ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 08a337b0-717c-11dc-bb6f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
ALTO TextBloky — 83
#1 alto_textblock #1
11. října 1903
#2 alto_textblock #2
I. Příloha „Národnich Listů
#3 alto_textblock #3
k číslu 22g.
#4 alto_textblock #4
Strana 17
#5 alto_textblock #5
Národní hospodář.
#6 alto_textblock #6
Nucená společenstva zemědělská
#7 alto_textblock #7
V Z kruhů, které se vyslovovaly proti zří zení nucených zájmových společenstev zeměděl ských, zdůrazňoval se zvláště jeden důvod rolnictvo zatíženo bude novými příspěv ky novými dávkami, jeho situace, beztoho stísněná zhorší se ještě více. Překvapuje opravdu — o vlivu příspěvků na materiální postavení rol níka mluviti ani věru netřeba, jak se zřejmě přehání po této stránce — že tento důvod pro- nesen byl téměř týmiž kruhy zemědělskými, které kladou tak značný důraz na svépo moc. Sluší přece i tu uvážiti, že jde o zá- jmovou, třídní organisaci a že tedy důsledně břemena této organisace spadají na stav sa- motný. Tím ovšem nechci říci, že by stát a země neměly určitých povinno- stí k organisaci jednoho z hlavních stavů národa, že by zemědělská společenstva neměla nároků na příspěvky jich. Proto také stojí předloha správně na slanovisku, že ná- klady stavovské organisace spadají na členstvo samo, stanovíc zároveň, že správní náklady ústředního sboru se uhražuji ze zemského fondu. náklady odborů jednak z příspěvků země státu, jednak z příspěvků všech členů těch spo- lečenstev, která přináležejí k tomu kterému od- boru. Příspěvek společenstvem pro po třebu jeho vypsaný činiti smi ročně nejvýše 2 proc. pozemkové daně, předepsané členům společenstva, přispěvek odborem rady země dělské vypsaný maximálně pak 1 proc. Ne stačily li by přispěvky tylo, možno je zvýšiti po schválení zemědělské rady resp. sněmu společenstev do 4 proc. a u odborů rady země dělské do 2 proe. Osnova stojí tedy co do uhražování správ ních nákladů společenstev na stanovisku terri- toriálním: každé společenstvo hradí si své správní náklady samo. K určitým, speciálním účelům dostane se ovšem společenstvům od odborů subvencí — leč tato stránka zde na váhu ne- padá. Důsledky přísně provedeného principu territoriálního dopadnou dosti nepříznivě na společenstva okresů chudších. Postavíme-li se na stanovisko osnovy, že členem bude rolnik s pozemky ve výměře nejméně 1 ha. a čistým katastrálním výnosem nejméně 40 korun, budou při 2 přirážce příjmy jednotlivých společen- stev v typických, v předešlém článku uvede- ných okresech činiti: na Velvarsku ročně 3592 K, na Horšovotýnsku 1771 K, na Křivoklátsku 1708 K, na Soběslavsku 1345 K, na Nýrsku 983 K, na Nýdecku pak jen 559 K, čili jiným slovy, čím chudší okres, čím tedy nutna inten- sivnější práce za povznesením zemědělstva, tim budou prostředky společenstev nižší. § 73 ovšem stanovi, že okresy a obce, jakož i okresní záložny hospodářské mohou ku pro vádění úkolů společenstevních udileti organis cím příspěvky a mohou za ně obstatávati jiel kancelářské práce. Ale v chudších okresíel i tyto korporace nejsou začasté tak dotovány. jak třeba, a nevládnou silami, které by byly s tak komplikovaných úkolů. Ještě více padá moment tento na váhu př společenstvech minoritních. Jak známo, mají se dle osnovy zříditi ve smíšených okresích dvě společenstva, každé pro členy t které národnosti, jestliže pro každé z nich při padne nejméně 200 členů, platících nejméně desetinu daně pozemkové, tvořící základ člen- ství. Okresy, o které v daném případě jde, jsou po výtce okresy chudší. Ale i kdybychom vzali za základ, že takovéto okresy budou platit společenstevních přirážek okresních průměrn 1000 korun, patrno, že budou společenstv minoritni, jichž příjem nepřestoupí pravdě- podobně 300 K, bude však pravidelně hodně nižší, dotována méně než nedostatečně. V § 48. al. d. stanoví se sice, že odbory mají »napomáhati společenstvům k jejich čin nosti,« že mohou tedy případně skýtati jim podporu, leč vzhledem k danému stavu věcí vzhledem k prudkosti bojů národnostních dopo ručovalo by se, aby předlohou bylo výslovně odborům přiznáno právo přispívati hmotně spo lečenstvům v okresech nezámožných a zvláště společenstvům minoritním. Špatně dotované spo- lečenstvo minoritní pro menšinu vlastně ceny nemá. Ba spíše bude lépe dotované společen stvo většiny národnostní v okresu, těšící se nad to podpoře obcí, okresu i okresní hospodářské záložny a dostávající tedy lépe povinnostem úkolům svým, působiti přílažlivě na kolisavé živly menšiny — moment silně a značně de moralisující. Tyto příspěvky odborů chudšíma minoritním společenstvům možno s plným opráv- něním čerpati z příspěvků tím kterým odborem vypsaných. Každá organisace vybudována n zásadě vzájemnosti a není pochybnosti, že mravní pochopení pro organisace bude dost silným, než aby se snad ozvaly protesty proti pomoci slabším a nevýhodněji situovaným. Totéž platí ovšem i o minoritních společenstvech obe ních dle § 13. odst. 3. zřízených. (Ustanoven § 7. odst. 4. o obecních neminoritních spole čenstvech z osnový vypuštěno). Ale ještě jiný nedostatek — a dosti ei- telný — jeví se v osnově. Miním otá zlk zemědělského dělnictva. Co po této příčině osnova praví, jest, že společenstvům při padá (§ 3.) spolupůsobiti při provádění nemo cenského, úrazového, invalidního a starobníh pojišťování osob zaměstnaných v hospodářstv polním (tedy nejen rolníků), poukazovati a spro středkovati práci, pečovati o úpravu smluv s ho spodářskými dělníky vydáváním kontrakiních formulářů atd. a konečně zřizovati výbory roz- hodči k dobrovolnému urovnávání sporů mezi členy společenstva a jich dělníky. Když nieji ného, bylo možno i zde řídili se a nal ogie- mi, poskytovanými řádem živno- stenským (§ 120. a sl.) Jedná-li se jižo organisaci zaměstnavatelů, jest otázkou soc- ální spravedlnosti, aby nebylo opomí jeno dělnictva zemědělského. Ostatně již zá- jem stavu mohl vzbuditi poznáni nutnost toho. Nouze o zemědělské dělnictvo roste, mo- derní agrární politikové hledají úsilně prostředky. jak zadržeti odliv pracovních sil z venkova zaručiti zemědělstvu dobrý a stálý materiál pra- covní. Proč tedy nepřičleniti ať v té či oné formě k organisncím zemědělským i dělnictvo zemědělské a nepůsobiti takto k praklickému
#8 alto_textblock #8
řešení otázky uvedené? Jak velikou a záslužnou bylo by to praci! A ještě mnoho zbývalo by momentů, jež by zasluhovaly zevrubnějšího rozboru. Nemíním pouze úpravu poměru-k okresním za- stupitelstvům, kterým § 51. zák. o okres- ních zastupitelstvech v král. českém přikazuje dosti značnou působnost zemědělskou, která ovšem z pravidla nekonána a která -bude tím více mí- jena, čím více dostává se důsledkem berní re- formy z r. 1896 do zastupitelstev živel ne- zemědělský, nemíním pouze otázky poměru k okresním hospodářským zálož- nám, který zasluhoval řešení již proto, že jde o ústavy, založené výhradně z fondů zeměděl- ských a jichž organisace s ústředím jest jen otázkou času, nemíním jen otázky poměru k zemskému výboru a sněmu. Ještě jiný moment mám na mysli: otázku ná- rodnostní. Osnova stojí v tom směru na stanovisku rozdělení společenstev dle národnosti. Spole- čenstva té které národnosti mají ústředí své v odboru odpovídajícím jich národnosti — zá- rukou celistvosti celé instituce jest jaksi ústředni sbor. Pro minority národní tvoří se za uvedených podmínek společenstva menšinová okresní nebo obecná, nebo lze osoby ke členství povinnéa nenáležející k národnosti většiny okresu přiká- zati ke společenstvu sousedního okresu, pokud jich národnosti odpovídá. V tomto připadě, jakož i pro zřízení minoritních obecních společenstev jest však nutno, aby o to žádalo alespoň 50 členů nebo alespoň 30 členů platicích nejméně 20. dil pozemkové daně členství zakládající. Jde-li o obce přímo se sousedícím okresem hra ničicí, stačí 25 členů bez ohledu na výši daně Bylo by věru velmi zajímavo šetřiti, poku po čistě hospodářské stránce pro- rážejí u obou národů v království českém by dlicích tendence rozluky, bylo by zajímavo do tknouti se této otázky ve spojitosti s emanci pačním českým programem hospodářským, byl by zajímavo, řešiti, pokud jsou projektoraná nucená společenstva organisacemi čistě hospo- dářskými a pokud článkem státní, zemskéa obecní správy a tedy orgány nerozlučitelné správné pů-obnosti pro celé království — ale nebudu otázku tuto vepřádati v čistě hospodář ský rámec svých úvah. I pro její řešení na- skytne se záhy příležitost, které neopomenu. A tak koněím, přesvědčen, že osnova z- mědělské rady i přes nedostatky jí vytýkané. může býti vhodným podkladem pro řešení vý- značné otázky společenstev zemědělských. Ne mohu souhlasiti s těmi, kdo z motivů čistě po- litických zavrhují šmuhem vše, zatím co víceby prospěla pronikavá zlepšovací práce, jako ne mohu sdileti názoru, že se společenstvy tvor jen jakýsi nový bureaukratický apparát. Sdružování připadá v moderním hospodář ství národním význam stále větší. Vede ve svýel důslodcích k prohlubování hospodár ské činnosti, jest — řádně vedeno — mo ným prostředkem vzdělávacím a vý chovným, a jest zároveň i prostředkem mužné kázně, bez niž není úspěchů. Ani národních, ani třídních, ani jiných. A při tom klade sdružováni — abych mluvil slovy J. Bulla Torno8a a E. Hertzberga, jichž poučná knihia Sdružování zemědělsíví evropského, vyšlá ne dávno jazykem českým, by zasluhovala hojno pozornosti — velké mravni požadavky na po vahu každého jednotlivého člena. Družstevnictv žádá, aby každý, kdo chce spolučiniti, úplně rozuměl vůdčí myšlence družstevnictví a pozna ji: Jeden za všechny a všichni za jednoho Žádá, ahy nahlédl, že družstvo nemůže vykonat pro něho nic, nevloží-li se sám celou svou by tostí do řemení. Lenost, nepořádek, nedostatel střízlivosti a šetrnosti, nechuť vykonávati své zá vazky v pravý čas, jakož i pokus oklamati své spoludružstevníky vzhledem k svému hospodář ství a postavení, jsou rysy, které činí člověka neschopným pro družstevnictví. Neboť toto ne- může býli bez vzájemné důvěry, jako nemůže býti bez vzájemné kontroly« Co se tuto družstvech výdělečných praví, plati obdobně pro společenstva. Kéž nalezne české rolnietvo řádné a silné vůděí síly v nových úkolech! Otázka dobrýchsi jest přece základem úspěchu a zdaru! B.
#9 alto_textblock #9
Z domácího peněžního trhu. V Praze, 10. října. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) (Mezi záznamy a lidmi. — Finanění po rážky. — Výnosnost akei!. — Vídeňský domácí trh. — Obchod s jednotlivým kusy. — Pražská bursa. — Papíry k ulo žení kapitálu, akcie.) Prozatím ještě obecenstvo nepovažuje bursu za bezpečné a úrodné pole, jemuž by svěřovalo svůj kapitál. Merkurův sál, který k jednomu ohnisku má shromažďovati kapitál i cenné pa- píry, vítá u nás toliko zástupce bank — ve Vídní ještě sprostředkující obchod — kulisu — leč ani sem, ani tam nedoniká interes kapita- listy, který by mezi oněmi kursy a lidmi hledal reální a vážné umístění svého kapitálu. Koupě kapitalistů zachraňují situaci bu sovní v některých dobách nejkritičtějších — po velkých úpadcích, když exekuční prodeje ma- lých bankovních firem přivodly na trh zboží nej- levnější. Tyto finanční porážky jsou zvláštnost- vídeňské bursy, neboť není tu obecenstva, kter by pro trh mělo pravý zájem trvalého majitele cenného papíru, nýbrž toliko obecenstvo spe kulující, totiž takové, které v cenných papíreel podniká závazky nad své síly. To je naše obe censtvo na burse vídeňské. Když pak nadceňovací horečka v době kon junktury vyvře ke svému vrcholu a s beder slabých majitelů posledních se zboží řiti v úpa dek kursů, bývá toliko v některých dobách nej hlubší deruty oporou intervence kapitalistů vedle skrovných, úhradných koupí naší nepatrné kon treminy. Ale neúčast tato jest dosti pochopitelna přihlédneme-li ke kapitalisujícímu měřítku př akciích, od našeho obecenstva kupovaných. Vzpruhou ukvapených koupí bývají hnány i do takové výše, že riskantní papír dividendový ne nese více nežli 2 3/4 % Podlehne-li pak i prudké derutě, ve svém „znehodnocení“ skýtá výtěžek sotva čtyřpro centní. Uvádime příklad z běžných papírů spe kulačních, které bývají nejobyčejnějším zbožím našich koupěchtivých kapitalistů. Vytýká se, že jinde není možná tak -nadná devalvace kursu ale vytýká-li se již indolence našemu kapitali
#10 alto_textblock #10
285.—
#11 alto_textblock #11
stovi, třeba uznat, že jinde při akciích je také jiné měřítko zúročení. Papír, který i za stouplého kursu vynáší ještě 61/4, hodí se zajisté za pří- padné deruty velmi dobře kapitalistovi ke koupi dvojí výhodou. Předně svojí výnosností, která daleko převyšuje rentabilitu zástavních listů jiných papírů k uložení kapitálů a dále naději na korrekturu kursovou, která případně akciový výnos ještě zvýší. Proto srdcelomné appelly zklamané a ztrá- cející spekulace u nás obyčejně vyzní na hlucho. Majitel kapitálu, který zná účel tužky a umí jí zacházet, si vypočte, že kleslá akcie vynáší sotva čtyři procenta, v tomto zúročení nespatřuje ovšem žádného podnětu ke koupi an prémie pro další možný úpadek kursů, on, boháč který na trvalo ukládá deseti- a statisíce, jde mimo alpinek a kreditek a obejde raději smě- nárny, která mu stotisíc zástavních listů o 21 haléře přenechá levněji. Při nich má také čtyř procentní ,ale zaručené zúročení a poměrnou stálost kursu. Vídeňská bursa není naše, jsou ale nan naše peníze a tím je také naším domácím trhem Jako prostředek pro její reorganisaci se navrhuje účast obecenstva na akciových podnicích pre jeho pohotové jmění i měřítkem nejmenším Doporučuje se pravidelný obchod v jednotlivých kusech, ježto by prý uvedl na bursu nové davy koupěchtivých, nýbrž že by měl také velikou důležitost výchovnou. Klade se důraz na to, že by i nejmenšímu kapitalistovi byla poskytnuta možnost, aby se zúčastnil associace kapitálu — aniž by byl nucen, aby v položce akcií uloži více nežli právě má pohotově. Tak vyrostla by nová řada vážných majitelů cenných papírů. která pevně kotvic ve svém, majetku, by ne- mohla tak snadno býti z něho vypuzena — aspoř nebyla by vždy z něho vypuzena právě tenkráte kdy jesť to pro ni škodou největší. Akcie by pře cházely do posledních rukou rodinného jmění nabývajíce nejlepšího konservativního umístění Tento, ve mnohém správný návrh na utlu- mení vášní spekulačních, má jen jednu vadu totiž, že by mohl ďábla vyhnati Belzebubem. Jestliže pro válečnou výpravu spekulační je nyní třeba aspoň jakéhosi spekulačního minima, které i nejliberálnější a nejzastrčenější bursovní kom- ptoár nemůže zlicitovati pod jistou mez, dělením závěru ta možnost spekulace se stává lehčí. Jestliže dosavade spekuloval, kdo mohl riskovat K 2000.—, skočí do vřelého železa alpinek i ten, kdo bude míti K 200.—. A těch, kdo na trumí spekulace mohou vsaditi méně, jest více. V lé- tech sedndesátých byla v základě této věty pražská bursa právě tak populární jako nyní ne- známa. Tenkrát spekuloval bohatý i chudý, pán i posluha, muž i žena, slepý i hluchý — ten- kráte jaké nešlo o uložení kapitálu, nýbrž prostě o spekulaci. Pražská bursa jevila čilý život v pa- pírech k uložení kapitálu. V četných položkác byly jednány renty a živý byl rovněž obcho v papírech Zemské banky všech druhů, které také zvýšily, kurs na 99.85. Vedle těchto titr došlo k více závěrům také ve 4% zástavníchli- stech České hypoteční banky po 100.45 ve 412% bankovních dlužních úpisech Česk průmyslové banky po 100.50, které ve většíeh obnosech byly také brány pro účet vídeňský Vedle českých hodnot byly na pražské burse jed- nány komunální úpisy Moravské zemědělské banky po 100.10 a hledány byly 4% zástavní listy Moravské hypoteční banky. Jako nový či- nitel vystupuje na tomto poli papírů ukládacíeh Ústřední banka českých spořitelen — nyní jak spotřebovatel — později jako výrobce. Posiee pro odbyt domácích papírů k uložení kapitálu a jich nejlepší umístění novým tímto ústavem značně sesílila. Jestliže potřeba po uložení kapitálu při- váděla kupce na pražské burse také ku papírům mimočeským, byly české papíry jednány zase dosti živě na burse vídeňské. Tak zejmena 49 zástavní listy České hypoteční banky po 100.40 a 100.45, v komunálkách Zemské banky po 99.80, 99.85 a železničních úpisech téhož ústavu po 99.85. — Tendence trhu s papíry důchod- nými zůstává stále pevna a jest se nadíti, že velký listopadový kupon přispěje k jeho dal- šímu oživení. Na poli akciovém zaznamenáváme zájem po akciích Hospodářské banky po 319.—. Koup tohoto papíru jsou vzbuzeny okolnosti, že akci tato, dosavade stojící značně pod hodnotou jmennou, se zúrokuje plnými 6.27. Letošní zá věrka pak prý bude přízniva. Z průmyslových akcií došlo k náhodnému obratu Rustonek po
#12 alto_textblock #12
Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 10. října. (Pav. zpráva »Nár. Listů «.) Jako dříve tak i nyní jest barometrem pro smý šlení na trhu peněžním politika. Z povolání bývalého předsedy ministerstva uherského šl. Kolomana Szell v tomto týdnu do Vídně čerpala hursa vídeňská opě naději na brzké rozřešení krise. Pevné smýšlení ná sledkem toho způsobené bylo ještě posíleno speku- lačními a úhradnými koupěmi, podnikanými na účel uherský. Záhy ukázaly se však předpoklady mylnými. Dohré smýšlení na chvíli ochablo, ale ke konci týdne ovládl na trhu opět směr vzestupný. Souvislost tohoto lepšího smýšlení s politikou není však dosud vyjasněna. Kombinace se Szellem považují se za ztro- skotaně a dnes jest ještě úplně nějisto, kdo bude pří- štím mužem v Uhrách a zdali se vůbec podaří nynější hnutí uherské po dobrém urovnati. Podporou dobrého smýšlení na zdejší burse byla arciť také pevnost trhu berlínského, kdež se činí pro papíry bankovní značná propaganda. Také stoupnut konsolův anglických přispělo značně vzestupnému směru bursy vídeňské. První říjen, slosovácí den čelných našich losů obrátil pozornost spekulace také na tuto kategorii cen- ných papírů. Četné koupě byly v oboru tomto pro- vedeny jak na účet směnáren, tak i na účet speku- lantů z povolání a následek jich byl podstatně stupnui kursů. Motivováno bylo hnutí toto kalkulem, že po- kračujícími tahy se pohotový materiál přirozeně menší aniž by mohl býti doplňován. Zvláště získaly losy tisské, uherské prémiové a státní z r. 1860. Také s tureckými losy byl obchod dobrý, zejmena na zprá- vu, že se v Paříži utvořilo německo-francouzské kon- sorcium haussové. Zpráva ta se však dosud nepotvr- dila a dlužno ji bráti s jistou opatrností. Pravý důvod vzestupu kursu těchto losů leží spíše v publikacíi Delte publique o zvýšení kvot výherních a ve faktu, ž za každý dodaný talon se vyplácejí 2 franky. Opatření to má také ještě další význam v lom že četné kusy, jichž talony byly ztraceny nebo zalo- ženy a jež nebyly následkem toho ani se slevou pro- dejny, jsou nyní bez námnitek odbytné. Silné hnutí bylo v akciích petrolejových V jednání o uzavření kartelu raffinerií bylo pokračo- váno jednak v Haliči a jednak v Pešti. Výsledek jed- nání toho jest, že možno považovati kartel za zaji- štěný. Vzhledem k tomu byla také cena petroleje ku prodeji uvolněného zvýšena o 21/2 koruny. Z hodnot báňských slouply alpinky, což se uvádělo ve spojení s pokusy, zavěsti sesilené koloje.
#13 alto_textblock #13
Rak. korunová renta . . . Rak. zlalá renta . . . . . Uherská zlatá renta . . .. Uherská korunová renta . . Turecké losy . . . Rak. kreditky Banka pro země rakouské. Uherské kreditky . . . .. Bankovní jednola . Pozemkový úvěrní ústav . . Živnostenská hanka. Společnost státní dráhy .. Jižní dráha . . . .. Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol Rakouská továrna na zbroj Alpinky Rým. muráňská společnost Pražská železářská společnost Česká báňská společnost . Mostecká uhlářská společnost Wienerberger . . . . . . Schodnica . . . . . . Londýnská devisa . . . . Říšské marky . . . . . .
#14 alto_textblock #14
O druhé koleji dráhy severozápadní pro slýchá se, že vláda usiluje o zkrácení šestileté staveb periody. O opatření peněz bude prý vyjednáváno t prve v pozdějším obdlobi. Také pro elektrářské akcie, o nichž koloval příznivé zprávy, byl dobrý zájem. Následkem nepříznivých poměrů politických pa nujících také v Cislajtanii má ministerstvo fi nancí veliké slarosti o udržení rovnováhy ve finan ční státní správě. Rozpočtové provisorium, v něm se pomýšlelo na vydání 25 mill. renty umořovací nen parlamentně vyřízeno a poněvadž § 14. vládu k lako věto státní transakci nezmocňuje, není vyloučena mož nosl deficitu poholovosli. Aby se tomu zabránilo hodl prý finanční správa použili k úhradě přebylku z úspo ry cukerních prémií (asi 6 mill. K), pak soukromého pensijního fondu zřízenců venkovských pošt, jich nároky na pensi byly státem převzaty, v obnosu as 8 mill. K. Úmysl ten byl asi také jednou z příčin, pro se ministr financí vyslovil proti požadavku cukro varníků, aby byla spotřební daň z cukru snížena. Na trhu peněžním nastalo malé zdražení. Saz ba soukromého eskomptu byla zvýšena na 31/2 Důležitější variace v tomto týdnu poznati lz z tohoto sestavení:
#15 alto_textblock #15
K otázce cukerní. Dne 15. 1. m. sejde se opětně brusselská cukerní komise. Jednáno bude zvláště tento- kráte o ruském cukru. Jak známo, zrušila 20. června t. r. komise své původní usnesení a rozhodla se pro provisorium, dle něhož měl býti ruský cukr při přívozu do smluvních států zatížen přirážkovým clem, jaké z něho vybírají Spojené státy severoamerické. Pr Rakousko nemá otázka tato valně významu, protože dovozu cukerního z Ruska k nám není. Totéž platí io Německu. Jinak jest tomu již co do Anglie, kam Rusko v posledních létech vyvezlo nejednou přes 100.000 cukru ročně. Anglie sleduje pak prohibiční politiku c do prémiovaného cukru mnohem pronikavěji než státy ostatní. Jak se nyní „Magd. Zlg.“ dovídá, má se v kru- zích zasvěcených za to, že Rusko učiní značne ústupky, jen aby se vyhnulo trestním clům. Střední Labe upravené a uplavněné. Časopi věnovaný zájmům obyvatelstva oblasti středního Labe od Jaroměře k Mělníku. Vydává Středolabský komitét za redakce p. V. Váně, statkáře a jednatel komitétu. Ročně 3 K (přijímá p. V. Pilař, majitel velkomlýna ve Valech n. L. u Přelouče). Při vydán 1. čísla II. ročníku považujeme za svou povinnos doporučiti interessentům tento velmi pěkně a účelně vedený list Z obsahu 1. čísla uvádíme: Dr.A KlIr, Výkup a odákodnění pozemkův a vodníe práv při úpravě stř. Labe: V. V., Využitkování vodn síly zkanalisovaného stř. Labe: O vodním hospo dářství v Egyplě; Vodní sjezd v Mannheimu ; Vodní sjezd v Cmuntu: Zprávy. Bavlna Siluace trhu bavlnářského, který při pro nikající tendenci sestupné značně kolísá, není nikterai dosud vyjasněna. Zatím co na novoyorské burse zů- stala 9. t. m. pohotová middling nezměněna (9.60) jevilo se u termínů slabé klesání. Dodávky na říjen klesly dne 9. t. m. oproti 8. t. m. na 9.11 s 9.12, n prosinec na 9.21 s 9.24, na únor na 9.19 s 9.24. Pr té přiležitosti upozorňujeme čtenáře, že jsme novoyor ský telegram, přinášející kursy termínové, za- řadili do odpoledníku, abychom takto vyhověli rychlé informaci. — Ve svém situačním přehledu pravi „Frkí. Ztg.“: Bavlna nastoupila sestupnou tendenci. ačkoli zpráva zemědělského úřadu oznamuje značné zhoršení sklizně. Stav její odhadován pouze 65.19 proti 81.2% v srpnu a 58.32% v loni. Tím potvrzují se předchozí soukromé zprávy o zhoršení sklizně. Dovoz jsou celkem ještě značněji menší než ve stejném ob- dobí loňském, leč má se za to, že při nastávajícím vzrůstu přivozů bude nouze o bavlnu za nedlouho ne-li úplně překonána, tedy alespoň značně zmenšena Nyní ohlašované odhady mluví o 11 až 113/4 mill. bal Umistěno bylo v týdnu, dne 7. t. m. ukončeném 280.000 (v předchozím týdnu 288.000, loni 278.000 bal. Na trh uvedeno dle posledních výkazů 855.000 bal. proti 1,384.000, 853.000 a 1.119.000 bal. tří před- chozích let. Viditelné světové zásoby činí 1,095. 000 hal. (z toho 842.000 bal. amerických), proti 1,669.000 (1.471000) bal., 1,359.000 (1,154.000) a 1,444.00 (1.224.000) balikům tří předchozích let. Cena vlny jest jen nepatrně změněna. U dražeb v tomto témdn jak v Evropě tak Americe konaných bylo smýslen pevno Odbyť bavlněného zboží, suken, rukavic, skla papíru, cementu, šunek a j. V Antverpách usad se jako zástupce zdejších firem Čech, jenž několikle působil v Liverpoolu. Manchestru, Hullu, Antverpách Vídní a Linci a zná kromě němčiny, francouzsky anglicky a španělsky. Zajimá se o každé zboží, které se tam může vyvážeti, hlavně pak o výše jmenované výrobky. Vývoznímu spolku v Prazes z velmí vážené strany doporučuje, Proti zvýšení městských přirážek v Praze. Jak známo, předložil zemský výbor zemskému sněmu osnovu zákona, kterým opravňuje se obec pražská by zavedla vyjímajíe daně reální ke všem přímým daním, jež v měslském obvodu předepsány budou — pokud přirážkami mohou býti vůbec zvýšeny — 30% městské přírážky. Proti tomuto opětnému zvýšen daní postavila se Jednota průmyslníků v Praze a okol a podala zemskému sněmu žádost, v níž žádá se na základě uvedených důvodů, za zamitnutí osnovy Různé zprávy. Otázka provisorní úpravy ob- chodně politických vztahů rakousko- italských. Hlavní obtíž působí vinné klausule. Těžisko jednání jest v Řimě. — Německé banky počínají sjednávati obchody v Americe. Jak se z Frankfurtu oznamuje, sjednaly Berlínská obchodní společnost a Darmštatská banka s dráhou st. louis skou zálohový obchod. — Americko čínská obchodní smlouva byla 9. t. m. a japonsko-čín- ská 10. t. m. v Šanchaji podepsána. — Z rýnsko westfálského trhu železářského ozna- muje »Köln. Zig.«: Smýšlení jest vyčkávavé, jak ná- sledkem trvalé nejistoty o osudu různých svazů, tak následkem novějších zpráv z Ameriky. Pozoruje se klesnutí německého vývozu do Ameriky. — Spo třebivost domácí vzrostla. Obchod se suro vým železem jest klidnější. Co do polotovarů nastal jakýs lakýs klid. Obchod s prutovým železem jes nepravidelný. Válcovny rour jsou velmi zaměstnány Z amerického trhu železářskéh oznamuje »Iron mongere: Bude-li smlouva o obme zení výroby provedena, uhájí se ceny; jinak došlo by k dalšímu klesání. Obchodů stále ubývá. Snížen mzdy jest jisto. Jedná se o vývozu surového žleez do Afriky, jižní Evropy a Hamburku; možno, že budou vyváženy i kolejnice Doprava umělého hnojiva. Píše se nám: U stát ních železničních úřadů vznikla nesprávná praxe, po volovati jen tenkráte 15procentní refakcii, kterás uděluje hospodářům při přimém objednání otrub a po- krutin, když dotyčný nákladní list je adresová na hospodáře, kdežto v nařízení uveřejném v čísle3 ministerského »Věstníku« pro železniční a lodní do pravu se žádá toliko důkaz, aby loto zboží byl odebráno polním hospodářem, což ovšem jest i tom případě, když adresa svědčí obchodníku, od něhož hospodář zboží na dráza odebírá. Poněvadž uímt způsobem interesenti citelně byli poškozeni, obráti se spolek obchodníků s umělými hnojivy zevrubn
#16 alto_textblock #16
3. října 10. října 10.— 100.— 119.50 119.45 118.25 118.25 97 70 97.75 121 50 125 25 653.75 648.50 412.— 416 5 711.— 718 — 469.50 472 50 919.— 920.— 650.25 652.50 79.— 79.— 417.— 416.— 993.— 990.— 865.—— 860.— 345 50 352.— 369.— 379.50 459.— 456.— 1735.— 1681.— 1100.— 1090.— 677.— 650.— 763.— 762.— 770.— 717.— 239.30 239 40 117 30 11741
#17 alto_textblock #17
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1398 »» Č. Budějovic 1893 » » Plzně r. 1886 .. „ » Teplice r. 1887 » » Smíchova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » » » kom. dl. úp. „ » » » mel. úpisy „ » „ » želez úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové. Buštěhradská dráha . dlo. » 1872 Místní dráha Německý Brod- Humpolec.. . Česká montanní Em. 1896 . Česká eskomptní banka . .. » banka »Union« . . . Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka . Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechya Moravu . . . . . . . . Ústecko-teplická dráha . . . Česká severní dráha .. Buštěhradská dráha . (lit. A.) » . (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Pražská spol. paroplav. po Vltavě a Labi. . .. Ake. tov. na um. hnojiva v Kolfně Podolská cementárna . . Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka Strojnická spol. dř Daněk a spol Pražská železářská společnost stroj. spol. (dř. Ruston) První českomorav. tov. na stroje I. čes akc. spol. továrna na orient. cukrovinky a čokoládu . ..
#18 alto_textblock #18
100 40
#19 alto_textblock #19
93.50
#20 alto_textblock #20
9970
#21 alto_textblock #21
490 —
#22 alto_textblock #22
odůvodněným podáním na pražskou obchodní a živno- stenskou komoru se žádostí, aby se u příslušných ministerstev o to zasadila, by tato nesprávná prakse. pokud možno, nejrychleji byla odsíraněna Vinařství na Mělníku. O stavu rozsáblých vinie na Mělníku, prvnímu společnému skladu vína českých hostinských v Praze patřicích, docházeji nás potěši- telné zprávy. Letošní úroda uspokojuje zcela. Vláhou v měsici září získaly hrozny mnoho, bobule jsou krásně vyvinuté a plné bezvadné hrozny zabarvují se a zrají stejnoměrně. Lze očekávati, že při příznivém. leplém počasí nynější víno krásné dozrá, získá na cukernatosti, tak že bude víno letošní znamenité jakosti. Zvláště réva porlugalská uspokojuja v plně míře. Správa vinohradů předpokládá, že lze i leto docíliti větší množství nejlepšího mělnického (ze zvlá- ště vybraných broznů), tak zv. »Květinky měln cké«. jež nikterak nezůstane za jakosti »Květinky« z lel předešlých. Sklepy jmenovaného společenstva budí svým uspořádáním a ohromným rozsahem obdiv každého navštěvovatele a řadí se k pozoruhodnostem Prahy Trhy. Trh na hovězí dobytek v Habrech 21. října. — Trh na dobytek hovězí a koňský v Netoli- cích 26. října. Na poslední přihnáno 3798 kusů hově- zího a 419 koňského dobytka.
#23 alto_textblock #23
Banky, záložny a spořitelny. Stav rakousko-uherského banku ze dne 7. října t. r. Oběh bankovek 1.674,351.000K (— 25,976.000 K), poklad kovový 1.455,534.000 K (— 2,899.000 K), portef. směn. 330,641.000 K (— 13,494.000 K), lombard 41,210.000K (— 36.000. K), záloha bankovek prostých daní 178,113.000 K (+ 23,090.000 K).
#24 alto_textblock #24
Trhy poněžni- V Praze, 10. října. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Při dosti pevném trhu došlo na dnešní burse k zá- věrkám investiční renty za K 91..95, kom dlužníeh úpisů Zemské banky na K 99.85 a akcií České banky »Únion« za K 243.25. Dále podáváno za akcie : Živ- nostenské banky K 250.50, strojírny Daňkovy 356.—, Hospodářské úvěrní b nky K 318.50, Ake továrny na vyrábění uměl, hnojiv v Kolíně K 325.— peněz Jiné papíry uváděny nebyly. Ofiiciální záznamy znějl
#25 alto_textblock #25
Z Vídně, 10. října. (Závěrečné úřadn kursy.) 318.— 100.70 roln. úvěr. banka Únorová renta Ivovskočernovická 578 — 10.— květnová spol. st. dr. rak. uh. 652.50 99 95 červenc., jižní dráha . . 79.— 100 70 říjnová a štyrsko hr.-köfi. . —— 119 45 rakouská » zlatá severní dráha . 5410.— » kor 100 — rak. severozáp dr. 427 — 118 25 uherská » zlatá pardubická dráha —.— 97 70 „ kor. 91.9 polabská dráha . 416 — rak. invest. renta česká sev. dráha . 363.— 8935 uher. » , —. — buštěhradská a 40 zást. listy Hyp „ B 990 — banky král. č. —.— pražsko - duchcov. 31/2% zást. I. Hyp. —.— duchcov. podmok. banky král č. —.— ústecko-lepl. dr. 4% kom. dluhop. 860.— dunaj. paroplaveb. Zem. banky kr.č. —.— rakouský Lloyd 4% žel. dl. úpisy 99 85 356.— turecká tabák. rež Zem. banky kr.č. 352.— 170— rak. zbrojovka. státní losy 1854 —. „ 1860 Rudolfova hut - 154 — alpská montan. sp. 379.50 po 500 zl. . 185 — 459.— rým.-muráň. spol. po 100 zl. 252 — Poldina huť .. —.— státní losy 1864 460 — 1735.— praž. želez. sp.. losy úvěrního úst. česká montan. sp. 1110.— vídeň. l. komu 358 — 157.— Daněk . . .. tisské losy- —.— 125 25 západočeská ubl. turecké losy —.— 1573 — severočeská uhl. rak.-uh. banka 653 75 mostecká uhl. sp. 677.— rak. úvěrní ústav 271 50 vídeň. stavební sp. —.— b. anglo rakouská Schodnica . . . 770 — 522 50 vídeňská umtonka peštská vagonka. —.— 416 50 b. pro země rak. 718 — devisa nemecka . 117.30 uh. úvěrní banka 472 50 . pařižska . 95 10 bank. jednotá . . „ curyšská . 95 0 r. úst. pro úv. poz 920 — . londýnská 239 3 česká b. Union . 242.50 dvacelifrank . . 19.0 Česká průmyslová banka. 404.— (406 —) marka papírová . 117 35 » . 253 25 Živnost. banka . —.— rubl Eskontní sazby 33/4—4 proc. Po pevném průběhu konec klidný, kursy částečně na týdenní realisace slabši. Dodatečná bursa: kre- ditky 652.75. x. Z Vídně, 10 října (Tifgr. »Národních Listů«.) Denni bursa. Z počátku panovalo smýšleni příznivé, k čemuž přispěla pevnost některých hodnot průmyslových, po nichz byla čílá poptávka. Alpinky a pražské železářské zlepšeny. Zároveň byly dražší též Schodnica, elektrické a některé bankovní papíry. Později smýšíení ochablo, protože z Berlína, prý na vážné obtíže otázky východoasijské oznámeny byly nižší kursy. Též kreditky a akcie státní dráhy laci- nější. Hodnoty ve šraňcích zachovaly skoro všechny až do konce vyšší záznamy. V tureckých losech byl dnes čilý obchod; včerejší zisk úplně zachován. Renty a ukládací hodnoty klidny. Devisy a valuty nepatrně změněny. Na esko mptním ne změněno 3*/20. x. Z Vídně, 10. října. (Telfgem »Nár. Listů«.) (Večerní bursa.) Kreditky 653.— (po —.—) uherské kreditky 719.—, anglobanka 272.—, bankovní jednota 473.—, unionka 523.—, länderbanka 417.— státní dráha 652.75, jižní dráha 79.50, polabská dr 416.50, severozápadní dráha 427.—, turecké tabákově 357 50, rýmavsko muraňské 461 —, alpinky 379 5u. kvétnová renta 100.—, uherska korunova 97 . 50
#26 alto_textblock #26
3
#27 alto_textblock #27
4
#28 alto_textblock #28
4
#29 alto_textblock #29
penlne
#30 alto_textblock #30
98.20
#31 alto_textblock #31
96.—
#32 alto_textblock #32
96. 9
#33 alto_textblock #33
96.75
#34 alto_textblock #34
97.40
#35 alto_textblock #35
105.—
#36 alto_textblock #36
100.15
#37 alto_textblock #37
93.30
#38 alto_textblock #38
101. 25
#39 alto_textblock #39
99.60
#40 alto_textblock #40
99.60
#41 alto_textblock #41
99.60 100.25
#42 alto_textblock #42
100.— —.— —.—
#43 alto_textblock #43
99.—
#44 alto_textblock #44
97.—
#45 alto_textblock #45
243.25
#46 alto_textblock #46
404.—
#47 alto_textblock #47
318 50
#48 alto_textblock #48
—
#49 alto_textblock #49
560 —
#50 alto_textblock #50
250 50 2220 363.— 2320 990.—
#51 alto_textblock #51
—.—
#52 alto_textblock #52
325.—
#53 alto_textblock #53
—.—
#54 alto_textblock #54
—.—
#55 alto_textblock #55
—.—
#56 alto_textblock #56
—.—
#57 alto_textblock #57
356.— 1730 —.—
#58 alto_textblock #58
215.—
#59 alto_textblock #59
sbaa
#60 alto_textblock #60
—.
#61 alto_textblock #61
96.75
#62 alto_textblock #62
—.—
#63 alto_textblock #63
—.—
#64 alto_textblock #64
—.—
#65 alto_textblock #65
106.— 101.15 93. 9 102.25 100.60 100.60 101.25
#66 alto_textblock #66
100. 60
#67 alto_textblock #67
—.—
#68 alto_textblock #68
—.—
#69 alto_textblock #69
—.—
#70 alto_textblock #70
100.—
#71 alto_textblock #71
98.—
#72 alto_textblock #72
243 75 406.— 320. — —.— 580.—
#73 alto_textblock #73
252.50 2240 364 2340 998.
#74 alto_textblock #74
—.—
#75 alto_textblock #75
—.—
#76 alto_textblock #76
345.—
#77 alto_textblock #77
—.—
#78 alto_textblock #78
—.—
#79 alto_textblock #79
—.—
#80 alto_textblock #80
—.—
#81 alto_textblock #81
360.— 1745
#82 alto_textblock #82
—.—
#83 alto_textblock #83
220.—