r y, ; * - '»,->ř • r-Tf-v/'

«». f v

X, ‘T^yrřťU^íT^irx jur/

Vyduli katdý (Ir» ■í*° po oedAli o «votku.

Pŕtdpiáoí M v atoUistraoi

0«»r»'r*i «Им é<4. IПОЯ.II. « Гта i »■

....^ri.Whr. « * • • a * & u . » »

1 »I M hr.

a . 7* .

»» . - .

Jodio tlivá «lila po 4 kr.

al do dom ttdoléaé 10 kr.

nr

j(l *

свса

• ,(ро*>1*о ft«nkov«od о podopotDé pH j <4* ' redloilcc* ▼ Oitrovnl nllei e. 1W8-U

RukopiaOv пртг»Пш* ■ леро4*рш)оЬ scdbA»«.

KEHLAПАСВ ' ne»»рmi«ишé jioijláaij budtoi oetro«* k o t 4 в j.

I&Midtp požitteo и ваПотв^

ТыГ

S94.

V Praxe, те stredu dne M. presi u ce 1*81.

Rséntk XIII.

■=*»

m*

Pozváni k předplaceni nn první ètvrtleli r. 1882 )>o 1 i t i o Ivé ti o d o n n i U u „ÖECH“ •

ľodtou pred plácí se: na čtvrt leu S *1. 7ô kr., na pAl teta 7 iL R0 kr., na celý rok 16 ti. — V Pr*«<* bez donášky : na eiéelc »0 kr., na čtart leta 2 zl. 70 kr., na pil leta 6 zl. 40 kr., na celý rok 10 zl. 80 kr.

Za donášku do domu, kteront výhradné administrace ohptarfc*, piati se méstčuě 10 kr. PředpMM aaeýli не — nejlépe poetov nimi ponkMtkHmí admioisfitri „čerha* v PrAze, ostrovní iilire řmlo 150К-Ц.

Církev bojejfct na sklonku r. 1881. «Ostatné důvěřujeme, že svati mužové, jiiiižto jsme nebeské uctění v těchto dnech přiznali, Nám,a veškeré Církvi v tomto velikém převratu véci « č^sů v pravý čas .i- ř i s p éj í.“ — Těmito­ slovy propouštěl sv Otec vznešený sbor nástupců apoštolských, kteříž na rýchlo byli ee sešli do města katolického světa ku sia vněmu svatořečení čtyř Církve vyznavačů.. — „Veliký рте v rat věcí a časů“ věští urbi et orbi nástupce Kristův. A veškerá Ižisvobodomyslná žurnalistika vzpůrné ozývá se slovy mužů Anat.hoth: «Neprorokuj ve jménu Hospodinovu a neumřeš v rukou na ktch !* — Tatáž slova ozývají se i z úst těch, jichžto .ramena již se zvedají, aby poskvrnila­ svátým síly a odjala ustavičnou oběť a daly ohavnost v zpuštění.“ Se vznešeného

prožraný jest též sjednocený, prohnilá vrba jest sjednocená. Ode smrti Mazsinibo uplynulo­ tepr v několik let, leč každý nováček v politice ví, i«.jeho revoluční plémě zestero násobnilo se a že titíž revolucionáři, kteříž podvrátili světský trůn papežův a trůny s rodem­ Habsburským spřízněných panovníků, nyní s tímtéž úsilím podvracují trůn savoj- ský. hostit již veřejným tajemstvím, že v ko- nmm;radé krále italského zasedají spiklenci se školy Mazzinibo. Král Humbert joat asi, stejně samostatným, jako samostatným byl ueštaštný Ludvík XVI. v okamžení, když mn místo koruny na hlavu vtiskli jakobínskon čapku Parlamentára! poměry ve státech mg» konser vati vnějších, .jakými jsou Rakousko a Německo, jsou sice velmi neutěšeny, leč na

stolce sv. ’Petra dává Lvu XIII. Hospodin

zříti v časy' budoucí. Leč i tomuto věštci žijícímu­ dqe se stejné jako druhdy proroku, jebožto slova lid slyšel a jim nerozuměl, protože srdce i uši i jeho byly obtíženy a oči zavřenv. Cur rlůAA A i — a. та».. » . Г >

jakožto kámen úrazu mezi Francii a Itálií předsednictví římských papežův. Ideál kristo- nebude tak hned odstraněna, však i tu může kratie sbratřením všech národů křesťanských osudně se klamati. Strany revoluční veFran- byl téměř proveden, když tn nastalá osudná <ii a v Itálii jsou dávno srozuměny, podivu roztržka reformace jako к ín vrazila se mezi bodná smělost a sebedůvěra, s jakonž Ro- né, nastalo dvojí kralování, jedno s těžištěm cbdfort proti Gambettovi a jeho kreaturám na katolickém Sioqu, druhé s téžištěm na vvstnpuje. užírá tomuto nejen tučnosti těla, protestantském Efřaim. I zde shledáváme, me i sebedůvěry. Republika francouzská dle že Efraim ze zášti proti Judovi nejednou fyzické tíhy řítí se každým dnem na srázné buntoval se s úhlavním nepřítelem křesfan- oasté vládního atheismu hloub do propasti štva: Islámem Však i Juda v stejné míře komuny. Což ale spojená révo uce dvou tak jako Efraim zhřešil s bohy cizími. Knížata a vo^lkých říší. jakými bez odporu Francie a starší lidu činili zlé před Hospodinem a tá- Itajie jsou a přidejme к tomu značný při sledovali hříchů Jeroboams a přiváděli ku růstek revolucionářů španělských, socialistů hřešeni křestanský lid, sami v hříších cho- V Německu a nihilistů v Rusku značí, to dice. Vystavěli si výsost státní všemobou- snad' 0 pochopí každý diletant v politice. cnosti a kadili a obětovali jí i s lidem. Kul- . 7. _ Veliký převrat věcí a časů jest turni boj se všemi svízely za časů Eliáše, proti tomu, co se děje v parlamentě italském, | připraven a náramně usnadněn veškerým ve- Elisea Isaiaše a j., jevil se stejně v různých jsou ještě zlate. O parlamentáruí epoše éejným míněním, jež z valné části mo- dobách křestanství. Konečně nadešel v e- V druhé polovici tohoto století budou příští {d t á m liberalismu se klaní. Svèto- liký převrat věcí i časů. proroky historikové psati s tímtéž opovržením, s ja jvládeá lžiliberální žurnalistika namluvila stát- dávno předpovídaný, přišel převrat věcí i kýmž píšou historikové dnešní o hádání bu-,Qíkům, ano i některým panovníkům, že trůny časů předpovídaný ústy Kristovými, přijde i doucnosti z koustellace Krusopaní neb Defero- i velmi dobře obstáli mohou bez oltářů, t. j. převrat ústy Pia i Lva předpověděný, pána ,j“ko o vyškvařování zlata a •|«alo>ání bez křesťanství, a ne-li bez křesťanství, tož: Že ku př italská vláda garanční zákon čarodějnic. Parlamentarismus tento staví se as p o ň b e z k a t olické Cirk ve. V ohledu ! v příčině svobody papežské jen na oko ještě jiŽjiž na pranýř jednoho z největších poblou-ltom i Bismark dosud tápá v osudném klamu, ' udržuje, potají však se spiklenci souhlasí, v zeni ducha lidského že domnívá :-e, že by říši Hohenzollrů mno- tom by ještě nemohly spatřovali se sym* - j í pr‘ Parlame; tá™* debata kdes hem lépe se vedlo, kdyby katolické Církve ptomy převratu věcí a časů: jsou nove­ střední Evropě na slušného člověka do-ivůbpc ani nebylo. Nastávající veliký pře-'hříchu symptomy ještě jiné, mnohem význa- jem asi stejný, jako když do poče&né-spo- v r a t věcí i časů poučí státníky, že bez mější. Je štiť to všeobecné vypo- decnosti vnikue několik opilých rváčé odkudsi království Kristova zde na zemi neobstojí ani ' " ' ' z ulice: musí o parlamentu italskémipronéstí;království panovníků a áe tudíž tato s oním se úsudek ještě horší, asi v ten rozum že!stojí i padají. Národové, jež z rukou sv blaho- celé hejno zakukleiiců provádí tam nqjoškli- zvéstů křesťanství přijali stali se tím, čím vější terrorismus Je-li z průběhu revoluce až dosud jsou, jediné pokrokem a osvětou francouzské mnohými příklady dokázáno, že z křostanství vyšlou, jak mile ale od kře- Ludvík XVI býval svými ministry zrazován, sťanství odpadnou, stanou se z nich barba- dokazuje se ti dnes z mnohých okolností, že rové, horší těch, jimiž byli před tisíci lety. král italsky revoluci jest m dobro zaprodán, Církev katolická křesťanstvím jest katexo-

což ostatně ani jej tajno není. Proti legi- chen, бег Církve té není ani křesťanství.

tmním trůnům italsi-ým dělá se konspirace bez níž rozpadá se v nekonečné sektářství. hned po zavezení Napoleona, I na skalný, Pravdy této státníci dosud nenahlížejí, na- ostrov na jižní zeměkouli, pověstný Palmer- i blednou ji, až bude snad pozdě. Pak ovšem ston byl náčelníkem a fedrovatelem spiknutí’budoii vysílali vojska na obranu viditelné

5ЕГ».|£!Га, » po otol oltir Vto i 60 let poTatání o^oSo.a^^.írtrilKý: zvláštní předtucha vedla potomka domu sa- ' podotčené byly podvráceny. Dnes tatáž révo- ; Pozdě budou soužení národové volati : o že

vojského do metropole na Dunaji, ke trůnu ; luce již na dobro podryla trůn Savojský, ja-; jsme svými těly nestřežili města papežův, že slavných Habsburgů. Kdož ví, zdaž dnes neb ! kožto poslední překážku к podvráceni du-jsme nebránili nejstaršího trůnu viditelné

zítra nebude muset hledali pohostinného úto- ! chovnibo trůnu papežův. Co se spáchalo l hlavy Církve, nyní vydáni jsme v zajetí krve čisté tamtéž, kdež je hledali a štědře našli té noci, když přenášeny byly ctěné ostatky ; lačných tyranů, kteří Boha neznají! Y nej ti. jichžto za pomocí Mazziniho, Garibaldiho Pia IX. a «o se vůbec každé chvíle páše ku i hlubším žalu bude výstražných hlasův Pia IX. a korunovaného revolucionáře Napoleona III. zneuctění náboženství, jsou pouhé předehry. Lva XIII. stejné vzp'Hninati se, jako národ z dědičných trůnu byl vyhnal „i 1 ré ga- jest pouhá execirka lůzy к té pravé hře.: židovsky v zajeti vzpomínal výstražných hlasů laut« omo“. A tak mohou snadné naje- podvrácení papežství. Král .Hum-;-svých proroků. duěch schodech se potkali a z jedné mísy bert — pokud smí a to ve vlastním Novověká nevěra národů jest staro- jídati chléb vyhnanství: ti, kdož byli vy- prospěchu — snaží se katastrofu tuto -vékým modlářstvím židů. Mezi věkem novým hnáni i kdož v y h á n é 1 i. Evropské mon ' od papežství odvrátit, jelikož jest si dobře a starým panuje úplná analogie. Nevděčný,

ardile v žádném čase, ani když Mongolové : vědom, že pokud papež v Itálii jest, ioni tvrdošijný národ židovsky v celém průběhu — vtl i Jto TV •!_ 1* i i * to ^ to to A 1 toto a— to totoA,: 11 »«.to 1 a i to„.AtoL JACÍ— ~ J I у _ Ci • • 1 ' _v

a Turci do srdce Evropy vnikali, nebyly v : t a m j e s t, leč ty mocnosti, jimžto jest za i svých dějin od vyvolení na hoře Sinajské až takém nebezpečí, jako právě teď, nebezpečí, | prodán, svázaly mu již ruce V tom záleží do zkázy města Jerusaléma jest předobra- jež každým téměř dnem vzrůstá. i ten veliký převrat véci a časů v, zením těch národů křesťanských, kteříž od Pohleďme především do té říše, odkud jejž sv. Otec v nedaleké době blížili se kříže к modlám nevěry odpadli. Jako národ svrchu dotčený hlas výstražný do šírého světa vidí. Tuto předtuchu mgjí ovšem i na Du-; vyvolený po několik věků theokraticky se ozval — do sjednocené Italie. Vérujnaji i na Sprévě, leč domnívají se, že kata-j řízen byl, tak i národové křesťanští po útrpně usmáli se musí soudný čtenář této, strofa ta ještě tak brzy nepřikvačí. Snad i mnoho věkův vzrůstali, mohutněli, hmotné i • j e d n o c e n o s ti. Strom borkovcem naskrz Bismark kojí se nadějí, že otázka tuniská duševně prospívali v kristokratii za

FEUILLETON.

Mèco o tkfilcovstvi.

•ti» v tak zvaných selských „končinách'1 zříti udélá-li dělník průměrné jen jeden kus týdně, jest otrhanou chaloupku, již si zde syn ze Takové množství ovš>‘m nelze ani prodat statku vystavěl а к níž otec i ridai nm něco práce musí býti lacinější a užitek z toho jde málo polí. Aao, viděl jsem tam nedávno na jen obchodníkům do kapsy. Byl jsem neje- Podívejte se, rozmilí čtenáři, se mnou kopci ve skále vystavěné chaloupky, .aby vítr dnou svědkem způsobu prodeje véb. U velko- aspon v duchu do krajiny podkrkonošské do neměl к nim takového přístupu, aby nemu obchodníka počnou tkalci shromažďovali se okolí Jilemnice, Nové Раку a Vrchlabí. »li na kopec vynášeti mrvu. Chudáci, vodu mnohdy za největší nouze často již o čtyřech Krajina ta nenese sice ráz ještě zcela na horu vyvá-eti musejí. Věru to naše Pod- hodinách ráno a to za těch nejkrutéjších horský, nevyskytují ee kopce neschůdné ani krfc"noší poskytuje čím dále tím žalostnější mrazů v chatrném oděvu, aby ráno co nej- ohromné skrily. ale jeví patrné již ráz před- obraz bídy a nouze a o lepších dobách vy- -dříve ku prodeji se dostali. Jest to smutné hoří. Vesnice obyčejně v údolí se rozkládá- pravují již jen vyménkáři. podívání aa ten sem tam se strkající zástup, jící věnčí dosti příkré stráně a kopce, na Ano bývalo pry druhdy dobře a vesele, jenž tiskae se. aby se zahřál a dupáním za- nichž obilí nevalné se daří; často vidéti jest když kolovrátky při besedách brčely, když křivá nohy Běda tomu, kdo je slabší, ten zde již skopauý vrch, na který s těží vylézt! předly se zlaté niíé A co dovedný tkadlec, byt sebe dříve přišel, pon^náhlu octne se možno, rozumí se. že práce tak těžká a na- co ten si vydèlal! ▲ jak jest tam nyní? Nyní v řadě poslední. Zde nevládne právo, zde máhavá užitku mnoho nepřináší ano přede přejde li kdo v zimé do vesnice, v kteroukoliv vládne síla; ubozí ti lidé neznají spolu milo- žnémi možno >p«čítat ty slabé klásky žita, dobn noční, spatří všechna stavení osvětlená srdenství. Lokte silnějších rozdávají tak mocné tak řídké jest. Kopce, jež dříve porostly by- a pohledne-li do vnitř, uvidí tam za tkalcov- štulce na všechny strany, že nelze jim se valy lesem, jso-i nyní úplné holé, z nichž pří ským stavem nbledlou tvář ať mladou ať sta- ubránili, ony uvolní si cestu ku předu. Nej- val bonře úrodnou prst každoročně dolů sbírá. rou. ani sval nepohne se v obličeji a oko jaksi hůře bývá к osmé hodině, kdy počíná seku-

Oasto se také stává, že lidé když i kupec oznámil, že práci při limati nebude, přece čo- cají po celý den, doufajíce, že snad se přece rozmyslí ; snad byli nejednou oklamáni. Jděme s nimi к osudnému pultu, kam >o dlouhém namáhání se dostanou. Předloží svoji vébu, obchodník ji prohlíží, zméří, zapíše­ jméno a číslo, véba se mu líbí, jest při- , ata. Vyplatí obyčejné pěti dělníkům dohromady­ a dá přízi к novému dílu. Ve tváři těchto šťastných lidiček zračí se nevýslovná radost, vždyť mají zač koupili potravo a mají novou práci. К pultu přistoupili opět jiní 'idé Obchodník opět prohlíží véby a tu zdá se mu některá řídká neb krátká, srazí tedy na přízi, t j. dá jí méně aneb i na platu ; ani se neptá, svolí-li tkadlec ; jest napřed iřesvédčen, že svolí, poněvadž musí. Práce iodi se mezi ostatní a lest dobrá, obci odník má na ní mnohem vétší výdělek. Tkadlec

Ku- vzdělávání takove'ho po/emku nutí jen ztrnule hledí do plátna, řekl bys, že to tvář pováti. Tu tlačenici nelze si ani představili, jest rád, jen když to tak dopadlo, mnoho

velká bída a nouze, jak každý u/nati musí. idiota, jak zhyzdilo ji dlouhé bdění a chudá každý chce býti napřed, otec vidí v duchu Najde-li se nékde ku-< roviny, na níž obilí strava při horlivé práci. Skrovné pole nevy-, hladové dítky, které návrat jeho očekávají, dařiti by se mohlo, tam škodí opét přílišná niší nikdy tolik užitku, aby rodinu třebas napne tedy veškeré síly, však nejen on ale zima, která osení na podzim a z jara ničí. skrovné uživili mohlo a není tedy divu, že všichni co zde jsou a pak jde skutečné o ži- Jest to podivuhodné, odkud v Podkrkonoší členové rodiny nuceni jsou vyhledávali si, vot Nejeden šel z toho do hrobu, východní vítr svon sílu béře. práci Hnou, bohužel však, že neznajíce jiného ; Znám sám několik takových případů, ža Hlavní příčinou chudoby mimo jiné jest řemesla všichni provozují tkalcovství. Тако» vynesen byl človék z tohoto zástupu bez vé též přílišné dělení větších usedlostí, tak že vým způsobem vznikne v krajině již dost a; domí na polo umačkán. který živ byl sice zárodek smrti osudného dne.

sřídka kdy shledáš se tn s hospodářstvím sto dost zalidněné, jak tkalcovské skoro vždy bý- ! ještě třeba několik neděl, ale korců polí čítajícím; zříti jest tu r-amé skoro vají, nedostatek práce, přebytek sil pracov-jbylo na ném pozorovali již od nevelké chalupy a baráky, pH nichž nalézá nich i s průvodkyní obon, nouzí. | Nemůže li někdo snésti takového násilí : tu *— - " - * ” ednom stave ' '

ne obyčejné dva až dvanáct korců polí. Bozdétení

ií to dostoupilo vrchole snad ve tkalc vesnici StudenK. kde vyjma dvou větších nosti za kterými pilné se pracuje. Pozorujme

stavení bývají dva až tři stavy. známí někteří pomohou mu vzhůru a on po

tkalcovské ano ještě více dle velikosti míst-

statků jsou vesměs malá hospodářství a jest nyní, kolik kasů plátna se odvede jen ze dvou to přece vesnice čítající tři sta čísel. Tn a.neb tří, kolik s toho velkého počtu vesnic.

ramenou Kdí ubírá se do zadu, poněvadž ji- aak by se pryč nedostal ; často opakují se

ij

I

'M

'.•i . - h

vídání poslušnosti vládám panovníků.­ Popatřme kamkoliv, všndež vidíme­ totéž : nechce-li panovník vlá» dnou ti liberálně, zpečuje-li se vládu svéřiti rozhodným liberálům,­ káže se vzpoura. Nyní iž osoby panovníků netrůní v onom nepřístupném světle,­ kteréž je až dosud před osobními urážkami­ chránilo. Jich jména zlovolně strhají se do víru debatty, jich ministrům spílá se veřejné a jich policejní orgány každým dnem vydávají je luze na posměch. V tom vézí osndný system. Svatý Otec praví před celým světem, že garanční zákon vlády italské jest illusomi, on konstatuje pouze faktum, on - ochrany panovníků více se nedoprošuje, jeon­ další trvání Církve i život svůj klidně odporúčaj­ e garancii božské: brány pekelné nepřemohou ji. Nyní nahlížejí panovníci, že ohlíželi se musí po garančních zákonech­ jiného druhu, totiž к zabezpečení­ svýih vlastních osobasvémoci světské. Svrchu zpomenutý Ludvík XVL zahájil dne 17. června 1789 moderní Parlamentarismus.­ Až dosud znala Evtopa sněmováni pouze stavovní, jakéž z křesťanské­ civilisace bylo «e vyvinulo. Dne toho může se říci že tentýž král meč sv Ludvíka odevzdal «Assamblé national.“ t. j. národnímu­ shromáždění. Před francouzskou revolucí třímali panovnici meč spravedlnosti, jehož jim Církev, jakožto náměstek Kristův podávala z Boží milosti Autorita Církve chránila autoritu panovníků. Dne 17. června roku dotčeného Ludvík meč svůj odevzdal tak zvanému národu, z jehož rukou jej zase přijal, leč dlouho nepodržel. Od té chvíle ue-

Щ

■Ш r-Š

sice nevydělal, ale přece něco. Mnohem horší jest, stihne li koho osud, že jest mu véba vrácena ; kupec poznamená si takovou práci; «šupáka.' jak říkají Uý nym znamením a více ji nekoupí ; snad na šel v ní nějakou chybu neb kaz. Co si má ubožák počíti ? Nejednou dá se muž do pláče a prosí, líčí domácí bídu ; obchodník musí miti opravdu obchodnické srdce nemůže špatnou práci přijniouti, nemůže, má li »• obchod dařiti a musí tvrdé odbýti dotéra- vého člověka. Takovýto pláč jest ještě snesitelný,­ poněvadž nejednou bývá nápodobený, Bolestnější však jest kledéti na -

ч<

, -r—vynuceny. ,— opravdu hrůzyplné výjevy, kterým málo kdo tvář, jež s tichou resignací snáší osud svij, by uvěřil, kdo bý je na vlastní oči neviděl, když tahy obličeje změní vnitřní bolest, kdyt