#1
alto_textblock
#1
13. srpna 1905. Číslo 221.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNI LISTY
#3
alto_textblock
#3
Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
stoupí Trepov, který dosud byl jeho po-
mocuíkem.
Nepravda o kozácích donských,
Ve spoustě vylhaných zpráv z Ruska nej
podezřelejší bylo sdělení, že se při mobilisac
z choperského okruhu vzbouřilo šest pluků
donských kozáků, prohlašujících, že nepojedou
konat vojenskou policejní službu uvnitř Ruska.
Zatím vychází pravý opak. Mladí kozáci přišli
se svými otci přesně, jak u nich zvykem, na
zavolání carovo, vše měli v pořádku, zvláště
pěkné koně. Vůdčí ataman, plně svou povinnost
jako náčelník území, přijel ku přehlídce pluků
a upřímně mluvil se staříky-otci, děkuje jim
srdečně.
#5
alto_textblock
#5
Srážka s policlí.
Z Lodi, 12. srpna. (C.-B.) V blízkém Tlotovu
konalo asi 2000 dělníkův schůzi, jež byla policit
obklíčena. Z účastníků byli dva usmrceni vý-
střely, 20 zraněno. Přes 400 dělníků zatčeno.
Z Petrohradu, 12. srpna. Dne 10. t. m.
(23. srpna dle našeho kalendáře) odebere se ná-
mořní sekce válečného soudu do Libavy. Bude
se tam konati přelíčení proti námořníkům 3.
alexandrijského přístavu. Obžalovaných je 106.
Přelíčení začne dne 14. t. m.
Z Varšavy, 12. srpna. Dle zpráv zdejších
listů má býti zdejší rakousko-uherský generální
konsul Štěpán Ugron jmenován civilním jed-
natelem rakousko-uherským v Makedonii. Na-
rtoupí již v nejbližší době tentn úřad.
#6
alto_textblock
#6
Válka rusko-japonská.
#7
alto_textblock
#7
Jednání o mír a Sachalin.
Zvláštní zpravodaj „Nov. Vr.“ sděluje
z New-Castlu dne 9. t. m., že požadavky japon-
ské tak převyšují nabídky, jež mobou učiniti
Rusové, že brzkého uzavření míru nadíti se ne-
lze. Ale ruské poselstvo má mír dosud za
možný. Očekává se, že ve vyjednávání na-
stanou přestávky, v nichž zmocněnci obou
stran budou se dožadovati nových instrukcí o
svých vlád. Avšak i při tom vyjednáván
neprotáhne se na dlouho, tak že na-
pjatá pozornost všeho světa bude v brzku upo-
kojena.
Důležitým předmětem vyjednávání v Ports-
mouthu bude ostrov Sachalin. Jest tomu
třicet let, co tento ostrov přešel celý v držení
Ruska. Ale po celou tu dobu nestalo se s ruské
strany nic, aby se zužitkovala ohromná bohat-
ství, tající se v půdě Sachalinu. Teprve nyní
široká veřejnost ruská se dovidá, že tento opo-
vržený a proklínaný ostrov jest jednou z perel
državy ruské a že může býti nevyčerpatelný
zdrojem státních příjmů. Celý ostrov jest skoro
pokryt bohatými vrstvami kamenného uhlí, jež
nezadá svou jakostí uhlí anglickému, a pod
uhlím jsou stejně bohatá ložiska nafty. Teprve
nyní, když Japonci ostrov zabrali a počínají se
na něm zřizovati po domácku, Rusko se do-
vídá o tom, co má ztratiti.
Sám „Pravit. Věstn.“ přináší dnes referát
o díle P. J. Šmidta: Menskije promy
sly ostrova Sachalina a uvádí z něho,
že ostrov má 850 verst délky dle meridiánu,
v nejširší části má 183, v nejužší 24 versty
šířky a povrch jeho zaujímá 49.000 čtver. mil.
Bohatství vod, obklopujících Sachalin, jest tak-
též ohromně, jako bohatství jeho půdy. Žádné
jiné moře při březích Ruska nemá takovou spou-
stu ryb, jake moře kolem Sachalina. Zejmena
vyskytují se tu v nevyčerpatelném množství
sledě, tresky, paltusy, kambaly a jiné, výhradně
mořské ryby. Vše to znají ovšem dobře i Ja-
ponci i Američané, a proto nepřekvapují po-
věsti, že američtí millionáři byli by ochotni vzít
celý ostrov za ohromné sumy do nájmu a svými
penězi umožniti Rusku splacení válečné kon-
tribuce.
#8
alto_textblock
#8
K mírovým poradám.
Čím méně se vi o japonských podmínkách
mírových — a neví se vlastně nic přesného
dosud, poněvadž ministr Vitte dal čestné slovo,
že nesdělí nic, dokud na základě informace
instrukce od cara neodpoví na podmínky japon-
ské, tím více hemží se protichudných domně-
nek, byť pravděpodobných, proč Japonci začli
válku a oč jim jde. A vílězíeí obyčejně chce
válečnou náhradu a nové územi, odtud příro-
zené kombinace, že Japonsko chce náhradu,
rozumí se hned velkou, aby mělo co slevit při
nárazu na ruský odpor, dále ostrov Sachalin
jenž jest zdrojem příjmů a výživy Japonska.
uznání protektorátu nad Koreji, kde opanovali,
a postoupení části Mandžurie s Port Arturem
i východočínskou železnicí. Japonští zástupci
Rusům písemně své požadavky podali ve čtvr-
tek a ti je depešovali caru a již jest odpověd
carova v rukou Vitlových. Jaká, toť prozatím
veřejnosti neznámo. V pondělí jest opět schůze
a pokračování ve vyjednávání. Dojde na odpo-
věď ruskou.
Depeše z Portsmouthu se předstihují v do
mněnkách, div neslyší trávu růsti. Jedna do
konce praví, že na obou stranách jest nejhlubší
pessimismus, jiná, že Vitte nevěři v možnos
shody atd. Nalze ovšem zprávy takové brát
vážně a dlužno vyčkati věrohodných.
V Rusku, jak vidéti z nejnovějšího projevu
městské dumy chabarovské, nechtějí slyšeti ani
o jediném rublu válečné náhrady a odstoupení
ani pídě ruské půdy.
Než vroucí přání ustoupiti musí mnohdy
skutečnosti mocnější; právě proto zástupei
ruští při poradách vynasnaží se dle nej-
lepších sil o sprostředkování míru, na nějž by
Rusko čestně přístoupiti mohlo. Jest to veliký
úkol a těžký.
Ministr Vitte dle jedné depeše vyslovil se
na otázku, je-li situace přízniva nebo nepří-
zniva: »Můj ty bože, to se tak rychle nedá
rozhodnout jako otázka, je-li tato káva dobrá
neb špatná.« I při mírových poradách bude
třeba ztrpění, snad většího, než se myslilo.
Velké dílo vyžaduje velké práce a obezřetnosti.
Pozer uhodný hlas z Asie o mírn
Černiehovský, jenž byl za války nynější
poblíž bojiště, navrátil se ze Šanchaje do Ruska
a ličí v »Ruském Slově« své dojmy z námořní
cesty své. Jakmile došla do Šanchaje zprávao
porážce ruského loďstva v cušímské bitvě, vy-
pravuje, že Evropané všech národnoslí byli zn
jedno v tom, že jest mir zabezpe če
a — blízký.
#9
alto_textblock
#9
Redaktor velice slušného listu »Shanghai-
Timesů« začal k Černichovskému při poslední
rozmluvě: »Mír, arciť mír . . . Co může nyní
dělat Rusko, pohřbivši na dlouhý čas svou ná-
mořní moc v cušimských vodách . . .« O po-
zemním vojsku ruském vyslovil se rovněž bez-
nadějně týž redaktor-Američan; Rusku zbývá
prý ůtěcha, že Japonsko jest unaveno válkou,
tak že při vyjednávání o mír Rusko může pro-
saditi více méně netížící podmínky.
Černichovský na německé lodi »Zeitene
besedoval s tělesním lékařem mikadovým, ně-
meckým professorem Welzem, jenž jel se po-
dívat se svou ženou-Japonkou do staré otčiny.
Týž vřele miluje Japonce a strachuje se o ná-
rody evropské, jež ohrožují vyrostší a sesílivší
Japonci-vílězi jako vůdcové »žlutého plemene«
v boji s bílým plemenem . .
Dále vypravoval doktor, že o válce dávno
věděl a upozorňoval ruské agenty vojenské na
vojenské přípravy japonské a dalekosáhlé zá-
měry Japonska, ale ti se mu smáli a řekli
vysadíme jeden sbor do Japonska a nic z něho
nezbude . ..
V Evropě prý se mylně přičítá porážka
ruská vnitřním nepořádkům ruským. Kdyby
se bylo Německo utkalo s Japon-
skem, byl by vítězem rovněž Ja-
ponec, s tím rozdílem, že vítěz-
ství to bylo by přišlo Japonsku
dráže nežli za války s Rusy.
Ale v Německu prý doktoru neuvěřili,
čem síla Japonců; uvěři prý patrně, až bude
pozdě!
Cizinci žijící na dálném Východě, hlavně
Němci prý již pocitili sllu Japonců vílězných,
ač tito ještě nepřivykli k nové sitnaci.
Welz pravil při své poslední
audienci u mikada po cušimském ví-
tězství: Nyní již nestojí nic v cestě k ukončení
války a uzavření pěkného pro Japonce míru.
Mikado živě odvětil: »0, ne.
není ještě všechno uděláno k to-
mu . . «
Ale jako všichni Japonci i mikado umí mlčeti
v nejvážnějším okamžiku, kde toho vyžadují
státní zájmy a tak přešel na jinou věc a řekl
že doktoru přikázal dáti v odměuu z dvorníeh
penéz tisíc yenů.
Tehdy Japonci neměli ještě ani píď rusk
země.
Černichovský liči dále, že zavčas též tele-
grafoval do Ruska o připravách k obsazení Sa-
chalina a soudí, že nyní vyhlídky na mlr,
byť poměrně jen výhodný, jsou
nyní pro Rusko velice pochybny
Japonsku jest nezbytně třeba Sa-
chalinu pro bohatství(ryby, tu le ně
lesy, kovy atd.). A stejně bude usi-
lovat, aby Vladivostok se stal vol-
ným přístavem a vliv japonský se
rozšířil po úplném odchodu Rusu
do Mandžur ie.
A o Korei již netřeba mluvit,
té již nenl, patří Japonsku. Dle názoru Da-
vidsohna, amerického hlavního konsula v Šan-
chaji, výtečného znalce Japonska a dálného Vý-
chodu, rozřeší se otázka čínsko-vý chodn
železnice tím způsobem, že čásť o
Charbina na Dělný a Port Ar tun
připadne Japoneům a bude přene-
chána mezinárodní potřebě.
Japonsku, jako vítězi, připadnou prý též
válečné ruské lodi, vyzbrojené v Čifu, Šanchaji,
Sajgoně a na Manille, tak tvrdí japonštl diplo-
A to vše pokládají prý Japonci za umír
něně požadavky . ..
Černichovský dovozuje, že za situace ta-
kově bylo by nejlíp otázku o válee
a míru ponechati lidovému zastu
pitelství k rozhodnutí.
#10
alto_textblock
#10
maté.
#11
alto_textblock
#11
Ohlas u dvora a v Petrohradě.
Z Petrohradu, 12. srpna. Ujišťuje se, že
hned, jak došla chiffrovaná depeše Vitto va,
která obsahovala japonské podminky míru, ko-
nala se v Petěrhofu u cara rodinná porada.
Velkoknížata Vladimír a Mikuláš rozechvěným
způsobem žádali okamžité přerušení jednání
v Portsmouthu. Zda došlo k nějakému rozhod-
nutí, není známo, ale hned po skončené poradě
byly odeslány dva dloché telegramy ruským vy-
jednavačům v Portsmouthu. Nálada u dvoraa
v nejvyšších kruzích je velmi stísněná. Úspěch
porad mírových se posuzuje vše-
obecně pessimisticky. Kamenem úrazu
je japonský požadavek válečného odškodnění.
Car je pevně odhodlán, že za žád-
ných okolností a pod žádným ná-
zvem naň nepřistoupí. I liberálně smý-
šlející Rusové prohlašují, že toto odhodlání
carovo bude provázeno souhlasem celého Ruska.
Nejnovější projev Vittův.
M. Z Londýna, 12. srpna. (Pův. telegram
»Národních Listů«.) »Daily Telegraph« obdržel
od svého amerického zástupce, jenž má bližst
styk s Vittem, sdělení, že vyhlídky na mír
nejsou valně příznivy. Vitte označil
poměr vyhlídek mezi válkou a mírem
jako 3:1.
Nejhlubší (?) pessimismus na obou
stranách!
Z Portsmonthu, 12. srpna. (C.-B.) Včera
večer panoval na obou stranách mírových nej
hlubší pessimismus. Jak se určitě () proslýchá
považuje Vítte možnost shody za vyloučenou
Otázka o pověřovací listině byla přátelsky vyří
zena. Po ujištění Japonců, že na plnomocích,
udělených baronu Komurovi, šetřeno bylo pravi-
delně a vždy od Japonců užívané formy, Ville
neučíní dalších kroků ve věci té.
#12
alto_textblock
#12
K odpovědi ruské.
#13
alto_textblock
#13
Z Porismonthu, 12. srpna. (Reut.) Mluvč
Rusů Korostovec potvrzuje sděleni, že od
pověď Ruska má býti o 1410. hod. dopol. před
nesena. Dle jedné pověsti obsahuje odpověd
ruská souhlas k některým bodům, podmíněný
souhlas k některým jiným bodům a odmítnut
jiných bodů.
#14
alto_textblock
#14
Nový projev Vittův.
Z Paříže, 12. srpna. (C.-B.) »Matin« ozna-
muje z Portsmouthu: Jak Vitte prohlásil, pod-
mínky Japonců ho nepřekvapily. Ale Vitte ne-
věří, že pobude v Portsmouthu dlouho. Proslýchá
se, že Rusko zdráhá se vydati válečné lo
#15
alto_textblock
#15
internované nyní v neutrálních přístavech
omeziti výši svých námořních branných sil n
nejkrajnějším východě.
Z Paříže, 12. srpna. (C.-B.) »Petit P
risien« oznamuje z Newcastlu: Vitte prohlásil
že japonské podminky mohly by
sloužiti za základ dalšího jednáni
Ale teprv až bude doručena Komurovi odpověe
Rusů, bude se moci seznati, přejí-li si Japone
uzavříti mír či nepřejí.
#16
alto_textblock
#16
Rozmluva Rusa s japonským zástupcem
v Berlině.
#17
alto_textblock
#17
—— z Varšavy, 12. srpna. (Pův. teleg
„N. L.“) Zdejší „Dněvník“ přináší zprávu svéh
zástupce s tajemníkem japonského vyslanectva
v Berlíně, p. Hedinem, jenž byl pět let v Rusku
V rozmluvě pravil, že miluje ruský národ, ruský
mužík jest dobrý, pěkný, ale ne činovníci, byro
kracie a šlechta, ostatně tato jest prý i jinde ta-
ková.
O politice se mluvilo málo, jen na Port Ar-
tur přešla řeč. Proč prý r. 1895 Rusko zabralo
Port Artur, japonskou krví dobytý? tázal se Ja-
ponec.
Na námitku, že Japonsko ohrožuje Čínu
Indočínu, odvětil: O, toť zcela něco jiného. Jest
to přirozené... malý ostrov, mnoho lidí..
Toť otázzka životní, ale Rusko ..
Při zmínce, že Japonsko bude žádati Sa
chalin, usmál se rychle a děl: Vy víte, Sa-
chalin byla japonská země... Ru-
sové nám ji vzali. Nyní si ji vezmou Japone
zpět ...
Japonec choval se roztomile k Rusu, ni
jak se nepovýšuje pod dojmem vílězství svých
krajanů; o podmínkách mírových nemohl ni
bližšího říci, nevěda prý sám ještě nic e nich.
#18
alto_textblock
#18
Z bojiště.
Na frontě armád jest klid; ano dle »Rusie
panuje prý přátelství mezi oběma vojsky jako
v předzvěsti míru brzkého, o němž Japonci šíř
pověsti, prohlašujíce šarvátky nynější již za
zbytečné krveprolévání. Jinak však gen. Li-
něvič. Stále objíždí a připravuje se k nové
bitvě. Vydal nyní rozkaz, že s mladými vojáky
má se cvičiti v četách a pod. a že má voj
sko dostávati chutnou a dobro
#19
alto_textblock
#19
stravu.
#20
alto_textblock
#20
Telegrai
#21
alto_textblock
#21
Petice za mír.
Z Paříže, 12. srpna. (C.-B) Bedřich Possy
jménem komitétu, kterýž chystal petici ve pro-
spěch míru na dálném Východě, zaslal telegram
Vittcovi a Komurovi, v němž projevuje s
přání po uzavření příměří i míru. Petice má již
100.000 podpisů, jež sebrány byly v Rakousko-
Uhersku, Francii, Hollandsku a Švýcarsku.
#22
alto_textblock
#22
»Pallada«.
Z Tokia, 12. srpna. (C.-B.) Obrněnec »Pal
lada« byl opět zdvižen nad hladinu.
Text ruské odpovědi.
Z Porlsmouthu, 12. srpna. (C.-B.) Ruská
odpověď na japonské podminky zkoumá, jak se
proslýchá, jednu po druhé podmínky japonsk
a vykládá přičiny a důvody pro rozhodnutí,
k němuž se v každém hodu dospělo.
Jakožto důvod proti zapla-
cení náhrady nebo proti odstou-
pení území uvádí se všeobecný
názor, že Rusko není za vál ku
zodpovědno a že když Rusko jest
ještě na pokračování války při
praveno a když války nehledalo,
nemůže býti pokládáno za zemi
přemoženou a nežádalo takéo
podmínky jako stát přemožený.
nýbrž proto, že si vážně míru
přeje. Má-li býti možným mír čest-
ný, nemůže ani Japonsku nábrad
platiti, ani území odstupovati.
Důvody znějí asi takto:
Rusko není přemoženo. Utrpělo nehody
ale není nuceno přijmouti mír za všech okol-
nosti.
Rusko přeje si míru nyní jako vždy,
jako si ho přálo dříve, nežli Japonsko nepřá
telství zahájilo.
Že Rusko války nezpůsobilo ani si jí ne-
přálo, vyplývá z toho, že ani vojensky an
v správním oboru nebylo na válku připraveno.
Proti Rusku mohlo by býti pronešeno na-
nejvýše jen obvinění, že poskytlo příležitost Ja-
ponskem hledanou, na kterouž se Japonsk
po léta již připravovalo, totiž začiti spor
Ruskem.
Zodpovědnost za válku spadá na Japonsko
a ne na Rusko.
#23
alto_textblock
#23
Balkán.
#24
alto_textblock
#24
Relormy na Černě Hoře.
#25
alto_textblock
#25
Úřadní „Glas Crnogorca“ onlašuje tři pro
Černou Horu vážné reformy. Minulý týden zří-
zen na Cetyni národní bank; pracujese
o zákoně tiskovéma v prosinci bude svo-
lána národni skupština.
Národní bank zřízen na akciích. Vy
dají se tři serie po 1000 akciích, z nichž prvá
serie již se upisuje. Hned v prvé schůzi inter
essentů upsáno 500 akcií, z nichž velkou čás
upsal sám kníže Nikola. Provedení přípravnýeh
prací a založení banku svěřeno zvláštnímu pěti
člennému výboru. Tiskový zákon má za
bezpečiti na Černé Hoře svobodu tisku
Hlavním úkolem veřejného tisku má býti poctivá
kritika a hájení pravdy. Za to nutno v zá
koně učiniti přísná opatření proti úmyslnému
šíření zpráv 1živých, jež by snadno mohly
rozeštvati vznětlivý lid černohorský. Národn
skupština, jež bude svolána v prosinci, ne
bude sbor zákonodárný, nýbrž bude provádět
kontrolu nad státními příjmy a výdaji a nad
správností účtování. Členy skupštiny bude svo
bodně voliti lid; volební právo bude neobme
zené pro všechny zletilé muže.
#26
alto_textblock
#26
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#27
alto_textblock
#27
Milost německým odsouzencům.
Z Vídně, 12. srpna. Také německým opav-
ským křiklounům dostalo se nyní po definitiv-
ním rozhodnutí otázky slezských poboček vlád-
ního odpuštění. Jak se z Opavy oznamuje, byla
sedmi německým výtržníkům při demonstracieh
#28
alto_textblock
#28
proti slovanským pobočkám, kteří byli odsouzen
k těžkému žaláři šestitýdennímu až dvouměsíč-
nímu, udělena milost. Ostatní odsouzení
v nejbližších dnech dostanou prý také milost.
Demisse srbského ministerstva.
sp. Z Bělehradu, 12. srpna. (Zvl. tel
»Nár. Listů«.) Ministerská rada usne-
sla se podati demissi, poněvadž má z
to, že je skončeno poslání, pro které byla ny
nější vláda povolána ke kormidlu. Ministerský
předseda Stojanovič odevzdal dnes o 10
hodině demissi kabinetu. Sestavení nové vlády
aneb rekonstrukce dosavadní svěřeno opět Stoja
noviči, který ještě dopoledne bude hotov.
Skupština dnes znova rozdělena na sekce
a když byla ministerským předsedou písemně
zpravena, že vláda demissionovala, předseda
přerušil schůzi a odročil skupštinu do sestaven
nové vlády.
Předsednictvo sněmovny bylo ke králi po
voláno.
Sp. Z Bělehradu, 12. srpna. Večer. (Zvl
telgr. »Nár. Listů«.) Stojanovič sestavil vládu,
kterou třeba pokládati jako rekonstrukci dosa-
vadní vlády, poněvadž všechny dosavadní mi-
nistři zůstali v kabinetu; jen někteři změnil
křesla. Tak ministerský předseda převzal mini-
sterstvo osvěty a vnitro odevzdal Pavíčeviči.
dosavadnímu ministru orby. Zujovič převzal
zahraničné ministerstvo. Ministrem orby jmeno-
ván poslanec Milorad Draškovič, advokát. Mini-
stři vojenství plukovník Antonič, financí Marko-
vič a komunikací Jodorovič, zůstanou v dosavadní
hodnosti. Ministrem spravedlnosti jmenován
Dragutin Pečič, advokát a poslanec Jagodin
Pozejtří v pondělí nová vláda přečte skupštině
svůj program. Všichni členové vlády jsou samo-
statní radikálové.
#29
alto_textblock
#29
Telegramy korresp. kanceláře.
Poláci v Německu.
Z Poznaně, 12. srpna. »Dzienik Poznaňski
píše k řeči Viléma II.: »Každý soukromník má
právo svého náboženství i národnosti hájiti.
Císař navštivil Poznaň, avšak ne Poláky, ani
nemocného arcibiskupa, což jest nejcharakteristi-
čtejší z celé návštěvy, jež se konala nedlouho
po jeho schůzce s carem.«
#30
alto_textblock
#30
Schůzka císaře rakouského s králem anglickým
Z Londýna, 12. srpna. (C.-B.) „Reuterova
kancelář“ sděluje tuto úřadní zprávu: Král
Eduard navštíví na své cestě do Marianských
Lázní císaře Františka Josefa. Návštěva tato
oplacena nebude, ježto císař rakouský již před
několika léty dlel návštěvou u krále Eduarda.
Schůzka francouzského a italského ministra.
Z Thononu, 12. srpna. („Ag. Havas“.
(C.-B.) Italský ministr zahraničných záležitost
Tittoni sem včera večer přibyl. Myslí se, že
se sejde s ministerským předsedou a ministrem
zahraničných záležitostí Rouvierem.
#31
alto_textblock
#31
Loubet a Eduard VII.
Z Milána, 12 srpna. »Corriere della
Sera« oznamuje z Paříže: Z dobře zprave-
ného pramene se dovídáme, že ohlášená schůzka
krále Eduarda s presidentem Loubetem
uskuteční se teprve, až král Eduard skonč
svou léčbu v Marianských Lázních.
#32
alto_textblock
#32
Francie a Německo.
Z Berlína, 12. srpna. Francouzský vyslanee
Bihourd prodlévá od včerejška návštěvou u Vi-
léma II. na zámku »Wilhelmshöhe«.
M. Z Paříže, 12. srpna. (Pův. tel. »N. L e
Vážné listy jako »Temps« a »Figaro« zahajuji
náhle opět nepřátelskou výpravu proti Německu.
Útočí ostrými slovy na hraběte Tattenbacha,
kterýž bez ohledu na Francii jen v zájmu Ně-
mecka samostatně postupuje. (Viz i »Polit. zpr
zahran.« v čísle včerejším. Pozn. red.) Listy
projevují potěšení nad tím, že španělský krá
nevyhověl přání německého císaře, aby byl pří-
tomen německým manevrům. Také schůzka Vi-
léma II. s Eduardem není prý ještě nijak jistou
#33
alto_textblock
#33
Eduard VII a Vilém II.
Z Londýna, 12. srpna. (Zvl. telgr.) Oproti
nové zprávě, že Eduard VII. sejde se s císa-
řem německým na zámku Friedrishofu, prohla-
šuje soukromý tajemník krále lord Knollys po-
znovu, že není ani slova pravdy na tétc
zprávě.
Nelze ani čekat, že dojde mezi císařem
Vilémem a králem Eduardem při ná-
vratu jeho z Čech do Anglie k nějaké schůzce.
Ostatně král Eduard za své jízdy Německem
pojede výhradně v noci a odpadne tl
i obvyklé vítání úřady německými.
Z Londýna, 12. srpna. »Truth« oznamuje
z Vídně: Jest naděje, že anglický král sejde
se na půdě rakouské s císařem Vilémem.
Též dozvuk anglo-francouzské smlouvy.
Z Paříže, 12. srpna. (C.-B.) Francouzský
smírčí soud přiznal rybářům, kteří se musil
zříci rybolovu při březích newfoundlandských
odškodné 1,375.000 franků.
#34
alto_textblock
#34
Odluka Norska od Švédska.
Ze Štokholmu, 12. srpna. (C.-B.) Ve státn
radě předloženo bylo tyto dny poznovu král
Oskaru usnesení říšského sněmu v otázce od
luky. Král projevil souhlas s návrhem ministra
spravedlnosti Berya, k němuž i ostatní členové
státní rady přistoupili, aby, až po volbách do
storthingu nebo po hlasování lidu Norsko pro
jeví touhu po zrušení říšského aktu a po zru-
šení unie, ihned zahájeno bylo vyjednávání v
smyslu usnesení říšského sněmu. President říš-
ského sněmu uvědomí se o tomto rozhodnutí
#35
alto_textblock
#35
Attentát v jižní Americe.
Z Frankfurtu, 12. srpna. (C.-B.) »Frank
furter Zeitungu« oznamuje se z Buenos Aires
Jistý španělský anarchista byl zatčen v oka
mžiku, když chystal se vypáliti ránu na presi
denta republiky argentinské.
President Loubet a ministerský předseda
francouzský Rouvier blahopřáli presidentu tele
graficky ke zmaru atlentátu.
#36
alto_textblock
#36
K attentátu cařihradskému.
Z Cařihradu, 11. srpna. (C.-B.) Belgičan
zatčený pro attentát nejmenuje se Jauris, nýbrž
Joris. Jest jediný cizozemský účastník neb
spoluvinník attentátu, kterého Turci mají v moe
své. Výslechy s Jorisem konají se u přítomnosti
dragomana belgiekého vyslance. Před několik
#37
alto_textblock
#37
dny belgický vyslanec ujistil mezi čtyřma očima
Jorise jménem sultána, že učiní-li úplné doznání
a udá své spoluvinníky, bude dle tureckých
zákonů propuštěn a jen vypovězen. Joris přes
to neučinil žádného doznání. Zdá se, že Turci
zúmyslně rozšiřovali pověst, že Joris se přiznal
a to jen v zájmu vyšetřování. Joris jest vzhle-
dem na své odpory, listiny u něho nalezené
a na jednotlivá svědectví velmi podezřele
#38
alto_textblock
#38
z attentátu.
#39
alto_textblock
#39
Národní hospodář.
Příznivá semestrální bilance vídeňských bank.
Z Vídně, 12. srpna. »N. Fr. Presse
oznamuje: Obrat v bankách vídeňských možno
za minulý semestr považovati za dobrý. —
Anglobanka má o 200.000 K čistý zisk
větší než roku minulého. Na podzim pomýšlí
se na rozmnožení akciového kapitálu na 60 mil-
lionů K vydáním 50.000 akcií. — Čistý zisk
Bankovní jednoty zvětšil se o 1—14
mil. K, k čemuž hlavně přispěly prosperující
nově zřízené závody tohoto ústavu a pak ta
okolnost, že banka tato byla letos ušetřena
ztrát, které ji loňského roku postihly. Banka
pro země rakouské vykazuje čistý zisk
o 900.000 K větší. — Dolnorakouská
společnost eskomptní páčí své plus
také o několik set tisíc korun více. Přes to však
nezvětší dividendu, nýbrž užije tohoto plus
k zvětšení závodů. — Unionka dosud bil-
lanci nesestavila ale i u ní bude příznivější
oproti roku loňskému.
Přípravy pro briketovou továrnu v Oseku.
Z Vídně, 12. srpna. »N. Fr. Presse
oznamuje: Průpravné práce a zkoušky stran
zamýšleného zařízení továrny na brikety v Oseku
nejsou ještě skončeny. Dokud zkotškami těmito
se nezjistí, že továrna by byla sehopna života.
nepřikročí se k jejímu budování. Dosavadní
přípravné práce omezily se jen na stránku
technickou, jmenovitě na zkoumání materiálua
výhřevnosti jeho. Teprve potom bude uvažo-
vána rentabilita podniku a vezmou se v úvahui
odbytiště, která pro tento nový druh briket,
jichž fabrikace bude záležeti ve způsobě dosud
neobvyklé, by mohla býti získána. Počítá se
nejen na konsum tuzemský, ale i na vývoz
jmenovitě do Německa, které až dosud bylo
zásobováno briketami americkými.
#40
alto_textblock
#40
Bulharský solní monopol.
Ze Sofije, 13. srpna. (Zvl. tel. »Nár. L.«)
Bulharsko zavedlo vedle monopolu na sirkya
cigaretový papír i monopol solní i vypsalo nyní
offerty na dodání 110 mill. kg soli (na pět let
od 1. ledna 1906). Offerty podalo pět firem,
mezi nimiž Marmarosch, Blank a spol. v Buku-
rešti, Uherská obchodní společnost v Pešti
Pavel Adler v Hamburku; nejlevnější offertu
podala prý »Rumunská režijní správa«, a sice
nabízí kamennou sůl I. jakosti za franků 3.17,
kamennou sůl II. jakosti za franků 2.97, roze-
mletou sůl za franků 3.47 za 100 kg. Vzorky
předložené offerenty dodány byly laboratoři ku
prozkoumání. Konečné rozhodnutí o dodávce
stane se v několika dnech.
#42
alto_textblock
#42
st. Z Pešti, 12. srpna. (Zvl. telegr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 30.000 metr. centu
pšenice o 10 haléřů levněji. Znamenala z
100 kg: pšenice tisská 81 kg K 17.—
79 kg K 17.25, z okoli Pešti 80 kg K 17.40,
79 kg K 17.15, banátská 75.5 kg. K 17.—,
obecká 76 kg K 17.05, nová tisská 81 ks
K 17 30, 80 kg K 16.95, stolno-bělehradská
81 kg K 17.10, 79 kg K 16 90, 76 5 k
K 16.50, z okoll Pešti 80 kg K 17.10, 79 kg
K 17.—, 78.5 kg K 16.70, 76.5 kg K 16.45,
76 kg K 16.40, banátská 78.8 kg K 16.80,
törökkanižská 80 kg K 17.05, török bhečská
79 kg K 17.—; žito nové (— 5 halérů)
K 13.—, K 12.85, ječmen nový K 12.45,
oves nový K 12.20, K 12.70, kukuřice
K 16 90.
Na termínovém ťrhu na deštivé
počasí smýšlení chabé.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 16.02, na duben K 16.50; žito na říjen
12 98, na duben K 13.46, oves na říjenk
—, na duben K —.—, kukuřice n
srpen K 1674, na květen K 13.06, řepk
na srpen K 24.40.
Na plodinovém trhu bez odbytu
a změny.
Z Vídně, 12. srpna. Ústřední trh
dobytčí ve Sv. Marxu. (Původní zpráva
»Nár. Listů«.) Kontumační trh. Přihnáno
bylo na trh 52 kusů dobytka, mezi nímž byl
1 kráva. Nepatrná nabídka byla za úplně uháje-
ných cen pondělních rychle odprodána. Zname-
nali: němečtí nejlépe vykrmení voli K 90—93,
výjim. 94, 95, němečtí střední voli K 75—88,
uherští vykrmení voli ——, býci —
krávy —, 66 za 100 kg. živé váhy bez po-
travní daně. K nejbližšímu dne 14. t. m. kona-
nému trhu jatečného dobytka ohlášen přihon
asi 3000 kusů vykrmeného dobytka.
H. Z Paříže (la Vilette), 10. srpna.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Trh na ovce.
Na dnešní trh přihnáno 15.663 kusů. Ob-
chod byl celkem nesnadný a cen pondělních ne-
docíleno. Neprodáno asi 2000 kusů. Znamenaly:
franeouzské ovce 80 až 112, africké 80 a
102 cent. za půl kilogr. masné váhy. Přímý
dovoz do jatek obnášel až do 10. t. m. 10.642
kusů, v těchže zbylo do 9. t. m. 1555 kusů.
Z Nového Yorku, 12. srpna. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenaji zá-
znam poslední.] Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo povolné. Znamenala: pše-
nice na září 86.50 (87.50), na prosine
88.— (887/s), kukuřice na září 60.—.
(60.—), cukr (Fair Muscovad.) 3.50 a
317/2s (3.50—317/22), bavlna 10.65 (10.75).
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
nepravidelné.
#43
alto_textblock
#43
Hlasy z obecenstva.
Pro pány stavitele a majitele domů atd.
Známý první a nejstarší závod Heyhalův na vý-
robu a půjčování visutých lešení, žebřiků a rokvisit
dále provozuje nyní Růžena Heyhalovů
Praze, Vl., Libušína ul., 97, u Vyšehrnd-
17537
ského tunelu.
(Bližší viz dnešní inserát)