ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 07f52a70-8d75-11dc-bcfb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 46
#1 alto_textblock #1
e ol
#2 alto_textblock #2
sno
#3 alto_textblock #3
kV
#4 alto_textblock #4
Ročník XXXXIX
#5 alto_textblock #5
odvoti roa
#6 alto_textblock #6
V Praze, v pondělí 2. srpna 1909
#7 alto_textblock #7
sla nspoštat st soszlnsso kětei
#8 alto_textblock #8
Bvlojn
#9 alto_textblock #9
Číslo 21l.
#10 alto_textblock #10
ol kslerlon vnh lahonvnle á netu áne dmsteýv nolele nn
#11 alto_textblock #11
ei eto ete me náněbo vri
#12 alto_textblock #12
n
#13 alto_textblock #13
Na ranní a večerní liety předpláci se V Praze v administraci na stleta . . . . 6 K — k s dvoji donáškou aa Měsilta : . . . 7 K esh ve filiálkách- na měsle. . . . . 2 K 80 Postou: na měsle Ba čtvrt iota. . . . 8 R o0 na měse dvojí zásílkoe na čtvrt fets
#14 alto_textblock #14
l
#15 alto_textblock #15
l
#16 alto_textblock #16
V drobném prodejia ranni čislo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za 4 h Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10k večeení . . . . . . . . 5h
#17 alto_textblock #17
Mseráty platí se betově napřed. Předpleesa a inserty přijímá administrace v Marianské ul.,a Tam nacházejí se těž rodakce, tiskárna a sxpedice „Národnich Listů“ Rukoplay se nevracejí
#18 alto_textblock #18
tato rovnováha má vážný podklad a záruku sta-
#19 alto_textblock #19
Telefonické a telegraf. zpráv „Národních Listů“.
#20 alto_textblock #20
bilily. Z Cherbourgu, 1. srpna. (K. k.) Včer večer konala se na lodi »Verité« na počest ru- ského cara a carevny hostina o 80 příborech Za hostiny pronesl prosident Fallie- res přípitek, v němž pravil mimo jiné Přítomnosti ruského cara a carevny v Cher- bourgu dostává se spolku mezi Franci a Ruskem, který právem je ve světě pova- žován za záruku míru, posvěcení, které opravňuje naději, že působení spolku neb ude v budoucnosti méně šťastnějším než bylo v minulosti. President připi blahu cara a carevny i carské rodiny, jakož i blahu celé ruské řiše. Odpovídaje prohlásil car, že je pevně přesvědčen, že spolek obou říší bude cennou zárukou všeobecného míru a že úzké sv az ky přátelské mezi Franci! a Ruskem také v budoucnosti budou míti blahodárn účinky. Po hostině zúčastnili se carští manželé president benátské noci, kterou uspořádalo muž- stvo francouzského loďstva. V 10 hod. 35 min- vrátila se ruská Veličenstva na »Standart«. Z Cherbourgu, 1. srpna. (K. k.) Presiden Falliěres uspořádal dnes na počest ruských car ských manželů hostinu na obrněnci »Verité«. Úřadně zjištěný úplatkový svstém Z Petrohradu, 1. srpna. (K. k.) Senátor Garyn, který byl carem pověřen revisí vojenské intendantury, odhalil domovní prohlídkou u ře- dítele ruské pojišťovací společnosti Alafusova, který je zároveň majitelem jedné z největších ruských dodávkových firem pro armádu, úplat- kový systém v armádních dodáv- kách po celém Rusku rozšířený. Ze zabavených spisů je zřejmo, že po léta s pravidelně vyplácely úplatky skoro všem vliv- ným úřadníkům vojenské intendantury. Zvláště těžké obvinění bylo vzneseno na intendanční okresy petrohradský, moskevský, kavkazský, si- bířský a kazaňský, jakož i na různé vojenské a námořní úřady. Car do Cařihradu Z Cařihradu, 1. srpna. (K. k.) V kruzích Porty a v kruzích diplomatických se potvrzuje, že ruský car vykoná návštěvu v Cařihradě. Eucharistický kongres. Z Říma, 1. srpna. (K. k.) Kardinál Vincen Vanutelli odjel do Kolína n. R., aby se jako papežský legát zúčastnil sucharistického kon-
#21 alto_textblock #21
soo
#22 alto_textblock #22
co
#23 alto_textblock #23
„Nčmnecké vítězství.“ Z Vídně, 2. srpna. Německé pondělníky jsou plny chlouby nad vítězstvím, kterého Němei včera dobyli nad Čechy ve Švechatě a při tom se ovšem tváří jako nevinní beránci — oni že nic, oni že byli tiši — to všecko jenom zli Čechové zavinili, kteří zase prý začali házeti kamením, provokovat, ukazovat revolvery a má- vati „sokolskými holemi“. Z toho ovšem ve shromážděném německém národě pochopitelné rozhorčení, takže příslušníci jeho mu s il učiniti několik útoků na místnost. v níž Čechové chtěli konati svoji slavnost obžinkovou. Že ovšem zprávy o tomto Sedanu českém jsou tentokráte zase s pravdou na štíru, nijak nás nepřekvapuje. Tak nebyla slavnost česká předně žádným českým útokem na německou državu, ný- brž pouhopouhou slavností nepolitického zábav. ního spolku „Mírumil“ v uzavřené míst nosti, takže nemohla míti naprosto žádného provokačního rázu a dostavilo se na ni jenom asi 200 Čechů, proti nimž svolali obránci ně- mectví do Švechatu na ten den jistě aspoň 5000 hajlbrudrů. Také nikdo neházel kamením, poně- vadž tento způsob boje jest specialistou kultur- ních Němců rakouských a „sokolské hol s háky“ — jak známo — také žádné neexistují, pročež nikdo nemohl jimi hrozivě proti Němcům mávati. Když pak se dodá, že Čechové byl v uzavřené místnosti, rozpozná ihne každý, že vyzývavosti při tom žádné nebylo. Ač tedy Čechové nepodnikli ni nejmenšího, co by Němce mohlo drážditi, přece Němci učinil několikrát útok na hostinec, v němž Čechové shromážděni byli a jenom kordonu 36 četníků pod velením koncipisty dra. Sauera se podařilo zuřivce zastaviti, k jejichž ochraně byla pohotově ještě jízdní policie a dokonce i vojsko. Ale dr. Sauer zhtěl učiniti vítězství Němců ještě oplnějším. Ač Čechové se nijak provokativně nechovali, vyzval předsedu spolku „Mírumil“ pana Širska, aby slavnost přerušil, při čemž zaručil Čechům vedkomyslně — společně s poslanci Malikem a Mühlwertem, kteří se také dostavili k hájení Němců — vol- ný odchod. Tak zvítězilo slavně 5000 Němců nad 200 Čechy ve Šve- chatě 1. srpna léta Páně 1909. Přípravy k řešení uherské krise. Z Pešti, 2. srpna. Uherská politika zatím odpočívá. Voliči a zvolení jsou zaměstnáni stej- nou měrou. V několika týdnech, až budou vy- řízeny nejnutnější práce, teprve bude svoláno první shromáždění voličů. Pak teprve počne kampaň, která rozhodno o osudu kabinetu a sně- mu. Toto rozhodnutí musí se státi ještě v par- lementních prázdninách. V Uhrách mají mini- sterstvo, které má výpovědní lhůtu, poněvadž ustavený kabinet chce zůsťati jenom do opětného svolání sněmu. Ministerstvo si přeje, aby ještě během prázdnin se spojily většiny, aby mohl nově jmenovaný kabinet vládnouti v čele jed- notné majority. Tento plán má ve straně neod- vislosti vážné protivníky. Protivné síly se budou také měřiti během léta v provinciích.
#24 alto_textblock #24
gresu.
#25 alto_textblock #25
Krétská olázka. doi Z Cařihradu, 1. srpna. (K. k.) Dle zpráv listů odpověděly ochranné mocnosti na protest Porty, že konsulové ochranných mocností n Krétě nezjistili vyvěšení řecké vlajky v Kaneji. Bolivie a Chile. Ze Santiaga de Chile, 1. srpna. (K. k. Úřadně prohlašuje se za nepravdivou zpráva »Journalu de Commecio« vycházejícího v Limě, že mezi bolivijskou státní kanceláří a bolivijským vyslanoctvím v Santiagu byly vyměněny telegramy, dle nichž by Chile bylo ochotno podporovat Bolivii ve válce penězi a zbraněmi. Prohlídka anglického loďstva. Z Lendýna, 31. července. (K. k.) Král Eduard vykonal dnes za krásného počasí pře- hlídku domácího a atlantického loďstva. Ob loďstva urazila vzdálenost 18 mil.
#26 alto_textblock #26
Blok národnostních poslanců v uherské sně- movně. Z Pešti, 2. srpna. „Slov. Tyždenník“ oznamuje, že na podzím dojde k založení blo- ku národnostních poslanců, aby se paralysovala fuse koaličních stran. Posl. Hodža počítá také s připojením se uherských sociálních demokratů.
#27 alto_textblock #27
Revoluce ve Španělsku a boje v Marokku.
#28 alto_textblock #28
Císai.
#29 alto_textblock #29
Z Išlu, 1. srpna. (K. k.) Císař odjel dnes odpoledne automobilem s princeznou Giselou do zámku Ebenzweiru, aby u Dona Alfonsa Bour bonského a jeho choti vykonal kondolenční ná- vštěvu. Inspekce c. k. okresních hejtmanství v Haliči. Ze Lvova, 1. srpna. (K. k.) Na základě zmocnění ministra vnitra pověřil místodržitel dr. Bobrzynski správce okresního hejímanství kra kovského dra, ryt. Fedorowieze, správce okres- ního hejtmanství přemyšlovského Lanikiewiczea správce okresního hejtmanství stanislavského Prokopozyce jakožto delegáty stálou inspekei 32 určitých okresních hejtmanství haličských. Za účelem úlevy vyšším úřadníkům místodrží- telským zamýšlí se zřiditi ještě delší inspekční okresy. Každému tomuto delegátu místodržitel- skému bude dán k výpomoci zvláštní místodrži- telský tajemník. O způsobu, jakým se tato pe- riodická inspekce má konati, jsou zvláštní před- pisy. Tito delegáti mají o výsledku inspekce po- dati místodržiteli zprávu a prováděti návrhy mistodržitelovy. Zřízením inspekčních okresů ne- zavádí se však žádná nová administrativní in- stance mezi okresním hejtmanstvím a místodrži- telstvím. 3oge, čdelsém Panstvo v Gmundenu. Z Gmundenu, 1. srpna. (K. k.) Velko- vévodkyně meklenbursko zvěřínská přijela sem dnes navštívit vévodu a věvodkyni Cumber- landské. na
#30 alto_textblock #30
Revoluce je prý pollačena. Z Madridu, 1. srpna. (K. k.) »Corespon- dencia« uveřejňuje dnes první úřadní telegram z Barcelony, v němž se praví asi tolik: V městě zavládá ponenáhlu zase klid. Zejtra vy- jdou zase noviny. Dosud je nedostatek potravin. Po moři sem dopravené potraviny prodávají s za neslýchané ceny. Generální kapitán katalonský sdělil vládě, že není už třeba posil. Z Madridu, 31. července. (K. k.) Ve pro- spěch rodin zraněných vojáků byla uspořádána subskripce. Královna Viktorie upsala k tomuto účelu 25.000, královna-vdova Kristina 15. 000. infantka Teresa a infant Fernando 10.00 peset. Z Madridu, 31. července. (K. k.) V Bar- celoně bude dle všeho zejtra opět zaveden klid. V Reusu a jiných místech byla v četných to- várnách opět zahájena práce. Z Cerbre, 1. srpna. (K. k.) Proslýchá se, že v Palamos (Katalonie) je situ a ce znepokojivá. Dle rozšířených zde pověstí se situace v Barceloně nezlepšila. D Gerony nejezdí vla ky. Ze San Sebastianu, 1. srpna. (K. k.) Dle úřadních zpráv byl obnoven klid ve zbouřených krajích katalonském, aragonském, navarském biskajském.
#31 alto_textblock #31
Přepadený vlak s proviantem. o Z Madridu, 1. srpna. (K. k.) Úřadně s sděluje z Melilly z 31. července v 9 hod. 30 min. večer: Vlak s proviantem by napaden nepřítelem na druhé že- lezniční stanici a vrátil se ben dalši příhody do Melilly. benr a Mlnb i Španělska a Prancie v Marokku. Z Paříže, 1. srpna. (K. k.) »Journal« uve řejňuje výroky, které pronesl vůdce španělských liberálů k toulonskému žurnalistovi. Vůdce mezn jiným tvrdil, že předseda ministerstva Maur zřejmě prohlásil, že Francie postavila španělskou vládu před krutou alternativu, buďto podnik- nouti reorganisaci policie proti obyvatelům Rifu,
#32 alto_textblock #32
e
#33 alto_textblock #33
Schůze v Cherhourou Z Cherbourgu, 1. srpna. (K. k.) Car M kuláš měl dnes dopoledne rozmluvu s mi nistrem zahr. záležitosti Pichonem. npl Z Paříže, 1. srpna. (K. k.) Ministr zabr záležijostí Pichon měl s dopisovatelem »Matinu rozmluvu o cherbourgské schůzce a řekl mimo jiné: Dnes poznává každý zřejmý a nesporn pokojný ráz této schůzky mezi suverénem a ná- čelníkem státu. Každý člověk v Evropě vl,že si národové jednomyslně přejí míru. Možno do- konce řici, že každý je uspokojen rovnováhou, sjednanou mezí ovropskýmí mocnostmi, poněvad
#34 alto_textblock #34
sbnd sb . . l e e
#35 alto_textblock #35
nebo dáti souhlas, aby Francie sama v území melillském operaci tu provedla. S vědomím před očima francouzských úřadů odebralose v posledních dnech 6000 ozbrojených Maročanů jižním Oranem do území Rifu. Klid? Z Melilly, 1. srpna. (K. k.) Nyní je zde klid. Proslýchá se, že se harka rozešla pro ne- shody mezi náčelníky domrodeů. Anglické lodi k Melille z Kadýzu, 1. srpna. (K. k.) Několik anglických torpédovek vyplul na melillské pobřežl.
#36 alto_textblock #36
Závody mezinár. svazu evrop ských sdružení tělocvičných.
#37 alto_textblock #37
Z Lucemburku, 2. srpna. (Zvl tel. „Národ. Listů“.) Sekce fran- couzská je první, Sokolové na druhém místě. Zápas ná- dherný a napínavý-
#38 alto_textblock #38
Politické zprávy domácí.
#39 alto_textblock #39
V Praze, 1. srpna. (Zemské podll z výnosu osobní daně z příjmů. Z čistého výnosu osobní daně z příjmů v roce 1908 obdrží letos korunní země celkem 17,025.743 K. Příspěvek tento rozdělí se mez jednotlivé korunní země poměrně dle toho, mnoho-li v každé zemi vynesly r. 1908 veškery rešlné daně. Podily zemi sestaveny v následu- jicí tabulce: Výnos reál. Podíl z osobní Země: daně z příjmů: ních daní: 5,756.013 K Dolní Rakousy . . 53,05 4 683 4.082 838 K Čechy . . . . . 37,632 586 1,879 380K Halič . . . . . 17,322 743 1.483 602 K Morava . . . . 13,674.753 Štyrsko . . . . 8.250 015 895,094 k Horní Rakousy . . 6,666.548 723 267 k 416. 209 k Tyrolsko . . . . 3,836. 312 316 262 K Terst . . . . . 2,915.079 Slezsko . . . . 2,69 1.895 292.048K 211 653k Korutany . . . . 1,950,863 Kraňsko . . . . 1,865.709 202. 415k 201 371 K Bukovina . . . . 1,856.091 Solnohrady . . . 1,430. 121 155.156K 131.761K Dalmacie . . . . 1,214 478 Istrie . . . . . 1,084 895 117 702 k Gorice . . . . . 971 963 105 450 K Vorarlberk . . . 511 690 55. 514 K Dolním Rakousům připadá z celého stát- ního přispěvku třetina (33 819): Čechy obdrži 23.989. Morava 8.719 a Slezsko 1.729. V Praze, 1. srpna. (Nový zem ský výbor v Istrii.) Ve včerejší posleda schůzi istrijského sněmu zvolen mimo jiné také nový zemský výbor. Volby provedeny dle nověho zemského zřízení a zvoleni tři Vlachové a dva Chorvaté. Za Chorvaty zvoleni dr. Zuccon Andrejčič, za Vlachy dr. Apollonio, dr. Chertich a Salata. V Praze, 1. srpna. (Maďarský strac z Anglie.) »Nov. Vr.« mělo nedávno článek. v němž se ukazovalo na možnost sbližení Rust s bankovní skupinou strany neodvislosti. »Mag. Hirl.« přináší nyní k oné stati povážlivé odha lení. Článek »Nov. Vrem.« psal prý londýnský dopisovatel tohoto listu, Božidarovič- Veselický a účelem jeho jest odloučiti Maďary od troj. spolku, zvláště od Německa a převěsti je do náručí Anglie. Proto prý přijede co nevidětdo Uher několik agentů, kteři budou anglickými penězi pracovati proti trojspolku. Článek »Nov. Vr.« byl dle našeho mínění práce čistě redakční a Božidarovič-Veselický dověděl se o ní, kdye obdržel ono číslo »Nov. Vr.« Ale strach má veliké oči a Božidarovič-Veselický figuruje jako strašák ve všech maďarských novinách, kdykoli píšou o nebezpečí panslavismu. V Pešti, 31. července. (Rumunští bi- skupové proti hr. Apponyovi.) Hrabě Apponyi nařídil, aby ve všech státních, zvlášte středních rumunských školách vyučovalos maďarsky i náboženství. Rumunšti biskupové pravoslavní i sjednocení zakázali však kateche- lům uživati při vyučování náboženství maďar- štiny. Hrabě Apponyi pohrozil na to rumunským duchovním, že jim odejme kongruu neuposlech- nou-li jeho rozkazu. Časopis »Lupta« sděluje nyní, že rumunšti biskupové se rozhodli svolat církevní kongres, v němž budou energicky pro testovati proti ministrovu nařizení, jímž se ruš nejposvátnější práva rumunské církve.
#40 alto_textblock #40
Politický proces v Záhřebě. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Liistů«.) v Záhřebě, 28. července 1909.
#41 alto_textblock #41
Nastič a obžalovaní. Předčasně zajásal Accurti nad domnělým odvoláním dra. Friedjunga za příčinou dávnélo jeho výroku o »člověku ušlechtilém«. (Ten výrok zněl: »Es ist trauriges Handwerk, das dieser Nastič betrieb, und man kann den Mann nur mit Handsohuhen, besser mit der Feuerzange anfassen. Das die montenegrinische Regierung den an seine Genossen verübten Verrat mi Geld belohnte, daraus macht or kein Hehl ; und wenn er leugnet, von dem Banus von Kroatien gleichfals Bezahlung erhalten zu haben, so ma dies glauben, wer will. «) »Člověk ušlechtilý«si objednal telegram u svého přítele Mandla, re- daktora »Wr. Allg. Žtgu.«, v kterém se tvrdí to, že dr. Friedjung svůj výrok o Nastičov odvolává. To byla pastva pro Accurta! Ale dlouho se po ní »neolizoval«. Dr. Friedjung.
#42 alto_textblock #42
zvěděv o nové komedii »velkého politika« z Bosny odeslal Tarrabochiovi depeši, jejíž obsah před- seda byl nucen na konci přestávky oznámiti Jakoby do kyselého jablka kousal předseda, rly stáhl, když děl, že dr. Friedjung prohlašuje telegram Mandla i Nastičovy vývody, souvisíe s tímto telegramem, za nesprávné! A tak za se osvědčila stará pravda, že »lež má krátké nohy«. A ještě jedno zviklání »hodnověrnosti« »muže vznešeného« uvedeme. Otřel se o steno- grafy, jakoby oni obhájcům dávali svoje steno- gramy k úpravě. Uražení si »došlápli« na pře sedu. Ten je ujistil, že k ním chová neomezenou důvěru a přivolil, aby jeho slova tiskem širš veřejnosti oznámili. Podivno je, že toto prohlá- šení v dvoraně neučinil. Snad ani nesměl! Dnes »velký politik z Bosny« se ulka s obžalovanými Adamem a Valerijanem Pribiče- viči. Nedařilo se mu. Lhalť příliš okatě ten vznešený »korunní svědek« Gjorgje, Risto i Gajo Nastič-Kr ausz i Petrovič. Adam Prib čevič, vybídnut otázkou před- sedy, uvádí, že sám Nstič řekl, jak Lj. Jova novič mu svoji bělehradskou adresu udal. Lha »velký muž«, tvrdiv, že na jedné schůzi v Be lehradě se sešel s poslancem B. Budisavljevi čem. Sám sebe ze lži usvěděil, doznav u soudu že poslance nezná Předseda na Adama hartusí, že přílis ši roce řeč svojí rozvádí. Minuty předsedovi jsou dlouhé, ale nekonečné dny, jež v žaláři ubožáci tráví, jsou mu veličinou nicoty- Adam místy i čistou logikou drtí prolha- nost bídáka Nastiče. Ten tvrdil, že mu obžalo vaný v Bělehradě některé sedláky z bánoviny jako aktivní revolucionáře představil. Jaká ab surdnost! Sedlák z bánoviny, který se před ka- ždým úřadníkem krčí a třese, po pumě sáhne, aby lidské životy mařil! Ostatně Adam pečlivě psal svůj zápisník. Tam se najde, kdy jako soudní auskultant býval na dovolené. Údaje jeho denníku lze úřadně pověřiti. Dr. Popovič soudu »dennik« Adamův předloží.sl Obžalovaný s Nastičem teprve v květnu r. 1907 v »Slov. jugu« se seznámil. To po- stačilo »muži velkému«, aby Adama za člen revoluční organisace prohlásil. Na tom koní nyní předseda jezdí. Cválá klusem, logické kotr- melce dělá — ale až spadne, potom nařihat bude ! Adam Pribičevič však klidně akrobatické přemety násilníka sráží a břitkým rozborem Nastičovy lži drtí. Vybájil »velký muž«, že Adamovi v revolučním díle i kterýsi lesník, při- buzný Pribičevičů, pomáhal. A v celěm rodu Pribičevičů není ani jednoho lesníka! Ničema celé legendy o přípravách k zabit knížete Nikoly si vybájil. Nestoudně lhal, tvrdiv že bratři Adam a Mlan měli účastenství na konferenci »Slov. jugu«, která se na bezživot vladaře Černé Hory usnesla. Nikdy, ani jednou, Adam s Milanem v Bělehradě se nesešli a ne- mohli tudíž společně na žádné schůzi býti. Ne- správno je i tvrzení Nastiče, jakoby revolučn klub byl měl uchystány jakési »revolucionarne ateste i adrese na kabinete.« Vše si ničema vy myslil. Adam nalézá písmo »originálního statutue podobným rukopisu bratra Milana. Podobu bratr v Valerian vysvětll. Obžalovaný rád se přiznává, že býval spolu- prscovníkem »Srbského Kola«. Psával od roku 1903 až do r. 1906 pod značkou A. Měli jsme hned na počátku líčení, kdy ve dvoraně nás mučili duchamorným čtením celé spousty novi- nářských článků, příležitost oceniti apoštolskou práci nadšence, který lid plody svého ducha poučoval a ani slova v nich jsme nenalezli. kleré by páchlo na revoluci. Adam nevěři, že Nastič měl přístup do kragujevského arsenálu. Rád by viděl toho Srba, který by neznámému Vídeňáku (a Nastič tvrdil, že arsenál jako německý inženýr Kraue si prohlížel) otevřel dvéře státní zbrojnice Vše je smyšleno! Ale kde ! Jakáž smýšlenka Poráží to podezření Accurti jediným důvodem Až každého po zádech zamrazil důksz Aceur tův. Čtenáři, slyš ten důkaz. Děl Aecurti: »O je svjedok «l A k slovu přišel ten »svjedok«. On prý rozmotá průpovídky Adama Pribičeviče. Ne- stoudno je tvrdit, že Nastič choval úmyslu na plavbu do Ameriky. »Velký muž« hravě to dokáže. Vždyť on přece celé články psával proti vystěhovaleckým choutkám »našega národa« Jakž by tedy na nekonsekvenci mohl pomýšlet. Ach toho, co »velký muž« psal ! Nic se nepo divíme, uslyšíme-li, že tiskem bičoval pudy Eulenburga ten vyslovený maroděr pederastie Přiznává Nastič, že s Adamem mluvil o »ústav ním zápase« v Bosně. Nikdy se Adama na jeho bratry nepoptával, nikdy je za zprostřed- kování k nabytí existence nežádal. Ostatně nyní ještě »člověk vznešený« vše nevypoví. Však počká až se panstvo vymluví. V padě- lání dat ovšem se mu stala nehoda — ale což je nějakých 10, 20 dní u moře věčnosti Jsou historikové, kteří se o staletí »řízli« a tu z malých chronologických chyb se chtějí vytlou kati kapitály. Ach, zmije, hladká zmije! Doku ji hlavu nerozdruš, vždy se tí vymknouti z ruky dovede l člde ste Dr. Hinkovič nalézá v postupu svědka o- chylku od trestního zákona, ale předseda k slovu ho nepřipouští. Proto obhájce ohlašuje zma- teční stížnost. Na to Adam se táže » korunního svědka«, psal-li ze Zemuna obšírný dopis bratru Milánovi. Ano, psal takový list, ale nepamatuje se, že by byl Milána vyzýval k založení revo- luční strany. Připouští, že v dopise mluvil o se- stavení statutu. Trvá na svém, že po odhalení o pumách posílal psaní prostřednictvím adresy obžalovaného. Nechce vyslovit, kdy se seznámi s Milánem Pribičevičem a vytáčí se, že už na stejnou otázku odpověď dal. Obžalovaný c i dr
#43 alto_textblock #43
Popovič však volají, že dosud o otázce se ne- vyslovil. A zas se jeví Tarrabochio v úloze spa- sitele zvoláním. »Svjedak velí (di), da je več odgovorijo (že již odpověděl). Čitajte negov iskaz (čtěte jeho výpověd).« Dobrá rada! Ale jak ten »iskaz« čísti, když senát ho tají jako sedmeru svátost? Nedovede Nastič vysvětliti rozpor toho, že srbská vláda, která podporovala revoluční hnutí a která v Milánu Pribičeviči měla prvého pionýra vzpoury, téhož v Kruševacu ponechala, Nastiče však, rakouského příslušníka, který kutil v cizl državě, v Bělehradě zůstavila. Pomáhá si vy- táčkou, že o jeho revoluční práci nikdo ani po- tuchy neměl. To se povedlo ! Hned na to dobře dr. Popovič posvítil zvoláním: »Hubmayer je znao!« A zase Tarrabochio zacinkal rolničkami šaška: »Pustite (nechte) vi Hubmayera, on je veči (větší) patriota od vas.« Sklidil uznání — smál se kde kdo! Škodil si Nastič tvrzením, že Milána Pribi- čeviče srbská vláda jen pro formu držela v Kru- ševcu. Věděl-li to, jak potom mohl v jednom svém listě peskovati Nenadoviče, že nepracuje pro přesazení Milána do Bělehradu ? Bahl Psal to, ale zas pro formu ! Je jako úhoř ten »člověk vznešený«. Potom Adam přivádí řeč na makedonský komitét a mluví o vnitřních poměrech Srbska. Aceurti pronáší drzou poznámku: »Pa vi zna- dete (znáte) politiku v Srbiji bolje (lepší) od Nastiča.« Trefně replikuje Adam: »Još ga (ještě jste se ho) niste pitali o našej politici. Da v- dite, kako je tu verziran.« Adam zavádí hovor na pumy, ale předseda žádnou diskusi o nich nepřipoušti. Obžalovaný potom předkládá svědkovi otázky o »Slov. jugu«. »A což už zašla »národní obrana ? jizlivě prohozuje Aeeurti a »velký muž« drze dí: »I dosud trvá, ač-li Nušič (bývalý předseda »n. ob.«) nezpronevěřil peníze.« Jak zákefně napadá pověsť lidí, jak rád tento zvrhlý Srb vše srbské ponižuje ! »A což, stal-li jste se oduševnělým Jiho- slovanem, když jste vstoupil do »Slov. jugu«, táže se Adam ničemy a ten odpovídá » Nejsem jako ti druzí«. »A jak tedy před vámi ti druzí hleděli přikrýti, že jihoslovanská idea byla jen maskou myslénky velkosrbské« ? doráží na »člo- věka vznešeného« obžalovaný. A ten mlčí Stejně nedovede vysvětliti, proč velezrádci nad- hazovali jihoslovanskou akci, když jen na báno- vinu měli zálusky. Vysvětlení dává Accurti, jehož velice hryže dohoda srbo-chorvatská: »Bylo třeba jestě vice oduševniti Chorvaty za Srbstvo. Jsou nyní i Chorvaté, kteří dl, že jím je vše jedno, zvou li se Chorvaty či Srby«. Dr. Frank jistě násilnikoví v. » Hrv. Právu « zatleská. Po přestávce oko v oko ničemovi hledí profesor bohosloví Valeriján Pribičevič. Stručně uvedeme slova, jimiž čelí lžem »muže vzneše- ného«. Nepravdou je, že s Adamem do Běle- hradu zavílal po ukončené sgitaci v bánoviné. R. 1903 své prázdniny prožil v kružedolském klášteře, r. 1904 ve Švýcarsku a ve Vídni, v r. 1905 v temesvárské episkopijí. R. 1906 se léčil v lázních Kruševce. R. 1906 i 1907 byl na národním církev- ním sněmu. Po prvé v bělehradském »Slov. jugu« byl o vánocích r. 1906 s poslancem Bu- disavljevičem. Na jeseň téhož roku do Bélehradu za církevní záležitostí zavítal. Tam byl i r. 1907 s Adamem při oslavě 25let. jubilea »Sokola«. Do těch dob Adam v Bělehradé nebyl. Na pod- zim téhož roku Valeriján do Bělehradu dojel. aby pomohl k místu učitelce Rance Martino
#44 alto_textblock #44
vičově.
#45 alto_textblock #45
Jeho politické přesvědčení nedopouští, aby pracoval proti Chorvatům. On dokonce toužil na pochorvatštění Němců v bánovině. Sedlákům vždy domlouval, aby žili v dohodě s Chorváty, pro- tože je přesvědčen, že jen ta dohoda oběma plemenům přinesti může spásu. S Nastičem se seznámil v květnu 1906. Tehda zrazoval od lákadla Maďary Srbům nad- hozeného, aby oba národové své sféry rozdělili tak, aby Maďarům Jaderské moře a Srbům Soluň připadnul. V té myšlence Valerián viděi samovraždu Srbů. Nic neví o tom, že by jeho bratr Milan býval členem »Slov. jugu «. Je pravda, že týž bratr dlel v Lipiku, ale to bylo r. 1902, kdy ještě sloužil v rakouské armádě. Sám Valerián členem ravoluční organisace nebyl. Nikdy netoužil po připojení Chorvatska, Slavon- ska, Dalmacie, Istrie, Bosny a Hercegoviny k Srbsku. Takové myšlenky se mohly zrodiu jen u lidí, kteři žijl v »patriotické hypnose«, tak, jak to o sobé řekl Nastič. Diví se předseda, proč by Nastič mohl svědčiti proti obžalovanému, kdyby byl nevinným. »Což vím já! Bylo třeba pronásledovati srbskou samostatnou stranu. A já i bratr Svetozar jejími jsme členy«, odpovldá Valorián. Aecurti se chvástá, že věc mu vyložt. A s humorem odpovídá prof. bohosloví: »I „Otče náš“ se dá velezrádně vyložiti.« Acourti se táže viděl-li obžalovaný v Bělebradé pumy. », ano; ale z masa. Říkají jim tam »čevapčici« (zvláštní druh na rožní pečených klobás). Po přestávce na řadu přišla depeše dra Friedjurga. Předseda pročísti ji nechce, jen obsah sděluje. Accurti potom ďábelsky chce vytloukati ka- pitál z toho, že se v Srbsku sbírali penize pro obžalované. Adam na to dí: »I Poláci sbírají peníze pro své bratry v Německu«. — »A to je jiná«, dí Accurti, »Poláci vždy bývali Poláky, ale zde všichni nebyli Srby.« A Valerián zuřivci dává piškot: »Bah, vy dřiv jste byl Italem a nyní jste Chorvatem.« Smíchu bylo dost! v 0 lossineno nlečsau o v sideno lomvu udob —o d a. doývol očl onlbo ločnlesds moost o0I onežlad . dns sepatráa si sa iozovou aoobou noro
#46 alto_textblock #46
dme vonoll at