ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 08cb9f70-71f9-11dc-96cf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 45
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIV.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pondělí dne 19. prosince 1904.
#3 alto_textblock #3
Číslo 350.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. listy předplácí ses v Praze v admainistraci ažale . . . na čtvrt leta . . . : 6 K —h s dvojí čeníško ts . .. za čtvrt leta . . . . 7 K 50 ve alisách: 9 K Bo na měisíe . . P'oštou: a mřsle na . . . . ken s dvojí zásilkoe na měsíe nt lás . . . Ke
#5 alto_textblock #5
.
#6 alto_textblock #6
I
#7 alto_textblock #7
V drobuém prodejí: ranní číslo o sobě . . . za 8b . . . za 2 vdpollední Ve filialkách na venkově: ranní číslo. . . . . . . . 10h sdpolední . . . . . . . . Bh In sera t platí se kotevé zapřea. Předplaeení a inserty přijímá sdminl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se táž redakce, tiskárna a expedice „Národnich Listů“ Rukopiny se novraceji.
#8 alto_textblock #8
Válka.
#9 alto_textblock #9
L. Z Petrohradu, 19. prosince o 7. hod. 52 m. ráno. (Pův. tel. zvl. dop. »Nár Listů«.) Posily loďstva baltického od- plují určitě dne 15. ledna. Vysoký hodnostář ministerstva obchodu uji- šťuje, že Rožestvenský obdržel roz- kaz, aby vyčkal se svým loďstvem, dokud posily tyto nepřibudou. Uji- šťuje se, že generál Stesselj do doby té Port Artur uhájí.
#10 alto_textblock #10
Zprávy generála Stesselja. Z Petrohradu, 18. prosince. (C.-B.) Uřadně. Telegram generála Stesselj a ze dne 25. l- stopadu oznamuje: »Jsem šťasten, že mohu V. V. oznámiti, že Japonci dne 20. listopadu po opětném bombardování jedné pevnosti, na se- verovýchodní frontě zahájili útok a jednou části své armády pronikli až k prsni hradební; byl však palbou a bajonetty zahnáni nazpět, až do náspů, jež byli sami před tím vyhodili. Zálohy jejich byly rozprášeny šrapnelly. Od 21. až do 23. listopadu obstřelovali Japonci se značným úsilím pevnosti a zřídili s velikými ztrátami vlast- nimi přechod přes příkopy dvou pevnosti na se- verovýchodní frontě. Dne 23. listopadu o půl šesté hodině večerní za sesíleně palby přešel nepřítel náhle k útoku proti několika tvrzím sou- časně a zmocnil se jedně části opevnění, odkud však po tuhém boji bodákem byl vytlačen. O půlnoci útok s týmž nezdarem opakován. Teprve ke 2. hodině ranní nastal klid a vojsko naše mohlo si odpočinouti a poškozené násp opraviti. Japonci ztratili v dnech 20.—24. pro- since více jak 2000 mužů. Všichni našinci bojovali s velikou stateč- ností. Zvláště pak vyznamenali se generálové Kondratenko, Nikitin a Gorba- kovský, podplukovník Naumenko, setníci Bugakov a Vysocký, poddůstojník Vil- man, fregatní kapitání Gerasimov a Bach- nětěv, poručici Podgucký, Heirez Razarov a myslivec Bala so v. V bombar- dování města a přístavu se denně pokračuje Některé budovy byly zničeny a přístavní zařl- zení utrpěla škody. Duch naší posádky jest vý borný. Další telegram Stesseljův ze dne 28 t. m. oznamuje: Dny 26. a 27. listopa du byly nejkrvavějšími za celou do bu obléhání Port Arturu. Útok, pod- niknutý dne 26. t. m. na naše levé křídlou zátoky Holubl, byl s velikými ztrátami Japonců odražen. Téže noci napadl nepřítel naše oddě- lení na tvrzi Palunčanu, byl však odražen. I útok na Vysoký vrch měl týž vý sledek. Dne 26. m. m. vystaveny byly pev- nosti severovýchodní fronty prudké palbě. Po- sádku, hájící valy, bylo nutno dvakráte vystří- dati. Při jedné pevnosti podařilo se nepříteli vy- hoditi čelní stěnu pevnosti do povětří. Avšak i z posice takto získané byli Japonci zahnáni Telegram ze dne 30. listopadu ozna muje: Ode dne 27. listopadu obstřelovali Ja ponci Vysoký vrch a podníkali nepřetržité útoky na tento vrch. Byli však po každé od- raženi. Telegram ze dne 2. prosince oznamuje, že dvanáctidenní útok na pevnost byl na celé čáře rozhodně odražen. Japenci ztratili za tuto dobu na 20.000 mužů. Telegram ze dne 5. prosince sděluje, že dne 4. prosince o 7. hodině ranní opětně přikročili Japonci k útoku na Vysoký vrch a po celodenním boji se ho zmocnili, postavivše neprodleně na jeho vrcholi strojová děla. Telegram ze dne 10. prosince hlásí. že loďstvo v přístavu zakouší znač- ných škod z 1Ipalcových děl japon- ských a že generál Zespický, inspek- tor nemocnice, podlehl zranění
#11 alto_textblock #11
Dobytí 203metrového pahorku. Z Čifu, 17. prosince. (C.B.) »Renterova kancelář« oznamuje: Major Mizzenov, který v boji o 203metrový pahorek zúčast- něn byl a včera sem přibyl, oznamuje, že byl tento boj nejprudší a nejkrvavější v celé dosavadní válce. Japonci utrpěli ne- smírné ztráty; celé setniny jich pa- daly, avšak oni hnali stále útokem, aby vrcholu dobyli. Konečně byli palbou z ostatních tvrzí donuceni k ústupu. Avšak oni obnovili útok po druhé a po třetí. Praporečník jich byl za bit a také osm Japonců, kteří druh po druhu prapor zvedali a v čele úto- čníků nesli. Při třetím útoku zapálil Japonci na blízku nahromaděné dříví a uhlí. Vltr hnal plameny a kouř na Rusy, kteří pak nuceni byli ustoupit. Mizzenov oznamuje dále, že je v Port Arturu klidno. Posádka oče- kává, že baltické loďstvo v deset dnech připluje. Baltické loďstvo. Z Petrohradu, 18. prosince. (C.-B.) Vy- zbrojení a řízení třetího oddílu loďstva svěřeno veliteli loďstva a přístavů v Baltickém moř Birilev u. Birilev odjel včera do Libavy. Zničená loď »Sevastopol«. Z Tokia, 18. prosince. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: Dle zpráv, jež došly od armády Port Artur obléhající, byla ruská válečná loď »Sevastopol« deset- kráte torpědy s plným úspěchem zasažena a leží nyní, k ničemu se již ne- hodie, na dně přístavu. Rusové z Port-Arturu v Čifu. Z Petrohradu, 18. prosince. Z Čiťu ozna- muje ruský konsul telegraficky, že Rusové, kte- rým se podařilo protrhnouti blokádu Port- Arturu, nacházejí se u něho. Tři z nich jsou nemoeni. Japonci ztratili dle vla stního doznání přes 60.000 mužů. Má-li však útok vésti k elli, budou musiti oběti býti ještě dvoj násobné. (L. A.)
#12 alto_textblock #12
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
#13 alto_textblock #13
K situaci. Z Vídně, 19. prosince. Oficiosní »M on- tagspresse« urovnává v úvodním článku parlamentní poměry v cís- a translajtanii praví: »Jest možno pochybovati, zda-li by se kdy v Uhrách odhodiali k přímému porušení normy, kdyby uherská ústava měla k ruce ono uslano- vení pro případ nouze, kterým stát u ná ssi vypomáhá v nejkrajnějším případě z parlament- ních zmatků. Uherské stální právo nezná § 14. Dále se v článku ukazuje na cesty, kterými by lze bylo zjednati spo- řádané poměry parlamentní v obo polovinách říše a praví se: »U nás jest k tomu potřebí — jak již často řečeno — v parlamentě jisté míry umirněnosti národních stran, oživení pocitů zodpovědnosti pro stát pro potřeby jeho a nutné sebekázně parlamentu, kteréžto věci by vedly k obraně proti výstřelkům znehodnocujíeím sněmovnu. Touto cestou je možno přivoditi emancipaci od panství para- grafu z nouze a zažehnati různá strašidla jiné prostředky lékařské.
#14 alto_textblock #14
Jednání o zemědělské tísni. Z Vídně, 19. prosince. V ministerstvu orby konala se včera porada ve příčině z eměděl- ské tísně, ke kteréž pozváni byli předseda českého oddělení zemědělského výboru pos lanee Prášek a předseda německého oddělení dr. Schreiner. Rokovalo se o situaci, způso- bené parlamentním projednáváním vládní před- lohy k úlevě nouze.
#15 alto_textblock #15
Lidová strana německá proti vládě. Z Vídně, 19. prosince. Německá stranali- dová konala včera schůzi hojně navštívenou. o které vydána tato zpráva: »Předseda dr- Dersehatta referoval o všeobecné situae a průpravných poradách sobotních. Situaci vy
#16 alto_textblock #16
ličoval jako Němcům nepříznivoua dal projev nevoli proti politice vládní. »Ministerstvo v záležitosti zemědělské tísně — pravil řečník — ukázalo zase, že svě vlastní zájmy staví výše než zá- jmy obyvatelstva. Poslední opatření ka- binetu, která vzbuditi musila důvodný rozkol na straně německé, nejsou taková, aby zjednala vládě Körbrově živé důvěry.« Následovala pak debata, ve které po návrhu posl. Walze vyslovena jednomyslně dru. Derschattovi důvěra. V rozpravě bylo řečeno, že vláda následkem předčasného odročení říšské rady, nevyčkavši hlasovánío předloze k úlevě nouze v poslanecké sněmovně, dosvědčila, že jí nezáleží na zájmu širokých vrstev lidových tak, jak předstírala. Tato taktika byla vládou provozována v ždy, kdykoli šlo o důležité akce. Dlužno tedy soudit, že vláda jen pro zdání po- dala svou předlohu sociálně-re- formní a že nepočítala předem na žádný úspěch. Zvláště pokuli se týče zákonodárství živnostenského, vláda učinila mnoho »zá- vazných slibů, ale skutků neučinila žádných. Strany spěmovny byly odhodlány hlasovati pro předohu k úlevě nouzea povoliti refundaci 151/2 mill. korun, ale vláda trvala na celé sumě 69 millionů, která ne- mohla býti povolena v zájmu po- platnictva. Položen důraz na zachování německého souručenství. Promluveno pak o organisaci a byo dosazen zvláštní organisační ko- mitét, který se sejde počátkem ledna ve Vídni Ve smyslu vzpomenutých výkladů byla pak při jala resoluce.« Z Vídně, 19. prosince. Ke včerejší schůz německé strany lidové sděluje se s jiné strany; »Účast nebyla valná. Přišlo jenom 21 členů. Rokování trvalo dvě hodiny. Všichni řečníe skoro napadali způsobem nejprud- šim vládu, upírajice ji vůli k činům k obnovení dělnosti parlamentu. Byla nani vznesena výtka, že užití chtěla su m, o které požádala při osnově v příčině úlevy nouze zemědělské, k tomu, aby posílila své pokladny a mohla vládnouti dlou ho bez parlamentu. Takový postup vyzývá k nejrozhodnějšímu odporu. Tim jest odůvod- něna nedůvěra Němců a jich hlasování v roz- počtovém výboru. Schválen postup členů strany ve výboru tom a bylo též ukázáno k okolnosti, že jest třeb vůči vládě, která sesdosud málo ochotně zacho- vala oproti Němcům, zaujati stanovisko roz- hodně opposiční. Několik řečníků pro- mluvilo o dolnorakouském zemském zákonu školském a žádalo, aby proti němu a klerikálním snahám školským bylo čeleno. Zvláště tak učinil poslanec Vö1 k l.
#17 alto_textblock #17
Neuznaně rozpuštění a nové volby. Z Pešti, 19. prosince. Hr. Appony i pro- hlásil, že on a jeho přívrženci ze strany národní považují rozpuštění říšského sněmu a vypsání voleb ve stavu mimo- zákonném za čin protiůstavní a že on a jeho přátelé, bude-li nový sněm zahájen, zasednou v něm na základě svých starých mandátů.
#18 alto_textblock #18
Telegramy „Národních Listů. Rakoušti ministři do Uher. Z Vídně, 18. prosince. (C.-B.) Ministr ob chodu bar. Call a ministr orby hr. Bouquoy odjeli dnes do Pešti.
#19 alto_textblock #19
Projev německé strany lidové. Z Vídně, 18. prosince. (C.-B.) Svaz ně- mecké lidové strany měl dnes delší schůzi, ve kteréž dle vydané officialní zprávy přijata byl resoluce, v niž německá lidová strana p ro- jevuje polntování, že právě když v roz- počtovém výboru na řádné rokování a usnášen došlo, práce poslanecké sněmovny vládním opatřením zmařeny bylya konečné vyřízení nouzové předlohy nemožným
#20 alto_textblock #20
se stalo. Svaz lidové strany německé je nucen svaliti jenom na vládu zodpověpnost za to, že peníze na zmírnění hospodářské nouze tentokrále se nerozdávají. Dále projevuje sv az nelibostnad tím, že vláda stále odkládá předložení nového živnostenskéhořádu a pronáší se přání, aby po základních rysech pro starob- ní a invalidní pojišťování bez průtahu následovala příslušná vládní před- loha. Ve všech otázkách, o nichž se jednalo, byla ve svazu dokonalá jednomysl- nost a projevena plná shoda s jednáním členů svazu v rozpočtovém výboru. Předsedovi dru. Derschattovi činěny jednomyslné projevy
#21 alto_textblock #21
důvěry.
#22 alto_textblock #22
Události v Uhrách. Z Pešti, 18. prosince. (C.-B.) V Jageru konala liberálni strana četně navštivenou schůzi, na níž bylo odsou zeno cho ván se opposice a vládě vyslovena nejplnějš důvěra. Předsedovi ministerstva, hr. T iszov a bar. Podmaniczkému byly zaslány po zdravné telegramy. Z Pešti, 18. prosince. (C.-B.) Včera uspo- řádány byly četné schůze opposice. Mezi jiným mluvili též poslanci hr. Apponyi, S t u man, Play a Poszg ay. Z Pešli, 18. prosince. (C.-B.) Socialisté ko- nali zde dnes odpoledne schůzi s jednacím po- řadem: »Politická situace a všeobecné volebn právo.« Schůze minula klidně. Ze Sibině, 18. prosince. (C.-B.) Voličská schůze protestovala dnes proti předloze o obec- ných školách. Všichni řečníci prohlásili, že S - sové nejsou odpůrci vyučování maďarštině, ale obávají se jen, že přílišné požadavky v tomto směru ostatní vyučování poškodí, aniž by mělo výsledky ministrem toužené.
#23 alto_textblock #23
Nový švýcarský vyslanec ve Vídni. Z Vídně, 18. prosince. (C.-B.) Císař přijal dnes ve zvláštní audienci nového švýcarského vyslance Martheraye, jenž panovníkov odevzdal své pověřující listiny.
#24 alto_textblock #24
Demonstrace v Moskvě. Z Moskvy, 18. prosince. (C.-B.) Dnes do- poledne shromáždilo se ve hlavní třídě asi 3000 lidí, hlavně studentů a studentek, a zpívali revoluční písně. Vyzvání policie, aby dav se rozešel, zůstalo bez úspěchu; dav obořil se naopak na policii, načež tato několik ran z revolverů na slepo vypálila. Když ale dav navzdor tomu dále povykoval, tasila po- licie zbraň a povoláni na pomoc ko- záci, kteří nohajkami demonstran ty rozehnali. Demonstranti uchýlili se. stále povykujice, do postranníck ulic. Obecen- stvo chovalo se k domonstrantům nepřátelsky.
#25 alto_textblock #25
Z ilalské sněmovny.
#26 alto_textblock #26
Z Říma, 18. prosince. (C.-B.) Sněmovna projednávala osnovu zákona o rozmnožení počtu polic. důstojníků a agentů, karabinníků i městské stráže. Předseda ministerstva Giolitti odpo- věděl na vývody četných řečníků, že účelem předlohy jest, aby vláda byla s to, armády ve službě veřejné bezpečnosti co nejméně použí- vati. (Souhlas.) Dosavadní stav policejního muž- stva je nedostatečný. Tendence osnovy není reakcionářská, vláda zůstane své liberální poli tice věrnou. Obnova byla potom tajným hla- sováním 243 hlasy proti 37 přijata. Na konec odročila se sněmovna až do 24.
#27 alto_textblock #27
ledna.
#28 alto_textblock #28
Balkánské zmatky.
#29 alto_textblock #29
Z Cařihradu, 18. prosince. (C.-B.) Turecká vláda odpověděla na zprávu velevyslanců spolče- ných velmocí ze dne 12. prosince ohledně žá- doucího rozmnožení počtu cizích důstojníků pro makodonskou žandarmerii zase odmítavě.
#30 alto_textblock #30
K sebavraždě Syvetonově. Z Paříže, 18. prosince. (C.-B.) »Matine oznamuje, že paní Syvetonová ve včerejším pěti- hodinném výslechu vyšetřujícímu soudci Bou- cquardovi potvrdila, že její choť skutečně spáchal sebevraždu. Po hrozném odhalení své dcery a zetě Menarda mu prohlásila: »Ne-
#31 alto_textblock #31
chci déle s tebou žíti. Musíš zmizeti, nesmíš se dáti nikdy více mnou nebo dcerou spatřiti.« Syveton rozhodl se na to zemříti, posadil se ve své pracovně k plynovým kamnům, držel hlavu těsně u roury a vdechoval plyn plnými doušky. Když vstoupila paní Syvetonová opět do pracovny, nalezla už svého chotě mrtvého. Syvetonův obličej byl umazán sazemi, paní Syve- tonová ho umyla a pak stvrdila pomocí domov- nice všechny známky, jimiž by se dala zjistiti sebevražda. Paní Syvetonová přiznala se také vyšetřujíeímu soudei Boucquardovi, že dala do komína známě noviny sama, aby se věřilo v nehodu. Přes všechno to prohlašuje Rochefort v »Intransigeantu«, že má důkazy o tom, že byl Syveton připraven o život z rozkazu fran- couzské vlády.
#32 alto_textblock #32
Plukovník Marchand. Z Paříže, 18. prosince. (C.-B.) Plukovník Marchand odmítl po Syvetonovi uprázdněný mandát pro poslaneckou sněmovnu za II. okres pařížský, kterýž mu nacionalisté byli nabídli, prohlásiv, že jakožto muž činu ve sněmovně řádného působiště nalézti nemůže a to tím méně, ježto zákonodárné období nynější na jaře 1906
#33 alto_textblock #33
vyprší.
#34 alto_textblock #34
Z Madridu, 17. prosince. (C.-B.) Předseda ministerstva rozhodl se svolati hned opět snč- movnu, jakmile noví ministři prozkoumají roz- počet, jehož brzké vyřízení si přejí. Z Ria de Janeiro, 17. prosince. (C.-B.) „Agence Havas“ oznamuje: Z řad poslaneckých podán sněmovně návrh na vydání zákona, kte- rýmž se zakazuje zřizování náboženských řádů a přijímání cizinců, kteří k náboženským spo- lečnostem patří. Z Bělehradu, 18. prosince. (C.-B.) Italský vyslanec odevzdal dnes králi Petrovi ve slavné audienci řád Annunciaty, jejž mu byl král Viktor Emanuel udělil. Z Madridu, 18. prosince. (C.-B.) Finanční ministr Castelleno prohlásil, že minister- ský předseda Maura v roce 1904 Španělské bance 100 millionů peset splatil a ve státní po- kladně reservni fond 50 millionů peset zůstavil. Z Tangoru, 18. prosince. (C.-B.) „Reute- rova kancelář“ oznamuje: Marocký mi- nistr zahraničních záležitostí sdělil francouz- skému vyslanci, že marocká vláda nen s to, zaručiti se za bezpečnostfran- couzské missie, odcestuje-li tato z Tan- geru do Fezu. Missie odpluje tedy z Tangeru do Laraše a pocestuje pak odtud po pevnině
#35 alto_textblock #35
dále.
#36 alto_textblock #36
Krajský sjezd důvěrníků národní strany svobodomyslné v Něm. Brodě. (Od zvl. zpravodaje »Národních Listů«.) Ve velkém sále divadelního domu v Něme- ckém Brodě konal se včera krajský sjezd důvěr- níků národní strany svobodomyslné, obeslaný hlavně z jihovýchodní části kraje kutnohorského. Celé hlediště, lože i galerie byly naplněny účast- níky z blízka i z dáli. Průběh sjezdu byl v pravdě manifestační a naplnil pořadatelstvo, v jehož čele stál sta- rosta německo-brodský p. MUDr. Ed. Šubrt, zaslouženou spokojeností.
#37 alto_textblock #37
Jménem přípravného komitétu sjezdového zahájil rokování starosta města Německého Brodu, p. MUDr. Ed. Šubrt asi takto: Dnes sjeli jsme se ke druhému sjezdu důvěrníků národní strany svobodomyslné z našeho kraje, k němuž dali jsme si dostaveníčko na sjezdu prvním, kutno- horském. Myšlenka krajské organisace a krajských sjezdů vyšla od dra. Pacáka. Jak důležito bylo organisovati stranu naši, která jako strana ve- doucí musí býti vždy připravena pro další boj, eitíme všichni zejmena v době dnešní, kdy témět rozvrat ukazuje se tu a tam v organisaci, jejímž podkladem je národnostní stránka našeho života, kdy rozháranost v různých vrstvách našeho ná-
#38 alto_textblock #38
FEUILLETON
#39 alto_textblock #39
„Groš vdovin“, Napsala Julie Vlasáková. Posluhovačka Petrlice nebyla sice vdovou, ale muž jí nebyl nic platen. Byl lenoch, opijel se, měl-li zač a kazil jenom ženino dobré vy chovávání jejich dvou dětí. Petrlice vedla děti jak se sluší — tu česť ji každý musil dáti, i Něm- kyně, paní magacinerka na dráze, kde Petrlice posluhovala a to bylo co říci! Vždyť paní ma- gacinerka nic českého nepochválila, jenom Pepču a Toníka Petrlikovy. Byly to opravdu hodné děti. Toník byl truhlářským učněm a Pepča chodila ještě do měšťanské školy. „Jen se učte, děti,“ říkala jim matka. „Pe- níze nemáte — a kdybyste je i měly, o ty se snadno přichází, ale učení z hlavy vám nikdo neukradne. Já tuhle jsem do školy ani necho- dila a proto jsem hloupá a musím se živit tou nejtěžší prací — posluhováním a praním. Ty. Pepičko, snad přece lehčeji ten život protlučeš. Aspoň budeš chytřejší a někoho šikovnějšího si za muže najdeš, než já jsem dovedla,“ říkala a ohlédla se při tom po muži, sedícím u kamen. „Cákra — mámo — to snad eště ve ško- lách neučejí, jak ženichy chytat,“ prohodil Petrlík. „Když učí tam, při kolika stupních se vařá vda, a při kolika zmrzne rtuť, kdy kdo panoval a jaké vojny kdy byly, tak by je také mohli na- učit, po čem se pozná hodný člověk, aby si na krk neuvázaly lenochy a pijáky,“ vedla Petrlice
#40 alto_textblock #40
sveu.
#41 alto_textblock #41
„Na tátu se neohlížejte a učte se,“ obrá- tila se pak na děti a tyto se učily. Toník jako učeň vstoupil do řad sokolského dorostu, navštěvoval, kde jakou přednášku, dí- val se i do novin a Pepička, učíc se šíti, přinášela domů knihy, z nichž čítala a obě děti, vyměňu- jíce si své myšlenky a nápady, vedly hovory jimž matka ani nerozuměla. Národní uvědomění se v nich probudilo a prohlubovalo. Hrály di- vadlo a přidávaly své sporé halíře na Ústřední Matici školskou. O té matka nejvíc od dětí sly- šela. Ona vlastně nikdy dobře nepochopila, co to jest, ale byla přesvědčena, že je to něco ná- ramně krásného a užitečného, ode všech ob- divovaného, podporovaného a milovaného a že děti pro Matici horovaly, uzavřela i ona Matiei do svého srdce. Myslila o ní tak asi jako o prin- cích v pohádkách, kteří zakleté princezny vy- svobozovali z jeskyň lidožravých draků. Nikdo jich neznal, nikdo neviděl, a přece plný svět byl pln obdivu k jejich skutkům. Ona, Petrlice, také „Matici“ nikdy neviděla, neznala jí, jenom se o ní mluvilo, zábavy a sbírky se pořádaly a když jednou Toník prohodil, že „Matice“ vysvobodila mnoho tisíc detí z „čechožroutských“ něme- ckých škol, tu Petrlice byla přesvědčena, že je to takové — jako s těmi princi a draky a Matice získala si všechny její sympatie. Pak počal Toník nad mnohým výkazemv novinách naříkat: „Málo to je, málo!“ Sbírky se rozptylují na pomníky, na fondy a na neštěstím postižené. Potřebuje se ovšem všude, ale na Matici se při tom zapomíná. Opakoval, co slyšel i co sám o tom myslil, Pepičce přednášel. Byl toho mínění, že lidem zámožným by se nemusily stavět pomníky z veřejných sbírek, třeba měli velké zásluhy. Obyčejně to jsou tak skromní
#42 alto_textblock #42
lidé, kteří i věnce odmítají s přáním, aby se cbnosy věnovaly Matici. Kdyby tušili, že jim lid zbuduje ze sbírek pomník, jistě by prosili, aby se tak nedělo, aby se peníze řaději daly na Ma- tici — vůbcc, nebude-li se tato dostatečně pod porovat, odnárodní se tisíce českých dětí a to jest větší neštěstí, než všechno jiné. Petrlice nemohla sice nikdy pochopit, c tohle všechno má být, ale radovala se ze svého moudrého syna a dávala mu za pravdu. Obdivo- vala se sice hrozně maličkým dětem, jež se na- uči ještě za mala mluvit německy jako páni, ale když jí Toník s Pepičkou vysvětlili, že zapo- menou pak zase řeč českou, tu se křížovala, jak mohou být živi, aniž by se mohly po česku po- modlit a některou z pobožných neb světských písníček si zazpívat. Kdyby byla měla peníze, jistě by Matici něco a hodně mnoho dala — ale co dát, když na každou, praním vydělanou zlatku čekalo ko- lik hrdel a míst. Tu se stalo, že jí paní magacinerka udělala velkou radost. Dala jí totiž k Novému roku útrž- kový kalendář. Dostala jich několik a jedním obšťastnila Petrlici. Ta si ho pověsila na stěnu pod obraz Sedmibolestné Panny Marie, v jejímž srdci tkvělo sedm širokých mečů — až se člo- věk divit musil, jak umělec je mohl do srdce vměstnat a měla z kalendáře radost náramnou Však byl také krásný! Byla to kytice žlu- tých a bledě fialových kosatců, svázaných zele- nou stuhou, na jejímž jednom konci byl za- věšen špalíček se 365 dny. — Na večer o Sylvestru seděla Petrlice na nízké stoličce, držíc mezi koleny mlýnek na kávu a drtila v něm několik zrnek kávy k syl- vestrovské večeři a při tom se zahleděla na svůj
#43 alto_textblock #43
krásný kalendář. Nyní to bude dělat tak, jako paničky, jimž prala. Každý den ráno utrhne list a bude vědět, kolikátého jest. Petrlice točila klikou mlýnku a jakota klika, tak se jí v hlavě točily myšlenky a plány rozpočty a výpočty, jenom na Matici nie nezbý valo. Však náhle jí bleskla hlavou myšlenka — a mlýnek se zarazil. Napadlo ji, aby každého dne do utrženého lístku s kalendáře zabalila dvouhaléř a tyto ba líčky aby schovávala celý rok, že by se přece něco sešlo — a této myšlenky se již nepustila. Ještě na Nový rok večer utrhla lístek a za balila do něj „na dobrý úmysl“ desetihaléřa uložila jej do krabičky od límců, kterou kdysi Pepička odněkud přinesla. Tuto pak uschovala do truhly k pokladům, které i před dětmi a mužem schovávala, k velikému „nebeklíči“ po matce k dukátu s ouškem. První měsíc skládaly se haléře vesele. Petr- lice dostala leccos k Ježíšku od paniček, ale o Hromnicích zaplatila činži, přišla vydaj na obuv a palivo a bývala o haléř nouze, ale Petrlice přece každodenně svůj krejeárek do utrženého lístku uschovala. Na chlebě, na kávě, cukru, petroleji ho utrhla, od sousedky si vypůjčila, ale ani jed- noho dne nezapomněla a při dnech významných, jako na svátek svůj, dětí, ba i mužův, zabalila desetihaléř a učinila podobně také, když dostala větší zpropitné. Nejvíce haléřů bylo od paní ma- gacinerky, Němkyně. Ta často Petrlici nějaký groš strčila mimořádně a Petrlice s upřímným „Zaplať pán bůh!“ stiskla jej v dlani a doma zabalila peníz do dvou až třech nastřádaných lístků, do nichž dříve neměla co zabalit. Špalíček se denně tenčil a hotovost v kra- bičce se množila a Petrlice se těšila na Sylvestra,
#44 alto_textblock #44
až lístky rozbalí. Dočkala se. Zas se točil mlýnek, drtě kávu k večeři ve světničce chudé posluho- vačky a se zdí vymizela kytice žlutých a fialových kosatců učinivši místo dámě v širokém klobouku — neboť paní magacinerka ani letos na Petrlici nezapomněla. Po večeři vyklopila Petrlice balíčky z kra bice a Pepička i Tonik pomáhali jí haléře vybalit Nastřádalo se skoro deset korun. Hned příštího dne odnesl je Toník k náčel- níkovi Sokolů, který příspěvky pro Matici přijí- mal. Ten vida samou měď, jen tu a tam malý nikl, zamračil se. Když ale mu Toník vysvětlil. jakým způsobem jeho matka ty drobné nastřá- dala, vyjasnila se tvář náčelníkova a on hledě na tuto oběť chudé ženy, pravil s pohnutím: „Groš vdovin!
#45 alto_textblock #45
Ile! Nemohly bychom my, české ženy, tuto chudou ženu nápodobiti? Nám není o dvouhaléř doma zle — spíše se nám nedostává vytrvalosti, abychom takovéto spoření po celý rok prováděly. Ale jenom se pokusme! Dobrá vůle všechno zmůže. A kde není času — ale dobré vůle ne- schází, svěřme tu povinnost dětem. Ty jistě ne- zapomenou a jejich drobné prstíčky rádya ochotně dvouhaléř vždy zabalí a pro „Matičku“ uschovají a jak budou hrdy, že matička jejich jim tak důležitý úkol svěřila! Vím, že přemnohá žena nemůže 8—10 korun při nejlepší vůli dáti a méně dáti se ostýchá, ale takovým způsobem by z každé rodiny mohlo se aspoň 10 korun na- střádati. Muži nechť dají Matici „dar svato- václavský“ a my ženy pošleme své nastřádané dvouhaléře jako ,dar sylvestrovský“ a nazveme jej „grošem žen“.