ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0997dd00-71e1-11dc-b0cd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 23
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY-
#3 alto_textblock #3
19. srpna 1904.
#4 alto_textblock #4
Císlo 228.
#5 alto_textblock #5
listě úvodní článek, jenž pobuřuje /šechen ně- mecký národ proti carovi proto, že prý svou chot vyloučil z poručnictví z té příčiny, že je Něm- kyně. Vidno, že Němci navzdor politice Vi- léma II. jsou nepolepšitelnými nenávistníky Ru- ska a neštítí se žádné lží, mohou-li se v těchto ušlechtilých citech posílit.
#6 alto_textblock #6
a
#7 alto_textblock #7
Žádná anexe zouostroví Aves. Sdělení o anexi zmíněného souostroví vene- zuelského Anglií, kteréž vyvolala nemilé roze- chvění v kruzích amerických a evropských, se dnes vyvrací. Zpráva vznikla z cvičení střele- ckých, jež tam vojenská jedna loď britská byla prováděla.
#8 alto_textblock #8
K afféře svob. pána Mirbacha. Berlínský »Kleines Journal« sděluje z dvor ního prý pramene, že vrchní hofmistr císařovnin Mirbach skutečně odstoupí ještě před počátkem parlamentních prázdnin. Vyhoví prý se žádosti již podal z důvodů, že jeho zdravotní stav ne- dovoluje mu snášeti útokův, jichž jest v úřadě svém stále předmětem. Je-li však zpráva » Kleines Journalu« vůbec pravdiva, tedy pravým důvodem k propuštění Mirbacha je asi poslední známá afféra jeho, totiž slibování vlastnímu poručenei svému šlechtickému, že i jeho nevěstě opatř šlechtietví, ač-li poručenec na něm — Mirbachovi — nebude žádati složení účtův poručnických. Ovšem ani propuštěním Mirbachovým by liberální tisk celkem mnoho nevymohl: duch na dvoře postupimském zůstane i potom stejný.
#9 alto_textblock #9
Hererské povstání a nesnáze Němcův. Po nedávném úspěchu gen. Trothy násle- duje pro Němce v jihoafrické osadě nemilé opět překvapení. Poručík Bodenhausen a osm vojákův bylo za návratu z hlídky u Walesbergu přepadeno a pobito. Mrtvoly byly tu nalezeny pohřbeny. Dva další mužové hlídky se pohře- šuji. Případ tento ukazuje jasně, že přes úspěch Trothův není ještě ani okoli Walesbergu od po- vstalcův »očistěno«. Naopak právě guvernén Leutwein v přípise k »Braunschw. N. Nachrich- ten« varuje krajany své v Německu před při- lišným oplimismem. Poukazuje k tomu, že i po své porážce ve větší bitvě Hererové mohou po léta ještě vésti válku a tak farmářstvív osadě na dál ohrožovati. Zároveň uvádí, že tyf na dále ve vojsku osadním silně řádl, takže kolona Estorfova jeví silné mezery a kolona Glasenopova byla vůbec nezpůsobilou k opera- cím učiněna. Za okolnosti těch, dodává Leut- wein, posily z Německa operační voj vlastně nerozmnožily, nýbrž stačily jen k vyplnění me- zer, nemocemi vzniklých.
#10 alto_textblock #10
Z Berlína k perskému zálivu. Sultán udělil německým podnikatelům, kteří ehtějí zříditi podmořský kabel mezi rumunským městem Konstanzou a Cařihradem, svolení k při- pojení na turecké půdě. Ač věc ta zdá se na pohled nedůležitou, jest v pravdě dosti vý znamnou. Kabel tento má býti totiž jen člán- kem ve velikém telegrafickém spojení, ježz Berlína sahati má až kperskému zálivu a jež určeno jest k tomu, aby učinilo Německo neodvislým od cizích e pojení.
#11 alto_textblock #11
Porážka dělnického ministerstva. Nedávno sdělili jsme ze Sydneye v Australii. že ustavilo se tam, díky kompromisu s jinou skupinou dosavadní opposice první snad vůbec ministerstvo čistě dělnické s Watsonem v čele. Vstoupilo v život s krásnými a prospěšnými plány. Nemělo ale dlouhého trvání — snad právě proto, že bylo jen dílem kompromisu. Byloť tyto dny při předloze o smírčích soudech poraženo 36 hlasy proti 34. Sněmovna byl pak odročena a ministerstvo troufalo, že by novými volbami dosáhlo většiny. Ale generáln guvernér Northcote souhlas k rozpušténí sně- movny odepřel, načež ministerstvo Watsonovo podalo demissi. Lord Northeote povolal nyní vůdce opposice Reida a uložil mu sestavit vládu novou.
#12 alto_textblock #12
K zatčení rakouských důstojníkův na italské půdě. O případu tomlo, jenž lépe než dlouhe úvahy dokazuje, jak hlubokou důvěrou vzájem nou prodchnuty jsou oba spolčené státy při Adrii, sděluje »Gazetta di Venezia« ještě tyto podrobnosti: Dne 14. t. m. o polední pře- kročili jeden rakouský major, dva setníci, jeden poručík a dva poddůstojníci, náležející k vojsku, kteréž u Tonezzy manévrovalo, pěšky a nevy- zbrojeni, avšak v uniformě, hranici italskouu osady Malgy. Důstojníci, kteři opatřeni byli dalekohledy a topografickými mapami, překva- peni byli finančním strážníkem, jemuž prohlásíli, že chtěli podniknouti výlet na vrehol Tocora. Finanční stráž doprovodila důstojníky rakouské k tábořícímu poblíž 6. praporu alpských my- slivcův vicenzských, jemuž velí podplukovník Collaneo. Rakouští důstojníci byli několik hodi ve Vicenze zadrženi, potom ale na telegrafický příkaz z Říma propuštěni.
#13 alto_textblock #13
Kutná Hora.
#14 alto_textblock #14
S povznášejícím pocitem vrací se dnes ctitel české minulosti, české slávy a českého umění ze starobylého královského horního města, které po půl téměř tisíciletí bylo po Praze prvým mě- stem tohoto království a zůstává i dnes jím po historickém a starožitnicko-uměleckém významu svém, neboť veliké dílo, napínající síly vší jedné generace, jest dovršeno. Skvosty, jež Hora Kutná ze své minulosti národu českému zůstavila, jsou dnes zachovány, pojištěny a pohlížejí na smavý okolní ráj český v nové omladlé kráse, bohdá. východu nového života. Nám Čechům jest Kutná Hora klenotem, jejž by každý uvědomělý syn národa našeho měl často, ba velmi často navštěvovati. Již chodci, který od Malína přijíždí nebo přichází, představuje se Hora v podobě velkého města s malebnou silhoucttou svých památných chrá- mů, hradů, věží i vynikajících budov měšťan- ských. Poloukruhový věnec mírně zvlněných pa- horků, zavírající z jihu utěšené údolí, Vrchlie nebo Páchem protékané, končí na západě roz- ložitým chlumem Kaňkem, na jehož temeni milý Horníkům „háj“ kraji rázu dodává, na
#15 alto_textblock #15
východě pak přechází zvolna v žírnou a výborně vzdělanou rovinu čáslavskou. Před námi bělají se mohutné stavby slavného někdy kláštera sedleckého, převýšené obrovskými tvary největ- šího českého chrámu, a v pravo tulí se k úpatí Kaňku drobná, ale bizarrní chrámová stavba světoznámé kostnice třemi věžkami k nebi se pnoucí. Sedlec sám podobá se výstavností a spo- řádaností svou spíše modernímu předměstí bliz- ké již Hory, než veské osadě. Mohutné stavby někdejšího kláštera a nyní továrny na tabák po- činají již ustupovati vkusným a namnoze jedno- patrovým novým domům, villám podobným. které počtem svým projevují čilý ruch stavební Ale přední attrakcí jest památný marianský chrám, nyní záslužně opravený. Ušlechtilé tvary a profily, známé svou prostotou eisterské go- thiky, působí nyní dojmem úchvatným v ohrom- ném chrámu, čistě vybíleném, jemuž již nehrozi sesutí, jakož byly obavy před nemnohými ještě léty, který však zeje uvnitř děsnou prázdnotou, jsa téměř všeho nábytku prost. Toliko v kaplích ochozu přetrvaly drahocenné malby Skrétovya Brandlovy zrušovací periodu josefinskou. Jest s podivením, že při nedávné opravě, jinak velmi pečlivě provedené, upuštěno od stavby štihlé sanktusové vížky, jež nad křížem podělných a příčné lodi byla navrhována. Celkový pohled by byl tím velice získal. Od Malína i od zastávky sedlecké lze pře- hlédnouti Horu Kutnou ve vší amfiteatrální její rozloze. Jest to úchvatný městský obraz, jejž v levo omezují mohutná Královská halda, pa- mátník to zašlých nyní východních předměst horských, Rovin a Převic, se starobylým chrá- mem sv. Trojice, dílem štědrého nákladníka hor Smíška z Vrchovišť, v pravo nynější hřbitov s chrámem Všech Svalých, v Hoře nejstarším. Jako skvostná koruna krášli se slunné výšiny své Horu velechrám svatobarborský, nejpřed- nější pomník českého umění, a v pravo od něho zdvihají se fádní obrysy veliké někdy kolleje jesuitské se třemi baňatými věžemi, nyní ka- sárny, jichž český nápis, nedávno pořízený, vzbudil v některých kruzích jistou sensaci. A před kollejí skvěje se již opět v plné kráse Vlašský dvůr, v jehož bezpostředním sousedstvi vypiná se mohutná věž arciděkanského chrámu, k pravé straně značně nachýlená. A z moře domů, štítův a lomenic tu štíhlé gothické tvary dolnoměstského chrámu na Náměti, tu skvostne průčelí Kamenného domu, tu bohatě vyzdoben Dienzenhofrova stavba uršulinského kláštera, oku roztouženému se naskytují. Neveliké prostranství, honosící se smavými lučinami, pečlivě vzdělávanými zahradami před- městí Hloušek a stinnými stromy, které lemují břehy vrchlické, odděluje Sedlec od Hory samy. Zvykli jsme si ode sta let pokládati Horu za město odumírající, jež nemajíe dráhy, uhlí, ani vody, a tudiž pohřešujíc hlavních zřídel novo- dobého městského života, tyje toliko z dávné slávy své, ale dnes právem lze říci, že jest to názor předsudný. I Kutná Hora probouzí se a sice rychle, jakkoli letošní rok definitivním zá- nikem báňské práce odňal jí důležitou podmínku existenční. Poznává se to nejlépe na stavebním ruchu. Ještě před deseti roky byla v Hoře novo- stavba událostí. Dnes netoliko, že pozorujeme ve starobylých částech vnitřního města hojné přestavby i budovy z brusu nové, pohříchu ne vždy shodné s imposantní středověkou archi- tektonikou města, nýbrž na třech stranách před- městských překvapeni jsme čilým ruchem, za rozšířením města vkusnými domy a villegiatu- rami se nesoucím. Na Náměti a na Kolmarce, kol místního nádraží a Sokolovny, kyne nám značný počet domů soukromých i pěkná budova školn a právě bourá se stará fara námětská, aby ustou- pila novostavbě. U uršulinského kláštera zmizeln před čtvrtstoletím barokní brána Klášterská, ale za to utěšeně plní se prostor mezi ní a staro- bylým Lorcem četnými novými domy. Zvláště však zřejmý jest moderní ruch na výšině za velechrámem svatobarborským, kdež vedle nádherné nové budovy reálných škol vznikaji mnohé elegantní letohrádky. Jest se nadíti, že ruch tento projeví se čísly při budoucím sčí- tání lidu. Odepřela-li příroda druhé někdy stolici na- šeho království nejpřednější podminky moder ního městského vývoje, tož štědře nahražuje ne- dostatek tento dědictví, pošlé ze slavné minu- losti. Hora v celku, v jednotlivostech impono- vati musí každému, komu drahy jsou vzpomínky na českou slávu, avšak právě z té příčiny při- padá jí povinnost, aby bedlivě, ba úzkostliv střehla památný svůj ráz. Modernisování vnitř- ních částí města jest prohřešením proti jeho minulosti i významu. Jako není lze schvalovati, že historická jména prostranství, ulic a před- městí zaměněna novodobými, tak dlužno vy- tknouti, že při povolování novostaveb uvnitř města má býti bedlivě přihlíženo, aby neutrpěla historicky odůvodněná jeho silhouetta. Dvou- patrový dům na nejvyšším místě Havlíčkova ná- městí anebo trojpatrová činžovní kasárna v ulici Fifekově ruší malebný pohled, jakýž se od Ma- lína nebo Sedlce naskytuje. Do rázu měst- ského, v němž až na nepatrné výjímky, převládá gothika, rovněž nehodí se střízlivý antický sloh nového chrámu evangelického. Hříchem by bylo odstraňovati malebnost, již poskytují četná větš i menší náměstí o tvarech namnoze nepravidel- ných, s hustou spletí úzkých, nerovných ulic a uliček, plných výstupkův a schůdků. Také nehodí se staré měšťanské domy, zdobené štíty arkýři, výklenky, soškami a zasklennými obrazy po jichž stěnách ovíjí se namnoze ještě réva, zbavovati poctivého nádechu a přizpůsobovati je vkusu naší doby. Naproti tomu všeho uznání hodna jest péče, jíž obec horská i jednotlivci věnují udržení a opravě velikolepých svých památek uměleckých. Po více než třech stoletích vypiná se dnes hrdě nad Vrchlicí svatobarborský velechrám, zkázy jsa uchráněn, očistěn i umělecky dovršen. Není sice dokončen v rozměrech a formách, jež ta- nuly na mysli v XV. století Michalu Smíšku z Vrchovišť, ale jest dnes přece velikolepým uměleckým celkem, zbaveným vší přítěže zvrá- ceného jesuitského vkusu a na mnohá bohdá století před zkázou pojištěným. Opět jako za skvělých dob XVI. století, trůní nad staroslav- ným městem trojhrotý krokvový kryt jeho, spe- cialita české gothiky, která však pohříchu kromě děkanského chrámu lounského zúplna vymizela uvnitř pak i zevně poskytuje dnes velechrám obraz všestranně ukončené a přebohatě vyzdo- bené gothické svatyně největších rozměrův. A opodál, na témž východním svahu, který stup- ňovitě spadá do vrchlického údoli, hledí nové bu-
#16 alto_textblock #16
doucnosti vstříc Vlašský dvůr, Václavy II. a IV. neméně však i Vladislavem II. proslavený. Někdejší hradní příkopy sice zarovnány a pro- měněny v krásný sad, zmizel sice i zdvižný most před hlavní branou, ale královský palác, min- covna, stánky pregéřův a slavná kaple dnes uve- deny ve stav, jakým honosily se za nejskvělej- ších svých dob v XV. stol. Královská síň jest nyní zasedací síní horské representace, jejíž členové v rázovitých postavách, jež malířův ště- tec zvěčnil v obou velikých historiekých obra- zích, představujících vydání dekretu kutnohor- ského i volbu Vladislava Jagiela, mají vhodne vzory pro osvědčování občanské statečnosti své. Nadšením povznáší se hruď českého poutníka, stanuvšího na pavlánu, se síní touto sousedícím, Ladné údolí vrchlické s velechrámem barbor- ským, s Královskou haldou, námětským chrá- mem, v pozadí se Sedlcem, Kaňkem a nad lesů zelení se vznášející Chotkovou Kačinou — tot nádherný obraz, přírodou vytvořený, jehož bar vami kochali se i Otakarův syn i nerozhodný Jagiel. Někdejší sad jejich od Vrehlice po stup- ních, až k oknům palácovým dosahující, jes nyní zplna restaurován a duchaplnému obnovitel horských památek podařilo se z rozebraného po- zdějšího zdiva sostaviti znovu i Žižkovu bránu. kudy slepý hrdina, poraziv u nedalekého Male- šova Pražáky, vítězně pronikl do města hor stříbrných. Návštěvy hodno i arciděkanství svato- jakubské, s Vlašským dvorem úzce sloučené nyní rovněž obnovené. V dějinách českého hnutí náboženského náleží jeho správcům důle- žité místo, neboť předsedali samostatné konsi- stoři pod obojí pro Horu a její okolí. Za krátko bohdá uveden bude v původní svůj stav i Smíš- kův Hrádek nad Páchem, jenž po 250 téměr let věnován byl účelům školským, podnes všal poskytuje obraz statného sídla zámožné mě- šťanské rodiny české v středověku. Smíškovo náměstí spojuje Hrádek tento s malým prostranstvím, jehož střed vyplňuje skvostná „kamenná kašna“, nevyrovnaný, ba nedoceněný to klenot vladislavské gothiky, za dnů našich opravený. Kol domu Jana Šoltysa z Felsdorfa, jednoho z 27 mučenníků pobělohor- ských, ubíráme se ještě ke „kamennému domu“ nojkrásnějšímu to zbytku soukromého gothického stavitelství, který dochoval se do dob našich. Před desitiletím ještě imposantní průčelí vzácné této památky podávalo jizvami svými vysvěd- čení i vandalismu tří století, dnes však v nové stkví se kráse arkýř i štít krásy nedostihlé, na nichž budou zajisté konati svá studia architektí a umělei příštích dob. S dobrou potázali se strážcové památek horských, že do obnoveného „kamenného domu“ uložili bohaté sbírky svého musea; uměleckým pokladům, horlivě sbíraným a ošetřovaným, nemohlo dostati se přiměřenější Dr. J. V. Prášek.
#17 alto_textblock #17
vitriny.
#18 alto_textblock #18
Pražské ulice v prachu a blátě.
#19 alto_textblock #19
(Uvažuje praklický inženýr)
#20 alto_textblock #20
Má pražské obecenstvo podstatné příčiny stěžo- vali si na prach aneb nastane-li deštivé počasí na bláto v ulicích a na náměstích? Uznáváme, že v městě velikém. jako je Praha položka za čistění ulic jest jednou z nejzávažnějších V minulém rozpočtu pražském jest na čistění ulie věnován obnos dosti značný. Při racionálním čistěn ulic by nejen stačil, ale dalo by se dle našeno ná- hledu i ušetřiti, při čemž by ulíce královského města Prahy musily trochu jinak vypadati, než jak, bohužel vypadají dnes. Dosavadní způsob čistění pražských ulic nevyhovuje požadavkům veřejného zdravotnictví ani smyslu pro čistotu a pořádek. Peníze, vydané za čistění ulic, jsou vyhozeny. V každé domácnosti několikráte do roka důkladně se uklízl. Jen matička Praha o důkladné čistění se neslará, ano nevyužije ani příležitosti, jež jí příroda sama poskytuje, aby levně opatřila vyčistění ulic. Zapomíná se, že čistota v ulicích jest nejen jednou z hlavních podmínek veřejného zdravolnictví ale že náleží také k representaci. Bedlivý pozorovatel při vstoupení do města může dle stavu veřejných cest a ulic souditi o celkovém hospodářství, neboť poládek na ulici jest nejlepěím dokladem, jaký pořádek v příčině veřejného zdravot- nictví panuje a vrhá na ostatní hospodářství a po- měry v městě tom světlo. Především zřetel dlužno míti k příčí ná m, jež zaviňují, že město naše je tak zne- čistěno. Největší znečistění ulic městských se děje nedostatečně opatřenými povozy, které vozí stavební potřeby, rum neb hlínu z rozbouraných domů, vyko- pávek atd. Jsou sice předpisy, že rum při bourání má se kropiti. Ale rumařské korby a vozy projíždějícl mnohdy nejfrekventovanějšími ulicemi, trousí za se- hou rum a hlínu, nebo prázdné vozy, jimiž dovezeny byly cihly a stavivo na stavbu, vracejíce se nezkro- peny, vysypávají veškerý prach z cihel a vápna v uli- cích pražských. Předpis je na papíře, neprovádí se však na ulicích. A povozy s takovými náklady, je- doucí na př. z Karlína na Smíchov, projedou nej- hlavnějšími třídami pražskými po případě Příkopem a Ovocnou ulicí. Stěžují frekvenci, znečisťují ulice a nikdo se neplá, odkud a kam jedou. Další příčina znečistění je, že při každé stavbě, jak jinak ani nelze, znečisťuje se ulice na jistou vzdálenost od stavby, avšak nikdo se nestará o to, aby se znečistění dělo v nejmenší míře, ani o to, aby o čistění staral se zne- čisťovatel, stavebník. Obecenstvo samo se postará o to a odneso na svých podešvích hromady vápna a rumu, písku zbylého, ostatní rozmete vitr — a je po starosti. Dláždí-li se někde 1 m' ulice, zůstane tam podle pražského starého bonmotu „že se špatné práce při- krývají pískem“, hromady písku a to podle staré theorie, že prý jest potřeba, aby se dlažba „zašle- movala“. Takovému místu vyhýbají se metaři z daleka jako čert klíži a tak se stává, že po každé opravě dlažby jedné ulice — a v Praze se mnoho dláždí, stále dlážd a předlažďuje — celá čásť města je znečistěna, jen aby se „dlažba zašlemovala“, jako by nebylo jiných, hygieně a účelu dlažby mnohem lépe vyhovujícíeh prostředků k upevnění dlažby. Že povozy městské, předpotopního zařízení, svá- žející popel a smetí z domů, trousí sebrané smetí kudy jedou, jest přece známo. To snad již je privilej těel starodobých vozů, jichž příjezd v každé ulici slav- nostním vyzváněním jest ohlašován. Naproti tomuto, po celý rok soustavně provádě nému hromadění špíny, prachu a bláta jest pochybeno opatření k odstranění nečistoty z ulic městských, ze jmena na hořejším Novém městě pražském V jiných velkých městech arciť také se bláto na- shromažďuje, avšak tam stará se o to správa města. aby toto bláto v městě nezůstalo věčný m používá v správný čas oněch příležitostí, kdy od- klizení nečistoty z ulie lze provésti rychlea levně. Po každém větším lijáku v městech o či- stotu dbalých můžeme viděti celé řady dělníků, opa- třených různým nářadím a ti sbírají nánosy po lijav. cích na jednotlivých místech v ulicích a nakládaj je na pozozy, tak že po takových lijavcích město v pěkolika hodinách jest vyčistěno. Na podzim i na jaře skýtá se takových příležitostí hojnost a na po- čátku zimy prvé než trvalé mrazy uhodí, jest ta nej krásnější příležitost, aby se ulice dokonale vyčistily Děje se to v jiných městech v noci a jsou k tomu ustanoveni dělníci stálí, k nimž při takových příležito- stech přibírají se dělníci výpomocní, jichž zejmena n počátku zimy jest dostatek. V Hamburku na příklad mají často velikou potiž že napadne někdy přes noc mnoho sněhu a celá frek vence ráno by byla zastavena, kdyby tam panoval pořádek jako v Praze. Tu však jest již dávným zvy- kem, že lidé bez práce, vidouce padali sníh, spěchaj již v noci na známé jim ustanovené místo, kde ihne jsou přijati a stálým dělníkům k výpomoci přidělen
#21 alto_textblock #21
Celé tlupy takových na práci noční zvyklých dělníků vysílají se za vedení dozorců z centrály pro přijímání výpomocných sil do ulic a ráno obyvatelstvo za svým zaměstnáním se ubírající, nalezne již ulice v takovém stavu, že lze mu použili přechodů na rychlo ve sněhu vyházených a není třeba cestu sněhem si teprve pro šlapávati jako u nás. Někdy až přes 14 metru sněhu za noc napadne, avšak zorganisovanému hospodářství se podaří v čas jízdní dráhy uvolniti. Záhy dostavují se povozy, jež sníh z ulic od- vážejí a to vše provede se dle možnosti v noci, jelikož zařízení je dle toho připraveno. Na jaře pak po vel- kých lijavcích ihned za mokra se nečistota z města vyváží a nenechává se dříve uschnout U nás v Praze však čistění ulic zvoleno nesprávně za zaopatřování chudých a ku práci ne- schopných starých lidí. Správa města chce zabíti dvě mouchy jednou ranou, chce hygienu a humanitu jedním účtem vyrovnat. Nemůže nikdo proti tomu ničeho namítati, aby starším, chudým pří- slušníkům města, aneb lidem bez zaměstnání po- skytnuta byla příležitost k výživě, avšak nesmí se t díti tím způsobem, aby lidé ti brali jen proto koště do rukou, aby na nějaký čas byli vsopatření. Tak veliké město, jako jest Praha, musí miti buď svůj sbor, jemuž přiděleno čistění ulic, anebo musí pře- dati tuto, ze stanoviska veřejného zdravotnictví nej- důležitější práci soukromému podnikateli, který se zaváže, ž. bude udržovati ulice v čistotě. Nežli tako- vým způsobem, jako až dosud se děje, vyhovovati humanitě a zanedbávati hygienu, dopo- ručovalo by se zajistě lépe, dáti těm chuďasům jistou podporu a nepřibírat jich k práci oné vůbec. Ti pak, kterým by čistění ulic přiděleno bylo, musili by býti muži zdraví a silní, musila by se jim dáti slušná mzda, rozumné vedení a řádný dohleda ručíme za to, že by se s tužkou v ruce vypočítalo, že se nejen ušetří, ale že také ulice, za obnos, který se na ně dosud věnuje, byly skutečně vyčistěny. V poslední době u nás v Praze po velikém lijáku aneb kdy bláto deštěm neb oblevou je rozředlé v uli- cích, neviděti metaře leč sem tam v hlavních ulicích jednoho neb dva se známou kárkou. Kdyby se mělo racionálně čistiti, byla by taková kárka blátem z ně- kolika čtverečních metrů ulice smeteným plna. D- váte-li se chvíli na práci těchto kárkářů, seznáte, že lidé ti, jichž bývá někdy i pět u jedné kárky, právě jen lehké zaopatření při té kárkce a při koštěti hle- dají. Kárku postaví někdo u chodníku a volným kro- kem se po ulici procházejíce, sbírají koňský hnůj. Podle všeho musí míti rozkaz, aby jen tento druh znečistění ulic sbírali a sice tak opatrně, aby se bláto a písek do něho nepřimísily Cbec prodává koňský hnůj v ulicích městských sebraný zahradníkům a lidě při čistění ulic zaměst naní mají patrně rozkaz, aby přiváželi jej čistý Snad jsou ještě jiné příčiny, které k této bedlivosti pobádají, po nichž však prozatím nechceme pátrati Jisto jest, že těchto pět lidi při kárce zaměstnaných stráví celé odpoledne, než naplní tu svou kárku koňským hnojem a pak volně všech někdy i 5—e lidí poctivě kárky se držíce, tlačí ten »hrozný ná klad« několika kilogramů koňského hnoje do někte- rého z pražských obecních dvorů. Při sbírání tohoto cenného materiálu nepočínají si však lidé s neoby čejným chvatem. Naberou na lopatu koňského hnoje, k čemuž jest zapotřebí dvou lidí: jednoho, který lo- patu drží, druhého, jenž mu koštětem na ní nametá a pak nesou svůj lov na lopatě jako na nějakém tácu 40—60 kroků ke kárce, kdež první z lopaty hnůj vysype, kdežto druhý s košťělem jej buď do- provází aneb čeká, až se onen s lopatou vráti, takže pro jednu lopatu koňského hnoje učiní jeden člověk přes 100 kroků a drubý nečinně přihlíží. Jiný zas stojí u kárky, aby mu ji nikdo nevzal. Čtvrtý pere se s kouskem starých novin, jejž koštětem posunuje z místa na místo, až jej konečně ke kárce dostane Zajímavé jsou tyto figurky při čistění ulic za- městnané. Jsou to lidé ubozí, mnohý z nich sotva na nohou se drží a koště, jímž ma vykonávati na stáří jeho vlastně dosti namahavou práci, slouží mu spíše za podporu, aby neupadl. Na sobě mají těžké kalmuky aneb dlouhé zimníky, šálem mají otočené krky a těžké čepice vatované, mnohý z nich však špatné, rozedrané boty. Mnohému z nich čouhá z pod kabátu hůl, již tam má připravenou, aby jakmile koště pustí, mohl se o ni opírati. Nedivíme se nijak, že tito lidé nemohou přijíti čistiti ulice, když je po kotníky bláta aneb když prší. Vždyť práce čistění ulic, kterou za každé povětrnosti konati dlužno, vy- žaduje zdravé, silné paže a též příslušný úbor lebký a nepromokavý. Chce-li již město opatřiti chudým těm výživu proč nedá jim práce lehčí v sadech, v ústavech. čistění chodeb atd. Dle toho, jak sbor, jemuž připadá čistění ulie popsán, vypadá také i jeho práce. Jděte, prosím jednou asi hodinu za takovou řadou nynějších praž- ských metařů, spočítejte, kolik mzdy tito lidé mají dohromady za tu hodinu a podívejte se bezprostředno za nimi: Nepoznáte, že byla ulice zametena, leda že prach košťaty rozvířený Vám to připomente. Zae by přišel 1 kilogram takového smelí z pražských ulic nynějším nehospodářským způsobem sebraného, kdyby se mělo řádně počítati. Bylo by skoro lépe, aby čistění ponechalo se přírodě samě, neboť nynější způsob má jen ten účel, aby bláto z jednoho místa přeneslo se na druhé. Po velikých lijavcích nechávají se v Praze ulice zase uschnout a potom drahou vodou se zase kropí, načež přijdou metaři. Mnohdy než ke skropenému místu přijdou, voda nakropená vyschne a mete se n sucho. Na sucho mete se také v zimě a to jest ten největší hřích, který se páše na zdraví všech, jimž není popřáno jezditi po Praze v gumových kočárech uzavřených. Lékaři nejlépe by mohli dotvrditi, kolik lidí v Praze stíženo různými katarhy průdušek, z nichž není vyléčení, jelikož tito nebožáci jsou nuceni za svou výživou denně choditi po ulicích pražských a dýchati vzduch prachem prosycený. Dítky do školy se ubírající nejvíce odnesou toto neracionální hospo dářství čistění ulic. Kotouče prachu zvedají se v uli- cích na sucho metených buď ráno zrovna v dobu, kdy většina dítek jde do školy a kdy velká čásť oby vatelstva za svým zaměstnáním spěchá, aneb odpole dne, kdy panuje největší frekvence, jest následek ne racionálního čistění ulic, neboť hospodářský úřad pražský nedbá na to, aby několikrát do roka ulice řádně vyčistěny byly a bláto aby se vyvezlo z městs, naopak, nechává bláto přemetatí z mísl na místo. Po velkých lijaveích nesmetou se nánosy jemného bláta, které, jakmile uschne, jako šlemovaná hlína se rozprašuje v jemný prach. A prachu v létě. na podzim a v zimě, kdy přestanou se ulice kropiti nezbaví se Praha, dokud nenapadne první sníh. Tu naposledy skýtá příroda ještě příležitost, aby se šlen- driánské hospodářství; prováděné po celý rok, napra vílo, tu ještě skýtá se možnost, aby se sněhem od- straněna byla nečistola z ulic pražských. A co se děje? Smete se sníh na hromadu, ne- čistota arciť v něm; hromady nechají se obyčejně až přijde obleva, sníh rozpustí se ve vodu a hromady blá- ta a nečistoty rozmete vítr zase po ulicích. A tak to jde u nás věčně; od jara do zimy a od zimy do jara. Právě letos první jarní dni zavdaly příčinu ke vše- obecnému stesku. Jak dalekosáhlé neblahé následky má takové zneči- stění ulic má, není snad třeba popisovati. Mezitím, co se tvoří spolky proti tuberkulose, zakládají sanatoria- káže se o veřejném zdravotnictví nechávi se v Praze nečistota, buď jako bezedně bláto nebo pako husté mraky prachu obtěžovati obyvatelstvo. Mnoho-li takového bláta nanesou dílky, zejmena ty. jichž podešve nejsou v úplně dobrém stavu, do škol. Po dobu vyučování uschne bláto, odpadává a to, co ušetří obec pražská na čistění ulie musí připláceti na čistění místností školních. Veřejné ústavy, závody velké a vůbec veškere místnosti, kde schází se větší počet obecenstva, trp tím, neboť každý ve chvatu, s jakým obyčejně do místností těch spěchá, zapomene na nápisy „utřete obuv“ a nanáší z ulic, kde se brouzdal po kolníky blá- tem, tolik nečistoty, že udržování v čistotě takových místností spojeno jest s velikým nákladem. Obchod- níci vykládající své zboží nejlépe by mohli potvrditi. mnoho-li škody utrpí prachem, jenž ukládá se na zboží jejich. Kdybychom počítali dny, kdy Praha jest bez bláta, napočítali bychom jich do roka málo, nebot, není-li bláto přirozené, přijdou kropiči a udělají, jak již shora naznačeno, bláto umělé. Praha si libuje v blátě. Královské hlavní město Praha miluje špinavé ulice, cizinec, který sem přijde, vidí hned na ulicích, že Praha neni řádně spravované město. Zásady: „čistota půl zdraví se nedbá, A přece
#22 alto_textblock #22
je to tak snadně zavěsti pořádek. Především dlužne pro tuto čásť hospodářství obecního ustanoviti zod- povědné orgány a přiděliti jim s dostatek sil pracov- ních. Sbor čističů ulic musil by býti zorganisován dl určitého plánu a sice tak, že by pro jednotlivé části města určen byl oddíl, jemuž by připadlo stále čistění jedněch a těchže ulic. Tito lidé, vidouce, z práce jejich stále na témž místě prováděná, bude se kontrolovati sama sebou, hleděli by, aby bylo doci- leno rychle čistoty dokonalé a ne, jak se nyní děje, aby se procházeli ulicemi, táhnouce za sebou košlě, z něhož dle možnosti ještě několik metliček se vr- aahá, „aby nebylo tak těžké“, aneb aby př prvních kapkách deště se schovali, jak viděti na Vá- clavském náměstí u čekárny elektr. dráhy Sboru tomu nutno dáti nářadí, jimiž lze ulic řádně čistiti. V některých městech má každý mul z prkének sbitou sběračku, na kterouž malým koště- tem namětá smetí, a když sběračka jest naplněna, jde s ní k vozu a vysype. Několik takových poclivěa svědomitě pracujících lidí vyčistí za den několik ulic a jeden povoz s párem koní odveze smetené smelí z několika ulic najednou, ale musí zde býti dohled, musí zde někdo státi, kdo má právomoc, poručiti si: tak a ne jinak. Také by byl možný způsob, aby každá ulice nebo 2—3 dohromady přiděleny byly dvě- ma, po případě několika zřízencům pro čistění ulic, a mohlo by jim býti přiděleno též čistění chodníká, čímž by tato palčivá otázka, spolkem majitelů domo v poslední době na přetřes přivedená nejlepšího ror- luštění doznala. Lidě, jimž čistění ulic by bylo přidě- leno, mohli by též zastávati noční hlídky, jako vj- ných městech. Hlídačům těm, jak známo, připadá úko obhlídati krámy a obchody proti vloupání a bíli v případě požáru nebo jiného neštěstí prvními, ktel policii avisují. Tito lidé zcela snadno mohli by v neci současně s hlídáním obstarávati čistění ulic. Vůbec musíme v zájmu zdravotnictví veřejného žádati, ary přestalo dosavadní šlendrianské čistění ulic, když je v nich největší frekvence. Ve dne mohou snadno ob- jížděti dosavadní sběratelé koňského hnoje s karkami. po případě ať si kontrahenti, již kupují koňský hnůj sami sbírání jeho obstarají svými lidmi, avšak čistěnl budiž prováděno v noci, tak jako se provádí ve vel- kých městech. Potom se nemůže státi, jako bývalo v zimě letošní, když sníh v noci napadl, že nebyl ani jediný přechod přes ulici po celé dopoledne vymeten a že nutno bylo v tajícím sněhu se brouzdati, ane jako v posledních dnech po lijavcích, kdy ani u slanie elektrických dráh nebylo pamatováno na to, aby byl bláto odmeteno. Jdeme po chodníku suchou nohou, chceme-li však vstoupiti do elektriky, musíme se brouzdali blátem. Chodník jest někde čistý proto, poněvadž jej domovník, jemuž na pořádku záleží, zametl. — Kolem erárních budov se arciť chodníky nečistí. Každý obchodník dá před svým krámem zamésli, jen podnik elektrických dráh nemá na svých stani- cích, kde očekává vstupující obecenstvo, zameleno přece, jak známo, čistění ulic, kterými elektrické dráhy procházejí, děje se na účet elektrických podniků. Za t alespoň na stanicích by mohlo býti zameteno v zimě sníh od chodníku ke stanici proházen Největší škodou při čistění ulic v zimě je, ž napadlý sníh nesmetá se, dokud je sypký, nýbrk nechá se uezdit a ušlapat a potom drahým způso- bem, když sníh zmrznul, se ulice čistí. — Dokudje sníh rozbředělý při oblevě, neuvidíte nikoho v uli- cích, kdo by jej odstraňoval. Až bude sucho a a zmrzne, tak přijdou ! Polom přijdou lidě s motykami a musí odkopávati pahrbky ušlapaného sněhu. Nedostatečnost nářadí při čištění ulic v Praze je až příliš do očí bijící. Jako před 100 lety a dříve obyčejné koště a lopata. V zimě lopata dřevěná. Nechť podívají se páni, jimž je dozor svěřen na čištění ulic, jak vypraveno mužstvo v Pešti, v Pa- říži, v Berlíně, ve Varšavě a j. Co tu různých pro- středků na dokonalě čištění. V noci projiždějí stroje metací — z bydrantu pouští se voda, která bláto. jež současně se mete, odnáší do stok. Hustší bláto se nakládá na vozy. Aby však někdo nemohl poukazovati na veliký náklad připomínáme, že neděje se tak každodenné v každé ulici, nýbrž že postupem jedna ulice po druhé takovému důkladnému vyčistění se podrobuje a přijde-li takové racionální důkladné svědomité vy- čistění několikrát do roka v každé ulici na řadu, ne- může se nalezati tolik nečistoty jako u nás. Racionálního způsobu čistění ulic měly by s u nás domáhati korporace, jimž na řádném prove- dení této otázky záležeti musí jako Společnost pro vorejné zdravotnictví, Obchodní a živnostenská ko- mora, Spolky obchodnické a Spolek pro povzneseni návštěvy cizinců. Zejmena poslední spolek měl by všemi silami s zasadhti o to, neboť čistota města je první pohnutkou k delšímu pobytu v městě tom a k návratu do něho. Proč Drážďany slynou pověstí o svých čistých ulicích a těší se hojné návštěvě cizinců. Není to tak daleko nechť se tam ti, jimž dozor na čistění ulic přidělen podívají a nechají si ukázati, jak se tam čistí ulice a mnoho-li hektar uliční půdy ročního nákladu n čistění vyžaduje. Tam je zvláštní technické oddělení pro udržování čistoty ulic. Dlažba je tam po většin jako v Praze. Každé okresní město v Čechách můž se vykázati větší čistotou ulic nežli Praha. Jaké svízele věčné bláto působí elektrickým pod- nikům král. hl. města Prahy, jest s dostatek známo. Nejen že vozy tohoto dopravního podniku, jinak velmi vkusně upravené, vnitř jsou neustále znečistěny blá- tem — jehož odklizení jistě spojeno je s dosti znač- ným nákladem, ale motorové vozy musí býti opatřeny nádržkami písku, jejž lidič sype občas trychlýřem k tomu účeli upraveným na kolejnice, aby kola ne- klouzala následkem mazlavého bláta, jež také chol. cům, přecházejícím přes jízdní dráhu stává se obuiž ným a nebezpečným, neboť sklouznutí je tak snadné. A tento po čas blátivý nasypaný písek se rozemíl koly motorových vozů na kolejnicích jako ve mlýně a to je ten šeredný prach, jenž za každým molore- vým vozem se vahi, jakmile dráha uschne. Byli jsme před nedávnem svědky rozmluvy c- zince s majitelem automobilu v Praze. Cizinec dívi se, proč tento druh dopravy se tak málo v Praz ujímá, kdežto v jiných městech se mu tak dobře dalí. „Bláto, věčné bláto v ulicích pražských,“ odpověd na to automobilista, „nedovolí nám jezditi bez ne- bezpečí. Na jaře a na podzim vůbec nevyjíždíme, neboť ulice jsou následkem rozmělněného bláta ta kluzké, že nelze stroj ovládati bez nebezpečí pre ostatní frekvenci. Před nedávnem vyskytlo se v časopisech „z sláno“ obsahující stesk na ekypáže, opatřené gumo- vými ráfy u kol. Stěžováno, jak takové kočáry chodn i výkladní skříně postřikují blátem a navrhováno, aby uvalena na gumová kola zvláštní přepychová da. Myslíme, že podobným projevům nevole by se z- bránilo mnohem snadněji řádným vyčistěním uli Či má Praha k vůli svému blátu vzdáti se všec vymožeností moderního dopravnictví? Naši páni z radnice nechť se alespoň polěší la okolností, že stejné stesky na prach v ulicích, jal v Praze, pronášejí i v sídelním městě ve Vídni. — Tam snad si páni vzali vzor, avšak nechť nezapo minají, že Vídeň má mnoho makadamisovaných ulk jež pouze časlým kropením lze udržeti bez prachu čehož však při dlažbě pražské neí třeba. Vídeň ari má ke kropení ulic pramenitou vodu, jíž se vzduch občerství, v Praze však kropí se vodou páchnou často a proto mělo by se řádným čistěním ulic kro- pení pokud možno omeziti, čímž by se nákladu m kropiče, na hadice, na rozvážení a čerpání vody jt ušetřilo. Mnoho starostí způsobily pánům na radnl vlečky, ale ze všech, kdož otázkou touto se zabývaly, nenašel se nikdo, kdo by byl poukázal, že vělší ne- bezpečí zdravi hrozí v zanedbané čistotě ulic a te naše dámy, berouce si z modních journalů francout- ských vzor na střih šatů svých, potřebovaly by k tomu též čistých chodníků a čistě upravených, válenýcha dobře umetených cest promenádních v sadech, n však cest, na něž z jara se naveze nakopaného pisku, jejž si obecenstvo teprve samo ušlapávati must Veřejné sady naše svou úpravou zahradnickou každému cizinci imponují, cesty však neodpovidai nákladu tomu. Cesty v sadech jsou plny kaménkůa úprava jejich měla by se s obzvláštní pěčí prováděti tak, aby v sadech nebylo prachu a chůze v lehké obuvi aby neunavovala chodce jako dosud. Zejmena místu representačnímu, Žofínu, mělo by se doslal úpravy promenád tak, jako je nalezáme v lázeňských
#23 alto_textblock #23
místech.