-
dem k tomu, že při dvoutřídní škole Nového obch.
gremia v Praze zřízeno bylo dívčí jedno odděleni
již na r. 1905 a posud pro toto dívčí oddělení žádni
subvence udělena nebyla, račiž se sl. sněme usněsti.
aby pro toto oddělení již pro r. 1907-8 subvence nej-
méně v obnosu 1500 K udělena byla.
Slavný sněme, račiž dále zem. výboru uložit
by i ostatním dvoutřídním školám obch. subvence pr
příští rok zvýšena byla a to pro školy: v Kolině, Mě-
nice, Hořicích, Čes. Budějovicích a jednotřídní cbch
škole Čes. obch. besedy v Praze.
Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemské jednei
obchodních gremií v království českém povoluje se
k úhradě výloh, s činností její spojených, zemská sub-
vence ve výši 2000 K, jako Zemské jednotě řemesl-
nických a živnostenských společenstev, z fondu male-
živnostenského. Tím by byla petice č. 8002 vyřizana
Posl. Karel Max hr. Zedtwitz (gener. řečník proti
prohlásil, že nemíní jakkoliv vystupovati proti škole
obecné; jedná se mu jen o to, jak náklad na tot
školství zmenšiti, aniž by se tím lidovému vzdějání
slala jakákoli újma, Rozpočet na školství stoupl za
8 let z 22,083.000 na 43,600.000 K; zdvojnásobi! s
téměř a každým rokem pravidelně stoupá. Na základ
statistických dat dokazoval řečník, že jest mnežství
škol, které mají málo dítek. Tak v letech 1904-5 bylo
285 jednotřídních škol, které měly měně než 40 dětí.
708 dvoutřídek atd., ceskem 1322 tříd, které měly