#1
alto_textblock
#1
11. října 1903
#2
alto_textblock
#2
I. Příloha „Národnich Listů
#3
alto_textblock
#3
k číslu 22g.
#4
alto_textblock
#4
Strana 17
#5
alto_textblock
#5
Národní hospodář.
#6
alto_textblock
#6
Nucená společenstva zemědělská
#7
alto_textblock
#7
V
Z kruhů, které se vyslovovaly proti zří
zení nucených zájmových společenstev zeměděl
ských, zdůrazňoval se zvláště jeden důvod
rolnictvo zatíženo bude novými příspěv ky
novými dávkami, jeho situace, beztoho stísněná
zhorší se ještě více. Překvapuje opravdu —
o vlivu příspěvků na materiální postavení rol
níka mluviti ani věru netřeba, jak se zřejmě
přehání po této stránce — že tento důvod pro-
nesen byl téměř týmiž kruhy zemědělskými,
které kladou tak značný důraz na svépo
moc. Sluší přece i tu uvážiti, že jde o zá-
jmovou, třídní organisaci a že tedy důsledně
břemena této organisace spadají na stav sa-
motný. Tím ovšem nechci říci, že by stát
a země neměly určitých povinno-
stí k organisaci jednoho z hlavních
stavů národa, že by zemědělská společenstva
neměla nároků na příspěvky jich. Proto také
stojí předloha správně na slanovisku, že ná-
klady stavovské organisace spadají na členstvo
samo, stanovíc zároveň, že správní náklady
ústředního sboru se uhražuji ze zemského fondu.
náklady odborů jednak z příspěvků země
státu, jednak z příspěvků všech členů těch spo-
lečenstev, která přináležejí k tomu kterému od-
boru. Příspěvek společenstvem pro po
třebu jeho vypsaný činiti smi ročně nejvýše
2 proc. pozemkové daně, předepsané členům
společenstva, přispěvek odborem rady země
dělské vypsaný maximálně pak 1 proc. Ne
stačily li by přispěvky tylo, možno je zvýšiti
po schválení zemědělské rady resp. sněmu
společenstev do 4 proc. a u odborů rady země
dělské do 2 proe.
Osnova stojí tedy co do uhražování správ
ních nákladů společenstev na stanovisku terri-
toriálním: každé společenstvo hradí si své správní
náklady samo. K určitým, speciálním účelům
dostane se ovšem společenstvům od odborů
subvencí — leč tato stránka zde na váhu ne-
padá. Důsledky přísně provedeného principu
territoriálního dopadnou dosti nepříznivě na
společenstva okresů chudších. Postavíme-li se
na stanovisko osnovy, že členem bude rolnik
s pozemky ve výměře nejméně 1 ha. a čistým
katastrálním výnosem nejméně 40 korun, budou
při 2 přirážce příjmy jednotlivých společen-
stev v typických, v předešlém článku uvede-
ných okresech činiti: na Velvarsku ročně 3592
K, na Horšovotýnsku 1771 K, na Křivoklátsku
1708 K, na Soběslavsku 1345 K, na Nýrsku
983 K, na Nýdecku pak jen 559 K, čili jiným
slovy, čím chudší okres, čím tedy nutna inten-
sivnější práce za povznesením zemědělstva, tim
budou prostředky společenstev nižší. § 73
ovšem stanovi, že okresy a obce, jakož
i okresní záložny hospodářské mohou ku pro
vádění úkolů společenstevních udileti organis
cím příspěvky a mohou za ně obstatávati jiel
kancelářské práce. Ale v chudších okresíel
i tyto korporace nejsou začasté tak dotovány.
jak třeba, a nevládnou silami, které by byly
s tak komplikovaných úkolů.
Ještě více padá moment tento na váhu př
společenstvech minoritních. Jak
známo, mají se dle osnovy zříditi ve smíšených
okresích dvě společenstva, každé pro členy t
které národnosti, jestliže pro každé z nich při
padne nejméně 200 členů, platících nejméně
desetinu daně pozemkové, tvořící základ člen-
ství. Okresy, o které v daném případě jde, jsou
po výtce okresy chudší. Ale i kdybychom vzali
za základ, že takovéto okresy budou platit
společenstevních přirážek okresních průměrn
1000 korun, patrno, že budou společenstv
minoritni, jichž příjem nepřestoupí pravdě-
podobně 300 K, bude však pravidelně hodně
nižší, dotována méně než nedostatečně.
V § 48. al. d. stanoví se sice, že odbory
mají »napomáhati společenstvům k jejich čin
nosti,« že mohou tedy případně skýtati jim
podporu, leč vzhledem k danému stavu věcí
vzhledem k prudkosti bojů národnostních dopo
ručovalo by se, aby předlohou bylo výslovně
odborům přiznáno právo přispívati hmotně spo
lečenstvům v okresech nezámožných a zvláště
společenstvům minoritním. Špatně dotované spo-
lečenstvo minoritní pro menšinu vlastně ceny
nemá. Ba spíše bude lépe dotované společen
stvo většiny národnostní v okresu, těšící se nad
to podpoře obcí, okresu i okresní hospodářské
záložny a dostávající tedy lépe povinnostem
úkolům svým, působiti přílažlivě na kolisavé
živly menšiny — moment silně a značně de
moralisující. Tyto příspěvky odborů chudšíma
minoritním společenstvům možno s plným opráv-
něním čerpati z příspěvků tím kterým odborem
vypsaných. Každá organisace vybudována n
zásadě vzájemnosti a není pochybnosti, že
mravní pochopení pro organisace bude dost
silným, než aby se snad ozvaly protesty proti
pomoci slabším a nevýhodněji situovaným. Totéž
platí ovšem i o minoritních společenstvech obe
ních dle § 13. odst. 3. zřízených. (Ustanoven
§ 7. odst. 4. o obecních neminoritních spole
čenstvech z osnový vypuštěno).
Ale ještě jiný nedostatek — a dosti ei-
telný — jeví se v osnově. Miním otá zlk
zemědělského dělnictva. Co po této
příčině osnova praví, jest, že společenstvům při
padá (§ 3.) spolupůsobiti při provádění nemo
cenského, úrazového, invalidního a starobníh
pojišťování osob zaměstnaných v hospodářstv
polním (tedy nejen rolníků), poukazovati a spro
středkovati práci, pečovati o úpravu smluv s ho
spodářskými dělníky vydáváním kontrakiních
formulářů atd. a konečně zřizovati výbory roz-
hodči k dobrovolnému urovnávání sporů mezi
členy společenstva a jich dělníky. Když nieji
ného, bylo možno i zde řídili se a nal ogie-
mi, poskytovanými řádem živno-
stenským (§ 120. a sl.) Jedná-li se jižo
organisaci zaměstnavatelů, jest otázkou soc-
ální spravedlnosti, aby nebylo opomí
jeno dělnictva zemědělského. Ostatně již zá-
jem stavu mohl vzbuditi poznáni nutnost
toho. Nouze o zemědělské dělnictvo roste, mo-
derní agrární politikové hledají úsilně prostředky.
jak zadržeti odliv pracovních sil z venkova
zaručiti zemědělstvu dobrý a stálý materiál pra-
covní. Proč tedy nepřičleniti ať v té či oné
formě k organisncím zemědělským i dělnictvo
zemědělské a nepůsobiti takto k praklickému
#8
alto_textblock
#8
řešení otázky uvedené? Jak velikou a záslužnou
bylo by to praci!
A ještě mnoho zbývalo by momentů, jež
by zasluhovaly zevrubnějšího rozboru. Nemíním
pouze úpravu poměru-k okresním za-
stupitelstvům, kterým § 51. zák. o okres-
ních zastupitelstvech v král. českém přikazuje
dosti značnou působnost zemědělskou, která ovšem
z pravidla nekonána a která -bude tím více mí-
jena, čím více dostává se důsledkem berní re-
formy z r. 1896 do zastupitelstev živel ne-
zemědělský, nemíním pouze otázky poměru
k okresním hospodářským zálož-
nám, který zasluhoval řešení již proto, že jde
o ústavy, založené výhradně z fondů zeměděl-
ských a jichž organisace s ústředím jest jen
otázkou času, nemíním jen otázky poměru
k zemskému výboru a sněmu. Ještě
jiný moment mám na mysli: otázku ná-
rodnostní.
Osnova stojí v tom směru na stanovisku
rozdělení společenstev dle národnosti. Spole-
čenstva té které národnosti mají ústředí své
v odboru odpovídajícím jich národnosti — zá-
rukou celistvosti celé instituce jest jaksi ústředni
sbor. Pro minority národní tvoří se za uvedených
podmínek společenstva menšinová okresní nebo
obecná, nebo lze osoby ke členství povinnéa
nenáležející k národnosti většiny okresu přiká-
zati ke společenstvu sousedního okresu, pokud
jich národnosti odpovídá. V tomto připadě, jakož
i pro zřízení minoritních obecních společenstev
jest však nutno, aby o to žádalo alespoň 50
členů nebo alespoň 30 členů platicích nejméně
20. dil pozemkové daně členství zakládající.
Jde-li o obce přímo se sousedícím okresem hra
ničicí, stačí 25 členů bez ohledu na výši daně
Bylo by věru velmi zajímavo šetřiti, poku
po čistě hospodářské stránce pro-
rážejí u obou národů v království českém by
dlicích tendence rozluky, bylo by zajímavo do
tknouti se této otázky ve spojitosti s emanci
pačním českým programem hospodářským, byl
by zajímavo, řešiti, pokud jsou projektoraná
nucená společenstva organisacemi čistě hospo-
dářskými a pokud článkem státní, zemskéa
obecní správy a tedy orgány nerozlučitelné
správné pů-obnosti pro celé království — ale
nebudu otázku tuto vepřádati v čistě hospodář
ský rámec svých úvah. I pro její řešení na-
skytne se záhy příležitost, které neopomenu.
A tak koněím, přesvědčen, že osnova z-
mědělské rady i přes nedostatky jí vytýkané.
může býti vhodným podkladem pro řešení vý-
značné otázky společenstev zemědělských. Ne
mohu souhlasiti s těmi, kdo z motivů čistě po-
litických zavrhují šmuhem vše, zatím co víceby
prospěla pronikavá zlepšovací práce, jako ne
mohu sdileti názoru, že se společenstvy tvor
jen jakýsi nový bureaukratický apparát.
Sdružování připadá v moderním hospodář
ství národním význam stále větší. Vede ve svýel
důslodcích k prohlubování hospodár
ské činnosti, jest — řádně vedeno — mo
ným prostředkem vzdělávacím a vý
chovným, a jest zároveň i prostředkem
mužné kázně, bez niž není úspěchů. Ani
národních, ani třídních, ani jiných. A při tom
klade sdružováni — abych mluvil slovy J. Bulla
Torno8a a E. Hertzberga, jichž poučná knihia
Sdružování zemědělsíví evropského, vyšlá ne
dávno jazykem českým, by zasluhovala hojno
pozornosti — velké mravni požadavky na po
vahu každého jednotlivého člena. Družstevnictv
žádá, aby každý, kdo chce spolučiniti, úplně
rozuměl vůdčí myšlence družstevnictví a pozna
ji: Jeden za všechny a všichni za jednoho
Žádá, ahy nahlédl, že družstvo nemůže vykonat
pro něho nic, nevloží-li se sám celou svou by
tostí do řemení. Lenost, nepořádek, nedostatel
střízlivosti a šetrnosti, nechuť vykonávati své zá
vazky v pravý čas, jakož i pokus oklamati své
spoludružstevníky vzhledem k svému hospodář
ství a postavení, jsou rysy, které činí člověka
neschopným pro družstevnictví. Neboť toto ne-
může býli bez vzájemné důvěry, jako nemůže
býti bez vzájemné kontroly« Co se tuto
družstvech výdělečných praví, plati obdobně
pro společenstva. Kéž nalezne české
rolnietvo řádné a silné vůděí síly
v nových úkolech! Otázka dobrýchsi
jest přece základem úspěchu a zdaru! B.
#9
alto_textblock
#9
Z domácího peněžního trhu.
V Praze, 10. října.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
(Mezi záznamy a lidmi. — Finanění po
rážky. — Výnosnost akei!. — Vídeňský
domácí trh. — Obchod s jednotlivým
kusy. — Pražská bursa. — Papíry k ulo
žení kapitálu, akcie.)
Prozatím ještě obecenstvo nepovažuje bursu
za bezpečné a úrodné pole, jemuž by svěřovalo
svůj kapitál. Merkurův sál, který k jednomu
ohnisku má shromažďovati kapitál i cenné pa-
píry, vítá u nás toliko zástupce bank — ve
Vídní ještě sprostředkující obchod — kulisu —
leč ani sem, ani tam nedoniká interes kapita-
listy, který by mezi oněmi kursy a lidmi hledal
reální a vážné umístění svého kapitálu.
Koupě kapitalistů zachraňují situaci bu
sovní v některých dobách nejkritičtějších — po
velkých úpadcích, když exekuční prodeje ma-
lých bankovních firem přivodly na trh zboží nej-
levnější. Tyto finanční porážky jsou zvláštnost-
vídeňské bursy, neboť není tu obecenstva, kter
by pro trh mělo pravý zájem trvalého majitele
cenného papíru, nýbrž toliko obecenstvo spe
kulující, totiž takové, které v cenných papíreel
podniká závazky nad své síly. To je naše obe
censtvo na burse vídeňské.
Když pak nadceňovací horečka v době kon
junktury vyvře ke svému vrcholu a s beder
slabých majitelů posledních se zboží řiti v úpa
dek kursů, bývá toliko v některých dobách nej
hlubší deruty oporou intervence kapitalistů vedle
skrovných, úhradných koupí naší nepatrné kon
treminy. Ale neúčast tato jest dosti pochopitelna
přihlédneme-li ke kapitalisujícímu měřítku př
akciích, od našeho obecenstva kupovaných.
Vzpruhou ukvapených koupí bývají hnány i do
takové výše, že riskantní papír dividendový ne
nese více nežli 2 3/4 %
Podlehne-li pak i prudké derutě, ve svém
„znehodnocení“ skýtá výtěžek sotva čtyřpro
centní. Uvádime příklad z běžných papírů spe
kulačních, které bývají nejobyčejnějším zbožím
našich koupěchtivých kapitalistů. Vytýká se, že
jinde není možná tak -nadná devalvace kursu
ale vytýká-li se již indolence našemu kapitali
#10
alto_textblock
#10
285.—
#11
alto_textblock
#11
stovi, třeba uznat, že jinde při akciích je také
jiné měřítko zúročení. Papír, který i za stouplého
kursu vynáší ještě 61/4, hodí se zajisté za pří-
padné deruty velmi dobře kapitalistovi ke koupi
dvojí výhodou. Předně svojí výnosností, která
daleko převyšuje rentabilitu zástavních listů
jiných papírů k uložení kapitálů a dále naději
na korrekturu kursovou, která případně akciový
výnos ještě zvýší.
Proto srdcelomné appelly zklamané a ztrá-
cející spekulace u nás obyčejně vyzní na
hlucho. Majitel kapitálu, který zná účel tužky
a umí jí zacházet, si vypočte, že kleslá akcie
vynáší sotva čtyři procenta, v tomto zúročení
nespatřuje ovšem žádného podnětu ke koupi an
prémie pro další možný úpadek kursů, on, boháč
který na trvalo ukládá deseti- a statisíce, jde
mimo alpinek a kreditek a obejde raději smě-
nárny, která mu stotisíc zástavních listů o 21
haléře přenechá levněji. Při nich má také čtyř
procentní ,ale zaručené zúročení a poměrnou
stálost kursu.
Vídeňská bursa není naše, jsou ale nan
naše peníze a tím je také naším domácím trhem
Jako prostředek pro její reorganisaci se navrhuje
účast obecenstva na akciových podnicích pre
jeho pohotové jmění i měřítkem nejmenším
Doporučuje se pravidelný obchod v jednotlivých
kusech, ježto by prý uvedl na bursu nové davy
koupěchtivých, nýbrž že by měl také velikou
důležitost výchovnou. Klade se důraz na to, že
by i nejmenšímu kapitalistovi byla poskytnuta
možnost, aby se zúčastnil associace kapitálu —
aniž by byl nucen, aby v položce akcií uloži
více nežli právě má pohotově. Tak vyrostla by
nová řada vážných majitelů cenných papírů.
která pevně kotvic ve svém, majetku, by ne-
mohla tak snadno býti z něho vypuzena — aspoř
nebyla by vždy z něho vypuzena právě tenkráte
kdy jesť to pro ni škodou největší. Akcie by pře
cházely do posledních rukou rodinného jmění
nabývajíce nejlepšího konservativního umístění
Tento, ve mnohém správný návrh na utlu-
mení vášní spekulačních, má jen jednu vadu
totiž, že by mohl ďábla vyhnati Belzebubem.
Jestliže pro válečnou výpravu spekulační je nyní
třeba aspoň jakéhosi spekulačního minima, které
i nejliberálnější a nejzastrčenější bursovní kom-
ptoár nemůže zlicitovati pod jistou mez, dělením
závěru ta možnost spekulace se stává lehčí.
Jestliže dosavade spekuloval, kdo mohl riskovat
K 2000.—, skočí do vřelého železa alpinek i ten,
kdo bude míti K 200.—. A těch, kdo na trumí
spekulace mohou vsaditi méně, jest více. V lé-
tech sedndesátých byla v základě této věty
pražská bursa právě tak populární jako nyní ne-
známa. Tenkrát spekuloval bohatý i chudý, pán
i posluha, muž i žena, slepý i hluchý — ten-
kráte jaké nešlo o uložení kapitálu, nýbrž prostě
o spekulaci.
Pražská bursa jevila čilý život v pa-
pírech k uložení kapitálu. V četných položkác
byly jednány renty a živý byl rovněž obcho
v papírech Zemské banky všech druhů, které
také zvýšily, kurs na 99.85. Vedle těchto titr
došlo k více závěrům také ve 4% zástavníchli-
stech České hypoteční banky po 100.45
ve 412% bankovních dlužních úpisech Česk
průmyslové banky po 100.50, které ve většíeh
obnosech byly také brány pro účet vídeňský
Vedle českých hodnot byly na pražské burse jed-
nány komunální úpisy Moravské zemědělské
banky po 100.10 a hledány byly 4% zástavní
listy Moravské hypoteční banky. Jako nový či-
nitel vystupuje na tomto poli papírů ukládacíeh
Ústřední banka českých spořitelen — nyní jak
spotřebovatel — později jako výrobce. Posiee
pro odbyt domácích papírů k uložení kapitálu
a jich nejlepší umístění novým tímto ústavem
značně sesílila.
Jestliže potřeba po uložení kapitálu při-
váděla kupce na pražské burse také ku papírům
mimočeským, byly české papíry jednány zase
dosti živě na burse vídeňské. Tak zejmena 49
zástavní listy České hypoteční banky po 100.40
a 100.45, v komunálkách Zemské banky po
99.80, 99.85 a železničních úpisech téhož ústavu
po 99.85. — Tendence trhu s papíry důchod-
nými zůstává stále pevna a jest se nadíti, že
velký listopadový kupon přispěje k jeho dal-
šímu oživení.
Na poli akciovém zaznamenáváme zájem
po akciích Hospodářské banky po 319.—. Koup
tohoto papíru jsou vzbuzeny okolnosti, že akci
tato, dosavade stojící značně pod hodnotou
jmennou, se zúrokuje plnými 6.27. Letošní zá
věrka pak prý bude přízniva. Z průmyslových
akcií došlo k náhodnému obratu Rustonek po
#12
alto_textblock
#12
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 10. října.
(Pav. zpráva »Nár. Listů «.)
Jako dříve tak i nyní jest barometrem pro smý
šlení na trhu peněžním politika. Z povolání bývalého
předsedy ministerstva uherského šl. Kolomana Szell
v tomto týdnu do Vídně čerpala hursa vídeňská opě
naději na brzké rozřešení krise. Pevné smýšlení ná
sledkem toho způsobené bylo ještě posíleno speku-
lačními a úhradnými koupěmi, podnikanými na účel
uherský. Záhy ukázaly se však předpoklady mylnými.
Dohré smýšlení na chvíli ochablo, ale ke konci týdne
ovládl na trhu opět směr vzestupný. Souvislost
tohoto lepšího smýšlení s politikou není však dosud
vyjasněna. Kombinace se Szellem považují se za ztro-
skotaně a dnes jest ještě úplně nějisto, kdo bude pří-
štím mužem v Uhrách a zdali se vůbec podaří nynější
hnutí uherské po dobrém urovnati.
Podporou dobrého smýšlení na zdejší burse byla
arciť také pevnost trhu berlínského, kdež se činí pro
papíry bankovní značná propaganda. Také stoupnut
konsolův anglických přispělo značně vzestupnému
směru bursy vídeňské.
První říjen, slosovácí den čelných našich losů
obrátil pozornost spekulace také na tuto kategorii cen-
ných papírů. Četné koupě byly v oboru tomto pro-
vedeny jak na účet směnáren, tak i na účet speku-
lantů z povolání a následek jich byl podstatně stupnui
kursů. Motivováno bylo hnutí toto kalkulem, že po-
kračujícími tahy se pohotový materiál přirozeně menší
aniž by mohl býti doplňován. Zvláště získaly losy
tisské, uherské prémiové a státní z r. 1860. Také
s tureckými losy byl obchod dobrý, zejmena na zprá-
vu, že se v Paříži utvořilo německo-francouzské kon-
sorcium haussové. Zpráva ta se však dosud nepotvr-
dila a dlužno ji bráti s jistou opatrností. Pravý důvod
vzestupu kursu těchto losů leží spíše v publikacíi Delte
publique o zvýšení kvot výherních a ve faktu, ž
za každý dodaný talon se vyplácejí 2 franky.
Opatření to má také ještě další význam v lom
že četné kusy, jichž talony byly ztraceny nebo zalo-
ženy a jež nebyly následkem toho ani se slevou pro-
dejny, jsou nyní bez námnitek odbytné.
Silné hnutí bylo v akciích petrolejových
V jednání o uzavření kartelu raffinerií bylo pokračo-
váno jednak v Haliči a jednak v Pešti. Výsledek jed-
nání toho jest, že možno považovati kartel za zaji-
štěný. Vzhledem k tomu byla také cena petroleje ku
prodeji uvolněného zvýšena o 21/2 koruny.
Z hodnot báňských slouply alpinky, což se
uvádělo ve spojení s pokusy, zavěsti sesilené koloje.
#13
alto_textblock
#13
Rak. korunová renta . . .
Rak. zlalá renta . . . . .
Uherská zlatá renta . . ..
Uherská korunová renta . .
Turecké losy . . .
Rak. kreditky
Banka pro země rakouské.
Uherské kreditky . . . ..
Bankovní jednola
.
Pozemkový úvěrní ústav . .
Živnostenská hanka.
Společnost státní dráhy ..
Jižní dráha
. . . ..
Polabská dráha
Buštěhradská dráha lit. B.
Dunajská paroplavební spol
Rakouská továrna na zbroj
Alpinky
Rým. muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Česká báňská společnost .
Mostecká uhlářská společnost
Wienerberger . . . . . .
Schodnica
. . . . . .
Londýnská devisa . . . .
Říšské marky . . . . . .
#14
alto_textblock
#14
O druhé koleji dráhy severozápadní pro
slýchá se, že vláda usiluje o zkrácení šestileté staveb
periody. O opatření peněz bude prý vyjednáváno t
prve v pozdějším obdlobi.
Také pro elektrářské akcie, o nichž koloval
příznivé zprávy, byl dobrý zájem.
Následkem nepříznivých poměrů politických pa
nujících také v Cislajtanii má ministerstvo fi
nancí veliké slarosti o udržení rovnováhy ve finan
ční státní správě. Rozpočtové provisorium, v něm
se pomýšlelo na vydání 25 mill. renty umořovací nen
parlamentně vyřízeno a poněvadž § 14. vládu k lako
věto státní transakci nezmocňuje, není vyloučena mož
nosl deficitu poholovosli. Aby se tomu zabránilo hodl
prý finanční správa použili k úhradě přebylku z úspo
ry cukerních prémií (asi 6 mill. K), pak soukromého
pensijního fondu zřízenců venkovských pošt, jich
nároky na pensi byly státem převzaty, v obnosu as
8 mill. K. Úmysl ten byl asi také jednou z příčin, pro
se ministr financí vyslovil proti požadavku cukro
varníků, aby byla spotřební daň z cukru snížena.
Na trhu peněžním nastalo malé zdražení. Saz
ba soukromého eskomptu byla zvýšena na 31/2
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lz
z tohoto sestavení:
#15
alto_textblock
#15
K otázce cukerní. Dne 15. 1. m. sejde se opětně
brusselská cukerní komise. Jednáno bude zvláště tento-
kráte o ruském cukru. Jak známo, zrušila 20. června
t. r. komise své původní usnesení a rozhodla se pro
provisorium, dle něhož měl býti ruský cukr při přívozu
do smluvních států zatížen přirážkovým clem, jaké
z něho vybírají Spojené státy severoamerické. Pr
Rakousko nemá otázka tato valně významu, protože
dovozu cukerního z Ruska k nám není. Totéž platí io
Německu. Jinak jest tomu již co do Anglie, kam Rusko
v posledních létech vyvezlo nejednou přes 100.000
cukru ročně. Anglie sleduje pak prohibiční politiku c
do prémiovaného cukru mnohem pronikavěji než státy
ostatní. Jak se nyní „Magd. Zlg.“ dovídá, má se v kru-
zích zasvěcených za to, že Rusko učiní značne
ústupky, jen aby se vyhnulo trestním clům.
Střední Labe upravené a uplavněné. Časopi
věnovaný zájmům obyvatelstva oblasti středního
Labe od Jaroměře k Mělníku. Vydává Středolabský
komitét za redakce p. V. Váně, statkáře a jednatel
komitétu. Ročně 3 K (přijímá p. V. Pilař, majitel
velkomlýna ve Valech n. L. u Přelouče). Při vydán
1. čísla II. ročníku považujeme za svou povinnos
doporučiti interessentům tento velmi pěkně a účelně
vedený list Z obsahu 1. čísla uvádíme: Dr.A
KlIr, Výkup a odákodnění pozemkův a vodníe
práv při úpravě stř. Labe: V. V., Využitkování vodn
síly zkanalisovaného stř. Labe: O vodním hospo
dářství v Egyplě; Vodní sjezd v Mannheimu ; Vodní
sjezd v Cmuntu: Zprávy.
Bavlna Siluace trhu bavlnářského, který při pro
nikající tendenci sestupné značně kolísá, není nikterai
dosud vyjasněna. Zatím co na novoyorské burse zů-
stala 9. t. m. pohotová middling nezměněna (9.60)
jevilo se u termínů slabé klesání. Dodávky na říjen
klesly dne 9. t. m. oproti 8. t. m. na 9.11 s 9.12, n
prosinec na 9.21 s 9.24, na únor na 9.19 s 9.24. Pr
té přiležitosti upozorňujeme čtenáře, že jsme novoyor
ský telegram, přinášející kursy termínové, za-
řadili do odpoledníku, abychom takto vyhověli rychlé
informaci. — Ve svém situačním přehledu pravi
„Frkí. Ztg.“: Bavlna nastoupila sestupnou tendenci.
ačkoli zpráva zemědělského úřadu oznamuje značné
zhoršení sklizně. Stav její odhadován pouze 65.19
proti 81.2% v srpnu a 58.32% v loni. Tím potvrzují se
předchozí soukromé zprávy o zhoršení sklizně. Dovoz
jsou celkem ještě značněji menší než ve stejném ob-
dobí loňském, leč má se za to, že při nastávajícím
vzrůstu přivozů bude nouze o bavlnu za nedlouho
ne-li úplně překonána, tedy alespoň značně zmenšena
Nyní ohlašované odhady mluví o 11 až 113/4 mill. bal
Umistěno bylo v týdnu, dne 7. t. m. ukončeném
280.000 (v předchozím týdnu 288.000, loni 278.000
bal. Na trh uvedeno dle posledních výkazů 855.000
bal. proti 1,384.000, 853.000 a 1.119.000 bal. tří před-
chozích let. Viditelné světové zásoby činí 1,095. 000
hal. (z toho 842.000 bal. amerických), proti 1,669.000
(1.471000) bal., 1,359.000 (1,154.000) a 1,444.00
(1.224.000) balikům tří předchozích let. Cena vlny
jest jen nepatrně změněna. U dražeb v tomto témdn
jak v Evropě tak Americe konaných bylo smýslen
pevno
Odbyť bavlněného zboží, suken, rukavic, skla
papíru, cementu, šunek a j. V Antverpách usad
se jako zástupce zdejších firem Čech, jenž několikle
působil v Liverpoolu. Manchestru, Hullu, Antverpách
Vídní a Linci a zná kromě němčiny, francouzsky
anglicky a španělsky. Zajimá se o každé zboží, které
se tam může vyvážeti, hlavně pak o výše jmenované
výrobky. Vývoznímu spolku v Prazes
z velmí vážené strany doporučuje,
Proti zvýšení městských přirážek v Praze. Jak
známo, předložil zemský výbor zemskému sněmu
osnovu zákona, kterým opravňuje se obec pražská
by zavedla vyjímajíe daně reální ke všem přímým
daním, jež v měslském obvodu předepsány budou
— pokud přirážkami mohou býti vůbec zvýšeny —
30% městské přírážky. Proti tomuto opětnému zvýšen
daní postavila se Jednota průmyslníků v Praze a okol
a podala zemskému sněmu žádost, v níž žádá se na
základě uvedených důvodů, za zamitnutí osnovy
Různé zprávy. Otázka provisorní úpravy ob-
chodně politických vztahů rakousko-
italských. Hlavní obtíž působí vinné klausule.
Těžisko jednání jest v Řimě. — Německé banky
počínají sjednávati obchody v Americe. Jak se
z Frankfurtu oznamuje, sjednaly Berlínská obchodní
společnost a Darmštatská banka s dráhou st. louis
skou zálohový obchod. — Americko čínská
obchodní smlouva byla 9. t. m. a japonsko-čín-
ská 10. t. m. v Šanchaji podepsána. — Z rýnsko
westfálského trhu železářského ozna-
muje »Köln. Zig.«: Smýšlení jest vyčkávavé, jak ná-
sledkem trvalé nejistoty o osudu různých svazů, tak
následkem novějších zpráv z Ameriky. Pozoruje se
klesnutí německého vývozu do Ameriky. — Spo
třebivost domácí vzrostla. Obchod se suro
vým železem jest klidnější. Co do polotovarů nastal
jakýs lakýs klid. Obchod s prutovým železem jes
nepravidelný. Válcovny rour jsou velmi zaměstnány
Z amerického trhu železářskéh
oznamuje »Iron mongere: Bude-li smlouva o obme
zení výroby provedena, uhájí se ceny; jinak došlo
by k dalšímu klesání. Obchodů stále ubývá. Snížen
mzdy jest jisto. Jedná se o vývozu surového žleez
do Afriky, jižní Evropy a Hamburku; možno, že
budou vyváženy i kolejnice
Doprava umělého hnojiva. Píše se nám: U stát
ních železničních úřadů vznikla nesprávná praxe, po
volovati jen tenkráte 15procentní refakcii, kterás
uděluje hospodářům při přimém objednání otrub a po-
krutin, když dotyčný nákladní list je adresová
na hospodáře, kdežto v nařízení uveřejném v čísle3
ministerského »Věstníku« pro železniční a lodní do
pravu se žádá toliko důkaz, aby loto zboží byl
odebráno polním hospodářem, což ovšem jest i
tom případě, když adresa svědčí obchodníku, od něhož
hospodář zboží na dráza odebírá. Poněvadž uímt
způsobem interesenti citelně byli poškozeni, obráti
se spolek obchodníků s umělými hnojivy zevrubn
#16
alto_textblock
#16
3. října 10. října
10.—
100.—
119.50 119.45
118.25
118.25
97 70
97.75
121 50
125 25
653.75
648.50
412.—
416 5
711.—
718 —
469.50
472 50
919.—
920.—
650.25
652.50
79.—
79.—
417.—
416.—
993.—
990.—
865.——
860.—
345 50
352.—
369.—
379.50
459.—
456.—
1735.—
1681.—
1100.—
1090.—
677.—
650.—
763.—
762.—
770.—
717.—
239.30
239 40
117 30
11741
#17
alto_textblock
#17
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1398
»» Č. Budějovic 1893
» » Plzně r. 1886 ..
„ » Teplice r. 1887
» » Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » » kom. dl. úp.
„ » » » mel. úpisy
„ » „ » želez úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové.
Buštěhradská dráha .
dlo.
» 1872
Místní dráha Německý Brod-
Humpolec..
.
Česká montanní Em. 1896 .
Česká eskomptní banka . ..
» banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu . . . . . . . .
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní dráha
..
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
»
. (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Pražská spol. paroplav. po Vltavě
a Labi. . ..
Ake. tov. na um. hnojiva v Kolfně
Podolská cementárna . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
Strojnická spol. dř Daněk a spol
Pražská železářská společnost
stroj. spol. (dř. Ruston)
První českomorav. tov. na stroje
I. čes akc. spol. továrna na orient.
cukrovinky a čokoládu . ..
#18
alto_textblock
#18
100 40
#19
alto_textblock
#19
93.50
#20
alto_textblock
#20
9970
#21
alto_textblock
#21
490 —
#22
alto_textblock
#22
odůvodněným podáním na pražskou obchodní a živno-
stenskou komoru se žádostí, aby se u příslušných
ministerstev o to zasadila, by tato nesprávná prakse.
pokud možno, nejrychleji byla odsíraněna
Vinařství na Mělníku. O stavu rozsáblých vinie
na Mělníku, prvnímu společnému skladu vína českých
hostinských v Praze patřicích, docházeji nás potěši-
telné zprávy. Letošní úroda uspokojuje zcela. Vláhou
v měsici září získaly hrozny mnoho, bobule jsou
krásně vyvinuté a plné bezvadné hrozny zabarvují se
a zrají stejnoměrně. Lze očekávati, že při příznivém.
leplém počasí nynější víno krásné dozrá, získá na
cukernatosti, tak že bude víno letošní znamenité
jakosti. Zvláště réva porlugalská uspokojuja v plně
míře. Správa vinohradů předpokládá, že lze i leto
docíliti větší množství nejlepšího mělnického (ze zvlá-
ště vybraných broznů), tak zv. »Květinky měln cké«.
jež nikterak nezůstane za jakosti »Květinky« z lel
předešlých. Sklepy jmenovaného společenstva budí
svým uspořádáním a ohromným rozsahem obdiv
každého navštěvovatele a řadí se k pozoruhodnostem
Prahy
Trhy. Trh na hovězí dobytek v Habrech 21.
října. — Trh na dobytek hovězí a koňský v Netoli-
cích 26. října. Na poslední přihnáno 3798 kusů hově-
zího a 419 koňského dobytka.
#23
alto_textblock
#23
Banky, záložny a spořitelny.
Stav rakousko-uherského banku ze dne
7. října t. r. Oběh bankovek 1.674,351.000K
(— 25,976.000 K), poklad kovový 1.455,534.000
K (— 2,899.000 K), portef. směn. 330,641.000
K (— 13,494.000 K), lombard 41,210.000K
(— 36.000. K), záloha bankovek prostých
daní 178,113.000 K (+ 23,090.000 K).
#24
alto_textblock
#24
Trhy poněžni-
V Praze, 10. října. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Při dosti pevném trhu došlo na dnešní burse k zá-
věrkám investiční renty za K 91..95, kom dlužníeh
úpisů Zemské banky na K 99.85 a akcií České banky
»Únion« za K 243.25. Dále podáváno za akcie : Živ-
nostenské banky K 250.50, strojírny Daňkovy
356.—, Hospodářské úvěrní b nky K 318.50, Ake
továrny na vyrábění uměl, hnojiv v Kolíně K 325.—
peněz
Jiné papíry uváděny nebyly.
Ofiiciální záznamy znějl
#25
alto_textblock
#25
Z Vídně, 10. října. (Závěrečné úřadn
kursy.)
318.—
100.70 roln. úvěr. banka
Únorová renta
Ivovskočernovická 578 —
10.—
květnová
spol. st. dr. rak. uh. 652.50
99 95
červenc.,
jižní dráha . . 79.—
100 70
říjnová a
štyrsko hr.-köfi. . ——
119 45
rakouská » zlatá
severní dráha . 5410.—
» kor
100 —
rak. severozáp dr. 427 —
118 25
uherská » zlatá
pardubická dráha —.—
97 70
„ kor.
91.9
polabská dráha . 416 —
rak. invest. renta
česká sev. dráha . 363.—
8935
uher. » ,
—. —
buštěhradská a
40 zást. listy Hyp
„ B
990 —
banky král. č.
—.—
pražsko - duchcov.
31/2% zást. I. Hyp.
—.—
duchcov. podmok.
banky král č.
—.—
ústecko-lepl. dr.
4% kom. dluhop.
860.—
dunaj. paroplaveb.
Zem. banky kr.č.
—.—
rakouský Lloyd
4% žel. dl. úpisy
99 85
356.—
turecká tabák. rež
Zem. banky kr.č.
352.—
170—
rak. zbrojovka.
státní losy 1854
—.
„ 1860
Rudolfova hut -
154 —
alpská montan. sp.
379.50
po 500 zl. .
185 —
459.—
rým.-muráň. spol.
po 100 zl.
252 —
Poldina huť ..
—.—
státní losy 1864
460 —
1735.—
praž. želez. sp..
losy úvěrního úst.
česká montan. sp. 1110.—
vídeň. l. komu
358 —
157.—
Daněk . . ..
tisské losy-
—.—
125 25
západočeská ubl.
turecké losy
—.—
1573 —
severočeská uhl.
rak.-uh. banka
653 75
mostecká uhl. sp. 677.—
rak. úvěrní ústav
271 50
vídeň. stavební sp. —.—
b. anglo rakouská
Schodnica . . . 770 —
522 50
vídeňská umtonka
peštská vagonka. —.—
416 50
b. pro země rak.
718 —
devisa nemecka . 117.30
uh. úvěrní banka
472 50
. pařižska . 95 10
bank. jednotá . .
„ curyšská . 95 0
r. úst. pro úv. poz 920 —
. londýnská 239 3
česká b. Union . 242.50
dvacelifrank . . 19.0
Česká průmyslová
banka. 404.— (406 —) marka papírová . 117 35
» . 253 25
Živnost. banka . —.— rubl
Eskontní sazby 33/4—4 proc.
Po pevném průběhu konec klidný, kursy částečně
na týdenní realisace slabši. Dodatečná bursa: kre-
ditky 652.75.
x. Z Vídně, 10 října (Tifgr. »Národních Listů«.)
Denni bursa. Z počátku panovalo smýšleni
příznivé, k čemuž přispěla pevnost některých hodnot
průmyslových, po nichz byla čílá poptávka. Alpinky
a pražské železářské zlepšeny. Zároveň byly dražší
též Schodnica, elektrické a některé bankovní papíry.
Později smýšíení ochablo, protože z Berlína, prý na
vážné obtíže otázky východoasijské oznámeny byly
nižší kursy. Též kreditky a akcie státní dráhy laci-
nější. Hodnoty ve šraňcích zachovaly skoro všechny
až do konce vyšší záznamy. V tureckých losech byl
dnes čilý obchod; včerejší zisk úplně zachován.
Renty a ukládací hodnoty klidny. Devisy a valuty
nepatrně změněny. Na esko mptním ne změněno
3*/20.
x. Z Vídně, 10. října. (Telfgem »Nár. Listů«.)
(Večerní bursa.) Kreditky 653.— (po —.—)
uherské kreditky 719.—, anglobanka 272.—, bankovní
jednota 473.—, unionka 523.—, länderbanka 417.—
státní dráha 652.75, jižní dráha 79.50, polabská dr
416.50, severozápadní dráha 427.—, turecké tabákově
357 50, rýmavsko muraňské 461 —, alpinky 379 5u.
kvétnová renta 100.—, uherska korunova 97 . 50
#29
alto_textblock
#29
penlne
#30
alto_textblock
#30
98.20
#31
alto_textblock
#31
96.—
#32
alto_textblock
#32
96. 9
#33
alto_textblock
#33
96.75
#34
alto_textblock
#34
97.40
#35
alto_textblock
#35
105.—
#36
alto_textblock
#36
100.15
#37
alto_textblock
#37
93.30
#38
alto_textblock
#38
101. 25
#39
alto_textblock
#39
99.60
#40
alto_textblock
#40
99.60
#41
alto_textblock
#41
99.60
100.25
#42
alto_textblock
#42
100.—
—.—
—.—
#43
alto_textblock
#43
99.—
#44
alto_textblock
#44
97.—
#45
alto_textblock
#45
243.25
#46
alto_textblock
#46
404.—
#47
alto_textblock
#47
318 50
#49
alto_textblock
#49
560 —
#50
alto_textblock
#50
250 50
2220
363.—
2320
990.—
#51
alto_textblock
#51
—.—
#52
alto_textblock
#52
325.—
#53
alto_textblock
#53
—.—
#54
alto_textblock
#54
—.—
#55
alto_textblock
#55
—.—
#56
alto_textblock
#56
—.—
#57
alto_textblock
#57
356.—
1730
—.—
#58
alto_textblock
#58
215.—
#59
alto_textblock
#59
sbaa
#60
alto_textblock
#60
—.
#61
alto_textblock
#61
96.75
#62
alto_textblock
#62
—.—
#63
alto_textblock
#63
—.—
#64
alto_textblock
#64
—.—
#65
alto_textblock
#65
106.—
101.15
93. 9
102.25
100.60
100.60
101.25
#66
alto_textblock
#66
100. 60
#67
alto_textblock
#67
—.—
#68
alto_textblock
#68
—.—
#69
alto_textblock
#69
—.—
#70
alto_textblock
#70
100.—
#71
alto_textblock
#71
98.—
#72
alto_textblock
#72
243 75
406.—
320. —
—.—
580.—
#73
alto_textblock
#73
252.50
2240
364
2340
998.
#74
alto_textblock
#74
—.—
#75
alto_textblock
#75
—.—
#76
alto_textblock
#76
345.—
#77
alto_textblock
#77
—.—
#78
alto_textblock
#78
—.—
#79
alto_textblock
#79
—.—
#80
alto_textblock
#80
—.—
#81
alto_textblock
#81
360.—
1745
#82
alto_textblock
#82
—.—
#83
alto_textblock
#83
220.—